M+J+ 5 (2 holky -3 kluci) |
|
(12.2.2010 16:02:21) smekám klobouk dolů. moc hezky napsáno,fakt článek který mě chytl za srdce. co jiného dotat něžli
přeji tobě i dcerce i muži jen ta nejkrásnější leta co vás čekají.aby jsi konečně žila štasné a bez bolesti kterou jsi si prošla...
|
Suria |
|
(12.2.2010 17:56:08) Víš Lassie66, já jsem zažila něco dost podobného jako Petra, jen se synem. Ono to je velmi těžké, když je dítě zmanipoulované otcem a moc a moc chce jít k němu a Ty i když víš, že otec je takový a makový, tak nemáš sílu bránit tomu, aby tam šel. Protože když by tam nešel, tak vlastně nikdy nepozná, jaký ten jeho otec doopravdy je a pořád si bude myslet, že mu něco uteklo a bude Tě nenávidět, že jsi mu zabránila ve štěstí. Navíc, pokud do něj otec stále hučí (v té fázi přemlouvání) a Ty chceš, aby to dítě už mělo pokoj, tak nakonec souhlasíš, protože chceš, aby už to dítě mohlo klidně žít,byť nebude s Tebou. Jak píše Petra, kdo nezažil, nepochopí...
|
petra | •
|
(12.2.2010 18:43:33) děkuji,napsala jste to přesně.
|
januska.1 |
|
(12.2.2010 20:41:02) Petro,abych řekla pravdu mě se také nelíbí,že jste o dceru nebojovala a nechala jí s takovým člověkem.Nevěřím totiž,že by se k ní celý čas choval tak bezvadně,když píšete,že jí vyhodil z domu.Ale neznám situaci,jsou to spíš doměnky.A na ty psychotesty jsem se ptala osobně soudce.Bylo mi řečeno,pokud bych je při styku dítěte s otcem vyžadovala,nařídí je.Takže není pravda,že je to každému jedno.Pokud by jste řekla,že máte pochybnosti byl by je nucen podstoupit.Píši jen,co mi bylo řečeno.Ještě jedna věc,pokud vám nějak ubližoval a ublížil,není lépe dceří řict pravsdu o jeho povaze a výpadech vůči Vám?Četla jsem o tom článek jedné psycholožky a ta píše,že je lépe říct většímu dítěti pravdu.Nevím,já bych osobně dělala co by bylo v mých silách být s dítětem co nejvíc.
|
Petra-4děti(15,12,8let a 3roky |
|
(15.2.2010 1:21:14) CHtěla bych jen napsat, že říci dítěti pravdu v pozdějším věku nemusí znamenat úspěch. Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo 9.měs. Do mé puberty mamka o otci před námi nějak moc špatně nemluvila,dobře také né.Spíše nás vyslechla, co jsme povídali o návštěvách u něj a nevyjadřovala se nějak nadšeně. Nic víc. Až pak nám (mně a o 2,5r. staršímu bratrovi)v době puberty o tátovi vše špatné řekla. Pravda bylo to na mé přání, chtěla jsem o něm a o jejich manželství vědět. Já uvěřila, pochopila. Bratr se na matku zlobil,že lže, otec prý takový není a nebyl.A nesmířil se s tím. Po škole už jako 18ti letý se rozhodl jít pracovat na rok do města, kde náš otec bydlel a bydlel u něj ( to už měl otec dávno jinou rodinu a děti). Po roce se vrátil a mamce řekl,že teď už chápe.Pamatuji si jak mamka těžce nesla, že ji nevěří a pak, když se rozhodl jít k němu.Ale nechala ho bez výčitek, nebo nějakého ujištění, že to pozná sám, jít.
