Mili+2 |
|
(22.5.2009 8:38:55) Myslim si ze to bude moda. Osobne znam hodne zen ktere dobrovolne rodily ci planuji rodit c.rezem jen proto ze to neboli. Vlastne si neuvedomuji mozna rizika a zavaznost operace. Jde jim jen o tu bolest. Jiste, neni nic prijemneho lezet hodiny a trpet tu bolest, ale ja jsem se spis bala ze mi budou kuchat bricho. Nastesti nebylo treba. Nevim proc lekari pripousteji c.rez pokud chybi nejaka zakladni indikace.
|
Maja | •
|
(22.5.2009 9:01:17) Císařský řez na objednávku je dnes, bohužel, již běžná praxe. Je spokojený jak lékař-s obálkou v kapse-tak klientka, která si myslí, že po operaci vyskočí z postele a je po starostech. Však si nechá píchnout spinál, manžel bude vše natáčet či fotit, tak o co jde.Jenže ouha - velká břišní operace bolí také. A delší dobu, než přizozený porod. Při něm si každá žena sáhne na dno svých fyzických i psychických sil, ale po porodu zažívá neskutečný pocit štěstí z toho, že to zvládla.Bez problémů se ihned dokáže postarat o své narozené dítě i o sebe.Ano, adaptace novorozence po S.C. je obtížnější. Pochopitelně. Při "normálním porodu" se vyplavují hormony,dítě při kontrakcích dostává informaci o tom, že se něco děje a může se tak přizozeně připravit na příchod na tento svět.Jenže při S.C. nemá tělo šanci se na něco takového předem připravit. Dítě si poklidně odpočívá v břiše a najednou, ve velkém šoku, je nechtěně vytáhnuto na svět.Přichází šok,potíže s dýcháním, aspirace plodové vody atd.Matka dostává silná analgetika na utlumení bolestí, sama se ani nenapije.Přiložení dítěte zvládne jen s pomocí sestry,stejně tak i vstávání po operaci,sprchu.Rekonvalescence je zdlouhavá a namáhavá.A to nemluvm o častých konplikacích buď přímo při operaci, nebo po ní.
|
Petra Neomi | •
|
(22.5.2009 9:13:27) Zas to tak nedramatizujte. Po císaři se normálně napijete, druhý den vstanete a od druhého dne také chodíte a kojíte. Jistě, je to operace, je to zásah do organismu, ale je třeba brát to objektivně. Sekce bez komplikací opravdu není bolestivá a předpokládá se, že druhý den po ní budete chodit, zdvihat věci a v mezích fungovat normálně.
|
Maja | •
|
(22.5.2009 9:17:15) Ano,jistě,pokud nejsou komplikace a vše až druhý den.
|
Petra Neomi | •
|
(22.5.2009 9:47:22) Tak, samozřejmě, že až druhý den, účinky lokálky a tím spíš kompletní anestezie chvíli odeznívají, těžko se můžete od žeber dolů ochrnutá nějak starat o dítě. Člověk musí mít reálná očekávání.
|
|
|
Rosina | •
|
(22.5.2009 10:25:02) Hned druhý den? Vy jste sekcí rodila? Já rodila plánovaným císařem (nebyla jsem tedy vyčerpaná předchozími porodními bolestmi)a 12 hodin jsem musela jen ležet na zádech z důvodu epidurálu a hrozících postpunkčních bolestí hlavy (tudíž pít jsem mohla jen brčkem a zpočátku jen s pomocí sestry). Teprve poté jsem si mohla zkoušet sednout, stoupnout a opatrně chodit. První cesty za dětmi na Jip jsem absolvovala na vozíku (bylo to dost daleko) a potvrdilo se u mě to, co mi říkal lékař - "o tom, že jste rodila císařem, budete vědět rok". Ač už v plné síle, při některých pohybech (věšení prádla nad hlavu, posilování břišních svalů, rotace trupu, výskoky) se i rok po sekci jizva stále ozývala. Oproti tomu při druhém (přirozeném) porodu jsem ze sálu odešla po svých a zotavování probíhalo velmi rychle. Navíc jsem měla stále pocit, že to drobné pobolívání je prostě zdravé (na rozdíl od císaře).
