| Iren | •
 |
(28.8.2009 13:52:14)
Já už to nemůžu ani slyšet ani číst - kočka = toxoplazma, straně mě to vytáčí! Když sem byla těhotná, každého strašně zajímalo kdy dám pryč své tři kočičí "děti". Strašně se divili že nikdy a byla jsem ta nezodpovědná, která dá přednost kočkám před dítětem. A strašák toxoplazma. Tak jsem všehchny odrovnala tím, když jsem jen suše prohlásila, že pokud mé kočky toxo mají, mám ji už dávno i já (měla jsem je 5 let před otěhotněním) Daleko nebezpečnější je zahradničit či jíst málo tepelně upravená jídla či špatně umytou zeleninu. Chudáci chlupáči, přijde mi to jak ve středověku, jsou původce všeho zlého :-( Taky skvělá je ta pověra, jak kočka udusila dítě, hojně šířená v 70 letech, kdy děti umírali na syndrom náhlého úmrtí... a ještě se o tom nevědělo. U nás na vesnici svedli smrt novorozence, který spal v kočárku na kočku, ale nikdo ji neviděl, ani chlupy nenašli. Jen si neuměli vysvětlit, jak to že dítě umřelo ve spánku. Tak šup, viník kočka. Ach jo. Musím říct, že naše kočky se k malému ani nepřiblížili, hrozně se ho báli (pláčem je doháněl k šílenství).
|
| Dáša, 2 děti | •
|
(29.8.2009 18:48:26)
A to ještě, pokud má mimčo novorozenecký ekzém - taky za to můžou kočky a to jsem se od tchýně dozvěděla, že jí by přednější bylo dítě..........
|
| asmara | 
|
(29.8.2009 20:15:42)
uuuáááááá
|
|
| Luky.Huky | 
|
(1.9.2009 0:21:04)
Souhlasím s tchýní...
|
| Dáša, 2 děti | •
|
(12.9.2009 12:56:29)
To já taky, kdyby to měl alergii na kočky, ale pokud vím, tento ekzém je velice častý i bez koček. Nehladě na to, že má tchýně nemá ráda žádná zvířata.
|
|
|
|
| Iveta | •
|
(30.8.2009 21:07:50)
Kočky jsem neměla ráda, je to špatný výraz, spíše mě nezajímali. Jednou na dvorek přišlo kotě, vyhublé až na kost a příšerně škaredá dlouhosrstá a želvovinové zbarvení. Dala jsem jí mlíčko a maso z kuřecí polévky a poslala ji domů. Samozřejmě už neodešla. Stále jsem ji krmila a říkala ať jde pryč. V pátek se vrátili děti z intru a i když se ptali kde se tam vzala ta hnusná kočka v neděli i přes můj nesouhlas už byli rozhodnutí že u nás zůstane. Já byla rozhodnutá že do pátku ji vyštvu. Stále sem jí krmila, koupila kočičí WC a stále jsem jí vyhaněla (to sem byla blbá co, proč by odcházela) Ve čtvrtek jsem měla rozvodové stání, nic pěkného. Když jsem přijela domů a sklíčeně si sedla na schody a popíjela kávu, tak kotě přiběhlo, skočilo mi na klín a začalo se tulit.Za pár okamžiků bylo po depce. Dnes je jí asi 7 let a já jsem po druhé vdaná. Když jsem byla těhotná už jsme na dvorku měli další 2 toulavé kočky a proto jsem si o test na toxo řekla. Gynekoložka řekla že klidně ho udělá ale, že je to zbytečné prototže to je z nemytého ovoce a nejvíc to prý roznáší komaři. Syn již má 9 měsíců po příchodu z porodnice si jej očuchali, olízali mu hlavu a od okamžiku co začal lozit se mu vyhýbají. A když je náhodou doběhne a podaří se mu jí dokonce chytit a to docela nejemně, oni drží zakňourají o pomoc ale neublíží. Kočka je senzační tvor, vděčný a lásku umí skvěle oplatit. Všechny jsou kastrované ale první koťátka měli a vždy jsme je rozdali bez problémů. A byl to krásný pocit když vyžadovali a dali nám možnost být u zrození. S porovnání se psem kterého mám taky samozřejmě ráda. Pes je hlupák který na vše poslechne a má pána rád i když si to nezaslouží. Ale kočka ta má svou hlavu a i když dokazuje že Vás má ráda dělá si co chce.
|
| Luky.Huky |
|
(1.9.2009 0:28:30)
Nic moc proti kočkám nemám, ale asi by se mi nelíbilo, kdyby na ně 9měsíční miminko sahalo (když si představím, kde všude kočka proleze a co všechno se na chloupcích zachytí), natož nechat novorozeně olízat...fakt bych měla strach, a to si myslím, že nejsem nijak extra citlivá...
Kočky chovat klidně, ale venku, a kontakt dítěti umožnit až v okamžiku, že pochopí, že si potom musí umýt ruce...sorry, tak to cítím...
|
| Iveta | •
|
(1.9.2009 11:17:02)
Já také. Malému hned ručky umyji a kočky jsou v bytě a na vše očkované. I když kočky mám ráda, zdraví malého je nejdůležitější. Když jsou v kontaktu jsem u toho. Jinak k sobě nemají přístup.
|
|
| Dáša, 2 děti | •
|
(12.9.2009 13:01:22)
Nevím, jaké máš zkušenosti ty, ale naše kočky jsou panelákové a tudíž mají prolezlou jen naší domácnost.
