| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Poznatky prvomatky aneb abeceda dvanáctinedělí :o)

 Celkem 183 názorů.
 rachomejtle 
  • 

souhlasím 

(6.4.2010 8:49:44)
Souhlasím s většinou bodů, mohla bych to podtrhnout a podepsat. Zejména s nutností konzumovat sladkosti, s tím, že se při kojení u někoho opravdu nehubne. Celé ty první měsíce mám jaksi v mlze, ani dospávání přes den mě moc nevytrhlo. Dneska si jenom vyčítám, že jsem měla více delegovat péči o dítě na ostatní, asertivně si více říkat o pomoc. To, že jsem šla až na doraz, byla vysloveně moje vina. Když jsem si v noci říkala, že tatínek se musí přece vyspat, aby mohl druhý den do práce, že tchýně to má k nám daleko atd. Pokud bude nějaké příště, tak v tomhle to udělám rozhodně jinak.
 safira 


Re: souhlasím 

(6.4.2010 9:10:02)
ÚŽASNÉ, souhlasím v plném rozsahu... Jogurt (byla jsem po těžkém porodu co skončil císařem) jsem jedla celý den, ale nutelu jsem potřebovala kupovat téměř denně :-D
A to jsem se potácela mezi depresí a spánkem...uááá, ženská se naučí leccos, třeba kojit ve spaní v sedě, mikrospánek při procházce v parku...Nechápu, že jsem k tomu pracovala a dodělávala školu.
Teď čekám druhé, po pěti letech člověk leccos zapomene ~t~ Tak uvidíme, co nás překvapí :-)
 Bellana 


Re: souhlasím 

(6.4.2010 9:16:29)
Při první dceři jsem kojením nezhubla ani deko. Po druhém porodu jsem si velmi úspěšně vsugerovala, že se kojením hubne, a do půl roku jsem zhubla 15kg. Mateřství je halt plné různých překvapení ~;) Kdybych ještě někdy byla těhotná, snad se mi povede přesvědčit sama sebe, že v těhotenství není nezbytně nutné přibrat pětadvacet kilo živé váhy ~j~
 Jíťa 
  • 

Re: souhlasím 

(6.4.2010 12:26:33)
Fakt není nutné přibrat 25 kg v těhotenství. Mě stačilo pouhých 5, ale bylo to vykoupeno takřka nepřetržitými nevolnostmi po celou dobu těhotenství a navzdory Torekanu. V souvislosti s tím jsem si vypěstovala dost silnou nechuť k jakémukoliv jídlu, protože jídlo bylo zdrojem nepříjemných pocitů.
A opravdu nemůžu říct, že by těhotenství bylo moje "nejkrásnější období", spíš to byl horor, který si asi nikdy netroufnu zopakovat.
 Margot+1 


Re: souhlasím 

(6.4.2010 9:19:50)
Taky tak, až snad na ty sladkosti, ty mě netáhly.
Pindání druhých mi taky vadilo.
A že jsem si měla na taťku nadelegovat víc práce, to je svatá pravda. (Považte, celodenně sám hlídal teprve v 15 mesících!)
A že šestinedělí trvá o týdnů, tu zkušenost mám taky. Konec jsem poznala doslova ze dne na den - jako by ze mě sundali balvan (o to horší je pindání a pocity v 7. týdnu - všichni už předpokládají, že člověk je stopro fit a připraven - ke všemu. Ještěže po mě nikdo nechtěl sex, na ten bylo třeba počkat tak do 10 měsíce~2~)
 KoproFka 


Re: souhlasím 

(7.4.2010 0:11:39)
považte...ten náš celodenně v necelých 3 letech a to si ještě vzal na pomoc babičku...:)))...ale těch keců co jsem do té doby vyslechla o tom, jak jsem neschopná...
 Jíťa 
  • 

Kojení a hubnutí 

(6.4.2010 12:20:20)
Kojením se někdy skutečně hubne. Já zhubla asi 15 kg a bez sladkého dopingu (užívaného místo běžného jídla 5x denně) bych nebyla vůbec schopná fungovat.
Bohužel to funguje jen při kojení. Týden po odstavení byla všechna kila zpátky, přestože se jídelníček vrátil také do normálu.
 Zuuuza 


Re: Kojení a hubnutí 

(6.4.2010 12:26:00)
Jíťo, měla jsem to podobně. Při těhotenství jsem přibrala cca 7 kg, v porodnici jsem nechala rovných 10 kg. A pak jsem zhubla pod 50 kg. Normální váhu mívám kolem 56 kg. Ale s úplným odstavením jsem opět byla na své váze a velikosti oblečení. Uvidíme, jak to bude tentokrát... PS: A žrala jsem pořád a cokoli.
 Hilly. 


Šulínci 

(6.4.2010 9:56:42)
Tak jsem se celkem zasmála nad bodem n). Tuto zkušenost sice nemám, protože kluky zatím doma nevyrábíme, ale ze svého okolí mám pocit, že na tomto bodu bude něco pravdy.:-)
První co mě nepadlo bylo, co jako má z těch chlapečků vyrůst, když už odmalička se vše točí, až nezdravě, kolem jejich "ehm"...:-)
 gaudí 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 10:50:18)
u nás je teda šulínkem posedlý hlavně můj synek, né já. Je to jeho nejoblíbenější hračka. Jo a taky je posedlý pipinkama, teda pipinkou jeho malé sestřičky. Všude ji vidí. Třebá já mám rozpůlenou bradu, a on jednou povídá:máma má na badičce pipitku :-)) Ach jo, co z něj jenom vyroste~:-D
 Hilly. 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 11:14:09)
Gaudí ~t~
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 12:48:57)
to víš, nejoblíbenější hračka (lulánek) a je vždy po ruce. Mám dva kluky, taky vím své 8-)
 Margot+1 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 12:53:00)
Přesně tak.
Kolem pindíka bláznivé ženské jásají, ovšem pipiny se v důsledku zažité instrukce "nesahej si na ni" bojí dotknout, až mají holčičky synechie.
Zažila jsem také hromadné jásání s gratulace, když se kolega v práci vrátil od ultrazvuku ve 20tt, kde se dozvěděl, že čekají (druhého) chlapce... O to absurdnější bylo, že vedle jsem seděla já se stejně starým břichem, ovšem uvnitř byla "pouze" holčička, takže gratulace nebyly ~q~
Asi to bude něco z Freuda, ovšem nevím, co podmiňuje co. ~k~
 Hilly. 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 13:15:38)
Margot, jak mohou vzniknout synechie jsem taky nikdy nepochopila. Pokud má dítě plínu, tak mu zadeček omývám určitě několikrát denně, určitě vždy po kakání, a všude, při sušení a umývání vše rozevřu. U malého miminka jsem do několika měsíců čistila několikrát denně vatičkou v olejíčku, tak jsem odstraňovala zbytky mázku.Pokud dávám plínu, tak vše zkontroluji, zda někde něco třeba nesrůstá. Ty srůsty mohou vzniknout třeba během tří hodin?
No je to trochu mimo téma, ale když už jsme u toho.:-)
 Zelda 
  • 

Re: Šulínci 

(6.4.2010 14:04:30)
Vzniknou uplne jednoduse. Matka vubec nevi, ze se to muze stat a tudiz nehlida to co by mela. A vetsinou vzniknou na vnitrnich pyscich, takze to ani pri zbezne kontrole pri prebalovani pri te minivelikosti neni napadne videt. Mam dve holcicky a dobrou zkusenou pediatricku. Presto jsem se o synechii a peci o tuto partii tela vse podstatne dozvedela az od kamaradky, ktere se to stalo. Stalo se to i dalsim kamaradkam (vse vzdelane, sectele a az prepeclive matky), ktere rovnez o takovem riziku nic nevedeli, protoze je na to nikdo (ani v porodnici, ani u pediatra) neupozornil, nikdo se o tom nebavi na piskovisti, nikdo o tom nepise milionu clanku do medii, ktere ctu i normalni matky se spetkou rozumu a to bydlime v centru Prahy a jsme v peci tech nejlepsich doktoru. Takze se to stalo i nam. A to az kolem roku a pul. Protoze mala byla uz od roka bez pliny, takze jsem ji nemela denne rozbalenou pred ocima a ani jsem netusila, ze bych to mela jinak hlidat. A bohuzel, o nejlepsi mozne terapii na slabou nekozovitou vcelku brzy odchycenou synechii jsem se take dozvedela od te same kamaradky. Takze pri zjisteni stavu jsem ihned neodkracela do Motola, kde by tuto prihodu nasilne roztrhavali a tim zpusobili dalsi nasledne mesice trvajici trable, jak vam take ihned mile poradi vas pediatr, ale synechii jsem behem ca. 2 tydnu rozmasirovala s pomoci dermazulenu. U kamaradky to trvalo o 2 tydny dele a pro zmenu pouzivala bepanthen. A pediatr samozrejme zrejme dodnes neveri tomu, ze to fungovalo. Taky jsem uz u jineho.
 Margot+1 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 14:21:32)
Rozhodně jsem nechtěla kritizovat matky, které neuhlídaly synechie ~;)Jen se pozastavuji nad tím co jsi vlastně sama napsala: nad pindíkem se jásá, ovšem pipina není důvod k hovoru (a tedy ani info o správném mytí ~t~)
 Zelda 
  • 

Re: Šulínci 

(6.4.2010 16:19:34)
Presne tak, to byl taky ucel me poznamky. Poznamek typu "do tretice to vyjde" si nevsimam, ale tohle mne opravdu dostalo. V ordinaci pediatru pri preventivnich prohlidkach neni snad minuty, aby nezaznelo slovo predkozka, ale o stydkych pyscich proste ticho po pesine. A pritom stat se to muze i pri dokonale hygiene, viz dite bez plenek a denne koupane. Jen to nikdo denne ucelove neoddeloval od sebe a nestesti bylo na svete. Nastesti se alespon matky mezi sebou zacaly informovat.
 štěpánka 
  • 

Re: Šulínci 

(6.4.2010 17:15:44)
Tak pod to se též podepisuji.... Mámy přetahují předkožku o 106 až ji chlapečkům natrhnou. O synechiích jsem slyšela jen jednou - a následně zapomněla (předporodní kurs a skvělá dětská sestra), narodili se mi 2 kluci. V mé rodině se naštěstí žádný podobný jásač nevyskytoval zato ochlapečkované kamarádky nutně potřebovaly pindíky mých miminek vidět (marně)~t~ Nepamatuji si, že by někdo nutil rozbalit mimi-holku~a~~a~~a~
 Zuuuza 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 19:00:45)
Holky, asi žiju v jiném světě :-) Nikdo nikdy nechtěl vidět synova pindíka. Ani nad ním nikdo nejásá... A pediatr je taky v pohodě, nijak tomu žádnou zvláštní pozornost nevěnuje. Je teda fakt, že když viděl gynekolog na UTZ pindíka (nedal se přehlédnout) druhého syna, kterého čekáme za pár dnů či týdnů, tak to košatě komentoval...~t~
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Šulínci 

(7.4.2010 12:02:52)
dámy děkuji za poučení. Já, matka dvou kluků (takže jedeme v pindíkách), jsem o synechiích dosud neměla ani páru. A to mám prostudovaných několik ročníků Maminek, Betynek apod, chodím na různé diskuse a fakt se nikde o ničem takovém nemluví.
Budu šířit osvětu dál
 Anonymní myška 
  • 

Re: Pipinka 

(8.4.2010 9:00:59)
Tak já má tři syny a nad pipinkou bych jásala hooodně!!!!!!
 mašule 


Re: Šulínci 

(7.4.2010 12:25:48)
Taky nás to postihlo, a to jsem o tom věděla a podstivě jsem to hlídala (stalo se to kamarádce). Je velkou pravdou, že se o tom nikde nemluví a v porodnici Vám dokonce řeknou, že se tam holčičkám nemá vůbec sahat, jen omývat povrchně, což je samozřejmě kravina všech kravin, to zjistí každá pečlivá matka po první miminkovské stolici, která se dostane všude.
Nám se to stalo, když začala být malá bez plínek a já ji přestala hlídat v domění, že je na takovou příhodu už veliká, jsou jí dva roky. Jsme objednané k doktorce, ale moje tchýně mi teď poradila kvalitní měsíčkový olej a mazat a mazat. Tak to chci vyzkoušet, na zákrok máme jít až za měsíc a každému je určo jasné, že bych raději něco takového s malou neabsolvovala.~a~~e~ Asi by to opravdu chtělo zabojovat o větší osvětu, protože i na netu toho, kromě pár diskuzí zoufalých a zmatených maminek, moc není.
 Zelda 
  • 

Re: Šulínci 

(7.4.2010 17:48:33)
Mohu Vam z vlastni zkusenosti doporucit zkusit to nejdrive touto metodou a na gynekologii zajit az v nezbytnem pripade. U nas k tomu take doslo az ve veku bez plin a tudiz bez vetsi kontroly. A rozmasirovani kremem opravdu pomohlo, stejne jako u dalsich kamaradek. Nemohu samozrejme posoudit, jestli to stejne dopadne i u Vas, ale pokud nejsou stydke pysky srostle zcela a stale zbyva prostor k moceni, nemuzete tim vubec nic zkazit. Na zaklade rady kamaradky jsem pouzila naslednou techniku: vzala vatovou steticku na cisteni usi a na ni nanesla dermazulen (kamaradky uspesne vyzkousely i bepanthen, pouzit lze jakykoli nedrazdivy ojelovity krem, na ktery je dite v plenkove oblasti zvykle, ovsem nikoli kremy zinkove na opruzeniny). Pote jsem stydke pysky pod velmi jemnym tlakem rozevirala a pritom po vzniklem spoji stetickou mazala krem. Opakovala jsem to 2-3x denne po dobu nekolika minut. Asi po tydnu se objevila malinka skulinka, kde se pysky zacaly rozevirat a do 2 tydnu se otevrely uplne. Bude hodne zalezet na tom, v jake fazi srustu jste problem odhalila, ale urcite bych tomu dala treba mesic nebo dva, do par dnu to nepovoli, chce to hodne trpelivosti. Ani u jedne z takto osetrovanych holcicek nedoslo k recidive, protoze tkan se oddelila prirozene, bez ran, takze nemela tendenci opet srustat. Naproti tomu slycham, ze pokud oddelite tkan nasilim na detske gynekologii, zpusobi to diteti nejen bolest, ale i pripadne nasledne komplikace s dalsimi srusty v dusledku zhojeni poraneni. Navic i moznou psychickou reakci holcicky v zavislosti na veku.
 mašule 


Re: srůsty a co je způsobuje? 

