| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
 |
(22.4.2010 20:51:51)
a tohle podle mě zjednodušení je. Řada dětí timhle stylem začíná psát spontánně, když napodobují písmo z knížek...
Kdyby to nebylo spíš smutný, pobavila bych se nad argumenty o upadající úrovni znalostí a dovedností. To fakt nevidíte, že toho dnešní děti znají mnohem víc, než jsme znali my?
|
| lenacek | 
|
(22.4.2010 23:32:06)
Dovolím si polemizovat s větou "dnešní děti toho znají víc...".
Dnešní děti mají více možností a zdrojů, kde informace získat, a taky jsou zdatní ve vyhledávání těchto informací, ale bohužel je často neumí správně zpracovat a vyhodnotit.
Od svých žáků slýchám argumenty typu: "a proč se to mám naučit zpaměti, když to můžu najít na internetu, až to budu potřebovat..."
Nám ale naši rodiče vždy říkali: "Co máš v hlavě, to ti nikdo nevezme." A já zase říkám svým studentům, že ne vždy budou připojení k internetu a taky, v nadsázce, že to, co se nepoužívá (v našem případě paměť - učím jazyky), to zakrní.
Myslím si, že se v současné době hrozně moc řeší, aby děti nebyly přetěžované, ale trochu se zapomíná na to, že člověk sílí a rozvíjí se překonáváním překážek a těžkostí a čelením různým výzvám.
U mých studentů mám často pocit, že by chtěli získat maximum, při minimálním vynaložení vlastního úsilí.
Teď nedávno jsem četla v nějaké diskuzi argument, že děti ve škole zlobí také proto, že se učí nezáživné učivo, které je těžké v jejich věku pochopit a jako příklad byla uvedená shoda podmětu s přísudkem v ČJ. Ale třeba právě toto je věc, kterou se každý naučí jen tím, že to procvičuje/driluje pořád dokola (stejně jako násobilku nebo slovíčka v jazycích).
My jako učitelé se můžeme snažit učit sebevíc kreativně, ale pokud chybí na straně žáků vědomí toho, že i oni musí udělat svůj díl práce, pak je to stejně k ničemu.
A nakonec ještě můj názor přímo k hlavnímu tématu: Nejsem zastáncem toho, aby byly děti stresované kvůli krasopisu, ale myslím si, že psací písmo je pro děti jednodušší z hlediska plynulosti a také při vymezování hranic jednotlivých slov. Viděla jsem texty dětí, které psaly jen tiskacím a často jejich přepis vypadal jako souvislý tok jednotlivých písmen s mezerami.
A ještě k problému nečitelnosti našeho psacího písma pro zahraniční lektory: v současné době studenti stejně většinu prací píší na počítači a tak se tím tento problém lehce vyřeší.
Jsem zastáncem zachování psacího písma jako společného základu. A jak si tento základ každý později upraví je už jen na něm. Právě v jedinečnosti písma každého člověka se pak také odráží jeho osobnost.
|
| Bruni | 
|
(23.4.2010 0:02:47)
Víceméně souhlasím. Je pravda, že u dětí, co znám, je daleko přehlednější napojené psací písmo než velké tiskací. Na druhou stranu jsou jednotlivá tiskací písmena většinou čitelnější než ta psací.
Osobně si myslím, že dnešní psací písmo není zase tak náročné, aby se nutně muselo zjednodušovat. Časem si stejně každý najde svůj vlastní styl, který mu vyhovuje a pokud by se písmo zjednodušilo na nějaký tiskací hybrid, stejně se najde velká řada lidí, která bude písmena při rychlém psaní spojovat a vytvoří si svoje "psací" písmo. Takhle ostatně původně psací písmo vzniklo, ne?
A co se týče čitelnosti - někdo píše nečitelně tiskacím, někdo psacím, někdo obojím  , myslím, že jiný typ písma to celoplošně nevyřeší.
