| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(13.10.2009 17:03:35)
kolik běhá po světě idealistů. Nebo lidí s minimem negativních zkušeností? :o)
Upřímně řečeno, za chronického záletníka, který by mne jinak "na rukou nosil" bych byla osudu vděčná. Ovšem, já jsem defektní, neboť se za pár dnů podruhé rozvádím a tudíž logicky jsem ten poslední člověk na světě, který by měl být hoden skutečné lásky - ať už je to co chce.
|
| Raduza | 
|
(13.10.2009 18:36:08)
Monty, já si říkala, kde jsi. Vítej zpět. A takový věci si o sobě ani nemysli. 
|
|
| sovice | 
|
(13.10.2009 19:24:00)
Monty, nebuď pako,
skutečná láska není něco, čeho musíme "být hodni",
nenech se vydepkovat!
|
|
| Tulka | 
|
(13.10.2009 19:30:20)
Hele Monty,sedly na tebe chmury,to se stává,ale tomu co jsi napsala snad sama nevěříš,ne?
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.10.2009 20:19:47)
No, to s tím chronickým záletníkem bylo myšleno zcela vážně, zbytek je pochopitelně nadsázka.
|
|
|
| Grainne | 
|
(13.10.2009 20:58:00)
Monty, no jo, někdy si to člověk musí pořádně vyžrat, aby "byl hoden". Někdo má štěstí na první pokus.
Když jsem potkala toho pravýho, byla ze mně citová troska. Pak se to srovnalo samo.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.10.2009 22:05:10)
Grainne,
tak já snad nejsem citová troska a ani nemám pocit, že bych něčeho nebyla hodna, jen prostě po svých zkušenostech už nemám moc ideálů a za chlapa, který by mne ALESPOŇ zbavil neustálé nutnosti vydělávat peníze bych skutečně byla vděčná, i kdyby se jezdil někam vyšukávat obden.
|
| mima09 | 
|
(14.10.2009 10:37:46)
monty,
ale skvělí (a dokonce i věrní) chlapi jsou, chce to vydržet
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 10:53:50)
Určitě jsou, dokonce jich nejspíš i pár znám. Jenže to není o výdrži, život neodměňuje za zásluhy jako socialistickej stát, je to o prachobyčejným štěstí a to jsem já prostě neměla.
|
| mima09 |
|
(14.10.2009 10:59:12)
monty,
tak to máš bohužel pravdu  také jsem si párkrát pořádně nabila nos. No, nakonec mám doma poklad, do kterého mne ukecaly kamarádky. Bože, jak já ho nechtěla a dnes můžu s klidem říct, že nic lepšího mne nemohlo potkat 
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 11:14:02)
No, já si dneska už myslím, že mne nemohlo potkat nic lepšího než to, že doma žádnýho chlapa nemám.
|
| Ecim | 
|
(14.10.2009 11:43:43)
Tak tohle jsme si po rozvodu rodičů říkali doma všichni tři - maminka, brácha i já. Takže tě naprosto chápu.
|
|
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 11:50:35)
Také jsem ze začátku váhala. Jednak jsem byla natvrdlá, protože mi nedocházelo, že o mě manžel projevuje zájem, protože jsme před tím byli mnoho let jen dobří kamarádi. A pak jsem se bála, že kdybychom se rozešli, tak definitivně ztratím i toho bezva kámoše, kterého jsem za žádnou cenu ztratit nechtěla. A tak jsem mu řekla, že do toho půjdu, ale kdybychom to ukončili, tak moc stojím o to, abychom byli takoví kamarádi jako dřív. A on souhlasil.
A největší sranda je, že jsem se do té doby podivovala nad tím, když někdo začal chodit s někým, s kým se před tím dlouho znal. No jo, odříkaného chleba největší krajíc. 
|
|
|
| Honza Bl. (3holky+1kluk) | 
|
(14.10.2009 11:22:57)
Ale kdepak. Sama vis, ze to tak prachobycejne cernobile neni. Zivot jiste neodmenuje spravedlive, ale stesti, drina, vydrz, porozumeni, ucta, laska... jdou ruku v ruce ke stastnym zitrkum. Jedno bez druheho, tretiho, ... vetsinou nefunguje. Stesti samo o sobe nefunguje, stejne jako ta osamocena vydrz...
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 11:33:33)
To je fakt. Občas člověk o své štěstí musí zatraceně tvrdě bojovat.
