martina | •
|
(29.7.2009 13:37:06) jestli autorka naráží na přístup lékeřu k porodům doma, tak se trochu sekla.Sex byl odjakživa věcí soukromou, stejně jako porod věcí soukromou nebyl. Marce odpradávna někdo při porodu pomáhal a jak šla doba, byla pomoc lepší. Z článku cítím i odpor proti vyšetření, zda je plod zdravý. Vážně si všichni tady myslíte, že lepší prodit porodit postižené dítě než včas zjistit ,že je to špatné a jít na potrat?Přece každý kdo to zažil ví, že potrat brzy přebolí, kdežto, když vám zemeře již narozené dítko kvůli postižení, je tragédie, s kterou se hodně těžko vyrovnává...
|
Kohnova | •
|
(29.7.2009 13:46:29) No, ja si to treba myslim a napr. posledni vetu bych formulovala presne opacne a s vynechanim slova brzy. Clanek je srandovni. Po tom blabolu ze vcerejska vylozene osvezeni. Myslim, ze vedecky to myslen nebylo a tak j i zbytec to vedecky zpracovavat.
|
|
Liaa |
|
(29.7.2009 13:51:09) Každý, kdo to zažil, ví, že potrat brzy přebolí? Každý? A jak to víš?
|
|
adelaide k. |
|
(29.7.2009 13:51:24) Martino, nechám stranou polemiku s tím ostatním, ale opravdu si myslíš, že porod mrtvého plodu ve 23tt je banalitka která za měsíc přebolí?
|
|
Grainne |
|
(29.7.2009 13:59:03) martino tvoje slova ve mně vzbudila chuť ti jich pár vrazit, stejně, jako lékařům, kteří tohle řeknou ženě, kterou buď přímo tlačí k potratu, nebo jí "jen" neřeknou, co to znamená a co prožije. Lékař nemí ani Bůh, ani Osud, aby takhle rozhodoval o cizím životě,to právo má jenom matka a pokud se matka rozhodně přivést na svět své dítě, ať je jakékoliv, je to její volba. Co se týče prožitku samotné matky po takovém potratu s tebou opravdu polemizovat nehodlám, protože patrně mluvíš z cesty.
|
martina | •
|
(29.7.2009 14:50:36) tak jednak si nemyslím, že by lékaři matku k potratu tlačili. Vždy je to rozhodnutí matky. Taky tady netvrdim, že potrat je fajn a v pohodě, ale je to ztráta někoho koho ještě neznáš a to brzo přebolí je myšleno relativně. potrat jsem zažila. Ted mám dvě děti. Na dítě, které se mohlo narodit si samozřejmě občas vzpomenu, ale ne s bolestí. Naproti tomu představa, že by se něco stalo některému z dětí, které mám je hrozná. A dítě, které se navzdory tomu, že bude nejspíš postižené rozhodneš přivést na svět má bohužel větší nadějí, že bude trpět nebo předčasně zemře. Navíc na něj nejspíš budeš sama. A mohla bych pokračovat. Samozřejmě, že se každá rozhodne sama za sebe, ale to že se dělají vyšetření je přece právě proto aby ses mohla rozhodnout.
|
Kohnova | •
|
(29.7.2009 15:05:31) Martino, tvuj nazor je konformni s dnesnim (zrejme) vetsinovym pristupem k veci. To ho nijak neznehodnocuje, ale na problematiku se jde divat i jinak, z jineho uhlu pohledu, s jinymi prioritami a pak bude vysledek jiny. A v tom je cely problem. Ne pro kazdeho je interrupce banalita, na kterou se rychle zapomene a s tim, ze lekari matky k interrupci napr. pri diagnostikovani trizomie netlaci, nemuzu souhlasit, cest vyjimkam, ale globalne to pravda neni. Vseobecne se ma za to (tvuj nazor to jen potvrzuje), ze zivot cloveka s Downovym syndromem ma mensi hodnotu nez zivot cloveka zdraveho (a doklada se to tim, ze ten s DS nebude odvadet dane do statni pokladny). To je ale jen domnenka, nikoliv objektivni pravda. Dtto se poklada za "spravne a lepsi" usmrceni petimesicniho plodu in utero a nasledny porod mrtveho ditete, nez jeho smrt v naruci rodicu a s tisicimi prostredky proti bolesti, tj smrt v lasce a prijeti. Tvoje zkusenost je tvoje zkusenost a jiste ji dost lidi s tebou sdili, ale neni jedina a uz vubec neni jedina platna a spravna. Hodne zenskych se s interrupci nevyrovna ani po letech a to nemusi byt nutne nabozensky zalozene. A pro jeste vetsi komplikovanost: jak by to vlastne melo byt s udrzovanim extremne nedonosenych deti na zivu za kazdou cenu? Pravdepodobne bys odpovedela, ze pokud je mozne cokoliv udelat, melo by se to udelat. Pricemz ale stejne stary plod s DS bys s klidnym svedomim nachala lekarsky utratit. Ale riziko, ze takto nezraly novrozenec bude cely zivot tezce postizeny, je temer padesat procent. Neni to tak jednouche.
