Iren | •
|
(2.6.2009 9:30:12) S těmi postiženými dětmi jste ustřelila a to dost. Možná by jste si měla zkusit, jak je k nim stát štědrý. Slevy na lázně či pobyty zdarma jim nevyčítejte, kdyby vaše dítě bylo ležák se zkroucenýma končetinama, viděla by jste to jinak. Vaše zdravé děti je nepotřebují, nepotřebují ani vozík (mám kamarádku, které se syn topil 10 minut;samoživitelku, takže vím o čem to je). Bez lázní zadarmo, vozíku a auta by prostě nefungovala. Je ráda že vyžije.Děti z dětského domova nemůžu posuzovat, nevím o tom nic. Jinak, když jste byli rozvedení, tak vám otec vašich dcer platil alimenty. Bylo to víc než sirotčí důchod který na ně berete? A představte si situaci, že by jste přišla o práci a váš manžel by žil ale na děti vůbec neplatil (a že takových je). Rozvod je pro dítě taky děsné trauma, tak proč by mělo trpět finančním nedostatkem jen proto že se rodiče rozvedou? Takhle by jsme mohli pokračovat donekonečna, nějaká rovnost prostě nejde nastolit. Je mi líto vaší situace, ale dostáváte aspoň ten důchod. Jsou na tom i hůř. Krize pomine a zase najdete práci.Matka od postiženého žádné vyhlídky na bude líp nemá.
|
MirkaEyrová |
|
(2.6.2009 10:39:37) Chci se přidat. Autorko, Ty máš podle všeho ZDRAVÉ děti. Nevím, jak velké, ale každopádně se ZDRAVÝMI DĚTMI můžeš celkem dobře očekávat, že si sama něco vyděláš a bude vám líp (i když jistě ne tak, jako v úplné rodině se dvěma příjmy).
A se ZDRAVÝMI DĚTMI máš tu hlavní devízu, kterou si teď ve svém hněvu či smutku neuvědomuješ: že jednou vyrostou, stanou se - velmi pravděpodobně - fajn mladými lidmi, kteří vystudují, budou pracovat, založí rodiny, budou celkem šťastní, a Ty budeš čerpat svou životní sílu - mimo jiné - i z radosti nad jejich radostí a štěstím.
Nemám dítě zkroucené na vozíku a nemohoucí. Přesto má své postižení, které mu komplikuje a bude komplikovat život - pro mě je výhled do budoucnosti zakázaný přepych, protože se můžu i děsit toho, že nikdy nebude schopen normálního života. Učím se s tím žít, věřit, že bude spíš to lepší, protože i lidé s jeho postižením se mohou umět zapojit do normálního života - ale není to pro mě jednoduché, protože riziko neúspěchu tu je vyšší než u ZDRAVÝCH DĚTÍ.
Važ si toho, že máš ZDRAVÉ DĚTI a nezáviď postiženým dětem, OPRAVDU NENÍ CO: značkové oblečení vůbec není nejpodstatnější věc v životě.
|
kopidlno |
|
(2.6.2009 10:45:36) mirko, nechci se tě nijak dotknout, ale asi to co napíšu je hodně osobní a intimní, možná i provokativní, chci se zeptat, jak ti je jako matce postiženého dítěte, když tady na rodince čteš v diskuzích názory na neplnohodnotný život "nedokonalých jedinců"? jestli se ti nechce odpovídat, chápu a nezlob se
|
|
Danyella |
|
(2.6.2009 10:55:19) Mirko!!!Naprostý souhlas, já už to tu včera psala. Kámoška má velice těžce postiženého synka. Na peníze si snad ani nestěžuje,pleny a pomůcky má zdarma i příspěvek na auto....ale ale ale.Hned by tohoto všeho se rychle vzdala, kdyby se Kubošek mávnutím proutku uzdravil. Strhaná je chudina jak stařena a manžel to prostě po pěti letech nezvládl a opustil je...Možná je to kruté, ale ona sama někdy je v těžké depce, že řekne,že kdyby měla na výběr tak by Kubíčka tohoto utrpení ušetřila!!!Bohužel jeho vada se během těhotenství neodhalila.
