| marien+3kluci+1holčička | 
 |
(17.8.2009 9:17:53)
Maceško, krásný článek, moc Vás obdivuji a přeji mnoho takových krásných okamžiků, které umí děti dát.
|
| Koralka | 
|
(17.8.2009 9:31:36)
Ráda čtu Maceščiny dojemné story z rodinného života, obdivuji její energii, sílu a lásku ke všem dětem. Ale opět tady u Lukáše se mi objevila otázka: co je to za lidi, že mají dědi v DD, chodí si je navštěvovat, děti, které vědí, že mají mámu a tátu, znají je, ale nemůžou s nima být. To mi fakt hlava nebere. Nedivím se, že Lukáš chce normální mámu pro doma, žádnou macešku, protože tu kreaturu, co ho dala do DD mámou ani nazývat nemůže. Jestli někdo znáte rodiče, co dali děti do DD, tak mi to popište, proč?? Beru jedině důvod nemohoucnosti, nemoci, invalidity...Díky K.
|
| takytoznám | •
|
(17.8.2009 10:01:46)
Každá normální a normálně fungující maminka se snaží být se svým dítětem za každou cenu. Ale těch důvodů, proč to někdy nevyjde, je mnohem mnohem víc.
Ne každá maminka má zázemí, bydlení a inteligenci na to, aby si poradila.
A neštěstí je, když si pak myslí, že návštěva dítěte jednou za půl roku v DD stačí. Pokud má aspoň trochu rozumu, nedělá potíže dítěti a to může být spokojené v PP a může svou biologickou matku znát.
Jenmže tady je ještě hodně překážek, které nevymyslela ani ta neschopná matka, ani DD, jsou to naše zákony :-( a taky snaha našich sociálních pracovnic, a to už je jiná písnička, bez které to bohužel nejde
|
|
| Chavah | 
|
(17.8.2009 11:30:55)
Taky by mě zajímalo, jak se klučina do domova dostal...
|
| maceška | 
|
(17.8.2009 19:11:33)
Jsem trochu v rozpacích, protože žádné dítě není rádo, že je v DD a důvody, proč tomu tak je, považuju za citlivé téma, za jejich osobní majetek...takže neodpovím vám, proč byl v DD Lukáš, ale zkusím odpovědět obecně, proč se děti nejčastěji v ústavní výchově ocitají. Vynechám miminka určená pro adopci 
1. socio-ekonomické důvody: rodiče nemají práci ani ji nehledají, nemají bydlení, neumějí hospodařit, neumí si rozvrhnout čas ani peníze, nechávají děti bez dozoru, neumí předvídat, atd.
2. závislosti - nejčastěji se jedná o alkoholismus, bývá spojen s bodem č.1
3. týrání a zneužívání dětí, úmyslné (psychopatologie osobnosti) či neúmyslné (nízká frustrační tolerance)
4. dlouhodobé onemocnění rodiče (často jde o psychiatrické diagnózy)
5. výkon trestu
6. zbavení způsobilosti k právním úkonům
7. nezájem o dítě, citová plochost
8. u starších dětí nezvládnutí výchovy, ohrožování jeho vývoje
9. úmrtí rodičů
10.rozvod rodičů - tohle může být spouštěcí moment k rozvoji dalších problémů, např. závislosti na alkoholu, navíc teď přibyl rozvod, při kterém se rodiče nedohodnou na výchově dítěte, jako další možný důvod k jeho umístění do ústavní výchovy
Teď mě už nějak další důvody nenapadají, třeba mě někdo doplníte
Jinak Lukáš byl v DD opravdu velmi dlouho - jako malý opakovaně s občasnými návraty domů, posledních 10 let už trvale.
|
| Theend |
|
(17.8.2009 19:35:23)
Maceško, napadá mě ještě jedna příčina. Je jí to, když sami rodiče vyrůstali v DD. Pak jim může připadat docela normální a standardní řešení umístit tam i své děti. Konkrétně znám příběh jedné romské rodiny, která dvě děti normálně vychovávala a třetí dala do DD. Prostě už by jich doma bylo moc, tak co. A podle vyjádření odborníků není tento případ ojedinělý. Je to o hluboce zakořeněném vzorci řešení problémů v dětství a o tom, čím se komunistická (a obávám se, že v tom pokračuje i současná) společnost provinila na těchto lidech tím, že jim odebírala děti z malicherných a řešitelných důvodů.
