| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(10.3.2010 10:28:58)
že se ve virtuální realitě objevuje pozoruhodné klišé o unavených, uštvaných matkách na MD, které nemají pomalu čas si ani dojít na WC.
Docela by mne zajímalo, co dělají. 
Moje kamarádky z reálného světa se na MD ukrutně nudily, čučely na seriály, neustále někomu volaly a zvaly ho na kafe, aby si měly s kým popovídat, a jestli chodily "neupravené", tak prostě proto, že kvůli dítěti trčely doma a na doma si snad člověk nemusí stále něco patlat na obličej a oblékat se do malých černých a bot na jehle.
MD je průser v "sociálním směru", to každopádně. Ale z čeho by měla být matka na MD uštvaná, pokud nemá dvojčata nebo trojčata, to mi není jasný. 
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(10.3.2010 10:30:50)
Monty, ja se nudila na RD tak, ze jsem se v 8mesicich starsiho vratila na maly uvazek do prace :-D
a stejne jsem vsechno zvladala
|
|
| susu | •
|
(10.3.2010 10:38:04)
Každý to má holt jinak Monty. Já to uštvání zažila. Čučet na TV seriály,hmmm  Já nepouštěla ani rádio. Pokud čirou náhodou chvíli spala, tak abych ji, nedej bože, neprobudila, a pokud byla vzhůru, tak jsem z rádia stejně nic neslyšela.
|
|
| Samarlu |
|
(10.3.2010 10:45:46)
Monty:
1. Stokrát opakovaná lež...
2. Nějak si to člověk sám před sebou omluvit musí (právě s tím bojuji a lenost je OPRAVDU velké pokušení).
|
|
| Samarlu |
|
(10.3.2010 10:45:51)
Monty:
1. Stokrát opakovaná lež...
2. Nějak si to člověk sám před sebou omluvit musí (právě s tím bojuji a lenost je OPRAVDU velké pokušení).
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(10.3.2010 10:56:27)
Samarlu,
vnímám to podobně. Když byl syn malý, tak jsem taky někdy chodila doma celý den v noční košili... ale fakt ne proto, že bych se NESTÍHALA převlíct. Prostě se mi nechtělo, stejně jsem trčela doma. A že jsem se ráno neučesala? Proč bych měla, stáhla jsem si vlasy do culíku (tehdy jsem měla vlasy do pasu). Na seriály jsem nekoukala, buďto jsem pracovala na PC nebo visela na internetu. Měla jsem neskutečně volnýho času a připadala si jako továrna na mlíko. Nikdo mne nikam nezval, protože jsem stejně kvůli kojení nemohla jít a já sama taky nikam nešla, protože by mne to nebavilo, když bych se kvůli kojení musela stejně za dvě hodiny vracet. Šílená sociální izolace, nuda, beznaděj. Ale ve smyslu fyzické náročnosti - větší leháro jsem nikdy nezažila a už ani nikdy nezažiju.
|
| Samarlu |
|
(10.3.2010 11:18:21)
No tak vono zas člověk musí brát ohled na jiný lidi, ne vždycky se povede takový bezúdržbový dítě (toho vopruzu s Vojtovkou a ládováním např. nedonošeňat vápníkem, železem, tisíc vodiček, do dítěte to nejde vpravit...), a často matka fakt potřebuje dát do kupy zdraví (to se stalo mně, já fakt potřebovala zesílit, normálně jsem nevyšla kopec asi dva měsíce a tak...takže já bych to ouředně podporovaný leháro nezavrhovala jako takový, ale né tak strašně dlouhý.
Jinak já se teda ze začátku moc nenaflákala, protože jsem si musela vařit, protože jsem měla furt hlad, chemický z pytlíku mi nepřišlo dost kvalitní, a byla jsem slabá, fakt klasika - vývary s nudlema a tak...
Ale pak by to bez dalších nemateřských dobrodružství (stěhování, stavba, studium...) byla skutečně dovolená - tu ať si lidi cálujou ze svýho, že jo, a je na každým, jestli bude na chalupě nebo v Himalájích.
A uštvaný matky neznám osobně, pokud to teda není se zdravotním průserem. Ale taky nevím, proč bych si neměla svazovat dlouhé vlasy a chodit po loukách a pískovištích v kostýmku, copak někdo v kostýmku seče trávník nebo štípe dříví a u toho má půlmetrový lokny vlající ve větru?
