| veronika77 |
 |
(20.7.2010 15:56:51)
Prosím, nemáte někdo zkušenosti se zvládáním pláče u takto starého dítěte? Nejedná se o pláč, kdy něco chce a nedostane, to ho obvykle hned přejde, ale když je unavený (nedospalý) a nebo má hlad - takže krizové chvíle jsou ráno, kolem oběda a večer. To je pak synek schopen plakat i přes půl hoďky a "nic nechce" . Jediná taktika, která se mi osvědčila, je zabavit ho na chvilku pohádkou, postavit před něj talíř s jídlem a během několika minut je jak vyměněný... (případně změnit prostředí - jdem ven na procházku a tak)a nebo se snažím únavě a hladu předcházet, ale někdy to prostě nejde.Tchýně mi radila, že mu mám vysvětlit, že nemůže plakat, protože to obtěžuje okolí, ale to mi přijde trochu jako nesmysl, chtít po něm, aby zvládal emoce ve chvíli, kdy nezvládá sám sebe... předem díky za zkušenosti
|
| Suza007 | 
|
(20.7.2010 16:56:44)
Takhle malý dítě musí mít splněný základní potřeby jako jídlo nebo spánek. Nemůžeš podle mě čekat, že něco takového pochopí, prostě má hlad, tak se musí najíst. To ho necháš půl hodiny plakat hlady? Pak se nediv, že ho nemůžeš utišit. Nebo jsem to špatně pochopila?
|
| veronika77 |
|
(20.7.2010 18:41:20)
ahojky,asi jsem to špatně napsala, nenechávám ho plakat hlady ani netrápím nevyspáním, spíš jen že dcera reagovala na "stresové" situace jinak. tím časovým údajem jsem se snažila spíš vyjádřit, že pokud se vzteká kvůli něčemu konkrétnímu, tak je za minutu po breku, kdežto takhle se neuklidní sám.... snad už teď vypadám méně asociálně... nebo ne?.... nějak se zamotávám...
|
| Suza007 |
|
(20.7.2010 22:01:24)
Promiň mi mojí reakci, já jenom, že jsem se setkala s maminkou, kt. prostě dítěti nedá večeři v půl sedmý, ačkoliv má dítě zjevně hlad, protože večeře se podává až v sedm.
Ale jestli myslíš, že když je dítko hladové nebo unavené, tak ho rozhodí každá maličkost a není k utišení, tak je asi celkem normální a prostě z toho musí vyrůst. Pochybuju, že může pomoct vysvětlování, jak ti tvrdí tchyně. 
|
| Petra | •
|
(26.7.2010 16:12:10)
Vy evidentne nevite o cem pani mluvi, ja jo, mame to taky. Dcera se rozbreci a plac se hystericky stupnuje, nechce jist, nechce spat, nechce pit, nechce nic, pak uz chce treba pit, ale nemuze se ani napit, jak je rozcilena. V takovy situaci je fakt tezky dite nakrmit nebo uspat. Obcas se mi podari vicemene nasilim ji uspat, obcas se to da vysvetlit - v klidu se ji snazim vysvetlit, ze ji nerozumim a nevim co, chce, ze ji rada pomuzu, ale kdyz tak breci, tak ji nerozumim. A vcera jsem uspela s "brecakem", zacla jsem proste rikat, ze na ni skocil brecak a ze se ho musime zbavit, splachli jsme ho do zachodu a mala prekvapene koukala a prestala a pak vzdycky, kdyz znova zacala nabirat, tak jsem zacla rikat, je hele, uz zase nekde vylejza, honem s nim pryc a fungovalo to...
|
| veronika77 |
|
(27.7.2010 20:57:11)
Děkuji za tip, již jsme začali slavit podobné úspěchy s bubáčkem.... držíme palce na brečáka a mějte krásné léto! V.
|
|
|
|
| Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) | 
|
(21.7.2010 13:13:56)
Zkus vypozorovat, jeslti je to pokaždé přibližně ve stejnou dobu, tak zkus mu dát najíst o chvíli dřív než to vypukne, to samé se spánkem. Dodneška nosím v tašce nějakou sušenku, abych dokázala zahnat hladoprůdu v případě hladu mimo obvyklé časy jídla. Holčička je v pohodě, ale chlapeček (zrovna jako jeho tatínek)když mají hlad, tak hrozně "vymrzujou" Už to na něm poznám a v tu chvíli hlásím "svačina" a po svačině je to zase většinou zase sladký chlapeček No a když sebou nic nemám, tak mi nezbývá než to "přetrpět" a příště už si dám pozor, abych nezapoměla
|
| Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) |
|
(21.7.2010 13:17:50)
samozřejmě, že se malý nedomáhá jídla, že by se špatné rozpoložení řešilo jídlem. Já jenom mám vypozorované, že je to z hladu (někdy také z únavy - to se snažím změnit činnost, aby si při ní odpočinul)
|
|
| veronika77 |
|
(21.7.2010 13:56:58)
díky moc, snažím se to tak taky aplikovat,ale holt to někdy nevyjde... :-( V.
|
|
| ZuziP | 
|
(21.7.2010 17:39:34)
Asi tak nejak.. najlepsie zaberie predvidavost. Odpozorovat, kedy tie kriticke chvile su a pokusit sa im predist - dat mu najest skor, nechat ho oddychnut si skor.
|
|
|
| BlackyCatt | •
|
(21.7.2010 17:38:16)
To se teda zamotáváš - pokud má hlad, tak se asi neuklidní dokud nedostane najíst, to je snad pochopitelný. Nebo jdete místo oběda na procházku, aby se uklidnil? Takhle tvůj příspěvek totiž vyznívá.