(9.4.2010 11:44:06)
Děkuji Ti, za radu, už se na tom pracuje, doufám, že se to povede a my se vyhnem zbytečnému traumatizujícímu zážitku. Jsem teď těhule a nebylo by to moc dobré ani pro mě.
Ještě jeden poznatek bych chtěla přihodit, prý ty srůsty způsobují absorbční gely obsažené v jednorázových plenkách. Vzhledem k tomu, že čekám druhé mimi, docela by mě zajímalo, co je na tom pravdy a jestli by se nevyplatilo uvažovat o investici do moderních látkových plen.
 Margot+1 


Re: srůsty a co je způsobuje? 

(9.4.2010 12:33:49)
Já jsem v tomhle směru slyšela, že to způsobuje moc velké teplo a zapaření v jednorázové plence.
Látkové plínky mám, používali jsme je nejvíc cca do 9 měsíců, pak přišla zima a nebylo kde sušit, tak jsem trochu polevila. ~f~ Každopádně mi to ale pro malinké miminko, které pořád čůrá, připadalo geniální - mohlo se přebalovat o sto šest, i když byla plínka mokrá jen málo. Nevím jak jiní lidé, ale já mám u jednorázovky vždycky divný pocit, že by se to mělo vyhodit, když ještě není "pořádně použitá".~d~
 Zelda 
  • 

Re: srůsty a co je způsobuje? 

(9.4.2010 20:50:20)
Nevim, co je zpusobuje, ale nam se to stalo zhruba ve 20 mesici a mala byla jiz od 12! mesicu komplet bez plinek, vcetne noci i prochazek. A na 18 mesicni prohlidce byla v poradku. Takze minimalne u nas vylucuji jakykoli ucinek pliny. Nektere holcicky jsou k tomu pry nachylnejsi, maji ten organek mensi, pysky blize u sebe a pak pry opravdu staci to, ze se malinko podrazdi a to podrazdeni se zacne hojit novou tkani, ktera preroste pres slepene pysky. Nevim, napadlo mne zpetne treba u nas v te dobe caste letni cestovani, cas straveny v autosedacce, na odrazedle, cokoli. Ale rozhodne to nemelo co do cineni s hygienou a plenou. Starsi dcera byla v tomhle ohledu daleko pomalejsi, pliny jsme na noc sundavali az kolem dvou let, nidky jsem nic nekontrolovala a nikdy se ji to nestalo.
 Hilly. 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 13:23:09)
ještě k tomu Freudovi...ta jeho teorie, že vlastně ženy mužům penis závidí a chtěly by ho v podstatě taky, mi připadá přitažená za pačesy(kromě těch jeho různých incestních teorií)..ale možná to myslel nějak jinak a já to jen nepochopila...~:-D
 Margot+1 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 14:23:23)
No vždyť je to taky teorie z počátku minulého století... Mě by spíš zajímalo, jestli Freud ty tanečky kolem penisu "objevil", nebo svou teorií způsobil ~t~
 Binturongg 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 14:45:36)
Hilly - osobně se domnívám, že tchýně a asi ještě 3 další matky (díky nimž jsem mohla zařadit šulínkový bod ~:-D ), toho pindíka závidí nejen chlapům, ale už i miminkům. Jinak si nedovedu představit, proč kolem toho dělají takový humbuk. ~t~ ~t~
Jsou jak nepříčetné - můj přítel byl pravděpodobně díky tomu celé dětství a mládí velice plachý a já byla (a jsem )jeho první dlouhodobá známost - našel si mě ve svých 28 letech ~t~
Ano, roli tam hrálo i to, že od jeho 15. narozenin matka zřejmě přestala povykovat slovo "šulínek" v každé větě a začala skloňovat ve všech pádech "nevěsta" a "svatba" ~t~ ~t~ ~t~
 štěpánka 
  • 

Re: Šulínci 

(6.4.2010 17:17:01)
panebože~a~
Tvůj přítel musí být velmi silná osobnost, gratuluji~x~~x~~x~
 Hilly. 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 17:21:42)
Binturong, na tchýni bych si raději dala pozor i teď, ať tvého chlapečka také nezdeformuje v plachého a nesmělého chlapce.:-)Tací to dnes nemají moc lehké :-)
 Binturongg 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 17:41:25)
Hilly - naštěstí se přítelův mladší bratr, který už nebyl takový poslušný mamánek a svou rodičku s úspěchem ignoroval, rozmnožil už 6, resp. 10 let před námi, a protože je jeho žena poněkud méně schopná a on velmi zaneprázdněný, má tchýně spoustu práce s jejich dětmi, které prakticky vychovává, takže doufám, že plachý chlapec bude maximýlně , protože se k nám dostane cca 1x za 2-3 týdny na 2 dny ~t~ ~t~
 Binturongg 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 17:44:20)
vypadl mi kus textu - ...maximálně synovec, protože se k nám dostane..
 Zuuuza 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 19:01:28)
~t~
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Šulínci 

(7.4.2010 12:06:00)
spíše to jenom popsal.

Ono obecně, u holčiček to vždy bylo jenom něco "tam dole", kam se nesahá kromě mytí a utírání po WC, pozdější menstruace byla "nečistá" (v mnohých zemích i se zbytkem těla) - čili něco, co je třeba schovávat, tajit, nejlépe se za to stydět.

Naopak, kluci se svým mužstvím chlubí, de facto je neustále na očích (viditelné v kalhotách), něco, co jde porovnávat, ukazovat...

 lála 
  • 

Re: Šulínci 

(6.4.2010 15:33:12)
já sem měla děti taky dost ubrekané, takže chodící mrtvola:=)
a ti šulínci jsou opravdu dost protěžování, to se musí uznat, že je to tak nějak zažité
 Pole levandulové 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 17:16:52)
Teda, tak to nevim, kde ziju - ja mela pocit, ze naopak vice cenena jako matka jsem zacala byt az kdyz jsem cekala holcicku. Jako by ten kluk doma byl sice fajn, ale az tou holcickou, jsem se /podle zcestnych reakci okoli/, stala teprve pravou matkou. Nechapu.
Jinak clanek vtipny, s nekterymi body musim souhlasit, jine mne nastesti minuly:-)
 Zuuuza 


Re: Šulínci 

(6.4.2010 19:03:26)
Skramuško, tak nějak. U nás jsou spíš okolo zklamaní, že holčičku nemáme (čekáme druhého syna). Což někdy celkem bolí.. Jakoby kluci byli méněcenní... Si nevybereš. Pořád je něco..
 x x 


Nevím... 

(6.4.2010 11:03:32)
... nepřijde mi, že by to bylo až tak hrozné, jak popisuje autorka, jako náročné určitě, ale že bych byla jak chodící mrtvola, to zase ne. ~d~
 Ála+3 


Re: Nevím... 

(6.4.2010 11:08:50)
vŠECHNO TOTIŽ ZÁLEŽÍ JEN A POUZE NA TOM, JAKÉ DÍTKO JE A JAK NECHÁ MATKU VYSPAT. Taky jsem u prvních dvou dětí nechápala, jak to ostatní matky dělají, že mají uklizený celý byt, čtou si knihy, ke kterým se dřív nedostaly apod.

Pak přišlo 3. mimino a já jsem pochopila. Místo kolabování kvůli nedostatku spánku (buzení 10x i vícekrát za noc) nastala pohoda. Dcerka se 2x za noc nají a spí. Takže bych měla veget a uklizený byt. Kdybych ovšem neměla ty dva větší k tomu ~d~
 maja 
  • 

Re: Nevím... 

(6.4.2010 13:41:49)
To jsi napsala přesně...záleží na miminu...pro mé první dvě děti platilo také to samé jako u autorky... poblitá matka, poblité dítě, je to dost cítit, polospací všichni... dítě s neustálou potřebou chování a nosení .... totální vyčerpání a hlášky typu " užívej si, vždyť je to nejkrásnější období" tak na ty jsem reagovala " a kde??" , bylo to dost strašné. Přesně jak ty u třetího to je v klidu, dítě spí , jí a je pokoj. Nebe a dudy.
 Ecim 


"nejkrásnější období" 

(6.4.2010 13:50:02)
Přiznám se, že mě řeči o "nejkrásnějším období" dost točí, a to navzdory tomu, že miminkovský věk svých dětí za nejkrásnější období svého života považuji. Takže Tě chápu. (I když mě tyhle řeči rozčilovaly hlavně v souvislosti s dětstvím i dospíváním.) On to má každý člověk fakt jinak, znám řadu maminek, které svorně tvrdí, že miminkovské období bylo hodně těžké, ale časem se to výrazně zlepšilo.
 juli 
  • 

ahoj 

(6.4.2010 11:12:56)
nesouhlasim ani s jednim bodem......pro me bylo poceti,tehotenstvi,porod i sestinedeli naprostou pohodickou....jooo holt jaky si to udelas takovy to mas.Jo a nase zlaticko ma prave 2 mesice a nas zivot se od doby pred nim temer nezmenil,jen to ze jsme ted tri a o to vice legrace si ted uzivame.Tak papa a pekny den.:-)
 Colombi 


Re: ahoj 

(6.4.2010 11:22:16)
Tak si hlavně nemysli, že se to nezmění ~y~ ~;)
Já se pod ten seznam můžu taky podepsat a opravdu je to o tom jaké je miminko. Naše mělo např. koliky a uspat se ho podařilo obvykle tak ve 2 h ráno a spal tak do 8. S manželem jsme se sice střídali, ale znamenalo to, že mrtvoly byly tím pádem doma dvě ~e~
Ale teď už to beru s humorem ~t~
 Lucka 345 


Re: ahoj 

(6.4.2010 12:18:04)
Hlásím se do klubu mrtvol! My měli doma taky mrtvoly dvě. Obě to naštěstí bez újmy přežily...~t~
 Uliana 


Re: ahoj 

(6.4.2010 11:26:47)
óóó, ty jsi ale vzorná a dokonalá žena i matka! Pán Bůh s Tebou!
 jana 
  • 

Re: ahoj 

(6.4.2010 11:27:45)
Tleskám!!!!!!!!!!
 Myšutka* 


Re: ahoj 

(6.4.2010 11:27:36)
Jo, jaký si to uděláš? Takže já jsem si, koza hloupá, udělala po pěti letech snažení a po několika měsíčním ležení v nemocnici ještě i preeklmpsii a nespící dítě. Vlastně si za to můžu sama.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: ahoj 

(6.4.2010 12:49:51)
~t~
no to si piš!!!

Přesně podle hesla: Pakárnu si každý dělá sám!!! ~t~
 Ráchel, 3 děti 


Re: ahoj 

(6.4.2010 13:08:52)
no jasně, jsi úplně neschopná ~t~
 Ecim 


Re: ahoj 

(6.4.2010 11:35:17)
Juli, sice je pravda, že se o své štěstí musíme snažit sami, ale na druhou stranu je fakt spousta věcí, které ovlivnit nemůžeme.
Mně bylo třeba v začátcích obou těhotenství velmi zle a šíleně mě vytáčely řeči o ženách, které těhotné chodí do práce a stíhají i dalších x věcí, zatímco já jsem byla ráda, když jsem dolezla z postele na záchod a zpátky.
 enny 


Re: ahoj 

(6.4.2010 12:06:18)
Já mám tedy také úplně jiné zkušenosti.. ale neznamená to, že jsem se o to nějak zasloužila:).. Ono opravdu záleží na průběhu těhotenství a později na konkrétním dítěti..

