| Dobra1 | 
 |
(15.10.2010 15:30:46)
Zarazily mě dvě věci:
1) Dítě si vždy volí, co chce dělat a jak dlouho to chce dělat. Co když opakovaně volí stejný okruh činností a jiným se vyhýbá? Snažíte se ho nějak motivovat i k něčemu jinému nebo se to neřeší? A co potom ve škole? Když se dítě nechce něco učit, tak nemusí? Nebo jsou nějaká pravidla pro určité minimum času a zájmu o nějaký předmět a zbytek individuálně? Tedy - všichni zvládnou určitý základ a následně se každý nadstavbově rozvíjí tam, kde chce?
2) Říkáte, že to není individualistická výchova, ale pokud dítě nechce, tak do spolupráce s druhými nemusí vstupovat. Pokud je někdo silný individualista, může ho to vést k tomu, že spolupracovat s druhými nemusí skoro nikdy. A to mi přijde špatné. Vždyť důležité je i umět nabídnout pomoc a spolupráci, kterou někdo druhý potřebuje, i tehdy, když se mi do toho nechce. A současně by se člověk měl učit o pomoc a spolupráci požádat a ne dělat vše sám jen proto,že nedokáže vždy zhodnotit hranice toho, co opravdu zvládne sám a dělat věci až "na doraz". Myslím, že stím má spoustu lidí problém i tak.
|
| Misa W. | 
|
(16.10.2010 21:22:32)
Milá Dobri, chápu, že vás takové věci napadají, ale je ti opravdu z důvodu toho, že člověk ví o té metodě tak málo. Těžko všechny principy a vše o metodě vysvětlit v 10 minutách
Dítě si vybírá samo činnost, která ho baví, protože respektujeme tzv. senzitivní fáze (ráda bych vysvětlila více, ale to by se sem asi nevešlo)
Individualisté se jistě najdou všude, i zde, ale pracujeme s dětmi hodně v projektech, kde je zapotřebí každého jedince, pokud by se děti neuměly vzájemně respektovat a naslouchat si, těžko by nějaký projekt vznikl. Dále nám k učení sociápních vztahů a vzájemné komunikaci a spolupráci pomáhá tzv. elipsa, něco jako komunitní kruh, ale mimoto má další využití.
Kdyby vás zajímalo více, doporučuji nějaké materiály k pročtení zde:
http://www.rcandilek.cz/sekce.aspx?id=42
|
|
| Klára + batole | 
|
(16.10.2010 23:53:11)
K těm školním povinnostem - tam je to tak, že každé dítě má na jemu přístupném místě (o tom taky Montessori je, že všechny pomůcky dětem určené jsou na jim dobře dostupných místech - což mě třeba napadlo při pohledu na Růžovou věž na skříňce  ve videu ) něco jako diagram (nevím, jak přesně to nazývají), prostě tabulku se všemi "vyučovacími předměty" a podle toho, čemu se ten den věnují, to si sami do tabulky zaznamenají/odškrtnou.
Např.mají třeba 4hodiny/lekce/úkoly matematiky týdně a buď si každý den odškrtnou, kolik času jí věnovali, případně se jí mohou věnovat celé úterý a zbylé dny se věnují dalším nesplněným úkolům z diagramu  .
|
| Misa W. |
|
(17.10.2010 13:33:00)
Jen pro vysvětlenou, růžová věž je nahoře na skříňce jen z toho důvodu, že místnost je multifunkční a dějí se tam i kurzy ne Montessotri - hudební , pohybové atd.
Když je Montessori kurz či školička vše je samozřejmě dole, aby k tomu děti bezpečně mohly.
Také kovové útvary jste na videu mohli vidět na komodě s matematikou, ačkoli tam nepatří, ale jinde nemáme prostě místo, když je potřebujeme odložit
|
|
|
|
nikde v okolí škola stejného zaměření není. 
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)