| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jít či nejít studovat?

Jako stromPodle času
 Celkem 123 názorů.
 Ungold 


Držím palce! 

(4.6.2009 9:12:39)
Pokud nad tím vážně uvažujete, zkuste to,když by to nešlo,přerušit studium můžete vždy.
Odpovědět
 romča 
  • 

Re: Držím palce! 

(4.6.2009 12:25:15)
Zkuste to držím palce. já sama sem začala studovat na mateřské, dělala sem na ni školu školu 4 roky teď už dodělávám poslední rok při práci, a šlo to . Sice to někdy byla hrůza, vůbec sem nezvládala, babičky taky nemáme, pomáhal jedině manžel, známky rozhodně nebyly moc často jedničky, ale teď když už se blížím do finále a mám už jen 1 rok přes sebou, vidím že už se to zvládne.
Odpovědět
 Daniela Z. 
  • 

Re: Držím palce! 

(4.6.2009 15:01:12)
Zdravím a přídávám se k držení palců.
Jsem učitelkou matematiky na rodičovské dovolené a občas doučuju vysokoškoláky. Často jsou to pracující, kteří studují na soukromých VŠ. Chtěla bych k tomu poznamenat, že matematika je tu většinou zkoušena formou testu (uzavřené úlohy, odpovědi a,b,c), ta matematika je zvládnutelná, pokud aspoň něco napočítáte. Matematikou se nenechte od studia odradit.
Odpovědět
 Helena 
  • 

Re: Držím palce! 

(4.6.2009 15:49:15)
Já dala malého na 5 dní v měsíci do jesliček a studuju a jde to. Držím palce.
Odpovědět
 petra 
  • 

Re: Držím palce! 

(5.6.2009 12:56:16)
Přesně tak, jestli souhlasí i manžel, tak do studia. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je to super. Ve 36 letech jsem začala dálkově studovat, příští týden snad ukončím 2. ročník, před sebou ještě další 2, takže konec v těch 40 letech. Doma mám čtyřletou dcerku a 8 měsíční miminko, které se narodilo v průběhu zimního semestru. Skvělá parta spolužáků mě vyhecovala k tomua, abych nepřerušovala. Manžel má naštěstí v práci povoleno pár dní práce z domova, takže v praxi termíny mých konzultací vypadají tak, že manžel se přes den věnuje dětem a práci pak dodělává po nocích. Jsem mu za to děsně vděčná a vím, že bez pomoci manžela bych studovat nemohla. Když mám před zkouškama, tak vezme děti ven a já doma bifluju. Takže ještě jednou, pokud partner souhlasí, běž do toho.
Odpovědět
 bleděmodrý vamp 


Re: Držím palce! 

(6.6.2009 16:50:17)
Přesně tak, hlavní je už začít a moc nedumat.
Odpovědět
 Sáruš 


Re: Držím palce! 

(7.6.2009 8:51:35)
Ahoj, chodím na soukromou školu třetím rokem, mám 2,5 letou holčičku.~:-D Je tam skvělá parta spolužáků, spousta maminek tam má i malá miminka, dvě děti...
Doma se učím po večerech nebo když malá spí chvilku, případně hlídá babička, kterou rovněž máme 30km. Je to sice nějaké odříkání, ale zase máš dobrý pocit ze sebe, že pro sebe něco děláš. Teď mám dilema, jak dál, s ukončující se mateřskou, zda to zvládnu při práci, nebo vydržím další 3 roky na mateřské a dodělám si školu.tak držím palce a jdi do toho.
Odpovědět
 Radka/4/06+12/07 
  • 

stejný problém 

(4.6.2009 9:16:44)
Ahojky, právě řeším stejný problém jako ty. Doma budu ještě rok a půl, teda pokud mi malou dceru vezmou příští rok do školky, je prosincová. U mě se jedná o státní VŠ, takže finanční problém neřeším a taky jde pouze o dva roky, protože Bc. už mám. Nicméně zvažuju to, jestli mě v mém oboru s VŠ vzděláním adekvátně ohodnotí a dospěla jsem k názoru, že ne, dělám v cestovním ruchu a spíš se mi zúročí moje 10letá praxe než titul, na MD jsem odcházela z manažerské pozice i bez Ing. titulu Práce mě baví a v 35letech nebudu hledat nový obor, kde se hodlám realizovat.
Nechci zakrnět, takže jsem se rozhodla spíš než pro dostudování VŠE pro rekvalifikaci v účetnictví a chci si dodělat státnici z ruštiny a ev. začít s francouzštinou.
Ty dva roky kdy bych studovala by byly krušné a odrazily by se nejspíš na rodině a tak to vzdávám, nerodila jsem ve 30 pro to, abych v 35 rodinu "opustila".
Pokud se rozhodneš jít studovat, držím ti moc palce a klobouk dolů, fandím Ti.
Ještě dodám... určitě hodně záleží i na dětech... ty moje jsou těžce temperamentní a nespavci, takže u mě i tohle hraje proti.
Odpovědět
 Káťa+2 Škubánci 


Re: stejný problém 

(4.6.2009 9:25:09)
Ano, i já řeším totéž a kladu si zcela stejné otázky.
Jak už bylo psáno, za zkoušku to stojí, já bych do toho šla.

A k tomu, zda se dají zvládnou dvě mrňata, domácnost a studium uvádím to, že já budu muset krom toho zvládnout i barák a chodit do práce, jelikož peníze by nám chyběly. O víkendech v sezoně navíc podnikám. Je mi 35 a uvědomuji si, že v současné práci nechci zůstat do důchodu, je psychicky velice velice náročná. Mám domluvený zkrácený úvazek na 25hod/týden a od října jdu na to! Jestli to zvládnu nebo ne se prostě uvidí, udělám pro to vše.
Každopádně si uvědomuji, že jsem měla začít dřív, dokud jsem byla na mateřské, bylo by to snažš! Ale pořád jsem měla nějaké výmluvy.. dvojčata, málo peněz.. :-(

Tak držím palce!!
Odpovědět
 Peta@Naty@Katy 


Studium 

(4.6.2009 9:56:21)
Já jsem na výběr moc neměla, otěhotněla jsem neplánovaně v třetím ročníku VŠ a tak jsem pokračovala dál. Jde to, ale zadarmo to není. Nakonec se mi studium protáhlo na sedm let, státnice jsem udělala před čtrnácti dny a zda se to vyplatilo zjistím až později. Jinak jsem zase těhu a docela se těším, že si užiju alespoň chvíli mateřství bez studia :-). Přerušit studium, pokud to nepůjde zvládnout, se určitě dá, ale pozor také to není lehké, utrpí tím sebevědomí a člověk by si vyčítal ztracené roky, během studia mne napadlo to vzdát několikrát, ale ten pocit ztracených let a úsilí mě nutil jít dál. Já teď přemýšlím nad tím jak se začnu pozvolna učit jazyky, neb ty se mi vykouřily z hlavy, ale to není jako studovat VŠ a časem až mrně povyroste snad najdu nějakou práci na pár hodin týdně. Ale znáte to člověk míní a .... Například moje Nati nastoupila v září do školky, já si našla práci, měla jsem nastoupit v lednu takže mi zbyl čas do ledna dodělat státnice, ale pak malá v říjnu prodělala pneumokokovou sepsi a nakonec se do školky mohla vrátit až v lednu a já dělala státnice až teď v květnu a o práci jsem přišla a do toho jsem otěhotněla. takže je nutné počítat se vším. Všem studujícím maminkám držím pěsti ať jim to vyjde a hlavně zdravé děti, my už jsme zas doma s antibiotiky. Ach jo.
Odpovědět
 10.5Libik12 


Re: stejný problém 

(4.6.2009 10:38:26)
Já jsem tedy student lajdák, ale pokud mně za poslední měsíce potkalo něco blbého, škola pro mě vždycky byla nejlepší psychoterapií. Jiný svět, jiní lidé, jiné starosti.

Doporučuji.

A rozhodně si to nestav jako bobříka vlastních schopností, máš přece nárok na svůj volný čas a koníčky.
Odpovědět
 Rapiti 


Trochu jiná situace 

(4.6.2009 9:36:02)
Také uvažuji o vysoké škole, ale nějak mám poslední dobou pocit, že už se mi to nikdy nesplní. Učit bych se chtěla, ale ne angličtinu, a z té se dělají přijímačky. Navíc nechci studovat jen pro titul, bohužel obory, které mě zajímají, mají jen denní studium. Tak nemůžu dát rodině na několik let sbohem, s tím, že jdu do školy.
Čili mám smůlu, klidně bych si školu i platila, ale chci dálkové studium a s tou angličtinou fakt nemůžu konkurovat těm, kdo maturovali nedávno, když já maturovala před 20 lety.
Odpovědět
 chikamichi 


Re: Trochu jiná situace 

(4.6.2009 9:51:06)
Rapiti ty jsi neuvažovala o PA? dálkově v ČB?
jinak pro zakladatelku, zkusila bych to na státní bez placení...
Odpovědět
 Rapiti 


Re: Trochu jiná situace 

(4.6.2009 10:01:38)
Ajli, já vím, že jenom tam lze studovat na PA dálkově, jenže to platí jen pro ty, které mají SZŠ. Ale ještě víc mě láká fyzioterapie, když jsem se dala na ty masáže. PA mě tolik neláká, já bych ty zdravotnické úkony dělat nechtěla, práce duly dokonale vystihuje to, co chci dělat, jenže to není na uživení, tak k tomu musím dělat ještě jinou práci. Ty masáže se z toho postupně vykrystalizovaly samy od sebe. Takže já se holt stále vzdělávám v kurzech a je fakt, že až na ty jazyky mi to vzdělávání docela zvedá sebevědomí, protože se mi v těch kurzech daří dosahovat docela dobré výsledky.
Odpovědět
 zuzini 


Re: Trochu jiná situace 

(4.6.2009 18:22:13)
Rapiti, nevím jak v ČB, ale v Ostravě už nemusí mít zájemce o dálkové studium porodní asistence SZŠ
Odpovědět
 Raďulka 


Re: Trochu jiná situace 

(5.6.2009 21:08:55)
Hm, ale musí tam splnit 1200 hodin praxe, než bude odborně způsobilá, což je docela dost...
Odpovědět
 Káťa+2 Škubánci 


Re: Trochu jiná situace 

(4.6.2009 9:56:41)
Rapiti, bohužel i "můj" obor jde jen na denní studium, holt nebudu moci být přítomna na všech přednáškách, ale jiný obor jsem studovat nechtěla, takže to musím zkusit takto. V práci dělám ranní - odpolední, takže mi z toho plyne, že budu moci tak na polovinu přednášek. Zbytek plánuji doučit se sama. Podnikání mám o víkendu, takže to je ok. Děti půjdou do první třídy a z toho mám strach největší :-(
Odpovědět
 Rapiti 


Re: Trochu jiná situace 

(4.6.2009 10:04:49)
Káťo, já podnikám hlavně po večerech. Manžel přijde odpoledne domů z práce, trochu si odfrkne a převezme děti a já jdu masírovat, nebo na předporodní kurz, který vedu jednou týdně.
Odpovědět
 Starší studentka 
  • 

Studujte 

(4.6.2009 9:44:48)
Určitě studium zkuste.Já jsem začala studovat postgraduál na VŠ (kombinovanou formou,čili převážně sama doma, občas konzultace apod.), když byly dceři 4 roky. Zároveň jsem i pracovala. Zvládnout se to dá( jednou jsem přerušila, studium jsem si prodloužila, brzy budu končit).Dceři teď bude 10 let.
Ještě pár poznámek.
1. Určitě Vám to zvýší šance na trhu práce.
2. Studium mi přišlo jako odreagování od běžných denních starostí a vždy jsem se na chvilky učení těšila.Chvilka se vždycky najde,chce to dobře zorganizovat čas a nenechávat vše na poslední chvíli.
3. Donutilo mě to oprášit angličtinu - musela jsem dělat zkoušku, naučila jsem se některé nové věci s počítačem, k čemuž bych se sama jinak nedokopala
4. Trénovala jsem si mozek, i když to učení šlo pomaleji než zamlada - je mi už 40.
5. Možná byste měla uvažovat o podobném oboru na státní VŠ, kde to není tak finančně náročné.
6.Raději jsem o svém studiu nikomu neříkala.
7. Docela mi to zvedlo sebevědomí.
8. Znalosti a dovednosti, které jsem v průběhu studia získala mi už nikdo nevezme, i kdybych to studium nedokončila.Držím Vám palce. Z
Odpovědět
 taky studentka 
  • 

Re: Studujte 

(4.6.2009 10:23:07)
Pokud možno studujte. Začala jsem dálkově studovat a v druháku se mi naradilo dítě.
Dá se to zvládnout, ikdyž nervy taky dostanou zabrat.
Za týden mám mgr. státnice, tak snad je zvládnu
Odpovědět
 Raduza 