To je velmi podobné s náhodou. U mě v životě fungovala náhoda jedině tehdy, když jsem se na ni nespoléhala. A když se mi něco důležitého nedařilo a já jsem z toho byla nešťastná a někdo mi řekl, ať to nechám náhodě, tak jsem měla chuť střílet.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 11:47:22)
Ale kdeže... lásku, porozumění a úctu si nezasloužíš, nevybuduješ "z ničeho", ani nevyčekáš, ta prostě buď je nebo není. Pokud nepotkáš v životě nikoho, kdo by o všechny tyhle věci stál, můžeš si je budovat leda tak v představách jako pohádku na dobrou noc.
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 11:53:21)
On kolikrát člověk musí hodně hledat, aby potkal člověka, který o tohle všechno opravdu stojí.
A znám pár lidí, kteří hledali těžko a hodně se při tom natrápili, ale ten výsledek stál za to.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 12:12:05)
Nikdy jsem nehledala, jen potkávala. Na to, abych cíleně hledala jsem příliš velký realista.
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 12:19:05)
Také na mě děláš takový dojem
Já jsem si říkala, že se na cílené hledání vrhnu po státnicích, ze kterých jsem měla hrozný strach.
Manžel v té době už po státnicích měl a měl i dost času a chuti řešit svůj soukromý život. Řekl si, že ve svém okolí obhlédne nezadané exempláře, které vypadají aspoň trochu slibně, a půjde do akce. A šel. Tím prvním exemplářem jsem byla já
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 12:31:22)
Ani nevím, jestli se po mně kdy poohlížel nějaký "slibný" chlap. Asi ne. Leda by byl už ženatý s jinou a to zas tu "slibnost" lehce devalvuje. Zjevně nejsem slibnej typ.
|
| mima09 |
|
(14.10.2009 12:42:06)
monty,
tohle si vůbec neříkej!!!!
hele, mně někde na začátku po prvním 4letém karambolu v lásce kamoš řekl, že ani metodou náhodného výběru hůř dopadnout nemůžu... no a já pak 10let šla z jednoho průšvihového vztahu do druhého. A teď už pár let jen kroutím hlavou, jestli to opravdu byl můj život... Takže to fakt jde, vystoupit z rozjetého vlaku a nasednout do protisměru. I když uznávám, že já bych si vybrala zase "podobný" typ, že u mne tu záchranu zpunktovaly kámošky...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 12:45:43)
Ale ona je to pravda... kde není nabídka, není poptávka. Navíc jsem nedávno ke svému zděšení zjistila, že právě vlastnosti, které jsem pokládala za pozitivní pro vztah chlapi berou jako vyloženě negativní.
To, co reálně nabízím není pro hodnýho, slušnýho a věrnýho chlapa zajímavý ani atraktivní. Nezbývá než to vzít jako fakt.
|
| mima09 |
|
(14.10.2009 12:53:13)
monty,
blbost... každej ocení něco jiného. A jestli ti vyčítaj to stejné, tak prostě přitahuješ stejné typy, tak jak jsem to měla já.
Já odjakživa byla silná a samostatná, protože jsme musela být a hodní kluci se mě báli, troufli si pokaždé jen prevíti, co si ale začali dokazovat, jestli mne zlomí, brrr. Musím uznat, že po pár letech jsem se většinou sbalila a odešla středem, abych se za rohem zhroutila a plazila se kanálem jako spráskanej pes. Ale na rozdíl od Hanky z článku jsem nikdy nedávala najevo slabost a zranitelnost a bylo mi to vyčítáno, jako jí pravý opak...
Je otázka, jaký byl její původní manžel, jestli jí také zahýbal a choval se jako současná láska... U mne to tak ale bylo, jakkloli ti chlapíci působili rozdílně, ty konce byly velmi podobné
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 12:59:44)
Ano, nedávání najevo slabosti a zranitelnosti je jedna z těch věcí, které jsou mi vyčítány. Neumím se rozbrečet, neumím omdlít, neumím dělat hysterické scény, hroutit se a tak. Dokonce se nesesypu ani za tím rohem.
S jednou kamarádkou jsme na to vymyslely definici, asi jsem ji tu už psala:
Jsou dva typy žen. Jedny, když si zadřou třísku, jsou baleny do měkkých dek a odváženy k lékařskému ošetření; druhé, když si uříznou na cirkulárce ruku, hodí po nich chlap kus špinavého hadru se slovy "To si stáhneš!".
Ujalo se to. Už to používá i muž mého srdce. Tak si to holt stáhnu, no.
|
| mima09 |
|
(14.10.2009 13:12:10)
monty,
ale přešti si ten článek, myslíš, že jan tu Hanku miluje kvůli těm scénám? Myslíš, že po vztahu s ní by neocenil Tebe, že nepácháš sebevraždy? Hele, koukni jak národ vidí Bartošovou...