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(10.3.2010 15:32:14)
Monty, tak věř tomu, že já jsem se skutečně první čtyři měsíce NESTÍHALA převlíct třeba do dvou odpoledne. Když máš dítě, který permanentně ječí, pije hodinu, pak máš odsávat mlíko na dokrmení (a mně odsávačka odsává strašně pomalu), každý přebalování s ním máš pocvičit vojtovku, musíš mu masírovat bříško a pomáhat mu s kakáním cca 8x denně... A do toho během 24 hodin máš čtyři slabý hodiny spánku...
Já jsem prvního půl roku nezažila, že by mimino spalo a já měla volnej čas. Buď nespalo vůbec, nebo v šátku na těle za svižné chůze. Ale jelikož JÁ jsem spát potřebovala, tak i ty svižné procházky byly pro mě utrpením.
|
| Renata,kluci 8 a 3 | •
|
(11.3.2010 13:38:36)
No já můžu zhodnotit obě situace. První kluk byl děs. Dokázal probrečet i 8 hodin v kuse, nespal, kojila jsem, odstříkávala, pomáhala s kakáním a do večera jsem byla v pyžamu. Nechápala jsem, jak to ostatní zvládají. A to nebylo nezkušeností, protože jsem 5 let pracovala na novorozeneckém oddělení. Později vyžadoval stále nějakou činnost a já skákala pořád kolem něj. Nedokázal se sám zabavit.A do 4 let jsem ho musela uspávat.Do druhého jsem se odvážila až ve 3 a půl. A zázrak ....spal, nikdy nebrečel, mlíka bylo akorát, odpadlo odstříkávání. Do dnes spí až 16 hodin denně 12 v noci bez probuzení a ve dne klidně i 4 další.Zabaví se raději sám.Usínal odjakživa sám a tak sem ho klidně po šestinedělí mohla nechat manželovi a jít večer s kamarádkou na kafe. A najednou bylo času...se dvěma víc než s jedním.A to už byl staší v první třídě. Takže myslím, že nezáleží na šikovnosti maminky, ale spíš na povaze dítěte. Každé je jiné a někteří potrápí, že opravdu není na nic jiného čas.Ale i ta doba, kdy jste zoufalí, nestíháte, nespíte, všude binec jak po výbuchu a na sebe nemáte čas postupně mizí. Jen vydržet.
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(14.3.2010 13:29:51)
Renato, týbrďo, to bych druhý mohla mít za odměnu taky takový
|
|
|
|
|
|
| Inka | •
|
(10.3.2010 10:54:56)
Taky jsem nepochopila, co je náročného být doma s jedním dítětem v průměrném bytě s teplou vodou a elektřinu. Já se taky dost nudila, akorát tehdy nebyl internet, tak jsme se s kamarádkami pořád navštěvovaly. Prakticky pořád jsme se scházely v létě někde venku, když bylo hnusně, tak po bytech.
|
| susu | •
|
(10.3.2010 11:20:25)
Ono to nepochopíš, dokud to nezažiješ. Pak už víš.
|
|
| Ecim | 
|
(10.3.2010 11:24:18)
To já se nenudím, pořád něco podnikáme. Ale dovedu si představit, že kdybych byla méně akční, tak se třeba někdy i nudit budu.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(10.3.2010 11:33:14)
Ecim,
no já byla se synem "doma" devět měsíců a co se dá podnikat s kojencem fakt nevím. Kdybych byla na MD do tří, čtyř let, tak prosím. S větším dítětem mne napadne aktivit spousta, s kojencem kromě procházky s kočárem žádná a to jsem nedělala, to byla naprosto ukrutná nuda a opruz. Kočárkovala babička s dědečkem.
|
| Samarlu |
|
(10.3.2010 11:36:30)
No záleží, kam s tím kočárem jdeš. Túra se dá, kolem dokola parku fakt vopruz.
|
| Ecim |
|
(10.3.2010 11:40:20)
Já jsem podnikala mnohahodinové "túry" po okolí. A podnikám je dodnes, jakmile k tomu mám příležitost.
|
|
|
| Ecim |
|
(10.3.2010 11:39:37)
Monty, já dlouhé procházky s kočárkem miluju! K tomu dalšímu "podnikání" řadím péči o dítě a domácnost, cvičení, čtení... Podle situace. Dlouhé procházky mi dost chybí, jakmile se starší syn naučil chodit a mluvit, tak naše procházky vypadaly většinou tak, že jsme mnoho měsíců běhali po parkovišti nebo podél silnice a prohlíželi si dopravní prostředky. Teď chodíme hlavně na hřiště.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(10.3.2010 11:44:14)
Tak ono někde na venkově, v přírodě, nebo dejme tomu ve vilové čtvrti... ale synův kojenecký věk jsme strávili na rozhraní Libně a Vysočan. Kromě jednoho parku fakt nebylo kam s tím kočárkem jít.