Šla bych do toho 

(4.6.2009 10:44:20)
Já začala studovat denní studium, když byly starší dceři dva roky. Pak dva roky v práci a dva roky se dvěma dětmi, dkyž jsem byla na další mateřské. Ty poslední dva roky byly asi nejhorší. Nejhorší na učení je jedno až dvouleté dítě, děs běs :-). Když jsem chodila do školy, musela jsem se učit, chystat na semináře, tak jsem si říkala, že je to hrozný a těšila se až to skončí. Ted je mi smutno po těch dnech klidu ve studovně a ve škole :-)). TAky jsem neměla čas myslet na kraviny typu, jestli je doma uklizeno, navařeno .... Babička jezdila hlídat jednou týdně, když jsem byla na semináři. Jinak v prváku pokaždé někdo jiný, když jsem měla tělocvik :-). Na přednášky jsem nechodila, nebylo kdy. Učila jsem se o víkendu, když jsem jeden den šla do studovny a druhý vyhodila zbytek rodiny někam pryč (to teda až při druhém dítěti). Takže do toho jdi, já myslím, že se to dá. Hodně je to o výdrži :-). Držím palce.
Odpovědět
 veverka77 
  • 

studium DPS 

(4.6.2009 10:47:22)
také jsem zvažovala studium. Pro jistotu jsem si udělala doplňkové pedagogické studium, jen pro info, zda na to vůbec mám a zda mě to bude bavit a časově to zvládat.. a myslím si, že to bylo super.. zítra děláme závěrečky a tak se učím.. děti jsou ve škole a malá u babí a já mám chvilku čas.. zvažte třeba také nějaké roční studium zda na to budete mít čas.. různé CŽV - celoživotní vzdělávání.. školy nabízejí různé možnosti.. vždy je placené ale není to tak velká částka jako na soukromé škole.. hodně úspěchů (v úterý jsem dělala už druhé přijímačky na státní školu pokud to nevyjde půjdu na soukromou)
Odpovědět
 studentka+3 
  • 

dá se to 

(4.6.2009 10:52:01)
Já mám 3 děti ve věku 8,5,2 a začala jsem od září studovat Fakultu humanitních studií, která jde studovat kombinovaně, což v praxi znamená, že během semestru je jen pár soustředění v sobotu nebo neděli, jinak vše potřebné ke zkouškám je nutné nastudovat z domova a většina materiálů je k dispozici v eknihovně. Taky jsem potřebovala změnu... Jde to, jen se člověk musí smířit s tím, že to bude za cenu něčeho (v mém případě spánku, naučila jsem se vstávat v 5.00, jakkoli vůbec nejsem ranní typ, ale večer, když uložím děti, už zase nezbývá energie...).
Odpovědět
 Lucka Tobi 06/07 a Fabi 10/08 
  • 

Re: dá se to 

(4.6.2009 12:47:40)
Já jsem na tom podobně. Studuju 4 rokem FTVS v Praze je to od nás 100Km. Je mi 38 studovat jsem začala ještě v práci. Během studia porodila dvě děti.14 dní před porodem druhého jsem státnicovala Bc. Příští rok na jaře snad Mgr. Včera jsem zrovna byla na těžký zkoušce a prošla jsem. Učím se když děti spí nebo si hrají. Seminárky a práce píšu po večerech. Ono to tak hrozný není chce to dělat všechno postupně a hned a neodkládat. Z hlídáním to je taky problém. Babička 200km a druhá žádná a tak jsou jesle a kamárádky a v nejhorší nouzi si musí vzít partner dovolenou. Na spoustě přednášek není potřeba být a kde je tak když se chce tak se to prostě musí zařídit. Je to jenom o tom se rozhodnout a něco proto udělat.Držím pěsti pro správný rozhodnutí.
Odpovědět
 Lůca+Josífek 1/07 
  • 

Re: dá se to 

(4.6.2009 16:05:55)
Souhlasím s tím, že se to dá zvládnout.
Dostudovala jsem letos v lednu státní univerzitu. Už jsem Ing. Studium jsem si protáhla o semestr kvůli psaní DP. A také kvůli zkouškám, abych dohnala ty, co jsem neudělala po porodu, kdy jsem byla mimo 3 měsíce.
Já radši pracovala na DP a semestálkách po nocích. I v noci jsem se učila, nebo když syn přes den spal. Učila jsem se jen před zkouškou. Průběžně to u mě nehrozí. Studium bylo dálkové, takže na přednáškách jsem moc nebyla, není nutné. Podklady jsem měla od spolužáků. Pokud jsem jela na zkoušku, tak si někdo z rodiny bral dovolenou. Dělala jsem třeba 2 zkoušky v jeden den, aby toho nebylo tolik. A donutila jsem se tak, že jsem šla na termíny podle mé kamarádky. Ta je cílevědomá. Kdybych to dělala podle sebe, tak bych si dávala pozdější termíny a odklady a neměla to ještě teď, jako spousta spolužáků bez závazků.
Odpovědět
 petra(29) děti 5,2 
  • 

Re: dá se to 

(11.6.2009 22:59:16)
Také o této škole uvažuji, letos jsem si netroufla ale příští rok uvažuji o přijimačkách. Studium si lépe dovedu představit při práci (navzdory manažerské pozice) než na MD, nemohu se spolehnout ani na hlídání babiček,které jsou daleko ani manžela, se kterým bohužel nemohu vůbec počítač pro jeho vytíženost. Jak to vidíte/š po roce? Jak náročné to bylo. Jaké byly přijimačky?
Odpovědět
 helena + veverčátka 


Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(4.6.2009 11:19:21)
Většina maminek je tu nadšených studentek, tak já se přidám s opačnou zkušeností. Studuji poslední kus bc. Když jsem otěhotněla, byla jsem skoro na konci, ale vzhledem k nemoci dceři jsem nemohla fungovat normálně (atopik, alergik - špatné spaní, dieta tudíž časté denní vaření) neb tatínek je dost vytížen a ještě k tomu se stará o stavbu domku.
Také jsem trošku rozčarovaná z "nechuti" pomoci od ostatních členů rodiny, protože všichni jsou nadšeni, že jsem to nevzdala, ale pohlídat na zkoušky nebo před zkouškou nepřijde nikdo, protože všichni si musí vzít dovču a o víkendu to přeci není třeba, když je doma muž (vztahy máme dobré, spíš okolnosti..). Manžel nemá kdy, dost dovolené si utrhne kvůli stavbě, takže to už by nám fakt nezbylo vůbec nic na dovču a vánoce. Samo, musím si to zařídit jak umím a plácám to, jak se dá a protože píšeš, že jsi v podobné situaci jako já - žádná moc pomoc, radím zvážit velmi. A to hlavně s manželem, protože po večerech se nebudeš věnovat jemu (vám a vašemu vztahu), ale učení. O odpoledních spáncích se nebudeš věnovat úklidu, ale učení. O víkendech budeš vyhánět manžela s dětmi a budeš se učit! A manžel se MUSÍ zapojit do domácích prací, jinak na učení prostě čas nebude.
A to každý nesnese a nemluvím jen o muži, ale i o tobě. Hlavně ty si budeš muset pár pěkných víkendů odpustit. Chce to disciplinovanost a jestli si rozhodnutá s smířená s budoucí situací, tak rozhodně do toho jdi!!!
A co se týká toho sebevědomí, buď nějaké máš a pak ti nějaké "nedodělání" neuškodí neb chleba stejně levnější nebude a zkouška je lepší než nic ;-), a nebo nemáš a pak předpokládám, že bys ani neměla ambice na školu, takže s tím si nedělej starost :-D. Nějak to vždy dopadne! A právě ty, co se nejvíce bojí se nejlépe připravují! :-)

Takže zdar škole ať se rozhodneš jakkoliv!
Odpovědět
 Babsi+2 


Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(4.6.2009 12:30:28)
Děkuji, koukám, že máme skoro stejně "nadšené" okolí, u mě šlo o hlídání při práci. Pak mě dožralo, když přila babička a stěžovala si, že jí vůbec nedávám děti. Měla jsem chuť s ní vyrazit dveře.

Zakladatelko, proč se tak bojíš jít dělat do neziskovky? Já to na pár let zkusila a jako rozjezd to bylo fajn. Sice peníze nic moc, ale platili mi školení, nevyžadovali přesčasy, nevyhrožovali výpovědí, když jsem byla s dětma doma. Fakt to nebylo špatné.
Odpovědět
 helena + veverčátka 


Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(4.6.2009 14:01:18)
Jó rodičové (oboje) jsou rádi, když se zastavíme, ale jakmile oni mají přijít, tak to je na týdny ~t~. Ale je fakt, že oboje mají zahradu a my teď bydlíme ještě v bytě, tak se jim nechce dřepět doma, ale i když je škaredě, tak jsou radši u sebe doma~;).
Odpovědět
 Iva 
  • 

Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(4.6.2009 14:01:19)
Tak to je stejné jako u nás, já už mám sice vystudováno, ale už rok "pracuju" na vlastním podnikání, mám vymyšlený podle všech "báječný" podnikatelský plán, ale jaksi pomoc odnikud z rodiny žádná... Jasně že je to moje věc a všem je do toho houby že já mám plán jak se nezbláznit z mateřský a nebýt po MD závislá na zaměstnavateli, ale kdyby mi opravdu fandili, myslím že by vyslyšeli moje stížnosti že na přípravu firmy nemám čas a že by aspoň vzali sem tam synka do lesa...
Jenže to se nekoná, manžel je skvělý chlap ale kromě občasné přípravy salátu nebo těstovin k večeři nepomůže doma s ničím, a ostatní rodina taky ne...

Autorko, řeším to takovou "školičkou" pro děti v místním mateřském centru, kam chodí syn (1,5 roku) na jedno dopoledne týdně, plus jedno odpoledne týdně mám slečnu na hlídání. V těchto volných chvílích pracuju, sice to úplně nestačí, ale lepší než nic...

Držím palce!
Odpovědět
 helena + veverčátka 


Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(4.6.2009 20:14:44)
No, nechat někde dítko, tak do bych doma asi nepochodila:
1. jesle jsou tu totálně zabetonované
2. o žádné další možnosti nikde nevím a když tak dost drahé a děti bych tam nesvěřila
3. manžel by asi vylítnul z kůže - prý si radši vezme volno v práci, ale to zas nechci já, protože nějaký oddychový čas potřebujeme

Ale možná to začnu řešit a pak ho postavím před hotovou věc. Dříve jsem si myslela, že když každý z rodiny pohlídá jeden den(půlden), tak se to bude dát nějak uplácat, ale ale ale.. to jsem se přepočítala. Nicméně, je to stále můj problém a ne jejich, takže to prostě budu řešit jak to půjde. ~j~
Odpovědět
 Iva 
  • 

Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(5.6.2009 12:12:29)
Helčo nevímke bydlíš, já na samém okraji Prahy, jesle jsou u nás taky totálně plné. Ale takové pidijesličky v mateřských centech v okolí se u nás dají najít, platím 300 Kč za celé dopoledne (4 hodiny), tak to celkem jde.
Zkus hledat, a nedej na zbytek rodiny že se jim to nezdá - jestli to zvládne dítko, samo že každé je jiné, tak to ostatní unesou také....
Navíc jsem z těch, co jsou přesvědčené že jedno dopoledne týdně od mámy dítěti, které není mamánek a prostě je "do světa" jako je náš Vítek, jen prospěje, zvlášť v péči kvalifikovaných lidí....
Odpovědět
 helena + veverčátka 


Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(5.6.2009 13:32:20)
Jenže ona je teď právě ve stadiu maminkovství i když pozoruji, že jí to už přechází. Problém je také v tom, že se budeme z města stěhovat na ves a tam je jen školka. A než najdu kámošku, tak by se mi vyplatilo vrznout jí do klasických jeslí tak 1x týdně na celý den abych nedojela domů, chvilku něco udělala a zas nejela zpátky..
Odpovědět
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(4.6.2009 19:12:56)
u nás je manžel ten, který dálkově studuje. Má kombinované studium VŠ informatika, navíc má školu přímo naproti práce. Na přednášky chodit nemusí, jenom jednou za čtvrt roku mají tutoriál (pátek odpoledne a sobota dopoledne). Všechno se musí naučit sám, nebo si domluví konzultace. Mají spoustu časově náročných seminárek.
Stejně tak má hodně časově náročné zaměstnání. Je v posledním ročníku, resp. teď přerušil, protože se nám narodil předčasně druhý syn a fakt to nešlo.
Snažíme se maximálně, aby tu školu dodělal, taky je mi líto těch let, které jsme oba dva do jeho školy investovali. Ale je to záhul, trpí tím úplně všechno - on, já, děti, domácnost, volný čas, ale i zaměstnání (když jsou zkoušky - pak to zase dohání v práci a nestíhá jinde).
Prostě je to o neustálé prvotřídní organizaci všeho, i toho, co bohužel zorganizovat nejde. Takže spíše přesouvání těch nejžhavějších povinností, co nejvíce hoří před ty, co teprve "doutnají".

Hodně dobře to zvaž, je jedna věc, že tě cizí lidé podporují a říkají ti, ať jdeš do toho... Důležitější ale bude, jestli to s tebou budou chtít přetrpět tví nejbližší, protože se to dotkne hlavně jich.
Odpovědět
 helena + veverčátka 


Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(4.6.2009 20:17:59)
Chápu! Všichni se mi diví, že nechci na magisterské i když ještě nemám bc. Prý mě to pak nakopne. Ale ti jsou všichni svobodní nebo mají rodiče na hlídání, případně manžela v normální práci, který chodí dom do pěti..
Odpovědět
 taky studentka 
  • 

Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(4.6.2009 21:53:06)
Jo,jo..Je to těžký. Ale nakonec se to zvládnout dá. Já mám sice nefungujícího manžela, doma s ničím nepomůže, ale mí rodiče naštěstí pohlídají. Jeho rodiče taky nikdy s ničím nepomůžou. Záhul zvládnout dománost, úklid, každodenní vaření atd...práci, věnovat se dětem a do toho studium. Dítě se mi do toho taky narodilo předčasně, takže půl roku 6x denně Vojtovka... Ale nikdy nelituji, že jsem studovala a snad příští týden státnice zvládnu.
Odpovědět
 Radka,4/06+12/07 
  • 

Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(4.6.2009 21:57:00)
Něco podobnýho jsem řešila o pár řádků víš... Bc už mám, ale na Ing. se už asi nedostane.... ale já to naštěstí ke svému oboru, kde mám dlouholetou praxi a který mě hlavně baví!!!!!, nepotřebuju... už jednou jsem se dozvěděla, že i s Bc. jsem překvalifikovaná, takže vím že by mě nezaplatili. Dokonce kolegyně ING. měla nižší plat než já Bc., takže u mě rozhodnutí jednoznačné... UŽ NE!
Odpovědět
 Lusika 
  • 

Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(4.6.2009 20:26:54)
Ahoj,

já jsem doma 4. rok a ještě dva roky budu, babičky nehlídají vůbec, manžel bývá v práci do 19.00.