|
|
|
|
| Ronja | •
|
(20.7.2010 20:01:38)
já vždycky myslela, ž u takhle malýho děcka je to normální reakce...
|
| veronika77 |
|
(20.7.2010 20:54:01)
já taky, ale tchýně ne...
|
| BlackyCatt | •
|
(21.7.2010 17:42:51)
Na tchýni se vykašli, je to tvoje dítě. Já kdybych poslouchala svojí tchyni, tak ani jednoho syna nekojím, protože pro ní je nehoráznost, že novorozeně chce pít každé dvě hodiny a ještě mu to trvá půl hodiny!!! To ona by mu strčila lahev a byl by klid!
|
| Peťka007 |
|
(24.7.2010 22:17:13)
Jojo, to znám! Fakt přesně Neposlouchat, jediná rada!
|
|
|
|
|
| metty, 3 kluci | 
|
(20.7.2010 20:54:10)
Nejstarší syn byl taky takový. Z odpoledního spánku se budil rovnou do pláče, když byl unavený nebo hladový, tak to stálo za to. Většinou jsem se krizovkám snažila předcházet, ale taky se mi stalo, že jsme se někde zdrželi a táhla jsem protivného, plačícího kluka rychle domů, zpocená jak myš. V tu chvíli jsem vypínala, řev neposlouchala a jen se snažila ho co nejdřív dostat domů nebo někam do klidu. Na brekot po spaní se mi osvědčilo si ho ještě rozespalého chvilku položit na sebe a nechat ho, jak říká jedna moje známá "dotáhnout bříško".
|
| veronika77 |
|
(20.7.2010 21:01:53)
tak to máme taky tak, po spaní pochovám, dáme ňamku a je to dobrý díky za zkušenost! V.
|
| lklasinka | 
|
(21.7.2010 5:10:50)
Podle mě je to naprosto normální, naše děti jsou to samé
Mě jenom vždycky pobaví ty tchýně .Ony jsou snad všechny stejné. Moje by ještě dodala něco na mého muže " jako tohle péťa nikdy nedělal" "asi to bude výchovou" Měla jsi jí říct ať mu to vysvětlí.
JSEM ZAUJATÁ PROTI TCHYNÍM
|
| withep | 
|
(21.7.2010 6:12:25)
Já mám "tchýni" suprovou, tohle mi spíš dělají cizí lidi - třeba včera, jedeme domů z města, kde jsme vyřizovali hypotéku (kluk si chvíli v bance maloval, pak ho muž vzal ven na hřiště, když se řešil už jen můj nový běžný účet), po poledni už byl unavený a ospalý a na eskalátoru začal blbnout. Nebylo to uplně bezpečné, tak jsem na něj trochu zvýšila hlas, ať dává pozor, což vedlo k tomu, že přestal dávat pozor uplně, znáte to  . Nějak jsme to zvládli bez újmy na životech, akorát on se mi tam nahoře rozbrečel (asi jako že mu kazím hru) a klekl na zem, tak jsem klekla k němu, objala ho, říkám mu, že vím, že to dneska nebyla moc zábava a že je unavený, ale že ještě musíme nějak dojít domů, než půjde spát, a najednou... ženská. A povídá "ten malej (=dcera spící v nosítku) je takovej hodnej a ten velkej zlobí". Jen jsem odvětila, že nezlobí, že je unavený, ale absolutně nechápu, proč má někdo cizí, kdo vůbec neví, o co jde, tohle komentovat - to si jako myslela, že se chlapeček nad sebou zamyslí a přestane brečet? Já teda kategorie "být hodný" a "zlobit" nepoužívám vůbec, ale když už, pak rovnítko mezi "brečet" a "zlobit" mi připadá hooodně přehané.
Pak mi usnul v autobuse, rozbrečel se, jak jsem ho budila, ještě se trochu majznul hlavou o tyč, tak jsem zase přiklekla a foukala, no a nakonec úžasný - doťapal až domů po svých, spořádaně zul boty, umyl ruce, vyčural se a šel spát. No vyloženě "zlobivé dítě"  .
Souhlasím s autorkou článku, že s pláčem je to hodně o reakcích rodičů. Jsou bohužel matky, které by mu naflákaly a pak se divily, že ho chytá amok... . No a pak samozřejmě opačný extrém, které udělají dítku pomyšlení, jen aby nebrečelo. Neříkám, že nejsou chvíle, kdy je těžké rozpoznat, jesli je pláč "oprávněný" nebo "účelový", ale od toho jsme mámy, abychom svým dětem tak nějak většinou rozuměly, ne? 
|
|
| BlackyCatt | •
|
(21.7.2010 17:44:35)
Souhlas :-D
|
|
| Veveruše |
|
(22.7.2010 23:28:07)
Moje máma je totiž v tomhle směru naopak mnohem horší O co menší má s mými dětmi kontakt, o to víc nevyžádaných výchovných rad mi poskytuje Tchyně jen doteď nezkousla můj domácí porod, ale jinak si s ní v otázce výchovy dětí rozumím mnohem víc než s mámou.
|
|
|
|
|
| Třešničky | 
|
(26.7.2010 8:58:10)
My máme taky stále plačícího synka. Od 2 let pláče při pozitivních i negativních podnětech. Už jsme byli z manželem ochotni jít i psychologovi, protože žadný přístup ani jídlo nezabírali. Nakonec jsem dostala od doktorky homeopatika na předpis Opium 30CH. Po dvou dnech je ze syna pozitivní dítě. Je sice citlivější na okolí, ale konečně se chová jako "normální" i když někdy zlobivé dítě. Někdy prostě děti potřebují trošku pomoct léky, aby se jim ten jejich mozeček uklidnil a vyvíjel se jak má.
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)