| MartinaNov (dva rošťáci | 
 |
(25.1.2010 10:36:33)
u nás je vše společné. Peníze, majetek, závazky, dluhy, radosti i starosti.
Spolu jsme začli chodit v devatenácti, oba studenti, manžel měl ale zajímavou a "výnosnou" brigádu, já pouze příležitostné přivýdělky. On tehdy vše chtěl platit s tím, že muž prostě platí.
Jednou v zimě jsem chtěla jít do čajovny, on se kroutil jak žížala, že se mu nechce, až z něj vylezlo, že nemá peníze. Já je měla, zase jeho "mužský problém" o tom, že platí vždy muž. Tak jsem mu vysvětlila, že mě nezajímá jeho pošašený názor o mužských povinnostech, když mrznu a chci se jít zahřát, peníze mám a notabene dosud vše platil on, aniž by mi dal možnost se revanšovat.... Nakonec souhlasil a od té doby jsme se vždy, když jsme šli na nějakou akci domluvili, kolik máme peněz, a podle toho "hospodařili".
S nástupem prvního podnájmu už bylo naprosto jasné, že ač máme oba svůj účet, máme k tomu druhému vzájemné dispoziční práva. Já jsem ze začátku vydělávala mnohem víc než on, věděli jsme ale, že se to jednou, minimálně po dobu mateřské, změní.
Teď vydělává manžel nepoměrně víckrát oproti mému rodičovskému příspěvku. Vlastně má dvě práce, abychom to vše zvládli, s dvěmi miminky a hypotékou. Nikdy jsem od něj za těch 10 let společného bydlení neslyšela, že špatně hospodařím (i sem tam ulítnu), že moc utrácím, že tohle si nesmím koupit. Já jsem rozumná, snažím se neutrácet za zbytečnosti.
S penězi víceméně doma hospodařím já, protože můj muž na to nemá čas, 100% mi důvěřuje a já důvěřuji jemu v tom, že mi ty peníze dá, že je vydělá.... Pro své potřeby si vezme, kolik potřebuje, v podstatě jde o to, aby měl na cigarety a sem tam na pivo.
Funguje nám to bezvadně, když vidím své okolí, jak mají dělené finance, dost nechápu. Většinou totiž muž, když si zvykne na určitý standard, pak si z něj těžko nechá ukrojit. Klasická situace: rodičovský příspěvek. Žena se svým příjmem spadne podstatně dolů, náklady se zvýší, partner musí dávat "ze svého" víc a pořád to nestačí... Problémy, hádky.... zbytečné.
Mám kamarádku, kde je vše manžílkovo. Jeho byt, on si na něj přece dřel, ona by tolik nikdy nevydělala.... Byt na ni ani po svatbě nepřevedl, ačkoliv jej rekonstruovali společnými silami, ona tam dřela jak kůň. Skáče mu kolem zadku, dělá mu první poslední, co mu na očích vidí... On si ze své výplaty platí "své" dluhy, "svůj" byt, "své" auto... ona ze svého rodičovského příspěvku chodí po bazarech, živí sebe, dceru i jeho. On jí žádné peníze nedává, jí je "blbé" si říct, tak škudlí, až už to pěkné není a stejně logicky s penězi nevyjde... Teď jí RD skončila, bere jen něco kolem tří tisíc na pracáku, po půl roce nedostane ze sociálky už nic, protože manžel má vyživovací povinnost.... On jí ale peníze nedá....
A o tom, že existuje společné jmění manželů, kdy ona má de facto právní nárok na polovinu jeho příjmů, se ani nehodlá bavit... Prostě šťastné manželství.
Je totiž rozdíl, když spolu někdo jen žije, není ještě hypotéka a oba vydělávají... Jakmile se jeden z partnerů dostane do finanční nouze (mateřství, nemoc, ztráta zaměstnání), pak to chce hodně tolerance ze strany druhého partnera, aby finanční propad partnersky ustáli. Bohužel ze svého okolí vím, že kdo má dělené finance, špatně se domlouvá a mají s tím problémy.