|
| Ecim |
|
(10.3.2010 11:48:30)
Monty, to mi připomnělo, jak jsem jednou před lety jela skrz Vysočany a říkala si, že to tam pro matky s dětmi musí být blbé, že nemají pořádně kam chodit.
|
|
|
|
| Žžena |
|
(10.3.2010 13:07:06)
Tak já to vidím naopak, dokud je dítě ležák co se jen kojí a přebaluje a nikam nezdrhá, je to pohoda a dělat se s ním dá cokoli (ráce, studium, návštěvy hradů, výstav... se spícím dítětem v šátku/Manduce). Po půl roce utrum, zdrhá, padá, vyžaduje pozornost atd.
|
| Samarlu |
|
(10.3.2010 14:52:21)
Moje řeč. A pak se začnou vařit mrkve, jak nevidí rodiče, tak se rozeřve...
Moje druhorozený by se mohlo klidně na pár hodin umístit do nějaký hlídárny, ale jen jako malý, pak pauza cca do 2 let a mohlo by se starším do MŠ a já na částečnej úvazek. Akorát u nás v přírodě na venkově, kde se dá chodit na túry s kočárem,mi tenhle projekt neodsouhlasí/il ani zaměstnavatel, ani školka. Všechno má svý nevýhody .
|
| kajkule+2 kousky | 
|
(15.3.2010 21:12:16)
Moje dítě tohle dělá už od 3 týdnů a ne od půl roku já ho jen položím na chvilku a už ječí a nezavře tu pusu do večera , kdy zas ječí než usne. No, je to s ním záhul. První byla taky prudivá,ale tohle je extrém!! Kojím co hodinu , někdy spíš po půlhodině. Musím dokrmovat, pořád řve hlady, jen si čůrne a řve, že v tom nebude...MASAKR, ale stojí to za to
Kéž by třetí bylo za odměnu a aspoň více spalo. Malý nespí, teda spí, jestli se dá říct 2x20minut spánek
|
|
|
| Dana, dvě děti | •
|
(10.3.2010 15:08:17)
A co s neustále řvoucím, přes den nespícím dítětem? Já jsem první dva roky po narození dítěte nečetla,ani si nepustila hudbu a co běželo v televizi jsem buď nevnímala, nebo jsem prostě odpadla. Kdo nezažil, nepochopí...
|
| arsiela, | 
|
(11.3.2010 13:07:52)
Si piš,mám takovej unikát doma.Poslední týden oslavuju,že mě nechá dojít bez jekotu na wc.Lehce se komentuje tomu kdo to nezažil.
|
|
|
| sasanka+2 | 
|
(10.3.2010 20:51:02)
Já se teda neflákala,první tři měsíce byly tim nejnáročnějším obdobím z celé mateřské,dítě pořád řvalo,já nevěděla proč,bála se o něj,byla na nervy (měl koliky,reflux...)časté kojení,přebalování,odsávání,mezi tim houpání na míči...když usnul tak cca na půl hoďky (v noci maximálně na dvě...),sotva jsem od něj vstala-např.na záchod,najíst se hned řev...takže jsem se nestíhala ani najíst bez řevu...:-(já řvala s nim..jo v kočáru se uhoupal ale jen když jsme jeli do kopce,po porodu,totálně nevyspalá...to se to kočárkovalo... V té době jsem fakt nestíhala jíst,převlíct se a na pokec s nikým jsem neměla náladu...pak se to začlo postupně zlepšovat,a lezení,chození-joo to už byla pohoda...dítě si dolezlo,zabavilo se a už tolik neječelo...a to mě zkušenné matky v šestinedělí radily at si užívám "pohody" s ležícím dítětem že pak chození to je hukot...a ono přesně naopak...dalšího mimina se bojím a radši bych porodila už odrostlejší kdyby to šlo...každý to má jinak takže nepaušalizovat že matky mimin se flákají!!!
|
| Ecim |
|
(10.3.2010 20:57:31)
Moc mě baví s kamarádkami a známými srovnávat to, kdy měl kdo jak náročné dítě. Fakt je to případ od případu jiné. Můj starší syn byl nejnáročnější v době, kdy jsem byla podruhé čerstvě těhotná a bylo mi šíleně zle. Fakt maso. Ve srovnání s tímhle obdobím je všechno, co následovalo, o dost pohodovější. Jako miminko býval hodný přes den, ale večery byly hodně drsné.
|
|
|
|
|
| Iva | •
|
(11.3.2010 13:47:38)
Na madlo kočáru práskneš knížku a na procházce čteš, čteš, čteš.... Tolik jsem toho nepřečetla jako za prvních 6 měsíců synova života, snad na VŠ když jsem jezdila na kolej 6 hodin vlakem!!!