Popravdě si nedovedu přestavit, že bych se měla denně učit. Teď jsem byla týden nemocná a domácnost se úplně zhroutila... Manžel zvládnul děti, domácnost ani omylem.
Pokud máš ale děti, co si vystačí samy a nechtějí mámu k hraní, tak třeba máš šanci. Moje děti si samy nepohrají, takže na domácnost mám v podstatě čas jen přes jejich spaní. Klid na učení by mohl být - na úkor mého spánku.

Tak to uvaž a nenech se vyprovokovat velkým fanděním k neuváženému kroku. Taky nejsem fanda "odkládání" dětí do jeslí, pokud děti vyloženě netíhnou k samostatnosti.

Já osobně se nenechám strašit řečmi o zakrnění, doženu to, až bude čas. Neziskovky bych se nebála, většinou je tam príma parta a klid.

Lusika
Odpovědět
 helena + veverčátka 


Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(4.6.2009 20:38:36)
Lusiko,
nevěř tomu i když si děti hrají, nemůžeš zalézt z jejich dohledu na dvě hodiny a soustředit se na učení. jó komu jde učení samo, ten tohle neřeší, ale kdo musí opravdu si alespoň vše v klidu jednou dvakrát přečíst, tak počítám, že tomu hrající se děti budou asi vadit.
Odpovědět
 Lusika 
  • 

Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(10.6.2009 20:59:58)
Hlavně samostatně hrající si děti dle mého neodpovídají věkově dětem autorky. Malé děti potřebují ke hře společnost - tedy aspoň většina. Pokud si vystačí sami, stejně potřebují "napítčuratněcopodat":-).

Ale jsou aktivnější maminky, co nepotřebují 8 hodin spánku denně a připadají si nevyužitě. Pro takové je jistě studium ideální na "prázdné" večery:-)).

Lusika
Odpovědět
 Evista 


Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(4.6.2009 22:29:14)
tak pod tohle se můžu podepsat...
Mám podporu babiček, manžela, ale naklizená domácnost a studium-nexistuje, při zkouškovém teplá večeře či lepší oběd-neexistuje, manžel remcá že večer se s ním vlastně nebavím. Taky nálada u zkouškového období, stres. Za pár dní jdu ke státnicím na bc. ja doufám že to půjde napoprvé a myslím si že přihlšku na magisterské si podávat ani nebudu. Nervy mám jedny a malá je "malá" taky jen jednou.
Já vím že všechny VŠ nejsou postaveny na stejnou úroveň, někde se tak moc učit nemusí.
Odpovědět
 Luss 


Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky 

(7.6.2009 9:19:16)
Helena krásně popsala realitu, její příspěvek dost přesně popisuje, jak to asi funguje. Já mám za sebou 1.ročník bak. studia. Dcera mám 2 1/2 roku a v období, kdy měla rok jsem stejně váhala jako Eva. Hnalo mě dopředu to, že obor ze střední jsem měla nanic - obuvnictví. Poslední zaměstnání (totálně mimo obor) jsem měla sice zajímavé i dobře placené a bylo to jen díky tomu, že šéf nehleděl na vzdělání, ale více ho zajímalo, jak umím jazyk a jestli mám technické myšlení. Jenže dobudoucna bych takové štěstí bych mít nemusela, takže jsem na svém vzdělání chtěla začít pracovat. Bohužel jediný obor, který jsem mohla studovat byla Filologie - Němčina v managerské praxi a jak mi bylo řečeno, jazyky se jen těžko studují dálkově, takže jediná možnost byla jít na denní. Chtěla jsem to vzdát, ale nakonec jsme se s manžou domluvili, že to zkusíme a když to prostě nepůjde, tak toho můžu nechat vždycky. Nejdůležitější pro nás bylo zajištění dcery. Jelikož s babičkama počítat nemůžem, chtěli jsme si najít přes inzerát cizí "babičku". Mezi uchazečkami se nám ale ozvala mladá studentka sociální pedagogiky, která děti miluje a má v plánu i do budoucna s nimi pracovat. Malé se věnuje vzorně a i není drahá, takže možná to zkus inzerát, ale vybírat opravdu opatrně!! My jsme naštěstí měli o ní i celé rodině dobré reference z několika nezávislých stran, takže jsme byli jakž takž v klidu. Školu mám státní, takže školné neplatím, takže jediné náklady mám na "chůvičku".
Za pár dnů mi bude 32 a jsem 12 let po maturitě. Stejně jako některé moje vrstevnice, které se dali taky později na další studium, se i mně potvrdilo, že asi 1/2 roku trvá, než se hlavička dostala do obrátek a naučila se znovu učit. První zkoušky byly hrozné - nevěřila jsem si a moc to opravdu nešlo dostat do hlavy, ale nakonec se to podařilo a výsledky jsem měla myslím si dost dobré - tak jak píše Eva - hodně jsem se bála, že to neudělám a to mě hnalo dopředu. Co se týká zvládnutí domácnosti a dítěte, tak opravdu můžeš vycházet z Eviného článku.
Teď čekáme v zimě druhé mimi, takže do druháku půjdu už s pěkným bříškem, ale chci mět aspoň rok a půl hotový, protože se 2 dětmi to bude ještě náročnější.
Pokud máš odhodlání, zkus se do toho dát. Není to lehké, ale dá se to. Holt se budeš muset časově na nějaký ten rok omezit a sama uvidíš, jestli to půjde nebo ne. Přeji hodně štěstí!!!
Odpovědět
 Maryl 


Rekvalifikace 

(4.6.2009 11:23:15)
Také řeším podobný problém.Mám 14měsíčního chlapečka a před 11 lety jsem odmaturovala na obchodní akademii.Vystřídala jsem několik zaměstnání a nikde jsem nebyla spokojená.Ne že bych byla líná,spíš naopak,ale vždy jsem toužila pracovat ve zdravotnictví.Mrzí mě,že jsem po škole šla studovat obchodní akademii,po mateřské bych strašně ráda pracovala ve zdravotnictví,nebo jako pečovatelka či v dětském domově,nebo domově důchodců,ale vůbec nevím,jak na to.Střední zdravotnická škola je na 5 let a chodí se tam 1krát týdně na celý den a to pochybuji,že by mi někde v zaměstnání takhle vyšli vstříc,ještě když budou vědět,že jim stejně časem uteču a mně už zbývají jen necelé 2 roky mateřské.Nemáte prosím někdo nějakou zkušenost nebo radu?Děkuji
Odpovědět
 Adélka 
  • 

Re: Rekvalifikace 

(5.6.2009 22:56:33)
Mamčina sousedka byla roky doma kvůli těžce nemocnému tatínkovi, na kterého brala "bezmocnost" a starala se o něj. Po tatínkově smrti nevěděla co dál, o původním zaměstnání se vůbec nedalo mluvit a zjistila, že by ji tahle práce ošetřovatelky vlastně bavila. Udělala si na pracáku rekvalifikační kurz a teď je v nemocnici spokojená. Takže bych se zašla zeptat asi na pracák. Mám obavy, že tam ti rekvalifikační kurz proplatí jedině, když budeš v jejich seznamu nezaměstnaných, ale třeba by ti dali kontakt, mohla by sis kurz zaplatit sama nebo by poradili jak na to. Ale tohle je opravdu jen sanitářka, žádné odborné vzdělání, to získáš asi fakt jen na zdravce nebo vyšší zdravotní, na tu je požadavek maturita a určitě ne jen maturita na zdravce, protože kamarádka si tu vyšší odbornou dělala po rodinné škole.
Odpovědět
 Janule 
  • 

Studium účetnictví 

(4.6.2009 11:32:08)
V prvé řadě si zkus racionálně ujasnit, co vlastně chceš a proč. Protože pokud se chceš naučit účtovat (a to i velmi dobře), není k tomu potřeba VŠ ani matematika. Na VŠ Ti většina předmětů bude úplně k ničemu a dost vzdálená od praxe (jsem absolventka VŠE v Praze, pracuji v oblasti účta a daní). Zbytečně se budeš učit věci jen kvůli tomu, abys složila zkoušku. Myslím, že se vzrůstajícím věkem na trhu práce není tak důležité, jestli máš diplom nebo maturitu, protože po té řadě let, co od studia pro většinu lidí uběhly, si stejně nikdo skoro nic ze školy nepamatuje, ale to, co aktuálně umíš. Spolupracuji s řadou hlavních účetních a na 100 % platí, že jejich kvalita absolutně nesouvisí s tím, jestli mají před jménem ing. Což většina zaměstnavatelů ví. Pokud se chceš účetnictvím živit, rozmyslela bych si ještě, zda jako OSVČ (bez praxe zásadně nedoporučuji) a pak bych se tedy spíše orientovala na fyzické osoby nebo jako zaměstnanec s nutností zaměřit se na právnické osoby. Pokud jsi úplný začátečník, doporučila bych Ti zajít do prodejny ekonomické literatury (nebo učebnic) a koupit si nejdříve učebnice účetnictví pro SŠ (OA). Tím bys mohla začít. Účetnictví je principiálně velmi jednoduché. Postupně se dostaneš ke stále složitějším případům. Následně bych nakoupila poslední znění Zákona o účetnictví, Zákona o správě daní a poplatků, Zákona o dani z příjmu, Zákona o DPH. Tyto je potřeba prostudovat, zvlášť DPH je dost oříšek, ale stačil by asi jen základní přehled. Potom bych se podívala na stránky Svazu účetních, kde nabízejí certifikované kurzy účetnictví. Je to dlouhodobější studium, lze dosáhnout kvalifikace Účetní expert. Myslím, že absolvování těchto kurzů se zkouškami je zárukou toho, že budeš umět účtovat (i danit). A také, že bravurně projdeš případným výběrovým řízením třeba na Hlavní účetní, kde bývají docela těžké odborné testy. Což (podle mého názoru) s pouhou VŠ složit nejde.
Odpovědět
 Stáňa, 2 děti 
  • 

Re: Studium účetnictví 

(4.6.2009 13:14:35)
Souhlasím s Janulí.
Také jsem absolventka VŠE a před mateřskou jsem pracovala jako účetní a později jako finanční analytik. V práci příliš neřešili tituly. Pokud se chceš věnovat účetnictví, což není podle mě špatná volba, pokud jsi ten typ, tak taky doporučuji kurzy. Na VŠ, aspoň na VŠE je spoustu jiných předmětů, s kterými by ses trápila a nebyli by ti k ničemu (např. matematika). Myslím, že určitý druh studia je určitě fajn, taky malinko uvažuju. Ale když má dojít na činy, zvítězí lenost. Nedělala jste si některá daňového poradce na MD? Musela bych projít kurzama, na ně sehnat hlídání.. ale až se vrátím do práce, bude to horší.
Odpovědět
 Linda 
  • 

Re: Studium účetnictví 

(4.6.2009 15:36:05)
Jako další z absolventek VŠE :-) se podepisuji pod to, zvolit raději nějaký konkrétní kurz na míru, než VŠ. Pokud je cílem odreagování se od dětí a vylepšení své pozice na trhu práce, pak nějaký takový kurz toto taky dokáže splnit a je to časově méně náročné než VŠ a patrně taky zajímavější. Taky už bych dneska neměla nervy na to, začít se učit matiku, statistiku a další ptákoviny - zejména když má člověk rodinu a volný čas je tak drahocenný, považovala bych to za ztrátu času.

Daňového poradce na MD? No nevím, možná některé frajerky by to zvládly, jenže moje kamarádky, co jsou uprostřed krásně rozjeté kariéry, se u toho docela zapotily (a i tak to vyšlo až na x-tý pokus) - a to jsou to chytré holky a mají to propojené s denodenní praxí...A nemusejí shánět hlídání, nevadilo, že na to padaly určitou dobu všechny večery, víkendy a dokonce dovolená!
Odpovědět
 Janule 
  • 

Daňové poradenství 

(4.6.2009 21:51:01)
Já jsem zkoušky skládala v roce 2000 (?). Byly o dost lehčí než teď, pracovala jsem tenkrát pátým rokem v poradenské firmě a byla to zabíračka. Někteří kolegové byli u zkoušek i v poslední době. Uspěli, ale jsou to fakt nadupaní dříči. Neměla bych teď nejmenší šanci. Zkoušky jsou hodně těžký, prostě lobby. Na stránkách KDP si můžeš objednat sborník příkladů z minulých zkoušek, uděláš si představu, o co jde... 80% toho, co se budeš muset naučit nikdy nepoužiješ. Ale to kulatý razítko použitelný je, uznávám.
Na MD bych si troufla spíš na auditory. Já jsem je dokončovala v šestinedělí. Je to práce tak na dva roky, zkoušek je víc, se semináři se to ale docela prodraží. Na druhou stranu se lze domluvit s někým, kdo tam chodí, aby ti tam vzal diktafon. Složit to jde, neznám nikoho, kdo by zkoušky "neuchodil", pokud to sám nevzdal. Bohužel to znamená znovu mikro, makroekonomii i tu statistiku, ale dá se to, fakt. I na MD.
Další docela hit je certifikovaná zkouška "IFRS specialista" pod Svazem účetních. Tu jsem složila vloni (na MD). Protože jsem o té oblasti nevěděla nic a nechtělo se mi dávat X-tisíc za semináře, riskla jsem domácí přípravu a vyšlo to. Pár měsíců bylo krutých.
Nic jinýho nemám :-)
Pokud bych Ti mohla nějak pomoci, napiš klidně mail.
Odpovědět
 Markéta, syn 7l. a miminko 
  • 

Na co auditorské zkoušky 

(4.6.2009 22:05:58)
K čemu jsou auditorské zkoušky bez VŠ? Podle mě, pokud nechce někdo provozovat auditorskou praxi, jsou naprostou ztrátou času a praxi nemůže provozovat, pokud není VŠ. Na účetnictví jsou zaměřené pouze dvě zkoušky, takže pro praxi absolutně o ničem.
Odpovědět
 Janule 
  • 