|
|
adelaide k. |
|
(29.7.2009 15:09:41) martino, jenže co ty tady vydáváš za jednoznačnou a objektivní pravdu je tvůj osobní názor. Každý z nás co se k tomu vyjádří řekně něco trochu jiného. Tohle má prostě každý jinak
Lékař by měl být vždy natolik profesionál že jeho informace budou komplexní a nezatížené jeho osobním názorem.
"vaše dítě je postižené, doporučoval bych vám potrat protože přece nechcete postižené dítě. Když ho porodíte bude trpět, opustí vás muž a celá rodina bude živořit na okraji společnosti" To není informace na jejímž základě se žena svobodně rozhoduje, že?
|
martina | •
|
(29.7.2009 15:24:21) neříkám, že jenom já se na věc dívám správně,ale tady je diskuse, takže diskutujem. Když se vrátim k původnímu tématu o čem je článek: autorce prostě vadí péče, jakou poskytuje náš zdravotní systém. Ta péče byla vytvořena proto, aby ženy mohly rodit v bezpečí a měly ony i děti co nejlepší péči. Většina žen to samozřejmě vítá. Jsou tu ovšem ženy, ketré se tomu z nějakého důvodu brání. Což je samozřejmě jejich právo, ovšem oni chtějí víc: abychom jim snad tleskali. A jak tam píšeš tu větu, kterou říká doktor matce. I po tom je to jen její svobodné rozhodnutí. Je snad dospělá a jestli ví, že se chce starat o postižené dítě, tak se snad nenechá rozhodit jedním doktorem. péče o postižené dítě je určitě velmi náročná, matka musí být hodně psychicky odolná. Ten doktor má svým způsobem pravdu a to že to někdy podávájí doktoři tímto způsobem, je reakce na matku. Jětšě k těm postižením. Dítě s downovým syndromem nepovažuji za těžce postižené, měla jsem na mysli horší varianty
|
arsiela, |
|
(29.7.2009 15:32:17) Ach jo,proč se vždycky najde někdo kdo mi zkazí den tím,že pod vtipně napsanej článek zas přilípne diskusi na téma jestli nechat nebo nenechat narodi postižené dítě.A jak je strašně zvolit variantu nechat žít.Děte už s těmahle polemikama kamsi,hlavně ti,kdo to nikdy nezažili a nikdy se nemuseli rozhodovat.Kdo to nezažije tak o tom ví kulový a fakt jen blbě plácá na diskusi.
|
martina | •
|
(29.7.2009 15:35:26) no ona ta disuse je asi právě o tom, že se to vždycky někam posune. A to že by se nemělo psát o tom, co nezažiju. No nevim, člověk asi přemýšlí i tom co nezažije. Ty né?
|
arsiela, |
|
(29.7.2009 15:47:17) Martino ne já prostě polmiky coby kdyby nesnáším.A na tohle téma jsem už šíleně alergická a mám k tomu důvod.