Jinak se s miminem fakt nedá dělat nic kloudnýho...
|
|
|
|
|
| Zawgat_Mohammed |
|
(10.3.2010 11:47:23)
Tak to ti zavidim. Ja jsem behem sestinedeli byla v naprosto hroznem stavu, bolesti pri sezeni, chuzi, o tom, co jsem zazivala pri navsteve toalety nemluve. Do toho jsem mela silene mnozstvi mleka, takze me bolely prsa a byla jsem neustale mokra, a tudiz jsem brzy dostala zanet prudusek. Do toho melo dite koliky a ja jsem s nim pobihala po byte a zpivala do ochrapteni. Po sestinedeli se mi to zpravilo "tam dole", par tydnu na to i to mnozstvi mleka, kolem tri mesicu se zlepsily i ty miminci koliky, ale me chytre dite uz bylo navykle noseni a odmitalo lezet v postylce. Takze dodnes travi v satku/me naruci/na mem kline ca. 10 hodin denne. Spi celkem kolem 10 hodin denne (ja potrebuji 9). Mam asi 5 hodin "volneho" casu denne, behem kterych jim, provadim hygienu, uklizim, peru, zehlim, varim, studuji a jsem naprosto k.o.
|
|
| Bellana |
|
(10.3.2010 12:00:45)
Ono stačí mít mimino, co prakticky nespí... pak klišé o utahaných matkách s mastným culíkem naplníš hravě
|
| Lída+2 | 
|
(10.3.2010 12:21:10)
Bellano...nebo dítko co spí přes den sice 4 hodiny v kuse....,ale jakmile je vzhuru pobliká až 7x oblečení a v noci nechrní víc jak 1hodinu v kuse....
Kluky mám ráda,ale když si vzpoměnu na tuhle dobu...věčně doma sama...celý týden. MAnžel doma jen ve středu a na víkend. NAši daleko....
Jak já milovala sobotní brigádu a ten týden co jsem přehrála manželovi dědi a domáctnost...v 7 vypadla a v 19 se vrátila...a manžel kupodivu taky v 20:30 usínal
nějak bych to nevracela a jsem ráda, že mám už dvě velký děti
|
|
| Balbína | 
|
(10.3.2010 13:35:38)
je to pravda. Dcera byla víc uplakaná. Taky jsem si zezačátku neuměla zorganizovat čas. Bylo pěkně, já jezdila 3 hodiny dopoledne a 2 hodiny odpoledne s kočárek a pak jsem byla hrozně utahaná. Však jsem s tím brzy přestala. Syn byl pohodový mimino, jen jedl a spal, žádné bolení. Po porodu lehárko, spala jsem, četla jsem.. vzpomínám na to jako na super dovču.
Později se mi ale děti střídaly v nemocech, trčeli jsme pořád doma, fakt . Starám se o sebe tak normálně, jsem hrozně líná, nechce se mi cvičit. Přiznám, že občas tepláky doma nosím, jsou pohodlné a hlavně jsem pořád upatlaná 
|
| Lída+2 |
|
(10.3.2010 13:49:27)
No já toho přes den stihla dost...číst, plíst na zakázku to zase jo....ale strašně mi vadili ty probdělý noci..... ještě teď sotva se mi hlava dotkne polštáře spím
|
|
|
| Samarlu |
|
(10.3.2010 14:47:11)
No já nosím culík nebo něco na ten způsob cca od 9 let věku doteď, tak s dítětem žádná změna.