Re: Na co auditorské zkoušky 

(5.6.2009 8:57:05)
Odpovídala jsem Stáně, která se ptala na zkušenosti se zkouškami na daňového poradce při MD. Podmínkou pro složení auditorských zkoušek je VŠ (což Stáňa má). A k čemu jsou? Jen pro výkon auditorské profese. Pochopitelně jinak nejsou k ničemu. Ostatně ani není možné s tou licencí jinou práci dělat. Je to rozhodně po všech směrech lepší práce než být účetní. A možná - pro ženu s dvěma dětmi - i vhodnější než výkon daňového poradenství. Je to práce více rutinní, méně nárazová, méně riskantní a přitom stejně dobře placená. To je alespoň můj názor.
Odpovědět
 Veronika 
  • 

BĚŽTE A NEDEJ TE SE 

(4.6.2009 13:11:16)
Běžte studovat a to co nejdřív, mně se na mateřské nechtělo a teď toho lituju. Začala jsem dělat Ekonomii a management a bojuju co to dá. Jenom se budete muset vnitřně srovnat s tím, že domácnost ani škola nebude na 100%, ale zvládnout se to dá. A věřte, že v očích zaměstnavalatele jsem stoupla, už jenom tím, že jsem se rozhodla dodělat si další vzdělání. Takže BĚŽTE DO ŠKOLY BUDE NÁS O JEDNU STUDUJÍCÍ MAMINKU VÍC!!!!!!
Odpovědět
 omaňa 


Re: BĚŽTE A NEDEJ TE SE 

(4.6.2009 14:02:17)
jak bylo řečeno, běž to aspoň zkusit. Vloni jsem měla pocit, že budu mít spoustu volného času, když nám nejmladší holčička nastoupí na dopoledne do školky, tak jsem se přihlásila na VŠ. V listopadu jsme dostali roční mrně, a čas je najednou v háji. Zrovna v pondělí jsem si říkala, jestli je mi to zapotřebí, malá po mě lozila a chtěla si hrát a mě zbývalo na druhý den ke zkoušce dočíst asi 120 stran ze skript. Mrně se nakonec urazilo a usnulo, já to nějak dočetla, zkouška sice byla za tři, ale mám radost i sama ze sebe, že nejsem úúúplně blbá~:-D. Taky jsem ze školy 17 let, do hlavy to už tak rychle neleze, ale přijdeš na jiné myšlenky, seznámíš se zase s novými lidmi, vypadneš ze stereotypu maminy na mateřské. Pro mě je ve finále škola relax ~z~
P.S. zítra jdu na zápočet z matiky, tak mi držte prosím palečky ~t~
Odpovědět
 Hanka 75 


účetnictví a matematika 

(4.6.2009 13:15:08)
Ahoj, mám zatím malá dvojčata, tak si netroufám nijak radit, co se týká toho, zda to jde zvládnout. Myslím že jde, určitě je to náročné, a je otázka, zda ti to za to stojí. Podle toho co píšeš, a podle toho, že ses doučovala jazyky (coz obdivuji !) si myslím, že máš sebekázen, vůli, a že to zvládneš. A také, že už vlastně jsi trochu rozhodnutá. Určitě do toho všeho máš chut.

Jo a ted to s čím mohu přispěv. Mám OA-střední školu, maturitu z účetnictví, dále VŠ a na ní statnice z účetnictví (vždy za jedna). Děalal jsem účetnictví v praxi. A z tohohle vím, že na účetnictví ždnou vyoskou matematiku neptořebuješ. Skoro jen to sčítat a odčítat. Takže matematiky se neboj :-) Chemii a fyziku nepotřebuješ samosebou vůbec.

Držím palce
Odpovědět
 Linda + 2 kluci 


něco podobného i u nás 

(4.6.2009 13:46:09)
Něco podobného proběhlo i u nás. V den, kdy jsme se dozvěděli, že čekáme první dítě, přišel manželovi dopis z VŠ, že ho vzali na dálkové studium, provozně-ekonomická fakulta čZÚ. Tenkrát jsme se rozhodli pro, že to nějak zvládneme. A dnes? Po 5,5 letech manžel v březnu odpromoval. Uf. Uf. Studovat při práci je fuška. Dřina. Zvláště předměty, které vychází z matiky. Tj. mikro,makro,statistika ...... je to o vysezených hodinách a hodinách. Aby měl manžel klid, ujížděla jsem na víkendy k rodičům, aby měl prostor pro učení. A v týdnu? Snad kromě prázdnin a pár volnějších termínů se po uložení dětí večer do postele šel učit. Dovolená žádná, padla na učení a na zkoušky. Když to tak shrnu, 5,5 roku to bylo odříkání. Dnes už bych s ním do toho nešla, neboť já kromě dvou dětí dělám ještě doma účetnictví.
Závěrem: Pokud nemáš k dispozici babičky, např. na vyzvedávání ze školek, při nemocech ......, tak bych to rozhodně zvážila. Ty se zničíš, dětem vezmeš kus jejich dětství ......
Líbil se mi 1 názor: účetní můžeš dělat i bez VŠ (já už jí takto dělám 14 let), 2-3 kurzy od Svazu účetních + nastudovat odbornou literaturu ..... účetnictví je hodně o praxi.
Držím ti palce, ať ti vše vyjde.
Odpovědět
 Aja 
  • 

Re: něco podobného i u nás 

(4.6.2009 17:10:06)
TEdy ja naprosto nesouhlasim. Proc bych mela detem nicit detstvi? Ucim se pouze, kdyz spi, jinak to neprichazi v uvahu! Takze o mem studiu oni vubec netusi...
Odpovědět
 Marunova 


Bohužel nejdu studovat 

(4.6.2009 13:51:11)
Strašně jsem si přála jednou udělat VŠ a vždy jsem si říkala, že při MD a RD to zvládnu - prdlajs! Manžel má hodně náročnou práci a do toho stavíme dům, který by měl být už za pár dní hotový (díkybohu). Tatínka holky moc často nevidí, ale když je s nima, tak jim to úžasně vynahrazuje. Jsem na domácnost a děti dost často sama - babičku a dědu k dispozici máme, ale opravdu nechci aby s nimi byli častěji, než se svojí maminkou a tatínkem. Jsem strašně moc ráda, že už náš domeček bude hotový, protože je to opravdu náročné a teď když už by mělo být vše v pohodě, tak bych se do učení měla pustit já - na to fakt nemám (psychicky). Při té škole bych neměla čas na sebe, na manžela, na děti, věčný stres a dětem neustále říkat, maminka teď nemá čas, musí se učit, nebo až později ..... nebo nemůžu si s Vámi hrát (jet na výlet,.....) jsem unavená. Vážně ne, ne, ne !!!! Viděla jsem, jak to při tom fofru, co manžel má, s holkama často probíhalo a opravdu už to tak nechci (ikdyž by to teď bylo obráceně). Takže za mě, ne. Někdo jiný to zase cítí jinak, ale po tom, co jsme si právě prožili, jsem přehodnotila priority a VŠ mít opravdu za každou cenu nemusím.
Odpovědět
 Tajtrdlík 


Studium patří k životu 

(4.6.2009 13:52:12)
Velice zajímavá diskuse. Řekla bych, že studujících maminek je docela hodně, ale je málo možností kombinovaného studia. Všichni, kdo studovali při rodině, říkali že se to zvládnout dá, skutečnost prý neni tak hrozná, jak to zprvu vypadá. Každá škola má i jiné rozvrhy, někde jsou přednášky o víkendech, někde třikrát do roka jeden týden apod. Myslim, že se dá vybrat i s ohledem na rodinu a děti co komu vyhovuje. Určitě se koukněte na stránky školy. A jestli o škole uvažujete, tak se do toho dejte, určitě by jste litovala, kdyby jste to nezkusila. Držím palce.
Odpovědět
 aja 
  • 

Re: Studium patří k životu 

(4.6.2009 14:08:11)
Ahoj, Ja studuju dalkove, dve deti. Hlida babicka pouze kdyz jsem jedno za 14 dni ve skole. Jinak uceni, eseje, to musim doma za plneho chodu domacnosti, manzel me nepomaha, alebrz stavi. A da se i tak, prave jsem ukoncila prvak. Rozhodne me to za to stoji, i kdyt tomu venuju skoro vsechny volne vecery. Beru to tak, ze muzu byt rada, ze me nekdo hlida deti, kdyz jsem ve skole a na uceni uz by to byl prilis velky luxus:-)
Odpovědět
 Nabuko 


Studium 

(4.6.2009 14:01:54)
Studium můžu jedině doporučit. Dá se to zvládnout.

Zrovna minulý týden jsem udělala státnice. Mám dvouleté dítě, na které jsem sama (otec nás opustil v 6nedělí), pracuji na plný úvazek a studovala jsem pět let.

Neříkám, že je to jednoduché, ale člověk v sobě nalezne neuvěřitelné rezervy.
Odpovědět
 Leontýnka+3 


Re: Studium 

(4.6.2009 14:24:32)
Moc hezký článek a zajímavá diskuse. Tak si přidám se svojí troškou do mlýna.

Já osobně bych si na studium, kde se vyskytuje matematika netroufla, protože matika nikdy nebyl můj šálek kávy.
Ale když jsem otěhotněla s dcerou (má 7 měsíců), doma jsem měla dvouletého kluka, tak jsem se rozhodla, že to prostě zkusím, abych se doma nezbláznila a hlavně, kdo na mě bude čekat po mateřské, v 35. Původní zaměstnavatel zůstal v Praze, odkud jsme se odstěhovali.
Teď mám za sebou první ročník (studuji na mendelu, Specializaci v pedagogice). Musím říct, že já teda naštěstí podporu mám. Manžel má v práci domluvený home office na pátky, kdy jsem ve škole a ještě jezdí jako podpora babička. Nebo starší syn jezdí k ní (naštěstí už je doma, do práce nechodí). Myslím, že samo chození do školy není až tak náročené, horší je učení na zkoušky, ale i to se dá zvládnout. Od září mi jde syn do školky, tak doufám, že už nebudeme tolik potřebovat zapojit babičku (aby si trošku oddechla:-)).

Každopádně, já jsem přihlášku podala až poté, co mě manžel ujistil, že mi pomůže (hlídá děti, jinak domácnosti moc nedá, ale to se vždycky nějak pofackuje) a co moje mamka sepjala ruce a řekla KONEČNĚ!! Zapřísahala se, že bude hlídat do roztrhání těla (občas to tak fakt je), jen abych se do toho pustila.

Studuju kombinovaně, přednášející a zkoušející nám vychází dost vstříc a já musím říct, že jsem se po prvním semestru už tak těšila zpět do školy:-) Během prvního semestru jsem stihla porodit, byli takoví, co to ani nezaznamenali;)
Odpovědět
 Salli 


Re: Studium - PRO LEONTÝNKU 

(5.6.2009 0:11:39)
Chtěla jsem moc poprosit o radu, nebo informaci v kterém měsíci jsi rodila? Psala jsi, že to bylo během prvního semestru, a že to tvý spolužáci ani nezaznamenali. Já začínám studovat taky spec.pedagogiku, ale ve Zlíně a chtěli bychom druhé dítě... Ještě jsem se chtěla zeptat, zda máš sociální pedag. nebo jinou specializaci.
Odpovědět
 Danyella 


Re: Studium - PRO LEONTÝNKU 

(5.6.2009 0:14:56)
Sali, neteř hodlá též příští rok studovat spec.pedagogiku a Zlín nemáme zas tak daleko. Studujete na soukr. škole nebo státní ? Z čeho se tam dělaly příjmačky?Díky
Odpovědět
 Salli 


Re: Studium - PRO LEONTÝNKU 

(5.6.2009 0:19:51)
Je to státní - Univerzita Tomáše Bati , fakulta humanit. studií. Zkoušky jsem dělala z obec.studijních předpokladů a všeobecný test. Byly to srovnávací zkoušky společnosti SCIO.
Odpovědět
 Danyella 


Re: Studium - PRO LEONTÝNKU 

(5.6.2009 0:31:33)
Salli, díky moc. Hodně studijních úspěchů!
Odpovědět
 Hanka 
  • 

Re: Studium - PRO LEONTÝNKU 

(7.6.2009 18:42:29)
a není to sociální pedagogika
- tu studuji já, už druhým rokem a za týden snad bude už padla,
chce to pomoc minimálně od manžela,
na ústní zkoušky beru děti s sebou (a jsem domluvená s některým ze spolužáků na hlídání na chodbě) no a na písemné holt musím vždycky někoho sehnat (ale ty si plánuji na soboty, tak to jde ;))
Odpovědět
 Marico 
  • 

Určitě ano! 