|
|
|
|
Kohnova | •
|
(29.7.2009 15:37:45) martino, ja si nemyslim, ze zena, ktera napr. nechce jit na amniocentezu nebo si preje dite s diagnozou spina bifida donosit a porodit chce, aby ji nekdo tleskal. Spis jen chce, aby ji okoli nechalo byt a doktori respektovali jeji rozhodnuti, coz se nedeje. A pokud nejaka zenska nechce jit rodit do porodnice, tak to ale rozodne neznamena, ze chce, aby komukoliv bylo zamezeno rodit v porodnici, nebo aby se porodnice zrusily nebo cojavim. Pokud vubec nekdo pozaduje potlesk, jsou to leda tak nesi muzsti porodnici a pokud jsem zkusena zena a mam pocit, ze si ho zaslouzi, tedy doporucuji nejpozdeji pri poslednim stehu na rane po epiziotomii tleskat a chvalit, i sem muzes demokraticky dat pochvalnou recenzi do prislusne rubriky. Kdyz do ni kouknes, zjistis, ze na riseni porodnic to zatim rozhodne nevypada :).
|
|
|
|
|
|
Kohnova | •
|
(29.7.2009 15:25:51) Jeste dodatek k tomu sexu tradicne v soukromi: to totiz take neni pravda, resp ne pravda univerzalni. Je znama vec, ze napr. svatebni noc byla vyvrcholenim zabavy svatebcanu na kazde svatbe, prihlizel, kdo mohl. Zrovna tak maloktera rodina zila v takovych podminkach, aby rodice meli oddelenou loznici a pak jejich soulozeni byly pritomny vsechny deti (v lepsim pripade spici) a casto i domaci zvirata. Ve stare Cine soulozili rodice pred detmi uplne bezne, povazovalo se to za vychovne a Indiani s tim taky nedelali velke cavyky. Takhle by slo pokracovat do nekonecna. Naopak rozeni se skupinove prihlizelo leda tak na kralovskych dvorech, kde byl porod statotvorna zalezitost. Jinak se porod odehraval vzdycky spis v ustrani, protoze se vedelo, ze nutnou podinkou bezpecneho slehnuti je klid.
|
martina | •
|
(29.7.2009 15:33:00) no jo , máš pravdu s tím sexem, že né vždy. Ale s tim porodem souhlasim jen půl. myslim, že se nevylučuje porod s odbornou asistencí a porod v klidu. Já teda nevim rodila jsme 2x v porodnici, : klid, ticho, pohoda, super péče, pomoc atd. tohle bych teda doma neměla
|
Kohnova | •
|
(29.7.2009 15:39:16) Jasne, ze je mozny porod s asistenci a soucasne v klidu. Takovy je snad mozna i uplne nejtradicnejsi a sama ho povazuju i za nejlepsi.
|
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(29.7.2009 15:56:32) Martino, a porod doma se zase nevylučyje s porodem s odbornou asistencí ;)
|
martina | •
|
(29.7.2009 16:00:25) to je pravda, ale v ylučuje se to s porodem v klidu. Alespon u mě. Ta představa, co kdyby byli komplikace, a ted třeba v noci se zase někam přemisťovat. No nevim, když si v porodnici, tak aspon víš, že pokud bude muset být císař nemusíš se už nikam kodrcat
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(29.7.2009 16:15:38) Jasně, každá si představujeme ten klid a bezpečí jinak. Co pomůže uvolnit se jedné, totálně zablokuje druhou a naopak.
|
|
Kohnova | •
|
(29.7.2009 16:45:57) martino, a o tom to cele je, zeaano. Citim se v klidu v porodnici, jdu slehnout do porodnice. Citim se v klidu pro porodu doma s s porodni asistentkou, rodim doma s porodni asistentkou. Vazne jsem si nikdy nikde nevsimla, ze zeny, ktere rodily/chteji rodit doma, by chtely, aby jim nekdo tleskal, nebo zeny uprednostnujici nemocnicni peci ostouzely a volaly po zriseni porodnic. Opacne to ale tak neni. Nemluve ani o tom, ze dost zenskych by bylo rado, kdyby mohly porodit v nemocnici a la Pithiviers (doufam, ze jsem to napsala dobre, proste myslim to misto, kde pracoval Odent), tak by se citily uplne nejbezpecneji a nemohou, protoze kdyz tohle sve prani reknou, hned se najde nekdo, kdo jin nada extremistek, kverulantek, poblouznenych hlupacek atd. Podle me treba porodnice vubec neni spatny vymysl a ani ty nase by nepotrebovaly tak ukrutnou revoluci, aby se zmenily v mista umoznujici prirozeny prod jako jednu z variant jak privest dite na svet. A presto, kdyby se dneska melo stat, ze bych jeste mela mimino, vazne bych uvazovala o tom, ze uz do porodnice nepujdu a slehnu doma. Protoze skutecne prirozeny porod a poporodni obdobi podporujici klid a to, cemu se rika "bonding", jsou u nas asi dve a obe daleko od mista, kde bydlim. Myslim tim porodnice, kde se na to muzes spolehnout, ne kde to muzes zazit jako stastnou shodu okolnosti.