|
arsiela, |
|
(2.6.2009 11:04:19) Zuzko,u postižených to máš sakra zidealizované.Důchod nedostávají,u některého psotižení je nárok na příspěvek an péči,ale není nárokový,záleží jak situaci posoudí revizák.Takže i u dítěte ,které se skoro nehýbenemusíš dostat vůbec nic.Na pomůcky něco přispěje pojišťivna,ale třeba kočárek pro psotižené tě přijde na 20 000,jen to to hvízdne,protže ti zaplatí ejn podvozek,zbytek cáluješ sama.To samé autosedačka a další věci,tam můžeš jen doufat,že ti ěnco přispěje obec,nadace.Ale ze zákona na nic nárok nemáš.U ZTP,dostaneš jen určitou částku an benzín,a máš zdrama MHD.Takže taky žádný zázrak.A zas záleží,jestli revizák uzná za vhodné to dítěti dát.A pokud máš dítě třeba s fenylketonurii tak radši ani enchtěj vědět na kolik přijdou potraviny.Minulý týden jsme je kámošce vyzvedávala a šla jsme do kolen. Na sirotčí důchod máš nárok ze zákona,jsou tam jasná pravidla.U příspěvků na péči a další věci pro postižené vše záleží na rozhodnutí ěnkoho,kdo ani dítě neviděl.Mám tím čerstvou zkušenost. A navíc dala bych cokoli,jen aby moje dítě bylo zdravé.
|
|
Danyella |
|
(2.6.2009 11:07:27) Nelze opravdu nikoho do ničeho nutit s tím souhlasím. Ale hlava mi to prostě nebere, pokud má někdo možnost a možnou vadu odhali a odmítá to se slovy, že stůj co stůj to dítě stejně porodí, nevím co si o takovém člověku myslet a po pravdě si o něm myslím něco moc nehezkého...Že to zvládne on a teď se tluče do prsou,mám o tom své pochybnosti, ale dobrá, dejme tomu...Ovšem kde bere tu jistotu, že to zvládnou jiní, jeho zdravé děti,manžel. ˇPřipadá mi divné, že tito lidé rozhodnou jen za sebe, ale že zničí život ostatním to neřeší a to že ho zničí tím si můžete být jistí...Ono se těžko jede lyžovat s postiženým dítětem, ketré noci prosténá, ono se těžko jede na rekreaci,jelikož sousedé z druhého pokoje by byli nadšeni, těžko se s takovým dítětem chodí zdravému dítěti na besídku a na jeho koníčky...Rozhodnutí stůj co stůj porodit postižené dítě mi připadá těžce nezodpovědné!!!A s doktory v tomto souhlasím!
|
Lenelka |
|
(2.6.2009 11:17:43) Lyzovani, rekreace, besidky... No tak to vse muj manzel, jeho sourozenci a rodice absolvovali presto, ze ma sestru s DS se strednim postizenim. Ano, rodice se rozvedli, ale z uplne jinych duvodu. A povaz, ona tchyne nejenze o tom postizeni vedela, nez holcicka prisla, ona si ji totiz adoptovala. Takze pred takovymi lidmi si rovnou uplivnout, ze jo? Protoze kazi zivot cele rodine, ne?
|
Rezinka007 |
|
(2.6.2009 16:45:49) Je to snad každého věc, ne? Někdo do toho jde dobrovolně, druhý si je jistý, že na to nemá..
|
|
Petul.a a Babu |
|
(3.6.2009 22:50:40) Lenelko, před tvou tchyní smekám, fakt takové lidi upřímně obdivuju.
Co se týče testů v těhotenství, tak to je podle mě hodně sporné - zjistí se jen pravděpodobnost sklonů k určitému onemocnění a dost často se pak dítko narodí zdravé, i když testy vyšly špatně. Já jsem sice v těhu triply neodmítla a měla jsem to štěstí, že Barunka je zdravá, ale vůůůbec si nejsem jistá tím, že bych byla schopna v případě špatných testů dát miminko pryč. Hraju si s myšlenkou, že pokud se mi povede podruhé otěhotnět, testy odmítnu. Prostě si neumím hrát na Boha a rozhodovat, které dítě má na svět přijít a které ne. Navíc, kdo ví, třeba by postižené dítko náš život spíš obohatilo. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale interrupce kvůli tomu, že nějaké dítko je jiné, mi zavání věcmi jako je "čistota rasy" apod. Je fakt, že v blízkém okolí žádné takto "jiné" dítko nemám, takže moje představy jsou asi trochu romantické, ale přesto si myslím, že v naší rodině bude vítáno každé dítě.