A oblíkat se za dámu taky neumím odjakživa, a mastnotu snad smývám zavčasu. Ale třeba pubertální prázdniny na puťákách - to byla umytá kštice vzácnost, proč čekat na porod?
|
|
| Zdenka | •
|
(10.3.2010 15:44:22)
Už jsem sem sama chtěla psát něco v podobném duchu. Na mateřské jsem ještě i pracovala a vzhledem k tomu, že jsem na to byla vždycky sedm dnů úplně sama a sedm dnů byl tatínek doma, vůbec nechápu, jak jsem to dělala.
|
|
| TerezieK | 
|
(11.3.2010 10:14:27)
Mam dve deti, starsi syn byl tak ujecene mimino, ze jsem se na televizi poradne podivala az v jeho pul roce. Ted mam doma male miminko a nemit jeste toho syna tak se neuveritelne doma nudim . Takze kde bude asi zakopany pes. . Mozna v tom diteti a ne v matce .
Nemaluji se, duvod je prosty, mam atopicky ekzem a radsi budu nenamalovana nez s oblicejem samy ekzem.
|
|
| Irča a Ellinka | 
|
(16.3.2010 13:08:08)
Souhlasím,spát každý den max.3 hodiny je fakt hukot,ale co s tím prostě ho nepřemluvíš at spinká.
Mám známou co jí mimčo spinká 14 hodin v kuse nedivím se že je odpočatá.
Naše malá prostě nespí a rto už jí budou 2 roky.
|
|
|
| Želvička plus Petruška 22 měsíců | •
|
(10.3.2010 13:21:08)
S tím souhlasím Než jsem nastoupila na MD a následně na RD, tak jsem chodívala cvičit tak jednou dvakrát do týdne, navíc s nechutí Vzhledem k nastupujícímu období vzdoru po příchodu manžela domů mizím s ohromnou radostí nejraději do tělocvičny vybít nahromaděnou energii )) Nikdy předtím, ani když mi bylo 20 jsem neměla tak pěknou postavu jako dnes ))
Nechápu co je za problém se namalovat, a to já jsem ten typ, co si fakt dává záležet )) Nemluvě o tom, že děti přes den (obvykle)spí
|
| Samarlu |
|
(10.3.2010 14:54:57)
Problém se namalovat znám: se mi nelíbí bejt namalovaná a manželovi taky ne, a nemám ráda šminky na obličeji.
|
| Ecim |
|
(10.3.2010 16:12:21)
Samarlu, uznávám, že tohle je pádný důvod, proč se nemalovat. Já se nemaluju buď vůbec nebo velmi decentně, i když mám šminky ráda, tak snesu jen malé množství čehosi na očích, popř. na puse, ale pudr nebo tvářenka by mi vadily šíleně. Takže dokonale chápu, proč se někdo nemaluje vůbec.
Ono je hlavní, aby si to každá žena dělala po svém, vždycky jsem rostla z komentářů typu "o co ti jde, vždyť já se taky nemaluju". Hlavní je, když si dokážeme přiznat, že se nemalujeme proto, že se nám nechce, a ne proto, že by to děti těch pár minut nevydržely.
|
| Samarlu |
|
(10.3.2010 18:38:42)
Teď jsem si vzpomněla, jak děti zíraly, když jsem se chystala na ples a vytáhla jsem silonky a šminky!
Mamí, co to děláš? Co to je, co to máš, já chci taky!!!
Jinak šaty nosím skoro furt, i doma (starší místo těch tepláků, ale silonky fakt jen, když není vyhnutí (se to asi paní Obamová naučila ode mně ).
|
| Ecim |
|
(10.3.2010 19:09:50)
Co jsem na MD, mám "kalhotové období" - kromě horkého léta. Jinak sukně nenosím právě kvůli silonkám, protože se mi pokaždé roztrhnou, kupuju si silonky za 80 Kč a to by se pak prodražilo. Jednou jsem si řekla, že si udělám radost a vyfiknu se na procházku s kočárkem. Vzala jsem si sukni, silonky a botky na podpatku a pak jsme nečekaně skončili na pískovišti, kde jsem si připadala jako cvok. Navíc chudinka synáček neměl s sebou žádné hračky. Od té doby už v silonkách a bez hraček nedáme ani ránu.
Mému synovi se jinak líbí, když se maluju nebo si lakuju nehty, občas chce taky. Ale nechá si to rozmluvit.
|
|
|
| Želvička plus Petruška 22 měsíců | •
|
(11.3.2010 13:09:16)
U nás to pak dopadá tak jako včera, že si jdu s malou koupit konturku na rty a ona se ještě před placením snaží se sama "namalovat". ))))))
|
|
|
|
|
| Mia | •
|
(10.3.2010 13:24:05)
Monty, možná taky trochu bude rozdíl, o kolik dětí se maminka stará, jestli je v rodině někdo, kdo jí trochu nebo někdy pomůže, jak daleko od sebe(pokud je dětí víc) jsou, jestli bydlím v3+kk nebo v domě se zahradou, jestli je jedno doma a druhé ve školce (ani se nezmiňuji o 3.)...