(4.6.2009 15:01:02)
Za sebe můžu říct, že bys to měla zkusit. Vycházím z vlastní zkušenosti. Mám dvě děti (4,5 a 1,5 roku staré), Jsem doma pátým rokem. Po prvním dítěti jsem se bála, co bude s mým zaměstnáním, až skončím navazující mateřskou (měla jsem smlouvu na dobu určitou a ta pochopitelně vypršela). Jsem z Plzně. Babičku máme jen jednu a bydlí 200 km daleko a pracuje, takže hlídání žádné. Manžel nás živí. Takže podobné jako u tebe. Přihlásila jsem se ke studiu, ale jediná škola, kde se studoval můj obor, je v Brně. Dojížděla jsem v dálkovém studiu tři roky. NEbylo to zadarmo, ale dařilo se mi držet výdaje na uzdě. Pětileté studium jsem zvládla za tři roky, protože jsem s dítětem byla doma. Učila jsem se dvakrát týdně v noci. Závěrečnou práci jsem psala už těhotná, závěrečné zkoušky jsem skládala na konci osmého měsíce těhotenství. Ale stihla jsem to a moc mi to pomohlo. Nejen tím, že mám větší šanci dostat místo, až se vrátím po mateřské, ale i tím, že jsem na nějakou dobu zmírnila rychlost "slepicovatění", jestli víte, co tím myslím. Jednou za tři týdny jsem nemusela v Brně šišlat na děti, musela jsem logicky myslet, rozhodovat se i o důležitějších věcech, než kolik koupím k večeři rohlíků. Bylo to fajn. Rozhodně to doporučuju! Rodina byla skvělá. V dálkovém studiu se většinou jezdí do školy v pátek nebo v sobotu, takže manžel mohl hlídat, dítě jsem odstavila od kojení po čtrnácti měsících tak, že jsem odjela na třídenní konferenci a bylo to. (Teď bych potřebovala odstavit druhou dceru, je jí 21 měsíců a konference žádná v dohledu... :-))) Stálo to na peníze cca 30 000,- za tři roky, to se dalo ušetřit. Takže za sebe doporučuju jít do studia. Je to hodnota, která se ti neztratí.
Odpovědět
 Luďka 


Taky jsem studovala 

(4.6.2009 17:17:54)
Vloni jsem sem na rodinu napsala příspěvek s názvem Studium při dětech http://www.rodina.cz/clanek6566.htm Tam jsem popsala, jaké to bylo... Na diskuzi mi většina žen fandila, ale od některých jsem si to "pěkně slízla" :-) Že zanedbávám děti, ty jsou malé jen jednou, nemůžu se jim naplno věnovat, rodina trpí... Mně osobně to studium hrozně pomohlo, děláš něco pro sebe, jednou za 14 dní ráda vypadneš z domácnosti, aby ses domů to radši zase vrátila. Výhoda je i ta, že děti se stanou samostatnějšími. Jsem si jistá, že naše děti mým studiem neutrpěly, když to šlo, věnovala jsem se jim maximálně. Výhod studia je celá řada, na mateřské nevyhoříš atd......, nevýhod taky (viz můj článek). Já jsem měla tu OBROVSKOU výhodu, že v době krizovek mi hlídaly děti babičky (ale ne zas moc často, obě jsou nemocné) a když bylo nejhůř, tak i dvě starší paní sousedky, občas sestra. Za to jsem jim dodnes hrozně moc vděčná. Ale vím, že v našem ročníku bylo několik maminek, které neměly žádné hlídání kromě manžela a taky to zvládly. Fandím ti!
Odpovědět
 magggi synáček z léta09 


Mám zkušenosti se studiem při zaměstnání, 

(4.6.2009 15:34:03)
ale nemám zkušenosti se studiem na rodičovské dovolené.
Každopádně bych do toho šla - a půjdu.
Při zaměstnání (úča na ZŠ :o)) se mi podařilo vystudovat VOŠ (4 roky)a VŠ (3 roky) v podstatě zároveň a šlo to - jen cca 2x do roka je to dost záhul. VOŠ se platila, VŠ ne.
V současné době studuji 3. rok magisterské studium na Karlovce na FF, ale protože už prostě nezvládám v 8. měsící dojíždění 150km (zrovna ve zkouškovém období), nedokážu se soustředit a navíc se na mě všichni, uklízečkou počínaje, profesory konče, dívají, jako bych si to břicho vycpávala naschvál a podle toho ke mně i přistupují (tím je však fakulta proslulá už desetiletí, že jakýkoli handicap bere jako provokaci), budu v nejbližších dnech přerušovat studium. Užiju si své první mimi, na které jsme dlouho čekali, bez stresu a v pohodě a za rok a kousek, kdy už bude "hlídatelné" kamarádkou či příbuznými, se do toho pustím zas.
Studium má spousty výhod a není nezbytně nutné sbírat samé jedničky :o))
Přeji jen a jen studijní úspěchy a pohodu!!
Odpovědět
 Petra, 2 mimina 
  • 

určitě jít 

(4.6.2009 16:17:11)
příští týden dělám přijímačky na veřejnou VŠ, obchodní podnikání, tak jsem zvědavá. Máme 2 mimina (24 a 9 měsíců), bohužel rodičovskou jsem měla jen do 6-ti měsíců (nevýhoda práce pro zahraničí), takže k tomu mám celý den práci a po co nejrychlejším příchodu domů: vysvobodit manžela od hlídání malého a zvládnout tu nejnutnější práci doma (nádobí a prádlo, prach už vážně neřeším, jídlo se musí navařit do foroty o víkendu, ještě, že existuje mrazák :-) Babička je tisíc km daleko. Taky už nejsem nejmladší, v devět večer usínám, ještě, že mimina se budí max. 1-2x za noc. Vůbec si nedovedu představit, kdy se budu učit. Původně jsem se také chtěla hlásit na soukromou VŠ, snad abych měla jistotu, že se tam dostanu a že pokud nebudu úplný lajdák, tak si ode mě nechají platit školné dokud to půjde. Po narození druhého mimina jsem myšlenky na studium zavrhla, ale manžel mě letos přihlásil, že to prý zvládnu. Nakonec jsem souhlasila, hlavně to nebude taková investice - jen dojíždění párkrát za semestr na víkendové přednášky. Takže (nám) držím palce!
Odpovědět
 Karolína, studentka 
  • 

Má někdo zkušenosti se studiem MEDICÍNY a dítětem?? 

(4.6.2009 16:29:48)
Zdravím všechny maminky, budoucí maminky, čtenářky a čtenáře fóra,
myslím, že název příspěvku mluví za vše - zajímalo by mě, jestli to některá z Vás absolvovala, popř. jaké to bylo :) Děkuji moc :)
Odpovědět
 magggi synáček z léta09 


Re: Má někdo zkušenosti se studiem MEDICÍNY a dítětem?? 

(4.6.2009 18:10:50)
Osobní ne, ale kamarádka ano. Bez babiček by to prý nezvládla a chce to opravdu železnou disciplínu a nějak řád. Přesto tvrdila, že si jí děti užijí víc, než kdyby chodila do práce...~v~~z~
Tak držím palce~;)
Odpovědět
 Dagmar Bartůšková 


:-) 

(4.6.2009 18:14:41)
Zrovna dneska bych s tím s chutí praštila, podruhý jsem neudělala blbou zkoušku z blbý chemie životního prostředí, ale jinak doporučuju :-D ..studovat jsem začala dálkově na státní škole ještě svobodná a bezdětná, Bc státnice jsem dělala dva měsíce před tím, než se narodil mladší syn a teď zkouším pokračovat...ze zimního semestru mi chybí jeden zápočet, z léta ještě dvě zk a jeden zápich..a za rok bych teoreticky měla končit, pokud nebudu opakovat ..starší dítko dávám do školky,mladší jezdí se mnou busem a hlídá mi ho přímo ve škole brácha nebo kamarádka, přijde na to,koho z nich zmermomocním...tisíckrát jsem s tímchtěla praštit,ale všechno to odříkání stálo za to, na promoci jsem se vznášela aulou a konečně mi bylo jasný, proč jsem se na ten blázinec vrhla, byla jsem na sebe pěkně pyšná :-D
suma sumárum, není to o život, není to sranda, ale když se zadaří, svinsky to potěší :-D
p.s. zkus radši státní školu....
Odpovědět
 Lenka T. 


dálkové studium se dá 

(4.6.2009 18:35:28)
ahoj, myslím, že dálkové studium se dá. Malý se narodil 8.června v 1 ročníku (zbývala mi 1 zkouška na září - termín se kryl s termínem porodu). Konzultace v sobotu hlídal manžel. Výhoda školy v místě bydliště - cca 5 min. od bydliště babičky - mezi hodinami občas odběhla nakojit. S malým v pohodě. Zkouškové vyšlo když začal píďalit - objevoval okolí a já vedle seděla s učením. V dalším už ťapal kolem nábytku a zabavil se taky. Nejhorší bylo dopisování BP - nestíhala jsem a chtěl si hrát. Hlídání - pracující babička si před zkouškama vezme 2 odpoledne. Manžel mimo pobyt ve škole nehlídal. Psala jsem 2 hod. v poledne - malý spal. A po večerech 20.00-22.00 občas déle - večer jsem déle většinou nevydržela - malý budil i 3x za noc (kojení) a vstával kolem půl šesté. Ideálně tedy 4-5 hod. denně. (občas taky nic). Uklízení, praní, nákupy, vaření - všechno s malým. Když usnul hned k počítači. (večer vařil manžel). Nejvíc mě ubíjí, když si všichni berou před zkouškama dovolenou na učení (naprosto u nás nehrozí). Za týden dělám státnice - tak snad to vyjde. Zpětně nevím jestli bych do toho šla. Výuka ve škole nebyl problém - to pohlídala babička nebo manžel. Učení doma - manžel většinou přijde pozdě a když hlídá, tak systémem, že syn chodí za mnou a leze po mě, takže spíš na nic. Taky je to asi dost o povaze - nikdy nemám pocit, že to umím jak bych chtěla a pak zkoušku udělám v pohodě. (kdybych měla být přesvědčená, že umín - nejdu nikdy). Takže doporučuju hlavně nadhled. Hodně pomůžou podklady od vyšších ročníků, případně si rozdělit zpracování se spolužáky. Pořádně se naučit přednášky - ostatní spíš jen pročíst. Držím palce.
Odpovědět
 Helena 
  • 

jde to, ale musíš mít oporu 

(4.6.2009 19:21:59)
V první řadě musíš mít do toho chuť - aspoň to zkusit. A ve druhé řadě, nutně musíš mít obětavého manžela, případně další členy rodiny.
Odpovědět
 Helena 
  • 

jde to, ale musíš mít oporu 

(4.6.2009 19:22:11)
V první řadě musíš mít do toho chuť - aspoň to zkusit. A ve druhé řadě, nutně musíš mít obětavého manžela, případně další členy rodiny.
Odpovědět
 Lassie66 


Pro Zerat 

(4.6.2009 19:53:51)
Já se taky chystám na přijímačky, nechala jsem to ale zajít moc daleko a nechala přípravu tzv. na poslední chvíli. Pořád jsem čekala, až bude čas ~t~.
Takže to mám jak o svaťáku, vše se naučit za týden. Nemáte někdo odkaz na tematicky zpracované otázky ze základů společenských věd(?). Případně bych moc uvítala, kdyby mi je mohl někdo zaslat na Lassie66@seznam.cz. Předem moc děkuji.~x~
Budu dělat zkoušky z předmětů, které jsem na střední neměla(politologie, sociologie), navíc studijní předpoklady(vstávám každou noc min.3x k 9-měsíčnímu miminu, takže číselné řady asi nedám ~:-D), ale jinak to budu škrtat, jako sportku.
Zerat, jdeš do toho?
Odpovědět
 Kočanská 
  • 

hodně chtít a najít si obor, který je Ti blízký 

(4.6.2009 22:10:00)
Já jsem studovala při zaměstnání a dokončovala studium těhotná. Zaměstnání bylo určitě 10x náročnější než moje dvě děti. Na učení jsem neměla skoro vůbec čas a na konci, když jsem byla těhotná, tak jsem fakt "potila krev". Ale zařekla jsem se, že to dodělám :)
Myslím, že je důležité:
1. najít si školu, která má speciální program pro studující při zaměstnání tzn. nějakou formu tzv. dálkového studia - rozhodně bych nedoporučovala denní studium
2. najít si obor o kterém už něco víš, zajímá tě - tzn. můžeš si ušetřit čas při studiu, protože už něco víš
3. zjistit si zda je nutná účast na všech přednáškách (to pro případ, že by sis nemohla zajistit hlídání)
4. nejlepší je najít si školu, kterou třeba už studuje či studoval někdo z tvých známých a ví, jak to tam chodí, má například nějaké vzorové testy pro jednotlivé předměty a může ti dát tipy k nezaplacení
5. ....a když už budeš studovat, tak být v kontaktu se spolužáky, pomáhat si a podporovat se

Hodně štěstí
Odpovědět
 Franeška (11,1) 
  • 

v tom mám jasno 

(4.6.2009 22:43:14)
když byly dcerce 4 roky, začala jsem studovat doplňující pedagogické studium. Bylo to super, volno pro sebe, dobrá parta,... ale je do chvíle kdy mi dcerka řekla " Mami!" ode mne šlo "Vydrž chvilenku, jen dopíšu slovo..." a ona na to " Já vím maminko, ty teď nemáš čas...." . Bylo mi z toho smutno,snažila jsem se dcerce věnovat každou volnou chvíli, ale podle její reakce to asi bylo málo. Kvůli této větě, bych už to neudělala, pokud jsou děti malé. Měla jsem pak pocit ( a mám ho vlastně do dnes), že jsem přišla o kouzelné dva roky jejího života.

Vím, že se ke studiu jednou zase dostanu, ale až za pár let, až bude syn starší, tak alespoň desetiletý.

Píšete, že Vám bude pak čtyřicet, ale před sebou máte ještě 25 let do důchodu, tak pokud máte chuť, prostředky a potřebu, tak určitě studujte.
Odpovědět
 Hanče,1 princezna, 3 zbojníci 
  • 

Jednoznačně ANO !!! 

