Názory k článku Smysluplnost školního trápení

Anadar  Není co dodat  (23.4.2009 9:15:56) Ještě bych k tomu dodala,že znuděné žactvo zlobí a učitelé se dožadují drakonických kázeňských opatření.Přitom by stačilo děti ve škole zaujmout.Aby jim škola dodala to,co neumí internet ani televize:aby jim pomohla utřídit hromady informací,aby je naučila pracovat s nimi,aby lépe využívala osobností žáků-aby nebyla taková přehrada mezi žáky a učiteli. Moje kamarádky,co učí ,mluví vzácně stejně:děti jsou čím dál horší,zlobí,nechtějí se učit.Ale pedagogové zůstávají za bariérou katedry,vychrlí na děcka hromadu faktů,to odzkoušejí a diví se,že to třída nepřijímá s nadšením.Děti už dávno nejsou vystrašené ovce,které skloní hlavu a naučí se jakýkoli nesmysl.Mají své mozečky a jsou zvědavé.Proč se na tom nestaví? Proč má dítě -třeba v mateřském jazyce -právo na písemný projev jen když je gramaticky vzorný?Místo,aby se děti učily,jak nejlépe formulovat své myšlenky,musí řešit neustále puzzle české gramatiky. A tak dále,a tak dále... Odpovědět  VeraK  Re: Není co dodat  (23.4.2009 10:01:28) Proč má dítě -třeba v mateřském jazyce -právo na písemný projev jen když je gramaticky vzorný?Místo,aby se děti učily,jak nejlépe formulovat své myšlenky,musí řešit neustále puzzle české gramatiky. Nikdy jsem neslyšela o tom, že by dítě nemělo právo na písemný projev, pokud není gramaticky správný. Myslím si, že puzzle české gramatiky patří k základnímu vzdělání. A ta hromada faktů, které musí pedagogové na děti chrlit, k tomu základnímu vzdělání také patří. I na nás je chrlili a nemám dojem, že v době, kdy jsem chodila na základní školu, bychom byli nějaké vystrašené ovce, které jen tupě přijímají, co se jim do hlavy tluče. Rozhodně jsme byli zvídaví a zvědaví a mozečky nám nechyběly. A byli jsme vedeni k tomu, abychom si dovedli informace vyhledat a utřídit, abychom dokázali samostatně pracovat. Ale faktem zůstává, že některé věci není možné si odvodit nebo logicky zdůvodnit, je prostě třeba se je naučit - právě pravidla českého pravopisu, násobilku, zeměpis atd. Samozřejmě záleželo a záleží na každém pedagogovi, jestli dokáže své žáky zaujmout, ale to, že děti zlobí a nechtějí se učit nebude jistě jen vina pedagogů. Možná bude problém i někde jinde, myslím si, že ve výchově některých dětí. Pokud nejsou děti doma vedeny k tomu, že pedagog je autorita a vzdělání je jedním z důležitých základů pro život, nebudou tyto děti ve škole hodné a pozorné. To pak sebelepší pedagog nic nezmůže. Samozřejmě to platí i naopak, dítě může mít dobrý základ z domova, ale špatný pedegog ho ubije. Odpovědět  caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: Není co dodat  (23.4.2009 10:12:36) velky souhlas, zejmena k te poznamce o ceske gramatice jak by pak deti meli psat psace? tak jako ja ted? Bez diakritiky, slengove? no potes, to by byla super domluva. To bych chtela videt, jak se pak na vysoky v Praze potka Doamazlicak s Ostravakem Odpovědět  Misa + 2    •  gramatika a tvořivost  (23.4.2009 13:09:22) Myslím, že Anadar to myslela tak, že dětský písemný projev co se týče obsahu bývá ve škole méně podstatný než jeho gramatická správnost. Přitom odborníci na psychologii tvrdí, že pro dítě prvního stupně je téměř nemožné soustředit se na kreativní tvorbu a zároveň na správnost pravopisnou zároveň. Správně by se mělo postupovat dvoufázově. Např. Teď je čas pro tvorbu. Děti, budeme psát, co kdo prožil o