Taky bych chtěla sledovat seriály. Bohužel jsem za celou mateřskou /teď 5.rok/ neviděla ani jednou za měsíce můj oblíbený pořad o bydlení.
Možná jde o to, s kým se scházíš...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(10.3.2010 14:56:42)
Mio,
mám kamarádku se třemi dětmi. Žije na vesnici. Pomoc rodiny - maminka v jiném městě, pravda, velmi ochotná, ale limitovaná časem a vlastní prací. Prostřední dítě chronicky nemocné, vyžadující speciální péči. Nikdy jsem ji neslyšela stěžovat si, jak nestíhá, jak je šíííleně unavená a ve tři odpoledne si ještě NESTIHLA převlíknout noční košili. Při třetím běžela do práce v jeho dvou letech aspoň na částečný úvazek, protože jinak by jí doma mňouklo.
Ono to není o tom, kde žiješ nebo kolik máš dětí. Je to především o tom, jaký je kdo člověk, jaká je osobnost a jaké má priority v životě.
|
| maaf |
|
(10.3.2010 16:05:22)
mě se Tvůj černobílý svět v podstatě líbí. Jsou silní jedinci, kteří si poradí s čímkoliv, a pak looseři, kteří propadají panice a úzkosti už pomyšlení na malý problém. Ty máš jediné měřítko pro to, kam koho zařadit. Pokud si člověk připouští problém, mluví o něm, máš ho hned ve druhé skupině. Lidi jako sebe, co apriori zaujmou postoj "mě nikdo a nic nemůže rozhodit", máš ve skupině první. Tvoje odpovědi a příspěvky mi vždy přijdou ve stylu "rychle a jednoznačně". Moc ráda je čtu a jsi určitě sympatická (takže můj příspěvek ber prosím z toho hlediska). Kdykoliv ale čtu téma založené Tebou, tak vidím, že Tvůj život se Ti zase až tak nedaří tak jednoznačně vymezit. To se mi vždycky uleví, že to fakt nejde. Což mě přijde dobře.
|
|
| štěpánka | •
|
(10.3.2010 17:16:17)
Monty,
docela mě tvé příspěvky pobavily - vycházíš ze zkušenosti své a maminek, které znáš. Nevím, jaký je poměr uštvaných a neuštvaných matek.
Já jsem matka dvojčat, takže spadám do kategorie, kde chápeš, že jsem mohla být někdy uštvaná. Ale musím Ti sdělit, že mnohem uštvanější byla moje kámoška, jejíž jediné dítě opravdu půl roku spalo cca 1 hod v kuse, pak hodinu bylo kojeno, přebalováno a odříháváno a pak půl hod prořvalo než zase usnulo. Po půl roce ona i manžel vypadaly jsko smrtky. Pak se postupně vše srovnalo. Ale musím říct, že s ní bych neměnila své dvojky ani omylem - ve 3 měsících už spali 6-8 hodin (v noci). ona s jedním mimčem (viděla jsem ho 1 celý den "v akci") byla mnohem zdevastovanější než já. Jo a Vojtovku cvičila skoro stejně jako já - 5x denně, já 3x denně, ale se 2 dětmi.
Takže - ono fakt hodně záleží na tom jaké máš dítě. Zdravím 
|
|
| Mia | •
|
(10.3.2010 20:03:06)
No, já nevím Monty. Ale teď už píšeš úplně!!! o něčem jiném. Reagovala jsem na Tvůj příspěvek, co ty maminky doma dělají, že se nudí, sledují seriály... a ne na to, že si někdo nestěžuje, že ho ta jednotvárná práce, která není vidět, uondá, že by rád vypadl mezi lidi (a peníze).