S manželem máme ten názor, že když spolu sdílíme postel, televizi, záchod, tak můžeme taky peníze. Pokud není jeden z nás úplně střelený nebo na něčem závislý, neměl by u inteligentních lidí, co se mají rádi, být problém se domluvit.
|
| Razivia | 
|
(25.1.2010 10:42:08)
Když jsou dva bez závazků, připadá mi to takhle ideální. Taky jsem z rodiny, kde rodiče měli všechno společně. Jakmile má jeden nebo druhý závazky, je to složitější. Nebo třeba extrémní dluhy s dřívějška. Takhle opravdu ošklivě naletěla moje kamarádka 
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(25.1.2010 12:07:14)
na extremní dluhy z dřívějška bych si dala extrémní pozor.
Možná to zní prospěchářsky, ale pokud partner nebere opravdu extrémně velkou výplatu, zajímá mě také, kolik bude nosit domů, zda-li bych pak vše nedotovala ze svého. Ne, že bych byla lakomá, ale aby moje rodina kvůli předchozím dluhům nemusela živořit... To by nám ta láska asi moc dlouho nevydržela...
Pokud má partner jakékoliv závazky z minula, měl by si je podle mého nějak vyřešit, než začne nový vztah. Ať už to jsou dluhy, nebo třeba výživné vůči dětem...
Máte pravdu, že jakožto nemajetní studenti, kteří začínají spolu od nuly, jsme to měli jednodušší. Nevím, jak bych reagovala, kdybych věděla, že má můj partner další dítě, na které platí. Vím, že by mi ty peníze v našem rozpočtu chyběly, na druhou stranu bych nechtěla, aby své dítě (kterékoliv) nějak krátil.... Podle vzoru: udělal to jednou, udělá znovu... mým dětem????
Chápu, že pokud jsou oba partneři rozvedení se závazky z minula, asi si budou nějaké peníze držet jen pro sebe.... Naštěstí jsem nemusela nikdy řešit a doufám, že ani do budoucna nebudu muset...
|
| Snehulka | •
|
(26.1.2010 11:09:01)
My mame taky penize kompletne spolecny, jeden ucet, dve karty. Je pravda, ze na el. bankovnictvi je pristup jen pres muj telefon, protoze jsme tam nechteli davat dve cisla mobilu, pro vetsi bezpecnost, ale manzel si muj telefon kdykoliv muze vzit a jit na ucet.
Nam to takhle zkratka funguje a jsme spokojeni a myslim si, ze je to nejlepsi zpusob. Resp. ze pokud je dobry vztah, duvera a tolerance, toto funguje.
Jinak manzel mel dluhy (ale "jen" u rodiny, takze to je asi neco jinyho), ktery cely doplatil tesne pred svatbou - pry aby sel do manzelstvi cisty:). I z toho duvodu jsem do naseho spolecnyho financniho fondu jsem na zacatku prinesla dost vyrazne vic ja, na druhou stranu ted vydelava vic manzel, a asi i do budoucna uz holt bude (deti...).
|
|
|
|
| Razivia |
|
(25.1.2010 10:43:27)
Když jsou dva bez závazků, připadá mi to takhle ideální. Taky jsem z rodiny, kde rodiče měli všechno společně. Jakmile má jeden nebo druhý závazky, je to složitější. Nebo třeba extrémní dluhy s dřívějška. Takhle opravdu ošklivě naletěla moje kamarádka
|
|
| Ecim | 
|
(25.1.2010 10:52:10)
Martino, pěkně napsáno. 
|
| Ecim |
|
(25.1.2010 10:53:17)
A pak jsem kdysi dostala velmi moudrou radu: Než si někoho vezmeš, tak se pozajímej o to, jak to mají jeho rodiče s financemi. Je dost pravděpodobné, že partner ten model bude chtít přejmout. 
|
| Ecim |
|
(25.1.2010 11:02:24)
Co se týče peněz, tak se s mým manželem dá domluvit naprosto skvěle. Nerozhazuje, ale není ani lakomý, nikdy mi nevyčetl, že bych si něco koupila a když jsem brala jen rodičák, tak si ode mě i několik měsíců nic nevzal na nákupy.