Ecim, to si nevybereš na mě zase byly směřovány řeči typu "jaký jsem blázen, že ještě chodím do práce, že "ještě" dělám to a ono, že už nemám nachystáno "to a ono":).. Jenže - co už, já jsem zjistila, že jsem těhotná až v pátém měsíci, do té doby bez příznaků, a to jakýchkoliv. Teď jsem v osmém, mám už trošku bříško (kamarádka tvrdí, že vypadám tak maximálně na 4 měsíc:), kde to kope:), vážím o 2 kila víc než loni (ale tím se nemůžu řídit, přes léto jsem trochu zhubla), jsme prý dokonce i o týden napřed (záměrně používám plural).. Paradoxně musím konstatovat, že mi je těch prvních 5 měsíců líto, užívala bych si od začátku, takto si připadám ochuzená.. Nicméně mám kamarádku, která je ve 4. měsíci, a jak já se cítím ochuzená o příznaky, tak ona málem nevychází, protože ty 4 měsíce prozvracela.. A právě s touto kamarádku se tomu smějeme, protože to tak prostě je, nic není černobílé a některé věci prostě nemůžeš ovlivnit, natož naplánovat. Ještě se chci vrátit na začátek mého příspěvku - v mém okolí a tady "na Rodině" se snažím sbírat informace, ale rozhodně se nenechám ovlivnit, jak bych se měla cítit, prožívat, věřím těm, které zažily těžký porod, tak těm, které si ho užily..
 Ecim 


Re: ahoj 

(6.4.2010 12:15:54)
Jaholko,
cítím to také tak. Je hrozně zajímavé sledovat, jak různí lidé vnímají různé situace a hlavně čím vším jsou jejich pocity ovlivněné. Já jsem si těhotenství užívala doslova od chvíle, kdy jsem objevila dvě čárky na gravitestu. Když mi bylo hodně špatně, tak jsem se snažila brát všechno z té lepší stránky - že jsem vůbec otěhotněla, že to šlo rychle, že mám pro svoje děti hodného tatínka atd. Pak se mi ty nevolnosti hned aspoň o trochu líp snášely. A on člověk fakt nemůže mít vždycky všecko.
 enny 


Re: ahoj 

(6.4.2010 13:29:31)
Ecim, vidíš! Ještě jsi mi připomenula jeden důležitý "faktor", který vše ovlivňuje - strašně moc záleží právě na tom konkrétním člověku, jak ke všemu (kolem) přistupuje.. Já mám také tendenci vyzdvihovat i na tom špatným, to dobrý. Život je tak nějak lehčí:).. Nicméně chápu, že záleží na povaze..
 Ecim 


Re: ahoj 

(6.4.2010 13:35:10)
Jaholko, přesně tak! Už se mi mockrát stalo (v reálném životě i tady na Rodině), že jsem s někým měla názorovou neshodu ne proto, že bych na danou věc měla nutně odlišný názor, ale protože jsem třeba víceméně stejnou nebo velmi podobnou situaci popsala dost odlišnými slovy.
 Katka, kluci 11 a 7 
  • 

Re: ahoj 

(6.4.2010 12:22:10)
Jé, to jsem čekala, kdy se objeví ta DOKONALÁ, co "si to umí udělat". Tak jen at zlatíčko prospívá a v koutku dušičky ti přeju časem druhé zlatíčko, co se bude budit řvoucí alespoň 10 x za noc po dobu nejméně půl roku . Nechápu, proč si někdo myslí, že klidné a v noci spící dítě je JEHo zásluha.
 Zuuuza 


Re: ahoj 

(6.4.2010 12:24:42)
Tak tak :-) Po dvou měsících dělat závěry je sakra brzy.. Náš první syn sice usínal hooodně pozdě jako malé mimino, ale celkem spal. Budil se tak 2 - 3x za noc. A kolem 4. měsíce začalo peklo a od té doby spal tak blbě, že už jsem toho měla někdy plné zuby ~f~ Jinak to bylo a stále je zlatíčko. No, a každou chvíli čekáme dalšího, tak uvidíme, jaký bude.
 Ecim 


Re: ahoj 

(6.4.2010 12:35:49)
U nás to vždy bylo a dodneška je takové nárazové. Chvíli děsná pohodička, která se ale pak během zlomku vteřiny změní v šílený šrumec. A to jsou z nás pak s manželem výstavní mrtvoly. ~t~
 Katka, kluci 11 a 7 
  • 

Re: ahoj 

(6.4.2010 12:43:04)
Mě ten druhý mile překvapil, po nočních hororech s prvním jsem byla připravena na nejhorší.No a ejhle, mimino z porodnice donesené se budilo MÉNĚ často než jeho třiapůletý bratr. Teprve pak jsem pochopila, jak někdo může považovat šestinedělí za pohodu a zívačku. Vše záleží na dítěti a jeho ochotě spát, je to hrozně jednoduché. Přeju, a´t je to u Vás s druhým podobné jako u nás.
 Zuuuza 


Re: ahoj 

(6.4.2010 13:04:28)
Díky, Katko :-) No tak nějak doufám, že ten prcek holt pochopí, že se bude muset krapet přizpůsobit. Uvidíme, uvidíme. Jinak syn (2 a 3/4) teď spává krásně. Od úplného odstavení v jeho 1,5 roce spí celou noc nebo se vzbudí 1x. Takže pohoda.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: ahoj 

(6.4.2010 13:00:30)
tady bych se trošku pozastavila nad tím "zasloužit se o to, že dítě je klidné". Řekla bych, že dost záleží i na tom, jak matka prožije těhotenství, jestli je v klídku, těhotenství si užívá, nebo k tomu dostavuje barák, hádá se s partnerem, či prožívá kdovíjaké stresy. I raná poporodní doba je dost důležitá, když je matka v psychické pohodě, bude v pohodě i mimčo. Tady hodně záleží na tom, jak aktvní je tatínek, kolik dalších robátek je v domácnosti, jestli je tchýně pruda nebo umí přiložit ruku k dílu a mít u toho pusu zavřenou....
A když mlíčko teče proudem a mimčo toho umí využít, nejsou prdíky, pak není důvod, proč by nemělo být miminko usměvavé a krásně spící.

Otázka je, co všechno z toho zvládne mamina ovlivnit a co je dílem náhody.

Taky jsem měla super mimčo, tekla jsem jak prasklé potrubí, ani nemusel sát, samo mu to stříkalo do pusinky. Nabaštil se a 4 hodiny jsem o něm nevěděla! V šestinedělí jsme si s manželem (který mě po císaři 100% zastoupil, akorát nekojil ~g~) říkali, proč ty maminy nadávají, že je to vlastně nuda. Jediný náš problém byl nafotit malého s otevřenýma očima.
V podstatě celou dobu (do mého dalšího těhotenství) jsem měla tu "dovolenou". Syn byl pohodář, kromě kina jsme ho brali všude, hezky jedl, kakal, prakticky nebyl nemocný, co si jen víc přát.

Pak jsme si pořídili druhého, během těhotenství jsme rekonstruovali, bydleli jsme u mé matky, do toho 2,5 leté torpédo... to už tak super nebylo. Po předčasném porodu byl slaboučký, neuměl sát, špatně přibíral, musela jsem kojit co dvě hodiny a už začla sranda. Málo spánku - i v noci co dvě hoďky, nejdříve se snažit nacpat malému do maličké pusinky velké prso, půl hodiny se pokoušet nakojit, pak dokrmit z lahvičky odstříkaným, odstříkat, aby bylo na příště, vyvařit nástroje, do toho sem tam sprcha... a už dvě hodiny uplynuly a jedem znova. Navíc byl po žloutence, takže byl spavý, a zkuste si vzbudit malé miminko.... Do toho si manžel pořídil housera... Na staršího syna fakt nešlo najít ani čas ani sílu....

Naštěstí jsme to přežili...


Zrovna předevčírem nás pobavila závěrečná scéna ve Shrekovi: popřebaloují 3 Shrečata a koukají, jak krásně spinkají... a ptají se: "co budeme dělat my?"... střih... a vidíme oba, jak chrápou na posteli ~t~
 Ecim 


Re: ahoj 

(6.4.2010 13:27:29)
Martino, tak zrovna téhle scéně jsme se s manželem ohromně nasmáli. ~t~
 maja 
  • 

Re: ahoj 

(6.4.2010 13:51:40)
S tím šrekem.... taky nás to silně pobavilo
 Ecim 


Re: ahoj 

(6.4.2010 13:53:48)
To byla snad nejlepší scéna z celého filmu. ~t~ Smála jsem se tak, že jsem myslela, že probudím miminko, které v ten moment vzorně spinkalo. ~t~
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: ahoj 

(6.4.2010 21:51:49)
fakt šlo vidět, že scénárista má malé děti ~t~
 Imicek 
  • 

Re: ahoj 

(7.4.2010 11:31:48)
SOUHLAS SOUHLAS SOUHLAS!
 arsiela, 


Re: ahoj 

(6.4.2010 12:25:35)
Neboj na každého jednou dojde.Při prvním bych nepodepsala ani jeden z bodů,při druhém vše až na bod o sekci.Neb mě nic nebolelo.
 Jíťa 
  • 

Nic blbějšího... 

(6.4.2010 12:46:56)
Nic blbějšího jsem snad na rodině ještě nečetla!!! (a že tu občas jsou perly)

"Jaký si to uděláš, takový to máš!!!"

To jako, že za ty svoje nevolnosti si můžu sama? Prosím tě, a čím??? Od 6. měsíce navíc pálení žáhy. Čím jsem si to zavinila, když jsem kvůli přetrvávajícím nevolnostem téměř nic nejedla.

Můžeš dát recept, co jsi konkrétně udělala, že sis během těch dvou měsíců "vychovala" tak úžasně pohodové mimino? Jakou na tom máš skutečně vlastní zásluhu, že si dovolíš napsat takový příspěvek?
 Dalila, kluk 4r + holčička 10 
  • 

Re: zavání to provokací 

(6.4.2010 16:27:12)
neřeš to, fakt to zavání provokací. Nebo je to lidská hloupost.
 RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA 


Re: zavání to provokací 

(19.8.2011 18:53:08)
Nedej Bože obojí.~t~
 Ráchel, 3 děti 


Re: ahoj 

(6.4.2010 13:08:16)
haha, však ono na tě dojde ~t~
 maja 
  • 

Re: ahoj 

(6.4.2010 13:49:04)
souhlas
 maja 
  • 

Re: ahoj 

(6.4.2010 13:48:37)
No hlavně si nemysli, že je to tvoje vina, že je všechno v pohodě ....ono totiž právě to tebou zmiňované " jaké si to uděláš takové to máš" moc u početí, těhotenství a dětí celkově neplatí. POkud si někdo počne dítě bez problémů, během těhotenství je vše ok a narodí se mu zdravé dítě , které moc nekřičí, spí, jí a nemá koliky atd. tak by měl pokorně děkovat pánubohu a ne tvrdit "jaký si to uděláš takový to máš" . Skoro bych ti přála aby tvé další dítě ti dalo pěkně zabrat.
 fisperanda 


Re: ahoj 

(6.4.2010 16:12:26)
Ty seš ještě poblázněná hormonama.
Vemte jí občanku ! :)
 Zuuuza 


Re: ahoj 

(6.4.2010 19:04:08)
~t~
 Jana, 2 děti 
  • 

Re: ahoj 

(6.4.2010 20:45:28)
Juli, podnětný příspěvek. Zase napiš, ale až za pár let a s víc dětmi doma a pak nám všem hloupým matkám můžeš osvětlit, jaký si to tedy máme udělat :-)
 Želvička plus Petruška 23 měsíců 
  • 

Re: ahoj 

(7.4.2010 12:58:50)
Ahoj,
Ty jsi thááááák naivní.
Já měla celý rok vzorné děťátko a to považuje spíše za velké štěstí, než za "jaký si to uděláš, takový to máš".
No a pak děťátko začalo objevovat svět a ty dojmy pak hezky v noci zpracovávat, takže si užíváme také (sedání, lehání, stoupání v postýlce, škubání, házení sebou, třeba i tři hodiny v kuse :-)
U nás tedy mrtvoly jsou až teď :-)))
Nechápu, jak můžeš po dvou měsících dělat takové závěry, o to větší pak bude možná ten náraz, to spaní u dětí probíhá v průběhu života řekla bych na etapy...:-)))
 Janula(3,5roku, 20měsíců) 
  • 

Proč!! 

(6.4.2010 11:21:28)
Článek super!! Ne se vším teda souhlasím, já patřím k té části šťastných matek s dětmi, co byly docela v pohodě, ale upřímně jsem se nad článkem pobavila. Naprosto mě ale fascinují některé reakce. Pravidelně totiž, když se tady objeví nějaký článek psaný vtipně a s NADSÁZKOU!!, tak se tu najde někdo, kdo to naprosto nepochopí, chytá autora za slovo, vytrhuje z kontextu a oponuje mu a kritizuje. Proč????
 Ecim 


Re: Proč!! 

(6.4.2010 11:29:32)
To bude tím, že lidé jsou různí, a tak zákonitě i různě reagují. Mně se článek také líbil, i když jsem sama řadu věcí prožívala jinak než autorka článku, což bylo z velké části způsobeno faktory, které jsem nemohla dost dobře ovlivnit.

To, co teď napíšu, se netýká tohoto konkrétního článku, ale je to myšleno obecně: Nadsázka nemusí vždy vyvolávat jen pozitivní reakce. Pokud mohu mluvit sama za sebe, tak mám sice velký smysl pro humor, ale určitý druh nadsázky mi nesedí a netajím se tím.
 Binturongg 


Re: Proč!! 

(6.4.2010 12:17:12)
Janula - dík ~:-D
Já právě už v článku naznačila, že to pro někoho bude úsměvné, někoho to pobaví, někdo to má jinak a pro někoho to nebude vůbec ~t~

A taky je to fajn příležitost pro vyjádření dokonalých prvomatek, které se s žádnou překážkou během těhu a šestinedělí nesetkaly, popř.se přes ně přenesly lehkostí laňky ~b~ ~g~

Vzhledem k mé váze jsem zůstala při zemi a Abecedu napsala s dostatečným odstupem. Nikdy by mě totiž nenapadlo jakkoli nadšeně soudit svůj stav např. s 2měsíčním miminem, jak to tu někdo uváděl... ~:-D
 Ecim 


Re: Proč!! 

(6.4.2010 12:27:50)
Od doby svého prvního těhotenství si píšu deníky. A moc mě baví se k nim po čase vracet (i když se k tomu dostanu málokdy), protože spoustu vjemů bych jinak zapomněla, což by byla hrozná škoda.

Své zážitky a pocity občas sepisuji podobným stylem jako Ty ve svém článku a posílám je dětným i bezdětným kamarádkám. Jedna z nich mi kdysi řekla, že by nikdy nevěřila, že může být rodinný život tak neskutečná komedie ~t~, což mě potěšilo.
 Binturongg 


Re: Proč!! 