Na závěr chci jen dodat, že ač se tu spíš zastávám ponechání psacího písma, sama píšu od střední školy malým tiskacím písmem, rychle a čitelně. Vyhovuje mi to víc než psací.
|
|
| Magnolya | •
|
(23.4.2010 7:03:06)
Krásně a výstižně napsané.
Mně se vůbec nelíbí argumenty, které tu výše znějí "dnešní děti toho vědí víc" Prdlačky, jen lépe vědí, kde to najdou a mají to tááák jednoduché.
Říká se, že pokrok nezastavíš, kolikrát si říkám, že bych ho zastavila ráda, není vždy ku prospěchu.
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(23.4.2010 7:18:47)
No, já taky učim.
Včera nám tu byl jeden pán promítat fotky z Peru, páč děláme projekt o pralese - promítnul obrázek, kde z řeky koukal čumák ryby a říká, že tam fotili delfíny a děti hned, že jde o delfínovce, což je delfínův příbuznej (dělali jsme i Amazonku, tak to vědí), pak u fotek z pralesa říkal, že tam jsou vysoké stromy a děti (MMCH prvňáci) hned reagovaly, že rostou vysoko, protože tam je velká konkurence ve snaze dostat se ke slunci atd atd. Přesně jsem poznávala info, který jsme zpracovávali v minulých dvou tejdnech - bez problémů ho dokázaly použít v situaci, kam patří. MMCH informace typu proč rostou stromy v pralese tak vysoko jsme nehledali na netu, ale měli je před tejdenm zkusit logicky vyvodit ve skupinkách.
Vzhledem k tomu, že nám projekty logicky navazujou, tak aby se v každym dalšim dalo odkazovat na ty předchozí, tak mám i kontrolu, že si děti pamatujou věci ze začátku roku.
Jinej zážitek mám třeba z loňska z hvězdárny - průvodce se mě několikrát ptal, jestli jsme výběrová škola, že jsou děti tak nabušený a já mu několikrát říkala, že opravdu ne, že je to jen zajímá a přemejšlí u toho. Jde o malotřídku - první až čtvrtá třída. Možná mám ve třídě mimozemšťany, ale umí info porovnávat a rozhodně už v první třídě vědí, že co se někde píše nemusí bejt nutně pravda, takže je třeba to buď srovnat s jinym zdrojem, nebo aspoň nechat projít zdravym rozumem.
Mně to, že nemůžu věřit všemu, co se píše nap. v učebnici, došlo až někde na druhym stupni 
|
| Bruni |
|
(23.4.2010 9:48:22)
Jeno, svým způsobem JSTE výběrovka. Učila jsi na běžný škole? Zajímalo by mě, zda je někde nějaká statistika, jaké děti a z jakých rodin chodí na školy s jiným učebním systémem (alternativní - Montessori, Waldorf,..).
Osobně si myslím, že rodiče, které se svým dětem hodně věnují (může to být spojeno i s vyšším průměrným IQ), si dávají záležet na výběru školy. Ti, kteří se zase tak moc dětem nevěnují, prostě dají dítě do nejbližší školy, s nejlepší dostupností. Alespoň tak to vidím já kolem sebe. Bydlím na sídlišti, kde je několik ZŠ, vím o rodičích, co šli s dítětem k zápisu a nijak je nezajímalo, jak se ve škole učí a ti, co se snaží v dětech vypěstovat samostatný úsudek, rozumové myšlení, pomáhají jim s problémy, vysvětlují,.. ti vybírali školu pečlivě.
Proto si myslím, že ve škole, která má pověst, že děti naučí, má výborné učitele a dobrý program, je větší pravděpodobnost, že se sejdou děti, které učivo opravdu zajímá a přemýšlejí. Navíc když k tomu přidáš ten lepší program a lepšího učitele (tím teď myslím konkrétně i tebe ), tak pak můžeš vyvozovat závěry, že všechny děti jsou takové.
Myslím, že v dnešní době mají děti rozhodně lepší možnosti než dřív, záleží, jak se s nimi naloží (a má na to vliv rodina i škola).
