| susu | •
 |
(7.7.2010 8:46:46)
Osobně se mi tyto sňatky nelíbí. Nicméně i u nás se dříve dívky vdávaly tak brzo, co se dalo dělat. Souvisí to s tou zaostalostí, nikdo tam nevidí prostě žádný důvod, proč ji nevdat. Myslím, že se to upraví postupem času a dostupností vzdělání.
|
| Xantipa. | 
|
(7.7.2010 9:12:28)
Susu - že se dívky vdávaly ve 12ti letech? U nás? A o jaké době to prosím mluvíš? Samo se to nevyřeší. Snad mohou pomoci mezinárodní organizace, jak bylo psáno v článku. Mohou pomoci dívkám a rodinám, které se tlaku na vdavky dětí vzepřou.
|
| susu | •
|
(7.7.2010 9:22:34)
xantipo, ve středověku ano. Máš pocit, že situace v oněch krajích je tak odlišná od našeho středověku? Jinak moje babička se vdávala v 16, dědečkovi bylo přes 30 let. Běžné na jihomoravské vesnici před 2.sv. válkou.
|
| Jana Nová |
|
(7.7.2010 9:52:36)
susu, až na to, že k tzv. konzumaci manželství, tj. prvnímu pohlavnímu styku, došlo mnohem později.
|
| Cimbur | 
|
(7.7.2010 9:56:34)
Přesně tak, nebyli hloupí.
|
|
| susu | •
|
(7.7.2010 10:05:36)
boleslavko, tomuto věřím v případě batolecích šlechtických nevěst, nikoli u těch náctiletých.
|
|
|
| Horama | 
|
(7.7.2010 10:21:30)
Ano, se středověkem máš pravdu. Ve středověku byla žena téměř majetek. Takže mně jako ženě, kterou to mohlo potkat, to přijde strašlivé.
|
| MartinaNov (dva rošťáci | 
|
(7.7.2010 23:05:33)
ve středověku??? V mnohých domácnostech v naší zemi je to tak dodnes...
|
|
|
| Jíťa | •
|
(7.7.2010 12:31:19)
Susu, u nás se zřídka vdávaly dívky tak mladé. 16 let už mi přijde celkem normální. I dnešní děvčata v podobném věku žijí sexuálním životem. Dřív to nebylo jiné, jen nebyla antikoncepce, takže "nehod" bylo podstatně více a řešily se sňatkem.
Další věc: Marie Terezie r.1753 uzákonila hranici pro manželství 24 let pro všechny bez ohledu na stav a pohlaví. Uzavření sňatku dříve sice bylo možné ale muselo se žádat o vyjímku a něco to stálo. Takže pokud byla rodina nemejetná volila jinou možnost. Nemanželské děti nebyly nijak vyjímečné, právě proto, že se se svatbou čekalo do plnoletosti. Poměrně velké množství svateb se uskutečnilo až po narození i několika dětí.
A do třetice: V našich zemích se dávalo něvěstě věno. Věno by se dalo nazvat i podílem na rodinném majetku a každá dcera na něj měla právo. Některé dívky dostaly věno hned při sňatku, jiným je rodiče (a po jejich smrti dědic majetku) spláceli - záleželo na dohodě. I to byl nejspíš jeden z důvodů, proč se se sňatkem až tolik nepospíchalo.
Sňatky šlechticů nemůžeš brát jako běžnou normu. Jednalo se spíše o druh obchodního partnerství. V těchto případech totiž žili dětští manželé odděleně u svých rodičů. Manželství bylo naplněno (sex) až dosáhly alespoň pohlavní zralosti, tedy opět nejdříve kolem 15. roku života, spíš později.
|
| susu | •
|
(7.7.2010 12:51:28)
Dej mi prosím odkaz na tu Marii Terezii, našla jsem v roce 1753 jen soupis obyvateltsva. Na věk vstupu do manželství mi to píše, že obvyklý byl 16 let.
|
| Jíťa | •
|
(7.7.2010 12:59:09)
Bohužel jsem to na internetu nenašla, jen v knihách o historii. Asi ten zákon tvůrci wikipedie nepovažují za důležitý.