(6.4.2010 12:51:07)
Ecim - tak v tom jsme si podobné - ten článek je upravený dopis přátelům ~:-D
A jakýsi deník a fotky mám taky, jinak bych si toho fakt moc nepamatovala, jen tak útržkovitě (to je jedna z mála věcí, která je obecně platná i v tématické literatuře; člověk v šestinedělí je prakticky nepříčetný, ač si to v té chvíli vůbec neuvědomuje a je dobré mít z té doby nějaké záznamy)- shrnutím jsou právě dopisy, které píšu ostatním, a které dětné i bezdětné baví ~3~
 Uliana 


Souhlas 

(6.4.2010 11:34:16)
Naprostý souhlas skoro se všemi body, vtipně napsáno, taky jsem rodila císařem, akorát mě tchýně naštěstí neprudila (je poměrně daleko) a láskyplnýma průpovídkama typu "jen si užij" naštěstí taky všichni šetřili (možná tušili, že bych je praštila něčím velkým a těžkým). A neodsávala jsem, protože mi to NEŠLO (ale problémky byly, dlouho mi trvalo, než jsem se rozkojila)~t~ Depka na mě naštěstí moc nelezla, protože jsem byla dítkem poměrně dost okouzlená, což nějak přerazilo všechny negativní emoce. Ale fůru pocitů jsem měla podobnejch.~;)
 Binturongg 


Re: Souhlas 

(6.4.2010 12:26:08)
Uljano - tchýně je sice taky daleko, nicméně intenzivně dojíždí ~t~
Ale jinak díky - já jsem doposud svým dítkem též okouzlená a pořád nechápu, kde se tady vzalo, a že je to moje zásluha ~t~
Negativní emoce má člověk za každých okolností ve všech možných situacích, nejen, když se stává poprvé matkou, ale je důležité brát to právě s tou nadsázkou a humorem...si myslím já ~:-D

Proto mělo být cílem článku pobavení, nikoli stížnost na to, jak strašné je mít dítě, jak si to tu některé dámy vysvětlily.
Nicméně to neovlivním. Jsem hlavně ráda, pokud to alespoň někoho pobavilo a také mě těší, že to mnohé maminky prožívají či prožívaly podobně ~3~ , i když těžko říct, jestli je to "těšení" škodolibá radost, že v tom člověk neplaval sám, nebo jestli je to radost, že i přes mnohá negativa, je miminko úžasná "věc" ~;)
 maaf 


Re: Souhlas 

(6.4.2010 13:06:24)
Binturong, tak tomu taky nerozumím, že některé to pochopí jako stěžování si. Přece když o něčem píšu s nadsázkou a popisuju "těžké" chvíle, tak to nemusí být stěžování. Já si už nejsem vůbec jistá, jestli lze vůbec někdy popisovat negativní pocity a zážitky, aniž by někdo řekl: Stěžuje si. Jinak mě článek pobavil:-)
 enny 


Re: Souhlas 

(6.4.2010 14:10:37)

Pilar, ono je to těžký:).. Včera jsme doma probírali porod, u kterého by měl být i můj Petr. Já ho do toho nijak netlačím, chci, aby se rozhodl vážně sám.. Včera si četla o porodech nějaký článek v Mladé frontě o porodech, tak jsme znovu probírali a já se ptala, jestli se vážně chce na inkriminované místo dostavit:):) Petr na to opáčil něco ve smyslu, že ho přeci znám, že "v nejhorším" použije svůj smysl pro humor.. Chjo:), chudák lékařský personál.. My oba totiž problémy, problémky, komplikace, netradiční situace atd. řešíme na principu zlehčování:) Prostě se nám tak lehčeji žije. V kombinaci s tím, že často také o sobě mluvíme ve třetí osobě, okolí občas lehce nechápe, ale co..:) Mně, když se stane třebas nějaký trapas, ulehčuji si situaci, že už si situaci v hlavě převypravuji, jak to asi podám, nevadí mi, když si dělám legraci sama ze sebe, případně Petr ze mě..
 Ráchel, 3 děti 


Re: Souhlas 

(6.4.2010 13:10:56)
eh, článek samozřejmě není o nějaké stěžování, ale o realitě
 albert1 


Re: Jen mi nejde do hlavy ... 

(6.4.2010 13:13:54)
Diky za clanek, moc me pobavil, nastesti se me vlastne zadny popsany bod netyka, zatim zvladam vse bez vetsich problemu, ale co je dnes, nemusi byt zitra a vubec ne pozitri~:-D

Jen mi nejde, myslim ted spis obecne do hlavy, jak pani pise o tom mnozstvi nejruznejsich aktivit behem rizikoveho tehotenstvi, do prace ne ne ne, ale mimo ni jde ledasco. Moje osobni zkusenost je, ze mi bylo v praci lepe nez doma.
 Binturongg 


Re: Jen mi nejde do hlavy ... 

(6.4.2010 14:52:24)
albert 1 - do práce bych s rizikáčem nešla ani omylem, jenže já jsem v té době pracovala jako učitelka u problémových dětí - pubertálů. Práci jsem měla ráda, netvrdím, že by mě kopali do břica, nicméně jistě uznáš, že i úča v běžné třídě je trochu stresující záležitost, natož tam, kde by si zasloužil rizikový příplatek i ozbrojený policista ~t~ .
Pokud někdo celý den sedí v klidu za počítačem, též to nepovažuji za úplně ok, ale důležitá je hlavně psychika, takže proč ne?

Ale k těm aktivitám - nevím, co přesně si představuješ pod mým výrazem "in i outdoorové koníčky", ale ráda upřesním.
In: čtení, válení, čumění na TV, psaní, studium, domácí zvířata...
Out: Kulečník, karty, posezení s přáteli, výlety do přírody, geocaching (vysokohorsou turistiku a jízdu na kole jsem oželela ~t~ )

Myslím, že všechny výše uvedené věci nejsou kontraindikací k rizikovému těhotenství, zvl. když je rizikových těhu asi tak 5671 druhů a ke každému se přistupuje jinak ~;)
 albert1 


Re: Jen mi nejde do hlavy ... 

(6.4.2010 18:20:48)
Neni rizikove jako rizikove, proto jsem zamerne psala, ze to myslim obecne, nechtela jsem rozhodne zautocit osobne na autorku, nezanedbatelna cast holek si to tzv."nechava napsat" hned od zacatku i kdyz jsou uplne v poradku, moje lekarka mi to potvrdila, proste si netroufa jim nevyhovet, jako bonus ukecaj neomezene vychazky a nekolikamesicni leharko je na svete, hodne holek to zkousi uhrat na tehotenske nevolnosti, kdyz jim odezni, vracet do prace pry uz nema cenu a v marodeni za statni penize pokracuje dal.

Ja osobne mam praci docela narocnou, zadne sezeni v kancelari, teda to bych paradoxne asi nevydrzela, stale na nohach a v tempu, sezeni jen asi 1,5-2hod z pracovni doby, zvladla jsem to diky dobre kondici a skvele naladicce, ktera me nastesti provazela i po porodu.
 Binturongg 


Re: Jen mi nejde do hlavy ... 

(6.4.2010 18:40:15)
albert1 - jo, to já samozřejmě chápu. Jak píšu v článku - každé těhotenství, normální i rizikové, a všechno potom je tak strašně individuální, že to těžko mohou posoudit doktoři, natož jakýkoli laik.

Osobně nemám nic proti holkám, které si to nechají napsat, pokud jim to zvedne psyché a jsou v pohodě. Pořád lepší než hrdinky hlásající heslo "Gravidita není nemoc" a pak se děsně diví...

Navíc jsem tak trochu potrefená zkušenostmi z okolí, kdy jedna známá byla "hrdinka", ačkoli nemohla donosit dítě ani do 12tt (pořád nechápala, že lítat 12-16h denně v hospodě na place není úplně)a dvě moje kamarádky přišly o dítě jen proto, že výše uvedené heslo hlásali jejich porodníci a ignorovali i opravdu alarmující příznaky.
Jedna z těchto holek dostala nabídku své doktorky, že ji tedy nechá na neschopence do 12tt, ale tvářila se u toho tak, že to zmatené děvče odmítlo s tím, že je v pořádku a totální, neschopný srab, což se ještě prohloubilo po potratu, kdy hormony a deprese způsobily komplex méněcennosti patologických rozměrů... ~n~
Ale to by bylo na jiný, smutnější článek o lidské aroganci a patentu na rozum ~d~
 albert1 


Re: Jen mi nejde do hlavy ... 

(6.4.2010 19:18:27)
Jasne, plne souhlasim se vsim co pisete, ja jsem to vydrzela, pro sefovou jsem hrdina, pro kolegyne spis blazen a hazarder se zdravim, pracuji ve zdravotnictvi, takze rizika tam byla, to nepopiram, proste jsem trochu cvok, ale kdybych zustala doma, tak jsem uplnej, zaludecni nevolnosti a kolisani tlaku jsem proste doslova rozbehala, na prilisne rozjimani jsem nemela cas, hlavu jsem mela zamestnanou problemy pacientu, coz mi vyhovovalo.

Na druhou stranu, podruhe uz hrdinku hrat neplanuji a kdyz nebude priroda proti, pujdu do druheho ditete jeste v ramci prvni materske, abych uz do prace nemusela, pouze mohla.



 Hilly. 


Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 19:49:54)
No nevím kolik vám holky je, ale vzhledem k tomu, že rodíme v průměru snad o deset let později než naše matky, a jsme díky tomu prolezlé kdejakou pohlavní i nepohlavní chorobou, či jejich důsledky, tak se nemůžeme ve fyzické kondici moc srovnávat s našimi matkami a babičkami-údernicemi. Některé to zvládnou, ale já osobně, pokud bych poprvé těhotněla po třicítce a měla zaměstnání, kde by byly stresy a nebo bych velkou část dne stála, nebo jinak fyzicky pracovala, tak bych si to napsala taky. Na nějaké omyly a hokusy pokusy se zdravím už není do přechodu zase tolik času.~j~
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 20:45:31)
Hilly - můj věk, IVF a hypertenze byly hlavním důvodem toho, že jsem se povalovala doma.
Osobně znám pouze 4 holky, které rodily před 30tkou a jen 1 z nich ještě nebylo 25.
Věk prvomatek se posouvá, ale sociálně. Biologicky to ještě pokulhává. Pořád platí, že nejlepší pro matku i dítě je rodit mezi 22-27 lety ~;) ~p~
Nedávno jsme si se stejně starou kamarádkou říkaly, jestli je báječné nebo spíš hrůzné, že máme miminka ve věku, kdy babička Boženy Němcové byla jen o 2 roky starší než my, když přišla na Staré bělidlo a už měla 4 relativně odrostlá vnoučata ~t~ ~t~ ~t~
 štěpánka 
  • 

Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:13:48)
Binturong a kolik bylo té babíně Božky Němky? Myslela jsem tak 60....~5~
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:24:47)
Babičce bylo podle všeho 38 let ~;)
Ale to je jen jeden z pramenů, spíš si myslím, že jí mohlo být tak kolem 45-50, protože se vdávala někdy v 90. letech 18. stol. Musela bych to najít...
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:39:00)
No, sama Magdalena Novotná - babička, měla 10 dětí, z čehož se 4 dožily dospělosti. Na Bělidle žila s Panklovými a svou dcerou Johankou, tenkrát hodně mladou a vypadla i s ní po pár letech, jelikož se s ní hodná dcera Terezka, údajná maminka Boženy, neustále štěkala ~t~
Božena se vdávala v r. 1837, křestní list byl vystaven v únoru 1820, bylo jí tedy oficiálně 17, nicméně do školy byla zapsaná r. 1824 jako 6tiletá...
A včil mudruj ~t~
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:46:44)
To máš fuk - ona Magdička musela taky začít dost brzo, aby zvládla 9 harantů a pohrobka navrch.. ~;) ~p~
 štěpánka 
  • 

Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 22:01:52)
Jaká Magdička zase, ztrácím se v diskusi....~t~~t~~t~
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 22:23:11)
Magdička - babička Božky Nemcové ~t~
 štěpánka 
  • 

Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 23:08:09)
No jó, bala to Magdaléna, zapomněla jsem, achjo.~3~
 štěpánka 
  • 

Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:29:08)
Jestli jí bylo 38, tak byla mladší než já a těch 45-50 mi vlastně za chvíli taky bude.....~n~~t~
 Jíťa 
  • 

Re: Taky nám není dvacet, že... 

(7.4.2010 19:44:08)
Myslím, že jí bylo ninimálně o 10 let víc než píšeš. V té době byla zletilost až dovršením 24. roku života. Božena Němcová se narodila jako nemanželská a její rodiče se brali když jí bylo cca půl roku, dá se předpokládat, že právě kvůli nezletilosti jednoho z rodičů (nejobvyklejší důvod v podobných případech). Dispens (= odstranění překážky) se vydával se souhlasem otce nebo poručníka nezletilého, manžel Babičky už v té době nežil a poručníci dávali souhlas zřídka, jelikož to taky něco stálo.

Babičce v době narození Barunky bylo téměř jistě minimálně 40, spíš víc.

Chtěla jsem to ověřit v matrikách, ale východočeský archiv zatím není k dispozici na netu.
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(7.4.2010 20:54:07)
Jíťo - vždyť já psala, že jí bylo spíš 45-50, ale víc si nemyslím.
A mimochodem - Barunku Panklů mám docela "zmáknutou", nicméně by mě fakt nenapadlo tvrdit, kolik jí bylo, když se brali její rodiče. Neví se to, stejně jako se neví, kdo byla matka a otec...
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(7.4.2010 20:56:51)
A operovat s tím věkem 24 let se mi zdá přinejmenším odvážné - rodilo se podstatně dříve a to za každých okolností. ~;)
 Jíťa 
  • 

Re: Taky nám není dvacet, že... 

(8.4.2010 10:39:46)
Rodilo se i dříve stejně jako v kterékoliv jiné době.

Zkus si vzít kteroukoliv matriku oddaných a prohlídni si věk snoubenců - zas tak moc jich tam mladších nebývá.
Stejně tak si můžeš prohlídnout nějakou matriku narozených, u každého dítěte je přímo zaznamenáno, zda je manželské či nemanželské. U mnoha nemanželských je otec dopsán později, ovšem dítě zůstává dál zapsáno jako nemanželské.

