| Markéta, syn 7l. a miminko | •
 |
(8.6.2009 10:27:16)
Já jsem první třídu zvládla v pohodě, se samými jedničkami, se strašně hodnou paní učitelkou Neužilovou.
Pokud jde o mého syna (z názvu ankety není jasné, o koho vlastně jde), mám dobrý typ: pořiďte si k prvňákovi miminko (to naše je narozené začátkem října). Ale fakt malé, aby hodně spalo a nelezlo. Pak můžete starší dítě vyzvedávat po obědě, budete mít dost času i klidu na úkoly i na hraní a případné kroužky. A až to mimino začne lézt a všechno krámovat, asi by bylo nejlepší ho zase někam odložit, aby školák měl dostatek klidu na přípravu. Jen zatím nevím kam.
Jinak se osvědčilo:
- vyrovnat se s tím, že už nemáte doma prtě, ale školáka (pro mě bylo třeba náročné i to, že syn má od školního vchodu sám dojít do třídy)
- pokusit se vyrovnat s tím, že školák se chová trochu jinak než školkové prtě
- úkoly dělat po dostatečně dlouhém odpočinku, tedy ne hned po příchodu ze školy
- nedělat víc, než zadá paní učitelka, pokud zrovna necítíte, že jsou oblasti, kde vaše dítě potřebuje víc trénovat (syn třeba každý den píše 2 - 4 věty opisu/přepisu, tedy skoro každý den)
- pokud máte školu, kde se známkuje, a kde paní učitelka nedává jen dobré známky, důkladně s dítětem probrat, že důležité je např. aby umělo psát, a ne aby mělo z psaní samé jedničky (i když možná některé děti ten bič známek potřebují, já to moc nechápu. Neteř chodí do školy, kde se neznámkuje a umí úplně totéž co syn, který ze začátku kvůli horším známkám i bulel). Též o tom přesvědčit sebe
- nemít velké oči ohledně kroužků, škola sama o sobě je dost výživná
- dávat dítě brzo spát, i když naše bývalá noční můra se začátkem školy začala zalézat dobrovolně v osm večer
|
| perdita | 
|
(8.6.2009 10:51:23)
1. třídu jsme zvládli také v pohodě. Paní učitelka se přizpůsobila dětem v tom, že pracovala od začátku s čtenáři s knihou, s ostatními dětmi klasicky. Byl trochu problém s matematikou, ale až syn sebral odvahu a požádal o učivo pro druhou třídu, začal být klidnější a do školy chodil rád.
Měli jsme velké štěstí na paní učitelku, která děti dobře vedla a vychovávala, uměla obohatit výuku a udržet pozornost, nestrpěla bezpráví a sebemenší známky šikany byly utnuty v začátcích. Dala dětem prostě výborný základ a kromě vzdělávání je i vychovávala.
První třída ode mne jako rodiče neznamenala nic, žádnou pomoc, přípravu, dohled nad hotovením domácích úkolů, nic.
|
| Lída+2 | 
|
(8.6.2009 12:50:25)
První syn..nyní čtvrťák jí zvládnul v pohodě.....paní učitelka dávala práci navíc....v matice byl napřed...a v prvnouce byl taky napřed a aby se nenudil..tak ho vždy dokázala zabavit....(ve třídě jich bylo jen 13takže dosta času na všechno)jen řešíme problém, jak není první a nejlepší...aler už začíná narážet.....
Pro mě jako pro rodiče to bylo jen překvapení jak je syn svědomitý a sám od sebe si nešel hrát..., když psal první úkol tak mě vyhodil, že to napíše sám.....a tak to zůstalo. Příjde jen , když něčemu nerozumí.Všechno si chystá sám...já jen věci na pracovní činnosti...stužky, vlnu, látky a podobný věci...donesu až k němu na stůl.
Mladší syn dokončuje první třídu...a každý mi neustále říkal, že nebude jako Luk, že si s ním užiju....jeví se zakřiknutě a neprůbojně....