To je zgruntu (ikdyž jsme pořád u maminek) jiné.
|
| Mia | •
|
(10.3.2010 20:06:23)
Jinak, s těmi prioritami v životě matek máš pravdu, ale - jak jsem napsala - pův. jsi psala o něčem jiném.
|
|
|
| K_Daniela | •
|
(16.3.2010 14:16:41)
Jak kdo zvládá péči o dítě a o sebe, není až tak o tom, jaké má priority. Můžu srovnávat dvě rozdílné situace, které jsem zažila s jedním dítětem. Prvních osm týdnů mi malá proplakala, problinkala, spala v kuse 20 minut, kojení po půl hodině. Pláč dítěte ještě dodnes slyším všude, i ve zvuku přijíždějícího autobusu. Já jsem zpočátku spala 2 hodiny denně, pak jsem malou dávala na hlídání všem lidem z rodiny, protože jsem to už nemohla vydržet, a spala jsem tedy necelých 5 hodin denně. Šíleně jsem zhubla a nemohla být řeč ani o tom, že bych přemýšlela, co si vezmu na sebe. Byla jsem ráda, že v šestinedělí zvládnu základní hygienu. Pak jsme přišli na to, že malá prostě trpí hlady. Ona sice přibírala dobře, byla pěkná, nic tomu nenasvědčovalo, ale v zoufalství jsem jí začala přikrmovat. Nedovedu si to vysvětlit, ale ona měla asi větší potřebu, než jsem jí byla schopna dát. Od té doby máme jiné dítě. Teď sedím u PC, malá leží už čtyři hodiny v postýlce, odkud ji vyndám jen na přebalení a nakrmení, občas si broukne, občas na ni kouknu.. Prospí celou noc. To se prostě vůbec nedá srovnat. Najednou skoro nevím, co s časem. A to se mé priority nezměnily ani náhodou. Gratuluju ti k hodnému dítěti. Ale prostě jsi nezažila to, co zažije mnoho jiných žen. A troufám si říct, že většina...
|
|
|
|
| BlackyCatt | •
|
(10.3.2010 21:22:11)
Ahoj Monty, nezlob se, ale jsi šťastná žena. Já mám dítě zatím jedno (druhé čekám) a jsem uštvaná celkem dost. Celá péče o domácnost, každodenní vaření, praní, žehlení, úklid, pak si pohrát s malým, vzít ho na celé odpoledne ven, k tomu nákupy a ostatní zařizování. Večer padnu do postele a připadá mi, že bych potřebovala jednou tak dlouhý den, abych vše stihla tak jak potřebuji. A to si velmi dobře a podrobně organizuji čas, žádný chaoz.
Holt každý to má asi jinak... ale z mého pohledu kdo chodí do práce a nemá děti má mnohem víc volna než žena na RD.
|
| Renata, kluci 8 a 3 | •
|
(11.3.2010 13:52:09)
No já si všimla, že Monty psala ....vožení kočárku mě nebavilo, to obstarali rodiče.....to je ulehčení obrovské. Když mezi vším zmatkem máš hodinu nebo dvě sama pro sebe. No každý tu možnost nemá.A taky mám trochu pocit, že je to fajn vrátit se do práce v 9 měsících...když máš kam dát dítě a všech těhle starostí se zbavíš. Pak totiž nevíš o čem mluvíš. To je jak když se zeptá manžel...a co jsi tu celý den dělala....kdyby tu byl on věděl by to.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.3.2010 13:54:57)
Nešla jsem do práce v 9 měsících - nikdy jsem z ní neodešla. V době, kdy prarodiče vozili ten kočárek jsem pracovala.
|
| Marcela | •
|
(13.3.2010 16:11:08)
Pro Monty!!!!
Jde vidět, že se nudíš a jenom blbě kecáš. Opravdu nechápu, proč můžeš někoho tak kkritizovat, když máš podle toho co píšeš, jen jedno dítě a ještě abnormálně hodné. To ti opravdu přeji, ale může se ti státm, že jak se ti narodí druhé, tak rychle změníš názor a budeš se zpětně omlouvat všem. U prvního jsem si taky dokázala odpočinout ale u dvou už to taková paráda není. Každý má svůj názor, ale ty jsi vyloženě trapná!!
|
|
|
|
| Hilly. |
|
(11.3.2010 17:56:23)
Blackycatt, jenom jestli na sebe nejsi moc náročná.Já když jsem unavená, tak prostě neuklízím a odpočívám. Nákupy dělám na týden dopředu a pečivo si zamražuju, nebo upeču chleba, takže nemusím každý den do obchodu. Nežehlím...