Barunku Panklovou sice zmáknutou nemám, ale mám prostudováno poměrně dost matrik a dalších dobových dokumentů, abych si dovolila napsat pár slov o obecných zvyklostech ve starém Rakousku-Uhersku.

Je to můj názor, podložený mými zkušenostmi získanými studiem dobových dokumentů. A jak jsem psala, ověřit si zatím nic z toho nemůžu.
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(8.4.2010 11:14:48)
Jíťo - Terezie Novotná, kdyby byla matkou Barunky, měla by ji cca v 16 letech (též dost neobvyklé). Nepopírám studium matrik a historická fakta, ale tento výrok:

"Vycházím z oficiálních údajů: Barunka se narodila v únoru 1820 (i když jsou o tom pochybnosti) a Panklovi se brali v létě 1820. Nevím, ale podle mě by to neměl být velký problém dohledat ve Vídeňském archivu - je dost pravděpodobné, že byla 1-2 dny po narození pokřtěná, ať už byl její původ jakýkoliv, stejně tak sňatek Panklových."

to je teda dost "troufalé." Oficiální údaj 1820 je asi tak platný, jako to, že Pluto je/není planeta. Lidské poznání prochází vývojem a změnami. To, co do nás hustili na základce, nemusí platit dodnes.
Víš kolik vědátorů Barunce věnuje veškerý svůj pracovní a nepracovní čas už celá léta? Myslíš, že nikoho nenapadlo rýt se celé dny a noci v matrikách a jiné administrativě? A Ty jsi s tím tahle rychle a šmahem hotová?
Sakra, neměla Ty bys dostat nějakou cenu, když na to nepřišli ani odborníci? ~t~ ~t~
Ale vážně - to "oficiální" datum narození vychází právě z předpokladu, že se děti křtily hned, neb byla vysoká úmrtnost. Jenže taky ne vždycky.
Navíc byla dle dokumentů Barunka přijata do první třídy v r. 1824 jako údajne šestiletá...například. Z toho by plynulo, že se vdávala v 19ti, což byl průměrný věk nevěst té doby. (24letá už zaváněla staropanenstvím ~t~ )
Nicméně my to asi taky nevyřešíme jak věk, tak všechny 4? možné Barunčiny matky.
Každopádně brzdi s unáhlenými a podloženými soudy a zrovna o pátrání o Barunčině věku a původu si něco přečti - to myslím přátelsky - protože v tom najdeš hodně všeobecných info pro jakékoli jiné pátrání, včetně třeba původu vlastní rodiny.. ~;) ~3~
 Jíťa 
  • 

Re: Taky nám není dvacet, že... 

(8.4.2010 11:40:31)
Promiň ale ten zástup vědátorů zatím ty oficiálně prezentované údaje nijak nezměnil.

A mít vlastní názor na něco snad ještě nemusí být troufalost. Zvlášť pokud mám s podobnými věcmi nějakou osobní zkušenost.

Až mi nějaký vědátor předloží nové závěry k nimž došel na základě nějakých důkazů, ráda si svůj názor opravím. Ale dost pochybuju, že najdou nějaké jednoznačné důkazy, pokud nepřistoupí k exhumaci za účelem získání DNA a nezačnou svůj výzkum směřovat tímto směrem.

Taky ti neberu tvůj názor, jen jsem zpochybnila tebou udávaný věk babičky (v době příjezdu na Bělidlo) 38 let. Ovšem můj příspěvek snad nijak nevylučuje, že můžeš mít pravdu. Jinak mi může být celá Barunka i její původ ukradený.
 Jíťa 
  • 

Re: Taky nám není dvacet, že... 

(8.4.2010 12:31:53)
Binturong,
A jak se tu jinde uculuješ, že Babička (Magdalena Novotná) musela taky začít brzo, aby stihla 9 dětí, tak to taky nemusí být pravda. Na 9 dětí z nichž 4 (nebo kolik) přežily stačilo ženě kolem 15 let. Ve 24 se vdala, ve 25 porodila první a ve 40 už to všechno pravděpodobně měla za sebou.

Ovšem tento názor nijak nevylučuje možnost, že skutečně začala o něco dřív.
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(8.4.2010 14:42:22)
Jíťo necháme si každá svůj názor, protože Tvé závěry jsou přinejmenším odvážné, i když mohou být pravdivé, nicméně Ty je prezentuješ jako jasně daná fakta, což je fakt ujeté. Paní učitelka říkala, že se Božka narodila 1820, nikdo to zatím nevyvrátil, ač je milión dalších teorií, takže je pravda 1820.
Oháníš se dobovýma papírama, ale vstup Barunky do školy, kdy nesouhlasí rok a věk, pomíjíš. Atd.
Prostě něco znáš ze školy, něco jsi vyčetla a tak to musí být.
Já naopak nic jistě netvrdím, ani bych se neodvažovala. Jen zpochybňuju to, že prezentuješ pouze jednu z teorií jako nevývratnou pravdu.
Totéž ten věk vdávání. Probůh! Ve 24 letech se především na vsi vdávalo mizivé procento holek, protože po dvacítce byly v tomto období provdatelné jen těžko a muselo to mít své důvody. S plnoletostí to nemělo nic společného! Ne nadarmo se tehdy říkalo - Syna ožeň, kdy chceš, dceru vdej, kdy můžeš ~;)

Každopádně celé to handrkování vzniklo na základě toho, že jsme si tu vtipně dopisovaly s holkama ohledně posunu reprodukce v rámci generací a Babička byl jen příklad, nikoli výzva k pseudovědecké disputaci ~;) ~3~.
 Jíťa 
  • 

Re: Taky nám není dvacet, že... 

(8.4.2010 16:36:22)
Promiň, že jsem ti šlápla na kuří oko (Barunku). Já jsem nikde nic neprezentovala jako jedinou pravdu. Napsala jsem pouze, že babičce podle mě bylo víc než 38 let a proč si to myslím. Tvůj nesouhlas s mým názorem dokládáš spoustou spekulací bulvárního charakteru. Navíc máš potřebu můj názor zesměšňovat!

Na základě tvého tvrzení, kdy že to Barunku zapsali do školy a kolik jí tehdy bylo můžu nanejvýš svoje původní tvrzení opravit. "Babičce tedy podle mě nebylo v době příjezdu na Staré Bělidlo kolem 48 nebo více let, mohlo jí být o 2 roky méně."

Věk 24 let je jasně daný fakt - zákon/patent Marie Terezie, který platil jak pro muže tak ženy ještě za první republiky. A moje soukromé studium matrik mi říká, že cca 90 % sňatků bylo po dovršení tohoto věku (a skutečně jsem jich prostudovala více než jednu, z různých koutů republiky a různých období).

V databázi pro genealogické účely je k dnešnímu dni přes 15 tis. rodin a 4 tisíce svobodných matek. Z toho počtu bylo jen 1039 dětí narozených ženám před jejich 20. narozeninami (řekla bych, že většina z toho počtu pochází z 20. století, kdy se hranice posunula)
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(8.4.2010 19:30:41)
Tak abychom to nějak důstojně a odborně uzavřely:
ad první odstavec: ~t~ kuří oko ~t~ ~t~ prej zesměšňovat ~t~
ad druhý odstavec: není co dodat ~h~
ad třetí odstavec: tu zákonnou hranici jsem nikdy nepopřela, jen jsem k teorii dodala, jak to chodilo v praxi
ad čtvrtý odstavec: tomu absolutně nerozumím. 15 tisíc odkdy dokdy? Pokud za nějakých 250 let, pak není toto číslo absolutně vůbec "směroplatné" ~t~
Ale jinak musím uznat, že máš fajn koníčka

P.S. A abych to tedy upřesnila s tou Magdičkou - nedalo mi to a zalovila jsem v odborné literatuře, z níž mám i ty "bulvární" poznatky:
Magdalena Novotná se narodila někdy mezi lety 1770-1775.
Vdávala se (prokazatelně) 1792, čili jí bylo mezi 17 a 22 lety, jako ostatně většině holek v té době ~3~
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(8.4.2010 19:34:04)
pardon - většině NEVĚST v té době ~:-D
 Jíťa 
  • 

Re: Taky nám není dvacet, že... 

(8.4.2010 20:50:52)
Konečně jsme se tedy shodly. Nevím sice kdy přijela na Staré Bělidlo, ty budeš mít asi lepší informace. Ale v r. 1820 (údajném roce narození Barunky) jí bylo mezi 45-50 lety.
Pominu maličkost, že údaj o jejím narození byl nejspíš vypočten přesně obráceným postupem, než jsi vypočetla její věk nevěsty.
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(8.4.2010 22:05:36)
Na Bělidlo dorazila v r. 1825, to si pamatuju podle toho, že 100 let poté se narodila MOJE babička ~t~
Těch 38 let jsem kdysi četla v jedné z teorií, když se stalo v literárně vědeckých kruzích módou se v tom rejpat ~:-D a přišlo mi to zábavné a hlavně uskutečnitelné - stačilo, aby měla Terezu v 17ti, Tereza v 17ti Barunku a krásně to vychází i s tím příjezdem na Bělidlo. ~R^
Problém byl, že Barunka není Terezčina a nikdo neví, kdy a komu se narodila ~:-D

Nicméně - proč to celé vzniklo - ten generační posun - v dnešní době je i padesátnice na hony vzdálená podobě shrbené, bezzubé stařenky s bílými vlasy. Tak nevypadá ani ta moje babička narozená 1925 ~:-D Holt tenkrát těžký život a dřina dělaly své...

Jo a mimochodem, podle všeho to rozhodně nebyla ta vlídná a laskavá dáma ~;)
 Jíťa 
  • 

Re: Taky nám není dvacet, že... 

(8.4.2010 10:00:33)
Vycházím z oficiálních údajů: Barunka se narodila v únoru 1820 (i když jsou o tom pochybnosti) a Panklovi se brali v létě 1820. Nevím, ale podle mě by to neměl být velký problém dohledat ve Vídeňském archivu - je dost pravděpodobné, že byla 1-2 dny po narození pokřtěná, ať už byl její původ jakýkoliv, stejně tak sňatek Panklových.

Zaretušování Barunčina skutečného původu by bylo potom třeba hledat spíš v matrice zemřelých. Je možné, že za tučný dar byly děti zaměněny a místo novorozeňátka Panklových byla zaznamenána starší dívekna, ale to jsou jen ničím nepodložené spekulace, ovšem i k nim by se daly určitě najít alespoň podpůrné důkazy, např. záznam o daru, kmotři při křtu a biřmování... Jako jeden z nich bych vzala do úvahy i to, že Barunku provdali už v 17 letech - na tehdejší dobu skutečně dost neobvyklý věk. To muselo mít taky nějaký důvod.
 Hilly. 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:25:16)
Binturong, tak to je určitě pádný důvod pro to, zůstat doma. Oni ti naši někteří lékaři mají ještě pořád jaksi zažité, to, co platilo před třiceti a více lety. Jakože když se to nepovede, tak se to prostě nepovede a za půl roku se na to "skočí " znovu a hned bude zaděláno,případně na to máme zbylých pětadvacet let, proto asi pořád ty převládající tendence opatrnou "těhuli" šoupnout do šuplíku k hysterkám.
Skutečnost je taková, že někomu trvá měsíce až roky(i díky věku), než znovu otěhotní a má na to v podstatě jen pár let(v polovině případů tak pět až deset)a nepodařenými pokusy se v tomto věku velmi ztrácí čas..a o IVF už vůbec nemluvím, tam jde dost často i o dost velké peníze.
Vždycky když mi někdo řekne formuli"těhotenství není němoc" a "ve středověku ženy okopávaly brambory", otvírá se mi, mírně řečeno, kudla v kapse.
Co tedy těhotenství je, když nemůžu třeba v osmém měsíci lyžovat, lítat letadlem, jezdit na kole, chodit po tůrách, konzumovat alkohol, kávu, hulit(já teda nehulím), jíst syrové maso, plesnivé sýry, spoustu různých bylinek a koření, snažit se jíst zdravě...musím POŘÁD CHODIT K LÉKAŘŮM na různá vyšetření, cukrovky, k obvoďákovi, zubaři, abych měla razítko v průkazce
 Ecim 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:37:52)
Hilly, tak z těchto řečí také rostu. Nebyla jsem na rizikovém, ale celé těhotenství jsem zůstala na neschopence. Ano, samozřejmě by mi bylo milejší, kdyby mi bylo dobře a mohla bych pracovat, ale kdyby nebyly horší věci, že. Oni ti moralizující jedinci plkající o okopávání brambor a já nevím o čem ještě zapomínají na malý detail, že na začátku minulého století spousta ženských umírala po spontánních potratech. Takže bych rozhodně neřekla, že dnes jsou ženy rozmazlenější než dřív.
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:44:14)
Ecim - a spousta ženských ani nevědělo, že potratilo v prvním trimestru...
 Ecim 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:46:46)
To je možné. Ale to se může stát i dnes, ne?
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:48:45)
Ono se to i stává a dost ženských o tom ani neví, myslí si, že se jen zpozdila MS, ale v xxxtém století se to mohlo (dle zdraví a dřiny) stát i několikrát do roka, z čehož pak plynuly ty další problémy, včetně úmrtí při porodech atp.
 Hilly. 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:38:55)
..se mi to přerušilo...neměla bych se stresovat, vysilovat, měla bych hodně odpočívat, netahat nic těžkého, posilovat v posilovně...no a ještě spousu dalších věcí, na které jsem si teď nevzpomněla...úplně to převrátí dosavadní životní styl.
Navíc nehledě na věk je spousta mamin unavená, má křečáky, nechutenství, zvrací, hemoroidy, zadýchává se, má nejrůznější nevolnosti, atd.atd....
Těhule prostě ohledy potřebují, což na většině pracovních míst nejsou schopni zajistit, i když je to v zákoně...Jo a pokud žena potratí, tak ji v soukromých firmách posléze i dost často pod nějakou záminkou vyhodí(už ví, že plánuje dítě...zkušenost pár mých kamarádek).
Takže ať mi nikdo netvrdí, že těhotenství není nemoc, to je o úhlu pohledu ~o~
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:45:44)
Hilly - ~R^ ~g~
V tom případě bych to (dle těhu potíží) nazývala občas i postižením ~t~ ~t~
 Ecim 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 21:45:51)
Ono strašně záleží na tom, jak je na tom ta těhotná zdravotně. Pokud má nějaké potíže, tak jde všechno ostatní stranou. Tak třeba já jsem byla pár dnů po porodu v lepší formě než na začátku těhotenství. A nejsem ojedinělý případ.
 Hilly. 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 22:05:54)
Ecim, není divu~:-D, leckomu se uleví, když po pětiměsíčním nepřetržitém nošení minimálně desetikilového batohu, s kterým i spí, chodí do schodů, tahá starší dítě,leze za ním na skluzavky, aby nespadlo, pořádá sprint při jeho pronásledování, když si to míří do silnice atd....ho najednou zhodí~t~ O tom snad žádná~;)
Netrénovala tak náhodou Klapzubova jedenáctka, s batohy kamenů na zádech?...Jestli ne, tak se omlouvám, ale v nějakém románu jsem to četla:-)
 Ecim 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 22:11:26)
Já jsem byla i navzdory 14kilovém přírůstku i pár hodin před porodem v lepší formě než na začátku těhotenství. ~t~ Byla jsem sice poněkud objemnější, ale netřeštila mě hlava a neměla jsem žaludek až v krku. A byla jsem i méně unavená. :-)
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 22:25:53)
Ecim - já tedy poslední 3 týdny sotva funěla (přírůstek 22kg + ten regulovaný, ale vyšší tlak + přelom června a července...)
 Ecim 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 22:37:19)
Binturong, to věřím. Jsem v tomhle spíš výjimka, navíc mám tlak spíš nízký a rodila jsem pokaždé na jaře, což bych si pro velký úspěch ráda zopakovala. :-)
 Binturongg 