|
Petra Neomi | •
|
(22.5.2009 10:48:41) Já jsem sekcí rodila, v deset hodin večer jsem porodila, v jednu druhý den jsem si odnesla věci z pooperačního na pokoj, došla jsem si na sono, normálně jsem chodila po porodnici a o jizvě jsem věděla asi tak 2 měsíce. Ono je to fakt individuální.
|
helena + veverčátka |
|
(22.5.2009 11:02:04) Souhlasím s Rosinou, bývá častější bolest dlouhodobá po CS, protože je to velký zásah do organismu, kdežto po porodu vaginálním se dlouhodobé bolesti vyskytují málodky. Vy jste ze statistického hlediska statistická odchylka, tj. nelze brát v potaz, třeba počítat s tím, že nebudu ok spíš, než že budu hned ok. Sakra, ten slovosled se mi nějak nepovedl ale snad to pochopíte.
|
Petra Neomi | •
|
(22.5.2009 11:34:29) Ale jo, chápu, ale opravdu zas taková odchylka nejsem, všechny matky po sekci (tedy, pokud nejsou nějaké velké komplikace) musejí druhý den vstát a chodit, alespň v Podolí. Ono je to hodně v psychice, mě obecně rány a jizvy nevadí a tenhle typ bolesti dobře snáším.
|
Marketa, dva kluci | •
|
(22.5.2009 18:30:08) Ja mela u obou kluku neplanovany cisar a pri prvnimjsem druhy den byla ok a pri druhem jsem byla 4 dny na JIPce. Hruza. Je to individuelni
|
Katka,jeden syn | •
|
(28.5.2009 21:18:52) Ja rodila cisarem a dodnes(po roce a pul) s tim psychicky zcela vyrovnana nejsem.Proste navzdory veskerym racionalnim duvodum proc k cisari nakonec doslo,mam stale pocit jakehosi selhani,nejakeho nenaplneni.Kdyz mi nekdo popisuje svuj prirozeny porod,tak nejak zavidim a ne proto,ze bych si bolesti nezazila a proto mě to mrzi.Po S.C.se o nebolestivem porodu neda mluvit.Dobrovolne bych na to nesla,bolelo to hodne,setrit jsem se samozrejme nemohla a jizva opravdu pekna neni.
|
|
|
Klára | •
|
(23.5.2009 11:51:05) No, tak to jsem podle Vás asi také divná. Po porodu neplánovaným císařem /hrozila hypoxie plodu,měla jsem celkovou anestezii/ jsem byla na pooperačním. Druhý den po porodu mně sestra vyvedla na chodbu, ale tak se mně motala hlava, že jsme se po krátké chvilce vrátili na pokoj. Chodit sama jsem začala až další den, a to sestra říkala, jaká jsem šikovná. Pak mně začala jizva hnisat - nic moc. Druhý porod byl "normální" a byla jsem hned jako čiperka. Další dítě neplánujem, ale pokud bych si mohla vybrat, tak císaře nikdy! Také je tedy pravda, že jsem měla napřed normální bolesti a nakonec císaře, tak jsem si užila dvakrát. P.S. Příbuzná měla první porod "normální" a při druhém těhotenství měla plod nízko nasedlý. Doufala, že jí to vyjde a bude rodit císařem - záviděla mně, prý ten císař musí být bezva. Přání se jí nakonec splnilo, ale už těm, co císařem rodí nezávidí, byla velice zklamaná.
|
|
Manka | •
|
(26.5.2009 10:49:12) Nápodobně, rodila jsem sekcí neplánovaně, stahy mi začaly v pátek ráno ve čtyři, řízli mě v neděli ve 13 hodin. Užila jsem si tedy takřka oboje. Po císaři jsem druhý den také chodila, břicho mě bolelo asi tak týden, ale dalo se to zvládnout, syna jsem měla přes den na pokoji. Po týdnu a vyndání stehů jsem byla poměrně v pohodě. Jediné, co mě mrzí do dneška je, že se syn nepřisál, mléko se mi moc netvořilo. Chvíli jsem odsávala, ale bylo toho žalostně málo. Ale jinak, císař tak hrozný nebyl. Shodněme se na tom, že je to hodně individuální, ať si každá mamina rodí jak chce, sama si to musí rozvážit.