Věk obvyklý je trošku jiný než zákonný. A důvody, proč to bylo obvyklé jsem vypsala.
|
|
| Binturongg | 
|
(7.7.2010 13:11:37)
Obvyký ano, nikoli zákonný - prostě se neustále žádalo o výjimky a výjimkou bylo, pokud se to nepovolilo.
Platilo prastaré přísloví SYNA OŽEŇ, KDY CHCEŠ, DCERU VDEJ, KDY MŮŽEŠ!
Ještě na konci 19. století byla svobodná holka přes 20 let považována za pomalu uvadající a přes 25 už za starou pannu...
|
| Cimbur |
|
(7.7.2010 13:37:20)
Musela bych to najít, ale průměrný věk nevěst byl opravdu vyšší. Už proto, že v té době dospívaly holky u nás opravdu dost pozdě. 25 let nebyla taková tragédie.
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(7.7.2010 23:07:00)
ono to má docela logiku, vzhledem k plodnosti ženy... dnes se děti nechávají až na pozdější věk a kolika ženám pak nejde otěhotnět.....
|
|
|
|
| Simča, dcery *1988 a 1997 | 
|
(8.7.2010 10:36:38)
Jen takový dodatek: šlechtické nevěsty často přicházely do domácnosti (do dětských komnat) svého "manžela" ve věku tak 8 - 10 let, aby si na něho zvykly a přizpůsobily se způsobům a zvykům v domě, ve kterém pak měly žít a vychovávat své děti. Tchýně si tak vlastně vychovávaly snachu a nedocházelo pak tak často k rozporům mezi nimi.... Ale manželství nebylo "konzumováno" do cca 15 - 16 let... A někdy i déle a to nejčastěji tam, kde nežil otec ženicha a jeho matka měla veškerou moc ve svých rukách... a nechtěla se o ni nechat připravit, což po uznání plnoletosti "mladých" muselo zákonitě nastat....
Simča 
|
|
|
| Petra Neomi | •
|
(7.7.2010 14:48:56)
Dvanáctileté se vdávaly jen královny a šlechtičny a jak tu někdo píše, ke konzumaci manželství docházelo po čtrnáctém, patnáctém roce... Neříkám, že nedocházelo k hebefilii, ale většinou to nebylo v rámci manželství.
|
| Cimbur |
|
(7.7.2010 16:55:26)
A ještě bych dodala, že mladé šlechtičny nejspíš dospívaly dřív, než dívky z lidu. Bylo to dáno životním stylem, kvalitou stravy a dalšími faktory. Ještě v druhé polovině dvacátého století byl i u nás rozdíl mezi dívkami z venkova a z města, městské dospívaly dřív, není to asi úplně vysvětleno.
|
|
|
|
| Jana + 3 rošťáci | 
|
(7.7.2010 13:11:44)
Je to hrozné, sama mám 12 letou dcerušku!!! Vůbec si nedovedu představit ty hrůzy, které musí takto mladičké dívky, vlastně ještě děti, prožívat denně!!!! Moje dcerka zatím ještě ani není v pubertě, sice to má asi opožděné, ale chodíme k lékaři a řešíme. Vůnec si nedovedu představit, že by měla být provdána!!!! To by byla vražda.....
|
|
|
| Cimbur |
|
(7.7.2010 9:37:01)
To těžko Susu, ještě v 19. století měly dívky v našich zeměpisných šířkách na venkově menarché ve věku 17 i více let, pohlavně dospívaly mnohem později, než dnes. Nevdávaly se zdaleka tak brzy.
Takhle brzké sňatky se vyskytovaly spíše ve šlechtických rodinách z dynastických důvodů.
|
| susu | •
|
(7.7.2010 9:48:33)
Z dynastických důvodů určitě, o tom jsem četla. Jinak si nejsem jistá, mám to "odněkud, nevím odkud", ale moje babička mi byla uváděna, že to tak bylo normální. POkud jde o asijské země, hraje roli i to, že dospívají o dost dříve, pokud je tam dívka od osmi či deseti let dospělá, nevidí důvod ji ve 13 neprovdat. Stejně ji tam nic moc dalšího nečeká a pokud je věk dožití kolem 40 let, tak se tomu fakt moc nedivím, i když se mi to osobně nelíbí.
|
| Cimbur |
|
(7.7.2010 9:55:44)
Moje babička se taky vdávala ve 17-ti. Bylo to ve třicátých letech. Ale nikdo ji do sňatku netlačil, prostě se zamilovala, neplánovaně otěhotněla. Dědeček byl dospělý, zajištěný, přesto její rodiče jistě moc radost neměli. Scénář, který se u nás může odehrát i dnes.
