| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Náš příběh o pěstounské péči – 5. díl: Psychologové

Jako stromPodle času
 Celkem 15 názorů.
 X E N A 


E? 

(16.9.2009 15:18:31)
?
Odpovědět
 Bondulka 


jak kde 

(16.9.2009 16:03:59)
Psychologové, příprava na pěstounskou péči atd. je vše jistě strašně důležité, ale zároveň je taky důležité, aby jste poté nečekali na dítko třeba 2 - 3 roky, to už vše zapomenete.

Ono taky záleží natom, odkud jste, někde dostanete dítko rychlejí a Vaše požadavky nejsou hodnoceny jako vysoké, jinde pomaleji. Trochu jsem se v této oblasti pohybovala a tak vím o několika rodinách, které dostali dítko téměř hned po ukončení přípravy. Také vím o rodině, jejich druhé dítko v pěstounské péči trpělo velmi závažnou nemocí, při svěření do péče se dozvěděli jen něco (nemoc ještě nebyla rozvinutá), ale přesto se nedozvěděli vše a museli si projít těžkou zkouškou.

přeju vše nej a pevné nervy.
Odpovědět
 zuzkasim 


Těším se... 

(16.9.2009 19:42:39)
Těším se na další pokračování, protože tato problematika mě velmi zajímá.
Odpovědět
 Roxie 


:-) 

(17.9.2009 9:21:57)
Chápu všechny obavy, taky jsme si tím prošli. Určitě je dobře mít co nejvíc informací, ale všechno prostě neovlivníte. Možná není od věci nechat občas něco "na tom nahoře". Bez ohledu na to, je-li člověk věřící či ne :-)
My jsme žádali o děťátko předškolního věku, spíš holčičku, i poloromskou, neměli jsme nic proti zdravotním potížím neovlivňujícím běžný život, i s účastí bio rodičů ...
Děti mít můžeme (a máme), prostě jsme jen chtěli pomoct. Byli nám "nabídnuti" dva krásní sourozenci - 20 měsíců a 5 let. Zdraví, bílí, ... Čekala jsem fůru deprivačních problémů, mlácení hlavičkou, počůrávání, .... Zatím se nekoná nic, děcka se chovají jako kterákoliv jiná. Ale vím, že přijít může cokoliv.
Takže já radím zbytečně nebádat, ale být připraven :-)
Hezký den.
Odpovědět
 Zuzana 
  • 

Paní nechápe rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí 

(17.9.2009 11:13:15)
Pěstounská péče by měla být dočasný institut a cílem by měl být právě návrat dítěte do rodiny a dítě by mělo mít alespoň kontakt s biologickou rodinou. Pěstouni by právě proto měli být profesionálové připravení dítě kdykoliv vrátit. Právě proto jsou přece za to placení.

Pokud si chce rodina vzít dítě do rodiny jako své vlastní, tak ať žádá adopci.

Vzhledem k tomu, že paní vyloučila "spoluúčast biologické rodiny", tak se domnívám, že vůbec nechápe, o co v pěstounské péči jde. Podle mého názoru je tedy správný názor psychologa, že je "náročná".
Odpovědět
 Roxie 


Re: Paní nechápe rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí 

(17.9.2009 12:00:12)
Zuzko, Vy máte asi na mysli tzv. "profesionální pěstounskou péči" (nebo taky "dočasnou"). O té se poslední dobou občas diskutuje. I do (běžné)pěstounské péče jdou děti kde se účast bio rodičů nepředpokládá, ale do adopce nejdou z jiných důvodů. Zdravotních, etnických, jsou tu i sourozenecké skupiny, větší děti ...
Odpovědět
 maceška 


Re: Paní nechápe rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí 

(17.9.2009 19:15:55)
Zuzano, nevím, jaké jsou vaše osobní zkušenosti, ale teorie je jedna věc a praxe druhá. My máme děti v dlouhodobé pěstounské péči, některé jsou dospělé, a i když děti ke kontaktům s rodiči povzbuzujeme, děti o to nestojí. Problém je totiž v tom, že dítě, které není právně volné, do adopce jít nemůže. K právnímu uvolnění u větších dětí dochází spíše vyjímečně, i když je splněna podmínka půlročního nezájmu rodičů. Děti, mnohokrát zklamané rodiči, mají potřebu mít komu říkat mamko, taťko, a je jim celkem jedno, že podle rozsudku jsou "jen" pěstouňátky. Dlouhodobá pěstounská péče, tak, jak je u nás často pojímána, má pro děti velký význam - ony totiž potřebují někam patřit.

