| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Epidemie v porodnictví: císařský řez

 Celkem 244 názorů.
 Mili+2 


Moda 

(22.5.2009 8:38:55)
Myslim si ze to bude moda. Osobne znam hodne zen ktere dobrovolne rodily ci planuji rodit c.rezem jen proto ze to neboli. Vlastne si neuvedomuji mozna rizika a zavaznost operace. Jde jim jen o tu bolest.
Jiste, neni nic prijemneho lezet hodiny a trpet tu bolest, ale ja jsem se spis bala ze mi budou kuchat bricho. Nastesti nebylo treba.
Nevim proc lekari pripousteji c.rez pokud chybi nejaka zakladni indikace.
 Maja 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 9:01:17)
Císařský řez na objednávku je dnes, bohužel, již běžná praxe. Je spokojený jak lékař-s obálkou v kapse-tak klientka, která si myslí, že po operaci vyskočí z postele a je po starostech. Však si nechá píchnout spinál, manžel bude vše natáčet či fotit, tak o co jde.Jenže ouha - velká břišní operace bolí také. A delší dobu, než přizozený porod. Při něm si každá žena sáhne na dno svých fyzických i psychických sil, ale po porodu zažívá neskutečný pocit štěstí z toho, že to zvládla.Bez problémů se ihned dokáže postarat o své narozené dítě i o sebe.Ano, adaptace novorozence po S.C. je obtížnější. Pochopitelně. Při "normálním porodu" se vyplavují hormony,dítě při kontrakcích dostává informaci o tom, že se něco děje a může se tak přizozeně připravit na příchod na tento svět.Jenže při S.C. nemá tělo šanci se na něco takového předem připravit. Dítě si poklidně odpočívá v břiše a najednou, ve velkém šoku, je nechtěně vytáhnuto na svět.Přichází šok,potíže s dýcháním, aspirace plodové vody atd.Matka dostává silná analgetika na utlumení bolestí, sama se ani nenapije.Přiložení dítěte zvládne jen s pomocí sestry,stejně tak i vstávání po operaci,sprchu.Rekonvalescence je zdlouhavá a namáhavá.A to nemluvm o častých konplikacích buď přímo při operaci, nebo po ní.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 9:13:27)
Zas to tak nedramatizujte. Po císaři se normálně napijete, druhý den vstanete a od druhého dne také chodíte a kojíte. Jistě, je to operace, je to zásah do organismu, ale je třeba brát to objektivně.
Sekce bez komplikací opravdu není bolestivá a předpokládá se, že druhý den po ní budete chodit, zdvihat věci a v mezích fungovat normálně.
 Maja 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 9:17:15)
Ano,jistě,pokud nejsou komplikace a vše až druhý den.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 9:47:22)
Tak, samozřejmě, že až druhý den, účinky lokálky a tím spíš kompletní anestezie chvíli odeznívají, těžko se můžete od žeber dolů ochrnutá nějak starat o dítě. Člověk musí mít reálná očekávání.
 Rosina 
  • 

Re: Chodit a zdvíhat věci? 

(22.5.2009 10:25:02)
Hned druhý den? Vy jste sekcí rodila? Já rodila plánovaným císařem (nebyla jsem tedy vyčerpaná předchozími porodními bolestmi)a 12 hodin jsem musela jen ležet na zádech z důvodu epidurálu a hrozících postpunkčních bolestí hlavy (tudíž pít jsem mohla jen brčkem a zpočátku jen s pomocí sestry). Teprve poté jsem si mohla zkoušet sednout, stoupnout a opatrně chodit. První cesty za dětmi na Jip jsem absolvovala na vozíku (bylo to dost daleko) a potvrdilo se u mě to, co mi říkal lékař - "o tom, že jste rodila císařem, budete vědět rok". Ač už v plné síle, při některých pohybech (věšení prádla nad hlavu, posilování břišních svalů, rotace trupu, výskoky) se i rok po sekci jizva stále ozývala. Oproti tomu při druhém (přirozeném) porodu jsem ze sálu odešla po svých a zotavování probíhalo velmi rychle. Navíc jsem měla stále pocit, že to drobné pobolívání je prostě zdravé (na rozdíl od císaře).
 Petra Neomi 
  • 

Re: Chodit a zdvíhat věci? 

(22.5.2009 10:48:41)
Já jsem sekcí rodila, v deset hodin večer jsem porodila, v jednu druhý den jsem si odnesla věci z pooperačního na pokoj, došla jsem si na sono, normálně jsem chodila po porodnici a o jizvě jsem věděla asi tak 2 měsíce. Ono je to fakt individuální.
 helena + veverčátka 


Re: Chodit a zdvíhat věci? 

(22.5.2009 11:02:04)
Souhlasím s Rosinou, bývá častější bolest dlouhodobá po CS, protože je to velký zásah do organismu, kdežto po porodu vaginálním se dlouhodobé bolesti vyskytují málodky. Vy jste ze statistického hlediska statistická odchylka~;), tj. nelze brát v potaz, třeba počítat s tím, že nebudu ok spíš, než že budu hned ok.
Sakra, ten slovosled se mi nějak nepovedl ~t~~t~ ale snad to pochopíte.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Chodit a zdvíhat věci? 

(22.5.2009 11:34:29)
Ale jo, chápu, ale opravdu zas taková odchylka nejsem, všechny matky po sekci (tedy, pokud nejsou nějaké velké komplikace) musejí druhý den vstát a chodit, alespň v Podolí.
Ono je to hodně v psychice, mě obecně rány a jizvy nevadí a tenhle typ bolesti dobře snáším.
 Marketa, dva kluci 
  • 

Re: Chodit a zdvíhat věci? 

(22.5.2009 18:30:08)
Ja mela u obou kluku neplanovany cisar a pri prvnimjsem druhy den byla ok a pri druhem jsem byla 4 dny na JIPce. Hruza. Je to individuelni :-)
 Katka,jeden syn 
  • 

Re: Chodit a zdvíhat věci? 

(28.5.2009 21:18:52)
Ja rodila cisarem a dodnes(po roce a pul) s tim psychicky zcela vyrovnana nejsem.Proste navzdory veskerym racionalnim duvodum proc k cisari nakonec doslo,mam stale pocit jakehosi selhani,nejakeho nenaplneni.Kdyz mi nekdo popisuje svuj prirozeny porod,tak nejak zavidim a ne proto,ze bych si bolesti nezazila a proto mě to mrzi.Po S.C.se o nebolestivem porodu neda mluvit.Dobrovolne bych na to nesla,bolelo to hodne,setrit jsem se samozrejme nemohla a jizva opravdu pekna neni.
 Klára 
  • 

Re: Chodit a zdvíhat věci? 

(23.5.2009 11:51:05)
No, tak to jsem podle Vás asi také divná. Po porodu neplánovaným císařem /hrozila hypoxie plodu,měla jsem celkovou anestezii/ jsem byla na pooperačním. Druhý den po porodu mně sestra vyvedla na chodbu, ale tak se mně motala hlava, že jsme se po krátké chvilce vrátili na pokoj. Chodit sama jsem začala až další den, a to sestra říkala, jaká jsem šikovná. Pak mně začala jizva hnisat - nic moc. Druhý porod byl "normální" a byla jsem hned jako čiperka. Další dítě neplánujem, ale pokud bych si mohla vybrat, tak císaře nikdy! Také je tedy pravda, že jsem měla napřed normální bolesti a nakonec císaře, tak jsem si užila dvakrát.
P.S. Příbuzná měla první porod "normální" a při druhém těhotenství měla plod nízko nasedlý. Doufala, že jí to vyjde a bude rodit císařem - záviděla mně, prý ten císař musí být bezva. Přání se jí nakonec splnilo, ale už těm, co císařem rodí nezávidí, byla velice zklamaná.
 Manka 
  • 

Re: Chodit a zdvíhat věci? 

(26.5.2009 10:49:12)
Nápodobně, rodila jsem sekcí neplánovaně, stahy mi začaly v pátek ráno ve čtyři, řízli mě v neděli ve 13 hodin. Užila jsem si tedy takřka oboje. Po císaři jsem druhý den také chodila, břicho mě bolelo asi tak týden, ale dalo se to zvládnout, syna jsem měla přes den na pokoji. Po týdnu a vyndání stehů jsem byla poměrně v pohodě. Jediné, co mě mrzí do dneška je, že se syn nepřisál, mléko se mi moc netvořilo. Chvíli jsem odsávala, ale bylo toho žalostně málo. Ale jinak, císař tak hrozný nebyl. Shodněme se na tom, že je to hodně individuální, ať si každá mamina rodí jak chce, sama si to musí rozvážit.
 Markéta 
  • 

Re: Chodit a zdvíhat věci? 

(2.6.2009 22:52:53)
Já měla dva CS. Dcera byla trošku přidušená pupeční šŇůrou, tak byla asi dvě hodiny pod kyslíkem (rodit ji normálně, byla při pridušená víc) a kluk měl apgar po dvou minutách 10, takže žádné těžké adaptace :-)

První cs jsem snášela průměrně - ploužila jsem se po chodbě stejně jako ostatní. Je pravda, že tam byly takové, které chodily normálně, ale většina se zpočátku plížila při zdi v předklonu a postupně se narovnávala. Druhý cs byl hrozný. Tedy to potom. Bolelo to stejně, ale hlavně jsem vůbec nemohla dýchat. Nepodařilo se mi vstát přesto, že mě do toho nutily asi třikrát. Třetí den mě zvedly z postele, ale tak jsem lapala po dechu, že mě zas posadily. nevím, čím to bylo - jestli proto, že to bylo podruhé, nebo polohou dítěte nebo věkem nebo prostě smůla. Po prvním cs jsem po návratu z porodnice dopoledne chodila pomalu po bytě, odpoledne polehávala. Po druhém jsem nebyla doma schopná se posadit z lehu. rekonvalescence trvala mnohem dýl.

Ovšem objektivně bylo vše v pořádku, kontroly u lékaře byly zcela bez problémů.

Na druhou stranu kamarádka měla přes půl roku po vaginálím porodu bolestivý sex.

takže je to opravdu indi vindi
 Insula 


taky tak 

(23.5.2009 8:39:03)
Po plánovaném císaři jsem to měla stejně. Navíc je pravda, že chodit se musí kvůli embólii.
Jenom nesouhlasím s tím, že po vyginálním porodu nejsou dlouhodobé problémy. ~a~ Jedna moje kamarádka mi říkala, že jizvu po nástřihu cítila ještě 4 roky a to jak při sexu, tak při změně počasí a ještě dnes jí občas cítí (a klukovi je 12 nebo 13 let). Jiná moje kamarádka řekla, že jí porod zkazil sexuální život.
 Káča+3 
  • 

Re: taky tak 

(24.5.2009 18:35:13)
no jo, jenže ten nástřih (myslím tím rutinní) patří do oblasti spíše škodlivých praktik při porodu a že se u nás dělá často zbytečně, to se pak není co divit. Já si díky nástřihu dodneška nemůžu sednout na tvrdou podložku, při tom syn nijak extra velkou hlavu neměl, prostě Dr. si chtěl připadat jako chirurg.....
 Insula 


Re: taky tak 

(25.5.2009 21:20:47)
Omlouvám se, ještě jsem se kamarádky ptala, nebylo to po nástřihu, ale po "natrhnutí se". Doktorka usoudila, že to půjde bez, neb to bude malé dítě (kámoška hubená a bříško jako hrášek) a taky to byl její druhý porod. Omyl syn měl ke třem a půl kg a ona se roztrhla.
 MispuleF 


Divné... 

(25.5.2009 10:18:59)
Blázen kdo chce na takto velkou operaci kvůli strachu z bolesti...~Rv Chápu to snad leda u vícečetného těhotenství. Asi by měl těm nastávajícím maminkám někdo vysvětlit, že po císaři budou na nějakou dobu vyřazené z provozu. Bude pro ně obtížné i přikládat, kvůli bolavému břichu, jizvě...Nevím, nevím ~l~ Zrovna nedávno jsem četla, jak jedna celebrita pravila "Příště jedině císařem" . Takže ta si to vydupe zaručeně, neb indikaci k císaři ten porodník najde vždycky. ~;) Tak to jsem se dost pobavila. To bude asi dost překvapená...a hlavně jí přeju, aby měla pooperační léčbu bez komplikací. Znám totiž i případy, kdy po císařském řezu maminka ležela v nemocnici 3 týdny a další maminka přišla o dělohu...Tak přátelé já radši potřetí s nastřiženým zadkem ~t~ ,než jít na císaře...z vlastní vůle tedy...Jasné, že když k tomu bude důvod, tak ani nepípnu...ale radost z toho mít rozhodně nebudu ~;)
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: Chodit a zdvíhat věci? 

(22.5.2009 11:59:28)
Rosino jak píšeš klukům bude rok a půl a občas i teď jizvu hnusně cítím hlavně v krajích. Ono to není tak jednoduché a bezbolestné...
 Ronga 


Re: Chodit a zdvíhat věci? 

(24.5.2009 12:29:44)
Naprosty souhlas. Taky jsem prvne rodila cisarem a podruhe prirozene a rekonvalescence se neda srovnat! Po cisari jsem mela dojem, ze se vnitrni organy musi "znovu usporadat", bolesti sice odeznely zanedlouho, ale dlouhodoby stav nepohody trval, byt jsem nemela zadne komplikace. A jist jsem nemohla dva a pul dne, coz bylo horsi nez bolest, byl to snad jeden z nejhorsich zazitku v mem zivote, mela jsem uplny vlci hlad. Podruhe byt byl porod celkem dlouhy a bolest celkem slusna pri porodu, pak slo uzdravovani docela rychle a tak nejak "prirozene", mohla jsem se hned hybat, jist...urcite bych volila opet prirozeny porod, at ohledne fyzickeho ci psychickeho uzdravovani po nem.
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: Moda 

(22.5.2009 11:55:24)
Tu jsi srandistka co... Po 10cti hodinách konrakcí po 3 minutách a 3 hodinách konrakcí po minutě jsem šla na císaře a druhý den jsem nebyla schopná si sednout natož vstát. Ne tak zdvihat věci... Císař je docela velká operace, ale pokud si myslíš že je to jak slepák pak je to žeko no. Po slepáku máš jakou jizvi 5 cm? Po císaři přes celé břicho a ještě i uvnitř. Nevím no... Zas taková brnkačka to není...
 Kamča 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 12:49:41)
Přes celé břicho? tak to jsi musela být na císaři před 15lety. Já mám jizvičku 7cm dlouhou a není vidět.max z 5 cm:-)
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: Moda 

(22.5.2009 12:59:36)
Je mi 24, opravdu myslíš, že bych v 9 letech mohla na císaře??? To je jendno. Schválně jsem si ji změřila. 18 cm a je nepřehlédnutelná. Vidět mi nejsou jen krace asi tak 1cm z každé strany. Ve středu je jizva pěkně vystouplá... Takže asi jak u koho.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 13:03:38)
Aha, tys rodila dvojčata, ne? Tak to asi bude trochu jiné.
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: Moda 

(22.5.2009 13:06:39)
jo dvojčata... Jak sem psala po 13cti hodinách kontrakcí mě teprve brali na sál dali mi spinál, takže jsem kluky alespoň viděla. Ale kdybych věděla předem do čeho jdu tak bych se do toho určitě dobrovolně nehrnula. 3 týdny se mnou byl manžel doma a pomáhal mi. Z postele jsem slízala po 4 nebo přes bok 4 měsíce. Nemusí to tak mít každý, ale napsat, že se z toho dělá dramatizace je trošku silné...
 Petra Neomi 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 13:14:16)
No, především ej to mnohem větší rána, než u jednoho mimina. Jinak, mám srovnání, protože dcera je po operaci ledvin, má jizvu dlouhou cca 185 centimetrů z boku až nad pupík, a na bolest si stěžovala nejvýš tak měsíc po operaci a chodila 4 dny po operaci, když jí pustili z jip.

Někdo se prostě hojí rychle, někdo déle a mezi císaři jsou imho takové rozdíly, jako mezi normálními porody.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 13:14:38)
Ech, 15, ne 185 :)
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: Moda 

(22.5.2009 13:30:41)
sem si říkala, to by ji ta jizva musela objet bricho několikrát :D Jo každá operace je jiná. Ale dcera nejsi ty. Ty jsi necítila tu bolest. Srovnat můžeš jen to co jsi zkusila ty :( Já nejsem žádná cíťa na bolístky a hned k dr. Proto mě docela zarazilo jak to bylo hnusné.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 15:51:29)
Tak já jsem jí právě utěšovala, že mám taky rozříznuté bříško a že to nic nebylo. Doufám, že i jizvy bude mít po mě, světlé a tenké.
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: Moda 

(22.5.2009 18:18:33)
Tak to doufám i já za tebe. jizvy nejsou nic pěkného kor pro mladou holčinu
 Jana + 3 rošťáci 


Re: Moda 

(22.5.2009 19:27:37)
Já rodila jedno (třetí) dítě akutním císařem a mám jizvu 16 cm dlouhou. Už nebolí, jen dost často svědí, syn měl 3 roky!!!
 Zuza, tři holky 
  • 

Re: Moda 

(9.8.2009 20:12:03)
Já jsem rodila je jedno a mám jizvu také přesně 18 cm. Malá byla koncem pánevním a prý byla tak "zašmodrchaná" v pupeční šňůře, že šla těžko porodit i císařem... Jizva je vidět zřetelně i po šesti letech a kůži na břichu stále necítím... Zlatý první a třetí normální porod!
 Kohoutice3 


Re: Moda 

(3.6.2009 19:45:14)
tak nevim proc nekdo ma po sekci 7cm jizvu ,ale ja mam presne 15cm a to jsem rodila loni 08 v dubnu v Podoli a videla jsem vic kamosek co meli stejnou delku jako ja a urcite nerodily pred patnacti roky.je to 14 mesicu a sahnout na jizvu mi je stale velmi neprijemne..
 Petra Neomi 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 13:02:28)
Srandistka? Já jsem to tak měla... V deset večer jsem porodila, v jednu druhý den mi řekli, ať si vezmu věci a jdu na pokoj. Tak jsem vzala věci a šla jsem na pokoj :) Pak jsem šla na záchod, umýt se... myslím, že tak to standarně probíhá, alespoň se tak všichni tvářili. Ostatně, já byla tak rozjařená, že mi všechno připadalo jako drobná lapálie.
Jizvu mám cca 10 centimetrů na hranici pubálního ochlupení, takže se těžko dá mluvit o jizvě přes celé břicho.
Z mého pohledu jediný nepříjemný detail císaře je, že se nad tou jizvou dělá trochu kožní řasa a když člověk trochu přibere, nebo se zavodní, má tam faldík, což je ovšem určitě taky u každého jinak.
Pokud jde o kojení, kojila jsem od začátku, ale dceru trochu přikrmovali, no a odstavila jsem ji, když jí byly dva.