|
| Pája 6 |
|
(17.8.2009 23:21:02)
Podobný důvod je asi i ten, že matka, rodiče, sami vyrostli v dětském domově, jsou nezralí, nezorientovaní, o děti by se starat možná chtěli (sami si zažili, jaké to je, být "odložený"), ale prostě to neumí, neumí zajistit bydlení, neumí vést domácnost, šetřit, hospodařit s penězi, zvládat každodenní zátěž při péči o dítě, děti. A nemají nikoho, kdo by jim poradil, pomohl. (Pro nás je běžné, že máme rodiče, sourozence, kamarády ...) Neví, kam se obrátit o pomoc. Jsou jako IT mimozemšťané v neznámém světě. Pak hodně záleží na OSPODu (sociálce) a různých pomáhajících organizacích .... samozřejmě i na těch rodičích, matce, jak se s tím vším popere.
|
| Terinka4444 | 
|
(19.8.2009 15:33:49)
Asi tady se svým názorem dojdu k odsouzení, ale pak by si neměli pořizovat děti, když jsou tak strašně bezmocní. Je mi líto těch dětí z domovů, které vyhodí v 18-ti do neznámého světa a starej se, ale ani to neopravňuje žádnou mámu opustit vlastní dítě a nechat ho živořit v domově. Znáte někdo šťastné dítě z domova? Byli jste někdo pomoct v kojeneckém ústavu a dívali jste se na ta prázdná očíčka? Mamka měla nadaci a vždy, když sponzoři dali peníze, vzala pár dětí z děcáku k moři, je tak strašně těžké, se na ně dívat, když se zase vracejí do ústavu, jak nějaká máma může přijít na návštěvu a pak se dívat do těch uplakaných očíček a jít pryč, řešit si svoje problémy? Tak má svolit k adopci a nechat to dítě žít šťastně u jiných rodičů, kteří ho budou milovat. A ne sobecky, nechat ho v ústavu, ať se na něj jednou za čas může podívat. Víte kolik je rodin, které by za dítě k adopci dalo ani nevím co a kolik je dětí, které nejde umístit, protože jim jejich, ani to nemůžu nazývat rodiče, pošlou občas pohled? Dole někdo psak, že nazývat je kreaturami těm dětem nepomůže, to je pravda, ale soucit si ti rodiče nezaslouží. S jejich dětmi v ústavech také nikdo soucit nemá. Toť můj názor pevný jako skála...
|
| maceška |
|
(19.8.2009 18:51:40)
Ano, samozřejmě k výše uvedenému chování může dojít na základě vlastní deprivace. Je ale naivní myslet si, že takoví lidé (citově nedosycení) jsou natolik silní, aby se z tohoto důvodu rozhodli, že tedy nebudou mít děti! Jsem přesvědená, že mnoho těchto lidí je skutečně přesvědčeno o tom, že zítra-za týden-za hodinu-za rok se něco stane a čárymáryfuk! všechno se vyřeší a oni budou mít vše, co potřebují a děti si vezmou domů. Vím, o čem to je, protože naše děti jsou taky deprivované, a strašlivě těžko přetěžko se učí zodpovědnosti. Jedno z našich dětí s velmi těžkou minulostí má dodnes tendenci před vším utíkat, strkat hlavu do písku a sedět v koutě a tiše čekat, až se všechno samo nějak vyřeší. Dovedu si představit, že toto dítě, pokud by vyrůstalo v DD až do dospělosti, by bylo právě tím nezodpovědným rodičem, kterého je tak lehké odsoudit. Ale protože je to moje milovaná dcera, vím, že není žádná zrůda ani kreatura, vím, že s dostatkem citové podpory (a její potřeba citové podpory je obrovská, mnohonásobně větší než je ochotná standartní sociální pracovnice poskytnout) dokáže strašně moc. Vím, že z ní bude dobrá máma. Jenom k tomu bude potřebovat kolem sebe bezpečné prostředí.
Všem velmi děkuji za příspěvky
|
| Pája 6 |
|
(19.8.2009 20:12:58)
Maceško, to je přesně ono, líp bych to nenapsala. Také vím, o čem to je, jak těžké je pro deprivované děti a později dospívající, pak dospělé srovnat se s mnohými věcmi, jak s tím bojujou, naštěstí na to nejsou samy (na rozdíl od těch dětí, které zůstávají v ústavní výchově).