prázdninách. Pište to tak, jak vás to napadá, klidně škrtejte, přepisujte. A ve druhé fázi: Teď je čas si práci po sobě zkontrolovat, opravit chyby stylistické i gramatické a hezky si to načisto přepíšeme do sešitů. Odpovědět  bleděmodrý vamp  Re: gramatika a tvořivost  (23.4.2009 14:07:32) Váš optimismus je ve škosltví nepostradatelný. Bohužel opětovné přepisování něčeho načisto je dětem většinou odporné, napíší to ještě škareději a nasekají tam zase jiné chyby. Odpovědět  Marta+1    •  Re: Není co dodat  (24.4.2009 10:58:04) Deti by hlavne mely, nikoliv meli. Postaci mnemotechnicka pomucka, ze jsou deti natvrdly, tak proto tvrdy y. Odpovědět  Blanka    •  Re: Není co dodat  (23.4.2009 11:50:59) Naprosto souhlasím s tím, že záleží hodně na tom, jak je dítě vedeno z domova a pokud autorova dcera jde do školy s tím, že jí to tam stejně nic nedá a otec ji v tom podpoří, tak už je to předem celkem ztracené. Jinak my máme na školu štěstí, ale na druhou stranu z mého pohledu si myslím, že pro určitý přehled je přede důležité, aby děti věděly, kdy se odehrály některé události v dějinách, jaké i se kde píše, atd. Já mám naopak někdy pocit, že se děti ve škole zbytečně šetří. Pro život jim to rozhodně neprospěje. Možná budou mít možnost si vše najít na internetu, ale taková to základní vzdělání v určitých věcech tam bude chybět. Odpovědět  Blanka    •  Re: Není co dodat  (23.4.2009 11:54:02) Ta poslední věta mi přijde už úplně zcestná, budeme tedy mít z dětí negramoty, kteří nemají ani základní vzdělání, to připadá autorovi správné ? Lituju učitelku, které dítě ve škole řekne, že učení je pro něj ztráta času, protože to doma slyší od tatínka. Odpovědět  JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003)  Re: Není co dodat  (23.4.2009 14:08:58) Tak teď nějak tápu. Odkdy násobilku není možné zdůvodnit? :-o Děti v naší třídě vědí, že násobení je opakované sčítání a že když mám na plechu 6 řad po osmi buchtách a potřebuju vědět, jestli podělim celou třídu, tak můžu počítat 8+8+8+8+8+8. Když to budu počítat podesáté a zapamatuju si, že 6.8 je 48, tak to pak už vždycky bude rychlejší, než sčítání šesti sčítanců. Když si počítáním vryju do paměti násobkové řady (8, 16, 24, ...) a k tomu výsledku dojdu touhle cstou, taky fajn. Je mi fuk, jakej má dítě systém - zajímá mě, zda ho vede ke správným závěrům. Dítě, který umí násobilku zpaměti a netuší, jak je možný ji zdůvodnit, ji asi těžko může využít v praxi, ne? Stejně je to s pravopisem - pokud zadám do googlu heslo s hrubkou, nevyjede mi to, co potřebuju. Pro děti v naší třídě je to docela zásadní zjištění Když si píšu poznámky pro svou potřebu, hrubka mě nezabije, ale zas musim psát tak, abych to po sobě přečetla... Taky snadno ověřitelné Zatim jsem teda v učivu první až čtvrtý třídy narazila na dvě věci, který mi nedávaj smysl - slabikotvorné r a l a malvice, peckovice a spol. Jinak je to hlavně na učiteli. Na druhym stupni to asi bude horší - tam myslim reformu bude dost brzdit to, že každej předmět učí někdo jinej - to se pak těžko zajišťuje prolínání učiva, projekty a spol., když je učitel krom vlastní iniciativy závislej na iniciativě dalších lidí... navíc pokud děti vede k něčemu jinému, než ostatní učitelé, může dost narážet na návyky dětí odjinud.... Odpovědět  Petra    •  Re: Není co dodat  (27.4.2009 13:26:55) Jeno a nevíš, k čemu je dobré určování vedlejších vět?:) Syn tomu absolutně nerozumí, já si to taky