Já mám takovou ségru, pokaždé, když se jí něco stane, obvolá rodinu, hroutí se a slzí, já to začnu řešit, volám jí řešení a ona už vysmátá u vínka, že o nic nešlo. Děkuji pěkně Ale druhá strana je to co píšeš, mně pokaždé rodina řekne, že to nějak zvládnu, zatímco ji zachraňují u banalit...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 13:15:02)
Neocenil. Jsem přesnej opak ženáčovy manželky a čím jsme spolu déle, tím častěji slyším, jak a co oceňuje. Např. kdysi kafral něco o ženské ukecanosti a dával najevo své znechucení touto vlastností. Tumáš čerte kropáč, před pár dny jsem dostala vyhubováno, že ze mne musí každý slovo páčit, že nemluvím s cizíma lidma, že jsem uzavřená a málomluvná.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 13:16:17)
S dodatkem, že kdyby se takhle chovala jeho žena, ztloukl by ji jako psa.
|
|
| mima09 |
|
(14.10.2009 13:18:18)
Tak to by mi takhle řekl párkrát, pak bych chvíli mluvila já a pak už by nebylo o čem... Já už se fakt buzerovat nenechám. To je ten styl, máš moc velká prsa a pak ti zahne s kámoškou, co nemá 6ky, ale osmičky. Od takovejch dál...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 13:22:04)
Neberu to jako buzeraci, i když to buzerace je. Beru to jako demonstraci mindráku, jako pokus toho chlapa o to být za každou cenu silnější, i když reálně není a uvědomuje si to. Jan možná Hanku nemiluje kvůli scénám, ale má pocit, že má nad ní navrch. Nade mnou ten chlap navrch mít nemůže, leda fyzicky, a to je houby a sám to ví. Já nemám nejmenší potřebu s kýmkoli soupeřit o cokoli, ale ti chlapi kolem mne ji pořád mají... pořád si chtějí něco dokazovat. Přijde mi to tak ubohý, malicherný... ale co s tím nadělám. To si stáhnu.
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 14:13:01)
Jo jo, s lidmi, kteří si nepotřebují za každou cenu něco dokazovat, se žije lépe 
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 14:23:00)
...ale bohužel je jich v populaci podstatně méně.
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 15:09:42)
To mi povídej!  Ti, co se vymykají, to mají fakt složité 
|
|
|
|
| Niana | 
|
(27.10.2009 20:38:07)
Nestáhneš Monty.Ty ne.Jde o to, že v jistý fázi vztahu si připadáš tak nějak ušlechtile nad věcí.Časem to hodně hodně unaví a dotyčný "přitvrdí".Ačkoliv si vědomě nalháváš, že ne, tak prostě jo.To by nesměl být chlap.
|
|
|
|
| Niana |
|
(27.10.2009 20:14:00)
Monty , proč mám pocit , že tuneluješ moje prožitky?????!!!!Hele, určitě to víš, ale budeš se trápit, trápit, trápit a pak to blbě skončí.I když si nepopláčeš a pracku jen stáhneš hadrem,TOHLE bude bolet jako sviňa.
|
|
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 13:20:30)
Ano, to je přesně o tom, jaké si kdo mezi lidmi umí vydobýt postavení. Také mám pocit, že patřím k těm lidem, kteří v tom "neumějí chodit". Měla jsem ale třeba jednu příbuznou, která byla velmi líná, ale dokázala si to zařídit tak, že kolem ní skákala spousta lidí, kteří toho měli na práci podstatně víc než ona.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 13:24:04)
Ecim,
no a to je právě ono, nechci si nic vydobývat, nechci nikým manipulovat a vytvářet nějaké závislosti, jakékoli... mám to na salámu. Proto jsem v tomhle směru takový mimoň. Jsem v úplně jiným levelu.
|
| mima09 |
|
(14.10.2009 13:27:45)
No, to o Janovi a jeho potřebě mít navrch, to dává smysl... jinak by asi dávno zdrhl. Musí to pro ěj být pohodlné...