|
|
Markéta | •
|
(2.6.2009 22:52:53) Já měla dva CS. Dcera byla trošku přidušená pupeční šŇůrou, tak byla asi dvě hodiny pod kyslíkem (rodit ji normálně, byla při pridušená víc) a kluk měl apgar po dvou minutách 10, takže žádné těžké adaptace
První cs jsem snášela průměrně - ploužila jsem se po chodbě stejně jako ostatní. Je pravda, že tam byly takové, které chodily normálně, ale většina se zpočátku plížila při zdi v předklonu a postupně se narovnávala. Druhý cs byl hrozný. Tedy to potom. Bolelo to stejně, ale hlavně jsem vůbec nemohla dýchat. Nepodařilo se mi vstát přesto, že mě do toho nutily asi třikrát. Třetí den mě zvedly z postele, ale tak jsem lapala po dechu, že mě zas posadily. nevím, čím to bylo - jestli proto, že to bylo podruhé, nebo polohou dítěte nebo věkem nebo prostě smůla. Po prvním cs jsem po návratu z porodnice dopoledne chodila pomalu po bytě, odpoledne polehávala. Po druhém jsem nebyla doma schopná se posadit z lehu. rekonvalescence trvala mnohem dýl.
Ovšem objektivně bylo vše v pořádku, kontroly u lékaře byly zcela bez problémů.
Na druhou stranu kamarádka měla přes půl roku po vaginálím porodu bolestivý sex.
takže je to opravdu indi vindi
|
|
|
Insula |
|
(23.5.2009 8:39:03) Po plánovaném císaři jsem to měla stejně. Navíc je pravda, že chodit se musí kvůli embólii. Jenom nesouhlasím s tím, že po vyginálním porodu nejsou dlouhodobé problémy. Jedna moje kamarádka mi říkala, že jizvu po nástřihu cítila ještě 4 roky a to jak při sexu, tak při změně počasí a ještě dnes jí občas cítí (a klukovi je 12 nebo 13 let). Jiná moje kamarádka řekla, že jí porod zkazil sexuální život.
|
Káča+3 | •
|
(24.5.2009 18:35:13) no jo, jenže ten nástřih (myslím tím rutinní) patří do oblasti spíše škodlivých praktik při porodu a že se u nás dělá často zbytečně, to se pak není co divit. Já si díky nástřihu dodneška nemůžu sednout na tvrdou podložku, při tom syn nijak extra velkou hlavu neměl, prostě Dr. si chtěl připadat jako chirurg.....
|
Insula |
|
(25.5.2009 21:20:47) Omlouvám se, ještě jsem se kamarádky ptala, nebylo to po nástřihu, ale po "natrhnutí se". Doktorka usoudila, že to půjde bez, neb to bude malé dítě (kámoška hubená a bříško jako hrášek) a taky to byl její druhý porod. Omyl syn měl ke třem a půl kg a ona se roztrhla.
|
|
|
|
MispuleF |
|
(25.5.2009 10:18:59) Blázen kdo chce na takto velkou operaci kvůli strachu z bolesti... Chápu to snad leda u vícečetného těhotenství. Asi by měl těm nastávajícím maminkám někdo vysvětlit, že po císaři budou na nějakou dobu vyřazené z provozu. Bude pro ně obtížné i přikládat, kvůli bolavému břichu, jizvě...Nevím, nevím Zrovna nedávno jsem četla, jak jedna celebrita pravila "Příště jedině císařem" . Takže ta si to vydupe zaručeně, neb indikaci k císaři ten porodník najde vždycky. Tak to jsem se dost pobavila. To bude asi dost překvapená...a hlavně jí přeju, aby měla pooperační léčbu bez komplikací. Znám totiž i případy, kdy po císařském řezu maminka ležela v nemocnici 3 týdny a další maminka přišla o dělohu...Tak přátelé já radši potřetí s nastřiženým zadkem ,než jít na císaře...z vlastní vůle tedy...Jasné, že když k tomu bude důvod, tak ani nepípnu...ale radost z toho mít rozhodně nebudu
|
|
|
|
Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 |
|
(22.5.2009 11:59:28) Rosino jak píšeš klukům bude rok a půl a občas i teď jizvu hnusně cítím hlavně v krajích. Ono to není tak jednoduché a bezbolestné...