Aby nebylo mýlky, netvrdím, že to má takhle každý, určitě jsou jiné průběhy, různé komplikace. Kdybych porod postupoval normálně a kdybych neměla důvodné podezření, že tomu tak nebude, asi bych na císaři netrvala, ale takhle to pro mě byl porod, na který mám hezké vzpomínky.
 Efka 


Re: Moda 

(22.5.2009 23:59:21)
Souhlasím s Petrou. Mám za sebou 2 císaře v posledních 3,5 letech a po obou jsem druhý den normálně chodila. Při vstávání jizva štípala, první dny jsem chodila trochu sehnutá, ale opravdu žádná drama.
Porod císařem mi vůbec nevadil. Z opravdového porodu jsem měla strach, jako většina mamin. Kdybych měla na výběr, vybrala bych si přirozený porod (už proto, aby mimčo nebylo vystaveno tomu nenadálému, šokujícímu vystavení na svět). Ale nestěžuju si. Mám pocit, že jsem unikla mnohem horším bolestem, než jaké bych zažila při normálním porodu. Ty tři hodiny kontrakcí, ještě více bolících vyvoláváním mi stačilo... ~:-D
 Kačka,2 děti 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 19:26:46)
Tady jde o to,že císař je fajn,pokud se naskytnou při klasickém porodu nějaké komplikace,nebo se už dopředu ví že by nějaké mohly nastat,třeba miminko není ok atd.V těchto 2 případech to chápu,že je to na místě.Ale nechápu některé zhýčkané paničky které jsou naprosto ok,a císaře chtějí protože se bojí porodu a nechtějí tu bolest absolvovat.Pokud chtějí dítě ať si tím taky projdou a neulejvají se!
 dana, dvě děti, jedno sekcí 
  • 

Re: Moda 

(24.5.2009 11:07:51)
Já teda bolest nikomu nepřeju. Kdyby byl přístup porodníků lidštější, možná by sekcí ubylo.
 Radka, 4/06 a 12/07 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 23:18:14)
Nedá se to globalizovat, je to individuální... Já se cítila taky fit, ale prostě v Motole mě nechali 2 dny na JIPce a nic mi dělat nedovolili a i na WC mě doporvázeli, po dvou dnech jsem šla na 6nedělí, ale doporučili mi být bez dcery, tu mi vozily na kouopání a na noc mi jí daly až na poslední noc. Bylo mi to líto, ale na druhou stranu jsem neměla jediný problém a jizvu mám krásně zahojenou a už ne ní ani skoro vidět. Jsem ráda, že jsem nic neuspěchala a rozhodně dcera netrpí žádnou újmou, že jsme spolu nebyly od začátku.
 Timura 


Re: Moda 

(23.5.2009 11:27:14)
Zdravím všechny maminky a ráda bych poprosila o radu. Již 6 let trpím Crohnovou chorobou a v současné době ( je mi 28 let ) se s manželem snažíme o miminko. Chtěla jsem se zeptat, jestli je tady nějaká maminka která má zkušenosti s Crohnovou chorobou a porodem. Myslím si, že v mém případě by bylo lepší porodit císařským řezem a klidně bych si ho i zaplatila, ale názory lékařů se Crohnovu chorobu a CS dost liší. Máte s tím někdo zkušenost? Díky a přeji všem hodně zdraví a radosti z dětiček~:-D.
 Eva 


Re: Moda 

(23.5.2009 20:09:14)
Ahoj, mám Ulcerózní kolitidu, je to myslím dost podobné. když tak se ozvi na doubravska.eva@centrum.cz, ráda se vším poradím. mám holčičku 4 roky a teď jsem v 7. měsíci.
 Mil(2 děti) 
  • 

Re: Moda 

(24.5.2009 21:11:03)
Ahoj. Já při prvním dítěti taky měla podezření na Crohna - chtěla jsem rodit normálně - ale skončilo to císařem. U Apolináře se těmto pacientkám věnuje Dr. Pařízek. Záleží na rozsahu a potížích při. M.Crohn. Mil
 agáta, dcera CŘ 
  • 

Re: Moda 

(23.5.2009 13:04:43)
Vy jste se asi pomátla? Máte někoho, kdo rodil sekcí poblíž? Tak se ho zeptejte, než napíšete takovou pitomost - s prominutím mě to nadzvedlo ze židle.
Rodila jsem plánovaným císařem a 2 dny jsem ležela na JIP.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Moda 

(23.5.2009 18:27:20)
Já jsem rodila sekcí :)
 douglas 


Re: Moda 

(24.5.2009 13:12:38)
po císaři se možná normálně napijete, ale to je tak možná vše, chodíte zohnutá do pravého úhlu, bolí Vás celý člověk a ještě teď 2,5roku po porodu císařem mě jizva neustále bolí ~n~~n~
císařem jsem rodit musela, protože bylo ohrožení dítěte - sama bych si ho nikdy nevybrala~d~
 verča,4 děti 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 9:37:18)
Není pravda,že po císaři je rekonvalescence delší.Mám všechny děti císařem a druhý den bych klidně odešla po svých.Ani žádné poporodní blues se nekonalo.V porodnici jsem druhý den běhala jako o závod zatímco matky po normálním porodu měly problémy vůbec vstát.Jsem zastáncem toho,že si má každá vybrat co chce.Zažila jsem paní co prosila o císaře,protože se jí něco nezdálo na pohybech dítěte.Doktoři pořád čekali a výsledkem byla mrtvá holčička.Paní dodnes potkávám a vždycky se rozbrečí,protože se nedokázala vzepřít a odjet rodit raději jinam.
 Rosina 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 10:32:56)
A to jste rodila v celkové anestezii nebo s epidurálem? Myslím si, že Vám chybí srovnání, když máte císařem všechny děti.
 Silva, dvojčata 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 11:16:13)
No já se také setkala s postupem spíše opačným - tedy s tím, že lékaři se sekci brání a nejdou do toho, pokud není opravdu potřeba (rodila jsem v jedné z nejznámějších pražských porodnic).
Já měla všechny předpoklady k přirozenému průběhu porodu - obě dvojčátka otočená hlavičkami dolů, 5 týdnů před termínem mi praskla plodová voda (porod měsíc před termínem je u dvojčat vcelku normální) a vše se vyvíjelo normálně až do doby, kdy jsem téměř po dvoudenních kontrakcích (otvírala jsem se rychlostí zhruba půl centimetru za dvě hodiny) měla již tlačit. Tlačila jsem jak blázen asi hodinu a půl, mezitím se u mě vystřídali všichni lékaři a sestry, kteří byli zrovna přítomni (podotýkám, že po dvoudenních bolestech jsem vše vnímala mírně v oparu), strkali do mě ruce, tlačili na břicho (nemohli moc kvůli druhému dítěti) a stále doufali, že porodím přirozenou cestou. Po hodině a půl, kdy sestra zkonstatovala, že to první dítě už se trochu zlobí, neb má hodně rychlý puls, a kdy jsem lékaře prosila se slzami v očích, ať už něco rozumného udělají (normálně nejsem hysterka), došlo na císaře. Na tu úlevu, kdy jsem přestala mít silné kontrakce po minutě (ty jsem měla asi čtyři hodiny), nikdy nezapomenu. První holčička měla po porodu velkou otlačeninu nad očičkem, jak byla asi dvě hodiny tlačena na kost pánve a celý vývoj má mírně opožděný za svou sestřičkou (samozřejmě je obtížné říct, zda jen následkem těžkého a dlouhotrvajícího porodu). Po výkonu mi bylo řečeno, že moje porodní cesty byly natolik úzké, že bránily hlavičce vyjít ven a bez sekce by se dítě normální cestou včas nedostalo. Děkuji Bohu, že to takto dopadlo. Každopádně se domnívám, že sekce nesmí být náhražkou přirozeného porodu v momentě, kdy vše postupuje, jak má, ale na druhou stranu pokud jde o život, je třeba jednat včas (a někdy může být vzhledem k neochotě lékařů k operačnímu výkonu již pozdě).
 Silva, dvojčata 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 11:23:29)
A ještě dodám, že bolesti po sekci byly naprosto zanedbatelné ve srovnání s bolestmi při porodu, navíc mám za sebou 5 operací a sekce byla jednou z nejméně bolestivých. Hlavně člověk nejrychleji zregeneruje, poněvadž musí (já měla na starost dvě dvoukilová mírně nedonošená miminka - jsem svobodná matka).
 Marketa, dva kluci 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 18:35:00)
Suhlas, cisar byl nakonec po 25 hodinach vysvobozeni :-))
 Ilona a její holčičky 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 19:29:54)
U mně po třech dnech.
 natyska 


Re: Moda 

(22.5.2009 11:39:28)
Tak to jsme měly uplně stejné, akorát jsem rodila dítě jedno!!!Po sekci malá měla bouli na hlavě a taky jsme malinko pozadu, pozdě chodila atd.řekli mi že to bude asi z toho...kontrakce po oxytocinu snad po minutě se už nedaly vydržet a po 15 hod.otevřená na 4 cm, taky mi praskla voda a pak už by sem podepsala vše, jen se zbavit kontrakcí!!!!!
 Silva, dvojčata 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 11:51:22)
Natysko,
no, to jsi měla fakt skoro stejný. Nikdy jsem nic tak hrozného nezažila, jako byl "přorozený" porod a doufám, že už nezažiju... :) Jo, navíc jsem se nesměla celou dobu ani pohnout, protože monitorovali obě srdíčka a když jsem se jen malinko předklonila, abych si ulevila, jedno srdíčko jim to přestalo brát, takže okamžitě zpátky na záda. Dva dny. Zážitek fakt.
 petra 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 10:19:07)
Majo nevím,
já si ani u jednoho ze svých porodů nesáhla na dno ani svých pschyckých ani fyzických sil. Fakt je ten, že mám štěstí a 1. porod trval 4 hodiny, druhý jen 3/4 hod, takže jsem byla ráda, že jsem stihla dojet do porodnice, ale od druhého porodu jsem vstala a šla na pokoj po svých a kdyby byla možnost ambulatního porodu, tak se seberu a jdu domů. Hrdost a radost z toho, že jsem to zvládla jsem necítila, protože takovýhle porod by zvládla každá.
Tak prosím nepaušalizuj, každá jsme jiná.
 lenka 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 15:38:19)
Zajímalo by mě, jestli zrovna vy jste po císaři, když tak zasvěceně tady o něm píšete. já mám po 2 neplánovaných císařích a kdyby mi ho neudělali, neměla bych ted syna. obálku do kapsy jsem také nemusela nikomu dávat, myslím, že je to na lékaři a hlavně, jak porod postupuje či nepostupuju. taky bych raději rodila normálně, ale bohužel jsem se neotevřela ani při jednou dítěti, holt přírodě neporučíte. nevím, kde jste viděla, že by mohl manžel natáčet či fotit u císaře - což je operace a na operační sál kromě doktorů nemůže nikdo, aspon u nás tedy ne. a jestli si myslíte, že pocit neskutečného štěstí mají jen matky, které rodí normálně, tak to se také mýlíte. já jsem fungovala od druhého dne, jasně, že nejde vše hned, ale podle VAší reakce na článek je matka po CS něco jako "ležák" neschopný se postarat sám o sebe natož o dítě, věřte, že tomu tak není. a pokud už píšete o komplikacích, tak myslím, že jsou všude stejné, jak u císařského řezu, tak i u normálního porodu v nemocnici, popř. domácího porodu.
 Ilona a její holčičky 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 19:16:20)
Ten stav po císaři není zas tak dramatický. Mám za sebou dva (neprůchodnost děložní branky) a můžu říct, že jsem byla po obou v pohodě. Druhý den jsem fungovala jako ostatní maminky, normálně jsem kojila a bolest nebyla taky nijak dramatická. Z porodnice jsem šla sedmý den a o děti jsem se postarala úplně sama, jenom s běžnou pomocí manžela.
 Kitty + Johy ☼ 


Re: Moda 

(25.5.2009 10:29:56)
To je nějaký vtip, ne?
Po plánované sekci (odpoledne) mi bylo miminko přiloženo ještě ten den, sice neúspěšně, ale to bylo z jiného důvodu. Ráno jsem MUSELA vstát, opláchnout se, dojít si na záchod od JIP docela (nepochopitelně) vzdálený a pk mne převezli na normální oddělení, kde jsem si sama vybalila věci a sama se starala o miminko.
Jizvu mám 11 cm. Pooperační průběh by mi mohl kdekdo závidět, u každého to tak není, bohužel.
Nejsem rozhodně zastánce sekcí a nejsem šťastná, že mne na ni poslali, ale rozhodně to nemusí být takový horor jako je tu popsán.
 Kitty + Johy ☼ 


dodatek 

(25.5.2009 10:32:04)
Miminko bylo po SC zcela v pořádku a domů nás pustili pět dní po SC. Kdybych nedostala teplotu z mlíka, šly bychom ještě o den dřív.
 Ilona F. 


Re: dodatek 

(30.5.2009 0:19:57)
Je nekdo prebral moji pracne vytvorenou ikonku ....~t~
 Danyella 


Re: Moda 

(22.5.2009 9:22:00)
No nevím co je lepší, ale spíš mi připadá, že se ten císařský řez udělá jen komu MUDr. chce a druhá musí trpět. Kámoška rodila den a půl, malého /přes 4kg/ z ní vyloženě vyrvali, měl vykloubené nohy, podezření na potrhanou slezinu a byl pak letecky přepravován do Brna, kde měli šok v jakém stavu novorozenec byl.Maminka trauma,že o dalším dítěti už neuvažuje a přitom to bylo jednoduché ten řez udělat....pak když čtu jak rodí naše celebrity, tak většina z nich chuděr měla komplikace a císařský řez museli udělat..~:(
 Petra Neomi 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 9:51:59)
Je to jen má hypotéza, ale imho jde hodně o porodnici. Někde dělají císaře hned, někde se snaží o připrozený porod do poslední chvíle.
 Iren 
  • 

Re: Souhlas, obálková metoda 

(22.5.2009 11:23:46)
Souhlasím, taky mám pocit že kdo to potřebuje tak se u něj otálí. Nedávno jsem viděla dost hroznou reportáž v TV, kdy neudělali ženě císaře, trápila se hrozně dlouho u porodu, a skončila s roztrhaným konečníkem a vývodem na rok, obrovské bolesti a utrpení. Její manžel tam řekl, že kdyby věděl co to přinese, žádné dítě nechce. Samozřejmě že z vyšetřování vyplynulo, že lékaři nepochybili... Pak nějaká rádobyhvězda Bendová vykládá v Blesku, že po celých dlouhých 6! hodinách porodu museli přistoupit k císaři, protože to bylo dlouho :-) tak člověk neví jestli se má smát nebo se vztekat. Prostě je vidět, že u císařů docela vládne obálková metoda.
 lenka 
  • 

Re: Souhlas, obálková metoda 

(22.5.2009 13:59:18)
Iren, žárlíš na Alici?? ~t~ Nedivím se, je to kočka ~R^
 Jana + 3 rošťáci 


Máš pravdu!!! 

(22.5.2009 10:38:16)
Máš úplnou pravdu! Mám tři děti, první hlavičkou, druhé zadečkem a třetí akutním císařem. Nevím, proč někdo říká, že císař je porod bez bolestí!!! To méně bolí i urychlovaný porod koncem pánevním!!! Hlavně kratší dobu, po císaři to bylo dě a hrůza! Ještě za 2 dny po "porodu" mi dávali krev, protože jsem byla jako mátoha. Měla jsem prý uvolněnou dělohu a tím i mnohem více krvácela. NIKDY BYCH NEŠLA NA CÍSAŘE DOBROVOLNĚ!!!!!!!!
 natyska 


Re: Máš pravdu!!! 

(22.5.2009 11:34:12)
Souhlasím s Vámi, taky bych nikdy nešla na císaře dobrovolně...bohužel se mi zastavil porod, kontrakce strašné po odtoku vody a oxytocínu, otevřená po 15 hod. na 3cm...takže akutní císař..ještě, že jsem nevěděla dopředu co mě čeká...strašná bolest jizvy, uplně jsem se té bolesti lekla a to si myslím, že nejsem žádná poserka...ale snažila jsem se hned druhý den chodit, 2 maminky na pokoji též po císaři, opustily pokoj až téměř po týdnu!!!ale ta bolest trvala i doma, hned po propuštění doma večer horečka, takže zpátky - ATB a zánět dělohy....3 měsíce jsem lezla z postele opatrně pozadu pokolenou...opravdu nechápu kdo chce sekci dobrovolně bez důvodu...jak já bych radši porodila spontáně..ale jinak určitě má sekce své místo v těchto případech, kdy normální porod není možný, to je jasný...já mluvím o tom, kdy matka kvůli bolesti při porodu chce císaře, to snad ani neví, co ji může potom čekat..neříkám že musí, ale může
 Margot+1 


Re: Moda 

(22.5.2009 11:10:20)
Okusila jsem od obojího, k sc se přistoupilo po třídenních marných pokusech dostat dítě ven normálně (mmch, císař se dělal v neděli navečer...~j~). Myslet si, že sc nebolí, je pěkná hloupost. Bolí, a pořádně, první pokus vstát a vyčistit si zuby představoval desetiminutové manévry, cestou na záchod jsem stále odhadovala, jestli se stihnu opřít nebo omdlím). Do té doby jsem netušila, k čemu všemu člověk ty břišní svaly používá a kroutila hlavou nad tím, jak TOHLE někdo může dobrovolně chtít.
Na druhou stranu - ačkoli rekonvalescence byla ve srovnání s normálním porodem dlouhá, žádný babyblues se nekonal, a to hlavně proto (jak už jsem na Rodině několikrát psala), že jsme v nemocnici byli celá rodila pohromadě celých 9 dní hospitalizace (včetně prvních tří dnů před sc) a dítě bylo beze mě pouze 2 hodiny po zákroku, což se mnohým matkám nepodaří ani po normálním porodu. Nyní, 5měsíců poté, stále plně kojím.
 Petra a dvě holky 


Není to o bolesti, ale o zdravém dítěti 

(22.5.2009 22:18:06)
První dceru jsem rodila přirozeně, dalo by se říct pohodový porod - za hodinu a půl. Přesto jsem se u druhého dítěte rozhodla pro sekci. A vůůůbec ne proto, že bych se bála bolesti. Ale proto, že byla koncem pánevním - tedy zadečkem. Věděla jsem, že já bych ten přirozený porod zvládla dobře, ale zvádla by to i ona? PRO NI bylo nepochybně větší riziko "jít" přirozenou cestou (vykloubení kyčlí, přidušení apod.), než sekcí, což bylo větší riziko zase pro mě. Ráda jsem toto podstoupila a vím, že jsem udělala maximum pro to, aby byla v pořádku. A taky chvála Bohu je. Pominu-li první dva dny po "porodu" sekcí, nepocítila jsem většího rozdílu v další péči o miminko, co se týče únavy, kojení a lásky...ta byla hned :-)
 Bridgetta 


Re: Není to o bolesti, ale o zdravém dítěti 

(22.5.2009 22:58:39)
Ano, pro dítě je to velké riziko - můj synek měl po porodu koncem pánevním natržené krční svaly. Vše se zalilo krví a zatvrdlo ve velkou bouli, nemohl otáčet hlavičkou, jezdili jsme po doktorech, chodili na rehabilitace. Až někdy před rokem se mu to vstřebalo. Takže pokud bych se rozhodovala dneska, s ohledem na toto bych také spíš volila císaře.
 VENOLI 


Re: Není to o bolesti, ale o zdravém dítěti 

(24.5.2009 21:17:38)
Já jsem rodila obě děti koncem pánevním (syn v termínu, dcera 35.týden), oba porody normálně, císaře jsem nechtěla, pokud to opravdu nebude nutné. Jela jsem proto rodit do Brna (jsme z Břeclavi), tam mají podstatně více zkušeností s porody KP. Oba porody naprosto v pohodě(poprvé se mimčo narodilo 20min. po příjezdu do porodnice, podruhé 40min.), mimča v poho. Nikdo mi císaře nenavrhoval, ale byli připravení jej ihned provést, bude-li potřeba... Nechápu, že si někdo volí císaře dobrovolně... Porody jsou pro mě úžasným životním zážitkem, nedhtěla bych je prožít na operačním stole.
 Bridgetta 


Re: Není to o bolesti, ale o zdravém dítěti 

(24.5.2009 21:36:57)
Souhlasím.
 Bridgetta 


Re: Není to o bolesti, ale o zdravém dítěti 

(24.5.2009 21:41:53)
Souhlasím - radši také přirozený porod - ale když si vzpomenu,na to trápení, že bylo synkovi 14 dní a mi jezdili po doktorech kvůli té bouli na krku, představ si tak malé miminko a na krčku má tvrdou bouli velikosti tenisáku! V jedné nemocnici si dokonce myslei, že to je nádor a posílalai nás do prahy na Onkologii ~n~ bylo to něco strašného.

Pak jsme ještě rok chodili na rehabilitace, malej pořád ležel na jedné straně, protože na druhou prostě hlavičku neotočil, svaly zatuhly a zkrátily se.

Takže z tohodle ohledu, že měl pak synek v důsledku přirozeného porodu takové potíže, tak bych zpětně radši zvolila císaře. Ale za sebe jedině přirozený porod.
 Petra a dvě holky 


Máš štěstí 

(25.5.2009 21:55:00)
VENOLI, to máš obrovské štěstí a odvahu, že jsi to tak s dětmi zvládla:-) I když u tvého druhého dítěte to chápu, holčička byla asi maličká. Také jsem zastánce přirozeného produ, dokonce jsem ještě pět dní před císařem byla přesvědčena, že odrodím "normálně". Až při poslední kontrole v nemocnici mi najednou dr. dala na výběr. Dostala jsem den na rozmyšlenou. Vůbec jsem na sekci předtím vážněji nepomýšlela. Ale najednou začneš přemýšlet jinak. Jeden z faktorů pro sekci byl, že doktor "specialista" na KP čtrnáct dnů před mým nástupem do nemocnice z ní odešel. Další: známé se měsíc před mým termínem udusilo dítě při porodu KP (doktoři ale na polohu tehdy přišli až v průběhu porodu)...A samozřejmě jsem brouzdala internet a četla různé hrůzostrašné historky o porodech KP. No a hormony taky pracují:-) Nedovedu si představit ty výčitky svědomí, kdybych se rozhodla pro přirozený porod, nastaly komplikace a já věděla, že jsem jim mohla zabránit. Dnes svého rozhodnutí vůbec nelituji, rodila jsem tak i tak a OBA porody byly pro mě i manžela krásným zážitkem. Myslím, že psychická pohoda tu hraje obrovskou roli, a to i při rekonvalescenci. Takže neodsuzuj a buď ráda, že ti to dobře dopadlo.
 Radka, 4/06 a 12/07 
  • 

Re: Moda 

(22.5.2009 23:10:59)
nesouhlasím, že doktoři jsou pro císaře. Moje zkušenost je opačná, poprvé jsem na císaři skončila po 10 hodinách na sále, kdy se zjistilo, že se malá začíná dusit.... během půl hodky byla venku a zdravá, nepřidušená... měla 2x omotanou pup. šnůru kolem krku...., okamžitě se přisála a báječně prospívala. Ani já jsem neměla žádné komplikace a kojila jsem jí plně do roka.
Podruhé jsem počítala, že budu rodit císařem zase, když už to tak bylo poprvé a doktorka silně tlačila na to, abych rodila vaginálně, že by to byla škoda nezkusit. Malá byla venku na třetí zatlačení, asi za 10 minut, naprosto bezbolestný, příjemný a pohodový porod. Malá zdravá, přisála se a já se stejně nerozkojila a od 6nedělí byla na Sunaru. Jinak komplikace taky žádný, jen bylo těžší se smát a kýchat..... to nějak na tom břiše znát nebylo....
 Lillu+B&J 


Re: Moda 

(23.5.2009 11:11:52)
Tak jsem prolítla pár příspěvků pod hlavním článkem a jak je vidět každá ženská bojuje za ten svůj porod.Nikdy jsem nebyla zastáncem placených CS,samozřejmě plánovaných pro velké mimčo nebo KP ano,ale ne placených,dokud jsem neporodila vaginálně bez epi,které jsem nemohla dostat ze zdravotních důvodů.Chlapeček je naprosto zdráv,za což jsem samozřejmě velmi šťastná,já jsem si ovšem 2 měsíce nemohla pořádně sednout,byla jsem hodně šitá a při změně počasí trpím jěště dneska o hemoroidech radši pomlčím.Takže už tajně sním o nadité obálce,kterou bych podstrčila porodníkovi při dalším porodu,abych mohla mít sekci.Moje sestra má jedno mimčo porozené přirozeně a druhé CS pro nepostupující porod,říká,že CS byla procházka růžovým sadem,po vaginálním měla potíže taktéž pár měsíců.Takže prostě děvčata,ten jeden jediný úžasný porod pro všechny neexistuje,každé tělo to má jinak.Jo a závěrem,po sekci ségra kojila 3 měsíce,po vaginálním porodu týden~d~
 bruca 