Jo, je smutný, že chlapů, co si nic nedokazují je žalostně málo
|
|
|
|
|
|
|
| mima09 |
|
(14.10.2009 12:57:06)
jo a k čemu jsem chtěla dojít... že manžel byl první, kdo mne vzal jaká jsem, neměnil mě a paradoxně vedle něj jsem najednou poznala ten luxus, nebýt silná... najednou, když mne nikdo nenutil, to šlo samo A musím uznat, že i o něm mi okolí řeklo, jak se se mnou změnil, jak rozkvetl. Někdy, když už nevěříš, potkáš svoji druhou půlku a nestačíš se divit 
|
|
|
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 12:58:12)
Nad ženatými chlapy coby slibnými partnery jsem definitivně zlomila hůl už jako malá holčička, když od nás utekl táta. Byla to drsná, ale velmi užitečná zkušenost
S tou slibností je to hrozně relativní. Když jsem se po prvním dnu na střední škole vrátila domů, tak jsem si povzdychla nad tím, že nová třída je plná hezkých holek a nic moc kluků, takže konkurence velká a výběr žádný, nikdo slibný, ach jo. Ani současný, ani bývalý partner mě na první pohled příliš neuchvátili. (To je jeden z mnoha důvodů, proč nevěřím v lásku na první pohled.) Manžela jsem dlouho považovala za tichého, ušlápnutého chudinku, kterému budou všichni ubližovat. Dodnes si vybavuji moment, kdy jsme v polovině prváku všichni užasli, když se ukázalo, že umí nahlas mluvit! Ve skutečnosti je snad ještě upovídanější než já, jen nějakou dobu trvá, než se to projeví. A život s mlčenlivým chlapem si fakt moc nedovedu představit. Bývalého partnera jsem pro změnu ze začátku považovala za namyšleného suchara. Opět chyba lávky
|
| mima09 |
|
(14.10.2009 13:04:40)
ecim,
tak tak... já pokaždé zblbla do dvoumetrového hezouna, nikdo jiný neměl šanci. A nebýt toho, že jsem fakt byla dooos vydeptaná tím posledním, tak bych na kafe s manželem nikdy nešla. Ale považovala jsem ho za neškodného, ani velkej, ani hezoun. A přesně si pamatuju ten moment, kdy jsme na x-tém obídku jedli a on měl na svetru můj vlas... já se k němu přes stůl naklonila, že mu ho sundám a s hrůzou jsem si uvědomila, že ho toužím políbit  Dodnes se smějeme, když mi vypráví, jak už to chtěl zabalit, že to nemá zapotřebí...
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 13:11:35)
Mimo09, maminka mi párkrát řekla: "Ale to je skvělé, že z těch kluků, kteří se nabízeli, sis vždycky vybrala toho nejlepšího." Na to jsem otráveně odpověděla, že to je sice hezké, ale že je mi to v konečném důsledku houby platné.
S manželem jsme se dali dohromady na akci, kterou uspořádal, bylo tam víc lidí. Měla jsem ten den hroznou depku z toho, že se mi momentálně nic nedaří, a vůbec se mi tam nechtělo. Dodnes mě mrazí z toho, když si uvědomím, že stačily 1 - 2 nehezká slova z mé strany a nikdy bychom si nic nezačli. Oba jsme do toho vztahu šli bez nějakých velkých očekávání. Ale pamatuju si ten moment, kdy jsem se rozhodla, že s ním chci založit rodinu. U mě ten zlom nastal dokonce dřív než u něho.
|
| mima09 |
|
(14.10.2009 13:15:26)
ecim,
já trapně nezvládla jeho žádost o ruku, zaskočil mě tak, že jsem se vzmohla jen na: A MUSÍM? Dneska to mívám na talířku, protože jsme strašně šťastná, že ho mám, rok od roku víc.
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 13:23:28)
Tak si zpětně uvědomuju, že mě manžel vlastně o ruku ani přímo nepožádal  . Rovnou řekl, že o ni požádá moji maminku Já jsem zase dost špatně zvládla přímé i nepřímé náznaky jeho zájmu o vztah se mnou
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.10.2009 13:09:26)
Měla jsem v životě tři dlouhodobější vztahy. První dva mne na první pohled neuchvátili vůbec, protože jsme se poznali přes net. Uchvátilo mne, že byli chytří a vtipní. I když každý jinak. Po osobním setkání mi jich navíc bylo líto. Byli slabí a zranitelní. Chudáčci. Z prvního se vyklubal alkoholik a ze druhého rozmazlený sobec. Pokaždé jsem to vydržela tři roky a odešla středem. Třetí je starej, ženatej a líto mi ho není vůbec.