Jedna pěstounka mi kdysi řekla, že to, co zasejeme do našich dětí v PP, tak to sklidí až jejich děti. Souhlasím s tím a pamatuju si to doteď.
|
|
| Hanka 75 | 
|
(19.8.2009 20:49:36)
A jakou vidíš naději pro děti dětí, kteří nemají to štěstí jako vaše dcera a v dospělosti se chovají, jako ti nezodpovědní rodiče ?
Je to totiž velice, velice depresívní, vědět, že se nedokáží rozhodnout, vymanit z toho kruhu a v ústavu trpí jejich bezmocné dítě...
a oni si možná ani neuvědomují, že trpí nebo jim to připadá samozřejmé.
|
| takytoznám | •
|
(19.8.2009 21:38:05)
moje sestřenice si vzala kluka, který žil v DD do svých 17 let. Jeho sourozenci na tom byli stejně. Všichni se stýkají se svou matkou a nic jí nevyčítají, naopak se snaží jí pomoct a mají pro ni pochopení, jkao dospělí jsou ochotní žít s ní.
manžel mé sestřenice neviděl v době jejich největší manželské krize nic divnýho na tom, kdyby jejich děti skončily v DD, on tam vyrostl taky, tak co je na tom divnýho nebo špatnýho?
a jeho sestra měla asi 5 nebo 7 dětí, nevím, všechny v DD. A přesně jak to nemá být. Přijela se na ně podívat, i se svou matkou, vyfptit se s něma, na vánoce a v létě, a odmítla děti nechat uvolnit pro adopci. Nemohly ani do PP, tam teda nevím dost dobře proč.
takže roste další generace těch, kdo na životě v DD nevidí nic špatnýho a svým rodičům to ani nemá za alý. Navíc rodičům, kteří tam přece vyrostli taky.
dost zvláštní, že? ale je na tom vidět, že opravdu jsou lidi, kteří nemají podporu ve vlastní rodině a vzory mají dost pochybný. Z těch pak nemůžou vyrůst rodiče s nějakou schopností citové vazby, se zodpovědností za sebe a už vůbec ne za své děti.
|
|
| maceška |
|
(20.8.2009 10:01:25)
To je právě všechno o tom systému, který tu je. Pěstounská péče obecně má malou podporu. Tím nemyslím, že by neexistovala, ale není prioritním řešením pro dítě, jehož biologická rodina selhala. Není zde dostatek podpory ani pro biologickou rodinu, která je dysfunkční. V obou případech se dítě umístí do ústavu, což je obecně (legislativně) považováno za nejbezpečnější řešení.
Tedy v ideální společnosti by měla být samozřejmá podpora biologické rodiny, pokud i přesto rodina selhává, tak přednostní umístění dítěte v rodině náhradní, a ústav by měl být jen řešením krajní nouze.
Ve společnosti, která není ideální, ale zato je reálná, je řešením pro starší děti hostitelská péče. Tyto děti potřebují více času k tomu, aby získaly důvěru, jejich citové zranění je velmi hluboké. Málokteré je ochotné jít do cizí rodiny (pěstounské) na základě rozhodnutí někoho jiného. Hostitelka je pozvolná, dítěti poskytuje vzor rodinného života a po odchodu z DD pro něj představuje zázemí širší rodiny. Dítěti je přitom ponechána jeho svobodná vůle, nedochází k úplnému zpřetrhání dosavadních vazeb. Pokud po nějaké době dojde k PP, je to ze svobodného rozhodnutí zúčastněných, tedy dítěte a hostitelské rodiny. Takový svazek má podle mých zkušeností větší šanci na dobré soužití, protože je v něm respekt k názorům a osobnosti druhé strany.
U nás stále ale přetrvává model hledání rodiny pro dítě, nikoliv dítěte pro rodinu, což je u těch větších dětí přinejším námět pro diskuzi.