Takovéto nucené sňatky mladičkých dívek z chudých poměrů u nás myslím nikdy obvyklé nebyly.
|
| susu | •
|
(7.7.2010 10:01:50)
Přiznám se, že nejsem taková optimistka. Některé knihy, co jsem četla o dobách dřívějších byly fakt hodně syrové, ale nepamatuju si to natolik, abych mohla citovat.
|
| wer | 
|
(8.7.2010 17:24:21)
Susu, no ono napsat že se někdo vdal ve 22 a žil šťastně až do smrti by by nebylo moc zajímavé,knížky se píšou o zvlášnostech ne o tom co bylo běžné a tedy častější
|
| susu | •
|
(9.7.2010 7:00:19)
Pokud má jít o kritiku poměrů na vesnici, tak to asi taková zvláštnost nebyla
|
|
|
|
|
|
|
| Horama |
|
(7.7.2010 10:20:18)
Ano, dříve se u nás dívky vdávaly dříve - hned jak v osmnácti mohly (samozřejmě ne všechny). A určitě byly takové, co se daly zplnoletnit a vdaly se třeba v šestnácti. Ale ony chtěly. Tyhle holčiny mají hodně omezenou možnost volby a manželství není důsledkem jejich rozhodnutí či následkem jejich vlastního neuváženého činu, ale čistě něčím, co udělají pod hrozbou sankcí, s nimiž si nedokáží poradit.
|
| susu | •
|
(7.7.2010 10:31:01)
Uff, tak nějak jsem si vzpomněla na Maryšu.
|
| Horama |
|
(7.7.2010 15:02:23)
Kolik bylo Maryše?
|
| Baobab | 
|
(7.7.2010 16:47:14)
Nejde az tak o ten vek, jako spis o to, jak moc to "chtela", jak pises.
|
| Horama |
|
(7.7.2010 18:30:10)
Nechtěla. Ale pak už jako vdanou a týranou po ní její vlastní otec chce, aby opustila manžela a vrátila se domů - a ona se nevrátí. To už je zase její rozhodnutí. Mnoho dětských nevěst asi tu možnost nemá.
Taky mi přijde jako rozdíl, jestli je něco občasný případ, který koneckonců Mrštíkův román zrovna neoslavuje jako ideální způsob života, nebo jestli je to běžný životní standard (dětské nevěsty, obřízka apod.).
|
| susu | •
|
(7.7.2010 20:12:00)
je tam určena jako mladinká. Jde o kritiku stavu na vesnici, takže asi spíše norma.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(8.7.2010 19:58:43)
Jestli si to dobře pamatuju, tak Maryše bylo dvacet, a říkalo se tam, že přece ještě není kam spěchat, že je ešče mladá.
|
|
|
| Ecim | 
|
(7.7.2010 22:39:16)
To jsem nikdy nedokázala pochopit, proč Maryša takhle blbě trucovala a odmítla se k otci vrátit, když jí to nabízel. I když mi jí jinak bylo pochopitelně líto.
A o obřízce jsem nedávno četla článek a udělalo se mi z toho fakt blbě.  Jednou jsem sebou málem švihla na přednášce na VŠ. Poprvé jsem o ní četla asi ve 13 nebo 14 letech a litovala jsem, že mi ten časopis vůbec přišel do ruky, když jsem na obrázku viděla dívky stejně staré nebo mladší než já. 
|
|
|
|
|
|
|
| bamberlok+tadík | 
|
(7.7.2010 10:30:05)
souhlas. moje babička se vdávala v 15, už s břichem.
|
| susu | •
|
(7.7.2010 10:32:35)
Odkud byla, taky z jižní Moravy? U nás se to fakt traduje jako obvyklé.
|
| bamberlok+tadík |
|
(7.7.2010 11:29:19)
né ze sevreu, Třinecko
|
| susu | •
|
(7.7.2010 11:36:10)
takže to bylo rozšířenější.
|
| Samarlu |
|
(7.7.2010 12:11:58)
Susu, nebylo, vždycky to bylo nouzové řešení nechtěného těhotenství. Kdo "nemusel", tak s manželstvím tolik nechvátal
Nikdy v evropských dějinách neklesl průměrný sňatkový věk ženichů ani nevěst při prvním sňatku pod nějakejch 22, a to ani ve středověku.