Re: Taky nám není dvacet, že... 

(6.4.2010 22:43:47)
Jo tak to je i můj sen, funět jen do jara! ~t~
A to nepočítám otoky - 11kg jsem přibrala posledních pár týdnů jen na zadržované vodě (taky jsem tu půlku váhy nechala v porodnici, jenže od t doby jen slabé 3-4kg) ~q~ ~n~
Jinak - já taky nejsem tlakař, to mi vyletělo až později. Někdo má těhu cukrovku, někdo tlak..
Vzhledem k tomu, že budeme muset asi opět na IVF, pokusím se to tak naplánovat, jenže člověk míní... hlavně aby to bylo ok ~p~ ~b~
 Binturongg 


Re: Jen mi nejde do hlavy ... 

(6.4.2010 20:38:55)
albert1 - učitelka jsem mnoho let, sestřičku jsem dělala 2 roky naplno, během studií 4 roky "napůl", takže vím, o čem je řeč - záleží na oddělení (např. u nás na tuberách a plicních nádorech, při ředění cytostatik aj. bych zůstat nemohla). Stejně tak chápu a znám od pár známých postoj, že by člověku doma hráblo, takže zaplaťpámbu za normální těhotenství, co? ~t~
Jsem z jiného těsta, nicméně za magora nepovažuju ženskou, která je zdravá, prožívá normální těhu a chodí do háku. Ať to řeší, až se objeví problémy, ne preventivně, to by bylo v neschopnosti 90% těhulí ~5~
 Pribin 


Re: Jen mi nejde do hlavy ... 

(6.4.2010 21:11:57)
No když sem otěhotněla tak sem si říkala že je to fajn že mám práci, která není fyzicky náročná a je to "jen" sezení u počítače.... No bohužel to sezení u počítače bylo přímo před klienty a při celodenních "ranních nevolnostech" (které trvaly do porodu) to bylo často jen taktak, naštěstí to žádný klient neodnesl :-) Naštěstí mi zaměstnavatel vyšel vstříc a mohla sem pracovat z domu (představa několika měsíců na nemocenské brr) ale i tak to bylo spíš utrpení protože to "čučení" do komplu mi nedělalo dobře.... Ale aspoň sem měla o zábavu postaráno :-)
Ono i to "počítačový" zaměstnání není vždy to nej~z~
 vetvicka 


Re: Jen mi nejde do hlavy ... 

(9.4.2010 18:27:05)
Jenom bych ráda něco podotkla k nevolnostem a rizikáči. Oni jsou totiž nevolnosti a nevolnosti. Já jsem měla rizikáč taky "pouze" kvůli nevolnostem a řekla jsem si o něj sama. Ale nakonec i doktor pochopil, že jsem si o něj neřekla jen tak pro nic za nic a o 14 dní později by mi ho sám napsal. Kvůli nevolnostem (několikrát za den, třeba i 5 krát) jsem zhubla 10 kilo a octla jsem se v nemocnici na kapačkách (tam mě konečně dali trochu do pořádku a pak už jsem zvracela "jen" 1-2 krát za den). V půlce 5. měsíce jsem konečně přestala zvracet a pomalu začala přibírat. Díky neomezeným vycházkám jsem se aspoň dostala ven. U silnějších nevolností si člověk nemůže naplánovat, kdy se půjde projít....Takže teď po těchto zkušenostech se už nedivím, že má někdo rizikáč kvůli nevolnostem.
 kantýna a dvě holky 


Prosba o radu? 

(6.4.2010 18:59:43)
Milé, zde přítomné....omlouvám se, že toto je mimo dané téma, snad odpustíte...tak se tak potácím v jedné životní situaci, sice už mám asi jasno, ale napadlo mě, ještě se zeptat, lidí nezasvěcených...~:-D Mám dcerku, bude jí zanedlouho jeden rok...mám ji s člověkem, s kterým jsme se měli moc rádi, byť s velikými problémy, nebot se jednalo o vztah tajný(ani jeden z nás není ženatý, vdaný, žádné jiné děti nikde nejsou)-prosím, neřešte proč tajný, prostě tajný být musel a musí, není to podstatné.Těhotenství jsem(přes antikoncepci, pravidelnou menstruaci ~o~ )zjistila až ve dvacátém třetím týdnu, byla jsem zcela bez příznaků, ale dělat už se, logicky, nedalo nic...Nu, šla jsem s touto krásnou novinkou za tatínkem...reakce byla taková...nu, jako muži občas mívají...prostě zmizel...zavřela jsem to v sobě, ani narození dcerky neoznámila, nechala jsem to být...Ozval se sám, po zhruba čtvrt roce věku dcery...s tím, že se musíme dohodnout ohl peněz, dále pak že mě nikdy milovat nepřestal, jen okolnosti atd....a že si to vše srovnal v hlavě a chce s námi být a žít - až to půjde, až si vyřeší své věci(manželka to není, přítelkyně ano)a já, asi v těch hormonech...hihi, tomu uvěřila a stýkáme se znovu...Teď vztah opět polevil-z jeho strany a já tuším, po všech těch peckách obrovskou zradu a zároven i něco, co jsem u sebe NIKDY nepocítila - touhu, že tentokrát mu to tak lehce neprojde-nemusel se přece vracet, nikdo to po něm nechtěl, nežádal, přijde mi to prostě trošku sprosté a mám obrovskou chuť, jít za jeho maminkou,kterou má moc rád a ona strašně touží po vnoučeti - možná je to způsob msty, nevím...chvílema vztek, touha mu zavařit....ona nic netuší, nic jí neřekl, jen se těší, až jí to řekne, ale když jsem se ptala kdy...tak - až jednou, až to půjde...Když pominu vztek, pocit zrady atd....prostě, já nevím, jsem sama ženská, máma, když vidím svou mámu, jak je z vnučky úplně hotová, sune se mi to hlavou tak..., že i ta druhá babička má nárok vědět, že je tady někdo, maličký, nový, z koho by se mohla těšit, stejně jako dcerka má právo na obě babičky, at už by to dopadlo jakkoliv....Co myslíte, řekli byste to?Děkuji.
 s s 


Re: Prosba o radu? 

(6.4.2010 20:26:48)
Dala bych mu ultimátum (1 - 2 měsíce, přesné datum), do kdy by to měl říct on (pokud už tak předtím s tím souhlasil a přislíbil), nebo bys to udělala sama. Nevidím důvod, když se "taaaak" strašně milujete, a on má "jen" přítelkyni, nemůžete být spolu.
 kantýna a dvě holky 


Re: Prosba o radu? 

(6.4.2010 20:39:52)
po všech těch letech...po těch ošklivých záležitostech okolo těhotenství, porodu, jeho zmizení a následného objevení a znovuobnovení milostné tirády, si to prostě myslím také.....nemohu za to...přijde mi, že se chová nefér...nikdo ho k ozývání se znova nenutil, nezkontaktovala bych ho ani kvůli penězům, udělal to sám plus mnohé navíc znovu vrátil a která ženská, s malým miminkem by neuvěřila...no, možná jsem hloupá, ale uvěřila jsem a přijde mi to nefér,nemyslel li to vážně - viz výše...proto mám v úmyslu...měsíc před dceřinými narozeninami mu říci, co chci aby se do jejích narozenin stalo(babička)- od něho a nestane li se, vezmu to rukou já...nevidím důvodu, proč, když nemá tátu, nemá mít babču, která by se z ní po......nikdy jsem nebyla mstivá, zákeřná, škodící, ani tohle tak neberu, byť to tak může vypadat, ale ne....není to ani cesta k němu....lásku si stejně nevynutím, ale chci mít rodinné(pokrevní)věci, pro dceru v pořádku, i kdyby to pak bylo všelijak....snad se to dá pochopit, fakt se v tom plácám...nechci ubližovat a připadá mi, že tímhle tajemstvím ublížím právě dceři, že jí to právo a nárok na babičku upírám naší zbabělostí a už nechci...
 Binturongg 


Re: Prosba o radu? 

(6.4.2010 20:52:36)
Řekla bych tomu "úžasnému" pánovi, že chlap je schopen žít ve dvou vztazích-nevztazích celá léta a vyhovuje mu to, ale ženská nikoli, takže ať se urychleně rozhodne.
Ultimátum s babičkou bych dala taky.
Vždyť i kdybyste spolu nebyli, babička zůstane. A kdyby o vnučku nestála, ok, ale proč to nezkusit...
 kantýna a dvě holky 


Re: Prosba o radu? 

(6.4.2010 20:55:30)
moc děkuji....jeho fakt až tak neřeším....jsem zvyklá být bez něj atd...to není podstata věci...pro mě je zásadní věcí ono oznámení někomu, kdo to prostě vědět má, jen jsem chtěla znát pár názorů, protože mi to přijde jako docela zásadní věc...(vím, že bych si měla umět poradit sama, ale nějak toho za poslední rok bylo tzv. privela ~a~ a chaos v hlavě občas vyvstane..., nezlobte se)
 kantýna a dvě holky 


Re: Prosba o radu? 

(6.4.2010 21:06:29)
nene, to je omyl...já jí vůbec neznám, jen z vyprávění...asi jsem napsala chybu...že on jí má hrozně rád, žijou spolu, nežije s přítelkyní...jenom vím, že moc chce vnoučata, má ráda děti atd...za zády to právě nechci dělat, chci mu říct, že to chci udělat, ale chci, aby měl šanci on sám, takovou věc říct..
 Binturongg 


Re: Prosba o radu? 

(6.4.2010 21:15:16)
Tak to udělej - dej ultimatum, a když se nerozhodne, babičku informuj...
Je to sice hnusný, ale Ty sis užila jeho vinou ažaž, on si v tom lehce bruslí a spokojeně proplouvá, tak mu ten život taky trochu zkomplikuj ~;)
Otázka je, jak bude babička reagovat. On je zas její dítě a bude nejspíš na jeho straně, ač mu může vynadat, rýt do něj a znepříjemnit mu existenci atd.
Prostě během toho času, co bude mít na rozmyšlenou, pouvažuj, jestli nezkomplikuješ život víc té paní a své dceři než jemu..
 kantýna a dvě holky 


Re: Prosba o radu? 

(6.4.2010 21:25:28)
Nechci tady moc otravovat, navíc v diskuzi, založené, pro zcela jiné téma(Binturong, fakt se omlouvám)...v podstatě to cítím stejně, že to je, jak sama píšeš trošku nebo moc :o)) hnusné...jenomže ...právě, to jenomže...zatím se ho zcela nic nedotklo...já musela řešit milion a jednu věc, s tím, jaký ten vztah vždy byl a je, tak zjistit těhotenství normálně, tak neváhám a ač nerada, jej ukončím, právě kvůli němu, abych mu nekomplikovala život a vše kolem...jenže to nešlo....moje zjištění, stádia těhotenství bylo teda pěkná rána mezi oči...jsem štastná, že je vše, jak je...protože tím, že jsem vůbec nic netušila, ale vůbec nic, tak jsem vesele se chodila bavit, kouřila, makala v práci, nešetřila se ani zbla...no, výsledkem je krásná, zdravá, donošená holčička, která mi jenom dělá radost...a tak si říkám - třeba věděla, proč se tak schovává, do doby, kdy už tady mezi námi musela zůstat :o))že se tak schovává třeba pro tu velikou radost, kterou přináší těm, co s ní mohou být a proč jí brát někoho dalšího, kdo, věřím, doufám, by tu radost měl také....a kdyby ne, tak prostě oznámeno to bylo-beru to jako vážnou věc, čímž bylo dejme tomu nějaké čestnosti, upřímnosti učiněno zadost a nelze li dál udržovat(s babičkou), z jakéhokoliv důvodu kontakt, tak v pořádku, ale povědomí zde je.
 Binturongg 


Re: Prosba o radu? 