K vaší poznámce, že tedy měla rodina Mateřídoušky žádat o adopci, když nepřipouští účast biologické rodiny: dětí vhodných do adopce je mnohem méně než žadatelů o ni. Pokud by takto uvažovali všichni, zůstávalo by v ústavech ještě více dětí než je tomu nyní. Pokud chci přijmout do rodiny dítě z DD, musím vycházet z reality, která zde je. A ta realita je taková, že bohužel mnoho dětí, jejichž rodiče o děti nejeví skutečný zájem, do adopce uvolněno není, a dlouhodobá pěstounská péče je pro ně dobrým řešením. Ponechává to navíc dítěti i jeho původní rodině dostatek prostoru pro změnu vzájemných vazeb, budou-li o to v budoucnu stát.
Odpovědět
 Mateřídouška 
  • 

Maceško 

(19.9.2009 7:01:58)
:-)
Odpovědět
 Mateřídouška 
  • 

Reakce na komentáře 

(17.9.2009 13:26:34)
Děkuji za reakce. Není jich zde mnoho, proto dnes odpovím každému.
Bondulko, stejně jako ty, znám také pár rodin, kde si vzali dítě a až po nějaké době se zjistilo,
že je velmi vážně nemocné.
V tom vidím velké riziko PP (i adopce). Vůbec nikdo nedokáže říct, jak se bude dítě vyvíjet.
Musím také dodat (s velkým obdivem k těmto rodinám), že se se situací vypořádali a dnes se shodují v tom, že i když to není jednoduché, jsou šťastní, že mají právě takové dítě, protože jim odkrylo úplně jiné obzory. (Tímto zdravím maminky z těchto rodin, protože vím, že mé články čtou a budou vědět koho myslím:-)
Zuzkasim, píši další díl, takže se na Rodině ještě potkáme.
Roxie, gratuluji k vašim dětem. To, že nemají deprivační projevy, je spíše výjimka. Jste šťastná maminka a moc vám to přeji.
A máte pravdu. Můj problém je v tom, že nad vším moc bádám. Po informacích se pídím, ale pak se zbytečně předem bojím. Samozřejmě tím nic nevyřeším. Úplně souhlasím, že je třeba to svěřit Vyšší moci, jen si to zavčas uvědomit a mít víru alespoň jako to hořčičné zrnko.
Zuzano, možná jste nečetla moje minulé články. My původně chtěli adopci, ale vyvinulo se to jinak.
Snad jsem na nic nezapomněla.
Těším se na setkání u dalších pokračování.
Odpovědět
 Varanika, 2 děti 


Riziko PP, riziko adopce? 

(17.9.2009 15:41:48)
Riziko, že věci nebudou takové, jak jsme si představovali, že dítě bude mít nějakou nemoc či postižení, existuje určitě vždycky - tedy i u dětí, které si porodíme... věřte tomu. Musíme doufat :-)
Odpovědět
 Kačislava 


Mateřídouško, 

(17.9.2009 19:33:20)
a co má vaše robátko za problémy s deprivací? Náš syn, který k nám přišel, když mu bylo 3,5 roku, vůbec nemluvil a měl problémy s motorikou. Ovšem deprivaci způsobila bio rodina, do 2 let ho drželi v postýlce, vůbec si ho nevšímali, takže i chodit začal teprve ve dvou. Teď má diagnostikovanou dysfázii, právě začal chodit do první třídy (měl roční odklad, takže mu bude za měsíc už osm) a my už několik let od stanovení diagnózy děláme psí kusy, aby jednou mohl vést normální život i přes ten blbý start.
Odpovědět
 Mateřídouška 
  • 

Re: Mateřídouško, 

(18.9.2009 11:43:12)
Kačislavo,vaše problémy jsou dost podobné. Podrobně se k tomu chci dopracovat v dalších článcích. Ta dysfázie by mě dost zajímala a ty psí kusy taky. Zkus také něco napsat. Hltala bych to jako limonádu za horkého dne:-)
Odpovědět
 Kačislava 


Mateřídouško, 

(18.9.2009 13:25:39)
článek mám, ale ještě jsem ho nevložila :-) Ale je to trnitá cesta, spíš než kvůli synovi, tak kvůli tomu, jak složitě jsme se dobírali k diagnóze a nějaké pomoci a kvůli tomu, co jsme přitom zažili. Už jsem se domlouvala se Střediskem NRP, že bych chtěla dysfázii nějak "zařadit" do problémů, které mohou náhradní rodiče potkat. Taky nám třeba jedna "odbornice" radila dát syna do zvláštní školy, přestože má inteligenci v normě. Napiš mi na mail smalkova@astrosat.cz, je to na dlouhý povídání :-)
Odpovědět
 Vypet 


Držím Vám palce 

(19.9.2009 22:33:35)
Milá Mateřídouško, zasloužíte si obdiv ( Stejně jako Maceška a další). Nechápu proč má někdo potřebu se do Vás navážet. Držím Vám palce a přeju hodně štěstí :-)
Odpovědět
 Mateřídouška 
  • 

Děkuji 

(20.9.2009 21:19:11)
Děkuji.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.