|
|
|
|
| Arianna | 
|
(23.8.2009 23:12:04)
Ty duvody, ktere Maceska vycislila jsou skutecne. Jen zbyva rict, ze to znamena, ze spoustu rodice deti NEDALI do ustavu. Socialka je VZALA. Jsem z USA a mohla bych cele stanky kritizovat nas socialni system (skoro nefunkcni, zdravotni pece uplne jako v Africe, atd) ale je pravda, ze tam jsou mnohem prisnejsi pravidla o tom kdy socialka muze deti odebirat. Osobne znam pripad jak chuda ale pracovita michana rodina (romska/ceska) mela "nedostatecne" bydleni - netekla tam horka voda. Socialka to zijstila a odebrala jejich tri deti. Za mesic uz horka voda sami spravili. Meli prace. Komunitni orgaanizace je davaly dobre refence jako dobre rodice ale trvalo to PET LET nez deti dostali spatky pres vsechne snahy - a i tak museli jit az k Evropskemu parliamentu stezovat. Tak, to jsou rodice, ktere se snazi. A to bohuzel neni vyjmecni pripad. Vim urcite, ze jsou hodne neschopni a dusevni deprimovani lide, ktere zanedbavaji jejich deti a nedavaji souhlas s PP. Jsou treba nevzdelani a boji se, ze je to lez a kdyz souhlasi to bude jako adopce a dite uz nikdy neuvidi. Chudsi a nevzdelani lide casto uradum vubec neveri. O to vic jsem osobne kazdy den vdecna jedne zene, ktera davala hned ten den, jak to pravne smela, souhlas k adopci pro holcicku, ktera se stala moje dceru. Proto stravila v ustavu kratkou dobou a prospela hned velmi dobre doma. Jinak byla ta zena typicky pripad - 22 let, romka, uz tri dalsi deti, zadny manzel. Proc vsechny ty deti poridla? Da se to odsuzovat. Ale ja nestojim na jeji miste. Mela jsem prilezitosti, ktere ona nikdy nemela. Proto prave NEMUZU pochopit proc a tak nesoudim. Ale vim, ze je to clovek, ktery umi vzit zodpovednost za sve ciny. Podle socialky tahle zena to rozhodnuti tvrde oplakala ale stala za sve rozhodnuti a po sest tydnech (hned jak smela) prisla znova a opakovala souhlas, aby dite slo do rodiny co nejdrive. To je take matka, ktera se snazi v ramci sve moznosti. Nemuzu vyjadrit, jak ji dekuju, ze nase holcicka tam nemusela cekat dil.
|
| Terinka4444 |
|
(24.8.2009 23:07:28)
Ale to není tento případ, že? Lukášek byl v děcáku dlouhou dobu a podle toho, co se tu psalo, se rodiče nesnažili dostat ho zpět. A ta maminka, co vám umožnila adoptovat vaše děťátko, má mou úctu, ikdyž ji neznám. Neodsuzuji rodiče, kteří se nemohou postarat o své dítě a s bolestí v srdci mu umožní láskyplný a důstojný život v jiné rodině, takoví rodiče, ikdyž se dítěte vzdají, udělali to nejlepší, co v jejich situaci šlo a štěstí dítěte dali na pevní místo i za cenu toho, že už ho neuvidí, to je také láska a možná těžší, než si hýčkat andílka doma ve své náruči. Stále mluvím o těch, co je prostě odloží do děcáku a nechají je tam živořit, nesnaží se, zlepšit si podmínky, aby jim je stát vrátil, prostě těch....
|
| Arianna |
|
(25.8.2009 11:54:52)
Ano, ale mne prosto zacalo zdat, ze tady nekteri lide zacali pausalizovat. Psala jsem, ze urcite nezodpovedni lide jsou. A mohli bychom rozebirat i duvody proc jsou nezodpovedni - psychiatricke nemoci, vlastni vychovu v detskem domove, obecne deprese, pocit beznadeji z dlouhodobe nezamestnanost, atd. Pravdopodobne existuji i pripade proste lenosti, i kdyz jsem s nimi nikdy nepotkala, ale nebude to velka cast. A mne vadi, ze vetsina lide, kteri nic z toho neznaji osobne, hned predpokladaji lenost, sobetstvi a umyslny nezajem a mluvi 90 procent jen o tom, jako kdyby to bylo 90 procent tech pripadu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
)jenže je to všechno složité a naši zákonodárci leckdy řeší úplné p... než něco pořádného
přeju mnoho štěstí do života VAŠEMU drobkovi
). Ale proč někdo musí procházet téměř peklem a někdo jiný porodí zdravé dítě a nejen že si toho neváží, ale ani k němu nic necítí, dokáže ho odložit? Vysvětlení se asi nikdy nenajde, já vím.
Přišlo mi to divné, že vlastně všechny děti jsou tak "zaostalé"!
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)