Re: Moda 

(23.5.2009 12:17:14)
Ahojky souhlasím s tebou, já své první dítko porodila normálně a druhé mi před rokem vyndali císařským řezem protože bylo polohou příčnou a tudíž nebylo možné ho normálně porodit ani náhodou.A z vlastní zkušenosti můžu potvrdit,že po normálním porodu prvního miminka jsem ho od samého začátku milovala a užívala si mateřství plnými doušky a poporodní blues byl normálních mezích, ale teď po druhém mimču a sekci to bylo mnohem horší vzpamatovávala jsem se z porodu snad pul roku deprese trvaly zrovna tak dlouho a takzvaně užívat miminko jsem si začala taktéž až od jeho cca 6 měsíců,kdyby mě dal teď někdo vybrat tak to určitě zkusím zase přirozeně sice to trvá někdy i celý den u mě poprvé 36 hodit,ale bylo mi potom mnohem líp než po císaři který trval se vším všudy cca 1,5hodiny. Ahojky ~p~~p~~p~
 Mami+mimi 23měs 
  • 

Re: Moda 

(25.5.2009 9:59:22)
Souhlasím,bez indikace by se sekce dělat neměla.Přirozený porod byl odjakživa jediný možný způsob a od dob,kdy je možná sekce,se tak zachránilo miliony miminek,které by jinak zemřely,např.kvůli nedostatku kyslíku při zdlouhavém komplik.porodu.Anebo v lepším případě by přežily s poškoz.mozkem.Já osobně jsem vděčná za císaře,nemůžu si ho vynachválit /je fakt,že byl bez komplikací a že čtvrtý den už skoro nebolela jizva/.Bylo to s epidurálem,takže při plném vědomí,držela jsem si miminko atd.
57 hodin po odtoku plod.vody mě pořád nutili rodit normálně /vyvolávacími léky,tuším i oxytocinem/.Přitom v knihách se píše,že po odtoku pl.vody se má rodit do 24h,jinak hrozí infekce a další nebezpečí dítěti/i matce/.Když jsem se o tom zmínila,že už je to tak dlouho a malá se nepohnula ani o centimetr/byla jsem otevř.jen cca na 4cm/,tak mi řekli,že to by potom císaře mohl chtít každý.No a samozřejmě,došlo to tak daleko,že museli dělat rychlou sekci kvůli nedostatku kyslíku miminka.Můžu být ráda,že kvůli zavedení epidurálu/už jsem se připravovala,že dojde k normal.porodu/,mě sledovali na monitoru a ty problémy s dechem zaregistrovali.Kdyby byly jiné okolnosti,mohlo to malou poškodit a to jen kvůli jejich "šetření" sekcemi a zacházení až do 100%-ní krajnosti
 Brebina, E+M 


Re: Moda 

(25.5.2009 23:05:40)
AHojky,
myslím si, že je to hodně móda.
Já ač rodila dvojčata (sice předčasně a překotně - děti byly maličké), tak jsem byla moc ráda, že jsem císaře nestihla, bála jsem se umrtvení a hlavně toho, že mě rozřežou a po porodu budu upoutaná delší dobu na lůžko a jizva bude bolet.
Porod jsem si užila se vším všudy, sice byl krátký, ale intenzivní křížové bolesti byly až nesnesitelné, dcerka se narodila normálně hlavičkou, ale syn byl příčně a uložený pod žaludkem - doktor pro něj musel sáhnout, stáhnout za nožku níž a byl koncem pánevním.
Nicméně jsem to přežila~t~ a už 3 hodiny po porodu si došla sama na WC a prakticky polovinu noci prochodila po pokoji, nic mi nebylo~b~, nástřih začal bolet až 2 den po porodu, ale dalo se to překousnout, nedovedu si představit, jak by mě mohla bolet jizva přes břicho~a~
 Helena 
  • 

A proč ne císařský řez? 

(22.5.2009 9:30:10)
Nechápu, proč někomu nedopřát císaře, když po tom touží. Třeba je pro některou ženu přijatelnější bolest po operaci než při porodu. Proč nemá každá svobodu porodit jak chce? Některá doma, některá v porodnici normálně a některá císařem. Domodky si stěžují, že jim lidé mluví do porodů. Tak proč do porodů mluvit císařorodkám?

Chápu rizika císaře, ale na druhou stranu člověku dokážou změnit třeba pohlaví nebo zvětšit prsa. To taky není bez rizika a při tom po fyzické stránce je daný jedninec v pořádku a žádnou operaci nepotřebuje. U té plastiky prsou se nad tím nikdo nepozastavuje a klidně to na žástost udělají.

Jistě, že u císaře je ve hře i to dítě, ale skoro si myslím, že pro miminko je lepší se narodit císařem, než vůbec, protože se maminka bojí porodu. Koneckonců znám paní, co může kojit, ale nechce, takže nekojí. Na dítě to jistě vliv má a taky jí do kojení nikdo nenutí, Tak proč jinou nutit do přirozeného porodu?

Ať si každý dělá co chce. Císař je pro nemocnici dražší, tak by se to mohlo řešit formou doplatku, jako u léků. Chci císaře, tak si zaplatím.

Mimochodem, já rodila v porodnici normálním porodem :)
 zuzini 


Re: A proč ne císařský řez? 

(22.5.2009 10:39:22)
Heleno jmenuj mi jednu jedinou domarodku, která mluví do porodů císařovnám. Já znám právě takové, které jsou pro možnost volby. A to jakékoli.
 Helena 
  • 

Re: A proč ne císařský řez? 

(22.5.2009 11:39:42)
Nechtěla jsem tím říct, že domorodky do toho někomu mluví. Jen to asi špatně vyznělo. Chtěla jsem jen říct, že by se do toho nemělo mluvit ani ženám, které rodí doma ani těm, co rodí císařem. Porod je věc každé maminky, je to její tělo a neměl by jí nikdo říkat, že tím jejím způsobem to nejde.
 helena + veverčátka 


Re: A proč ne císařský řez? 

(22.5.2009 11:04:54)
~R^
 Ledersonka 


Re: A proč ne císařský řez? 

(22.5.2009 12:46:35)
Já rodila 2x normálně a podruhé jsem rodila víc jak 24 hodin, neotvírala jsem se, skoro museli použít kleště, kluk se narodil přidušený, do roka a půl jsme chodili na neurologii, naštěstí to na něm následky nezanechalo. Bylo mi řečeno, že porod byl tak těžký, protože děloha při 4 těhotenství (2x spontánní potrat, 2x těhotná) už nemá takovou vypuzovací sílu. Takže potřetí bych chtěla plánovaně rodit císařem. Mám strach, že dítě by bylo při normálním porodu postižené.....
 Mili+2 


Re: A proč ne císařský řez? 

(22.5.2009 14:41:19)
Jen nechapu ten odstavec ze se mimi nenarodi vubec kdyz se matka boji porodu.~d~
 Helena 
  • 

Re: A proč ne císařský řez? 

(22.5.2009 15:40:03)
To bylo rpotže znám dvě paní, které raději nemají děti, protože se bojí porodu a císařský řez na příní jim nikdo předem nezaručí. Zkoušly to v různých porodnicích, ale nikde jim neřekli, že to 100% půjde. Jedna ani nikdy neotěhotněla a jedna kvůli strachu z porodu dvakrát potratila. Navíc to jsou kamarádky, takže se v tom strachu vzájemně podporují. Byly by super mámy, ale nejsou :(
Nicméně chápu, že ten odstavec nebyl pro nezasvěceného úplně průhledný :)
 Epepe 


Re: A proč ne císařský řez? 

(25.5.2009 14:00:13)
Já si myslím, že si obě skupiny do toho mluví ze stejného důvodu. Protože oboje chování - podle těch druhých - může poškodit miminko.
Při domácím porodu může dojít ke komplikacím, císař už sám o sobě je komplikace (zfetované dítě a následně Apgar nízký, problémy s dechem, apod.), takže asi proto ...
 Insula 


trochu scestné 

(22.5.2009 9:34:08)
Nevím, kde přišla autorka článku na 10-ti denní rekonvalescenci. Syn se narodil v neděli odpoledne a v úterý ráno jsem o něj normálně začala starat. Unavená jsem se necítila. Bylo mi moc dobře.
Jinak stoupající trend císařských řezů souvisí i s civilizačním pokrokem. Pánev žen se zmenšuje a na každé druhé těhotenství se pohlíží jako na nemon a mamince je doporučováno ležet. :-(
 Veverka 
  • 

Re: trochu scestné 

(22.5.2009 9:45:07)
Jo, je to paradox. Takové mamince nejdřív doporučí několik měsíců ležet "pokud nechcete ohrozit své dítě" a pak ji začnou krmit historkami o tom, jak dřív ženy rodily takřka výhradně při práci na poli, zalehly do brázdy, překously pupečník a vrátily se k okopávání řepy. "A zvládly to bez epidurálu a bez řečí!"
 jana 2 dítka 
  • 

Re: trochu scestné 

(22.5.2009 10:17:17)
Manželova prababka tu pupeční šňůru překopla motykou, děcko nakojila, zabalila do šátku a kopala na poli dále :)
 km 
  • 

Re: trochu scestné 

(22.5.2009 19:11:40)
a přežilo to to malé? :)
 Liška s banem :) 


Po normálním porodu se léčíte 2 týdny 

(22.5.2009 9:38:01)
Já se po obou mých porodech léčila cca 2 týdny - prvních několik dní jsem nemohla skoro chodit, protože mi hnisaly stehy, měla jsem horečky, sezení bylo takřka nemožné, atd.. Švagrová byla po císaři za chvilku v pohodě. Mé obě děti měly po přirozeném porodu problémy s dýcháním a nízký Apgar score a děti mých kamarádek narozené císařem žádné takové problémy neměly. Takže prosím nepaušalizovat a nestrašit "hrozným" císařem, který ve skutečnosti vůbec hrozný není, naopak, myslím si že pro matku i dítě je podstatně bezpečnější než normální porod.
Mé 2 kamarádky mohou srovnávat obě možnosti a obě se shodnou, že "ZLATÝ CÍSAŘ" a to i z hlediska rychlosti rekonvalescence.
 Teraza Horáková 


Re: Po normálním porodu se léčíte 2 týdny 

(22.5.2009 9:44:06)
jak kdo. Já jsem tedy po SC - nutné, vstávala druhý den ráno a naprosto bez problémů. Až po dvou letech - srůsty, absces, ví Bůh co všechno ještě.

Je to prostě operace, ať už Váš vyšel bez komplikací nebo ne. A protože si dobrovolně nenechávám řezat nic, tak bych raději dala přednost klasickému porodu.
 Lenka 
  • 

Můj císařský řez 

(23.5.2009 23:10:22)
Před rokem se mi císařským řezem narodil chlapeček. Cíař mi byl proveden z důvod úzké pánve. Mohu říct, že jsem měla pět dnů veliké bolesti, když mi píchali oxytocin. Možná to bylo tím, že jsem měla obrovské břicho vzhledem k mé malé postavě, nevím,ale pět dnů jsem žádala čípky proti bolestem, a to nejsem žádný cimprlich a bolest sníším. Jizva mě dost táhla a občas zabolela i měsíc po porodu.ale do půl roku jsem o ní nevěděla. Není ani témeř vidět. nemám ráda, když někdo říká, že císař je pohodička a nic nehrozí....ba naopak, je 6x nebezpečnější a komplikovanější pro rodičku i dítě, než porod přirozený. takto mi to sám řekl můj gynekolog, i v další lékaři v nemocnici. Sice jsem šla na sál bez bolestí,ale pak měla porodní bolesti (jak mi říkala PA) pět dnů s tím, že břicho bolí, chodíte skoro v předklonu a zakašlat je nadlidsk výkon. Chápu, že jsme každá jiná,ale poznámky typu, císař nic není, to se operuje ve výtahu, bytostně nenávidím.....a úplně njhroší na všem bylo, že jsem své dítě po porpdu neviděla 28 hodin. On byl na novorozenecké oddělení a já na JIPce a to bylo pro mě nejhroší. Bolest se dala překonat.
 Katka +3 


Re: Po normálním porodu se léčíte 2 týdny 

(22.5.2009 11:45:26)
Po normálním nekomplikovaném porodu jsem po pár hodinách spánku fungovala naprosto normálně. Ono totiž to, co je tady považováno za normální, je pouze běžné, ale tím se ještě nestává normálním.
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: Po normálním porodu se léčíte 2 týdny 

(22.5.2009 12:28:02)
Já měla též obojí a "zlatý císař" rozhodně neříkám. Měla jsem zvýšené teploty, bylo mi blbě a slabo ještě 3 týdny. Po klasice jsem fungovala během pár hodin (samozřejmě, že se nedá dělat vše a šití bolí). O psychice ani nemluvím, císaře jsem odnesla rozjetí deprese, se kterou jsem po několika letech skončila na práškách....
Tím ale císaře nezatracuji! Zachránil mi dítě (i když pravděpodobně po blbě vedeném porodu, ale to už je jiné téma...)
Jinak článek není objektivní, cituji "o víkendech, svátcích a v noci jich je statisticky mnohem méně než ve všední dny, kdy jsou operační týmy „v plné polní“. To je logika jako motyka - existuje přece řada plánovaných, indikovaných CS a ty se přece nebudou plánovat na víkend či na noc.."
 Renata 
  • 

Re: Po normálním porodu se léčíte 2 týdny 

(22.5.2009 16:25:43)
Statistika se týkala právě akutních císařských řezů, mrzí mě, že jsem si tehdy neuložila zdroj (četla jsem ji před 15 lety a něco jako internet tehdy moc nebylo). Akutní císařské řezy jsou statisticky nejčastější od pondělí do pátku v době od osmi do tří hodin. Přišlo mi to zajímavé už tenkrát...
To, že po dobře zajistitelném císaři snadněji sáhnou, přiznávali i lékaři, tak nevím, proč by to měly ženy zpochybňovat.
Vysoké procento císařů a nabídka operace s 6x vyšším rizikem úmrtí rodičky k volbě na přání podle mě neřeší fobie z porodu. Co taková žena udělá, pokud přes slib nebude možné řez provést? Co udělá, pokud její zdravotní stav neumožní provést operaci, k níž nejsou život zachraňující důvody?

 DitaB 


Re: Po normálním porodu se léčíte 2 týdny 

(25.5.2009 14:17:43)
No však právě - protože jich je čím dál víc plánovaných, tak se porody odehrávají v "běžnou" pracovní dobu porodníků. To není "motyka", to je fakt.

O důvodech těch indikací by se navíc dalo polemizovat. Ale to už je jiná kapitola...
 pajda 
  • 

Re: Po normálním porodu se léčíte 2 týdny 

(23.5.2009 12:56:20)
vidíte, a já mám přesně opačnou zkušenost - první dítě jsem rodila přirozeně, a bylo to skvělý - byla jsem pod vlivem endorfinů, takže mi ta péče o dítě nedělala žádné problémy a vlastně hned po porodu jsem byla schopná fungovat víceméně normálně.
Druhé dítě mělo špatný ozvy, tak jsem nakonec skončila na operačním sále. To, co bylo potom, to byl naprostý horor. Za 12 hodin na JIP se ze mě stala totální placka, která měla problém dojít si i na záchod, na další den jsem dostala na starost i malou a přebalovat/nosit/kojit/koupat atd. dítě s rozpáraným břichem - otřesná zkušenost. Podle mě, ženská, která chce předem rodit operačně, je na hlavu!
 atisa 


Re: Po normálním porodu se léčíte 2 týdny 

(23.5.2009 20:17:24)
Já měla sice normální porod, ale koncem pánevním. V některých porodnicích je to už samo o sobě důvod k císaři, no v téhle ne. Porod jsem měla vyvolávaný až na3 pokus se podařilo. Ultrazvuk ukazoval, že malá má přes 4 kg a později bych jí prý už neporodila(nakonec měla 3,20kg).Nutno řící, že malé se ven nechtělo ani kapačky nezabraly, tak se jali urvat mi děložní branku a za ní 3x vpravovat tablety. Myslela jsem, že mě řežou za živa a bylo to to nejhorší z porodu.následkem toho 40 horečky, takže malá permanentně bez kyslíku, rodila jsem od 8.oo do 22.15. Malá nebrečřela, nízký abgar a všechny ty dobroty.Sednout jsem si nemohla ještě týden a to se mi jizva hojila parádně. Dodnes nemůžu předržovat čůrání, anebo kýchat..:o)Co bychom obě daly za císaře..
 DENISA 
  • 

Re: Po normálním porodu se léčíte 2 týdny 

(24.5.2009 18:14:44)
Ale ty tady taky pausalizujes ve smyslu hrozny vaginalni porod versus uzasny cisar. Vzdyt to taky neni pravda, jedina pravda je ta, ze nekdy je hrozny normalni porod a zena se z nej vzpamatovava dlouho, jina rodi za rohlik, jindy po cisari nektera vyskoci hned, jinou boli jizva i dva roky. TAKZE NEPAUSALIZOVAT !
 amy 
  • 

Trošku dramatický článek 

(22.5.2009 9:48:40)
a zaujatý článek. U porodu nikdy nikdo předem neví, jak to bude probíhat, jaká bude rekonvalescence. Já rodila akutním císařem, druhý den jsem nevěděla o tom, že bych rodila, kolegyně rodila vaginálně, hojila se velice dlouho a pak musela ještě na plastiku (dodnes jí při změnách počasí bolí jizva, jejímu synovi bude 14 let) a jsou i opačné případy - naprosto bezproblémový vaginální porod a náročné hojení po císaři.

Vzhledem k úrovni našeho zdravotnictví jsem pro, aby si každá žena mohla zvolit, jak porodí (po tom, co by získala nezaujaté informace o obou alternativách).

A myslím si, že císařský řez kvůli strachu z porodu rozhodně není rozmar nebo móda. Sama to vidím dnes a denně - pokud mají pacienti strach, zpravidla se hůře a pomaleji hojí, psychika prostě dělá divy. Bohužel věnuju se oboru, kde v tomto směru není moc alternativ, takže pacienta můžu jen uklidňovat.
 amy 
  • 

Prosím o zdroj 

(22.5.2009 10:04:54)
Prosím o zdroj statistiky, která je v článku. To Japonsko se mi vůbec nechce věřit.
 amy 
  • 

Re: Prosím o zdroj 

(22.5.2009 10:08:48)
T
 amy 
  • 

Re: Prosím o zdroj 

(22.5.2009 10:10:31)
Tak to měli převzít i se zdrojem. Když někde uvádím konkrétní čísla, musím uvést, kde jsem je vzala, jinak jsem si je mohla klidně vycucat z prstu:-)
 Sylva 
  • 

Re: Prosím o zdroj 

(22.5.2009 10:08:25)
No poslední dobou se mi zdá...uměle vyrobíme, uměle porodíme, uměle odkojíme a uměle vychováme...
Císař v případě život ohrožující komplikace ano, ale dobrovolný císař na přání je "zrůdnost". A ty argumenty...nebolí to, dole jsem stejná i po dvou dětech atd.... (odposloucháno z okolí)jsou velmi "pádné".
 Helena 
  • 

Re: Prosím o zdroj 

(22.5.2009 10:12:37)
A pokud některá chce "uměle porodit", tak proč jí to nedopřeješ? Je to její dítě ne tvoje, tak proč si nemůže rodit, jak chce?
 Petra Neomi 
  • 

Re: Prosím o zdroj 

(22.5.2009 10:13:29)
No, pro někoho jsou pádné. :) Mmch, nebolí... při akutní sekci si porodních bolestí užiješ...
 Sylva 
  • 

Re: Prosím o zdroj 

(22.5.2009 10:25:36)
No já měla namysli že "všeobecně se tvrdí" že plánovaný císař nebolí... ne akutní. Jinak Heleno nemyslím,že tím že zde napíšu svůj názor nějaká žena neporodí tak jak chce. Ono stačí zabrousit na net a člověk najde tolik "doporučení" jak získat to kouzelné razítko aby žena "mohla" rodit císařem. Pro mě to prostě není přirozené tzn. v souladu s přírodou, netvrdím že musíme rodit v roští za pochodu, ale svoje věřit si a svému tělu, potažmo svému dítěti (pořád mluvím o těhotenství nekomplikovaném bez potíží a i o normálním porodu)
 Petra Neomi 
  • 

Re: Prosím o zdroj 

(22.5.2009 10:31:43)
V souladu s přírodou to není, ale ne každému na souladu s přírodou záleží.
 Helena 
  • 

Re: Prosím o zdroj 

(22.5.2009 10:33:51)
Tak to se omlouvám, já to pochopila tak, že to obecně vadí provádění císaře na přání a ne, že ty osobně bys to nechtěla. Já bych taky brala císaře jen v případě nejvyšší nutnosti, ale myslím, že každý má mít tu svobodu zařídit si svůj porod tak, jak chce. O tom je ta demokracie :)
 Epepe 


Re: Prosím o zdroj 

(25.5.2009 14:09:28)
Takže jsi i pro domácí porod?
 Bridgetta 


Každé má své výhody i nevýhody 

(22.5.2009 12:26:51)
Já osobně se císařskému řezu vyhnula jen tak tak - synek byl otočen koncem pánevním a zjistilo se to až na porodním sále. Za žádnou cenu jsem nechtěla císaře - operací obecně se velmi bojím. Přesvědčila jsem lékaře a zkusili jsme přirozený porod. Bylo to hodně těžké, přesvědčili mně aspoň na epidurál - zpětně vidím, že bez něj bych to asi nezvládla, byla jsem hodně vyčerpaná.
Když slyším, jak maminka třikrát zatlačí a dítě je venku... já tlačila v kuse půl hodiny, než malej pozpátku vylezl ~t~
Ale jsem velmi ráda, když jsem viděla v porodnici maminky po císaři - všechny měly velké problémy s kojením, navíc se nedokázaly o miminko hned postarat, takže ho měli sestřičky a děti plakaly a plakaly.
Já měla synka u sebe hned po vyšetřeních, provní noc byla náročná, sotva jsem stála na nohou, ale zvládla jsem to. Po císaři asi těžko.
Ale každé má jistě své pro a proti, ale na druhou stranu si myslím, že císařský řez by se měl provádět, jen pokud je to nutné, protože přeci jen rodit ,,normálně" je prostě přirozené. A pokud to jde...
 Petra Neomi 
  • 

Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(22.5.2009 12:51:04)
Nemohla jste si odpustit to "děti plakaly a plakaly"? To není nějaká výtka ve zlém, ale připadá mi to, jako by porody byly soutěž o to, kdo rychlej, kdo líp, kdo s větším sebeobětováním.
Ležela jsem na oddělení, kde jsou děti matek po císařích, některé brečely, jiné ne. To je u mimin normální. Nemontujte pořád do toho tolik emocí, hlavní je, že se dostanou děti ven a jsou naživu a zdravé, zrovna tak matka.
 irlev 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(22.5.2009 18:41:52)
Petro, to není o montování emocí. Je to o tom, že každá žena svůj porod vnímá jinak. Pro někoho je větší životní zlom, co já vím, maturita nebo promoce, pro někoho je to porod. Každá bereme jako podstatné a určující něco jiného. Někdo podléhá emocím rychleji a snáz, někdo je racionálnější.