|
|
|
Ronga |
|
(24.5.2009 12:29:44) Naprosty souhlas. Taky jsem prvne rodila cisarem a podruhe prirozene a rekonvalescence se neda srovnat! Po cisari jsem mela dojem, ze se vnitrni organy musi "znovu usporadat", bolesti sice odeznely zanedlouho, ale dlouhodoby stav nepohody trval, byt jsem nemela zadne komplikace. A jist jsem nemohla dva a pul dne, coz bylo horsi nez bolest, byl to snad jeden z nejhorsich zazitku v mem zivote, mela jsem uplny vlci hlad. Podruhe byt byl porod celkem dlouhy a bolest celkem slusna pri porodu, pak slo uzdravovani docela rychle a tak nejak "prirozene", mohla jsem se hned hybat, jist...urcite bych volila opet prirozeny porod, at ohledne fyzickeho ci psychickeho uzdravovani po nem.
|
|
|
Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 |
|
(22.5.2009 11:55:24) Tu jsi srandistka co... Po 10cti hodinách konrakcí po 3 minutách a 3 hodinách konrakcí po minutě jsem šla na císaře a druhý den jsem nebyla schopná si sednout natož vstát. Ne tak zdvihat věci... Císař je docela velká operace, ale pokud si myslíš že je to jak slepák pak je to žeko no. Po slepáku máš jakou jizvi 5 cm? Po císaři přes celé břicho a ještě i uvnitř. Nevím no... Zas taková brnkačka to není...
|
Kamča | •
|
(22.5.2009 12:49:41) Přes celé břicho? tak to jsi musela být na císaři před 15lety. Já mám jizvičku 7cm dlouhou a není vidět.max z 5 cm
|
Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 |
|
(22.5.2009 12:59:36) Je mi 24, opravdu myslíš, že bych v 9 letech mohla na císaře??? To je jendno. Schválně jsem si ji změřila. 18 cm a je nepřehlédnutelná. Vidět mi nejsou jen krace asi tak 1cm z každé strany. Ve středu je jizva pěkně vystouplá... Takže asi jak u koho.
|
Petra Neomi | •
|
(22.5.2009 13:03:38) Aha, tys rodila dvojčata, ne? Tak to asi bude trochu jiné.
|
Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 |
|
(22.5.2009 13:06:39) jo dvojčata... Jak sem psala po 13cti hodinách kontrakcí mě teprve brali na sál dali mi spinál, takže jsem kluky alespoň viděla. Ale kdybych věděla předem do čeho jdu tak bych se do toho určitě dobrovolně nehrnula. 3 týdny se mnou byl manžel doma a pomáhal mi. Z postele jsem slízala po 4 nebo přes bok 4 měsíce. Nemusí to tak mít každý, ale napsat, že se z toho dělá dramatizace je trošku silné...
|
Petra Neomi | •
|
(22.5.2009 13:14:16) No, především ej to mnohem větší rána, než u jednoho mimina. Jinak, mám srovnání, protože dcera je po operaci ledvin, má jizvu dlouhou cca 185 centimetrů z boku až nad pupík, a na bolest si stěžovala nejvýš tak měsíc po operaci a chodila 4 dny po operaci, když jí pustili z jip.