nepamatuji a jejich učitelka na tom staví všechny písemky. Opravdu jsem nepochopila, k čemu je to dobré. Odpovědět  Samarlu  Re: Není co dodat  (27.4.2009 13:39:45) K pochopení textu v cizím jazyce. Jako co s čím souvisí, vsuvky, odbočky... Já si delší souvětí v cizojazyčných textech (né návodech k použití, ale třeba v dopisech od rodilých mluvčí nebo u beletrie v originále, složité odborné texty taky zahrnuju) věty rozebírám, abych to pochopila správně. Odpovědět  Lída,3 kluci a holka  Re: Není co dodat  (27.4.2009 13:55:07) Samarlu, to teda nevím... pro mě je větnej rozbor NAPROSTO neužitečnej, včetně složitějších konstrukcí v cizím jazyce. Na to, abych souvětí porozuměla, přeci nepotřebuju vědět, jestli nějaká věta je předmětná, příslovečná nebo jaká ještě Pokud jsem se v cizím jazyce musela naučit nějaké pravidlo (proto, že se to zkoušelo, nebo tak nějak), snažila jsem se ho pak rychle zapomenout, protože mě to plete. Já jedu podle příkladů, najdu si nebo vyrobím několik příkladů a tím se pak řídím. Třeba u odborný zkoušky z ruštiny na VŠ po nás chtěli hlavně přechodníky - pravidla, jak se tvořej. Hm, tak jsem si přechodník vytvořila a zpětně jsem odvodila, od čeho by se tak mohl vyrobit. Odpovědět  Samarlu  Re: Není co dodat  (27.4.2009 14:12:31) Ten rozbor mi funguje né když tvořím já v cizím jazyce, ale když se snažím porozumět složitějšímu textu, který vytvořil rodilý autor ve svém jazyce. A prostě si na první pohled nevšimnu, co přesně ta vedlejší věta rozvíjí, tak si souvětí nebo jeho kus rozeberu pěkně tím školním způsobem a mám to. Taky se to hodí při překládání - když máš stavbu vět trochu zažitou, tak se osvobodíš od struktury jazyka originálu a snáz najdeš ekvivalent v češtině, i když ho češtiná má rozdílně vystavěný. Je blbost italské "gerundio" překládat českými přechodníky, protože to, co v originále vypadá "normálně, běžně", se pak v překladu stane "zastaralým" a překlad působí jinak než originál. Jinak já v tom rozhodně nejsem zběhlá, ale když potřebuju, cizojazyčně čtu. A rozebírat dlouhé německé věty (a že je klidně němečtí klasici mají dlouhé jak týden před výplatou) jsem začala, když jsem četla svůj první román v originále (a to nebyl moc obtížnej) a já se v tom začala topit. Žádný učitel mi to neporadil, poradila jsem si já sama znalostí z jiného předmětu - stavby vlastní mateřštiny. Odpovědět  Lída,3 kluci a holka  Re: Není co dodat  (27.4.2009 14:21:15) Mně právě pro to porozumění je větnej rozbor naprosto k ničemu (jako že vědět ty konkrétní názvy). Samozřejmě si musím uvědomit, co se vztahuje k čemu, ale na to nepotřebuju znát terminologii, že. Jako - v angličtině čtu běžně, nějakou dobu mě živily odborný překlady (z AJ do ČJ), ruštinu bych po nějakém menším osvěžení znovu zvládala taky, německy jsem nikdy moc neuměla, ale taky to dohromady dám. Podobně i italština a španělština - však jsou dost podobný. Třeba návody na pletení dovedu přeložit klidně i z vlámštiny, norštiny nebo islandštiny Odpovědět  Samarlu  Re: Není co dodat  (27.4.2009 14:26:57) Tak to jseš třída, Lído! Do takových výšin jen zírám! Jinak terminologie mě netankuje, ale prostě ten postup tak používám, abych poznala tu správnou souvislost a neutopila se v tom a porozuměla. Teda bez chyb to není, dře to, ale jde to. Odpovědět  Lída,3 kluci a holka  Re: Není co dodat  (27.4.2009 14:31:14) Samarlu, u těch odbornej textů (i u pletení, to je vlastně taky odbornej text ) je