~d~
 Bridgetta 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(22.5.2009 19:04:22)
Ano, tak to cítím já. Pro mně byl porod a mateřství zatím nejsilnější zážitek v životě a rozhodně se nemohl obejít bez emocí. A kdo porodí dítě bez emocí - no nezlobte se na mně, to snad ani není člověk, ne?
 Petra Neomi 
  • 

Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(22.5.2009 20:23:09)
Nejde o to, že někdo porodní dítě bez emocí, ale že jsou tu ženské, které jsou už tak hotové z toho, že rodily císařem a vy jim tu ještě podsouváte, že jejich děti na kojeneckém trpěly.
Rodila jsem císařem a byla jsem na pokoji proti "dětskému". Některé děti pláčnou, jiné ne, ale rozhodně to není tak, že je tam sestry nechají řvát. Stavět proti sobě sentimentální představu dítěte u maminky versus "odvrženého" dítěte plačícího bez matky je demagogie a pokud je tu někdo z císaře frustrovaný, tak to určitě rád nečte. Mmch, oficiálně jsou v ČR císaře pořád indikované, takže většina těch matek si ani vybrat nemohla.
 Bridgetta 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(22.5.2009 22:49:24)
A není to jedno,kdo jak rodil? Nevím proč má někdo být hotový z toho, že rodil císařem. Pravděpodobně to jinak nešlo, tak co se dá dělat, ne? Hlavně, že se narodí zdravé dítě a je jedno jak. Jak jsem psala, každé má své výhody i nevýhody.

A co se týče těch ,,odložených" miminek, jak píšeš. Některá maminka si chce třeba po porodu odpočinout a vyspat se - má na to právo. Tak zůstane mimi třeba první dvě noci na kojeneckém - no a co? Je to její rozhodnutí.

Já rodila v noci, takže jsem nespala, na pokoj mně převezli v půl páté ráno a to už jsem spát nemohla. No a další noc jsme zase nespali, to už jsem měla u sebe svého broučka. Ale bylo to moje rozhodnutí, chtěla jsem ho prostě mít u sebe. Každý to cítí jinak, nikoho neodsuzuji. A hlavně já jsem se cítila docela dobře, jako že se zvládnu postarat. Když se ale někdo necítí, je lepší nechat mimi sestřičkám. A jestli je nechávájí plakat - ono taky když je tam v noci na tolik dětí jedna sestra - jak by asi všechny chovala, že?
 irlev 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(24.5.2009 10:25:37)
Petro, naopak. Já budu první, která nebude nic podsouvat, protože bych si řezala větev pod vlastní psychikou. Ne, já jen říkám, že by se to mělo dělat jinak a lépe!
 Líza 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(24.5.2009 10:43:31)
Petro, a může se psát, jak to je, nebo se smí psát jen to, co nikoho nerozruší?
 Bridgetta 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(24.5.2009 21:24:43)
~R^~R^~R^ napsala jsi to přesně ~x~
 Bridgetta 


Asi jsi mně špatně pochopila 

(22.5.2009 19:01:37)
Víš já to myslela tak, že děti na kojeneckém leží, pláčou. Ale děti u maminek na pokojích neplakaly. To není soutěž, kdo dřív a líp, ale o tom, že aspoň já se chtěla mít malého u sebe od první chvíle a ne ho nechávat na kojeneckém - jenže po císaři bych to těžko hned zvládla. Prostě se mi jen nelíbí ta představa, že moje miminko, sotva rozkoukané v novém prostředí leží samo v postýlce, pláče a nikdo si ho vlastně nevšimne. Takhle jsem ho měla u sebe, celou noc ho chovala, kojila ho a on byl spokojený. To je vše co jsem tím chtěla říct, možná jsi to jen špatně pochopila a ohledně emocí - ty snad patří k životu, bez nich by jsme byli jen stroje, nemyslíš?
 vertigo 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(22.5.2009 14:27:49)
Moje dcera byla také otočená koncem pánevním, takže porod byl císařským řezem plánovaně a jsem za to moc ráda, protože protože procento komplikací u konce pánvního je přece jenom vyšší. Dceru jsem tedy u sebe první dny neměla, ale ona rozhodně neplakala (byla naopak velký spavec, co bych za to teď dala ~;)), k prsu mě ji přiložily až po několika hodinách, ale i přesto nemám pocit, že by náš vztah nějak utrpěl a kojím hojně i teď po 10 měsících.
 Bridgetta 


Tak to je super! 

(22.5.2009 19:09:31)
Tak to je bezva, měla jsi štěstí. Já vím, že jsou velká rizika, ale synek byl poměrně malý a tak se doktoři rozhodli, že to zkusíme přirozeně. Taky jich kolem mně lítalo...

Jednu chvíli se zdálo, že slábnou ozvy, hned se začal chystat císař - ale pak se ukázalo, že jen spadla sondička a že se mimi daří dobře.
Malého jsem také přiložila až po několika hodinách, po tak těžkém porodu si ho vzali na různá vyšetření a na pozorování. Ale kojení se také podařilo, kojili jsme do 17-ti měsíců, pak se sám odstavil.

Je to individuální, každé dítě i maminka jsou jiné. Já jsem ale ráda, že jsem rodila přirozeně, i když to bylo velmi náročné. Příště to snad bude snažší ~b~
 *Aida* 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(22.5.2009 21:20:33)
Prvni dite jsem rodila neplanovane CS a presto ze ho museli resuscitovat, tak ze salu jsme odjeli tak, ze ja lezela v posteli a drzela ho v naruci a nikdo mi ho nikam neodnesl. Starat jsem se proste musela, manzel zustat nemohl. Takze jak kde (ja tedy ne v CR).
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(22.5.2009 21:28:52)
Aidko ahojky. Já tu chodila po pískovištích jestli vás někde odchytnu. Přišla jsem o všechny kontakty :(

Ty jo fakt ti nechali mimčo hned u sebe? A co JIP to tam u vás nevedou? Myslím povinně, tak jako tady.
 Giinna 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(24.5.2009 21:08:07)
Taky jsem měla malou koncem pánevním. V nemocnici jsem řekla, že bych radši než sekci zkusila přirozený porod a od tý doby jsem si připadala jako naprostá rarita. Doktoři byli mým rozhodnutím nadšení a všichni mě podporovali - překvapilo mě, že rozhodnutí nechali naprosto na mě a nenutili mi ani jeden způsob. Nakonec to nevyšlo a já po 12 hodinách přece jen skončila na sekci, protože se porod zastavil. Když jsem mohla vstát, tak jsem se snažila co nejvíc chodit a nastartovat tělo k nějakýmu normálnímu fungování, naštěstí jsem byla bez problémů. A nezapomenu, jak mi na vizitě jeden pan doktor říkal: "To je škoda, že vám to nevyšlo, my vám všichni tak fandili." A to byl doktor, který u mýho porodu vůbec nebyl.
 Vaal 


Porody KP jsou ve FN vítány 

(24.5.2009 21:28:23)
Myslím, že porody koncem pánevním lékaři ve fakultních nemocnicích podporují hlavně proto, protože k nim přistupují z vědeckého hlediska.
Chtějí se na těchto raritách prostě UČIT. Tj. nevyhýbají se novým zkušenostem, neb to přispívá k jejich profesnímu rozvoji. Tak to cítím já.
Proto zřejmě to fandění a podporování nebohých matek s indikací porodu koncem pánevním...OPRAVDU OD NICH NĚJAKOU EXTRÉMNÍ EMPATII NEČEKEJTE ~;)
 Bridgetta 


Re: Porody KP jsou ve FN vítány 

(24.5.2009 21:35:08)
Na mně teda byli všichni hrozně moc milí a strašně mně celou dobu podporovali a fandili mi, což v tu chvíli dodává sílu.

Ale - pro mně byla největší hnací síla to, že mi doktorka hned na začátku řekla, ať si nechám píchnout epidurál, bude to těžký porod a nejvíc síly je potřeba na konec, kdy se rodí hlavička - pokud se neporodí dost rychle, dítě velmi trpí a může se přidusit, nebo i udusit. No a já se tak strašně bála o to svoje miminko, že jsem tlačila jako o závod ~t~ Prostě jsem na slovo poslouchala, co kdy mám udělat a dobře to dopadlo.
Ale byla to fuška, půl hodiny v kuse tlačit, no ~a~
 Giinna 


Re: Porody KP jsou ve FN vítány 

(24.5.2009 21:51:44)
Já jsem se na epidurál ptala, ale vymluvili mi ho. Teda spíš mi řekli, že mi ho píchnou, jestli na něm trvam, ale že by bylo lepší to zkusit bez něj, protože mě čeká těžký porod hlavičky a abych nebyla tím epi nějak utlumená na to hlavní tlačení. Možná jsem se ptala pozdě. Ale v tu chvíli jsem na ten argument slyšela a pokračovala bez něho. Abych nabrala sílu na tlačení, tak jsem se odmítala hnout z tý porodní židle a mezi kontrakcema jsem upadala do mikrospánku. No stejně mi to nebylo nic platný.
 Bridgetta 


Re: Porody KP jsou ve FN vítány 

(24.5.2009 23:05:17)
No vidíš a mně ten epidurál vyloženě doporučili, abych si prý odpočinula a nabrala sílu na ten samotný porod. Já byla proti tomu, chtěla jsem bez léků, ale pak už jsem ty bolesti fakt nezvládala a byla ráda, když mi to píchli. Pak když už jsem tlačila mi ho nedávali nějakou dobu před tím, abych právě cítila stahy na tlačení. Co lékař to jiný názor, jak je vidět ~2~
 Líza 


Re: Porody KP jsou ve FN vítány 

(25.5.2009 7:22:17)
Vaal, to bych takhle zle neviděla. Jenak KP není žádná rarita, a jednak ve FN si to můžou dovolit, protože to umějí, zatímco možná jinde toho císaře volí "na jistotu", protože nemají s vaginálním KP tolik zkušeností - ve FN máš obvykle více sloužících lékařů a aspoň někdo z nich má zkušeností opravdu hodně, v malé nemocnici to tak být nemusí.
 Vaal 


Re: Porody KP jsou ve FN vítány 

(25.5.2009 8:34:22)
No já některé vidím spíš jako vědou posedlé šílence.~t~
 Bridgetta 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(24.5.2009 21:29:35)
Tak nějak podobně to bylo u mně! Taky na mně koukali jak na zjevení, že nechci císaře, ale rodit přirozeně. Pak při každé vizitě i doktoři kteří vůbec u porodu nebyli říkali ,,Jo to je ta maminka, co porodila konec pánevní s úsměvem na rtech?""


Je fakt, že tam ve stejnou dobu byly ještě dvě maminky s koncem pánevním a obě byly po císaři.

Taky jsem si připadala pomalu nějaká divná ~t~
 Giinna 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(24.5.2009 21:56:03)
Hlavně, že to dopadlo dobře, ať už si člověk připadá jakkoli. Já jsem dneska za sekci ráda a říkam si, že příroda si to nakonec zařídila, jak asi nejlíp potřebovala. Když malou vyndali, tak zjistili, že na UTZ neodhadli správně váhu a že je větší, než se čekalo. Kdyby byl odhad váhy správný, tak by mě jako prvorodičku normálně rodit ani nenechali. Tak jsem nakonec ráda, že se to zastavilo. Třeba by z toho byly ještě problémy a nakonec akutní císař. Takhle jsme obě byly v pohodě.
 Bridgetta 


Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(24.5.2009 23:07:29)
No vidíš - ona příroda si to umí sama zařídit. Tak buď nakonec ráda, že jsi to měla takhle.
Zdraví dítěte a matky na prvním místě, holt pocity až pak.
 Judita&Martínek 
  • 

Re: Každé má své výhody i nevýhody 

(25.5.2009 9:30:51)
Bohužel nemohu srovnávat rekonvalescenci po přirozeném porodu a SC, ale díky akutnímu mám zkušenost jak s přirozeným tak s operativním porodem. Rodila jsem před třemi roky u Apolináře, akutním SC, kdy po 12h porodních bolestí (a já se stále neotvírala) měl malý velmi nízké ozvy, takže pak vše postupovalo velmi rychle. Převoz z porodního boxu na porodní sál a celková anestezie. Malého mi na JIP a později na šestinedělí přivážely sestřičky napřed na kojení a poté tam byl se mnou,vedle v postýlce. Na tomto oddělení šestinedělí jsme byly samé maminky po SC, musím říct, že se sestřičky vzorně staraly a nebyl slyšet žádný dětský pláč a nářek. Samozřejmě, že mimča chvílemi plakala, ale to je normální a přirozené. Proto mne docela "nadzvedla" ta poznámka o tom, že tam dětičky plakaly a plakaly.
 novaja 


Nedělejte reklamu SC 

(22.5.2009 10:09:53)
Muzeme byt rady, ze moderni medicina umozni resit zivot ohrozujici situace cisarskym rezem. V zasade souhlasim s tvrzenim, ze ktera trva na SC z duvodu velkeho strachu z prirozeneho porodu by ho snad take mela dostat protoze je velka pravdepodobnost, ze se ho stejne docka po "zaseknuti" porodu. Psyche dela sve.
Proti cemu jsem ale naprosto jednoznacne je sireni bludu o SC jako fantasticke zkratce k diteti (temer) bez bolesti. Zkratky v zivote prilis nefunguji a vse se vsim souvisi. Pri prirozenem porodu (pozor: ne kazdy vaginalni porod je prirozeny) se rodi nejen mimco ale i ta zena. A jake jsou zeny/matky budou i nase deti, potazmo budouci spolecnost.
Nez predvadet SC vytrzene z kontextu, to chce delat reklamu prirozenemu porodu ktery nabizi toho mnohem vic. Take pracovat na tom aby se zmenili pomery v porodnicich ktere vlastne nahaneji ten strach z porodu a nuti zeny premyslet o "zkratkach".
 Petra Neomi 
  • 

Re: Nedělejte reklamu SC 

(22.5.2009 10:18:12)
Strach z porodu nenahánějí primárně poměry v porodnicích. Ne každá žena sem leze a čte si hororové historky, navíc, strach z porodu měly ženy vždycky. Na požádání dodám rady, jak si ulehčit porod z antiky, ranného středověku, baroka i novověku.

"Však bolí to strašně když bohyně porodu zraní", to je citát z pastířské písně datované někdy za Ovidia. Porod prostě bolí a lidé se bolesti bojí, házet to na české zdravotnictí (jakkoli se mu dá mnohé vytknout) je blbost.
 novaja 


Re: Nedělejte reklamu SC 

(22.5.2009 10:36:36)
Samozrejme, ze zeny mely vzdy strach z porodu, ono je to velka udalost v jejim zivote, udalost az mystickeho razu. Proc to hazim na zdravotnictvi? Protoze nedela nic pro zmirneni obav. Naopak neustale sermuje "fakty" o nebezpecenstvych porodu delajic z rodicich zen pacientky. Mari snahy o navraceni dustojnosti jednomu ze zasadnich okamziku zenina zivota. Jak pracovat se strachem patri mezi ne.
Zase nutno priznat, ze v tom nemaji prsty jen ti ve zdravotnictvi ono je jejich hodne i jinde.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Nedělejte reklamu SC 

(22.5.2009 10:51:56)
Nechci vám kazit iluze, ale pokud se žena o porody nějak výrazně nezajímá (a většina žen se fakt nezajímá), nedostihnou jí žádná fakta o nebezepčnosti porodů. To tady se to pořád řeší, veřejnost to bere tak nějak "jak to přijde".
 Margot+1 


Re: Nedělejte reklamu SC 

(22.5.2009 12:16:40)
No nevím. Ačkoli jsem si stále v hlavě přehrávala radu duly "porod je v hlavě", po tři dny jsem odmítala vylézt z CAPu, dokonce se v nestřeženém okamžiku odpojila od monitoru a zdrhla zpátky ~t~ a OPRAVDU chtěla porodit přirozeně, skončilo to sc... jak už jsem psala, v něděli navečer ~d~
 Kočanská 
  • 

Re: Nedělejte reklamu SC 

(28.5.2009 21:42:20)
Víte - každý svého štěstí strůjce. Tady někdo reagoval na Váš příspěvek, že strašení porody se vyskytuje pouze zde v diskusích na rodině. Já tedy nevím, když se bavíme o porodech s mými kamarádkami, příbuznými a známými, tak to vychází asi tak 1/3 skoro vše dobré, 1/3 neutrální (přežily to a nestěžují si) a 1/3 velmi negativní zkušeností. Rozhodně si myslím, že se žena většinou dozví něco nedobrého o porodu spíše ze svého okolí. Smutné je to, že postoj našich zdravotníků k této skutečnosti je takový, že ta 1/3 nespokojených žen si tu nespokojenost vlastně zavily samy, protože v porodnici je rozhodně vše naprosto OK. Upřímně si myslím, že by se v porodnicích skutečně mělo cosi změnit. Prostě tak, aby do porodnice mohla jít každá žena s jistotou, že s ní bude důstojně zacházeno a že skutečně dostane tu nejlepší možnou péči. Zasloužíme si opravdu víc než nyní dostáváme. Jde přece o naše zdraví a zdraví toho nejcenějšího co máme a to je naše dítě.
 Jana 2 dítka 
  • 

normální porod 

(22.5.2009 10:40:22)
Pro mě byly oba porody hezkým zážitkem. Sice druhému dítěti se nechtělo na svět, porod byl vyvolaný, fuj. Ale dcerku mi dali okamžitě na hruď a nechali mi ji tam nejméně 30 minut. Tím pádem všechny strasti byli ihned zapomenuty. Po obou porodech jsem si sama došla na pokoj, sama se vysprchovala. Prostě okamžitě normálně fungovala. Zdá se mi škoda, nerodit normálně, pokud to jde. Vlastně, to že mi dcerka dali hned na hruď ve mně zanechalo ty nejhezčí vzpomínky. Dva dny mi porod vyvolávali a když už se konečně rozběhl za hodinu byla malá venku, což bylo pro mne to obrovsky milé překvapení, jelikož jsem počítala, že v těch příšerných bolestech budu ještě několik hodit hekat. Nejkrásnější kontrast v mém životě, bolesti na umřítí a za minuty milované dítě v náruči. Nádhera.
 Petula 
  • 

Re: normální porod 

(22.5.2009 13:07:22)
Verim Vam, ze to musi byt krasne. Bohuzel me deti prisly na svet cisarem, bylo to nenaplanovane. O prirozeny porod druheho syna jsem moc chtela, ale neslo to. Dva dny jsem nespala, cisarsky rez byl pro me vysvobozeni. No, hlavne jsem rada,ze mam zdrave a bezvadne deti.
 fisperanda 


Mít možnost 

(22.5.2009 10:58:05)
Osobně bych si císaře nevybrala, ale nevím, proč by žena neměla mít legálně na výběr jakým způsobem porodí. Proč si teoreticky můžu nechat zvětšit prsa a nechat našít panenskou blánu, nechat odsát tuk a přešít obličej a nemůžu si nechat udělat císaře? Když mi doktorka vyhrožovala že budu mít rakovinu děložního čípku, což je dost reálný, chtěla sem, ať s tím něco dělá, nejlíp ať mi ho vyoperuje, ale to se taky nedá. Kdybych chtěla podstoupit podvázání vaječníků, musím projít komisí. Nelíbí se mi, že někdo má rozhodovat za mě a o mým těle. I kdybych si chtěla nechat ze srandy amputovat ruku, v případě že bych si to zaplatila, co je komu do toho? Ne?
 Helena 
  • 

Re: Mít možnost 

(22.5.2009 11:34:26)
Naprosto souhlasím. Je to moje tělo a můžu si s ním dělat co chci a velikost zásahu by nikdo neměl hodnotit, když do toho jdu dobrovolně.

Ale co se týče zásahů do těla, tak tady je navíc dvojí metr. Třeba na Karláku v Praze se na urologii provádějí změny pohlaví. Adepti musí projít nějakými vyšetřeními, ale dělá se to. Je to dobrovolný obrovský zásah do těla a jde to. Když budu chtít císaře jen o pár desítek metrů dál v porodnici, tak to nepůjde, protože je to zásah do těla. Přitom strach z bolesti při porodu je přeci jen o trochu standardnější věc a menší zásah než změna z ženské na chlapa nebo naopak.