Někdo se prostě hojí rychle, někdo déle a mezi císaři jsou imho takové rozdíly, jako mezi normálními porody.
|
Petra Neomi | •
|
(22.5.2009 13:14:38) Ech, 15, ne 185 :)
|
Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 |
|
(22.5.2009 13:30:41) sem si říkala, to by ji ta jizva musela objet bricho několikrát :D Jo každá operace je jiná. Ale dcera nejsi ty. Ty jsi necítila tu bolest. Srovnat můžeš jen to co jsi zkusila ty :( Já nejsem žádná cíťa na bolístky a hned k dr. Proto mě docela zarazilo jak to bylo hnusné.
|
Petra Neomi | •
|
(22.5.2009 15:51:29) Tak já jsem jí právě utěšovala, že mám taky rozříznuté bříško a že to nic nebylo. Doufám, že i jizvy bude mít po mě, světlé a tenké.
|
|
|
|
|
|
Jana + 3 rošťáci |
|
(22.5.2009 19:27:37) Já rodila jedno (třetí) dítě akutním císařem a mám jizvu 16 cm dlouhou. Už nebolí, jen dost často svědí, syn měl 3 roky!!!
|
|
Zuza, tři holky | •
|
(9.8.2009 20:12:03) Já jsem rodila je jedno a mám jizvu také přesně 18 cm. Malá byla koncem pánevním a prý byla tak "zašmodrchaná" v pupeční šňůře, že šla těžko porodit i císařem... Jizva je vidět zřetelně i po šesti letech a kůži na břichu stále necítím... Zlatý první a třetí normální porod!
|
|
|
|
Kohoutice3 |
|
(3.6.2009 19:45:14) tak nevim proc nekdo ma po sekci 7cm jizvu ,ale ja mam presne 15cm a to jsem rodila loni 08 v dubnu v Podoli a videla jsem vic kamosek co meli stejnou delku jako ja a urcite nerodily pred patnacti roky.je to 14 mesicu a sahnout na jizvu mi je stale velmi neprijemne..
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(22.5.2009 13:02:28) Srandistka? Já jsem to tak měla... V deset večer jsem porodila, v jednu druhý den mi řekli, ať si vezmu věci a jdu na pokoj. Tak jsem vzala věci a šla jsem na pokoj :) Pak jsem šla na záchod, umýt se... myslím, že tak to standarně probíhá, alespoň se tak všichni tvářili. Ostatně, já byla tak rozjařená, že mi všechno připadalo jako drobná lapálie. Jizvu mám cca 10 centimetrů na hranici pubálního ochlupení, takže se těžko dá mluvit o jizvě přes celé břicho. Z mého pohledu jediný nepříjemný detail císaře je, že se nad tou jizvou dělá trochu kožní řasa a když člověk trochu přibere, nebo se zavodní, má tam faldík, což je ovšem určitě taky u každého jinak. Pokud jde o kojení, kojila jsem od začátku, ale dceru trochu přikrmovali, no a odstavila jsem ji, když jí byly dva.
Aby nebylo mýlky, netvrdím, že to má takhle každý, určitě jsou jiné průběhy, různé komplikace. Kdybych porod postupoval normálně a kdybych neměla důvodné podezření, že tomu tak nebude, asi bych na císaři netrvala, ale takhle to pro mě byl porod, na který mám hezké vzpomínky.
|
Efka |
|
(22.5.2009 23:59:21) Souhlasím s Petrou. Mám za sebou 2 císaře v posledních 3,5 letech a po obou jsem druhý den normálně chodila. Při vstávání jizva štípala, první dny jsem chodila trochu sehnutá, ale opravdu žádná drama. Porod císařem mi vůbec nevadil. Z opravdového porodu jsem měla strach, jako většina mamin. Kdybych měla na výběr, vybrala bych si přirozený porod (už proto, aby mimčo nebylo vystaveno tomu nenadálému, šokujícímu vystavení na svět). Ale nestěžuju si. Mám pocit, že jsem unikla mnohem horším bolestem, než jaké bych zažila při normálním porodu. Ty tři hodiny kontrakcí, ještě více bolících vyvoláváním mi stačilo...