stejně nejdůležitější vědět, o co vlastně jde. Pak už je ten překlad poměrně jednoduchej. MMCH, jsem strašně ráda, že našeho nejmladšího kluka angličtinářka dokopala, aby začal číst - mají angličtinu druhým rokem, a musí přečíst několik knih do roka (stačí tenké). Na začátku měl problémy, ale po pár stránkách se začal pomalu chytat, a teď už to vcelku jde. Odpovědět  Iveta    •  Re: Není co dodat  (28.4.2009 18:29:48) Větný rozbor jsem na základce brala jako hru. Nejlepší bylo určování větných členů a dělání "pavoučků". Nebo jsme vymýšleli větu podle předepsaného pořadí členů. Je to stejně zábavné jako třeba křížovky nebo logická cvičení z dětských časopisů, například Makovice. A k čemu mi to je? K pochopení pravopisu, zlepšení slohu a taky se nebudu za sebe muset stydět v práci, když budu odevzdávat nějakou zprávu. Odpovědět  Hanka    •  Re: Není co dodat  (27.4.2009 13:51:16) Určování vedlejších vět se ti sejde při psaní čárek. Psaní čárek ti ozřejmí smysl dlouhých souvětí. Dají se najít hezké příklady změn smyslu jen změnou čárek. Ale fakt je, že jenom na tom bych češtinu nestavěla Odpovědět  Petra    •  Re: Není co dodat  (27.4.2009 13:59:54) Ale jo, rozebírání souvětí, určování, která věta je hlavní, která vedlější, to ano. Ale určování, jaká je věta vedlejší - jestli podmětná, předmětná - to fakt netuším, podle čeho to poznat. A to si troufám tvrdit, že pravopis i čárky zvládám dobře. Odpovědět  Hanka    •  Re: Není co dodat  (27.4.2009 14:24:12) Petro, větným rozborem jsem se už dávno nezabývala pečlivěji, ale to, jaká je vedlejší věta, poznáš myslím v principu stejně jako samotný větný člen: čili Šel do školy - šel kam? - do školy = příslovečné určení místa. Šel, kam ho nohy nesly - šel kam? - kam ho nohy nesly = vedlejší věta příslovečná, místní. *** Ale jinak je to samozřejmě vysoce užitečná znalost, bude se mu to hodit, až se ho na totéž jednou bude ptát vlastní dítě. Pokud to bude umět, nedopadne jako já, která jsem ti chtěla odpovědět, otevřela jsem Příruční mluvnici češtiny a našla tam větu: "Východiskem pro charakteristiku typů věty (větných struktur, větných modelů) je sémantická a syntaktická klasifikace predikátorů." Vzápětí jsem příruční příručku zase zavřela a šla se ukrýt do houští a až se mne budou jednou ptát moje děti, pošlu je za babičkou. Odpovědět  Lída,3 kluci a holka  Re: Není co dodat  (27.4.2009 14:27:23) Hanko, já s tímhle vlastní děti posílám buď za tatínkem, nebo do háje Popravdě řečeno, druhy vět jsem neuměla pořádně ani na gymplu, a taky jsem vystudovala Odpovědět  Lvice+lvíčata  Re: Není co dodat  (25.4.2009 22:03:19) Bohužel článek odpovídá realitě většiny škol. To že mi řekla učitelka, že nestíhá ve třídě s asi 25 žáky zkoušet ústně mi přišlo směšné, nás bylo ve třídě přes 30 a zkoušeli nás normálně. Holt dnešní učitelky, obzvláště ty mladé z vysoké školy, si neumějí hodinu uspořádat, aby měli čas i na ústní zkoušení. Fakt se nedivím, že děti neumějí mluvit, vše se řeší formou dopisování slov nebo čísel, rodiče kupují spousty pracovních sešitů, ale děti pak toho neumějí víc, kromě doplňování totiž neumějí nic říct nebo kloudně napsat sami.... a vo tom to dnešní školství je.... Odpovědět  caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: Není co dodat  (23.4.2009 10:09:41) Ach jo,ale to procento zvidavych (ne zvedavych) deti je velmi nizke. bohuzel kantor zaujme ty zvidave, ostatnim je to sumak a pokud ma dite zajem, a