|
|
Petra-4děti(15,12,8let a 3roky |
|
(15.2.2010 1:21:15) CHtěla bych jen napsat, že říci dítěti pravdu v pozdějším věku nemusí znamenat úspěch. Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo 9.měs. Do mé puberty mamka o otci před námi nějak moc špatně nemluvila,dobře také né.Spíše nás vyslechla, co jsme povídali o návštěvách u něj a nevyjadřovala se nějak nadšeně. Nic víc. Až pak nám (mně a o 2,5r. staršímu bratrovi)v době puberty o tátovi vše špatné řekla. Pravda bylo to na mé přání, chtěla jsem o něm a o jejich manželství vědět. Já uvěřila, pochopila. Bratr se na matku zlobil,že lže, otec prý takový není a nebyl.A nesmířil se s tím. Po škole už jako 18ti letý se rozhodl jít pracovat na rok do města, kde náš otec bydlel a bydlel u něj ( to už měl otec dávno jinou rodinu a děti). Po roce se vrátil a mamce řekl,že teď už chápe.Pamatuji si jak mamka těžce nesla, že ji nevěří a pak, když se rozhodl jít k němu.Ale nechala ho bez výčitek, nebo nějakého ujištění, že to pozná sám, jít.
|
Petra-4děti(15,12,8let a 3roky |
|
(15.2.2010 1:32:03) CHtěla jsem tím napsat, že ani v pubertě či později to někdy děti nepochopí nejsou-li toho svědky.Nebo jestliže nežijí s druhým rodičem a nepoznají to na vlastní kůži. A já před autorkou článku také smekám. Vždycky si říkám, že bych pro své děti udělala cokoliv. Bojovala bych za ně. Ale jestliže dojde k situaci, kdy matka pochopí, že by dětem spíše ublížila, je správné zvolit cestu pro dítě nejlepší. Podle článku dceři nic nehrozilo, otec ji nadevše miloval. Horší to mají matky, které musí své dítě nechat otci v cizí zemi a ještě třeba s podezřením fyzického nebo psychického týrání nebo ještě něco horšího. Věřím, že jste se rozhodla správně vzhledem okolnostem. A jsem ráda,že to i dcera pochopila a dobře to dopadlo.
|
|
|
|
Ladasek |
|
(14.2.2010 8:50:21) Zajímavý článek do diskuze.Jak bylo řečeno,asi kdo nezažil nepochopí,tak i já některým věcem úplně nerozumím,ale nechci je soudit. Určitě zajímavé téma a silný příběh,vypadá to,že snad se šťastným koncem.
|
|
|
Lassie66 |
|
(12.2.2010 21:06:47) Surio, zmanipulovat lze dítě poměrně snadno. Já tomu věřím. Ale pokud by proběhla střídavá péče, byla by ta možnost menší. Dcera by věděla, jaké to je u mámy i u táty a mohla si i tak udělat svůj názor. Horší to mají otcové dětí, kteří své vlastní děti nevidí vůbec, případně s nimi mají velmi omezený kontakt. Tam je to s vymýváním mozků o dost drsnější. Toto se tedy netýká přímo zakladatelky, spíše tvého příspěvku. Byla jsem odpoledne pryč, řídila jsem a nad tímto článkem docela hodně přemýšlela. Je dobře, že se zde vyskytl. Navíc to dá naději i otcům, kteří své děti nevídají, že se třeba jednoho dne nějakého sblížení dočkají. Jen jsem napsala své rozporuplné pocity z tohoto článku. A ty mám pořád. V kůži zakladatelky jsem nebyla, ale prostě mi přijde velmi zvláštní, že se dítěti někdo intenzivně věnuje, maluje s ním, čte mu a kdo ví, co ještě a pak najednou musí provést takovou volbu, jelikož jeho vlastní dítě s ním nechce být. Je to jako v nějakém filmu, kde se objeví podivný střih a nikdo netuší, zda původní film pokračuje, nebo začal jiný.
|
Petra Neomi | •
|
(12.2.2010 21:43:04) No, ono je tam záhad víc. Těžce nemocný, málo vydělávajcí, milenky sřídající otec se jeví všem lepší volbou, než pracující spolehlivá matka, žijící ve spořádaném vztahu. A "tatínkově holčičce" nevadí milenky?