|
|
|
Kačka,2 děti | •
|
(22.5.2009 19:26:46) Tady jde o to,že císař je fajn,pokud se naskytnou při klasickém porodu nějaké komplikace,nebo se už dopředu ví že by nějaké mohly nastat,třeba miminko není ok atd.V těchto 2 případech to chápu,že je to na místě.Ale nechápu některé zhýčkané paničky které jsou naprosto ok,a císaře chtějí protože se bojí porodu a nechtějí tu bolest absolvovat.Pokud chtějí dítě ať si tím taky projdou a neulejvají se!
|
dana, dvě děti, jedno sekcí | •
|
(24.5.2009 11:07:51) Já teda bolest nikomu nepřeju. Kdyby byl přístup porodníků lidštější, možná by sekcí ubylo.
|
|
|
|
Radka, 4/06 a 12/07 | •
|
(22.5.2009 23:18:14) Nedá se to globalizovat, je to individuální... Já se cítila taky fit, ale prostě v Motole mě nechali 2 dny na JIPce a nic mi dělat nedovolili a i na WC mě doporvázeli, po dvou dnech jsem šla na 6nedělí, ale doporučili mi být bez dcery, tu mi vozily na kouopání a na noc mi jí daly až na poslední noc. Bylo mi to líto, ale na druhou stranu jsem neměla jediný problém a jizvu mám krásně zahojenou a už ne ní ani skoro vidět. Jsem ráda, že jsem nic neuspěchala a rozhodně dcera netrpí žádnou újmou, že jsme spolu nebyly od začátku.
|
|
Timura |
|
(23.5.2009 11:27:14) Zdravím všechny maminky a ráda bych poprosila o radu. Již 6 let trpím Crohnovou chorobou a v současné době ( je mi 28 let ) se s manželem snažíme o miminko. Chtěla jsem se zeptat, jestli je tady nějaká maminka která má zkušenosti s Crohnovou chorobou a porodem. Myslím si, že v mém případě by bylo lepší porodit císařským řezem a klidně bych si ho i zaplatila, ale názory lékařů se Crohnovu chorobu a CS dost liší. Máte s tím někdo zkušenost? Díky a přeji všem hodně zdraví a radosti z dětiček.
|
Eva |
|
(23.5.2009 20:09:14) Ahoj, mám Ulcerózní kolitidu, je to myslím dost podobné. když tak se ozvi na doubravska.eva@centrum.cz, ráda se vším poradím. mám holčičku 4 roky a teď jsem v 7. měsíci.
|
|
Mil(2 děti) | •
|
(24.5.2009 21:11:03) Ahoj. Já při prvním dítěti taky měla podezření na Crohna - chtěla jsem rodit normálně - ale skončilo to císařem. U Apolináře se těmto pacientkám věnuje Dr. Pařízek. Záleží na rozsahu a potížích při. M.Crohn. Mil
|
|
|
agáta, dcera CŘ | •
|
(23.5.2009 13:04:43) Vy jste se asi pomátla? Máte někoho, kdo rodil sekcí poblíž? Tak se ho zeptejte, než napíšete takovou pitomost - s prominutím mě to nadzvedlo ze židle. Rodila jsem plánovaným císařem a 2 dny jsem ležela na JIP.
|
Petra Neomi | •
|
(23.5.2009 18:27:20) Já jsem rodila sekcí :)
|
|
|
douglas |
|
(24.5.2009 13:12:38) po císaři se možná normálně napijete, ale to je tak možná vše, chodíte zohnutá do pravého úhlu, bolí Vás celý člověk a ještě teď 2,5roku po porodu císařem mě jizva neustále bolí císařem jsem rodit musela, protože bylo ohrožení dítěte - sama bych si ho nikdy nevybrala
|
|
|
verča,4 děti | •
|
(22.5.2009 9:37:18) Není pravda,že po císaři je rekonvalescence delší.Mám všechny děti císařem a druhý den bych klidně odešla po svých.Ani žádné poporodní blues se nekonalo.V porodnici jsem druhý den běhala jako o závod zatímco matky po normálním porodu měly problémy vůbec vstát.Jsem zastáncem toho,že si má každá vybrat co chce.Zažila jsem paní co prosila o císaře,protože se jí něco nezdálo na pohybech dítěte.Doktoři pořád čekali a výsledkem byla mrtvá holčička.Paní dodnes potkávám a vždycky se rozbrečí,protože se nedokázala vzepřít a odjet rodit raději jinam.