(Tím nechci tvrdit, že se nemají provádět změny pohlaví. Opravdu je mi srdečně jedno, kdo si co nechá udělat. Maximálně bych polemizovala nad tím, že se změny pohalví dělají zdarma)

 Silva, dvojčata 
  • 

Re: Mít možnost 

(22.5.2009 11:41:29)
Něco na tom je, ovšem je to hodně diskutabilní. Zrovna u toho císaře to není otázka jen přání ženy, ale i otázka zdraví dítěte, zdravotního stavu rodičky atd. Je určitě bez debat, že pokud porod probíhá poměrně rychle a fyziologicky, je to pro všechny zúčastněné mnohem lepší než velký zásah do těla, kterým císařský řez zajisté je. Problém je, že nikdo dopředu neví, jak bude jeho porod vypadat. Já měla nejlepší vůli rodit dvojčata přirozeně a před koncem se to nějak zaseklo...
 Silva, dvojčata 
  • 

Re: Mít možnost 

(22.5.2009 11:46:57)
Po císaři jsem navíc měla zánět v děloze (něco tam nechali), čtyřicítky horečky asi týden, 14 dní jsem si pobyla v porodnici na antibitotikách (do toho jsem se pokoušela kojit drobky), hrozilo mi, že mi budou muset dělohu vyčistit, naštěstí po třech týdnech vše odešlo samo. Zhubla jsem 25 kg hned po porodu, dalších pět do měsíce.
 Insula 


Re: Mít možnost 

(23.5.2009 8:49:52)
Takovéhle problémy mohou nastat i po normálním porodu. Také se to stane, že v děloze něco zůstane. ~;(( Hlavně že to dobře dopadlo. ~;)
 JitkaM 


mít možnost naopak - chci rodit přirozeně, ale nemůžu 

(22.5.2009 14:39:33)
Kdybych já měla možnost si vybrat, tak si vyberu přirozený porod, ale bohužel tuto možnost nemám! a musím rodit plánovaným císařem. Jsem totiž epileptička (ne těžká, ale záchvaty mi vyvolává fyzické vyčerpání a hluboké dýchání - což je porod),takže mi neuroložka řekla, roď si normálně, ale až dostaneš záchvat a dítě už nepůjde císařem vyndat, tak se nediv - risknete si pak normální porod? Já teda ne. První dítě jsem rodila císařem a teď za 3týdny má na svět přijít další. Ještě kvůli možným komplikacím při napichování epidurálu to vše musí proběhnout v celkové narkoze, takže mimi uvidím až zadlouho. Dovedete si představit, jak mi je? Po prvním dítěti jsem myslím byla za týden schopná se normálně pohybovat a přiměřeně se o něj starat, i když to nebylo žádné ejchuchu, tak doufám že to tak bude i nyní. Ale co chci říct hlavně - víte, jak je pro maminky šíleně stresující číst pořád dokola jak je císař špatný a jak má dítě dýchací problémy a jak je to pak náročné pro sžívání se maminky s děťátkem a jak je ohroženo kojení a já nevím co ještě všechno negativního. Já z toho mám teda šílené výčitky svědomí, že nejsem tak dobrá, abych přivedla své dítě na svět přirozeně a že ho od jeho první chvilky života traumatizuju! Je to pro mě fakt šílená představa a hrozně moc se tím užírám, ale CO MÁM DĚLAT?! když to ale někomu řeknu, tak se většinou dočkám odpovědi - buď ráda, že můžeš rodit takhle, vždyť je to vlastně pohoda a budeš mít zdravé dítě. Nikdo se moc nepozastavuje nad tím, že z toho mám špatné pocity a rodit takhle nechci, ale nic jiného mi nezbývá. Taky bych cthěla, aby si miminko vybralo svůj den narození samo a ne aby nám ho někdo naplánoval podle služby doktora - pro nás nemožné. Taky bych cthěla, abych měla hormonami nabité tělo a všechno co k tomu patří a ne léky na tlumení bolesti ještě týden po akci.
A to se moc nikde neřeší, všude jen - chceš to, proč ne; ale obráceně to nejde (nebo možná jo, ale jak jsem psala výše, já to riskovat nebudu) a trap se tím jak chceš.
Máte někdo taky takovou zkušenost?
 natyska 


Re: mít možnost naopak - chci rodit přirozeně, ale nemůžu 

(22.5.2009 16:04:32)
Tohle znám, né s porodem, ale s kojením...bohužel jsem - možná trochu i tím císařem - nemohla kojit...prostě jsem neměla žádný mlíko ani po porodu ani další dny potom..nepomohlo nic - přikládání, snažení, odsávačka, klobouček...nic!!!!!co já se natrápila, když všude kolem a pořád dokola masáž o správnosti kojení, kojit může každá a kdo ne, tak je to jeho vina.atd., atd.....navíc dcerce pak zjistili alergii na kravské mléko, takže kojení bylo fakt žádoucí...teď je Natynce už skoro 3, tak už to neřeším, ale natrápila jsem se hrozně..
 Zuza, syn 08 
  • 

Re: mít možnost naopak - chci rodit přirozeně, ale nemůžu 

(22.5.2009 16:42:51)
Úplně tě chápu. Já rodila neplánovaným císařem a do dneška mě to mrzí. Jsem samozřejmě ráda, že syn je zdravý, ale je mi hrozně líto, že jsem nezažila normální porod, že jsem se nemohla hned od začátku o syna starat, že jsem ho nemohla utišit, pokud u sester plakal. Hrozně mě taky štvou články, jak je důležitý a krásný první a nepřerušovaný kontakt s miminkem. Jak ráda bych to zažila. Já šla k porodu s nadšením, vůbec jsem se nebála a přesto to nešlo. Plánujeme ještě jedno dítě, tak třeba to vyjde příště, ale do dneška to cítím jako svoje selhání.
 km 
  • 

neboj! :) 

(22.5.2009 19:27:16)
Jitko, je jasný, že Tě to trápí... ale víš co, kdybys rodila "normálně", tak to taky může dopadnout bůhvíjak nestandartně, můžeš být vyčerpaná, takže nebudeš mít sílu se s dítětem mazlit, může to stejně skončit císařem atd. atd.
Tvoje dítě má obrovskou schopnost se přizpůsobit, a to i císařskému porodu. Hlavní je, že pak bude vychováváno milující maminkou - Tebou.
Můj první syn byl 3 týdny v inkubátoru, až potom jsem jej mohla poprvé pochovat. Bývalo mi to velmi líto, ale pak jsem si uvědomila, že za našeho mládí byly vpodstatě VŠECHNY děti voženy matkám jen na kojení, a to trvala hospitalizace celý týden. A taky je v těchto generacích spousta vyrovnaných a šťasných lidí ;)
Jestli můžeš, tak to, že budeš rodit, zkus přijmout jako naprostý fakt, nebojuj s tím v duchu. Mysli na to, že už brzo uvidíš svoje miminko, budete spolu doma a budeš hrdá matka! Kvůli tomu to všechno podstupuješ, má to smysl.
Držím palce. km
 km 
  • 

Re: neboj! :) 

(22.5.2009 19:29:11)
sorry, vypadlo mi tam v poslaením odstavci:..."to, že budeš rodit CÍSAŘEM" :)
 Ilona a její holčičky 
  • 

Re: mít možnost naopak - chci rodit přirozeně, ale nemůžu 

(22.5.2009 20:00:32)
Já mám podobné zkušenosti. Taky mám dva císaře ze zdravotních důvodů. Psala jsem to už někde nahoře. A souhlasím s tebou, že je fakt už hloupý to, jak tu z diskuze vyplývá, že normální porod - pohoda pro mamku i dítě, císař - trauma na celý život. Jsem ráda, že už to mám za sebou, už se nemusím ničeho bát, protože když to tady čtu, ani bych snad na toho císaře nešla. Přeci nebudu dobrovolně ubližovat svým broučkům, že?
Milé maminky, které už víte, že budete rodit císařem, ničeho se nebojte, mimina budou v pořádku, uvidíte je brzy po probuzení, pochováte si je, nakrmíte, věřte mi, já to zažila dvakrát.
 arsiela, 


Re: mít možnost naopak - chci rodit přirozeně, ale nemůžu 

(22.5.2009 20:39:40)
Jitko u mě je to to samé,oba kluky mám císařem z indikace matky.I když po obou sekcích jsme byla druhý den naprosto fit a chodila jsme za klukama na JIP rozhodně bych radši rodila normálně.Bolesti jsme neměla,po pěti dnech když nás pustili jsem fungovala naprosto normoš,prvního mám před vánocema,takže jsme pekla cukroví,zdobila stromek,prostě uplně všechno.U druhého jsem fungovala taky hned po příjezdu.
 JitkaM 


Díky všem 

(23.5.2009 7:01:27)
Díky všem, co jste sem napsaly své uklidňující nebo sympatizující příspěvky. Je to pro mě hodně důležité si něco takového přečíst, abych se s tím mohla lépe vyrovnat, že tak to prostě je a já na tom nic nezměním a musím to tak přijmout. Je pravda, že v duchu s tím pořád bojuju a říkám si, co by kdyby. Ale zároveň je mi jasné, že pro nás (mě a moje miminko) je to ten nejlepší možný prostředek, jak se vyhnout všem komplikacím. Včera večer jsem si s miminkem promluvila a řekla jsem mu, že jestli si chce vybrat jiné datum narození než mu určí doktorka, tak ať se snaží vylézt trochu dřív (i když zas ne moc brzy, že jo ~;)), aby taky samo vědělo, že se něco děje a tak, a že i když s ním zrovna v tu chvíli nebudu, tak potom už pořád a takové ty uklidňující věty, i mě to docela hodně pomohlo, tak doufám, že miminku taky a že ze mě není moc "vystrašené"
Kubík (první syn) se mi taky narodil císařem a i přes šílené začátky (ne vinou císaře, ale že byl narozen předčasně, já zdravotní komplikace, on zdravotní komplikace) jsme to zvládli a bojujeme spolu (někdy teda i proti sobě~:-D) dál, tak proč ne i s tím druhým, že?
Prostě bych se jen přimlouvala za to, aby autoři podobných článků napsali, když to jde normálně fajn, když to nejde, netrapte se tím, je to pro vás to nejlepší řešení a proto je to tak v pořádku (to samé i u toho kojení). To bych byla ráda.
No, za necelé 3týdny už budu vědět, jak náš druhý chlapeček vypadá a jak to spolu zase všechno budeme zvládat, jsem na to zvědavá, ještě s prvním dítětem doma, ale to už je zase o něčem jiném.
Tak ještě jednou díky všem za podporu!!!!
 kili 
  • 

Re: Díky všem 

(23.5.2009 8:07:06)
napsala jste velice pěkný příspěvek
 atisa 


Re: mít možnost naopak - chci rodit přirozeně, ale nemůžu 

(23.5.2009 21:14:26)
protože se nechci znova opakovat přečtěte si prosím můj příspěvekk re: po normálním porodu se léčíte dva týdny.
Budu vám oběma držet palce a přát hodně štěstí. a hlavně říkejte si ať to jde , jak to jde, hlavně, že to jde vůbec!!!
 Iren 
  • 

Asi jak kdo 

(22.5.2009 11:16:06)
Je to asi o tom, kdo, jak, kde, s kým. Já prodělala relativně rychlý normální porod, ale měla jsem všechny negativní příznaky jako popisují zde po císařském řezu - obrovské bolesti jizvy po nástřihu, která mi znemožňovala starat se o miminko a která přetrvávala asi 3 měsíce.Drobné bolesti cítím dodnes. S tím spojené deprese protože se na mě každý "ksichtil" že to přece nic není, výčitky že nejsem dobrá matka, problémy s kojením.Jestli se mi blbě vstřebávali stehy či co, každopádně mi nikdo nepomohl a nikdo se tím nezabýval, byl to přece "jen nástřih", takže ani dnes nevím proč to tak bylo. Břišní operace je samozřejmě horší, ale neodsuzovala bych žádnou maminku, která chce císař "jen tak". Každopádně je pravda, že hodně "celebrit" co porodí, tak císařem. Proč asi :-)
 Přátelé a známí 


Není vám už trapně pořád se do toho navážet? 

(22.5.2009 14:19:44)
Někteří lidé mají neustálou tendenci kritizovat matky, které se rozhodnout pro císaře. NO a co??? Proč je pořád kritizujete?
To je tak odsouzeníhodné, že se někdo bojí rodit spontálně? Psychika a strach z porodu jsou pro někoho tak silné, že si raději vyberou císaře.
To, jak rodíme nás rozhodně neškatulkuje do kategorie - dobrá / špatná matka.
Móda to určitě není a i kdyby byla....jsme v roce 2009, rodíme pod lékařským dohledem, takže já jsem rozhodně PRO, aby si žena mohla svobodně vybrat způsob, jakým chce přivést na svět své vlastní dítě.
Je to každého věc.

 .Žaba 


Re: Není vám už trapně pořád se do toho navážet? 

(22.5.2009 16:08:48)
U nás je to už jednoducho tak. Rovnako ako je zvykom sa navážať do žien rodiacich plánovane doma, tak sa naváža i do žien rodiacich plánovane cisárom. Akurát u druhej skupiny sa ešte nenabehlo na "šláger" o "riskovaní života a zdravia dieťaťa". ~y~
 Přátelé a známí 


Re: Není vám už trapně pořád se do toho navážet? 

(22.5.2009 16:57:36)
Ano, to navážení se do nějaké skupiny lidí mi připadá strašně ubohé, netolerantní a dětinské.
Co tak dát ženám trochu demokracie v rozhodování?
Přece nebudeme my ženy pořád stát proti sobě a vzájemně se pomlouvat, co kdo udělal, jak kdo uvažuje a tak.
Tipuji, že žádná z nás nemáme ráda, když nám někdo říká, že : žena má uklízet, mít nižší plat než muži nebo rodit tak či onak, protože je prostě žena. A tak to bude a nijak jinak.
Připadá mi to neetické nemít svobodnou volbu o osobní věci jakou je porod.
P.S. Já taky nekritizuji ženy, že používají tampon, když by mohly používat vložky.-)
No, není to zrovna adekvátní srovnání, ale chtěla jsem tím říct, že stejně volba porodu je čistě osobní věc a je-li pro ženu pouhá představa o spontánním porodu noční můrou, tak proč ji odepírat císaře?
Nejdůležitější je, že chce milovat a vychovávat své dítě, ať už příjde na svět jakkoli.
 lucyova (2 prckové) 
  • 

Re: Není vám už trapně pořád se do toho navážet? 

(23.5.2009 23:27:03)
Myslím, že jde hlavně o to, aby se ženy, pokud dostanou možnost se rozhodnout, rozhodovaly informované. Protože když chce někdo císaře na objednávku proto, že normální porod je pro něj už předem "noční můrou", tak odkud se ta noční můra asi tak vzala? Tipuju pár strašlivých porodních historek kamarádek a kamarádek kamarádek, případně rovnou maminek a babiček. A k tomu pár historek o príma císařích, fik fik a děcko je bez práce venku. Že to trochu bolí? Ale to normlání porod by bolel ještě víc, určitě!
Tady jde o celkovou změnu klimatu kolem porodů - za našich maminek v 50. letech to asi byly fakt docela kruťárny (protože podpora přirozenosti veškerá žádná, ale to zde teď rozvádět nechci), takže není divu, že postupně vzniklo povědomí o porodu jako o něčem děsném, bolestivém a vůbec vrcholném utrpení, kterému by bylo nejlepší se vyhnout. Snaha je toto povědomí změnit směrem tím, že porod nic děsivého a nenormálního není, a že každá ZDRAVÁ ženská má na to, aby odrodila normálně. Psychika je strašně silná, jen ji správně povzbudit.
A to nemluvím o čistě pragmatické stránce finanční, císař je dražší. Takže pokud volitelný cisař, tak pěkně zpoplatněný. A k tomu nechť každá nafasuje seznam poternciálních rizik, která si tak dobrovolně kupuje.
PS: Mimochodem, za podobně problematické považuju i vyvolávání porodů , protože pak je z toho často scénář: vyvoláme, nejde to, vyvoláváme dál, nejde to, matka už je úplně hotová, dáme epidurál, nejde to, uděláme císaře. Zajímalo by mě, jetsli někdo zkoumal souvislost mezi počtem neplánovaných císařů a vyvolávanými porody.
 Lenka 
  • 

Re: Není vám už trapně pořád se do toho navážet? 

(23.5.2009 23:27:23)
Víte, já jsem taky pocítila, jaké to je, když mi známá říkala, jééé, ty jdeš na císaře? ty se máš, to je pohodička, to normální porod, to je síla!! Prostě ze mě udělala neschopnou ženskou, která nedokáže porodit dítě normálně (mám úzkou pánev, nepřežilo by to buď dítě nebo já...). Jenže nezáleží na tom, jak se dítě narodí,ale jakou péči a lásku dostává od rodičů. Prto mi taky vadí, když slýchávám na ženy, které rodily císařem, ne příliš kladné ohlasy....
 Vaal 


Je to každého soukromá věc... 

(22.5.2009 16:22:41)
Když je v dnešní době možnost nejrůznějších plastických operací a nejrůznějších DOBROVOLNÝCH operačních zákroků, nevím, proč by se matka nemohla dobrovolně sama rozhodnout pro císařský řez. Zdravotnictví by se mělo nastavit tak, aby se indikace k CS nemusely různě "načerno" obcházet a nesnižoval se komfort matkám, které sekci OPRAVDU POTŘEBUJÍ.

Co se týče mě, tak bych to "normálně" klidně zkusila, pokud bych měla možnost si vybrat..a klidně bych si nechala píchnout epidurál...pokud budu rodit normálně, tak budu muset bez epidurálu(kvůli předchozí sekci), což je mi celkem líto, ráda bych měla možnost volby.
 Alena, 1 dítě 
  • 

Vše má své pro i proti 

(22.5.2009 17:32:01)
Já rodila přirozenou cestou, nemohu si stěžovat, vše proběhlo zcela vpořádku až na jeden detail - nevím dodnes jak to udělat a mít zase "normální" sex. Přestože poporodní poranění bylo dá se říci "v normě" a průměru, něco je tam vevnitře špatně a dodnes mám při sexu bolesti a nic z něj nemám. Takže místo radosti člověk jen přemýšlí, jak to udělat a napolohovat se tak, aby to bolelo co nejméně:( Ne že bych to nějak zásadně řešila, ale myslím si, že je to škoda, dřív to bylo jaksi o "něčem":) Dnes o ničem. Takže ani přirozený porod v tomto ohledu není zárukou v tom, že "za chvíli nebudeš o ničem vědět". Jak v čem.
 Vaal 


Aleno, možná to je o hormonech 

(22.5.2009 18:16:47)
Aleno, ale ono možná nejde ani tak o ta poranění...Já jsem po císaři a také mám celkem bolesti při sexu..Je to zvláštní, ale asi to bude spíš o hormonech.
 helena + veverčátka 


Re: Vše má své pro i proti 

(22.5.2009 18:42:57)
No, mohu se přidat, ač CS, také jsem s tím měla problém. Nejprve jsem byla velmi citlivá v oblasti břicha a následně jsem přišla na to, že prakticky to také nebylo nic moc, ale musím říct, že časem (a tréninkem ~;) )se to hodně polepšilo. Takže nemysli si, že to je pro císařky v poho. Spíš je to o tělu, jak se s tím které vyrovná. No a také o manželovi, když počká déle, je to fajn, neposlouchat nějaké žádosti. Ten můj byl miliónovej, takže se mu to myslím vrátilo i s úroky~f~ ~;)
 Bridgetta 


To je radost 

(22.5.2009 22:54:03)
Hmmm, tak to je radost ~;(( Už jsem o tom slyšela, asi tě špatně sešili.

Já měla docela velkou jizvu, pak mi to hnisalo, mazala jsem to pořád dubovou kůrou, ale trvalo dva měsíce, než se jizva zahojila.

A první sex po porodu? Horší než při ztrátě panneství!!! Teď už naštěstí v pohodě ~s~
 Minka+Sabi 11/05+Sebi 4/11 


nova diskuse - cisarsky rez 

(22.5.2009 17:34:30)
Tak tady zase nekdo hezky postrasil - bu, bu, bu, abychom se lekly ...........

Ja budu bojovat proti temto vetsinou nepravdivym tvrzenim a dle vlastni zkusenosti mohu potvrdit, ze:

- rekonvalescence jednodenni
- stale pri vedomi, v dobre nalade
- bolesti zadne, ani behem, ani po
- dite ihned prilozeno, ukazano
- po spinalni anestezii jsem nohy citila asi za hodinu az dve, na pooperacnim jsem byla necelou hodinu
- domu jsem sla ctvrty den.

Znovu nabadam - Netvrdte, co neni pravda.
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: nova diskuse - cisarsky rez 

(22.5.2009 18:24:47)
to jsi měla císaře nebo normální porod?
 Lou+3 


A kolik zen vlastne o cisarsky rez opravdu stoji?  

(22.5.2009 20:45:27)
Tim myslim pouze ty, ktere maji pohodove tehotenstvi, mimi hlavou dolu a nemaji zadny jiny lekarsky duvod. Prijde vam, ze jich je hodne?

Ja tedy nikoho takoveho neznam. Myslim, ze se jedna o vyjimky, ktere bych prave zahrnula do kategorie sileneho strachu z porodu, coz si myslim je dostatecna diagnoza k SC. Mozna jsem pozadu, ale prijde mi, ze se to trochu nafukuje, zase tak casto se to nedela a zadna moda to neni.

L.





 Nika89 


Re: nova diskuse - cisarsky rez 

(22.5.2009 19:00:22)
Aha, takže jenom proto, že ne každej se z císaře vylíže tak rychle, tak straší?

-rekonvalescence měsíc, jizva bolela půl roku
-při vědomí, dobrá nálada teda nebyla, měla jsem strach, i když byl císař naplánovanej
-bolest začala už když mě šili
-dítě ukázáno asi ze dvou metrů na deset vteřin, bez brýlí jsem toho fakt moc neviděla, přiloženo za tři hodiny
-nohy jsem cítila za dvě hodiny
-domů mě pustili za osm dní, já i syn jsme neměli žádné komplikace-pokud nepočítám tu alergickou reakci po dezinfekci, kterou mi nalili i na přirození. takže se mi táhl šedej povlak od jizvy až ke konečníku, kterej se za pět dnů sloupl i s kůží.~Rv samozřejmě, že to nikdo nepřiznal, akorát že já slyšela sestru, jak někomu říká ať dává pozor, že mi to teče až dolů.~q~
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: nova diskuse - cisarsky rez 

(22.5.2009 19:42:51)
-rekonvalescence víc jak měsíc, jizva bolela půl roku a občas když to přeženu s pohybem bolí nepříjemně i dnes
-při vědomí, dobrá nálada teda nebyla císař byl tzv. překotný
-bolest začala cca po 3 hodinách
-oba kluky mi ukázali přes plentu a potom je odnesli na omytí a ošetření, a přinesli mi je během šití na sál oba dva zabalené v peřince a nechali mi je pohladit a prohlídnout než je odnesli
-nohy jsem cítila po pěti hodinách hodiny
-domů mě pustili čtvrtý den, kdyby to neudělali tak bych podepsala revers protože jsem za 5 dnů naspala asi 4hodiny. Prvně na JIP co hodinu měření tlaku, což bzučelo a na normálním pokoji jsme dostali maminku co nechala miminko řvat, že si vynucuje pozornost 3 hodiny po porodu.
-manžel se mnou byl 3týdny doma, protože jsem sotva vstala z postele. První dva dny jsem prospala.
-na první procházku s kočárkem jsem si troufla po měsíci. Šli jsme kolem bloku a do obchodu, ale ten jsem už nedala, skončila jsem na lavičce před ním a čekala až manžel nakoupí.