Jako v jižních zemích opravdu vyspívají dříve, tak by se dalo mluvit třeba o hranici ne 18 nebo 20, ale třeba 16 let, ale dvanáctileté nevěsty, to je fakt problém.
|
| Maťa. | 
|
(7.7.2010 12:14:49)
Moja babička je od Znojma a vydávala sa 21 ročná - bez brucha (s dědečkom chodila tri roky predtým).
Takže asi záleží aj na vyspelosti tej-ktorej rodiny - bez urážky..
|
| Maťa. |
|
(7.7.2010 12:15:59)
Ešte dodatok, bola polosirotek, mala len mamu a aj to už dosť starú a nemocnú. Napriek tomu sňatek príliš skoro bol tabu. Študovala, dědeček tiež.
|
| susu | •
|
(7.7.2010 12:27:39)
K tomu studiu, dědeček co by mlynář byl "lepší rodina", leč jeho sestry měly jen rodinnou školu, jeho manželka asi taky. Nic jiného téměř nepřicházelo v úvahu v té době.
Ti z obyčejných rodin měli nejčastěji jen základku.
Napadlo mě, jaký byl rok narození tvé babičky? U deděčka to bylo ufff, asi 1910, byl nejmladší.
|
| Cimbur |
|
(7.7.2010 16:52:11)
Rodinná škola byla pro holky za první repupliky slušné vzdělání. Ty chudší byly rády, pokud si mohly dovolit "měšťanku", tedy dnešní druhý stupeň základní školy. Ani ta nebyla pro dívky povinná.
|
| Maťa. |
|
(7.7.2010 18:11:30)
Ročník 1922.
|
|
| Dagmar Bartůšková | 
|
(8.7.2010 8:44:45)
Macimm souhlas, sestry mé babičky měly rodinnou školu, dcery pana továrníka...bylo to vzdělání pro děvčata z lepších rodin,u kterých se předpokládalo, že budou jako manželky řídit domácnost se služebnictvem..
|
| Cimbur |
|
(8.7.2010 13:39:07)
Buď domácnost se služebnictvem nebo (u nás na venkově) větší hospodářství, kde bylo také sezónně zaměstnáno hodně lidí, které bylo potřeba odměňovat i živit. Pro manželku tu bylo hodně organizačních povinností. Listovala jsem kdysi babiččinými učebnicemi z rodinné školy a divila se, na jaké úrovni se tenkrát zabývali biologií, chemií atd. Pak taky účetnictví, vaření ve velkém, kultura stolování, atd.
|
|
| wer |
|
(8.7.2010 17:42:23)
moje babička nebyla z bohaté rodiny měli jen malý obchůdek a chodila na rodinou školu k řádovým sestrám,naučily se tam asi hodně,vařit, vést domácnost taky,ale i účetnitví(nejen rodinné),nějakou tu zdravovědu,psát na stroji, taky šití
myslím že měli docela široké uplatnění na trhu práce i když se nevdaly
|
| Cimbur |
|
(8.7.2010 21:56:22)
Ve Vyškově to třeba byly sestry Dominikánky, tam si mohly dovolit jít i chudší dívky. Pokud je propustila ze svých služeb rodina. Jejich představená Amáta sepsala na přelomu 19. a 20. století i pěknou kuchařku.
|
|
|
|
| mojpol |
|
(10.8.2010 17:32:26)
za prvni republiky byla mestanka povinna pro chlapce i divky zakladni skolni dochazka byla 8 let
|
|
|
|
|
|
| susu | •
|
(7.7.2010 12:21:01)
Samarlu, já to fakt neschvaluju. Ale realita je taková a pořád si myslím, že u nás dříve taky byla.
|
| Samarlu |
|
(7.7.2010 16:50:12)
Susu, nebyla, a když ses ptala po zdrojích, tak začni u knížky Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy, něco od Lenderové, Maura apod.