A upřímně, překvapily mě i ty obdivné reakce... přenechání dítěte někomu, kdo vykazuje znaky psychického agresora, je hodno obdivu?
|
petra | •
|
(12.2.2010 22:41:34) děkuji všem, za vaše reakce, nikdy bych nikomu nepřála, to co jsem zažila ja, škoda, že do toho nemůžete nahlédnout trochu víc. Možná by jste MĚ pochopily víc, kdybyjste byly v mé situaci.KAŽDOPÁDNĚ BUDU JEN RÁDA, POKUD TO NĚKOHO PŘIJME, K ZAMYŠLENÍ A NĚKOMU POMŮŽE . VÍM, ŽE TÁTO SITUACE SE TÝKÁ VÍCE MUŽŮ, NEŽ NÁS ŽEN A JA V TOM NEDĚLÁM ROZDÍL.
|
Binturongg |
|
(12.2.2010 22:47:33) Petro - zní to asi blbě, ale buď ráda, že to nakonec takhle dopadlo a zbavila ses ho, i když jsi riskovala cenu téměř nejvyšší - dítě. Znám dvě holky, které žijí s podobným typem léta - kvůli dětem. A je to zlé pro ně i pro děti! Také nesouhlasím s těmi, kdo se pozastavují nad Tvým jednáním. Představit si to neumím, ale Tvé vyčerpání a zoufalost musely být strašné. Držím palce, ať to jde dál už jen spokojeně
|
petra | •
|
(13.2.2010 9:17:39) já určitě,chápu ty ženy, které nemohou pochopit mérozhodnutí. Májí štěstí, že je jejích dítě nikdy neodmítalo, je těžké bojovat o dítě, které Vás nechce. Ještě, když jsem byla vdaná za 1 muže, tak jsem věděla, že pokud by někdy mělo dojít k rozchodu, bude to těžké. A bylo. To, že jsem k vůli nervům zhubla 10 kg měla zdravotní problémy i psychycké, bylo to nejmenší, ale odmítání vlastního dítěte je ta největší, bolest.To nejhorší je za mnou, ale i teď po letech a po napsání článku,se mi občas vrátily slzy do očí. Je to memento, které ve Vás zůstane po zbytek života.
|
albert1 |
|
(13.2.2010 9:32:53) Petro, jen jsem se chtela zeptat, jak je mozne, ze Vas exmanzel na jednu stranu malem zemrel, aspiroval na ID a na najednou, po par letech se mu v byte strida jedna milenka za druhou, to se uz natolik uzdravil? Jsou to milenky nebo spis dalsi jeho obeti?
|
peta | •
|
(13.2.2010 9:47:32) Nevím, o jeho milenky se moc nezajímám, jen je pro mě důležité,aby to neovlivńovalo mou dceru.Po nemoci se ex hodně změnil, přečetla jsem spoustů psychologických knih,abych to pochopila a z toho usuzuji, že někoho jeho nemoc posíli, že si začne více vážit obyčejných věcí a toho co má, nebo a to byl případ u nás si začne uvědomovat, že mohl umřít a vlastně toho ještě moc nezažil, ex si začal kupovat drahá auta,chodit s mladými lidmi posedávat a další věc byly ženy. už tehdy jsem to chtěla řešit psychologem, ale nešlo to, k psychologovi jsem chodila nakonec já sama.
|
|
|
|
|
|
|
Balbína |
|
(13.2.2010 21:14:38) já to pochopila tak, že ten střih bylo období, kdy otec byl s dcerou doma a matka - Petra - byla asi většinu času v práci, aby je uživila. Otec se k dceři asi choval dobře a matku stíral a došlo k tomu, že dcera pak chtěla k otci. Petro, prožila jste si své. Přeji Vám dobudoucna vše dobré.
|
|
|
|
Mirka aDavidek |
|
(13.2.2010 21:47:56) Petro,děkuji za članek,rozhodla jste se spravně,držim Vam palečky,a přeji at se Vam dobře daři!!!
|
|
|