Není to o dělání BUBUBU, jen říkáme své zkušenosti. Každý není hned fit kdyby mohl tak si odejde ze sálu... Je to operace a jako taková by měla být i brána.
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: nova diskuse - cisarsky rez 

(22.5.2009 19:48:59)
Jo a ještě tam se mnou byla holčina, která šla taky na překotného císaře protože se jí dítko šprajclo ještě před tím než se jí rozjeli stahy a tu délku rekonvalescence i bolesti mělo v podstatě stejné jako já. Naproti tomu holčina co rodila normálně byla hned fit a chodila v podstatě hned. Vedle na pokoji byla zas holčina co rodila dlouho CS jí nedali a nemohla si sednout bez polštáře ještě 14dní.
 Aja, dve děti 
  • 

Re: nova diskuse - cisarsky rez 

(22.5.2009 19:54:42)
Miszaczku, ja to mela stejne. S tim rozdilem, ze prvni dite jsem porodila vaginalne. Pro me byl mnohem horsi cisar. Vzpamatovavala jsem se z nej nesrovnatelne delsi dobu nez z vaginalniho porodu, s nastrihem to nemuzu srovnavat. Jizva bolela dlouho, ozyvala se jeste po roce, jeste ted ji obcas citim pri zmenach pocasi. Pro me byly nesrovnatelne horsi bolesti po cisari bez bolesti pri vaginalnim porodu ( devitihodinovem). Ne kazdy druhy den po cisari krepci....
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: nova diskuse - cisarsky rez 

(22.5.2009 20:16:46)
Ajo já už si začínala myslet, že jsem ufon či co. Nebudu se dělat hrdinkou, že to bylo skvělé, nebolelo to a bylo mi hned hej a do tance se dej...
 Aja, dve děti 
  • 

Re: nova diskuse - cisarsky rez 

(22.5.2009 21:17:23)
Miszaczku, ani se nedivim, necetla jsem celou diskusi, ale z tech prispevku, ktere jsem cetla, jsem mela dojem, ze jsem nejvetsi bolestin siroko daleko...ale pro me cisar zustava nocni murou z duvodu te dlouhe rekonvalescence. JEstli do toho pujdu potreti, budu se modlit, abych porodila vaginalne. SC bych uz opravdu nechtela zazit.
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: nova diskuse - cisarsky rez 

(22.5.2009 21:23:41)
To mi povídej. Teď o dalším neuvažujeme. Myslím, že když zůstaneme u kluků tak se taky nic nestane :D Ale uvidíme časem. Rozhodně bych znovu císaře dobrovolně nepodstoupila
 Aja, dve deti. 
  • 

Re: nova diskuse - cisarsky rez 

(22.5.2009 21:28:21)
U dvojcat to chapu:-) Ale jak me druhe ditko pomalu odrusta, rikam si, copak jsem to zazila naposledy?:-)Jsem ze tri deti a bylo to docela fajn, tak nad tim obcas zapremyslim...
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: nova diskuse - cisarsky rez 

(22.5.2009 21:30:40)
Jsem taky ze tří teď už mám jen bráchu. Chtěli jsme ještě holčičku. Ale kdo ví co bude. Rozhodně ne do tohohle bytu ~t~
 pajda 
  • 

Re: nova diskuse - cisarsky rez 

(23.5.2009 15:10:10)
a moje poznatky z aktuní sekce:

- celková anestéza
- 24 hodin na JIP
- žádný "zážitek" z porodu
- dítě přikládáno každé 3 hodiny
- problém se vším kromě ležení

císař nikdy víc
 Kajda 
  • 

No teda holky 

(22.5.2009 19:35:45)
Některejm "slintům" se tady musím vážně smát. Osobně u mě po celém dni svinských porodních bolestí s tak 2-3 min. přestávkami mi indikovali sekci až třetí den! Už den předtím jsem myslela, že buď vyskočím z okna, nebo hlavou rozbiju radiátor. Ale až třetí den po příjmu přišel císař. Miminko mělo hlavu opuchlou s dvouhodinového tlačení na sále, kdy néé a néé ven. Poté se mnou byla na pokoji dívenka s plánovanou sekcí. Rozdíl vcelku klasický. Já po hodinách utrpení snášela bolest po sekci úplně výtečně, zatímco ona, předtím netrpějíc žádnými porodními bolestmi, vcelku zkoušela. Neodsuzujte nikoho a nikdy. Každý to má jinak. A musím se smát, že kdejaká děva tady předkládá své zkušenosti jako dogma a jiná nebere. Každá si vyzkoušejte co chcete a hlavně nepleťte hlavu ostatním, že právě to Vaše řešení je to nejideálnější na celým světě...
 Verča (2 děti) 
  • 

Můj porod císařem 

(22.5.2009 20:04:26)
Já jsem rodila obě děti císařem,u prvního jsem to věděla daleko dopředu jelikož malá mněla velkou hlavičku.Doktorka mi řekla že budu rodit císařem.Když mi začly stahy a odjela jsem do porodnice tak mi tam zdělili že tu zkusíme normálně,asi osm hodin jsem tam byla přivázaná abych ležela v klidu protože malá byla připojená na ozvy,takže jsem tam vzdychala,kontrakce byly snad v kuse,ležela jsem tam sama,ani se pohnout,nic.Jen tam sem tam přišla sestra aby zjistila jestli už se otvírám,prosila jsem ji abych mohla změnit polohu že na zádech to nemůžu vydržet,a ta mi řekla ať počkám že za chvíli přijde doktor.Asi za hodinu přišel a řekl že se neotvírám,plodová voda neodešla tak ať počkám až bude volný sál tak mně vezmou na císaře(na toho který byl jistý od pátého měsíce!!!!!)Myslela jsem že se zblázním.Chtěla jsem epidurál,ale na to se mně nikdo neptal a já už byla skoro v bezvědomí z bolestí.Když jsem se vzbudila už na pokoji,bylo kolem půlnoci,sestra mi oznámila že neví co se narodilo a tak,a že mám počkat do rána,že je noc a nebude nikam volat...no super ne?Takže do sedmi rána jsem čučela na kapačky a modlila se aby mi už někdo řekl co se mi narodilo atak...
Za 4 roky jsem rodila plánovaným císařem protože syn byla zase moc velký a selhávali mi játra,ale už jsem se nedala a nekompromisně požadovala na co jsem mněla právo.Ještě chci dodat že jsem zdravotní sestra a vedle porodního oddělení jsem pracovala,když jsem to u druhého porodu řekla tak všichni kmitali jako o život...prostě je to v některých nemocnicích tak a vše je o penězích a přístupu.Je mi líto že jsem nezažila porod přirozenou cestou,snad bych mněla lepší vzpomínky
 Lenka 
  • 

Re: Můj porod císařem 

(22.5.2009 21:47:48)
Ale prd, ženský uvědomte si už jednou, že ten váš "jediný správný vysněný porod podle internetu" neexistuje.

Je to prostě fáma. Vlivem studia podobných diskusí a moudrých rad získávají ženy dojem, JAK MÁ VYPADAT SPRÁVNÝ POROD. Nejlíp bez nástřihu, klystýru a s exaktickým zážitkem na konci, včetně toho, že bude ženská nabušená hormony a štastná jako blecha si užívat svoje mimino.

A pro tuhle vizi jsou ochotné bojovat za vaginální porod bez medikamentů až do zblbnutí.

Jenže i když si vysníte, že v případě vaginálního porodu bude všechno takhle, většinou je realita někde jinde. Třeba jste tak vyčerpané komplikovaným dlouhotrvajícím porodem, že nemáte na mazlením s miminem ani myšlenku a jste rády, že vám ho sestry pohlídají stejně jako císařovnám. Třeba jste tak pohmožděné od kleští, že sotva chodíte. Třeba máte obří šití...a třeba přidušené dítě, které se ztěží dostalo na svět.

Takže vaginální porod nezaručuje vůbec nic - ani lepší průběh pro matku, a pro dítě už vůbec ne.

Démonizuje se císař - ano je to riziko třeba ve smyslu možného krvácení a jiných komplikací - ale těch rizik i při vaginálním porodu je celá řada.

Stejně tak je blud, že po císaři je na tom hůř dítě, než po klasickém porodu.

Naopak - já osobně, pokud jsem slyšela o dětech, které byly postižené v důsledku špatného porodu /přidušení aj. komplikace/ - vždycky to bylo po vaginálním porodu. Osobně jsem neslyšela o císaři, který by "odneslo dítě".

A míchat do toho soutěž "která bude dřív fit a postará se o své dítě, aby u sestřiček neplakalo" je taky mimo mísu. Znova opakuju - třeba bude matka po vaginálním porodu, který si přála, stejně vydeptaná jako po císaři a její dítě "bude u sestřiček plakat taky".

Trochu zdravého rozumu a soudnosti. Vaginální porod se zbytečně glorifikuje. Jsem za to, aby každá rodila tak, jak je jí to bližší.
 Renata 
  • 

Glorifikace? 

(23.5.2009 8:24:21)
Vynechme vytváření představ o porodu, protože správnou představu z doslechu si nejde udělat o žádném způsobu porodu, tedy ani o císařském řezu.

Odborné studie a články jasně ukazují, že pro dítě není sekce vždy zdrojem nerušeného zdraví. Spousta rodičů při plánovaném císaři z důvodů matky bývá překvapena, že dítě mělo problémy, protože se o tom nemluví.
Císař je operace, je pokládán za vrchol porodnických možností. Už to tu výše někdo psal, lékaři dělají řez čím dál víc i v obavě ze soudních řízení. Kdo udělal císaře, udělal nejvíc, co lze.
Toto je ten důvod, proč veřejnost neslyší nic o dětech s potížemi po císaři. Když někdo udělal nejvíc a přesto jsou potíže, je to tak přijato.

Hodně se tu píše o bolesti a následcích po obou typech porodů, ale skoro tu nezní ten hlavní rozdíl: po císaři hrozí riziko ÚMRTÍ matky 6-8x častěji. Mateřská úmrtnost v Česku stoupá a velká část úmrtí je v souvislosti s císařským řezem. Tady už nejde o bolístky nebo pocit ukradeného porodu (tím to nechci zlehčovat). Porod je skutečně mezní životní prožitek a možnost velmi život zasahujících komplikací u matky a dítěte tu je vždycky. Ale u císaře jsou tyto komplikace častěji smrtelné a je dobré to neopomíjet.


 m+p 
  • 

Re: Glorifikace? 

(29.5.2009 17:44:51)
A co je hlavni, SC je podstatně dražší pro pojištovnu,body pro lekare jsou temer stejné a navic náklady nemocnice se tim navyší a maminky jsou přece ohromě šikovné a nejraději rodí doma, že? To vyjde nejlevněji.
 pavla a vzteklounek 
  • 

Re: Můj porod císařem 

(23.5.2009 13:14:50)
Tak toto je nejrozumnější názor, který jsem tady četla
 Timura 


Re: Můj porod císařem 

(24.5.2009 12:54:04)
Naprosto souhlasím!!!~:-D
 Kočanská 
  • 

Re: Můj porod císařem 

(28.5.2009 21:54:56)
No, myslete si samozřejmě chcete... máte tady sympatizantky, které Vás za to co píšete chválí. Mě z toho běhá mráz po zádech.
 Hanka 75 


nesmysl 

(22.5.2009 21:12:06)
Ženě přináší značnou a dlouhotrvající pooperační bolest a tělesné vyčerpání, takže potřebuje asi desetidenní rekonvalescenci.

to je šílený, že někdo může napsat ženě přináší.... to jako vždycky ? Tak to jsem tedy já velkou výjimkou ? Bylo mi dobře, bolesti žádné, zpočátku zřejmě díky analgetikům, které jsem, ale už ji JIPce odmítala... vše prostě v naprosté pohodě, žádné velké bolesti, nic. Pravda mám už zkušenost, že břišní operace snáším dobře, což každý nemusí. Ze své zkušenosti bych nikdy nezebšeobecňovala, ale to co je v článku mi připadá, jako strašení..
 Aja, dve deti 
  • 

Re: nesmysl 

(22.5.2009 21:19:37)
Hanko 75, ano, je to prilis vseobecne napsano, nicmene vez, ze lide, kterym to prinasi dlouhotrvajici bolest a dlouhy navrat do normalniho tempa existuji. Mmch, muj doktor me po prohlidce po sestinedeli objednaval jeste za dalsi dva mesice, nebyla jsem uplne ok, mela jsem zbytky hematomu a jizva tez jeste nebyla uplne ok. Takze i taci existuji. Ale samozrejme je treba rict, ze nekdo druhy den vyskoci a citi se jako Jura.
 Tuliša 


slepák x císař 

(22.5.2009 22:11:10)
Jak tady občas někdo prohodí, že slepák je v pohodě oproti císaři, tak já teda můžu říct, že z obou císařů jsem se vzpamatovala dřív než z operace slepáku. Po císařích mě pustili z nemocnice a ten den jsem šla na dlouhé procházky. Po slepáku mě pustili po týdnu, ještě jsem doma dva dny musela ležet, nebyla jsem ničeho schopna, v nemocnici jsem omdlívala, zvracela z narkozy, měla jsem 3 dny teplotu. Po císařích jsem vždy za 12 hodin vstala, přežila jsem tu nejhorší bolest první den a pak už pohoda.
A k tomu článku - zbytečně bych nestrašila ty, co císař čeká poprvé. Obě moje děti neměly žádné problémy s přisátím se, obě jsem kojila 2 roky bez problémů, žádné dýchací problémy neměli, 2 hodiny po porodu byly přineseny na kojení. Po slepáku mám škaredou tlustou jizvu, po císařích mám tenkou téměř neviditelnou jizvu, schovanou ve spodním prádle.
Pro mě osobně je bolest po císaři mnohem líp snesitelná než to, co jsem si musela prožít při 30 hodinách kontrakcí, než mě řízli. A to v obou případech. V říjnu mě čeká třetí, tentokrát plánovaný, císař. Samozřejmě mám obavy, aby vše proběhlo OK, aby bylo mimčo v pořádku a tak, ale z bolesti "po" strach nemám.
 Hanka 75 


samozřejmě 

(23.5.2009 13:37:24)
samozřejmě, o tom vůbec nepochybuji, jde o velkou břišní operaci.. taé píši, že se své zkušenosti bych nikdy nezevšeobecňovala...

ale má osobní zkušenost pomohla kamarádce, která se SC velice bála. na konec i ona snášela tuto operaci stejně dobře jako já. opravdu jí to dobilo baterky a psychicky naladilo na SC, myslím, že i díky tomu, že já pár týdnů před jejím SC jí referovala o svém bezproblémovém jí pomohlo. Ovšem, umím si představit, jak by na ni zapůsobil takovýhle článek. Protože vím, jaké obavy měla, vadí mi, že článek je v podstatě strašením a skoro bych řekla agitkou proti SC

mimochodem, dle nejnovější medicínských poznatků SC není větším rizikem pro dítě než přirozený porod. tudíž z čistě medicínského hlediska nic nebrání tomu, aby se SC na přání prováděli. Z článku na mě čiší strašení před SC a vadí mi, že takovouto důležitou informaci pomíjí... prostě objektivně se k problematice nestaví..

 Renata 
  • 

Re: samozřejmě 

(23.5.2009 17:45:36)
Hanko,
článek asi nebyl zaměřen na srovnávání pro a proti, ale i kdyby byla pravda, že pro dítě není rozdíl mezi porodem vaginálním a břišním (což zdaleka takto jasně lékařské studie říct neumí), je to rozdíl pro matku, a velký. A vyčíslitelný. 6-8x vyšší riziko úmrtí matky není strašení, ale informace, kterou by žena, pokud nejde na řez akutní, měla rozhodně mít, a to dost předem, aby ji mohla zvážit.

Čili mně by přišlo fér, pokud sekce na přání, tak potom hradit nejen operaci nad rámec úhrady běžného porodu, ale také léčbu komplikací s řezem souvisejících, včetně nákladů v dalších těhotenstvích, které jsou díky zvolené sekci častěji rizikové. Jasně nastavit tato pravidla může být ještě obtížnější než sekci na přání jako možnost připustit.
 Petra Neomi 
  • 

Re: samozřejmě 

(23.5.2009 18:19:06)
V takovém případě by se stejně víc vyplatil úplatek a vyšťourání nějaké indikace. Za takhle nevýhodných podmínek by "legální" sekce na přání neměla smysl. Mmch, určit, které problémy mají souvislost s císařem a proto je pacientka hradí, to by byla práce pro soudy.
 Líza 


Re: samozřejmě 

(23.5.2009 18:21:04)
Myslím, že to je poměrně na bíledni a práce pro soudy by to vůbec být nemusela - případné potíže s jizvou a kvůli nim nemožnost spontánního porodu kvůli hrozící ruptuře jsou například docela evidentní.
 Petra Neomi 
  • 

Re: samozřejmě 

(23.5.2009 18:29:31)
Potíže s jizvou jistě, ale pak existje x jiných problémů, který mohou a nemusejí se sekcí souviset. Ale i tak, prostě by bylo lepší někoho podmáznout, než riskovat tohle.
 Hanka 75 


Re: samozřejmě 

(23.5.2009 20:24:32)
článek je tak trochu agitka proti SC, což mi vadí... nechápu jeho přínos

o riziku pro ženu jsem nepsala, psala jsem, že SC je pro dítě shodný s přirozeným porodem, což pro mnohé ženy, rodiče, je dosti důležitá informace a článek působí tak, že rodiče, kteří mohou volit mezi SC a přironým prododem se mohou přiklonit pod vlivem tohoto článku na stranu SC, což ale nemusí být vždy nejlepší pro dítě. Uvedu příklad, aby to bylo pochopitelné. My se rozhodovali naprosto legálně mezi SC a přirozeným porodem, čekala jsem jako prvorodička dvojčata... rozhodli jsme se pro SC, právě na základě srovnání SC a přirozeného porodu. Chtěla jsem pro naše děti to nejlepší, rizika pro sebe spojená s SC jsem byla ochotná nést. Nevím zda-li pod vlivem tohoto článku bych si neodnesla, že SC je prostě nevhodná móda... Článek se mi vůbec nelíbí, jak už se opakuji, působní na mne jako agitka (a to je podle mne velmi výstižné slovo) proti SC. Já od článku očekávám srovnání pro a proti, aby byl dobrý. Tohle mi opravdu vadí.
Ještě bych doplnila, že stejně jako my se rozhodují např. maminky, je-li dítě koncem pánevním. Mohou rodit přirozeně, ale též SC, mělo by to být dle jejich přání (mají-li v porodnici odborníka, který KP rodí). A vím, že je minimálně ještě jeden důvod, kde takotýto postup je v pořádku, ale ten si ted nevybavuji..

K myslím Noemi - také jsem se zamýšlela nad tím, kdyby SC byli za úhradu, a legálně volitelné (tj. bez současné medicínské indikace) na základě volby ženy a došla jsem k tomu, že si neumím vymyslet způsob, který by nenahrával přesně tomu, že se vyplatí za úplatek někde vyštrachat důvod pro SC. Což se samozřejmě děje i nyní. Ale obávám se, že toto by se ještě rozbujelo. Předpokládám, že nemocnice (státní) by měli nějaké kvoty na neplacené SC a ty by se také za úplatek mohli čerpat pro uplácející a ženy, které by ho potřebovali, těm by se nedostal. Samozřejmě je tu také zájem nemocnic, že těch SC nemá být mnoho. Ale obávám se, že právě s volitelností SC za úhradu, by tento ukazatel pozbyl na významu. Já bych byla pro, aby si žena za úhradu mohla zvolit SC, když to neznamená újmu (potenciální újmu) pro dítě, ale nevím, jakým mechanismem by se mělo ošetřit, to, že to nebude zneužíváno... Komplikace po SC, asi jdou uhradit jednodušše také jako delší hospitalizace atd., ty které se projeví až např. při další těhtoenství, ty asi možné finančně zohlednit není.. - tak ty by nesla společnost, ale možná bych toto unesla.. znám i ženy, které si kvůli strachu z přir. porodu nebo hnusného zážitku z hnusného přir. porodu nepořizují dítě nebo další dítě.. a stát neustále volá po porodnosti, tak za cenu těchto nákladů by ty děti zase měl... to jsou jen takové úvahy.

 Libuše H. 


prvorodička 

(25.5.2009 11:02:47)
Ahoj,

vůbec netuším, jak tohle rozhodování funguje. To se žena, která chce (ať už z jakých koliv důvodů) rodit císařem, prostě jen rozhodne a sdělí to lékaři, který to musí respektovat nebo to má delší proces?