|
Rosina | •
|
(22.5.2009 10:32:56) A to jste rodila v celkové anestezii nebo s epidurálem? Myslím si, že Vám chybí srovnání, když máte císařem všechny děti.
|
|
Silva, dvojčata | •
|
(22.5.2009 11:16:13) No já se také setkala s postupem spíše opačným - tedy s tím, že lékaři se sekci brání a nejdou do toho, pokud není opravdu potřeba (rodila jsem v jedné z nejznámějších pražských porodnic). Já měla všechny předpoklady k přirozenému průběhu porodu - obě dvojčátka otočená hlavičkami dolů, 5 týdnů před termínem mi praskla plodová voda (porod měsíc před termínem je u dvojčat vcelku normální) a vše se vyvíjelo normálně až do doby, kdy jsem téměř po dvoudenních kontrakcích (otvírala jsem se rychlostí zhruba půl centimetru za dvě hodiny) měla již tlačit. Tlačila jsem jak blázen asi hodinu a půl, mezitím se u mě vystřídali všichni lékaři a sestry, kteří byli zrovna přítomni (podotýkám, že po dvoudenních bolestech jsem vše vnímala mírně v oparu), strkali do mě ruce, tlačili na břicho (nemohli moc kvůli druhému dítěti) a stále doufali, že porodím přirozenou cestou. Po hodině a půl, kdy sestra zkonstatovala, že to první dítě už se trochu zlobí, neb má hodně rychlý puls, a kdy jsem lékaře prosila se slzami v očích, ať už něco rozumného udělají (normálně nejsem hysterka), došlo na císaře. Na tu úlevu, kdy jsem přestala mít silné kontrakce po minutě (ty jsem měla asi čtyři hodiny), nikdy nezapomenu. První holčička měla po porodu velkou otlačeninu nad očičkem, jak byla asi dvě hodiny tlačena na kost pánve a celý vývoj má mírně opožděný za svou sestřičkou (samozřejmě je obtížné říct, zda jen následkem těžkého a dlouhotrvajícího porodu). Po výkonu mi bylo řečeno, že moje porodní cesty byly natolik úzké, že bránily hlavičce vyjít ven a bez sekce by se dítě normální cestou včas nedostalo. Děkuji Bohu, že to takto dopadlo. Každopádně se domnívám, že sekce nesmí být náhražkou přirozeného porodu v momentě, kdy vše postupuje, jak má, ale na druhou stranu pokud jde o život, je třeba jednat včas (a někdy může být vzhledem k neochotě lékařů k operačnímu výkonu již pozdě).
|
Silva, dvojčata | •
|
(22.5.2009 11:23:29) A ještě dodám, že bolesti po sekci byly naprosto zanedbatelné ve srovnání s bolestmi při porodu, navíc mám za sebou 5 operací a sekce byla jednou z nejméně bolestivých. Hlavně člověk nejrychleji zregeneruje, poněvadž musí (já měla na starost dvě dvoukilová mírně nedonošená miminka - jsem svobodná matka).
|
Marketa, dva kluci | •
|
(22.5.2009 18:35:00) Suhlas, cisar byl nakonec po 25 hodinach vysvobozeni )
|
Ilona a její holčičky | •
|
(22.5.2009 19:29:54) U mně po třech dnech.
|
|
|
|
natyska |
|
(22.5.2009 11:39:28) Tak to jsme měly uplně stejné, akorát jsem rodila dítě jedno!!!Po sekci malá měla bouli na hlavě a taky jsme malinko pozadu, pozdě chodila atd.řekli mi že to bude asi z toho...kontrakce po oxytocinu snad po minutě se už nedaly vydržet a po 15 hod.otevřená na 4 cm, taky mi praskla voda a pak už by sem podepsala vše, jen se zbavit kontrakcí!!!!!