U nás při uspořádávání majetku hrála roli také skutečnost, že manžel do vztahu přišel s podstatně větším majetkem než já. Už dávno před soužitím jsem mu ale řekla, že do majetkových poměrů jeho rodiny nechci zasahovat. A moc oceňuji to, že se na mě manželova rodina nekouká jako na "holou řiť", jak se mi to stalo ve vztahu s předchozím partnerem.
|
| sovice | 
|
(25.1.2010 11:38:01)
Teď jsem sice rozvedená ale kvůli penězům to nebylo, ty šlapaly dobře. Zkraje jsme oba dali celé výplaty (malé, leč moje tehdy větší ) na můj účet (manžel tehdy svůj vůbec neměl, u mého měl dispoziční právo a pak i kartu) a z toho jsme hospodařili, pak začal podnikat a domluvili jsme se na měsíční částce, kterou dával domů, zbytek vesele polykala začínající firma, pokud vím.
Byli jsme dohodnutí na částce, ze které se sice nedalo spořit na dovolené, ale v součtu s mou se daly obstojně platit měsíční poplatky a jídlo, plus něco málo na mou útratu občas a na spoření, kolik jsem zvládla. Manžel si bral osobní útraty navíc z peněz firmy. Na velkou dovolenou dal prostě peníze navíc z firmy (nebo na nutné naléhavé výdaje typu pokažená pračka). Byly ale i měsíce, kdy nedal nic a zatáhla jsem je z úspor.
Chtěla jsem, aby se podílel na domácím hospodaření, ale jemu se do toho nijak nechtělo, takže to zůstalo na mě (měl dost účetnictví ve firmě).
Chce to ale důvěru.
Asi bych špatně snášela styl "každý dá podíl na domácnosti a zbytek je k osobní útratě", hlavně v situaci, kdy by manžel vydělával hodně a já ne (typicky třeba na RD). Přišlo by mi nefér, kdyby si mohl dovolit drahé koníčky a já měla těžce hloubat, jestli mám ten měsíc na holiče. Vnímám manželství z hlediska majetku jako takový svazek, kdy je vše obou a každý se podílí, jak umí a může, a nevyčísluje se, kdo přihodil více a kdo méně.
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(25.1.2010 12:35:51)
co na holiče...
známá mi vyprávěla, kterak její kolegyně v práci popisovala, jak to bylo během rodičovské dovolené u nich...
Taky měli oddělené finance, dokud pracovala v pohodě. Pak byla na RD a skončilo to tak, že ona a děti večeřely chleba s máslem a tatínek si dělal steak, protože on na to měl...
Vždycky si říkám, kde se asi vytratila ta zamilovanost, láska.... byla-li vůbec někdy.
|
| štěpánka | •
|
(25.1.2010 16:06:05)
Vždy když slyším podobné historky (jako je na mateřské, on jí nedá na holiče, děti a ona - chleba s máslem, on steak), říkám si, kdo tam u nich platí vložky (tampóny) a antikoncepci... 
|
| Ecim |
|
(25.1.2010 16:15:22)
Antikoncepci může platit a používat výhradně ON, aby to měl pěkně pod kontrolou. A kdyby to byl opravdový despota, tak JÍ třeba tu menstruaci úplně rozmluví, aby se ušetřilo.  
Uznávám, byl to blbý pokus o vtip, ale kdybych se nedržela, tak sem napíšu něco hodně peprného.  
|
| štěpánka | •
|
(25.1.2010 16:26:07)
Ecim,
mě mrzí, že jsem se v těch rodinách opravdu nezeptala. ale výchova rodičů a nenávist (moje) k impertinentním otázkám mi v tom zabránily. I když té jedné kámošky bych se zeptat mohla, když už je s tím škrtem tolik let rozvedená...
|
|
| Jahala. | 
|
(26.1.2010 0:05:03)
na intru jsem měla spolubydlící a její táta jim vydával na menstruaci přesný počet vložek, průser byl když byla silnější nebo delší.Příděl zásadně nenavyšoval Chudák kalhoty a spodní prádlo prala jak o život
|
| Ecim |
|
(26.1.2010 8:16:26)
Takový člověk by zasloužil doživotní zamezení přístupu k toaletnímu papíru.