Já sama budu mít první dítě v poměrně pozdním věku 36, i když se přiznám, že se na ten věk ještě necítím :-), a tak bych ráda věděla, zdali je v tomto věku císař už skoro povinností nebo to opět záleží na rozhodnutí ženy?
 Hanka 75 


Re: prvorodička 

(25.5.2009 21:07:02)
Ahoj, je několik situací, kdy je zcela legitimní nechat na ženě, aby si vybrala, zda chce rodit přirozeně či SC. Jeden z nich je, čekáš-li dvojčátka a jsou v dobré pozici a dobrém týdnu (tj. obě děti hlavičkou dolů) a pak je-li dítě koncem pánevním. Další důvod z hlavy nevím, možná se to také změnilo. Tak v těchto situacích nejsou-li zde ještě nějaké další významné okolnosti, je na ženě, aby si zvolila zda chce rodit tak či tak. Měly by jí vyhovět. Prostě KP se dá rodit přirozeně, ale SC je také vhodný (dokonce pro dítě výhodnější), takže pokud žena nechce přirozeně, je SC, pokud chce přirozeně, mělo by se to zkusit... samozřejmě se žena rozhoduje dle dalších okolností a předpokládám, že např. v porodnici, kde by už něměli odborníka na KP (rodí se tak stále méně dětí) tak jí ten přirozený porod u nich snad vymluví, nebo seznámí s tím, že se u nich často nerodí a nejsou zkušenosti... no snad.

Jen dle věku si o SC říci nemůžeš, to není mezi těmito důvody. A jestliže se na svůj věk necítíš, tak myslím, že přirozený je asi více na místě... předpokládám, že jen kvůli věku a tvému přání ti SC určitě nikde nenaplánují. To je pak už o známích, úplatcích atd. VYhoví se např. SC také tam, kde např. dítě při předchozím porodu bylo přidušeno s nějakými následky apod., v takovém případě se zohlední i přání ženy, že chce SC, a SC se udělá, i když k němu třeba není jiný medicínský důvod.. je to pochopitelné a myslím, že tam, kde by nevyšli v tomto případě ženě vstříc, by bylo moc b... Kamrádka za úplatek měla druhý porod SC, uvedl se jako oficiální důvod pro nepostupující první porod. Opradu ho měla dlouhý a těžký, plus to co jsem napsala. Totˇpraxe našeho porodnictví..
Víc nevím :-) Ještě jsem slyšela, a předpokládám, že při pranickém strachu se také vyhoví, asi jak kde...


 Hanka 75 


Re: samozřejmě 

(23.5.2009 20:33:31)
ještě bych pro přesnost doplnila, že
neříkám, že není rozdíl mezi porodem vagiálním a SC, ale že rizika pro dítě jsou shodná.
Samozřejmě je jiný průběh poporodní adaptace atd..
Že jsou rizika pro dítě shodná, nám bylo toto řečeno lékařem, o němž vím, že by toto neřekl, nebylo-li by toto nějakým způsobem prokazatelné, takže tolik k tomu, že takové studie nejsou. Nemohu je doložit, ale mám tufo informaci od odborníka, který sleduje poslední trendy ve zdravotnictví a vím, že není z těch, kteří dělají nepodložené závěry.
 Líza 


Re: samozřejmě 

(23.5.2009 21:44:11)
Hanko, Renata je gynekoložka. Myslím, že by o tom měla něco vědět.
 Hanka 75 


Re: samozřejmě 

(25.5.2009 20:56:07)
to je úsměvné, to je opravdu dobrý argument !

já mám své informace od také lékaře porodníka :-)

něco by měla to máš pravdu... ,ale znám hodně lékařů, kteří neví a já vím víc než oni. Vím i více než můj gynekolog o problematice trombofilních mutací a graviditě.. a vsadím se, že tolik jako já neví minimálně každý druhý gynekolog.
 Talpicid 


Císař 

(23.5.2009 10:20:26)
Mě můj gynekolog předpovídal císaře od 24.týdne.Miminko bylo koncem pánevním, ale zrovna tak nešťastně, že nebyla šaNCE, aby se přetočilo.Při posledním UZ to jen potvrdil a říkal ať to neberu tragicky,že to bude lepší než ryskovat komplikace při normálním porodu.Ouha porodníci na vyhlášené brněnské porodnici byli toho názoru, že to prostě porodím normálně, že přece oni se nebudou namáhat na operačním sále.Takže výsedkem byl porod 56hodin v bolestech po 5min a pak po minutě.Druhá doba porodní trvala 2h, kdy už jsem prosila se slazama v očích ať něco udělají a malého vytáhnou ven.Neudělali, protože při konci pánevním to prý nejde.Bylo u mě 5 doktorů, čuměli mezi nohy a čekali,až ho konečně porodím.Ve výsledku byl syn na jipce 7 dní,kvůli problémům s dechem a úplným zhmožděním genitálu.Mlíko mi nechali zatvrdnout, i když jsem neustále chodila,ať mi syna přiloží, že chci kojit a ve finále se mi díky stresu přestalo tvořit úplně.Co říct na závěr, možná že kdyby udělali císaře,tak syn neměl problémy a já kojila.Jsou to sice samá kdyby,ale takto jsem dopadnout rozhodně nechtěla.
 Vaal 


Re: Císař 

(23.5.2009 10:46:20)
Talpicid, to je mi moc líto, co se ti stalo. Doplatila si na to, že si měla důvěru v lékaře. Já si v nemocnici vydupala chození na elektrickou odsávačku, když byla malá na fototerapii a nebyl čas ji pořádně kojit, a rozkojila jsem se krásně.Taky mrchtali, že je to jen pro nedonošené...tak jsem si těch KRAV(NĚKTERÝCH SESTER) nevšímala a mlela pořád dokola, že na ni chci chodit a nakonec jsem dosáhla svého..krásně kojím už 14.měsíc. PROSTĚ V NĚKTERÝCH NEMOCNICÍCH JE TŘEBA MÍT VŠE dopředu NASTUDOVÁNO, nebrat zdravotníky jako modly(konkrétně sestry každá tvrdí něco jiného) A BOJOVAT!!!
 Renata 
  • 

Re: Císař 

(23.5.2009 11:47:23)
Vaal si myslí, že jsi doplatila na důvěru v lékaře, já ne. Já myslím, že je problém i v lékařích-vizionářích - tedy pokud někdo "předpovídá" porod císařem ve 24.týdnu těhotenství, je to dost likvidační postup. Pokud má žena takto brzy výrazné problémy, jistě v té době leží v porodnici a informace o průběhu porodu jí sděluje porodník. Pokud ne, je to od gynekologa přinejmenším neprozíravé, modifikovat psychiku ženy informacemi například o pozici dítěte zadečkem (která v té době neznamená vůbec nic kromě zatěžování strachem) nebo o porodu císařem, pokud k němu není jednoznačný a nevyvratitelný důvod (což tedy není pozice dítěte zadečkem ani v závěru těhotenství).

Jak probíhal porod, je mi líto, ale pokud je žena někým psychicky připravena na porod císařem a potom je postavena před cosi jiné, těžko čekat, že každá porod psychicky unese. Já myslím, že toto očekávání stálo za celým děním během i po porodu, bohužel.
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: Císař 

(23.5.2009 13:22:13)
to nemyslíš vážně. Chceš říct že si vsugerovala, že to nezvládne a proto měl její syn potíže s dechem po narození když byl indikován císař a oni ho odmítli udělat??? Já bych je zažalovala. Kdyby provedli císaře hned tak by tomu miminku z 99% nic nebylo. Asi věděl proč císaře indikuje. Ne všichni jsou řezníci.
 Renata 
  • 

Re: Císař 

(23.5.2009 17:23:09)
Nepsala jsem nic o tom, že si kdokoliv něco vsugeroval, psala jsem o strachu z porodu, který rozhodně nepomáhá ke zdravému porodu. Pokud tě někdo připravuje na porod sekcí od poloviny těhotenství, a až v porodnici zjistíš, že není důvod hned sekci, ale bude se rodit spodem, nezaskočilo by tě to?

Z příspěvku jsem pochopila, že nikdo řez neindikoval, jen gynekolog o něm v těhotenství opakovaně mluvil, to je dost rozdíl.
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: Císař 

(24.5.2009 12:05:10)
mě na gynekologii taky řekli že to bude určitě císař, ale já jsem chtěla přirozeně a také jsem si to v porodnici domluvila.Dneska se předává o porodu jen to špatné info už malým holkám, jak potom mají chtít rodit přirozeně když jsou o tom hororové zkazky? Rodila jsem císařem protože Fanoušek měl špatně danou hlavičku a i přes snahu doktora se jim ji nepodařilo odtlačit jak by měla být.A jsem ráda, že to dopadlo jak to dopadlo.
 Talpicid 


Re: Císař 

(23.5.2009 15:06:16)
Můj gynekolog to nemyslel zle, jen mě na tu možnost připravil a pořád dodával naději, že některá miminka, se dokáží přetočit i 2 dny před porodem a že příroda ví co dělá. V tomto případě příroda evidentně nechtěla, aby malý šel přirozeně. Sice celou dobu porodu prcka monitorovali a přítel mi sděloval každou odchylku od normální srdeční frekvence. Celou dobu to prcek zvládal až na ten závěr,kdy já po třech nocích,kdy jsem nespala, už neměla sílu tlačit. Nedokázala jsem vyjít s dechem a měla jsem dojem, že se zadusím. Porod i následné nekojení jsem odnesla psychicky, kdy mě přítel a rodina neustále sledovali a byli připravení mě ihned odvéz k psycholožce.Naštěstí jsme to zvládli.Malého jsem se snažila kojit jako to jen šlo,ale bohužel si ode mě bral jen 20ml a zhubnul až na 2.8kg.Pak už lékařka, řekla,ať se netrápíme a přejdeme na Nutrilon.Byla jsem jak troska a až na pár pitomců mě všichni podporovali, že to není tragédie,že jsme na umělé stravě.Bohužel, toto všechno mě utrvzuje v tom, že druhé dítko nechci.Bojím se, ale třeba to časem přejde.
 Renata 
  • 

Re: Císař 

(23.5.2009 17:35:10)
Talpicid, chápu. Vím, že nikdo z lékařů to nemyslí zle, často bez přemýšlení rodičům při ultrazvuku říkají, že dítě je nožičkama dolů v situaci, kdy to vůbec není podstatné. Jenomže každý den či týden stresu v těhotenství má na průběh porodu vliv, a ne malý. Byla bych ráda, kdyby o tom gynekologové i ženy samotné přemýšlely víc, protože strach dopředu je úplně zbytečný. Nic neřeší, ničemu nepomáhá, může jen škodit... Neříkám, že porod se tak zadrhl jen vlivem strachu, ale neumím si představit, že tě spontánním porodem nezaskočili.

Vše, co bylo po porodu, ber jako zkušenost. Malá míra podpory a pomoci v takové situaci v nemocnici je smutná, ale snad nám zůstane aspoň v rodině, pro čerstvé maminky. Strachu se nepoddávej, on určitě ustoupí, když se nebude přiživovat, dělohu máš bez jizvy, takže máš o nůši strachu pro další těhotenství méně oproti mamince s šitou dělohou. Kdyby to neustupovalo, je dobré s tím pracovat, s pomocí psychologa, aby tě v mysli nestrašil... Hlavně ať vám malý dělá jen radost.
 Brazilka & Romanka 11/04 


Císař 

(24.5.2009 16:17:55)
Ziji v Brazilii a tady se rodi normalne cisarem a nikdo se nad tim nedivi. I moje holcicka se narodila cisarem, zadne komplikace s kojenim a tak nebyly - dite jsem dostala hned po zakroku na podivani a prvni polibeni a na pokoji ho mela porad. Kojit jsem zacala asi po 4 hodinach po zakroku. Domu jsem sla treti den po zakroku. Takze klid a pohoda. Manzel mi musel pomahat s koupanim miminka ale za par dni uz jsem to zvladala sama. Nevim proc z porodu zbytecne delat problem.
 Káťa+2 Škubánci 


OPAČNÁ ZKUŠENOST 

(23.5.2009 18:36:40)
Zdá se, že se leccos v posledních letech změnilo!! Rodila jsem v 2002 v jedné z největších porodnic.. a snaha byla rodit přirozeně téměř za každou cenu!!! Jsem překvapená,že se teď tolik preferují císaře. Pravda je, že ač jsem zastáncem porodu vaginálního,tak mě a mé dítě málem stál život.. Nejsem schopná posoudit, zda dr podcenili rizika hrozící v mém případě, každopádně chybělo málo a neskončilo to dobře.
 Danda72 


Také jsem se musela rozhodovat 

(23.5.2009 20:29:44)
ale dobrovolně bych rozhodně na císaře nešla. Naštěstí jsem nakonec ani nemusela. Mám dvě děti, první porod trval přes 12 hodin, byla jsem totálně vyčerpaná po nekonečných kontrakcích, hladová, nevyspalá, ze sálu mne museli odvézt na pokoj na křesle, omdlela bych. Ale v okamžiku, kdy byl první syn (3,47kg)na světě mi bylo krásně. Bylo po bolesti, skončilo to. Nějaké šití a bolesti pár dní po porodu při sezení, to už byla jenom prkotina. Představa druhého porodu se stejným průběhem nebyla příliš příjemná, ale šla jsem do toho s tím, že to bude naposled a že to zvládnu stejně jako ten první. Vzhledem k tomu, že jsem během druhého těhotenství trpěla těhotenskou cukrovkou, bylo nutné, aby se dítě narodilo do termínu. 14 dní před termínem však ještě bylo mimčo stále hlavou nahoru. Musela jsem začít zvažovat co by kdyby. Pokud se neotočí a porod nepřijde sám přirozeně, jít na vyvolávačku a rodit normálně koncem pánevním s tím, že riskuji zdraví dítěte? Nebo se rovnou objednat na císaře, protože dítě prostě do termínu musí ven? Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se smířila s tím, že na toho císaře prostě půjdu, pokud to bude opravdu nutné, hlavně abych neohrozila dítě. Naštěstí všechno dobře dopadlo, na poslední chvíli se ještě otočil hlavou dolů a porod se rozjel sám ještě 3 dny před termínem, trval všeho všudy asi 2 a čtvrt hodiny, syn měl 4,13kg, takže oproti prvnímu "procházka růžovou zahradou". Žádné vyčerpání, žádné velké bolesti. Druhý syn se narodil v půl 1 v noci a den samý den dopoledne se mne několik dalších maminek ptalo, kdy jsem rodila, po mé odpovědi, že to je ani ne půlden nevěřily mi, všechny si myslely, že to musí být už aspoň víc jak den. Opravdu jsem byla v naprosté pohodě. Což by asi po císaři takové nebylo. Prostě jsem zastánkyní přirozeného porodu a císařský řez akceptuji v případě, že je ohroženo zdraví dítěte či matky, nebo obou. Ty které se pro císaře rozhodují bez vážných důvodů prostě nechápu. Každopádně to je věc každé jedné, jak se rozhodne. Já děkuji bohu (nejsem věřící!), že jsem to podstoupit nemusela!!!!
 8.5Yettynkaa12 


Kolik císařů? 

(23.5.2009 20:53:52)
Můžu rodit pouze císařem. Mám dvě děti: 6 a 2 a do budoucna bych chtěla třetí. Je tu někdo, kdo měl tři císaře? Dřív se to nedoporučovalo,dva a dost, dnes prý tři a dost.
 kacabul 


Re: Kolik císařů? 

(24.5.2009 12:01:06)
Doporučují se dva, ale je to individuální. Já mám za sebou tři a to mi při druhém přišívali dělohu. Mezi prvním a třetím nejsou ani 4 roky.
 Linda 
  • 

Re: Kolik císařů? 

(24.5.2009 12:54:57)
To je velmi individuální a závisí to na stavu dělohy, věku rodičky a jiných okolnostech. Neexistuje přesný počet, spíš jak ta děloha potom vypadá. Kamarádka měla 4 SC a všechny bez problémů, nadšení z ní porodníci přirozeně nebyli, riziko ruptury s počtem jizev stoupá.
 Mikejla 


Re: Kolik císařů? - Mám tři 

(25.5.2009 16:41:59)
Ahoj Milko, chci Ti jen říct, že já mohu ze zdrav. důvodů rodit také jen císařem /silná dioptrická vada obou očí/ a mám za sebou tři a další děcko zatím neplánuju, ale kdyby ano, bylo by to opět císařem, ovšem bylo by to opravdu naposledy. Jsou i maminky, které jich mají 5,6, ale to jsou opravdu vyjímky.

Jinak já jsem zastánkyně toho, aby se každý rozhodl podle sebe. První dceru jsem málem porodila přirozeně, byla jsem otevřená na 9 cm, za jednu hodinu jsem se otevřela o 6 cm, šílené bolesti, nestihli mi dát epidurál, ale najednou všechno špatně, nestihli mi dát ani klystýr, holili mě za jízdy na sál a byl to CS. Takže jsem si užila de facto obojí a musím říct "zlatý císař".

Naše poslední mimi, Kubíčka, jsem porodila 18.12.2008 a už 22.12. mě pouštěli domů a za 5 hodin jsem už seděla na vánočním koncertě a byla jsem docela OK. Jo, ze začátku je to bolestivý, ale každý den je trošku líp a za pomoci prášků či čípků tišících bolest se to dá zvládnout, pak si dávky člověk sníží až úplně vysadí.

Jinak musím ještě říct, že ze 3 dětí mám 2 nedonošené /díky dědičné chorobě není žádoucí aby byla donošeny, nemusely by to přežít/ a i proto jsem asi ty císaře zvládla dobře - jizva je v pořádku, protože bříško se mi tak moc nevytáhlo /do konce těhu mi vždy chyběly 2 měsíce/.

Toť moje zkušenost, kterou ovšem neberu za jedinou a směrodatnou /alias směroplatnou/ ~:-D

PS : mám kamarádku, která mi 4 císaře, je v pořádku, děti taky, ale byla ke konci dost hlídaná ...
 spravnedievča 


Re: Také jsem se musela rozhodovat 

(23.5.2009 23:01:09)
Ano ted se na mne zesypete jak včely na med,nejsem bohatá panička,nic jsem nikomu nedávala do kapsy a ani celebrita nejsem-ale jsem porodní asistentka.Když občas čtu tyhle diskuze -jak hodne žen prosazuje tzv.přirozený porod,porody do vody....na lane,doma,v porodním domě bez lékaře,bez medikace.......atd.tak v duchu zuřím.Tady na netu si to dovolit můžu.V práci jsou tyhle urputné maminy spoutané přírodou někdy na zabití ale holt každý má nárok pro sebe vymyšlet cokoli-třeba rodit na stromě když chce.A když čtu ty urputné názory proti s.c tak vás asi naštvu-rodila jsem bez indikace sekcí,vybrala jsem den,vybrala jsem si anestezi,....je fakt že jsem rodila dvojčata ale nebyl k tomu žádný objektivní důvod.Jen proste fakt že potom co jsem ná sále coby sestra na druhé strane videla,slyšela,zažila tak bych já nechtěla rodit přirozene.Jediné co lituju byl spůsob anesteze-epi nic moc,mám za sebou pár jiných operací a celková anesteze by byla opravdu pohodička.Podle mne takový zázrak spinal nebo epi není.Ale naivne jsem tvrdila že musím holky hned videt-kdybych volila znovu tak si radeji pospím,počas celé operace se mi honilo hlavou co by kdyby to a ono....měla jsem strach tak jsem je ani moc nevnímala,a vzhledem k dioptriím 5 jsem je videla jen vteřinu a to blbě...ano nerozkojili jsme se to je fakt ale myslím že to bylo spíše mým podvědomím že flaška bude lepší....rychlejší,pohodlnější...prosím nesežerte mne své deti miluju,čekala jsem na ne pěkných 9 let,jsou umělé-jak někdo psal-umělý porod-umělé mlíko-NO A CO?to mne degraduje mezi špatné matky nebo co?Každý má právo volby,jak a kde rodit,s kým,kojit nekojit?Stejne jako ty co rodí doma,na balone....já jsem na sále matky respektovala a i když mne to občas hodilo do bizarních situací a poznámek kolegyn,pozvednuté obočí lékařu ale z téhle diskuze mám dojem že má jen jedna strana právo rozhodnout jak chce rodit.Nepřemýšlím nad tím co je komu do toho,ale nad těma co mají klapky na očích a prosazujou své.Každý porod nese spousty rizik jak porod doma,tak ve špitálu bez použití medikace tak,normální porod i s.c.Znám spoustu lékařu kteří si nejakou indikaci k s.c vymyslí,bez obálkové metody,spousty těch co to kategoricky odmítají,a spoustu těch co se na sále hrajou na bohy a nezvolí s.c ani když hrozí průser.Já osobně jsem ráda že jsem byla v pozici že jsem si mohla vybrat-rekonvalescence byla ok,za 24 hodin po s.c jsem měla holky u sebe na pokoji-byla to zátěž jasne ale šlo to,za 3 dny přesne na vánoce jsme byli doma.
Každopádne má sekce své rizika ale to porod sám o sobě taky,ale štve že že se tady rozpoutala hra kdo z koho.
Jo a mouchy snězte si mne.~y~
 puira 


Re: Také jsem se musela rozhodovat 

(24.5.2009 8:31:23)
No taky jsem byla překvapena názory porodní asistentky.
 Danda72 


Re: Také jsem se musela rozhodovat 

(31.5.2009 9:13:33)
Nevím jak jsi celý příspěvek Fanyny četla, ale důvod tam je velmi jasně napsaný a pochopitelný! Jako pa viděla a zažila tolik různých průběhů porodů, že prostě po těch zážitcích volila jak volila. Naprosto ji chápu a rozumím jí. Nevím jestli z mého příspěvku vyznělo protěžování toho či onoho, snažila jsem se pouze vyjádřit svůj postoj a názor. Samozřejmě že rozhodnutí jak která z nás bude rodit je jen a jen na ní a pokud jí to bude umožněno tak prosím a přeji všem jakýkoliv porod, ale hlavně se šťastným koncem!!!!!! Protože za své rozhodnutí si ponese případné následky zase jen rodička sama. Proto já se "jistila" sice přirozeným ale porodem v porodnici i když jsem věděla, že i tady mohou nastat komplikace, ale byla jsem přesvědčená, že tam bude na řešení mnohem lepší prostor a podmínky.
Maminky roďte děti jak vám vědomí a svědomí káže, milujte je a buďte šťastné že je máte!!!!
 spravnedievča 