|
Silva, dvojčata | •
|
(22.5.2009 11:51:22) Natysko, no, to jsi měla fakt skoro stejný. Nikdy jsem nic tak hrozného nezažila, jako byl "přorozený" porod a doufám, že už nezažiju... :) Jo, navíc jsem se nesměla celou dobu ani pohnout, protože monitorovali obě srdíčka a když jsem se jen malinko předklonila, abych si ulevila, jedno srdíčko jim to přestalo brát, takže okamžitě zpátky na záda. Dva dny. Zážitek fakt.
|
|
|
|
|
petra | •
|
(22.5.2009 10:19:07) Majo nevím, já si ani u jednoho ze svých porodů nesáhla na dno ani svých pschyckých ani fyzických sil. Fakt je ten, že mám štěstí a 1. porod trval 4 hodiny, druhý jen 3/4 hod, takže jsem byla ráda, že jsem stihla dojet do porodnice, ale od druhého porodu jsem vstala a šla na pokoj po svých a kdyby byla možnost ambulatního porodu, tak se seberu a jdu domů. Hrdost a radost z toho, že jsem to zvládla jsem necítila, protože takovýhle porod by zvládla každá. Tak prosím nepaušalizuj, každá jsme jiná.
|
|
lenka | •
|
(22.5.2009 15:38:19) Zajímalo by mě, jestli zrovna vy jste po císaři, když tak zasvěceně tady o něm píšete. já mám po 2 neplánovaných císařích a kdyby mi ho neudělali, neměla bych ted syna. obálku do kapsy jsem také nemusela nikomu dávat, myslím, že je to na lékaři a hlavně, jak porod postupuje či nepostupuju. taky bych raději rodila normálně, ale bohužel jsem se neotevřela ani při jednou dítěti, holt přírodě neporučíte. nevím, kde jste viděla, že by mohl manžel natáčet či fotit u císaře - což je operace a na operační sál kromě doktorů nemůže nikdo, aspon u nás tedy ne. a jestli si myslíte, že pocit neskutečného štěstí mají jen matky, které rodí normálně, tak to se také mýlíte. já jsem fungovala od druhého dne, jasně, že nejde vše hned, ale podle VAší reakce na článek je matka po CS něco jako "ležák" neschopný se postarat sám o sebe natož o dítě, věřte, že tomu tak není. a pokud už píšete o komplikacích, tak myslím, že jsou všude stejné, jak u císařského řezu, tak i u normálního porodu v nemocnici, popř. domácího porodu.
|
|
Ilona a její holčičky | •
|
(22.5.2009 19:16:20) Ten stav po císaři není zas tak dramatický. Mám za sebou dva (neprůchodnost děložní branky) a můžu říct, že jsem byla po obou v pohodě. Druhý den jsem fungovala jako ostatní maminky, normálně jsem kojila a bolest nebyla taky nijak dramatická. Z porodnice jsem šla sedmý den a o děti jsem se postarala úplně sama, jenom s běžnou pomocí manžela.
|
|
Kitty + Johy ☼ |
|
(25.5.2009 10:29:56) To je nějaký vtip, ne? Po plánované sekci (odpoledne) mi bylo miminko přiloženo ještě ten den, sice neúspěšně, ale to bylo z jiného důvodu. Ráno jsem MUSELA vstát, opláchnout se, dojít si na záchod od JIP docela (nepochopitelně) vzdálený a pk mne převezli na normální oddělení, kde jsem si sama vybalila věci a sama se starala o miminko. Jizvu mám 11 cm. Pooperační průběh by mi mohl kdekdo závidět, u každého to tak není, bohužel. Nejsem rozhodně zastánce sekcí a nejsem šťastná, že mne na ni poslali, ale rozhodně to nemusí být takový horor jako je tu popsán.
|
Kitty + Johy ☼ |
|
(25.5.2009 10:32:04) Miminko bylo po SC zcela v pořádku a domů nás pustili pět dní po SC. Kdybych nedostala teplotu z mlíka, šly bychom ještě o den dřív.
|
Ilona F. |
|
(30.5.2009 0:19:57) Je nekdo prebral moji pracne vytvorenou ikonku ....
|
|
|
|
|