(4.6.2009 23:01:40)
V určitých situacích je velice rozumný a nezbytný postup pro své rozhodnutí napsat si svá pro a proti. Evi, v tomto případě sloupeček opozit bez váhání vygumuj. Vzdělání je úžasné. Vyčítat si můžeš pouze to, že jsi to nezkusila. Tento krok jsem zvažovala a oddalovala dlouhé dva roky a teď si vyčítám, že jsem byla tak nerozhodná. Jsem na konci prvního ročníku, právě probíhá zkouškové období, nervy na pochodu, ale chuť vítězství je s ničím nezaměnitelná. Obzvláště, když je to vítězství nad sebou samým. Je mi čtyřicet, mám čtyři děti, dům a zahrada je více méně v mé péči, vypomáhám manželovi v rodinné firmě... Dělám co můžu, abych alespoň z části svou prací zaplatila výdaje spojené s nástupem na soukromou škou. Někdy mívám pocit, že spím ve stoje, ale nikdy jsem svého rozhodnutí ani na vteřinu nezalitovala. K učení usedám vždycky až mám vše, co je nezbytně nutné pro fungování domácnosti a co se rodinných povinností týče hotovo, tj. cca kolem desáté večer a končím, až mi svědomí dovolí, abych si mohla říct, že jsem udělala pro danou věc vše, co bylo v mých silách. Evi, nenech se ničím a nikým zviklat. Jestli bylo a je studium Tvým snem, nenech si jej vzít. Když budeš hodně chtít, tak to zvládneš. Vím to :) Držím pěsti a přeju hodně štěstí !!!
Odpovědět
 10.5Libik12 


Re: Jednoznačně ANO !!! 

(4.6.2009 23:10:03)
Právě jsem se vrátila z oslavy pětikreditové zkoušky, kde mě prověřoval tak nádhernej mladík,jinak tedy Ph.D., že si myslím, že kdyby to byla poslední zkouška, co jsem kdy udělala, tak to za to stálo:))))
Odpovědět
 maja 
  • 

Re: Jednoznačně ANO !!! 

(5.6.2009 5:35:57)
Tak to učení večer ( resp. v noci ) tak bych já nezvládla. Nemlžu se v noci učit, jsem prostě po celém dnu tuhá. To ti závidím.
Odpovědět
 ivanka 
  • 

studovala jsem.. 

(5.6.2009 0:41:20)
pustila jsem se do studila na "stara" kolena a myslim si, ze jak penize, tak cas krery jsem tomu venovala se mi jeste dlouho nevrati.. nabidka zamestnani se moc nerozsirila,nemluve o platovych podminkach, dobre si spocitej kolik te vyjde studium a nemyslim jen skolne..
Odpovědět
 Deja 


Re: studovala jsem.. 

(5.6.2009 8:30:12)
Mám před státnicemi a trojkombinaci práce-škola-malé děti(nyní 4,5 a 7) nikdy více... Už bych do toho nešla. Buď bych se to snažila stihnout na mateřské a nebo až budou kluci větší. Ty víkendy kdy byli s jen tátou či prarodiči a ani letošní léto bez volna mi nikdo nevrátí...
Odpovědět
 Lucka, syn 3 roky 
  • 

Doporučuji studovat 

(5.6.2009 22:14:26)
Kdo skutečně chce studovat, něco se naučit a dokázat, tak si cestu najde. Já osobně jsem přijímací zkoušky dělala měsíc poté co se mi narodil syn, na státní školu, dálkové studium obor ekonomika. Nyní jde syn do školky, já se vrátila do práce a k tomu bakalářské vzdělání. A ještě s červeným diplomem :-) všechno se dá zvládnout, chce to se domluvit, rozvrhnout čas a jít do toho. učení jde samo. není to tak náročné! a věřte mi, bude vás to bavit. se mnou do ročníku chodilo tak 30% mamin či těhulí. Takže když se chce, jde všechno :-) Držím palce!
Odpovědět
 magdiiiiiiiii 


bez podpory 

(6.6.2009 7:47:11)
~o~ no holcicko a co ty z nas ktere nemaji moznost rozdat sve povinnosti k detem? a nemluve o tom, ze vztah s ditetem nemuzes hodit na nekoho jineho.. to sis nadelala deti a pak se o ne nechces starat? to se ti to pak studovalo, byla jsi vlastne svobodna a bezdetna.. a kdo ti platil skolu a kdo zivil rodinu? tos ty penize brala detem? mm dobra prizivnice, neni ti hamba!!
Odpovědět
 Tvoje horší já 


Re: bez podpory 

(6.6.2009 8:33:18)
Jsi asi totálně praštěná.
Odpovědět
 nela 


Držím palce! 

(5.6.2009 9:06:35)
Ano, ak mate aspoň trocha vnutornej motivacie, chodte do toho. Mam 3 deti, 34 rokov a prave dnes mam skusku zo spravneho práva. Síce je to občas nad moje sily, ale s podporou manžela a hlavne detí sa to dá zvládať. Hlavne sa chcem podakovať kamarátke, ktorá ma do toho tak trocha namočila,lebo by som si už v mojom veku netrúfla na VŠ. Síce sú chvíle, keď by som tým ozaj sekla, neľutujem. Teraz si viac verím. Musím priznať, že aj deti sú na mňa pyšné, predovšetkým keď sa ma pýtajú či už mám DÚ. (ospravedlnujem sa za chyby)Tak " hlavu vzhúru a jdete do toho". Dúfam, že dnes večer si budem môcť povedať, ako dobre som zvládla aj štvrtý ročník.
Odpovědět
 Ivča 
  • 

Pro autorku 

(5.6.2009 9:21:55)
Evo, tak to je článek, který mě fakt zajímá, zvlášť reakce. Jsem téměř v naprosto stejné situaci a taky to zvažuju, s babičkama jsem na tom stejně (často od maminek slyším "dá se to zvládnout, občas mi vypomůžou babičky"), Tvoje podmínky jsou velice podobné těm mým, takže jestli Tě můžu poprosit, dej vědět, jak ses rozhodla. Třeba mě to nakopne, že se taky rozhoupnu.
Odpovědět
 Eva 
  • 

Re: Pro autorku 

(5.6.2009 13:22:00)
Ivi,
rozhodnutí o přijetí "mám v kapse", ale ještě musím podepsat smlouvu a zaplatit, pak to teprve bude "to pravé" rozhodnutí. Mám dny, kdy si říkám JO,JO, JO... pak jsou dny, kdy děti zlobí, jsou nemocné a já unavená, to si pak říkám NIKDY! Dám ti vědět, jak to dopadne, jenom pošli e-mail. Pa.
Odpovědět
 Ivča 
  • 

Re: Pro autorku 

(9.6.2009 12:07:35)
Mám soukromý e-mail, ten moc všanc nedávám, ale zřídím si nějakou schránku na Seznamu nebo tak a dám vědět.
Odpovědět
 Bára 
  • 

Studujte 

(5.6.2009 10:43:58)
Nerozumím, proč zrovna vy musíte být ta, co se obětuje, a po skončení MD bude "muset" pracovat tak, aby vyzvedávala děti ze školky a byla s nimi doma? Co otec dětí? Zapojte ho. Tohle mě fakt vytáčí, prý že u nás není diskriminace! Ale příběhů jako je ten váš jsou mraky. Odhaduji že 90% žen řeší váš problém. A 0% mužů. Když k nám chodí na přijímací pohovory ženy, vždy se řeší děti, školka, nemoci apod. S muži ne. Ach jo. Co vám můžu poradit - studujte. Já mám syna 2,5 roku, pracuji, studuji. Syn chodí do jeslí za peníze. Zapojila jsem manžela!!! O vyzvedávání se střídáme, ranní výpravy jsou taktéž rovným dílem. A musím říct, že jsem spokojenější než na MD. A manžel včas pochopil, že starost o malého není jen na mě. Nehodlám se obětovat. Zbyla by ze mě nespokojená frustrovaná ženština a to by se nelíbilo automaticky ani mému muži.
Odpovědět
 Kačka,2 děti - 2,5 a 3,5 roku 
  • 

Jdu do toho 

(5.6.2009 10:48:35)
Zdravím,také jsem řešila co po mateřské,se zaměstnáním to vypadá všelijak a vzhledem k tomu,že mám jen maturitu z gymplu a nároky se neustále zvyšují,rozhodla jsem se jít studovat.Samozřejmě pro mě není reálné denní studium.Nemůžeme si dovolit,aby celou domácnost táhl jen manžel,takže při výběru VŠ jsem vybírala v prvé řadě ty obory,které se dají studovat dálkově,samozřejmě jsem při výběru koukala také na to,aby mě to zajímalo a bavilo a také jaké budu mít uplatnění až dostuduji.Vím že to nebude jednoduché,ale bude to stát za to.Jsem zvyklá na to,že jedna babička se neangažuje vůbec,protože pořád pracuje a druhou nechci moc otravovat,takže děti jsou na hlídání v průměru na jednu noc měsíčně.Zvládly to i jiné maminky,tak proč ne já:-)To samé si řekněte taky.Zvládnete to.Přeji mnoho úspěchů :-)
Odpovědět
 Maruška, 2 děti 
  • 

Moje zkušenost 

(5.6.2009 11:12:25)
Držím Ti palce! Hodně štěstí, silnou motivaci a pevnou vůli.

Jsem v podobné situaci. Příští rok mi bude 40 a mám 2 malé děti (4 a 1 rok). Se studiem jsem začala, když jsem otěhotněla s prvním dítětem. Babičky jsou vzdálené 260 a 300 km. Naštěstí mohou přijet, když musím jít na nezbytné přednášky. V období zkoušek si někdy manžel vezme volno, někdy si musím vzít dceru na zkoušku (syn je ve školce). Přiznávám, že je to náročné, doma toho moc nezvládám (hlavně vynechávám důkladnější úklid - snad teď o prázdninách), ale strašně mě to baví. Vím, že získané zkušenosti v budoucnu využiji a vše se mi vrátí, tak těch 5 let musím vydržet. Učím se pouze po večerech (spíš po nocích), nebo přes víkend, když se manžel postará o děti. Nicméně studium má své klady. Myslím si, že VŠ vystuduje každý, když má silnou motivaci a nezáleží na inteligenci. Bez motivace to nejde.

P.S. Když máš obavy o finanční náročnost studia, není možné vybraný obor studovat na státní VŠ? Státní také nabízejí obory, které je možné studovat dálkově.
Odpovědět
 Eva 
  • 

Re: Moje zkušenost 

(5.6.2009 13:31:43)
Maruško, koukala jsem i na státní VŠ, ale většinou mají denní studium a 5 leté. Toto je pouze na 3 roky a distanční formou. Myslím, a jak jsem četla i příspěvky, na účetnictví by mi toto mělo stačit. Jen nevím, bojím se matematiky, opravdu nejsem génius. Vím, že dnes jsou na všechno účetní programy a 90% z vyučované matematiky nikdy nevyužiji, ale bohužel jim nemůžu navrhnout, ať ji v rozvrhu pro mě vynechají :-(
Odpovědět
 Blanka+Adámek 


Re: Moje zkušenost 

(5.6.2009 20:45:03)
Zacala jsem studovat prava v Praze, kdyz bylo Adamkovi rok a 3/4 a tady to jde pouze jako denni studium (nevim, jestli v Brne, Plzni, Olomouci... to neni jinak) a ted dokoncuju tretak. A jde to, myslim tim lip, cim mas mensi deti, ty aspon obcas pres den si. Navic prava jsou typ skoly, do ktere se nemusi moc chodit, rednasky jsou nepovinny a "povinny" seminare muzes zdrcnout do 1-2 dnu, nbo si ucast nahradit seminarkou nebo testem. Ucim se hlavne v noci, kdyz dam Adamka spat, mezi devatou a druhou hodinou, navic mam byhodu, ze se muzu ucit vpodstate kdekliv - nevadi mi, kdyz u toho hraje televize, pisti deti na hristi, jedu v tramvaji aod.

Jednoznacne doporucuju, o 17 let mladsi spolzaci a mnohdy mladsi pedagogove je skutecne obohacujici zazitek. ~t~ A navic jsem presvedcena, ze k nam "starsim studentum" pristupuji ucitele pri zkouskach prece jen trochu jinak, ne, ze by nejak nadrzovali, ale nikdy jsem nezazila to, co mi vypraveji m dvacetieti spoluzaci, je to proste vetsnou normalni kultivivany dialog mezi 2 dospelymi.
Odpovědět
 Matej 
  • 

Dotaz - Metropolitní Univerzita v Praze - Zkušenosti 

(5.6.2009 11:58:26)
Dobrý den,
je to velice zajímavá diskuse k článku, ač tedy nejsem ani těhotný :o), ani na mateřské, jsem dost pracovně vytížen, ale cítím potřebu si doplnit vzdělání právě k práci, kterou nyní vykonávám. Má tu prosím někdo zkušenosti se studiem na Metropolitní univerzitě v Praze? Zajímá mě obor Mezinárodní obchod, ale uvítám jakékoliv obecné zkušenosti s touto školou.
Odpovědět
 amy 
  • 

Re: Dotaz - Metropolitní Univerzita v Praze - Zkušenosti 

(6.6.2009 9:29:34)
Upřímně jedna sestřička od nás z nemocnice tam má nevlastní dceru a je to prý jen o penězích. Holka byla ráda, že odmaturovala se čtyřkama, tady má samé jedničky. Na zkoušky se ani moc neučí. Studuje právě mezinárodní obchod a přitom pojem platební bilance sotva zvládne definovat.
Odpovědět
 Jana a malý Míša 
  • 

Pro začátek je super korespondenční kurz 

(6.6.2009 10:55:23)
Určitě souhlasím s názory, že pro práci v oblasti účetnictví není třeba VŠ, ale větší službu udělají odborné kurzy. Já tedy vystudovala VŠ, ale biologii a pak jsem řízením osudu musela nastoupit do naší rodinné akciové společnosti. Rozhodli jsme, že se naučím účetnictví, o kterém jsem nic nevěděla a přeberu celou firmu. Protože synek už byl na světě, tak nebyl čas někam chodit a firma mi zaplatila korespondenční kurz u EŠKK. Když máš trochu disciplínu tak se tam dá spousta naučit a dostaneš po zkouškách i Osvědčení. Myslím to spíš pro začátek,nejdůležitější je stejně praxe a tu Tě naučí jen život a spousta chyb, které nikoho neminou.Každopádně je to bezva alternativa, aby nikdo nestrádal a Ty ses něco naučila. Držím moc palce ať už se rozhodneš jakkoliv.
Odpovědět
 Katka - druhá mateřská 
  • 

Nikdy není pozdě 

(6.6.2009 14:47:09)
Investice času a peněz do studia je ta nejlepší investice, kterou pro sebe můžete udělat. Nemá smysl přemýšlet nad tím "co když to neudělám!". S takovými myšlenkami by jsme pro jistotu nikdy nic nezačali aby se nám nestalo, že to nedokončíme. Pokud by vás manžel mohl podpořit jak finančně, tak i výpomocí s dětmi, neváhejte! Je třeba zvážit finanční situaci vaší rodiny a pokud to zvládnete, jděte do toho! Zvedne vám to sebevědomí a získáte zase jiný pohled na svět, nové přátele a časem i dobrou práci. Ať vám to jde jako před 20 lety!
Odpovědět
 irizka, 3 děti 
  • 

Mám to za sebou 

(6.6.2009 16:26:14)
se zájmem jsem si přečetla o vašem plánovaném studiu. Strávila jsem na mateřské 10 let s 3 dětmi. Když jsem čekala druhé, udělala jsem přijímačky na vyšší odbornou školu (11 let po maturitě)Třetí dítě se mi narodilo ve 4.ročníku. Tudíž vidím to po těchto zkušenostech takto:

1) nikdy bych nedala dítě do jeslí - jsou příliš malé, maximálně od 3.let na půl den do MŠ. Frustrované, nevymazlené dítě bych opravdu nechtěla. A zkušenost z jeslí to jasně ukazuje. Do 3.let má dítě nárok být s matkou. Potvrzují to mnohé zkušenosti a hlavně dětští psychologové, že dřívější nástup dětí do jeslí negativně působí.