Jinak existuje odborný (takže to není čtení k vodě, samé tabulky a grafy) časopis Historická demografie.
|
|
|
| Hanka 75 | 
|
(7.7.2010 12:52:55)
Tak mě napadá, 22 let je jen průměr, nebyli mladší nevěsty a současně "zvedalo" tuto průměrnou hodnotu to, že některé ženy zůstali zcela neprovdány - nebo ty se nepočítaly ? A nebo to, že někdy se muselo čekat na hmotné zázemí příp. i úmrtí rodičů, a pak se teprve mohlo přistoupit k svatbě. A takovéto případy zvedali průměr. A jaký byl průměr u žen a u mužů. Z povídek Boženy Němcové si vybavuji, že nevěsty skutečně byli mladé, ženiši, čekající na absolvování vojny, schopnost zabezpečit rodinu staří - kdyby se to dalo dohromady, s průměrem to pěkně zamává.
Tak jako u dynastických snatků byli mladí ženiši a nevěsty, byly též nesezdaní, protože se čekalo na dobrou partii - a to též mohlo zvedat průměr.
|
| Radka | •
|
(7.7.2010 13:31:20)
průměr zvedala např.moje prababička. Vdávala se ve 38 letech v roce 1925. Původně byla zasnoubená, ale ten její padl v 1. světové, tj. odešel do války, když jí bylo nějakých 27. Pak odešla do kláštera, aby nebyla přítěží pro rodinu a podobně jako další mladé ženy se tam chystala na budoucí sňatek, neplánovala tam zůstat. Takže na začátku 20. století došlo k dost výraznému posunu aspoň ve městech (konkrétně v tomto případě Plzeň).
|
| Binturongg |
|
(7.7.2010 13:45:24)
Průměr zvedali hlavně chlapi. Kromě pořekadla SYNA OŽEŇ, KDY CHCEŠ, DCERU VDEJ, KDY MŮŽEŠ, platilo také, že ideální rozdíl mezi manželi je CHLAPEC NA LOUCE, DĚVČE V KOLÉBCE JEST - což může být od 5 do 12let 
Ale vážně - chlapi schopni ženění bývali často výrazně starší než nevěsty. Buď se jednalo o vdovce, o vysloužilce (v dobách, kdy trvala vojna 7-14 LET NEMĚLI VŠICHNI NA TO, ABY SE VYKOUPILI - pardon za capslock  ) , nebo prostě o lidi v knížecích službách, kteří se ženit ani nesměli, dokud nedosáhli jistého postavení a existence.
A přece nepůjdou do nějaké ovdovělé staré větve, když můžou mít šestnáctku, ne?
A "vysoký" věk nevěst? Statistiky hovoří o tom, ŽE se vdávaly, nikoli, JAK se vdávaly.
Na Šumavě nebylo neobvyklé, že nevěstě bylo třeba 28-32 let, s ženichem už měla kupu dětí, ale čekali, až se bude smět oženit, nebo si to bude moci dovolit
|
| Binturongg |
|
(7.7.2010 13:48:44)
Jo a babičky se mně a mému příteli vdávaly ve věku 17, 17, 17 a 21 let, přičemž manželům bylo 37, 35, 26 a 49 let!!!
|
| susu | •
|
(7.7.2010 20:15:36)
Jo, u nás to bylo 17 a 31 let, co vím.