Opak je ale pravdou v první třídě. Je samostatný a nehroutí se hned jak se má něco naučit.....platí pro něj to co pro Luka.....úkoly max, podepíšu.....sedneme si spolu a čteme si....
pro mě jako pro rodiče jsou nepochopitelný rodiče co se s dětma 2-3hodiny odpoledne učí.....kluci mají úkoly během max. 30minut....
A co je vůbec pro mě super. Mám obě děti vášnivé čtenáře!
|
| 1.3Magráta13 | 
|
(8.6.2009 13:13:59)
Pro mě platilo, že první třída je stejná změna, jako mít doma novorozeně. Život vzhůru nohama, zažité zvyky a rituály pryč, zvykání na nové 
Ale vážně, myslím,že se hodí pevné nervy, nebrat to tak vážně a přizpůsobit se jak škole tak dítěti, jeho zvykům a tempu.
Naše Eli zase, proti všem doporučením, si zkrátka nejde hrát a neužije si odpočinek, když ví, že jsou před ní ještě 2 úkoly. Takže od první třídy, občas k nelibosti učitelů, ale naopak k mé velké libosti, psala úkoly hned po obědě v družině, aby měla doma klid a čas na hraní (jak říkala ona). Doma jsme úkoly spolu zkontrolovali, pokud bylo potřeba, tak předělala, pokud ne, podepsala jsem a hotovo.
Ještě je dobré neplánovat alespoň na první půlrok kroužky a nechat tak nějak děti i sebe na č´školu zvyknout.
U nás je škola nutné zlo. Dcera se učí dobře, chodí tam ráda, ale bere to z rezervou, jako že do školy se musí. Je ráda za každoý víkend a prázdniny, stejně jako já 
Takže z naší strany je nejlepší přístup zlatá střední cesta ve všem.
|
| pavla 2 deti | •
|
(8.6.2009 14:52:45)
Starsi dcera(nyni v 8.tride) mela nastup"sileny"uz od zapisu na ktery se tesila,ale kde ji nejaka "duchodkyne"slusne receno servala,ze jeji postava nema boty a na otazku koho si privedla s sebou misto RODINU odpovedela mamku,tatku a brasku..No proste vse spatne a byl nam DOPORUCEN odklad,ackoli je lednova......Byltrochu problem s rozjezdem..je dysgrafik a tak psani carek a tvary pismen byla katastrofa,cislice psala obracene a v klidu vam rekla a napsala MOTIKA misto MOTYKA..V rijnu manzel resil,zda ji neprestat trapit a nedat na zvlastni skolu :)No a kolem Vanoc uz skoro pohoda..cely prvni stupen s vyznamenanim a ted ma par 3 a hlavne si ji vsichni chvali za jeji chovani a ochotu pomoci,coz si myslim se ceni vic,nez jednicky od shora dolu.Se synem,ktery je o 5 let mladsi a navic levak(jediny v cele siroke rodine)jsem se toho bala snad jeste vic a on byl uplne v pohode.. :)ted ve treti tride ma same jednicky a spoustu krouzku.
Ale abych jen "nechvalila"oba to berou jako ze musi a tesi se na prazdniny a vikendy..Ucit se je doma vidam opravdu velmi zridka,spis az kdyz uz tece do bot,ale asi jsme nebyli jini :)
|
| Jedůfka / 99,00 | 
|
(8.6.2009 20:16:38)
No tohle zažít u zápisu, tak tam moje dítě nenastoupí 
Podobný přístup jsme zažili se synem na přijímačkách na jeden 8-letý gympl. Zástupkyně na vyjukaná děcka, která tam byla poprvé v životě, ječela, jak jsou nemožní, že nemůžou najít místnost, kam je poslala pro přihlasovací lístek, že u nich na škole se všechno studentům říká jen jednou! Měla jsem chuť odejít se synem ještě před přijímačkama. Nicméně, přijímačky udělal, dostal se, ale nenastoupil, zvolili jsme jinou školu.