2) Nikdy bych nevolila studium náročné VŠ (pokud mám malé děti či ještě plánuji děti), které odpovídá charakteru studentů bez závazků. Vyšší odborné školy (nebo certifikované dlouhodobé kurzy) jsou zaměřené daleko více prakticky, takže haldy zbytečných teorií jsem do sebe ládovat nemusela a přesto mám kvalitní vzdělání - nastoupila jsem do úplně jiného oboru než před MD a škola mě vybavila dobře. Vysoká škola je s dětmi velmi náročná a dětství se dětem už nikdy nevrátí. Co do dětí vložíme (nebo nevložíme) do 6-7 let, to už se s nimi táhne celý život. Je to nejcitlivější období v životě dítěte. Nikdy bych nezapojila do života dětí žádnou chůvu ani nadměrné hlídání příbuznými. Naopak jsem využila výpomoc na domácí práce, hlavně žehlení a větší úklid.

3) Je fajn, že máte potřebu studovat a dál se vzdělávat. Já jsem po 6.letech doma byla na dně. Tedy pokud se týká touhy dobíjet baterky, mít čas na sebe a aspoň trošku se seberealizovat jinak než péčí o děti a domácnost. Čímž zároveň říkám, že rodina je a byla u mě vždy na prvním místě a nijak bych své děti o lásku, čas a pomazlení neošidila. Je to občas náročné, ale být maminkou je tak krásná a výsostná role, že bych se jí nikdy nezřekla pro kariéru, náročné studium, apod.

Moc držím palce v rozhodování.
Odpovědět
 ivanakah 


chystám se na to:) 

(6.6.2009 17:10:57)
ahoj, letos se hlásím na kombinované navazující Mgr. studium, jsem doma dva roky - synovi je rok a půl, po roce doma (na synově půl roce) jsem začala pracovat na dohodu (1x týdně či 1x za 14 dní) a to zejména proto, že jsme nestačili s penězi, když byl synovi rok, začala jsem pracovat na 2 dny v týdnu, protože původní přivydělané penízky byly jen takovým mini bonusem, který na nic nestačil....teď, po téměř roce, co pracuji jsem zjistila, že maximum, kolik sem ochotná strávit odděleně od svého dítěte je 2 dny v týdnu - 1 je málo kvůli penězům a 3 se mi zdají moc kvůli synovi...kvůli těhotenství jsem nenastoupila na navazující studium a proto jsem se rozhodla, že to letos zkusím znovu, nejradši bych přestala pracovat, abych měla na případné studium (ještě nejsem přijata) dosta času a nebylo to na úkor dítěte, ale protože ke studium budou potřeba peníze, nemůžu si to dovolit - odmítla jsem tedy poloviční úvazek, který sem mohla od září dostat, abych mohla být se synem dost často, i když bych jezdila do školy a musela se učit....těším se, že se budu snad zase vzdělávat, protože mě to baví, ale pocit, že bych měla být se svým synem víc a častěji ve mě přetrvává a to, že práci i školu budud dělat na úkor času stráveného s ním také...nicméně si myslím, že dobrá chůva (u nás babička), která má dítě ráda a dítěti je u ní dobře (má radost, když k ní přijede, nebrečí apod.) je pro rozvoj dítěte také velmi přínosná, protože dítěti ukazuje jiný model chování než matka a o to víc je pečující osoba pro dítě přínosem, pokud by svoji matku mělo vidět jako tu, která je "zničená" každodenním opakujícím se kolotočem domácích prací a která díky tomu, že zůstane doma, i když by se chtěla rozvíjet, bude v podstatě doma "nasraná"...přeji dobré rozhodnutí a dobré zvážení toho, kolik na kterou misku vah nandáš (péče o dítě X vlastní rozvoj "mimo rodinu")....moje máma vždycky říkala, že matka musí být hlavně matka...ale já věřím, že i to druhé je důležité, protože matka by měla být hlavně spokojená matka aby měla spokojené děti:)držím pěsti~z~
Odpovědět
 Lucka+ 2kluci+ Valentýnka 


určitě bež 

(6.6.2009 20:10:09)
Ahojky já ti studium velmi doporučuju a věř že zvládnout se dá všechno. Já sama začala studovat když mému prostřednímu dítku byl rok a půl. Sice studuju dálkově ale i tak to znamená být každý pátek ve škole. Ted mám za sebou již skoro 4 roky studia a k tomu přibylo ještě jedno dítko ( momentálně 10 měsíců) nejdřív jsem uvažovala o přerušení ale nakonec jsem ráda, že jsem zůstala. Když se to vezme kolem a kolem tak já si do školy chodím odpočinout od dětí, stereotypu, starostí a problémů, které člověk musí v běžném životě řešit. Ve škole pak člověk sice řeší zkoušky, zápočty atd.. ale jsou to zase jiné starosti a ač je většina mých spolužaček na tom podobně, doma mají děti někteří už odrostlejší a téma hovoru se občas kolem dětí i točí tak je to na jiné úrovni než to co řeším s maminkama na pískovišti. Na druhou stranu zkouškové bývá náročné hlavně proto., že člověk sedí nad učením a je rád když ho děti nechají.. ale i tohle má svoje pozitivum, když konečně zkouškové skončí najednou si vážím toho jít jen tak s kočárkem na procházku, jen tak si užívat dětí a nemyslet a termíny zkoušek. Takže můj názor - s chutí do toho~R^~;)
Odpovědět
 kety, 2 deti 
  • 

jdete do toho 

(6.6.2009 22:41:26)
Dodelavam na materske doktorandske studium a ac to jde cim dal tim hur, jsem moc rada, ze muzu delat taky neco jineho nez zehlit a varit kasicky. Nekdo proste vecer useda k Ordinaci v ruzove zahrade, nekdo k uceni. Nepripada mi, ze bych to bylo na ukor rodinne pohody a predpokladam, ze deti jednou oceni, ze maji vzdelanou matku :)
Odpovědět
 šárka, dcery 22,5 
  • 

nestudovat 

(7.6.2009 1:35:17)
když studovet nechcete, nestudujte. argumentů proti jste nasbírala dost.
Odpovědět
 Sonja, holky 11 a 6L, kluk 28M 


JDĚTE DO TOHO !!! VLASTNÍ ZKUŠENOST 

(7.6.2009 9:59:48)
Ahoj,

nečetla jsem sice všechny příspěvky, ale mohu z vlastní zkušenosti doporučit: JDI DO TOHO !!!
Mám 6ti letou a 6ti měsíční dceru. Studuji VOŠ v Praze a k tomu ještě pracuji na zkrácený úvazek, starám se o domácnost, atd. a věř, že to opravdu jde.

VOŠ v Praze (obor Personální řízení) jsem se rozhodla studovat, když jsem byla na MD s první dcerou. Štvalo mě, že jsem pořád doma, nic nedělám, nemám se s mužem "skoro o čem bavit"... znáš to. Ten pocit, že se místo hodinovýho a toho samého klábosení s kámoškama každý den můžu něco učit a udělat něco pro sebe. A pak to přišlo. Pohovor do práce, když malé byly necelé dva roky... totálně mě ten chlap u pohovoru odrovnal... vůbec ho nezajímalo, co umím a co ne, ale hlavně, co dělá můj manžel, když "mi dovolí" jít do práce s malým dítětem, "jak to budu" zvládat atd... no nic. Vzala jsem to jako silnou diskriminaci a tak jsem se rozhodla, že se na tenhle obor podívám zblízka!

Udělala jsem si vstupní přípravný kurz na tuhle školu, protože jsem byla zhruba deset let po matuře :o( tak abych se dostala tam, kam chci! Je to státní škola, takže penízky zhruba 1250,- za semestr, což je směšný :o) (v uvozovkách... lepší, než soukr.školy).

Teď končím zkoušky 6. semestru :o), příští rok končím DiS a vrhám se na roční VŠ obor podobný tomu, co teď studuju.

Je to jen o MOTIVACI! Proč to chceš, co ti to přinese a jít si za tím.

I můj muž nás živí - takže ráno vystřelí jako střela a večer kolem 6té je doma :o( když není na služebce v cizině nebo na jednáních s obchodními partnery :o/ takže na jeho pomoc taky nespoléhám... a ani to nejde. Vždy po zkouškách mi řekne, "já věděl, že to dáš"... jenže ty stresíky kolem toho prostě jsou (nejsem z těch, který chodí na zkoušku od slova "zkusit" :o/ a tak se opravdu bifluju a snažím se to pochopit).

Naštěstí ve škole teď máme psýchu a andragogiku a tam jsem se dozvěděla, že i dospělý jsou schopní se efektivně učit, jen musí mít jiný systém. Chceš-li, písni na mail: sona.bendova@tiscali.cz a já ti přepošlu poznámky z andragogiky, kde je o mozku, paměti i u dospělých (mám zaměření na vzdělávání dospělých :o)) a tak ti můžu pomoct.

Hlídání... mám ve třídě spolužačku - obě máme dvě děti... při zkoušce ona hlídá mě a já jí. Lepší je chodit alespoň na pár přednášek, který si nejsi jistá, že tě budou bavit se je učit doma ze skrypt a taky na tom, jaký jsi učební typ (audio, vizuální, audio-vizuální...)...

Uvidíš, že to dáš a ten pocit po zkouškách je nenahraditelný :o)

Zatím se měj a jdi do toho.
Odpovědět
 Tereza, chlapeček 20měs. 
  • 

Jít do toho-ale s rozumem 

(7.6.2009 11:52:00)
Ahoj,
z tvého prispevku je poznat ze opravdu chces neco delat. Davat male dite do jesli pokud to neni az tak nutne je hloupost.
Nevim o jakou skolu mas zajem, pises ze je soukroma-finance. Je vic skol na ktere se muzes dostat-a s tim souvisi ma hlavni rada!
Najdi si skolu ktera ma predmety ktere ti pujdou samy, o kterych mas alespon trochu paru. Ja jsem to tak udelala, a musim se priznat ze jsem se zatim ani prilis neucila. Je pravda ze hloupa uplne nejsem, ale skolu beru jako svuj"zajmovy krouzek".
Jsem sice zatim v prvaku, ale vse jde zatim dobre. Do skoly jezdim jednou tydne na odpoledne. Me spoluzacky co maji praci i deti ji take zvladaji...Takze sup! a vyber si neco co te bude bavit.
Odpovědět
 Marcela 
  • 

ANO 

(7.6.2009 18:17:05)
Ja jsem si udelala skolu taky na materske pri druhem diteti.Bavilo me to a dodalo mi to sebevedomi. Takze jednoznacne ANO. Drzim palce
Odpovědět
 Denča7 


mě se studium vyplatilo 

(7.6.2009 20:29:32)
ahoj, určitě to zkus!!! já jsem uvažovala stejně jako ty, na mateřské jsem vystudovala zcela jiný obor(učitelstvní pro mš), než jsem měla na střední, díky manželovi a velké pomoci rodiny, zejména mojich babiček, kterým je přez 70 let se to zvládlo, je pravda, že jsem se ničemu tedy ani synovi nemohla věnovat na stoprocent. bývalo mi smutno, nemohla jsem s rodinou jezdit na výlety, když jsem měla praxi, nebo zkouškové... zároveˇjsem pracovala na plný uvazek v jedné vesnické mš, abych získala praxi a měla tak otevřenou cstu do mš někde ve městě. ale teď vím, že se to vyplatilo, že z toho syn bude jen těžit. (jsem učitelka v mš - prázdniny, skvělá prac. doba a získala jsem po dlouhé a opravdu nelehké cestě místo blízko svého bydliště, kousek od centra, kousek od základky, kterou syn bude navštěvovat.
moc ti fandím, jdi do toho, lehké to nebude, ale výsledek stojí za to. a poznáš nové přátele, jiné lidi, osudy atd.
co jdeš vlastně studovat:-)
hodně štěstí!
Odpovědět
 Hana 
  • 

studovat ano, jestli Vás původní práce nebaví či se nemáte kam vrátit  

(7.6.2009 23:22:00)
Já jsem si při druhém dítěti udělala druhou vysokou školu a teď ještě celoživotní vzdělávání k první vysoké škole. Dělám to ale hlavně proto, že mě původní zaměstnání nebaví a z celého srdce si přeji, abych tam pracovat po mateřské nemusela. Jinak určitě dělat něco jen tak, se nevyplatí. Studium mě stálo už kolem 100 000 Kč hlavně kvůli 200 km dojíždění autem na místo přednášek, a nemyslím si, že se mi to hned tak vrátí. Doma před zkouškami binec, naštěstí mám tolerantního manžela. Soboty často zabité přednáškami, když jsem se učitla, manžel vzal staršího a jeli na nějakou akci beze mě. Vstávání ve čtyři hodiny ráno s měsíčním miminem a jet v zimě 200 km, už si to neumím představit. Manžel naštěstí řídil.
Ale určitě nelituji. Rozšířila se mi nabídka zaměstnání, na které mám kvalifikaci. No a možná za rok skončím na stejném místě, na kterém jsem byla.
Odpovědět
 Eva, dvě děti 
  • 

Re: studovat ano, jestli Vás původní práce nebaví či se nemáte kam vrátit  

(8.6.2009 9:18:33)
Dobrý den, také zvažuji, zda mám jít od září studovat. Po prvním dítěti jsem pracovala na půl úvazku, bylo to značně osvěžující. Se dvěma dětmi si to už dovedu představit hůře, syn má 4 roky a dcera rok a půl. S prací jsem se rozhodla počkat, než dcera půjde do školky. Což je minimálně rok. Nechce se mi ale doma sedět jen tak a trávit veškerý čas na hřištích, péči o děti, domácnost, manžela. Chci dělat něco jenom pro sebe. Tak jsem se rozhodla pro studium. Jednu VŠ jsem již absolvovala, v praxi ji nevyužila. Pracovala jsem v oblasti marketingového výzkumu. Chtěla bych si rozšířit vzdělání v oblasti psychologie, sociologie. Nemáte někdo tip na dobrý semestrální kurz v Praze?
Odpovědět
 Monika, syn 7 let, mimi skoro rok 
  • 

zkus to! 