Nejvíc mě vyčerpávají aktivity a chození ven s dítětem, i když zároveň mě asi toto i nejvíc baví.
|
| BlackyCatt | •
|
(11.3.2010 22:47:24)
Jo, možná jsem na sebe náročná... mám totiž takovou vlastnost - chci vše mít super a tak jak to má být. Ale prostě nesnesu válet se mezi drobky na podlaze, koupat se ve špinavé vaně a podobně. Uvařit každý den svému synkovi dobrý oběd je snad samozřejmost, stejně tak s ním jít každý den ven. Nemám v žádném případě naklizeno, spíš to udržuju tak nějak aby se dalo aspoň projít bytem bez újmy na zdraví a aby se mi nelepily ponožky k podlaze. Okna myju až když přes ně není vidět a žehlení? Dávno nežehlím, to už musí být něco fakt jak když to přežvýkala kráva, abych vzala do ruky žehličku! Nevím totiž, když bych to dělala, snad v noci?! Možná je to tím, že máme velký byt, synek je lumpík který nadělá tolik nepořádku že to ani nestíhám uklízet a na den spotřebuje několikero oblečení, takže se postará, abych měla neustále co prát. Za měsíc se mi narodí druhý syn a ani nechci domyslet, jakk to bude u nás vypadat) To už asi opravdu nebude na úklid čas.
|
|
|
|
| VIrena, dvojcata pul roku | •
|
(11.3.2010 8:40:36)
mám dvojčata, cítím se ukrutně nevytížená, začala jsem 2 týdny po porodu z domu pracovat, chodíme do heren, plavání batolat, s kamarády na výlety... Podotknu, že bydlíme na vesnici v domku se vším co k tomu patří! Matky, jež si ani neumyjí vlasy jsou spíše neschopné, než cokoli jiného!
|
| Sova | •
|
(11.3.2010 9:52:13)
Od tří do šesti měsíců prvního dítěte jsem se taky nudila (myslím stran vytížení péčí o dítě). Už to není prťavec s milionem tělesných potřeb vyžadujících okamžité uspokojení a ještě není akční - není třeba si s ním hrát, vařit mu, je v kočáru ....
Ale k tématu. Kdybych si na vlastní kůži nevyzkoušela, jak propastný rozdíl je mezi prvním (ve 33) dítětem v dvoupokojovém bytě v Praze, ze začátku uřvaným, ale jinak klidná bezproblémová holka, jen jsme trochu bojovaly s ekzémem,
a dvěma dětmi (druhé v 36), velmi aktivní kluk v domě se zahradou na vesnici, asi bych těžko věřila.
Podle Vašeho "schématu" první by mělo být s dloubáním v nose, druhé trochu náročnější.
A realita?
První pocit totálního fyzického vyčerpání, stres.
Druhé v pohodě, stíhám zakládat zahradu, vybavovat dům, šiju na děti, mám docela časově vytěžující komunální aktivity ...
Rozdíl byl v tom, že po rizikovém těhotenství a prvním porodu, mi prostě tělo a mozek stávkovaly - prakticky pořád svalová a kloubová bolest, nic intenzivního, ale furt, skok do sociální izolace - nejen že jsem z workoholismu skočila do mateřství, ale přestěhovala jsem se přechodně někam, kde jsem ani nechtěla být ...
Přešlo to cca po roce a půl. Pak jsem se teprve odvážila myslet na druhé dítě.
|
| VIrena, dvojcata pul roku | •
|
(11.3.2010 21:13:25)
Mozna je skok prvni a druhe... netusim, my mame dvojcata :D. Vidim kolem sebe hromady mamin, bezne se potkavame pri ruznych aktivitach - a proto stale vice dumam, kde se berou ty strhane nestihajici matky (ktere ale casto stihaji prispivat svymi narky na kdejaky web...), protoze kolem me je banda pohodarek s jednim, dvema i vice potomky, vice ci mne vytizenymi tatinky a hromadou vlastnich mimodětných planu a akci, ktere stihaji taktez, vlastne mimochodem a v klidu..
Opravdu, bud to bude tim, ze tu mame zdravou vodu, nebo tim, ze ty pohodove nemaji potrebu se tolik vypisovat ze svych narku a cekat placani poramenou a uklidnovani, ze stejne neschopnych je vlastne vic?
|
|
|
|
| Lenule | •
|
(14.3.2010 21:41:19)
přijďte na týden k nám a poznáte z čeho budete uštvaná a to mám jen jednoho malýho 4měs. zlobiváčka a divila by jste se jak by jste se ztahala! A nezapomeňte, uvařit, uklidit, vyprat, vyžehlit, nanosit dříví, topit apod...
|
|
|
V její náručí
Magická show Pavla DolejškyCheb 
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Magická show Pavla Dolejšky
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)