|
martina | •
|
(29.7.2009 17:10:47) dobře dobře. Zase tu diskujeme o porodech doma. už se do vás nebudu navážet . asi se vzájemně nikdy nepřesvědčíme
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(29.7.2009 17:45:02) O přesvědčení nejde, stačí, když se budeme respektovat
|
Kohnova | •
|
(29.7.2009 20:00:22) Presne tak.
|
Hanka 75 |
|
(29.7.2009 21:43:01) Kohnova a Markéto P. dočetla jsem celou diskusi až sem, a psaly jste to všechno, tak že bych se pod to mohla podepsat. S vámi by se dobře distkuvolo, akorát, že s vámi jen souhlasím, takže tak trochu není o čem Díky za pěkné příspěvky (a ne jen proto, že dávám souhlas), ale též kultivované a o něčem... to se tu tak často nevidí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Hanka 75 |
|
(29.7.2009 21:32:18) ty by ses možná snáz vyrovnávala s potratem, já za sebe si myslím, že bych se snáze vyrovnala s tím, že dítě zemře po porodu, než že já půjdu na základě vyšetření (málokdy je 100% jistota) na interrupci a dítě zabiju. Snad jen kdybych měla jistotu, že dítě trpí, volila bych první možnost=potrat (což je čistě hypotetické), jinak bych to vnímala tak, že mu dávám k prožití alespoň devět krásných měsíců, ne téměř jistě bych nevolila potrat. A vím, že potrat bych nesla psychicky hůže, protože bych dítě zbavila naděje (vždycky je)... a raději se s dítětem rozloučím a prožiju všechno co se prožít má, než přerušení těhotenství. Tvoje jistota, mě zaráží až uráží, každý to nemá takto nastavené.
|
Babsi+2 |
|
(30.7.2009 10:22:35) Taky jsem si myslela, že potrat přebolí a dneska?...dala bych nevím co, abych to mrně zahlídla, aspoň na chvíli, jak vypadalo, jestli to byl kluk nebo holčička a co mu vlastně bylo, že muselo odejít. Tahle fáze rozloučení mi tu chybí, stejně jako když děda umřel v nemocnici na uzavřeném oddělení.
|
|
|
Simča, dcery *1988 a 1997 |
|
(30.7.2009 15:33:55) Tak nevím, píšeš, že KAŽDÝ kdo to zažil ví, že to BRZY přejde.... Mému chlapečkovi, o kterého jsem nechtěně přišla, by letos v září bylo 9 let... Jak prosím tě trvá BRZO? Protože mne ztráta tohoto "neznámého" dítěte ještě nepřebolela...... Simča
|
martina | •
|
(30.7.2009 22:44:02) no dobře, určitě nemluvim za všechny a rozhodně nejsem z kamene. Prostě jsme takovou zkušenost a dalších pár mých známých si prošla potratem a ted mají zdravé děti. S potrem jsou srovnané, možná, že to zní cynicky, necitelně, nebo já nevim jak,ale myslim, že by se dítě nemělo nechat trápit déle než je třeba. A když vim, že by po porodu nejspíš trápilo a sním já a nejspíš celá rodina, tak v tom mám jasno. Dobře uznávám, že to někdo má jinak. Diskutujem, tak holt prostě narážíme na různé názory
|
Ráchel, 3 děti |
|
(2.8.2009 10:54:36) martino, ty bys byla dle tvých příspěvků asi ta poslední, komu by se někdo z tvých známých svěřil, že zrovna jeho potrat až tak brzy nepřebolel. holka, běhá mi z tebe mráz po zádech
|
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(2.8.2009 10:48:53) potrat brzy přebolí? to je teda omezenost na entou
|
|
|