(8.6.2009 10:42:15)
Ahojky, Evi,
plně Tě chápu, já v tuto dobu řeším to samé dilema.Minulý týden jsem dělala přijímačky na VŠ a podle bodů to vypadá nadějně. Taky se plácám v tom, zda se do toho pustit nebo ne???
Vlastní rodiče mám 300km daleko, druzí rodiče jsou na baterky:-), manžel do večera v práci. Každopádně bych Ti poradila,aby jsi to zkusila, za to nic nedáš, ikdyž to nevyjde. Já se tím uklidňuju, pokud to nevyjde, aspoň si to nebudu vyčítat,že jsem to nezkusila a pokud se to zvládne, tak si piš, že na každém pohovoru do zaměstnání zaujmeš tím, že jsi dokázala při mateřské a dvou dětech vystudovat vysokou školu. Každý inteligentní šéf pochopí, že to chtělo velkou dávku organizačních schopností, úsilí a logistiky.Tudíž budeš mít oproti ostatním matkám po mateřské něco navíc...To se prostě musí prodat:-))))
Takže si myslím,že za pomoci a podpory manžela se to zvládne.Holt se vypustí větší péče o domácnost, jarní a vánoční úklid se smrskne na jednoroční někdy v létě o prázdninách,mám vyzkoušené,že okna stačí umývat jednou za rok:-))))Taky je dobrá myčka na nádobí, vařit si na více dní a v krizových termínech holt budou muset nastoupit jesle nebo nějaká paní na hlídání.Věřím, tomu, že jednou se tahle investice vrátí.
Budu Ti držet palce a kdy by se Ti chtělo, tak napiš, jak jsi se rozhodla a jak to zvládáš na: seychella@seznam.cz
Monika
Odpovědět
 zlata1151 


Tvoje pro a proti nejsou důležité 

(8.6.2009 11:44:22)
Důležité je, co opravdu chceš. Napiš si na papír např.: "Do roku 2015 chci být dobrou a uspěšnou paní účetní", to si dej někde na oči a každý den si to přečti. Pak tě nemůže nějaké proti zastavit. Ať už se rozhodneš jakkoli, přeji hodně vnitřní síly abys to dokázala. Zdravím pa Zlata
Odpovědět
 diblik 


Re: Tvoje pro a proti nejsou důležité 

(8.6.2009 12:11:23)
Myslím že pro a proti jsou důležité, ale možná je to jen můj subjektivní pocit. Taky jsem chtěla studovat, a vlastně bych pořád chtěla, protože do práce se nebudu moci vrátit (bydlíme cca 120 km od mé práce) a pochybuji že bych zvládla ráno vypravit holky do školy a do školky, dojet do práce, určitou dobu pracovat a vrátit se tak abych je stihla vyzvednout - tj. do čtyř. Ať počítám jak počítám, ta práce se mi mezi to nevejde..... A důvody proti studiu? Nemůže mi pohlídat ani manžel, toho vidíme tak o víkendech, navic i kdybych studovala státní školu, pořád na to musím mít peníze, dojíždění a tak... je to složitý. Každopádně pokud autorka článku na to má, ať studuje. Držím pěsti a hodně štěstí !!! H.
Odpovědět
 Morganaz 


zkusit se má všechno ;-) 

(8.6.2009 13:32:31)
Evo,

já bych do toho šla, pokud manžel není proti - neb ho budeš potřebovat.

jen k výběru - jestli ti jde o titul - ok. Jestli o uplatnění v účetnictví - myslím, že se můžeš podívat i po různých kurzech - myslím, že ti to dá víc..hlavně to není tak časově náročné a je to hlavně a především z praxe i uplatnění v praxi si myslím bude lepší! a taky i když zjistíš, že se tomu věnovat nebudeš - dá ti to hodně! jako každé vzdělávání.A nemusíš se u toho učit předměty navíc....

a ta matematika mě rozesmála - neboj tu fakt v účetnictví nepotřebuješ v takovém rozsahu - ale k získání titulu ta zkouška nutná bude.

a zvládnout se to podle mě dá..držím palce!!
Odpovědět
 Eva 
  • 

Re: zkusit se má všechno ;-) 

(9.6.2009 14:40:01)
Dobrý den,

opravdu mne zajímá pouze to účetnictví. Počítám s tím, že to se dá dělat event. i z domova, až budou děti chodit do školy a nebo stonat, tak bych si mohla brát práci domů anebo pracovat rovnou z domova...
Nevíte o nějakých vhodných kurzech na účetní? Koukala jsem na institut svazu účetních, ale přijde mi, že bych musela aboslvovat min. 3-4 kurzy, abych dosáhla alespň minima, které by mi dala dálkově VŠ. Tyto kurzy nejsou také nejlevnější a hlavně jsou více prezenční než distanční studium...to jsou zatím mé jediné výhrady.
Odpovědět
 10.5Libik12 


Re: zkusit se má všechno ;-) 

(9.6.2009 14:44:44)
Evo, ono účetnictví samo o sobě je taková Rubikova kostka, kterou když jednou složíš, tak už není, co řešit. Mně se zdá bez širšího kontextu(ekonomika, daně, základy práva) docela na prd.

Jo a práce doma na kšeft? No, můžeš mít fakt štěstí, ale není to jak před 10 lety. Karty jsou dost rozdaný.
Odpovědět
 Hedvika, 1 dvouletá holčička 
  • 

Neboj se toho! 

(8.6.2009 14:02:54)
Milá Evo,
mám zkušenost s dálkovým studiem při zaměstnání, kdy jsem musela dojíždět poměrně daleko (až 4hodiny jízdy tam a další 4 zpět). Bylo to náročné, zvláště ve zkouškovém období, ale zvládnout se to dalo. Ale musíš počítat s tím, že domácnost bude muset jít zvláště ve zkouškovém období stranou. Také záleží, jakou podporu budeš mít v partnerovi a zda Ti bude ochoten pomoci. Teď jsem na mateřské dovolené a studuji postgraduál, ale nemusím při tom dojíždět. Z tohohle hlediska je to pro mě velké ulehčení. A navíc přístup lektorů je zde nesrovnatelný, takže to jde poměrně lehce, musím se připravovat, ale není to tak hrozné. Tohle studium se sice platí, ale mám hlídání zajištěno.

TAkže, nejsem úplně ve stejné situaci, ale myslím, že Ti poradit můžu. Pokud si můžete dovolit zaplatit studium i hlídání, tak bych do toho na Tvém místě šla, určitě Ti to pozvedne sebevědomí a dostaneš se mezi lidi. Je důležité, aby Tě studium bavilo, pokud Tě matematika dřív šla, tak bych se toho nebála, do toho se dostaneš! Možná by bylo dobré promluvit si s někým, kdo tam studuje. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že s časových důvodů je snadnější přístup k materiálům oproti složitému shánění v knihovnách k nezaplacení. Když dostaneš materiály k učení (+ samozřejmě odkazy na literaturu, která není však základní), je to snazší. A taky záleží na přístupu lektorů. Předpokládám, že u soukromé školy by s tím neměl být problém. Neboj se toho, jdi do toho!!! Určitě to bude dobrá příprava na vstup do zaměstnání!!!

Hedvika
Odpovědět
 Pavča, 2 děti 
  • 

Určitě jdi do toho! 

(9.6.2009 10:48:39)
Ahoj,
vloni jsem řešila stejný problém a nakonec jsem se rozhodla, že půjdu do toho a teď mám za sebou první rok dálkového studia. Taky nemám hlídací babičky a manžel jezdí z práce většinou až večer, taky jsem se bála, že to nezvládnu, ale dnes už vím, že to JDE. Vybrala jsem si státní školu, kde se neplatí školné, protože peněz taky nemáme nazbyt.Konzultace jsou jednou týdně na celé odpoledne a tak manžel to má v práci domluveno, že vždy v úterý jezdí domů v poledne a je s dětmi doma. Taky máme účetnictví i matematiku, toho jsem se bála nejvíc, ale není to hrozný, jak to vypadá na první pohled. Přeju hodně zdaru. Jo a jedno staré přísloví říká, že kdo se bojí, sere v síni...Něco na tom bude. Tak držím palečky. :-)
Odpovědět
 Pavča, 2 děti 
  • 

Re: Určitě jdi do toho! 

(9.6.2009 10:52:12)
Ještě jsem chtěla dodat k tomu věku...Je mi 33 a ve třídě jsem jedna z nejmladších, nejstaršímu je dost přes padesát. Tak s tím si hlavu nelam.:-)
Odpovědět
 Marki32 


Re: Určitě jdi do toho! 

(10.6.2009 10:58:40)
Určitě do toho jdi a zkus se poohlédnout po nějaké paní na hlídnání, která by nebyla drahá a vypomohla ti, když se budeš třeba potřebovat učit nebo jít do školy:-)
Odpovědět
 Viki 
  • 

studovat 

(11.6.2009 21:39:48)
POkud je to jenom trochu možné, je studium dobrá volba. Ovšem je nutno brát v úvahu, že ani vysoká škola v kombinaci se dvěma maloými dětmi neznamená pro zaměstnavatel zhola nic. Ba naopak, potenciální uchazečka se můdže dostat to pozice " pro tuto práci překvalifikované" osoby.
Odpovědět
 mankasam 


Jděte do toho! 

(16.6.2009 10:23:27)
Ahoj, uvažovala jsem stejně, ale byla jsem na mateřské příliš "líná" na cpaní si nových věcí do hlavy. Nakonec jsem se do studia vysoké školy (také soukromé) pustila před dvěma lety (teď končím druhý ročník), již tedy s pětiletým dítkem ve školce, zaměstnáním na více než plný úvazek,neustálým cestováním po celé Evropě, tolerantním, i když trošku ješitným manželem (který chlap ale není ješitný, že) a se všemi babičkami v produktivním věku, tudíž pro hlídání nepoužitlnými :-). Do dneška lituji, že jsem do toho nešla dřív, bylo by to všechno jednodušší, a jsem opravdu ráda, že jsem tu přihlášku dala a do studia se pustila - takže doporučuji!
Odpovědět
 Bondulka 


držím pěsti! 

(19.6.2009 23:07:16)
Ahoj,

dálkově jsem studovala ještě před dítětem a udělala jsem si bakaláře, hned po státnicích jsem otěhotněla a když měla malá 2,5 měsíce, šla jsem k přijímačkám na magisterské studium. Dostala jsem se, teď mi končí prvák a před sebou mám ještě jeden rok. Naštěstí jsem poměrně kliďas a vše dělám na poslední chvíli, na zkoušku se učím tři noci předem, tedy v době, kdy malá spí. Kromě toho mám ještě další aktivity (e-shop, koně, ...). Mám výhodu v tom, že mám hlídací babičky, jenže upřímně já zase nejsem vůbec schopná se nic přes den naučit - vše mi trva pětkrát déle než v noci, takže se během dne stejně neučím.

Vím, jak strašně je těžké se rozhodnout, ale na druhou stranu, zkus si napsat, co ti případné studium přinese a co ti vezme (třeba i s manželem), zkus popřemýšlet, jak to ovlivní život Vaší rodiny ........ Je to těžké, ale když víš proč a má svůj cíl před očima, tak i nějaké to odříkání za to stojí (já vidím televizi tak jednou do měsíce a to nepřeháním, když malá přes den spí, tak uklízím, když hlídá babička, tak se starám o dva koně (2x denně - majitel/otec je vážně nemocný) a zbytek času věnuju dceři a když večer usne, tak vařím na další den a buď obchoduju nebo studuju, ale prioritou je pro mne má dcera, přítel, celá rodina, koně ....... a na konci je ta škola, ale i tak je pro mne strašně důležitá. Nové informace, zajímavosti z mého oboru, perspektiva a vypadnutí ze stereotypu ......... zvaž to, zvaž všechny možnosti a rozhodni se tak, jak je pro tebe nejlepší.

PS: příští rok v tuhle dobu bych již mohla mít celé studium za sebou, ale také vím, že v té době nás již bude nejspíš pár měsíců o jednoho víc, ale věřím, že to zvládneme :o)
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.