|
| Jíťa | •
|
(7.7.2010 23:11:00)
Věk mých předků z otcovy strany:
Sňatek v roce 1971, nevěsta 19 let, ženich 26 (moji rodiče)
Sňatek v roce 1944, nevěsta 20 let, ženich 22 (babička a dědeček)
Sňatek v roce 1922, nevěsta 17 let, ženich 26
Sňatek v roce 1895, nevěsta 32 let, ženich 27
Sňatek v roce 1868, nevěsta 30 let, ženich 25 (v tomto jediném případě se jednalo o druhé manželství obou snoubenců. První manželství uzavírali ve věku 25 a 23 let)
Sňatek v roce zatím nezjištěném, první dítě se narodilo r. 1843, kdy bylo matce 36 let a otci 34
Sňatek v roce 1809, nevěsta 25 let, ženich 21
Jinak mám zpracované i další rodové větve a věk pod 18 let se u snoubenců objevuje opravdu vyjímečně. Pokud tomu nevěříš, můžeš si projít nějakou starší matriku oddaných, na internetu jich je spousta např. tady: http://matriky.archives.cz/matriky_lite/
|
|
|
|
|
| Tenna /2 | 
|
(7.7.2010 16:17:33)
To by potvrzoval i případ mojí babičky - ročník 1911 - vdávala se v Plzni až jako třicátnice, a to ještě údajně jen proto, aby s dědou unikli totálnímu nasazení do Říše. Prostě se svatbou nespěchali, první a jediné dítě pak měla ve 34 letech. Děda byl o rok mladší, oba bankovní úředníci. Druhá babička (roč.1906) nebyla z Plzně, ale vdávala se také poměrně pozdě - ve 28 letech, děti měla ve 29, 32, 36. Děda byl také o rok mladší, živnostník.
|
|
|
| Samarlu |
|
(7.7.2010 16:55:46)
Ale to se počítá jinak - vezmeš všechny nevěsty při prvním sňatku (ne všechny ženy, takže neprovdané jeptišky a starší vdovy při opakovaném sňatku vypadnou) a uděláš průměr a ještě k tomu medián a porovnáš je, a ženichy počítáš zvlášť. Vyjde ti teda průměrný sňatkový věk nevěst při prvním sňatku (jedno číslo), medián (druhé) a pak průměr pro ženichy (třetí číslo) a medián mezi ženichama.
|
|
|
| Hanka 75 |
|
(7.7.2010 12:56:48)
neklesl průměrný sňatkový věk ženichů ani nevěst při prvním sňatku pod nějakejch 22, a to ani ve středověku.
byl to dohromady u nevěst i ženichů, nebo zvlášt: tj. u nevěst ani u ženichů neklesl. A kolik byl u ženichů, protože se mi nezdá, že by nebyl vyšší. Zajímalo by mne o kolik.
|
|
|
|
|
|
| Jíťa | •
|
(7.7.2010 12:34:23)
Ano, to byl taky nejčastější důvod pro tak brzké sňatky. Stejně jako ještě ve 20. století. Takže u nás platilo: Napřed sex a potom svatba.
Jenže chudáci indický holky maj napřed svatbu a pak sex. To je trošku rozdíl.
|
| susu | •
|
(7.7.2010 12:40:45)
Takže napřed sex a potom svatba je vlastně správně? Anebo se tedy má čekat až po svatbě?
|
| Jíťa | •
|
(7.7.2010 12:54:07)
To není o tom, co je správně, ale jak to skutečně je.
|
|
| Cimbur |
|
(7.7.2010 13:37:43)
Bývalo to obvyklé a církví tolerované.
|
|
| Horama |
|
(8.7.2010 9:11:04)
Jde o to, že ty naše babičky prostě toho svého vyvoleného tolik chtěly, že když ještě nemohla být svatba, byl aspoň ten sex. A na svatbu čekaly s nadějí. Ty indické "dětské nevěsty" se prostě povinně provdají za někoho, komu budou sloužit a poskytovat sex - nic k těšení, o naději se ani nezmiňuju.
|
| susu | •
|
(8.7.2010 9:30:02)
zkus knihu Moje bengálské přítelkyně(Hana Preinhaelterová?). Převeď do ještě chudších podmínek než popisuje spisovatelka, která se pohybuje na universitě. Bude ti to jasnější.
|
| Horama |
|
(8.7.2010 10:33:04)
Mně nejde o objasnění důvodů. Na tom, proč se tomu ty holky nedokáží vzepřít nebo proč v tom pokračují jejich rodiny, mi není nic nejasného. Přesto to považuju za naprosto šílené uspořádání, se kterým se situace našich babiček dá jen těžko srovnávat. (Přičemž nezpochybňuji, že i tak si naše babičky mohly nechat jen zdát o našich možnostech výběru.)