Re: Také jsem se musela rozhodovat 

(24.5.2009 22:00:01)
S+3-asi si mne uplne nepochopila,jako monorodička bych se rozhodla pro normální porod,ne s.c jen tak z legrace.A ne nebála jsem se bolesti,ale po 9 letech zkušenostech jsem se obávala toho že A porodím vaginálne a B s.c.Zažila jsem to párkrát a i když někdo říká že v životě se má zkusit všechno tak já velice ráda nejaké radosti oželím.Za druhé bych nerada rodila třeba 2 dny a pak bych teprve vysílená za minutu dvanáct a se spousty riziky pro holky podstoupila akutní sekci.Říkejte si tomu jak chcete.Už si nepamatuju jestli si to psala zrovna ty ale u nás v práci máme téměř všichni pocit že je zrovna in vyznávat tzv.přirozené porody ve jménu návratu k přírode,aspon to tak při čtení porodních plánu tak vypadá,a je totálne mimo mísu a out zasáhnout do porodu.Neumíte si představit ty situace kde já vím že jde do tuhého a maminka odmítá jakoukoli pomoc,radu a zatvrzele opakuje že to má vše napsáno v porodním plánu,ale přitom někdy riskuje zdraví i život své i svého dítete.Častokrát jde udelat kompromis stačí jen chtít jak na jedné tak na druhé strane,vím že zdravotníci jsou taky na ránu,nepochopí,nepodpoří,delají ksichty.....ale možná by si ty maminy měli uvědomit že my máme zodpovědnost ne jen před svým svědomím.Jak se mezi porodníkama už traduje je taky modní hit nekomunikovat s personálem,trvat natom co si vyčteme na netu.....a pak v případe problému obvinovat všechny ne ale sebe.To je taky móda posledních let.
Nepochopila jsem proč by si mne nechtela u porodu,to že mám na něco vlastní názor,že jsem volila s.c to podle neznamená že vykulím oči,budu prskat při čtení porodního plánu,budu zpátečnická,nepříjemná....že budu uměle vytvářet dusno.To si myslím že je nejmín co maminka čekatelka potřebuje.Holt by si mne tam nechtěla,pracovala jsem v soukr.porodnici takže to co si maminy vymysleli ,říkali ,přáli....bylo pro nás alfa,omega-i různé šílenosti z mého pohledu,ale nemohla jsem si nikdy dovolit dát na sobě znát svuj vlastní osobní názor-myslím že bych letela hned.
Možná vás to překvapí ale já bych sama nikdy taky nerodila jen sama at už se super pa nebo kolegyní bez toho abych měla za zády lékaře,a vlastne u nás v práci myslím že nikdo.At už máme zkušenosti jakékoli asi nikdo by ani za vidinou skvělých penez nerodil doma.neberte to prosím tak že mi vadí přirozené porody-to vůbec ne,jsem jen pro ale jen v případe že je fakt vše ok a ne za každou cenu.A stát se může cokoli a to kdekoli.Ale nikdy bych si něchtela vyčítat že jsem udelala já to špatné rozhodnutí...........ale to je těžký to popsat a rozebrat uplne pocity,to by jste museli nejaký malér a životní příběh videt a ne jen koukat na to v tv nebo číst si na netu.~2~~2~
 Vaal 


Re: Také jsem se musela rozhodovat 

(24.5.2009 22:13:17)
Fanyno a můžu se tě prosím zeptat...kdyby si měla možnost, rodila by si po první sekci vaginálně, nebo by si si nechala zase císaře? (kdyby už podruhé bylo vše OK).Mám prvního císaře a máma mě děsí, ať si ho nechám udělat zase, že to co si zažila ona při porodech(i potom-infekce,horečky), by mi nikdy nepřála.Zajímal by mě tvůj názor.Jak dopadají snahy o přirozený porod po sekci? Předpokládám, že se nemůže moc pomáhat ve stylu skákání na břicho a tak, že?
Děkuji, třeba mi odpovíš :-)
 spravnedievča 


Re: Také jsem se musela rozhodovat 

(24.5.2009 22:26:48)
VAAL-tak v tom se názory taky rozcházejí-asi tak co dr.to názor,záleží na poloze plodu,na hmotnosti,velikosti,týdnu porodu....ale já osobně si myslím že pokud by bylo vše ok tak bych do toho šla.Upřimne u nás v práci by mi to zrovna určitě rozmlouvali možná čiste z kolegialniho hlediska nevím,ale po první sekci rodilo u nás hodne mamin uplne v poho.Samozřejme určitá rizika to nese,třeba ruptura jizvy po sekci...ale jak u koho.Je to opravdu individualní a před pár lety první císař byla jasná indikace k dalšímu.Ted už to tak jasné a samozřejmé opravdu není.Ale zohlednuje se spoustu faktoru,a hlavne ve věčšine případů dají mamince vybrat.Skákání po břiše -spíše pomoc díteti ~;)nežli skákaní to je tlačení zrovna v tomhle případe aktualní není ale jak kde.Když máme občas čarodejnický slet pa jak říkáme seminářům tak se tam občas dovídamé různé názory a zkušenosti z praxe.AT ti to dobře dopadne,já plavu holky se ozývají.:-)
 paukyna 


Re: Také jsem se musela rozhodovat 

(25.5.2009 10:23:30)
Celé těhotenství jsem se psychycky připravovala na přirozený porod a už jsem se začínala nebát,ale pár dní prěd termínem se mimčo otočilo a mě byla dpporučena sekce z důvodu velkého rizika pro malého při přirozeném porodu.Šlo o zdraví mého potomka takže jsem neváhala a rozhodla se pro císaře.Operace jako taková byla v pohodě,ale ty cca 3dny potom byl horor.Měla jsem velké bolesti,nemohla pořádně chodit,špatně se mi leželo i sedělo takže fakt hrůza.Chceme druhé dítko a když bude třeb~;)a udělám to znovu,ale jen pokud by opět hrozilo nějaké riziko mě či dítěti.Dobrovolně bych to po tom co jsem si zažila tuto metodu nezvolila a těm ženám,které měli císaře v ,,pohodě""jen tiše blahopřeji a trochu i závidím.
 Rady rr 


Re: Také jsem se musela rozhodovat 

(24.5.2009 10:38:54)
Já jsem první dítě rodila spontáně, ale s problémy, malá šla kleštěmi ven, porodní bolesti fakt dlouhé.... V 7 ráno praskla voda, malá se narodila o půl 8 ráno na druhý den.
Druhý porod, praskla voda ve 4 ráno 22.12, a malý se narodil císařem 24.12. v 19.50, protože nezabíraly žádné tablety na vyvolání, neotvírala jsem se vůbec... Je fakt, že to začali řešit až toho 24.12, dva dny jsem prostě proležela v nemocnici jen s odtékající plodovkou. Ale bolestí jsem si užila dost.
A když to mám porovnat, jestli porod klasický, s kleštěmi, nebo císař? Jednoznačně císař... Ani ty bolesti a rekonvalescence po císaři nebyly žádná hrůza... Oproti tomu prvnímu... A rodit třetí, rovnou mi doktor řekl, že budu mít znova velké problémy porodit, čili bych šla dobrovolně na císaře. Jediná nevýhoda císaře, malého jsem viděla až za téměř 20 hodin.
A teď mě můžete taky kamenovat...
 Káťa+2 Škubánci 


Re: Také jsem se musela rozhodovat 

(24.5.2009 11:12:06)
fanyno, tak já tě neodsoudím :-) Taky jsem rodila dvojčata, připravila jsem se spíše na císaře, ale když to přišlo, nechali mě rodit přirozeně, protože nic nenaznačovalo komplikace. Rodila jsem v 36tt, oba hlavičkama, těhu cukrovka a od 28.tt placenta praevia, která se ale do prorodu vytáhla, dále jsem drobné postavy.. Porod áčka bylo tak trochu utrpení, než se ho podařilo nasměrovat do porodní cesty.. béčku se ven nechtělo, navíc mělo šňůru 2x kolem kruku, tak ani nemohlo. Tahali ho kleštěma, apgare 8-7-6 poté přestalo dýchat a přestalo mu tlouct srdíčko, bylo převezeno ihned na ARO, já to ani nevěděla, jelikož po vypuzení placenty jsem začala značně krvácet, ztráta krve přes 2 litry krve, což už je život ohrožující, nástřih byl obrovský kvůli kleštím (forceps simpson) stehů několik desítek, přes krvácení si na šití nemohli dát záležet.. dostala jsem během 24 hodin 4 litry krevní transfůze. Dítě zachránili a oba mi přinesli za cca 20 hodin od porodu. Za pár dní se u mě objevily horečky, nejprve se usuzovalo na zánět prsu, poté na zánět dělohy (absolvovala jsem revizi) a nakonec se z toho vyklubal zápal plic.
Bolest při sexu skoro 2 roky od porodu.
Nikdo mi nedal vybrat, zda chci rodit normálně nebo císařem. A kdyby ano, zcela jistě bych brala vaginální porod, jelikož jsem prostě o možných komplikacích nic nevěděla, nikdo mě o nich neinformoval, před těmi 6 lety jsem neměla internet..
Zřejmě kdybych podstoupila císaře s komplikacemi, tak budu brojit proti císařům, každopádně bylo velké štěstí, že jsme to přežili, doktorům za to děkuji a absolutně neobviňuji, že měli volit raději císaře, ovšem i po letech si mě tam pamatují, tak to bylo zřejmě nezapomenutelné i pro ně :-)
 Margot+1 


úplně mimo ;) 

(24.5.2009 19:29:59)
ať dělám, co dělám, stejně si říkám, že "císařský řez" by mohlo být raději něco moc fajn k jídlu... ~t~ ~t~ ~t~

omlouvám se všem, kdo čekali nějakou zásadní výpověď ~y~
 kili 
  • 

Re: úplně mimo ;) 

(24.5.2009 19:43:19)
:-)) to je nářez :-))

Ale :

Porod císařským řezem se spojuje spíše s antickým Římem. Název operace sectio caesarea (císařský řez, Kaiserschnitt, Kaisergeburt, Schittenbindung, operation césarienne, caesarean section, cesarean delivery, cesarean operation) pramení od Plinia staršího (23–79 n. l.) – “Historia naturalis T.I.L. Cap.VII.” Podle něj děti chirurgicky vyňaté z dělohy byly nazývány caesones nebo caesares, od caedo – rozřezávati. Sectio je odvozeno od seco, což znamená řezati, tedy obdobný význam jako caesares. Termín sectio caesarea je tedy tautologický, obsahující slova stejného významu. Ale přesto, že název je ve své podstatě nesmyslný, zmatený a s císařem neměl nic společného, ujal se ve většině národních pojmenování této porodnické operace a dodnes se běžně užívá.

Julius Caesar narozený okolo roku 100 př. n. l. se abdominálně nenarodil. Jméno Caesar je odvozeno buď od caedo – vražditi, bíti, sekati, nebo od caesius – podle šedomodrých očí, nebo ze sanskrtského kesara, caesaries – dlouhá splývavá kštice, se kterou se patrně narodil.


Více na

http://www.porodnici.cz/historie-cisarskeho-rezu
 Margot+1 


Re: úplně mimo ;) 

(25.5.2009 15:11:41)
děkuji za zajímavé poučení, ale stejně by bylo fajn na císařský řez chodit radši do cukrárny. ~z~ Zvláště v plurálu to zní dobře, třeba vy doktoři můžete říkat: "Dneska dělám císařské řezy." ~t~
 DrMIK 


Rodit je nam dano od prirody 

(24.5.2009 20:10:12)
Rodila jsem prirozene a jsem za to rada. Verim, ze kdyby se tehulky pripravovaly na porod z pohledu ne strachu, ale ocekavani, tak by jim to slo lepe a nemusely by mit nutne strach z bolesti. Je tezke si predstavit, jake to bude, protoze je to zazitek nepopsatelny a nikdy predtim pri prvnim miminku nezazity. Ovsem moc nepomuze poslouchat nazory kamaradek a nedej boze maminek, co je uplne jina generace a praktiky tehdy byly jine, o tom, jak to boli, ale ze to vydrzime, atd. Prirozena reakce tela, kdyz je v nebezpeci, je se stahnout do sebe a nepustit. Proto kdyz zena vi, do ceho jde a je jakztakz pripravena (predporodni kurzy s orientaci na prirozeny porod, pripadne dula nebo nejaka porodni aistentka u porodu nebo porod v centru prirozeneho porodu, kde se nechystaji instrumenty a nedela se z porodu pohotovostni zalezitost), tak by mohla mit sanci pristupovat k porodu jako k prirozenemu procesu, byt v klidu, aby telo mohlo provadet to, co ma a k cemu je od prirody predurceno a na co se vetsina z nas tak tesi - privest na svet to vytouzene a ocekavane miminko. Doktorum cisar vyhovuje nejen z financniho hlediska, ale tak diky predvidatelnosti, muzou si takhle naplanovat porodu do aleluja a maji prehled, co a jak zvladnou casove. Kdezto kdyz tam prijede rodicka v bolestech a rodi nekolik hodin nedej boze dni, tak se ji musi nekdo venovat a hlidat ji a kontrolovat a hlavne cekat, kdy uz konecne porodi. Coz atmosfere klidneho porodu neprispiva. Ja pevne doufam, ze se od mody planovaneho rozeni upusti a casem tato moda zase odezni a prijde navrat k prirozenemu porodu. Cisar je skvela zalezitost, pokud je rodicka ci dite v nebezpeci - koneckoncu to je duvod, proc se zacala tato procedura pouzivat a zachranila mnohe zivoty rodicek ci deti, ktere by drive pri porodu zemrely. A u toho by to melo zustat.
 Margot+1 


Re: Rodit je nam dano od prirody 

(25.5.2009 9:24:26)
Ach jo, to je pořád dokola. Jak už jsem psala výše, na porod jsem se připravovala velmi zodpovědně, měla jsem indiv. kurz, gravidjógu, dulu, porod domluvený v CAPu, pediatra pro možnost ambulantního porodu... Bolesti jsem se nebála, a přesto jsem skončila sc - po třech dnech neúspěšného vyvolávání (kdy nebyly hrozné kontrakce, ale to věčné šťourání v čípku otevřeném na 1cm ~;((). A věř mi, že když to ten třetí den konečně na chvilku začalo vypadat jako normální porod, ZARADOVALA JSEM SE, že konečně můžu dělat to, nač jsem se připravovala. Přesto teď musím nezřídka poslouchat komentáře, jak se mám, že jsem měla císaře a jak mi to doktoři usnadnili. Ergo z tvého příspěvku: jsem kopyto, které nedokáže udělat to, co je nám dáno od přírody, pravděpodobně z důvodu nedostatečné psychoprofylaxe ~q~)
 Nika89 


Re: Rodit je nam dano od prirody 

(25.5.2009 13:35:04)
Tak to sis to asi špatně přečetla, já tam nic takovýho nenašla. Když to nejde přirozeně nebo aspoň normálně, tak nic jinýho než císař a kleště nezbývá. po třech dnech už jsi na něj snad měla nárok, ne? nikdo tě za to neosočil. můj syn se tak taky narodil, teď už jsem to jakž takž zkousla, ale dalo mi to zabrat.
 Margot+1 


Re: Rodit je nam dano od prirody 

(25.5.2009 15:08:20)
máš pravdu, vystartovala jsem poněkud zbytečně. ~f~ Ale druhá část stejně platí - každou chvíli má někdo dojem, jak mi to doktoři usnadnili...
 Nika89 


Re: Rodit je nam dano od prirody 

(25.5.2009 15:56:35)
jo, mě taky. kdyby věděli, jak mi pak bylo (hlavně psychicky), nikdy by to neřekli.
 Libuše H. 


prvorodička 

(25.5.2009 11:04:35)
Ahoj,

vůbec netuším, jak tohle rozhodování funguje. To se žena, která chce (ať už z jakých koliv důvodů) rodit císařem, prostě jen rozhodne a sdělí to lékaři, který to musí respektovat nebo to má delší proces?

Já sama budu mít první dítě v poměrně pozdním věku 36, i když se přiznám, že se na ten věk ještě necítím , a tak bych ráda věděla, zdali je v tomto věku císař už skoro povinností nebo to opět záleží na rozhodnutí ženy?
 adelaide k. 


Re: prvorodička 

(25.5.2009 11:30:43)
Libuše a proč by měl být cŘ v 36 letech povinností? Pokud nemáš ty ani dítě nějaké zdravotní problémy, tak není důvod nerodit "normálně".
 MR.áček 


Re: prvorodička 

(25.5.2009 12:31:27)
Bohůžel tak to tady pořád nefunguje, chtít můžeš jak chceš, nikdo ti na přání císařský řez neudělá, pokud nemáš známosti nebo neumíš podplácet tak máš smůlu, musíš rodit přirozeně. Taky bych moc ráda druhé rodila cisařem,stále netuším jak to udělat~d~
 RenHar, 1,5 letá holčička 
  • 

Re: prvorodička 

(25.5.2009 14:16:38)
Já jsem taky rodila císařem, malá byla koncem pánevním a jsem ráda, že jsem se nesnažila prosadit si přirozený porod, nešlo by to, po tom, co jsem slyšela při operaci.Navíc mi zjistili počínající zánět slepého střeva, takže při spinálu vzali i slepák (to bylo nepříjemné) Malá byla v pořádku, mě jizva nebolela, byla jsem Ok,ale pak přišly šílené bolesti hlavy, zavodňovali mě kapačkou několik dní, nepomohlo,nakonec mi vzali krev a píchli zpět do páteře- jako když mávne kouzelným proutkem bylo po bolestech. Takže,pominu-li fakt, že jsem musela být kvůli slepáku na ATB a měla vedlejší účinky spinálu (přestože jsem dodržovala co měla)ani nevím, že jsem na nějaké operaci byla. Ale na druhou stranu asi mám v sobě takový zvláštní pocit, že nebylo všechno jak mělo, měla jsem bříško a najednou měla dítě. Je tam nějaká propast, přestože malou nadevše miluji a porodu se bojím.
 Dana+2 berušky 


Re: prvorodička 

(25.5.2009 21:02:24)
Já nechápu, že se někdo bojí normálního porodu a nebojí se velké operace. Rodila jsme 2xcísařem pronepostupuící porod a můžu říct, že nic moc.
 drupino 
  • 

A co porod pomocí epidurálu? 

(26.5.2009 0:51:55)
Vím, že se to tady moc nehodí, ale zajímal by mě názor na porod přirozenou cestou, ale s pomocí epidurálu? Jaké jsou výhody a nevýhody? Teda hlavně mi jde o ty nevýhody? Má někdo zkušenosti s epidurálem?
Děkuji.
 Kočanská 
  • 

Re: A co porod pomocí epidurálu? 

(28.5.2009 22:13:44)
Dobrý den,

zkuste třeba odkaz http://www.aperio.cz/download/Lamaze_Zasada_4.pdf - je to na straně 4. Lamaze je americký institut, který se zabývá propagací přirozeného porodu. Mají i svoje web stránky - myslím, že www.lamaze.com (tam je to tedy bohužel jen v EN).

Heleďte, každý vám bude tvrdit něco úplně jiného - stačí se jen podívat do této diskuse.
Nevím jestli Vás bude zajímat můj krátký příběh?
Než jsem otěhotněla, tak jsem všem tvrdila, že budu rodit s epidurálem, protože já bych tu bolest při porodu nevydržela. A jak to dopadlo? Našla jsem si skvělou porodní asistentku, k té jsme chodili s manželem na předporodní kurzy a skvěle nás připravila (mimo jiné vždycky nám říkala, že porod bolí). Porodila jsem obě své děti normálně. Jinak jsem člověk, který si nenechá vrtat zub bez injekce. Myslím, že jsem prostě důkazem toho, že pokud člověk použije pro něj vhodné prostředky pro tlumení bolesti, tak porod bolí, ale ne tak strašně jako vrtání zubů :-) Mě pomáhal volný pohyb, zaujmutí pro mě vhodné polohy a hlavně teplá koupel.
 blanka8 


Prvorodička 

(26.5.2009 7:36:09)
Měla jsem rodit císařem a o jeden týden mi ho odložili a mimi nechtělo čekat a chtělo si pospíšit na svět samo, tak mi ho museli dělat akutně. Sice to bylo šup šup, protože než jsme se dostali do porodnice a než mě připravili k operaci, tak se mi rozbíhal porod. Každopádně mi porodní asistentka říkala, že je to moc dobře, jak mi vyšlo, že mimi nebude mít větší problémy díky tomu, že začal spontální porod..... Sice to příšerně bolí a na JIP jsem se asi několik hodin klepala jak ratlík v zimě, ale zase se to den ode dne po zákroku lepší a bolest se tlumí.
 Allexx 


císař 

(30.5.2009 20:49:55)
Bude mi 36 let a chtěli bychom s přítelem dítě. Problém ale je v mé panické a nepřekonatelné hrůze z porodu. Jediným řešením je pro mě císařský řez, ale vím, že v ČR to jen tak nejde. Nejsem žádná celebrita, takže si bohužel nemůžu sama zvolit jak chci rodit, nemůžu si říct, na co se cítím a na co ne. Je mi jasný, že i po císaři to je záhul, ale vím, že to bych zvládla, což o normálním porodu říct v žádným případě nemůžu. To bych prostě nedala ani fyzicky a už vůbec ne psychicky. Představa, že bych musela rodit normálně je pro mě natolik děsivá, že to pro mě prostě nepřichází vůbec v úvahu. Už vůbec si nedokážu představit těch 9 měsíců přežitých v tom strašném strachu a hrůze a taky mám velké obavy, že by se to mohlo negativně projevit na dítěti, což vůbec nemůžu připustit. Prosím všechny ty, které máte podobný problém, nebo jste již toto řešily, o radu, co v tomto případě dělat. Kdo by mi mohl a chtěl poradit, mohu dát své e-mailové spojení. Zároveň prosím všechny odpůrce císařů, aby mě zde nekritizovali, kdo tuto fobii nemá, nemůže to nikdy pochopit. Díky

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.