Než mít takového otce, tak to bych radši byla sirotek.
|
|
| Ecim |
|
(26.1.2010 16:30:07)
Před pár měsíci jsem četla ve zprávách o tom, jak nějakého chlapa z Bruntálska zavřeli mj. za to, že své manželce vydával jídlo na příděl. Tenhle fotr by také zasloužil zavřít, až by zčernal - za psychické týrání.
|
|
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(25.1.2010 21:10:12)
víš, to pak dopadá tak, že žena pak musí omlouvat to, co opravdu nutně potřebovala koupit...
Jsou lidé, kterým se líbí, že takhle uboze můžou někým manipulovat.
|
| Ecim |
|
(25.1.2010 21:58:47)
A také jsou bohužel lidé, kterým se líbí, že mohou být takhle uboze manipulování. Tím ovšem nechci říct, že je to nutně případ té Tvé kamarádky.
|
|
|
|
| Zuuuza | 
|
(25.1.2010 19:30:20)
Martino, běhá mi mráz po zádech.. To je fakt nechutné a neuvěřitelné
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(26.1.2010 11:21:48)
to máš pravdu. Jenomže smutný fakt je ten, že na všechno musí být dva....
Ona věděla jaký je, než si s ním pořídila první dítě.... druhé je na cestě.
Má spoustu možností, jak to řešit, ale z pohodlnosti, aby byl doma klid, se už minimálně druhý rok (co ji znám) nic neděje...
Samozřejmě, on se sám od sebe nezmění, proč by si měl "utrhovat od huby" on, když to umí tak krásně ona...
Mé životní motto je: Pakárnu si každý dělá sám!!!!!!!!!!!!!!! aneb Kdo chce kam...
|
| Zuuuza |
|
(26.1.2010 19:17:07)
|
|
|
|
|
| Ecim |
|
(25.1.2010 16:11:20)
"Asi bych špatně snášela styl "každý dá podíl na domácnosti a zbytek je k osobní útratě", hlavně v situaci, kdy by manžel vydělával hodně a já ne (typicky třeba na RD). Přišlo by mi nefér, kdyby si mohl dovolit drahé koníčky a já měla těžce hloubat, jestli mám ten měsíc na holiče. Vnímám manželství z hlediska majetku jako takový svazek, kdy je vše obou a každý se podílí, jak umí a může, a nevyčísluje se, kdo přihodil více a kdo méně."
Sovice, souhlasím s Tebou. Já se asi špatně vyjadřuju. U nás se rozhodně nevyčísluje, kdo přihodil více a kdo méně. Koníčky máme zhruba stejně drahé, jsme v podstatě dost skromní. Já chodím do jazykovky, manžel jednou týdně sportovat a jednou za rok na hory. Manžel na mně nikdy nešetřil, rozhodně by mě nepostavil do potupné situace, že bych neměla na holiče. Podotýkám, že jakmile jsem začala být na RD, tak se můj podíl na výdajích adekvátně zmenšil. Ono to jde tak nějak spontánně. A velkou část toho, co máme "k osobní spotřebě", stejně ušetříme. Ad dovolená - předloni manžel komplet ze svých prostředků platil velmi drahou dovolenou (kterou jsem vybrala já), loni jsem měla podstatně vyšší příjmy, a tak jsem řekla, že ji z podstatné části chci také financovat. Nebo když jsme od jeho rodičů dostali k Vánocům finanční obnos, tak mi prostě půlku z toho dal a neřešil, co s tím budu dělat. Já tou "oddělenou částí majetku" myslím hlavně to, co manžel dostal od svých rodičů - to jsou prostředky, na kterých já nemám žádnou zásluhu, a tak se do toho nechci a nebudu montovat.
|
| štěpánka | •
|
(25.1.2010 16:24:03)
Ecim,
je to zvláštní, mě připadá divná už ta formulace - on mi přispívá na....já víc vydělala, tak jsem přispěla.....nepostavil mě do situace, abch nemala na.... Já chápu, že někdo to tak má a vyhovuje mu to nic mi do toho není.