(6.4.2010 21:41:35)
Jasně, souhlas. Ale dej tomu padouchovi ještě pár týdnů šanci, ať je to "fér" (z mužského hlediska ~;) )
 Limai 


Re: k.k.k., 

(7.4.2010 0:22:16)
a kde jsi vzala víru v to,že se babička z tvojí-respektive jeho-dcery podělá?Čeho myslíš,že tím dosáhneš,když jí půjdeš napráskat že máš s jejím synem dceru?Ty totiž doufáš v jedno-že když se jeho matka dozví o dceři,jemu nezbyde nic jiného než se rozejít s přítelkyní a žít s vámi,zřejmě i doufáš že ho do toho jeho matka dotlačí.A co když jsi to špatně pochopila a jeho matka touží po vnoučatech,ale nemůže se dočkat až syn bude mít vnoučata ve stávajícím vztahu,ne s kdekým koho kde potká?Nezlob se,ale já si nemyslím,že tě ten chlap miluje.Kdyby tě miloval,už by žil s tebou,tím spíše že máte dítě,jak je vidět,ani k té malé žádný vztah nemá.Tak proč chceš uměle vytvářet něco co není?Jestli to provalíš ty,tak si buď jistá,že tě bude nenávidět a tuplem si snížíš šanci na to že s vámi bude žít.Pro jeho matku jsi naprosto cizí osoba,mě by teda bylo hodně blbé někomu takhle vnutit dítě jakože s čistými úmysly-to je vaše vnučka,tak ji milujte.Pokud on nemá zájem to své mámě říci,tak má asi nějaký důvod,ne?Třeba právě ten,že to chce tajit,jaké má důvody nebudu zkoumat.A pak,nějak si protiřečíš,ne?Píšeš že váš vztah musel a musí být i nadále tajný-tak aby jsi ten tajný vztah podpořila,pomstíš se,aby se to provalilo,jo?Je ti totiž naprosto jasné,že pokud přiznáš jeho dítě,tajný už jistě nebude,že?Já osobně bych na to žaludek neměla.Nechala bych to na něm a pokud by to své matce neřekl on sám,nikomu bych nevtírala ani sebe,ani svoje dítě.
 Ecim 


Re: k.k.k., 

(7.4.2010 8:30:59)
Limai,
mám pocit, že jsi zbytečně tvrdá. Viděla jsi film Medvídek? Děti nemůžou za to, za jakých okolností byly počaty. A každé dítě, ať už manželské nebo nemanželské, má právo na lásku prarodičů, tak proč to aspoň nezkusit?
 Limai 


Re: Ecim ano, 

(7.4.2010 9:42:43)
jsem tvrdá,ale nerada mažu někomu med kolem.....úst.Já myslím,že když je na člověka někdo tvrdý,tím spíše se nad tím dotyčný může zamyslet než když mu bude pochlebováno.Nemyslím že by pro tazatelku bylo nějakým přínosem,kdybych jí psala"ale to víš že jo,sbal malou,vyražte za babičkou,bude celá nadšená jakou má rozkošnou úžasnou báječnou vnučku a sedne si z ní na zadek a bude na ni dělat ťu ťu ňu ňu.Ono to totiž celé může být naprosto jinak než jak píše tazatelka.Když otec dítěte o své vnučce nechce babičce říci,asi ví proč.To že babička miluje děti a chtěla by vnouče ví zakladatelka jenom od něj,ale ono to může být úplně jinak.Jak je vidět,napovídal jí toho dost,co nebyla pravda.Takže z toho bych vůbec nevycházela.Tudíž bych přehodnotila celou situaci a zvážila,zda bych já sama babičce o dítěti řekla.Já osobně bych mu dala ultimátum,třeba i stím že pokud to neudělá on,udělám to já,to by ho mohlo nakopnout,aby sdělil že má dceru,ale jinak bych se v tom vůbec neangažovala.Třeba dotyčný ví,že babička by o vnučku nestála,a to může být důvod proč to tají.Samozřejmě jsou to jen dohady,situaci neznáme podrobně,takže vycházím jen z toho co píše tazatelka.Mimochodem,dá se říci že jsem v úplně stejné situaci-také bych mohla vzít syna a jet ho představit matce mého bývalého s tím,že syn má právo na babičku.Jaksi tam ale nevidím ten smysl-když ze strany otce není zájem,nevím proč se budu někomu vtírat.A to já maminku bývalého na rozdíl od zakladatelky znám.
 Barča B. 


Re: k.k.k., 

(11.4.2010 15:11:05)

Přesně moje řeč, ecim.
~g~
 Binturongg 


Re: k.k.k., 

(7.4.2010 9:30:08)
Limai - ááá, tady vstal někdo špatnou nožkou z pelíšku, co? ~t~
 kantýna a dvě holky 


Re: k.k.k., 

(7.4.2010 11:25:26)
Limai, Ecim, Madelaine, Binturong...děkuji všem, i za názor, který je možná tvrdý(vlastně do nedávna jsem jej zastávala taky, ale čím je dcerka starší atd....)jen pro upřesnění - jeho maminka nečeká a nechce vnoučata od jeho přítelkyně, velice se nemají rády a jeho matka je poměrně neštastná z toho, s kým vztah má, protože vidí....tohle neříkám proto, že bych to věděla od něj, ale vím to úplně od jiných lidí, bohužel jsme se řízením osudu ocitli v okruhu lidí, které známe oba a prozrazení by bylo opravdu špatné....moc špatné....navíc, vycházím z jeho denodenních zpráv, jak se těší, jak máma bude štastná, ale že to ještě nejde, vycházím z toho, jak dcerka je v nejhezčím věku, vycházím z jeho nabídky, že kdyby cokoliv-kdybychom se s dcerkou ocitly na ulici(žiji u přítele, který ví, že děcko není jeho, dělali jsme testy DNA, chtěla jsem mít všechno čisté, když už těhot. bylo zjištěno tak, jak zjištěno bylo - pozdě), at mu ihned zavolám, a odveze nás k sobě domů-k matce...na to jsem mu vždy říkala, že toho se nechci dočkat, že vše by mělo být pozvolné, proto ted řeším vl. bydlení, samostatnost atd a mraky věcí....ale tuto nabídku mi zopakoval xkrát, čili musí mu, jako uvažujícímu člověku být jasné, že kdyby k tomu došlo, že bych mu musela volat, tak to udělám, protože jinou volbu bych neměla a to, myslím, by pro mamku byl větší šok, než to udělat jak jsem psala ve své prosbě o radu....Asi pletu páté přes deváté...každopádně ještě jednou děkuji za názory, nezlobte se na mě, vypadám asi vyčůraně, jako někdo kdo v tomto postupu vidí cestu k němu, ale vězte, že to jsem mohla udělat milionem a jedním způsobem....minimálně ještě před porodem, hrát na city, těhotná atd....Ted jsem celkem v pohodě, štastná, těší a baví mě dcera, nejsem na nikom zvláště moc závislá, jsou to jenom rozumové pochody, kdy si myslím, že příbuzní mají právo vědět, stejně, jako právo po svém s informacemi naložit....A krásný den přeji všem a děkuji ještě jedenkrát.
 Limai 


Re: k.k.k., 

(7.4.2010 15:44:22)
já nevím,to je šíleně zmatené,nepřehledné,o ničem.Tak on tají před vlastní matkou vlastní dítě,ale kdyby něco,odveze vás k matce.Ty máš přítele,on má přítelkyni,děti s nimi nemáte,ale je potřeba úplně šílené utajení-zřejmě by hrozil zánik světa,kdyby se on rozešel s přítelkyní a žil s vámi,nebo dítě přiznal.To mi připadá jak nějaké sci-fi.
 kantýna a dvě holky 


Re: k.k.k., 

(7.4.2010 15:48:07)
Limai, děkuji za Tvoje názory....omlouvám se i za asi opravdu velkou zmatečnost, stran našeho vztahu....rozumím a chápu, že se to tzv. zvenku nedá pochopit, kdo v tom je, žije, pochopí velmi rychle...to opravdu nebyla podstata mého dotazu, či rady, prosby o radu....ten vztah já opravdu neřeším, ani to, co je kolem nás, šlo mi jenom o případný názor jiných žen, maminek ohledně toho práva babičky na vnučku a vnučky na babičku, ať to zní jakkoliv pateticky, opravdu mne zajímalo tohle....Nezlobte se.
 Limai 


Re: k.k.k., 

(8.4.2010 11:45:57)
v pohodě,já jen že když do toho člověk nevidí,tak je pak těžké udělat si na to nějaký názor.Např.naprosto odporuje logice,že musíte být šíleně tajní,ale přesto chceš babičce přiznat vnučku,což se naprosto vylučuje,protože jakmile to uděláš,tak je samozřejmě po tajnostech.Takže raději se k tomu nebudu vyjadřovat,protože opravdu tedy je to nepřehledné a nevíme o tom nic,tak pak není na místě radit nebo psát názor,když člověk neví na základě čeho si ten názor udělat.Málo informací~:-D
 Limai 


Re: madelain 

(7.4.2010 15:39:16)
sama zakladatelka to zde psala,že se babička z vnučky po.... nebylo dokončeno,takže jsem si doplnila sama a myslím že správně.
 Jíťa 
  • 

Re: Prosba o radu? 

(7.4.2010 11:39:14)
K příteli se vyjadřovat moc nechci a jak píšeš máš to asi srovnané.

A co babička... To je těžká otázka. Existují i babičky, které o svá vnoučata nestojí (např. moje ex-tchýně). Navíc píšeš, že ji znáš jen z vyprávění, to je trochu málo, nemyslíš? Nakonec můžeš zjistit, že sis nadělala další problémy a tvůj přítel tím bude i nadále proplouvat jako předtím.

Jistěže má nějaké morální právo vědět o svém vnoučeti. Na druhou stranu ty máš právo se rozhodnout, koho do vašeho života vpustíš a koho ne. V tomto případě si myslím, že bys při rozhodování měla upřednostnit především toto svoje právo. Bohužel, život mě naučil, že někdy je daleko snažší nést následky nevyvedeného partnerství sám.

Jediná rada je, že si to musíš všechno rozmyslet sama. Zamyslet se nad vaším vztahem (např. nad důvody, proč musí zůstat utajen), nad vším tím, co ti navykládal o své mamince (jestli není jejich vztah tak trošku nezdravý - protože mě nenapadá jiný důvod utajení, než ten, že je za tím právě jeho matka), co od toho prozrazení očekáváš a co by se mohlo stát nepříjemného...

Pokud se přecejen rozhodneš se dcerkou pochlubit, tak bych postupovala takto:
Napřed bych dala ultimátum partnerovi.
Když by nedodržel termín, poslala bych babičce fotku malé a připsala pár slov o ní a kontakt na sebe. V tomto případě to nepovažuju za zbabělost, spíš za citlivost k babičce. Ne každý si z takové zprávy sedne na pr.el dojetím, a takto dáš babičce čas se z té rány vzpamatovat, trošku si to srovnat a rozhodnout se, jestli o vnučku stojí. Spíš bych to načasovala do období před narozeninami, aby se babička případně mohla zúčastnit oslavy (když už jí utekl celý ten rok).
 markéta s párkem 
  • 

Re: Prosba o radu? 

(13.4.2010 13:50:47)
Jak to máte s otcovstvím? Jestli je uveden jako otec a platí ti a chceš, aby platil, tak bych se hlásila i k babičce, pokud o ní tedy stojíš. Dala bych mu lhůtu a pak bych se s ní spojila. Jestli ale oficiálně nikde jako otec nefiguruje, hodně bych si to rozmyslela. Jakmile se z něj otec stane, už s ním budeš spojená celý život. Ne že bys s ním furt musela být, ale pořád se s ním budeš muset vídat, něco s ním řešit a i když už bude dcera velká a bude se s ním vídat jen ona, ty budeš poslouchat, co s ním dělá, co jí říkal a třeba tě to bude štvát. V takovym případě bych si rozšíření rodiny o babičku rozmyslela. Jestli ti ta babička stojí za to, abys přišla o klid.
 Tatramelka+3 


??? 

(6.4.2010 22:07:19)
Tda já se fakt divím, že ten článek má takové ohlasy... .

Taky nejsem žádná supermatka a mnohé z pocitu jsem zažívala, ale forma se mi teda nelíbí ani za mák a ani to není vtipné~a~.
 Binturongg 


Re: ??? 

(6.4.2010 22:29:36)
Vždyť v článku píšu, že to není pro každého - přece není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem, tak se tím netrap a už to nečti ~;) ~3~ ~h~ ~v~
 Elen a 3 kluci 
  • 

Trojčata 

(6.4.2010 23:24:25)
Vám se určitě narodila trojčata! Jinak byste přeci nemohla být tak unavená a vytížená! Zvlášť s pomocí rodiny! A teď si zkuste představit, že v některých západních státech se běžně chodí do práce v 5 měsících, i dřív.
 Ecim 


Re: Trojčata 

(7.4.2010 8:26:20)
Ne každý má takové štěstí, aby měl spavé miminko a byl zdravotně zcela v pořádku.
A v těch západních státech, kde se chodí do práce pár měsíců po porodu, je zvykem pořizovat si výpomoc do domácnosti i k dítěti, takže by bylo mylné se domnívat, že pracující matka toho nutně musí dělat víc než matka, která je s miminkem doma.
 Iva 
  • 

Re: Trojčata 

(7.4.2010 15:58:16)
Ecim,
souhlas!!!
Já toho měla plné zuby celé 2 roky, hyperaktivní kluk co neposeděl, nejedl, blbě spal, do toho manžel denně do 19 hod v práci. Bez babiček, bez pomoci.