|
| Zawgat_Mohammed |
|
(10.7.2010 17:14:29)
Nevesty se vzeprit nemuzou, protoze sve rodiny potrebuji kvuli penezum. A rodiny je k tomu nuti proto, ze penize nemaji a doufaji, ze snatkem si devce zlepsi zivotni uroven a puvodni rodine se financne ulevi.
|
|
|
| Aninka+3rošťandy | 
|
(9.7.2010 11:56:20)
Já si myslím, že nelze srovnávat stav na území Čech na přelomu 18. a 19. století a to, co se děje v Africe a Asii (většinou muslimských státech). Myslím, že je to neporovnatelné. To, co se děje tam, se tady nedělo nikdy. Ano, ve středověku to nebyl žádný med, ženy měly nulová práva atd. Ale to je o něčem jiném a hlavně jsme ve 21. století. Svatby dětí i ženská obřízka je prostě nenormální, nepřijatelné a je moc dobře, že jsou organizace, které se snaží o změnu, i když to jde velmi pomalu a bude to bohužel ještě dlouho trvat, než zmizí úplně (doufám, že takový den nastane).
|
|
| Baobab |
|
(10.7.2010 19:59:08)
Ja si jen dovolim pripomenout, ze jeste na pocatku 20. stoleti prochazelo nekolik tisic chlapcu rocne kastraci, aby cirkevni sbory neprisly o sve sboristy. Posledni kastrat zemrel tusim v roce 1978.
A ohledne zenske obrizky - jeste na pocatku 20. stoleti byla provadena v nekterych evropskych zemich (Francie, Nemecko, Velka Britanie) - a to jako lek proti "hysterii" - coz bylo casto to, ze se dospivajici divka odmitala smirit se svou podrizenou roli ve spolecnosti. Mnoho se o tom dnes uz nemluvi, bohuzel.
|
| Horama |
|
(10.7.2010 22:08:04)
"... že zlo bylo pácháno není omluva pro další zlo."
|
| Baobab |
|
(10.7.2010 22:18:21)
Ja to neomlouvam, jen konstatuji fakt, a totiz ten, ze ten, kdo se chova hnusne nemusi byt vzdycky african/ind/muslim.
|
| Horama |
|
(14.7.2010 22:37:35)
S tím souhlasím - a taky jsem to v žádném příspěvku netvrdila.
|
|
|
|
| Baobab |
|
(10.7.2010 22:24:23)
http://www.dbfk.de/download/FGM_DBfK-web_Broschuere_final_280108_v2.pdf
strana 12
|
|
| susu | •
|
(12.7.2010 8:14:31)
Eleonor, ani jeden z mých příspěvků není o tom, že bych s tím souhlasila. Jen jsem se snažila výjádřit pochopení pro jinou realitu, než je naše. Ono je strašně jednoduché sedět tady v Evropě, dobře zajištěná, samostatná,... a pohoršovat se nad zaostalostí druhých žijících jinde a zcela jinak, kochat se svým pocitem nadřazenosti a myslet si, že když je 21. století, tak vše, co my nechceme, zmizí mávnutím kouzelného proutku.
|
| Horama |
|
(14.7.2010 22:40:17)
Nikdo se tu nekochal pocitem nadřazenosti. Říkáš, že tu praxi neobhajuješ, ale že máš pochopení pro jinou mentalitu. Takže s jinou mentalitou ta praxe sice není v pořádku, ale nemělo by se do ní šťourat? Jasně že máme kliku a není moc pravděpodobné, že by naše zděšení ty holky zachránilo, ale to neznamená, že nemáme právo cítit to zděšení.
|
| susu | •
|
(15.7.2010 7:28:42)
"Nikdo se tu nekochal pocitem nadřazenosti."
Z některých příspěvků jsem ten dojem měla.
" Říkáš, že tu praxi neobhajuješ, ale že máš pochopení pro jinou mentalitu."
Především pro jiné životní podmínky a možnosti.
"Takže s jinou mentalitou ta praxe sice není v pořádku, ale nemělo by se do ní šťourat?"