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 13:15:17)
Dvakrát jsem zažila situaci, kdy se o mě snažil nějaký zakomplexovaný chudáček, který mi byl fyzicky nepříjemný a snažil se u mě vyvolat soucit. Byla jsem z toho nešťastná, hrozně mě stresuje odmítat i být odmítána.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Honza Bl. (3holky+1kluk) |
|
(14.10.2009 11:56:07)
Jasne, ze bez odezvy z druhe strany to nejde. Ale i kdyz "se na to nekdo chyti", nemas vyhrano, a to jsem mel na mysli. Myslim to tak, ze pokud vyjde vztah, ktery vytvoris "jen na zkousku", je to stesti. Pokud vyjde vztah, do ktereho jdes "dokud vas smrt nerozdeli", je to drina, ktera Te ale nakonec uspokoji. Pokud to ovsem nevyjde, je to zle. Hlavne v tom druhem pripade, protoze investujes vsechno... Tam uz moje "moudrost" konci...
|
|
|
|
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 11:42:37)
Monty, hlavu vzhůru. Já jsem si celé dospívání říkala, že než žít v takových vztazích, jaké vidím kolem sebe, tak to se na to raději vybodnu a budu svobodná matka. Aby mi děti nenadávaly, že kvůli svému otci musejí trpět. Pak mi ale došlo, že to by byla rezignace a já rezignaci nesnáším. A že by mi děti mohly naopak nadávat za to, že doma žádného tátu nemají. A pak jsem zjistila, že ono to nebude tak horké, že oni jsou i fajn chlapi. A najdou se i mezi lidmi, které dlouho známe, ale do kterých bychom to ani neřekli.
|
| mima09 |
|
(14.10.2009 11:57:57)
ecim,
tak to mně ta chuť být svobodnou matkou vydržela až do 29ti, kdy mi kámošky tak dlouho kecaly do života, až jsem na to rande s manželem šla, no a pak zas a zas, až z toho cizícho chlápka byl najednou manžel. Protože ty vzorky chlapíků předtím, to by bylo na knihu 
Paradoxně pak se ukázalo jako nej problém stát se tou matkou, což jsem v mládí pokládala za samozřejmost. Ale dík doktorům se nakonec po letech fakt povedlo a já si toho setsakramentsky vážím... Tedy narodí se až za pár týdnů, ťuky ťuk. Ono držet v náručí mrtvého syna, tak jak nás to s manželem potkalo, to bych jako svobodná máma neustála. To jsem si pak na ty silácké řeči o nepotřebě chlapů vzpomněla. Být sám a silnej, když se nic neděje, to není tak těžký... strašně se mi líbí slova Květy Fialové: "cokoliv se stane, je to potřeba přijmout a poděkovat"
Ono to časem začne dávat smysl...
|
| Ecim |
|
(14.10.2009 12:09:25)
Také jsem jednou měla silácké řeči a maminka se na mě rozkřikla: "Ty se z tý svý nezávislosti pos..., kdybys věděla, jak mi bylo, když jsem měla rakovinu a vypadalo to se mnou bledě a já jsem se bála, co s váma bude!" Když můj táta zjistil, že se maminka léči na onkologii, tak přestal platit alimenty a honem si se svou novou manželkou pořídil další dítě, aby nás třeba nedostal do péče. Naštěstí to je všechno za námi, dnes slavíme výročí rozvodu rodičů, maminka je sice v plném invalidním důchodu, ale dneska si ohromně užívá vnoučátek.
Přeju Ti mnoho štěstí a hlavně už jenom samé zdravé děti.
|
| mima09 |
|
(14.10.2009 12:21:15)
ecim,
díky...
to co píšeš, je přesně ono, občas život připraví takovou pohromu, že člověk všechno komplet přehodnotí a když to pak má za sebou, najednou i úplně běžné věci prožívá v pokoře a štěstí.
Kdyby mi ve 30ti řekl, za co budu vděčná dnes a jak mi dřívější trápení budou připadat banální a směšná...
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kika | •
|
(14.10.2009 13:58:15)
Monty, tvoje příspěvky v diskuzích čtu často. Ty máš jeden problém - jsi velice inteligentní ženská a takové to mívají v životě těžké, nejen že vždycky vybočují z řady a také je spousta chlapů nechápe nebo se jich bojí. Je blbost snažit se být jiná a na tobě se mi líbí, že ze sebe neděláš svatouška a jsi svá. Vykašli se na to přijít některým věcem na kloub a zůstaň taková jaká jsi a rvi se se životem tak jak ses rvala doposud. Jednou určitě utrpíš srážku s inteligentem, který tě ocení. Tak nazdar a drž se)
|
|
|
neřekla. Ta teď potřebuje spíš podporu i když v podstatě ublížila spoustě lidem a nakonec se vytrestala sama. Předpokládám, že se snad nejedná o tvůj příběh, nebo ano? Napsala si ho dost s nadhledem a kriticky, tak jsem to nepředpokládala.
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)