|
|
|
| maja | •
|
(8.6.2009 15:09:32)
u nás v obou školách ( každé dítě jinde) je psaní úkolů v družině zakázané
|
| Lída,3 kluci a holka | 
|
(8.6.2009 15:12:31)
Majo, u nás to taky zakázané bylo, ale děti si ty úkoly stejně psaly. S tím, že kdyby družinářka měla kecy, nechť se obrátí přímo na mě.
|
|
| MM | •
|
(8.6.2009 15:35:52)
Proč si v družině nemohou udělat úkoly? Chápu že tam není nijak zvlášť ticho atd., ale pokud to dětem nevadí, tak co - vždýt úkoly jsou jejich věc, tak proč si je nemohou udělat kdy se jim to hodí?
Nebo to byl súíše kroužek než družina a konal se tam tedy nějaký víceméně "řízený" program, kterž by narušili kdyby si někam sedli k úkolům?
|
| maja | •
|
(8.6.2009 16:21:53)
Přesně nevím, asi proto , že by si v družině měli hrát a bavit se , relaxovat?? Domácí příprava je asi proto domácí, že se má dělat doma??
|
| MM, 2 kluci | •
|
(8.6.2009 16:27:24)
... a zdůvodnit. Zákaz kterému nerozumím, bych nebyla schopna ani ochotna dodržovat, ani bych to nechtěla po svých dětech. A proč by nemohly stejně tak dobře napřde udělat úkoly a relaxovat, hrát si potom? To by si přece měl kažý určova sám, jak si to časově rozvrhne...
A a ohl. "domácích" úkolů, které se mají dělat výlučně doma - v takto úzkém výkladu by to nebylo splněno ani tehdy, když si dítě vezme úkoly třeba na zahradu či o víkendu na chatu, to přece také není "doma"... Myslím že by nikomu nemělo být nic do toho, kde to dítě své úkoly dělalo.
|
| maja | •
|
(8.6.2009 16:29:28)
Hele, já se nehádám, takhle to prostě u nás je....mě to nijak nevadí takže nemám potřebu to s družinářkou řešit
|
|
| Lída+2 |
|
(9.6.2009 11:06:00)
u nás je to taky zakázané a navíc...není mco prostior...pokud ej slušný počasí děti od oběda do 14 vensku....kdesi..pak....příjdou zdrží se na Wc...a rodiče aktivní si odeberou děti(jako třeba já) a pak zase zmizí....kaMSI NA HŘIŠTĚ NEBO ZAHRÁDKU....vrací se v 15h....pak už zůstávají ve škole ,ale jsou venku na pozemku u školy....v zimě teda ne....to jsou od 15-16 v tý družině ...většinou něco vyrábí.
|
|
|
| Lída,3 kluci a holka |
|
(8.6.2009 21:53:15)
Jo, doma, třeba v sedm hodin večer??? Fakt úžasný. Pokud děti měly třeba od pěti kroužek, tak by to takhle dopadlo. 
|
|
|
|
|
| jana | •
|
(8.6.2009 15:40:58)
Zakladem byl pro nas vyber dobre skoly a znalost pedagoga, ktery bude dite ucit.
Od zacatku jsme vedeli, ze skola, do ktere syn nastoupi /v nasem pripade soukroma, ale urcite dnes jiz neni podminkou/, je v prve rade vstricna a pratelska k detem a jejich potrebam. Pocinaje moznym doprovodem do saten, utulnou tridou, vyukou, ktera zaujme, pres respekt k individualnimu tempu deti, po skvelou tvurci druzinu - jsme si ani my ani syn v podstate nevsimli, ze doslo oproti skolce k nejake vyrazne zmene.
Domaci ukoly krome cteni v podstate syn nema, domaci prostredi v I. tride slouzi tedy skutecne jen k relaxu a hrani.