Jenže si vždy vybavím kamarádku, kde měli s manželem výdaje vždy každý sám za sebe. Za svobodna doma vzali účet z hospody a rozúčtovali co kdo snědl. Myslela jsem, že je to sranda, ale mysleli to fakt vážně
Když pak přišlo dítě a mateřská, tak výdaje za dítě platili napůl (ona z mateřské) a on jí proti paragonu proplácel, co uznal za vhodné. Oba vysokoškoláci!!! Přecházel mě zrak. Po 10ti letech se bouřlivě rozvedli - nejv.problém - alimenty. On se nestyděl si do nutných nákladů na svou osobu započítat i cigarety a novou tenisovou raketu!!!
A používal přesně ty formulace z úvodu mého příspěvku. Chápu, že takhle to u vás není, doufám, že ani u ostatních diskutujících (protože internet by jí on určitě neplatil), ale ve to tu vzpomínku evokuje.
Doma jedem fifty fifty, i zájmy a koníčky si hradíme ze společného účtu, peněženky, kreditky, prostě ze stejné hromádky, na kterou jdou oba platy. Peníze navíc nemáme a kdyby jo, asi bychom spořili více než teď na horší časy a na bydlení. Neumím si představit, že by to bylo jinak. Moji rodiče i tcháni mají obálkový systém a taky jednu hromádku, dohoda byla jednoduchá, když jsme ani jeden jiný systém neznali.
Jo a kdyby měl někdo z nás vyživované dítě z předch.vztahu, asi by to bylo malinko jinak, prostě by ta spol.hromádka byla o alimenty manší.
|
| Ecim |
|
(25.1.2010 16:38:39)
Štěpánko, já mám dnes asi nějaký záchvat blbého vyjadřování nebo co. Zkusím to jinak - dřív jsme chod domácnosti platili (vhodnější výraz než přispívali) zhruba oba půl na půl, teď úměrně příjmům. Nic si nevyčítáme, nepředhazujeme, nevyúčtováváme, neřešíme, kolik utratil ten druhý v hospodě nebo obchodě s oblečením. Ještě to vypadá děsivě? 
Kdybys ale chtěla něco děsivého, můžu Ti nastínit, jakým způsobem s námi kdysi finanční záležitosti vyřešil náš otec. 
|
| štěpánka | •
|
(25.1.2010 16:45:39)
Ecim,
Nevypadá to děsivě, to jsem vůbec nechtěla říct (asi se taky neumím vyjádřit) ani předtím nevypadalo. Jen ty věty ve mě vždy evokují vzpomínku na tuto konkrétní rodinu a ještě jednu podobnou, kterou tak dobře neznám. Protože ty věty používal ten idiot-škrt co ho měla za muže moje kamarádka (a ona zblblá taky).
|
| Ecim |
|
(25.1.2010 16:52:50)
Štěpánko, tak to je sranda, protože já mám k idiotům-škrtům velikou averzi a bohudík i skvělou schopnost je naprosto odpuzovat.
Jinak oceňuji, že nemáš ve zvyku klást nevhodné otázky.
|
| štěpánka | •
|
(25.1.2010 17:10:43)
Ecim
Ty otázky - někdy to nevydržím, ale snažím se hlídat.  Mám totiž jednu "nejapnou" kamarádku - která je na ně expert a ta je pro mě zcela odstrašujícím příkladem... No a někteří příbuzní, to je kapitola sama pro sebe...
|
|
|
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(26.1.2010 11:31:29)
takhle vesele randila moje kamarádka s klukem, se kterým měli za dva měsíce začít bydlet. Byli jsme spolu na plese, objednali si, ona si sama zaplatila za svou kolu a že on prý zaplatí, až příjde zase za sebe. Ptala jsem se jí ze srandy, jestli ji ani nepozve na kolu a dostalo se mi odpovědi, že oni každý za sebe... A když jsem chtěla vědět, jak to bude v rámci společného bydlení, že stejně...