Co se týče článku a diskuse - možná, že autorka ustřelila, pokud jde o postižené děti, ale v tom rozhořčení je to snad i pochopitelné. Co pro mě ale pochopitelné není, je to napadání, které se tu objevuje. Z toho je mi, milé dámy, lehce blivno.
|
marhau |
|
(3.6.2009 22:59:51) Petul plně s tebou souhlasím
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(2.6.2009 11:18:54) Danyelko, ale kde proboha bereš ten předpoklad, že ten kdo se rozhodne ž eto dítě přijme i postižené se rozhoduje naivně/zbrkle/nepromyšleně/bez ohledu na ostatní členy rodiny/fanaticky/slepě... a ten kdo se rozhodne pro testy a pro ukončení těhotenství je ten správnej borec se smyslem pro realitu.
Zase sklouzáváme k jediné správné pravdě.
To, že bys to tak neudělala zanmená, že je to jednoznačně mimo?
Mmch mám kamarádku která se společně s manželem rozhodla pouze pro utz ve 20tt aby byli připraveni co je čeká. Udělali to proto, že společně dospěli k názoru, že lépe unesou narození postiženého dítěte, než rozhodování o jeho životě nebo smrti
|
|
arsiela, |
|
(2.6.2009 11:48:14) Danyelko,ale takhle to vůbec být nemusí.U nás třeba konkrétně na to lyžování jedu se starším já a manža je doma s mladším.Jeho lyžování nebaví a my si to se starším užijem.Mě zas nebaví a ani nezvládám turistiku,tak jede starší s tátu a já jsem s prckem doma.Ted manžel odjel s kámošema na dovču,já jsem doma s klukama.V létě zas jedu na týden já a on se bude starat.S oběma dětma jedem na pronajmutou chatu,nemusíme mít konfort hotelu,ani před tím sjme do hotelu nejezdili.A představit si,že s náma jede kámoška co má dvě zdravé děti.A vůbec ji nepřijde divné,že jede s mámou co má jedno dítě postižené.Pokud má starší syn nějakou akci a chcem tam být oba,tak využijem hlídání přes rannou péči.Takže i tohle se dá zkloubit. Kdysi jsme mu jednu podobnou diskusi dala přečíst,pomalu se slzama v očích se mě zeptal,jestli vážně myslím,že nám prcek zničil život. A vím,že pokud by mu tohle někdo řekl,tak se se zlou potáže. Píšeš,že se tihle lidé rozhodnou za sebe a zničí život ostatním.Myslíš,že to doma ta ženská s manželem neprobírá?Že to není rozhodnutí obou?A komu dalšímu zničí život,ano máš pravdu,že teoreticky možná dalším dětem co mají.Ale jinak komu?Širší rodině?To snad ne. Ještě k těm dětem,mám staršího syna,je mu 14 let,blbý věk a přesto mi na rovinu řekl,že by mě nenáviděl,kdybych měla volbu a šla na potrat.K malému má úžasný vztah,taky jsme měla obavy,jak to přijme,že má brášku psotiženého.Samozřejmě,tenhle vztah se může časem měnit a měnit se určitě bude.Ale záleží i na nás na rodičích,jak se bude měnit.Pokud budu protěžovat prcka a na staršího akšlat,tak pudou ejich vztahy do kopru.Pokud se budu snažit chovat s ek oboum stejně,tak je šance,že vztahy zůstanou OK.A o nějaké představě,že mladšího pověsím staršímu na krk,tak to ani omylem.Oba kluci mají svůj život,nemůžu zdravého sourozence nutit do péče o postiženého brášku.Pokud bude chtít OK,pokud ne,musí se najít jiné řešení,zvládnutelné pro všechny.Pokud bude malý mentálně v pořádku a jen bude mít fyzické psotižení,tak se upraví bydlení tak aby zvládnul časem bydlet sám.Pokud ne,tak se zas bude hledat vhodná alternativa.Ono je těžké ted psát jaká,společnost s emění,takže za deset let těch možností může být víc,nebo jiné,než jsou ted.