Zaverem jeste dodam, ze na konci skolniho roku syn zvladl vsechno ucivo a nekdy i ve vetsim rozsahu nez deti znamych, kteri maji deti na jinych skolach, a kde jsou napriklad domaci ukoly kazdodennim utrpenim pro obe strany ci ranni odchod do skoly smutnou casti dne.
/Nam syn skoro breci, ze v sobotu neni skola./
Vim, ze zdaleka ne vsude je mozne si mezi skolami vybirat, ale pokud to jde, vrele doporuciji vyberu skoly cas venovat. Pro klid vas, ale hlavne pohodu vasich deti.
|
| maja | •
|
(8.6.2009 16:19:30)
Naše dítě taky chodí do takové školy co popisuješ a je fakt, že si v práci mysleli, že si z nich dělám blázny, když jsme říkla, že je dítě nemocný a brečí , že nemůže do školy. Ale fakt tak to je.
|
|
| MM, 2 kluci | •
|
(8.6.2009 16:23:28)
... přesně tato kritéria máme také. Sleduji informace o školách které připadají v úvahu, ale nevím přesně co ještě v tom podniknout... Škola bude pro náš aktuální příští rok.
Jak jste informace o školách získávali Vy? Přes internet, osobní návštěvou, Den otevř. dveří, doporučení kamarádů/známých rodičů...?
Dík za tipy/zkušenosti! M.
|
| maja | •
|
(8.6.2009 16:27:12)
my ze všeho co píšeš, pak jsme se tam šli kouknout a dlouho jsme se ještě rozmýšleli , jestli to nebude taková ta alternativní škola, tudíž něco co nechceme. Nakonec jsme do toho šli, alternativa to není ( i když to tak vypadalo, alespoň na zápise- 5 let zpátky) , a jsme spokojení.
|
|
|
|
|
| Katka,kluci 6 a 10 | •
|
(8.6.2009 14:50:00)
K tomu učení 2 - 3 hodiny odpoledne: mě tedy taky rozhodně nepřijde normální se s dítětem na prvním stupni ZŠ 2 hodiny učit, to ať se na mě nikdo nezlobí.....
Pokud tam je nějaký specifický problém (porucha učení) tak asi ano, ale za normálních okolností si myslím, že na prvňáka až třeťáka čtvrťáka je maximum 30 min - hodina. Co by se pak mělo dít na střední škole, kdyby se už na prvním stupni drtili 3 hodiny ??
|
| maja | •
|
(8.6.2009 15:12:36)
Pokud má dítě spec. poruchu učení tak u toho učení vydrží tak 10 min. max 30. Takže není možné , aby to o těch 2-3 hodinách bylo myšleno na LMD , spíš na nějaké ambiciozní děti, rodiče.
|
| 1.3Magráta13 |
|
(8.6.2009 16:14:02)
No, mě dost štvalo, když tak v 2-3. třídě paní učitelka říkala "Stačí, když tomu věnuje 10-15 minut každý den a bude mít jedničky " . Hmmm. jenže 15 minut x vlastivěda, přírodověda, matematika, čeština a angličtina. To je hodina až hodina a půl denně. Na to fakt nemá moje dítě ani já.
Mám za to, že ve škole se má naučit, co se má naučit a domácí úkol slouží k upevnění probrané látky. + nějaký doučko před písemkou třeba, ale učit se každý den považuju za bláznovství, kdy mají ty děti jen tak obyčejně "žít"? V družině? Když bohužel díky pracovnímu vytížení rodičů ty prvostupňové musí trávit v družině čas pár hodin denně? Aspoň u nás to tak bylo, dcera přijíždí obvykle ze školy v půl 4, v pondělí až v půl 6, protože má kroužky.