To mi přišlo dost divné a stejně to pokračovalo. Nastěhovali se do bytu, který koupil její otec (s tím, že to později bude pro babičku - proto se jeho rodina nijak neangažovala...). Nechal jim tam opravit koupelnu, vymalovat, no prostě všechny nutné opravy... Já jsem jí nabídla, že s ní zajedu nakoupit takový ten základ, přece jen jsem měla už trošku zkušenosti s prvním bydlením... No a při té příležitosti jsem se ptala, jak to teď mají s penězi. No že prý aktuální domluva je na proplacení poloviny účtu....
Takhle jsme nakoupily třikrát a já se ptala, jak to chlapec snáší... každý účet za 2-3 tisíce (klasické věci: olej, mouka, základní potraviny, čistící prostředky, prostírání, nějaké nádobí do kuchyně), dohromady ale v prázdných skříních nic nebylo.
Varovala jsem ji, ať to hned utne, protože pak bude obhajovat, že si zase koupila vložky... A už mi řekla, že chtěl některé položky vysvětlit.
Radila jsme jí, ať rychle přejdou na normální společný systém, ať si nechávají kapesné, ale zbytek do společné kasy. Chtěli taky dítě, tak ať pak nemusí škemrat o každou korunu. Naštěstí pro ni mě poslechla a co pak vím, poté, co si brouček zvyknul, jsou v pohodě.... Určitě ale hodně pomohlo, že jí rodiče přenechali velký byt, když šli na barák...
|
|
|
|
|
| Razivia |
|
(25.1.2010 12:58:44)
Mám to velice podobně
|
|
|
| Xantipa. | 
|
(25.1.2010 11:09:29)
Ecim - to neplatí jen u peněz, ale celkově - jak to chodí.
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(26.1.2010 11:07:24)
nám kdysi říkala profesorka na střední, že si máme pohlídat, jak se náš "vyvolený" chová k mamince a hlavně si dát pozor na špatné vlastnosti. Řekla tenkrát doslova: "Když si v osmnácti strká prsty do nosu, tak je tam v padesáti bude mít pořád" 
Tím jsem se řídila a myslím, že jsem vybrala dobře...
Na druhou stranu, model rodičů mého muže je přesně ten, na který nechci ani pomyslet.
My jsme se na začátku společného bydlení domluvili, že teď začínáme budovat novou domácnost a novou rodinu a i když si každý nese určité zvyky z domova, vybereme si to, co bude oběma vyhovovat a vytvoříme si nové zvyky...
Např. oni na Štědrovečerní večeři jedli nudlovou polívku!, my rybí... prý ji nemá rád, to ale nezkusil tu od mé mamky... Už se ji naučil vařit....
|
|
|
|
| Kačka, dvojčata 7 měsíců | •
|
(25.1.2010 10:55:53)
hm, tak u nás držím společnou kasu já, byť manžel vydělává zhruba 15x více než já na mateřské. Ale starám se o všechno - aby byli poplacené nájemné, hypotéka, leasing, předplatné, elektrika, kupuju oblečení pro sebe, děti, manžel hospodaří s vlastní kreditní kartou (k mému účtu), ale používá ji prakticky jen při placení např. oblečení, které stejně nakupujeme společně. Na běžné věci - oběd v mekáči, hospůdka apod. máme doma hrníček, kam dávám svoji mateřskou (cca 20.000) - tato hotovost nám na měsíc na drobnosti zpravidla vydrží, každý si z něj doplňujeme hotovost v peněžence. Musím říct, že nám to oběma vyhovuje, on nemá pro něj zbytečné starosti a já mám na to zase čas. Jediná nepříjemná věc je otázka dárků, kdy já si to dovedu zařídit, ale on použije kartu a bohužel hned vím, kde nakoupil a za kolik)))))))))))))))
|
| Ali | •
|
(25.1.2010 11:29:39)
Máme s manželem každý svůj účet a to ještě než jsem se poznali a vzali se a měli dítě. Manžel ví kolik jsem vydělávala před mateřskou a já vím kolik vydělává manžel. Společně platíme nájem, jídlo a ostatní důležité a potřebné všci do domácnosti, dovolenou a podobné útraty. Manžel mi na mateřskou nesahá, naopak platí splátku na auto, na garáž, pojistky a také platí spolehlivě a vždy včas a bez problémů alimenty na dítě z předchozího vztahu, které viděl naposledy v jejích 2 nebo 3 letech.