|
tlemik |
|
(2.6.2009 18:08:54) Přeju Vám ať to zvládáte neustále s takovým přehledem jako do teď. Nemám zkušenosti jako máma postiženého dítěte. Ale jsem sama postižená a musím říct, že mě kolikrát zaráží různé názory. Nikomu jeho názor neberu. Jen mě mrzí to, že každý pod postižením vidí to nejhorší. Spoustě dětem se může stát úraz nebo můžou onemocnět, to potom ty rodiče taky dítě vyhodí? Zní to třeba drsně, ale je to realita. Přece dítě se může narodit s mnohem menším handicapem než mu může připravit úraz či nemoc. Jsem tělesně postižená, manžel také, máme zdravého chlapečka a další mimčo je na cestě. Věřím, že bude taky v pořádku. Znám spoustu lidí s handicapem a nemají se nijak strašně špatně, nejsou ve většině případů závislí na rodičích. Většina má své rodiny a nebo když jsou svobodní mají své byty a svůj život. Prostě jsou normální lidé, kteří jen špatně chodí nebo jim něco chybí apod. Je to asi informovaností, hned se straší tím nejhorším. Nedokážu si představit, že bych já, můj manžel nebo spoustu našich známých nebyli, jen proto že nejsou "dokonalý". Většina z nás má svou práci, někteří jako zaměstnanci, někteří jako podnikatelé. Umějí se bavit stejně jako zdraví lidé a mají stejné starosti. Žiji v malém městě, kde se na mě nikdo skrze prsty nedívá a naopak kam příjdu já či manžel máme kolem sebe hodně známých. Máme rodinu, která nás hodně podporuje a bere nás úplně normálně a za to jim jsme vděční. Proto přeju Vašemu chlapečkovi ať se mu v životě daří a ať se s ním popere jako každý. Máme něco navíc a to život s postižením a to znamená i jiný pohled na svět.
|
Tulka |
|
(2.6.2009 18:57:19) tlemik,já bych si to tak nebrala,na netu je chytrej každej.Ono by většině kritiků sklaplo,kdyby něco postihlo zrovna je.Tak ať se vám daří
|
tlemik |
|
(2.6.2009 19:21:15) jj to je vlastně pravda. Já v podstatě v klidu jsem.
|
|
|
|
|
& |
|
(2.6.2009 12:11:45) Danylko,
muj syn ma podobny syndrom, jako DS {vrozene vady + mentalni postizeni}. Je mu 4.5 vcera ujel zaprazenej za manzelem na kolo 40 km, umi bruslit. Sice toho moc nemaluvi a asi se nenanuci cist a psat, ale miluje muziku, je hodne vnimavy i na umeni. Chodime s nim i na detsky muzikaly, i do galerii, pracujeme na zahradce a na dovoleny jezdime 3x rocne. Uvazujem pro nej koupit tandemove kolo, abychom mohli jezdit na putaky. Kamaradi co maji "prapletickou" holciciku, jedou v lete na mesic s karavanem do Francie, moji specialni vozik, ktery prejde dvermi karavanu.
|
arsiela, |
|
(2.6.2009 12:19:16) Danylko ještě jsme si vzpoměla kámoška má mladšího kluka taky dost postiženého,dobře on má DMO,takže žádnou volbu neměla.Ale lítaj každej rok do Itálie,nebo Chorvatska na dovču,v zimě na hory.Starší v pubertě na mladšího dost nadával,on měl celkově mizernou pubertu,ale ted mu je 18 roků a s mladším už jsou vztahy zase OK
|
|
|
DaVinci |
|
(2.6.2009 12:31:25) Já myslím, že kdo používá slova jako rekreace, nechal myšlení v sedmdesátých letech. To se také postižení zavírali do ústavů v pohraničí. Protože Danyelka asi není ta, která by si 70. léta pamatovala, bude to výchovou. Fuj!
|
|
Hanka 75 |
|
(2.6.2009 23:16:22) jak můžeš být tak krutá a kde bereš tu jistotu ? cituji tě: ale že zničí život ostatním to neřeší a to že ho zničí tím si můžete být jistí...
skláním se hluboce před lidmi, kteří s rouhodli si dítě s handicapem ponechat, a věřím, že byť je ta cesta těžká, jsou na ni i radosti a je hluboce smysluplná.
|
|
|
|
Blanka | •
|
(2.6.2009 12:10:50) Díky za tenhle příspěvek, padlo v něm přesně to, co mělo.
|
|
|
Jíťa | •
|
(2.6.2009 21:56:46) Problémy jsou jen dočasné, až najdete práci, zas bude líp.
Jsou i děti, jimž jeden z rodičů zemřel a nedostávají žádný sirotčí důchod, protože rodič nesplnil zákonnou dobu pojištění. Tak to bohužel má moje starší dcera.
|
|
|