|
| maja | •
|
(8.6.2009 16:25:10)
Když to vezmu podle sebe....taky jsme vždycky vymlaskli úkol a mazali ven Nějaké učení připadalo v úvahu jen před písemkou ve vyších třídách. Ale je fakt, že si pamatuji, jak jsme se učili z paměti hmyz blanokřídlý atd. Celou takovou tabulku. To mi teda v paměti utkvělo, takže jsme se asi taky něco učit museli (kromě Dú)
|
|
|
|
|
| Lucie + 2 | •
|
(8.6.2009 20:19:39)
Syn se do školy těšil a aklimatizaci potřeboval pouze v oblasti sociální. Po čtyřech letech musím konstatovat, že ještě plně neproběhla... S učením problém nikdy nebyl, syn se prostě neučil. V první třídě musel jako novinku překonat akorát psát psacími písmenky a vzhledem k tomu, že vše ostatní uměl, zvládl to i se svým laxním přístupem docela dobře. "Psací" úkoly sice provázely pravidelné scény a zdůvodňování, proč to nejde a nepůjde, proč to není potřeba, srdceryvné sebelítostivé nářky, no důslednost nakonec zvítězila. Pravda je ovšem taková, že syn je dysgrafik, navíc při nástupu jako pětiletý neměl dostatečně vyvinutou grafomotoriku, takže po této stránce asi první třída nebyla úplně pohodlná. Zbytek prvního stupně nějak prokličkoval, co potřeboval, naučil se rychle někde po cestě a největší problémy pravidelně znamenalo pouze chystání aktovky - nic nechystal, takže pořád něco zapomínal, poznámky se množily, nakonec se dopracoval až k napomenutí. Trápilo ho to asi pět minut a pouze v souvislosti se zakázaným počítačem. Je to totální flegmoš a teď, po přestěhování na Slovensko a přechodu na druhý stupeň ve svém flegmošství pokračuje. Pořád mele svou, okolí z větší části ignoruje, špatné známky si zdůvodní a má se skvěle, absolutně nic ho netrápí. Občas sice narazí, ale rychle vstane, otřepe se a absolutně nepoznamenán negativní zkušeností kráčí v původních šlépějích dál. Docela by mě zajímalo, kam dojde. Snažím se mu ukazovat směr, ale ignoruje mě stejně jako většinu domácích úkolů, učení na písemky, mytí, čištění zubů, spaní a čisté ponožky.
Dcera vstupovala do první třídy se směsicí různorodých pocitů - těšila se, bála se nového prostředí, bála se vlastního selhání atd, po pár týdnech zůstalo pouze to pozitivní. Ač dítě stejných rodičů, ač vychovávána stejnými prostředky, naše dcera si pečlivě chystá každý den aktovku, sama si píše úkoly. O tom, co se dělo ve škole si ráda povídá a když se chystá nějaká mimořádná akce (třeba kino), je schopna povídat si se mnou hodinu po telefonu o vhodné barvě trička, pláče nad jedna mínus a všechno prožívá. Každou výtku bere jako osobní prohru a velice špatně a dlouho se s ní vyrovnává. Se synem má společnou asi jenom nechuť k mytí a čištění zubů, ale to bude zřejmě genetická dispozice (a po mně to ty děti nemají)
Shrnula bych to asi tak, že neexistuje univerzální návod na úspěšné přežití první třídy. Individualita a motivace každého dítěte se stejně dřív nebo později objeví a my jako rodiče můžeme svým přístupem tento okamžik pouze oddálit (nebo přiblížit). Já jsem byla v obou případech postavena do role statisty - jednou z důvodu totální lhostejnosti syna, podruhé z důvodu přílišné pečlivosti dcery. Oba si našli svoji cestu bez ohledu na naše působení.
|
| Jedůfka / 99,00 |
|
(8.6.2009 20:44:23)
 Tak syn je teprve ve třetí, ale jinak vidím jistou podobu . Dnes mi právě vysvětloval, že je úplně jedno, co dostane ze zkoušky z kytary, důležité prý je, že mu dovolí postoupit do dalšího ročníku, čímž má zdůvodněno, že vlastně už cvičit nepotřebuje, protože natolik si věří.  No, dokud nějak zásadně nenarazí, tak asi svůj postoj nezmění.
|
|
|
|
|
|
Můj třeťák to objevil na internetu a hrozně se tomu chlámal. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)