Ne, ale za současných okolností to povavžuji za zbytečné, nic se nezmění, dokud se nezmění místní podmínky.
" Jasně že máme kliku a není moc pravděpodobné, že by naše zděšení ty holky zachránilo, ale to neznamená, že nemáme právo cítit to zděšení."
Lidi často cítí zděšení nad kdečím, často to znamená jen, že o tom nic neví.
|
| Horama |
|
(15.7.2010 21:58:19)
"Nikdo se tu nekochal pocitem nadřazenosti." => "Z některých příspěvků jsem ten dojem měla."
Měla jsi dojem, dobře. To je jen dojem, já ho neměla. Já měla dojem, že tvrdíš, že se tam děje jen něco, se dělo i našim babičkám a vlastně není nutné se nad tím pozastavovat. Oba naše dojmy byly zřejmě mylné.
" Říkáš, že tu praxi neobhajuješ, ale že máš pochopení pro jinou mentalitu." => "Především pro jiné životní podmínky a možnosti."
Jiné podmínky a možnosti znamenají, že chápu, že konkrétní dívka nebo její rodina učiní něco, co je pro nás nepochopitelné, a její rozhodnutí má svou logiku. Ale ty podmínky někdo i dost uměle udržuje (viz. např. rady starších) a pro tohle "donucování" pochopení mít nemusím.
"Takže s jinou mentalitou ta praxe sice není v pořádku, ale nemělo by se do ní šťourat?" => "Ne, ale za současných okolností to povavžuji za zbytečné, nic se nezmění, dokud se nezmění místní podmínky."
Pokud to považuješ za zbytečné, je pravda zbytečné i vášnivě tento názor obhajovat.
" Jasně že máme kliku a není moc pravděpodobné, že by naše zděšení ty holky zachránilo, ale to neznamená, že nemáme právo cítit to zděšení." => "Lidi často cítí zděšení nad kdečím, často to znamená jen, že o tom nic neví."
Vím, jaká jsem byla ve dvanácti, dokážu si zhruba představit, jaký šok by pro mě byl stát se v tu chvíli "dětskou nevěstou". Ty holky mohou být psychicky ve stejném věku dospělejší, protože je k tomu nutí okolnosti, fyzicky ale dospělejší nebudou. Samozřejmě jsem nikdy nebyla ve stejné situaci jako ony, ale byla jsem stejné pískle jako ony.
|
| susu | •
|
(16.7.2010 7:18:06)
" Ale ty podmínky někdo i dost uměle udržuje (viz. např. rady starších) a pro tohle "donucování" pochopení mít nemusím."
Horamo, ty podmínky jsou udržovány především totální zaostalostí všech, včtně oněch děvčat, naprostou neexistencí ničeho, co známe z našich podmínek.
"Pokud to považuješ za zbytečné, je pravda zbytečné i vášnivě tento názor obhajovat"
Proč? Jednak je diskuse zajímavá a jednak, pokud s ostatními nesouhlasím, tak mám jen mlčet?
"Vím, jaká jsem byla ve dvanácti, dokážu si zhruba představit, jaký šok by pro mě byl stát se v tu chvíli "dětskou nevěstou". "
Já si to taky dokážu představit. Myslím, že být mi 13, sedět na hromadě prachu, bydlet v chatrči, oblékat se do hader, mít x-krát do týdne hlad, nechodit do školy, protože na to prostě nejsou peníze a případně ani ta škola, žádná zdravotní péče, všichni kolem jsou na tom jako já, tak varianta vdát se je prostě celkem přijatelná.
Když změníš to kolem, tak ty holky do těch škol chodit posléze začnou, protže jednak to bude potřeba a jednak to bude možné.
|
|
| mojpol |
|
(10.8.2010 20:04:36)
Nektere chude rodiny ktere maji vice deti a maji problem je uzivit jsou radi kdyz vyvdaji mladsi dceru a vetsinou vi ze se dostane do rodiny ktera ma vetsi zivotni uroven
|
|
|
|
| mojpol |
|
(10.8.2010 17:59:10)
kdyz ma chuda rodina zivit hodne deti tak je rada kdyz divky provda v nizkem veku a nemusi se o ne uz starat
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)