Dítě by rád viděl, ale nesmí a tak proto ji nevídá. Ne, že by nechtěl.
Maminka dítěte sem tam požádá o zvýšení těch alimentů, já do toho nezasahuji, netýká se mě to. Chápu, že je to pro dítě a i pro její klid v duši. Další otec jejího druhého dítěte neplatí alimety a z něčeho žít musí. Společná kasa by mi nevadila a ani mi nevadí oddělené účty.
|
| zuzkahrn |
|
(25.1.2010 11:49:58)
Taky jsme měli každý svůj účet ještě za svobodna, po svatbě jsme si udělali podpisové práva, ale využíváme to málo. Já mám termín 15., takže se z Rp platí do 20. všechny platby- hypotéka, školka, škola obědy,telefony, nějaký nákup a to, co považuju za nutné do domácnosti- ne však závratné položky. Okolo 22. dojde PnP, opět nákup-potraviny, SIPO. Muž má výplatu až 25-27., takže až dojdou peníze mně, tak platí muž běžné režie+ celý měsíc benzín, pojistky na auto, jednorázové větší platby. Co zůstane, šetří se a společně se rozhodujeme, kam se investuje- okolo domu, domácnost, dovolená, event. taky nic. Já mám přehled, kolik vydělá a on ví, kolik mi chódí. Známe svoje PINy, prohazujem kartičky. Dům je na půl. Vpodstatě společné hospodaření, akorát máme 2 účty.
|
|
|
| Magda & 2 | •
|
(25.1.2010 11:31:02)
Kacko, materska 20 litru mesicne je super a na nakup "drobnosti" to jiste bohate staci, ale jak koukam na vek tvych deti, kazdou chvili by jsi mela prejit na rodicovs.dov. s prispevkem, ktery dela 7.600 Kc. To je docela skok, ne?
|
| Hanka | •
|
(25.1.2010 11:40:13)
Myslím, že pokud Kaččin manžel vydělá 15x více než ona, tak nějaký "doskokový polštář" mají.
|
|
| Kačka, dvojčata 7 měsíců | •
|
(25.1.2010 12:01:02)
Magdi, už v únoru, ale ta moje mateřská byla opravdu spíš jen na to, aby byla v peněžence nějaká hotovost pro případ potřeby..s mým příjmem se v domácnosti nikdy moc nekalkulovalo, takže ani s necelými 8.000 nebude problém.
Ale aby nedošlo k nedorozumění, jsme s manželem od studentských let, kdy měl 300,- na týden (včetně peněz na vlak), začli jsme brigádami atd., on dělá kariéru, já jsem doma s dětmi..Nikdy neřekl ani půl slova na moje útraty, spíš já ho nutím, aby si koupil něco dražšího..
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(25.1.2010 12:39:50)
tak to má být.
Ono totiž, pokud jsi s partnerem tak dlouho, tak žena většinou díky dětem v kariéře lehce ustrne, zatímco muž ji jaksi nepřeruší... A ty, jakožto manželka v domácnosti, mu děláš zázemí, aby mohl jít nahoru. Mimo to, že se staráš o vaše děti, vychováváš je - což si zaslouží také ohodnocení.