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(23.4.2010 19:42:28)
Ivik, určitě máme víc dětí, kterým se rodiče věnujou (někdy jde i o rodiče vyloženě úzkostlivý, který dětem nedopřejou žádnou samostatnost), ale jsem si jistá, že v alterkách je i vyšší počet problémových dětí, které se jejich rodiče bojí dát do normální školy, protože by ji nezvládly (nemám teda k dispozici statistiky, ale zatim jsem vždycky měla víc integrovaných dětí, než v běžných třídách v okolí). Taky je tam možná větší počet dětí podivně ambiciózních rodičů, který o daný metodě nic neví, ale chtějí ukázat sousedům nebo kdoví komu, že maj něco spešl - ti se pak k učitelce chovají jako zákazníci ve smyslu náš zákazník, náš pán 
Ve výsledku to tak tipuju, že průměr bude zhruba nastejno, jako v běžný škole, ale v alterkách asi bude větší rozptyl od nadaných po handicapovaný děti.
Ráda bych měla ve třídě zastoupení odpovídající běžný populaci - když už to má bejt učení pro život - ale jak to zařídit? U zápisu v lepším případě zjistíš aktuální kondici dítěte, ale jak se bude vyvíjet dál, natož jak se vyklubou rodiče, to těžko říct...
|
| Bruni |
|
(24.4.2010 13:36:55)
Jeno, dík za odpověď.
Ještě by mě zajímalo, jak handicapované máte děti.
Stejně si myslím, že zapálený učitel, který hledá nové metody, jak děti motivovat, se snaží nastoupit buď do alternativní školy nebo aspoň do školy s prohloubeným zaměřením, s volnějším programem, atp.
Nevím, kolik máte učitelů a kolik jich znáš z jiných alternativek, ale jak ti to připadá? Jsou tam spíš nadšenci, který děti zaujmou nebo obyč. učitelé, který prostě učej?
V normální škole najdeš spíš většinu těch, co rezignovali (ne, že by je přímo učení nebavilo) a určitě je to daný i vedením školy a programem, tím, jakou volnost učitelé dostanou.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(24.4.2010 22:32:49)
Iviku, jenom odučit a jít tu nejde. Mám skvělý kolegyně, od kterých se můžu učit a se kterýma dáváme řadu věcí do kupy společně. Házet mi někdo klacky pod nohy, nezvládala bych to (taky už jsem z toho důvodu z jednoho místa odešla), takže jednoznačně obdivuju všechny, kdo se někde snaží bez psychický podpory okolí a ustojí to.
Ad první otázka - jde o tři děti (ale s pomocí asistentky). Asi bych na netu neměla psát konkrétní diagnózy, tak jen jednu z nich, páč to jde o našeho syna, a ten má smíšenou dysfázii, čili špatně rozumí mluvenýmu slovu a špatně mluví, učí se číst globální metodou čtení a předpoklad je, že čtení zvládne snad ve čtvrtý nebo pátý třídě.
|
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(23.4.2010 19:49:24)
Jo, jinak statistiku rodičů jsem dělala v roce 2005 - tehdy ještě moc alterek nebylo, měla jsem tuším jen něco pod 300 respondentů, ale ve srovnání s běžnou školou byly rozdíly ve vzdělání rodičů sice ve prospěch alterek, ale minimální. Statisticky významnej rozdíl byl v profesích rodičů - rodiče v alternativách častěji vykonávali pomáhající profese...
|
|
|
| Rapiti | 
|
(23.4.2010 13:22:08)
Jeno, nemáš tam mimozemšťany, máš děti, které učí výborná učitelka.  Kdyby ses mohla množit dělením, myslím, že bys byla na roztrhání.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(23.4.2010 19:56:13)
Já umim komunikovat jen s dětma - kdo ví, kolik rodičů si o mně myslí, že jsem pošahaná 
Těšim se na příští rok - letos máme jako celoroční projekt přírodu, ale od zaří začínáme společnost - půjde tam o to, jak se jeden od druhýho liší a jak se vzájemně obohacujem, o handicapované, menšiny, náboženství... To budou určitě zajímavý diskuse...
|
|
|
| Janulenka |
|
(24.4.2010 19:39:08)
Verim, ze jste detem neopomnela zduraznit, ze delfinovec neni ryba, nybrz savec, a ze nemuzou verit vsemu, co se pise v knihach stejne, jako nemuzou verit vsemu, co ctou na internetu a vsemu, co jim rikaji ucitele ci rodice... Objektivnost predevsim, ne?