Nehledě na to, že nevím, proč by měly lízat děti - alespoň ty naše se jich straní neb miminka jsou hlučné, dost často jsou cítit a po jediné zkušenosti dokonce tahají za chlupy. Tak skoro do 2 let je obchází obloukem.
|
|
| Žanda | •
|
(1.10.2009 9:07:10)
No, že je na děti dávat pozor potřeba, o tom není sporu. Ale Vaše teorie, že kočky by se měly chovat venku si dost protiřečí s tím, že je pro dítě nebezpečný kontakt s kočkou. Tak jak to tedy myslíte? Kočka, která žije doma, nebezpečná není, protože, pokud máte doma normálně čisto, nemá možnost prolézt nějakým s prominutím sajrajtem a být tak nebezpečná nebo nějak nakažená. Zato kočky, které chodí ven skutečně mohou přinést kdeco. Když dítě a kočka dohromady (v čemž já problém nevidím), tak ale kočka žijící v domácnosti, taková, která není zvyklá chodit ven (nebo zkrátka po dobu, kdy je dítě malé, ven nechodí).
|
|
|
|
| Sarus, tři děti | •
|
(31.8.2009 21:51:50)
Taky mám doma kočky. Asi nelze moc diskutovat, zda je kočka alergen nebo ne. Je. Přestože je mám ráda, nemůžu s nimi být v jedné místnosti příliš dlouho.
Ale k tomu udušení ... Když byla moje dcera miminko, dávala jsem jí často spát ven, a to i v zimě. Oblíkla jsem jí, dala do fusaku, obalila dekou, navrch ještě slídu a takto spala i dvě tři hoďky. Tehdy jsme ještě měli našeho prvního kocoura a nemůžu ani vypovědět tu hrůzu, když jsem při jednom kontrolním pohledu z okna viděla našeho milého kocoura spát za tou slídou. Ležel přesně tam, kde měla dcera obličej. Krve by se ve mně nedořezal, to vám říkám. Když jsem přiběhla ke kočáru, ukázalo se, že kocour neleží přímo dítěti na obličeji, ale na prsou. Od té doby jsem byla ve střehu a kocoura ke kočáru nepouštěla. Nevěřím tomu, že byl náš kocour tak ohleduplný a lehl si dceři "pouze" na prsa, spíš věřím, že to bylo velké štěstí a náhoda, že se nestalo neštěstí. Věřím tomu, že kočka může udusit dítě. Jak známo, kočky vyhledávají teplo a vyvýšená místa a k tomu je kočárek nebo postýlka s dítětem ideální.
|
|
| Luky.Huky |
|
(1.9.2009 0:20:04)
Mít jakékoli zvíře doma, je-li tam malé miminko, mi přejde jako nezodpovědnost - zvláště přichází-li s ním miminko přímo do styku...
Když se narodila moje první dcera, bydleli jsme s manželovými rodiči, kteří doma chovali 7 koček. Nikterak mi nevadily, pokud jsme s malou nechodili k rodičům dolů - ale dohánělo mě k šílenství, když jsem všude neustále sbírala nebo vysávala chlupy...nejhorší bylo, když jsem jednou našla kocoura spát v dětském kočárku...raději nepíši dál, abych tu nebyla ukamenována 
Já jsem holt spíš zastáncem dětí před zvířaty...člověk by si měl vybrat...
|
| Dáša, 2 děti | •
|
(12.9.2009 13:10:31)
Ten závěr mi připadá dost vyhrocený, už vím, kde se berou tchýně jako je moje - mimo vztah ke zvířetům je jinak dost fajn.
Nehledě na to, že jsou výzkumy, že život dítěte se zvířetem ná i pozitivní stránky - mimo sociální i zdravotní - tím - je nemší náchylnost k nemocem neb to posiluje inuntní systém.
PS: Točku hrocení - co udělat s nemocnou babičkou, když se narodí mimi? Taky může být zdrojem ohrožení?
Prostě pokud nemám ráda zvířata - třeba jen některá, tak to nebudu balit do starosti o děti...........
|
|
|
| nozilu | 
|
(1.9.2009 11:15:54)
Musím s Vámi souhlasit. Když se mi narodil druhý syn, měli jsme kocoura. Vždycky, když jsem nechala syna spát venku v kočárku, lehl si k němu, ale vždy na nožičky, nikdy ne na hrudník. chodila jsem ho pozorovat a jakmile kocour seskočil, věděla jsem, že se malý budí. Nikdy mu neublížil a nechal se klidně tahat za ocas.
|
| M+J+ 5 (2 holky -3 kluci) | 
|
(1.9.2009 17:35:33)
sice kocky nejsou moje silná stranka a nemusim ale před třemi lety nejmladsi cácorka si potaji odnesla kote od babicky ani jsem v aute nepostrehla že ho pasuje domu.....
dnes je našemu garfieldovi tri roky mala ho rozmazlila tak že i já jsem přestala odsuzovat kočky.proste si mě ziskal tim svim lísanim a neodbitnosti .
malej když spi v kocarku synovy jsou tri mesice lehne si garf jemu pouze do nohou a nehne se dokud se nevzbudi....a je tak ohleduplny že i když za nim do kocarku leze tak tak opatrně aby mrnavca nevzbudil...
což je umeni protože normalně staci se projit kolem kocarku a malej otevre oci....
takže proste kocky za to nemohou a toxoplazmozu jim taky nedavama jako hlavni vinu jak se kdysi tradovalo....
takže já jako pejskař sem si oblíbila i tu číču
|
|
|
|
dohánělo mě k zuřivosti, že ve chvíli, kdy jsem otěhotněla, mě spousta inteligentů bombardovala dotazy, kdy dáme kočku pryč
.
.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)