Pro takové ty škudlily, co nechtějí pustit chlup, je jen jediný recept. Pustit jim řádně žílou!!!
Oné kamarádce (viz. výše) jsem řekla, ať mu "naúčtuje" jídlo, úklid, vyprané/vyžehlené prádlo, hlídání dítěte i sexuální služby v ložnici... Kdyby si za to platil v hospodě/prádelně/babysitting a ten zbytek, tak by si tak moc nevyskakoval. A ona kdyby to dělala na kšeft, tak má víc, než on
|
| zojanda | 
|
(25.1.2010 14:09:35)
Za každým ÚSPĚŠNÝM MUŽEM je UNAVENÁ ŽENA!
|
|
| Ecim |
|
(25.1.2010 16:20:33)
Martino, to jsi té kamarádce řekla fakt výstižně a vtipně. 
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(25.1.2010 21:21:29)
úspěch mého muže je přece také mým úspěchem. Jsme partneři - parťáci, pomáháme si a dělime se o vše, starosti i radosti...
K té kamarádce... její drahoušek si o ní totiž i myslí, že je hloupá husa, co ničemu nerozumí a tak to prezentuje i na veřejnosti (ona má VŠ!). Vůbec si chudáček sameček neuvědomuje, že za blbečka je hlavně on - protože jenom blbeček si přece vezme husu, které si nemůže vážit ani on sám...
Inteligentní muž si najde sobě rovnou.
|
| Ecim |
|
(25.1.2010 22:36:14)
Martino, souhlasím. On se úspěch těžko dělí, že? Je to podobné, jako když dítě vystuduje VŠ, protože ho rodiče na studiích podporují. Manžel nedávno usiloval o služební postup v práci a museli jsme na tom máknout celá rodina. Ale udělali jsme to rádi.
A k tomu druhému odstavci - to mi připomíná, když někdo tvrdí, že jeho bývalý/á, se kterým / kterou strávil x let, byl / je ten nejnemožnější člověk široko daleko - tak proč s ním ten dotyčný byl / je? Nebo když si někdo stěžuje, že jeho zaměstnání, které celý život dělá, je blbé a nudné a vůbec ho nebaví - tak proč to dělá?
|
|
|
|
| Ecim |
|
(25.1.2010 16:21:51)
Ano ano. Každý úspěch něco stojí.
|
|
| quant |
|
(26.1.2010 21:07:19)
No tak to sorry, sexualní služby mu účtovan nemůže - ty se vzájemně započítávají.
|
|
|
|
|
| Beruška syn 7,5,dcera 3 a 20tt+2 | •
|
(25.1.2010 14:51:10)
to tady tvrdíš, že tvůj manžel vydělává 300.000 měsíčně a ty máš mateřskou 20.000, no víš.. myslím, že většina z nás a v mém okolí nemá těch 20.000 ani na jídlo na celý měsíc natož jen na drobné výdaje, to tvoje taktní upozornování na vaše příjmy mi přijde jako dost odporné chvástání.
Spousta lidí v mém okolí má celoměsíční příjem 20.000 i míň pro 4 členou rodinnu a vyjdou.
Ty vůbec nemusíš řešit, kdo s čím u vás si hospodaří,dalo by se vyjít i jen s tvou mateřskou.
|
| Lizzie | 
|
(25.1.2010 18:46:37)
Prosimtě a čím se chvástá? Tím, že uvedla, jak to u nich doma je? Má chodit kanály?
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(25.1.2010 21:47:10)
Beruško, ale no tak... 
|
|
| Denisa D |
|
(26.1.2010 10:13:00)
Naprosto souhlasím.
|
|
| Kačka, dvojčata 7 měsíců | •
|
(28.1.2010 11:00:18)
Beruško, omlouvám se, nemyslela jsem to jako chvástání - jen jsem tím chtěla prostě říct, že přestože u nás de facto veškeré příjmy zajišťuje manžel, hospodařím s nimi já. Asi to nebylo úplně taktní, ještě jednou se omlouvám. Taky vím, jaké to je vycházet s málem...
|
|
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)