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(24.4.2010 22:08:04)
Že delfíni (a nejen oni) jsou savci, proběhlo dávno před tím už jen proto, že třeťáci by takovej "životně důležitej" nedostatek prvňákům neodpustili
Nicméně delfínovci jsou prej hodně plachý, takže je těžký je vyfotit - na obrázku byl záběr na kus řeky i s chatrčema a byla řeč o tom, jak žijou místní lidi, páč to bylo základní náplní promítání (promítající se opakovaně setkal i s šamanem, čili bylo o čem mluvit). No a na tom záběru cosi koukalo z vody, takže nejdřív padla otázka, jestli to světlý je nějaká ryba, pak odpověď, že se tam pokoušeli fotit delfíny a na to přišla reakce, že v týhle oblasti to museli bejt delfínovci. O to, jesli je delfínovec ryba, vůbec nešlo.
Že nikdo nemá patent na rozum je snad samozřejmost - zrovna přes zvířata je u nás odborník jeden třeťák - zná kdejakou žoužel i latinsky, takže když kdokoli včetně mě něco potřebuje, jde za ním. Tu a tam ho přizývám k plánování projektů - já si hlídám ŠVP a metody, ale jemu říkám třeba: "Hele, T., neměl bys tip na nějaký zvíře, který se fakt zajímavě přizpůsobilo životu v poušti? Potřebuju něco, co by děti zaujalo." T. s očima navrch hlavy mi okamžitě začne líčit cosi o žábě, která se zavrtá v zemi a obalí se slizem, aby nevysychala a já se od toho odrazím. Nebo jsem mu volala, že vyrábim osmisměrky k jednotlivým biotopům, potřebuju k horským oblastem ještě několik zvířat a rostlin na 4 písmena a Googlem už nemůžu nic najít. Nebo např. máme třeťáka, kterej Ti třeba začne vysvětlovat rozdíl mezi alfa, beta a gama zářením... Když nám vykládal, co zas zjistil novýho o gravitaci různých těles ve vesmíru a chtěl vědět, co si o tom myslíme, tak jsem mu vysvětlovala, že my mu můžem leda věřit, že to fakt existuje a že si z nás nedělá psinu, ale rozebrat to s nim bude muset někdo fundovanější... A co se týká znalosti dinosaurů, tak jsem na tom z celý třídy definitivně nejhůř
|
| Janulenka |
|
(25.4.2010 19:03:29)
Jeno, tos me fakt dostala. Zni to az prilis skvele... To vis, dneska deckam sebevedomi nechybi-az se nekdy musi krotit. Drzim vasi skole palce!
|
|
|
|
|
|
| mamula | 
|
(25.4.2010 16:22:05)
A taky je mnohonásobně víc dys všeho druhu a čímpak to asi bude?? Dřív děti trávily hodně času venku různými hrami, které mnohé tyto poruchy odbourávaly, dnes sice sedí u počítačů (které jsme v jejich letech neovládali), zato tím žádnou dys neodbourají. A není to jen tím, že dříve se tolik nediagnostikovalo, jak jistě někdo podotkne
|
|
|
.
Pravda teda je, že tam víc hraje hry, než chatuje... ale pravda je i to, že díky zahraničním spoluhráčům jsem ji aspoň trochu přinutila snažit se používat angličtinu (když se umí domluvit, spíš do hry získá to, co potřebuje). Jinak ze třídy je jich na FB cca čtvrtina. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)