K synovým 2.narozeninám jsem dostala od muže (který se na to už nemohl dívat) sušičku abych nemusela žehlit, paní na úklid a povolení velkých nákupů přes internet.
Proboha, jak jsem mohla být dřív bez toho, to nechápu. Teď už zvládám nejen syna, ale i trošku pracuju z domova.

Už jsem taky frajerka co umí poradit ostatním, jak se nudit na mateřský:-)))

 Hilly. 


Re: Trojčata 

(7.4.2010 16:02:25)
Ivo, prosímtě a jakou máš sušičku? Já jsem lajdák a žehlení se vyhýbám, ale už se nemůžu dívat, jak chodíme všichni pomačkaní.Opravdu je z ní prádlo skoro jako vyžehlené?
A prosím ještě o radu s tím nakupováním přes internet, to nakupuješ přes net i potraviny?

 Iva 
  • 

Re: Trojčata 

(8.4.2010 15:14:41)
Ahoj Hilly,
mám AEG sušičku, energetickou třídu A. Určitě byla původně hodně drahá, protože sušičky jsou obecně třídy B,nejvíc C, a žerou tak strašně energie... Těch v A je málo a jsou drahé. Ale kupovali jsme ji přes net v akci, byla levnější asi o 13.000... Určitě se vyplatí vybrat dobrou sušku a počkat na akci:-)))
Jinak když vyndáš prádlo hned po skončení programu a hned to složíš, nemusí se žehlit nic. Není to jako po žehličce, ale prádlo je super nadýchané, a po složení se ve skříní ještě samo dožehlí:-) Takže na syna nežehlím lautr nic, na mě taky ne, jen sem tam manželovo triko nebo polotriko. Jinak nic...Tak 5 kousků ze 4 praček vyberu k žehlení...

A ty nákupy-nakupuju přes net právě potraviny, udělám jeden super velký nákup za měsíc až dva. Existujou 2 typy internetových prodejen-buď mají na stránkách na výběr produkty s vlastními cenami, nebo ti nakoupí v obchodě a přirážku si nahodí na celý nákup.
Spočítala jsem že určitě se vyplatí víc ten druhý případ. Udělají mi velký nákup, přinesou až do bytu, dají mi účet z Tesca a k tomu přirážku za dovoz a nákup (když je nákup za 2.500 tak přirážka je necelé 400 Kč). Což kdybych měla nasadit Vítka do auta, sebe s břichem 7.mesíce těhotenství, jet do Tesca, pak Vítka hodinu nahánět po obchodě a přitom nakupovat - tak to je zlatý. TY nervy s vlastním nákupem si nechám ujít:-)))
 Hanka 75 


Re: Trojčata 

(11.4.2010 0:57:51)
Ahoj nenapsala bys mi konrkétní typ sušičky a i dodavatelské firmy přes potraviny. díky moc. sušice se stále bráním, že není eko, ale přestěhovali jsme se a sušení je nároční i na prostor. a nákupy bych brala hned.
 Iva 
  • 

Re: Trojčata 

(13.4.2010 23:59:57)
Hanko susšičku mám AEG Lavatherm 59840, ale to není podstatné, vývoj jde pořád dopředu a určitě se teď dělají zase výkonější a úspornější susšičky, je třeba hledat. Taky se snažíme myslet a chovat ekologicky, proto jsme si vybrali nejlepší energ.třídu A.
Debata o ekologickém chování by byla dlouhá a komplikovaná. Myslím že zlatá střední cesta je to pravé-spotřebiče ano, ale s rozvahou a maximálně úsporné.

Jinak obchod Ti nedoporučím, záleží kde bydlíš a je jich plný internet, určitě najdeš co Ti bude vyhovovat:-)
 markéta s párkem 
  • 

Re: Trojčata 

(13.4.2010 14:06:29)
Prosím tě, kam ten nákup dáváš? Máš velký špajz nebo komoru? Neumím si představit, kam bych to naskládala. Např mléka máme průměrnou spotřebu 1,5 litru. Když pominu, že pijeme jen čerstvé, které se musí skladovat v lednici, tak i kdyby to bylo trvanlivý, tak to je 45 krabic na měsíc! K tomu dva jogurty denně, tak 60 jogurtů se mi do lednice fakt nevejde. K tomu máslo, sýry, salámy, ovoce, zelenina, maso atd. To jedině kdybych bydlela v baráku se sklepem.
 Iva 
  • 

Re: Trojčata 

(13.4.2010 23:38:03)
Jojó, nemusíš mít velkou lednici ale hodně dobře skládat, a obětovat kus komory a taky kvalitně na sebe skládat:-)))
 Ecim 


Re: Trojčata 

(7.4.2010 18:22:44)
Ivo,
kdybych měla manžela denně do 19.00 v práci a byla bez babiček, tak si nejspíš také tohle všechno pořídím. A při dvou mrňousech můžu příležitostně vyvíjet výdělečnou činnost buď tehdy, když spí, nebo když je hlídá někdo jiný. On se člověk fakt nemůže rozkrájet. :-)
 Veveruše 


Nežehlím a nemám sušičku, 

(9.4.2010 2:17:38)
a to už od cca 5 měsíců staršího dítka. Jen do 1/2 roku věku dětí jsem žehlila pro ně, teď už jen kapesníky a občas ubrus, pokud se ho chystám použít. Mám teď rok novou pračku s programem "snadné žehlení", prádlo je s ním docela načechrané (ale šlo to i se starou pračkou). Hned věším a suché se snažím hned skládat, jak to máme ve skříni namačkané, tak se to splácne a není téměř žádný rozdíl mezi tím, jestli se vyžehlené skladováním lehce pomuchlá, anebo naopak nevyžehlené trochu slisuje~2~.
 Binturongg 


Re: Trojčata 

(7.4.2010 9:28:37)
Elen - článek není určen pro osoby beroucí vše vážně, a pokud se někdo ohání Západem a tím, jak to tam matky zvládají, když se musí po pár měsících začít dítěte zbavovat, byť jen na chvíli denně, otvírá se mi kudla v kapse.
Navíc většina mých "západních" známých (žádní zbohatlící, pouhá střední vrstva) je s dětmi doma, prostě je nějakou dobu živí manžel ~;)

A poslední věc - jakou to má souvislost s článkem? Tam se přece hovoří o prvních cca 3 měsících ~t~
 Hilly. 


Re: Trojčata 

(7.4.2010 16:09:46)
Elen, jednotlivé případy nelze srovnávat. Já osobně jsem už asi tři roky(včetně prvního těhotenství) jak spací vagón, naskákaly mi ekzémy, na které jsem nikdy netrpěla, nevím čím to je, z čeho jsem pořád tak unavená, objektivně opravdu nemám důvod..V těhotenství jsem spala za pochodu, po narození dcery jsem zase kojila v noci někdy i po hodině až do roka, teď jsem zase těhotná a jsem zase unavená..přitom se doma nepředřu a s odpočinkem se nešidím ~a~
Blahořečím tomu, že mě manžel zatím uživí a já mohu být se svými dětmi. S matkami, co děcko ve třech měsících strčí chůvě nebo do jeslí a jdou do práce bych neměnila, ty vůbec neví, co to mateřství je a hrozně sebe i své děti. Pokud nemají na výběr tak mi jich je opravdu líto.
 Hilly. 


Re: Trojčata 

(7.4.2010 16:11:09)
a hrozně ochuzují sebe i své děti...předposlední věta
 Ecim 


Hilly, Ivo, 

(7.4.2010 18:05:22)
máte pravdu. :-) Sice se kolem dětí teď namakám víc, než kdybych chodila na 8,5 hodiny denně do práce, ale neměnila bych ani za nic. A hlavně nemám zatím vůbec pocit, že by mi někde něco utíkalo. :-)
 Berdulka & Anja & Alexander 


Re: Trojčata 

(12.4.2010 12:53:53)
Abych pravdu rekla, tak me tvuj komentar dost nadzvedl. Ac mam doma dve deti, tak tedy nevim co je to materstvi, neb chodim do prace? Sorry, ale to je takova kravina, az to boli. Mam pocit, ze to je spise o tom jak se clovek detem venuje, jak se k nim chova a co s nimi dela, ne?
 mašule 


Tak pod to se podepíšu 

(7.4.2010 10:41:06)
Mám doma dvouletou holčičku a moje zkušenosti s šestinedělím jsou jak podle kopíráku s autorkou. Díky za pěkný a vtipný článek.~g~~R^~g~
 Brebina, E+M 


Re: Tak pod to se podepíšu 

(7.4.2010 19:22:44)
já se hlásím k bodu T. Většina mých kamarádek totiž své šťastné dny neměla celých 9 měsíců+asi rok po porodu.
Já ovšem ne a byla jsem dosti nas.... že mé tělo najelo do starých kolejích, hned po šestinedělí~o~

Jinak článek se mi moc líbil, některým pasáží jsem se nasmála~b~ , některé se mi naštěstí vyhnuly~t~
Všem maminkám přeju hodně sil~;((
 Veveruše 


Jo jo:-) 

(9.4.2010 2:12:26)
~R^ Měla jsem to téměř stejně. Jen jsem byla v nevýhodě, že jsem nechovala a nechovám žádná zvířata (pouze 2x myš, ta ale moc péče nepotřebovala~p~), takže mně se život naruby obrátil. S druhým už to tak hrozné nebylo a myslím, že už jsem tak vytrénovaná, že třetí už by byla úplná brnkačka a asi bych měla i naklizeno, bez ohledu na počet naspaných hodin svých i dětí~k~.
 Amballa 


Odsávačka 

(10.4.2010 11:20:59)
Skoro se vším souhlasím:)) Já to měla vše stížené , hlavně těhotenství, nepochopením ze strany partnera, a v šestinedělí, mě seřvával (sprcha po každém kojení, které trvalo hodinu a přebalování před a po kojení), že jsem nestíhala vytřít pár kapek na zemi v koupelně po každé sprše. Ale to už je mimo téma...Každá jsme to měla o drobek jiné "šestinedělí", ale základ je stejný jako je v článku:)~g~. Akorát s vyvařováním věciček, jako odsávačka apod., taky se mi stalo jednou, že jsem to vyvařovala jaksi déle, a já si do teď myslela, že jsem úplně blbá a jaksi, že mi dosloužila krátkodobá paměť v tom spěchu. Ale jak vidím, tak se to asi nestávalo jenom mě:)))
Ale fakt super článek, taky mě to pobavilo:)~g~
 Amballa 


Re: Odsávačka 

(10.4.2010 11:22:38)
no teda ne jenom jednou:))
 xaya 


Re: Odsávačka 

(11.4.2010 17:08:03)
My nevyvařovali~;), máme UV sterilizátor zabudovaný přímo do mikrovlnky~y~, no co myslíte??? jednou jsem takhle při sterilizaci pákové odsávačky zapla místo UV normálně mikrovlny~d~.. Odsávačka drobet zahořela..~f~~f~~e~
 Llůca 


to sedí 

(10.4.2010 23:06:47)
Moc pěkný článek :-) zajímavé je, že i napotřetí to sedí. Konečně si po dvou holčičkách uvědomuju s chlapečkem bod m + n :-)
 Jacoby 


Dík za super článek 

(11.4.2010 10:28:42)
Dík za super článek.
Dost jsem se u něj zasmála z pozice toho, kdo to zažil před pár měsíci (mám půlročního syna)Doba jako v mlze a polospánku bylo malé peklíčko. Často bez sprchy, protože jsem ji nestíhala, spaní na půl oka protože vřeštící potomek manžela nevzbudil, s čokoládou kterou jinak nejím, s několika zlikvidovanými věcmi které se vyvařily až moc, neustálé zakopávání o žehlící prkno, abych nezapomněla že moje věci žehlit nepotřebují, ale pro Matýska se žehlit musí... mi nepřišla ani trochu vtipná.
Ale teď s odstupem a při pohledu na fotky... musím se usmívat. Tak ještě jednou díky autorce, která mi připomněla, že to byla doba sice děsná, ale vlastně moc hezká
 Minik 


Re: Dík za super článek 

(11.4.2010 11:12:45)
Takhle jsem se dlouho nezasmála.~:-Dsuper článek,uplně mi to připomělo když jsem pravidelně usínala u večerního kojení a manžel to nedokázal pochopit~a~.Dcerka první tři měsíce pravidelně od 18 hod. do pulnoci prořvala.Teď timhle v uvozovkách krasným obdobím prochází moje sestra~b~.
 *Aida* 


Re: Dík za super článek 

(11.4.2010 12:32:33)
Jacoby,
nechci vyvolavat vasnive diskuze na tema zehleni pro miminka, ale muzu Te ujistit, ze se to opravdu NEMUSI. Nikdy jsem tento cesky zvyk nepochopila, nikdy jsem taky nic pro svoje miminka nevyzehlila~t~ a ani poctvrte to nemam v umyslu. Je to jen prezitek, ktery cerstvym matkam komplikuje zivot~;).
 markéta s párkem 
  • 

Re: Dík za super článek 

(13.4.2010 14:14:05)
Nejen pro miminka. :-)
Od té doby, co mám děti, žehlím jen manželovy košile a dvoje dceřiny dlouhé šaty, na kterých je pomačkání vidět (když jí kupuje šaty já, tak jen krátké nebo nemuchlavé, tyhle dvoje dostala). Ale je pravda, že když jsem u mámy, ráda se vysmrkám do jejího vyžehleného kapesníku. :-)
 Binturongg 


Díky všem za reakce a názory :o) 

(11.4.2010 15:25:39)
Jsem moc ráda, že většinu článek pobavil, protože to bylo jeho cílem ~x~
Jen mě poněkud vyděsila jedna z posledních reakcí - že se to opakuje pokaždé stejně, a to i 3x.
Začínám chápat, proč tu dobu 90% matek napůl zapomene - kdyby ne, byli bychom všichni jedináčci ~t~

Pevné nervy a spoustu pohody s malými lidmi! ~3~ ~3~ ~3~

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.