je zvidave,tak ma snad taky nejake rodice, kteri se mu venuji vychova a vzelavani neni jen povinnosti kantoru kdyby byla, tak dnes nesedim na zidli, kde sedim muj syn predskolak necte plynule encyklopedie o zviratech od peti let muj ctyrlety syn neupece kolac podle kreslene kucharky a tak dale a tak dale jiste je kazda skola a kazdy ucitel jiny, ale ja slychavam - postesky ucitelu na chovani zaku a zaroven od tech, co maji moznost srovnavat, tj. uci 20let, vyvoj metodiky vzdelavani kupredu. Sucasne se klade velky duraz na osobnostni rozvoj zaka, bere se v potaz, zda se umi treba orientovat v internetu, najit si data v obecni knihovne apod. To je alespon ceneno u nas ve skole Mam synovce v 9.tride, neter ve 3, syna predskolaka a mamu ucitelku tak snad mam sanci srovnavat vicero nazoru.. Odpovědět  ajorika  Re: Není co dodat  (23.4.2009 11:30:39) cit z clanku "Reakce „Tati, nic mi nevysvětluj, paní učitelka to chce odříkat jen tak, jak to máme v sešitě.“ mě pokaždé přiváděla k šílenství, neboť jsem si uvědomoval, že cílem dítěte není poznat a pochopit, nýbrž pouze získat jedničku." ... Tohle nevypada na zvidave deti,ze ? Mozna pedagog ve skole vysvetlil i souvislosti a treba se ditku proste jen nechtelo poslouchat nejake vysvetlovani. Proste je pro ditko mozna jen jednodussi se naucit to, co ma v sesite Ano, mozna by pedagog mohl nechat na detech vypisky z vykladu, mozna to zkusil (se spatnym vysledkem), tak radeji zapis diktuje (pise na tabuli) ? A ta zminena motivace zalezi spis na vychove doma, zda jde o jednicky nebo pochopeni souvislosti, jak co funguje, bylo ... Delat zavery o stavu skolstvi z jedne (nekolika malo) zkusenosti (navic vlastnich deti ... skutecne nepredpokladam patricnou objektivitu rodice ) je zvlastni. Maximalne autor muze psat o svych zkusenostech s nekolika malo pedagogy. Urcite jsou spatni i dobri, tak jako v jinych profesich a stejne tak jsou deti, ktere se v jejich hodinach neco nauci i ty, ktere jimi projdou nedotcene. Odpovědět  zuni  Re: Není co dodat  (23.4.2009 11:40:24) "Tohle nevypada na zvidave deti,ze?" ajoriko... vzpomínám si na jednu situaci... Literatura, látka o Bibli. Pocházím z věřící rodiny, takže o bibli jsem toho věděla víc než učitelka. Ta kdákala docela nesmyslný řečičky, ale byla hodně, opravdu hodně nepříjemná (ta snad nemluvila jinak, než zmiňovanými jízlivými poznámkami), tak jsem to jen šeptala spolusedící. Přišla písemka z Bible a já? Napsala jsem to, co nám vyložila ona. Jó, dnes bych jí oponovala, neměla by na mě, když jsem měla pravdu! Ale v 16?? Kdo by mě asi poslouchal? Ha-ha Odpovědět  ajorika  Re: Není co dodat  (23.4.2009 12:08:49) Suzann, to si umim predstavit (jsou i spatni kantori), ale autor clanku hned v uvodu pise, ze jeho dite nechce od nej ani slyset vysvetleni ... to spis svedci o tom, ze ditku je ta latka fuk. Odpovědět  Ráchel, 3 děti  Re: Není co dodat  (23.4.2009 13:41:45) s tímto postojem ale dítě do školy nejde. Většina dětí jde do školy s tím, že se chce něco naučit, dozvědět. Do stavu "tati, nic mi nevysvětluj, protože hlavně se to potřebuju naučit tak, jak chce učitelka", je dostává školní systém. Když v něm chtějí uspět (což se od nich očekává), tak jim nicjiného než tento přístup nezbývá. Prostě se snaží naučit, jak tím co nejefektivněji proplout. Skutečně bych to nevyčítala dětem. Odpovědět  Ráchel, 3 děti  Re: Není co dodat  (23.4.2009 13:39:20) moje děti byly dost zvídavé. dokud to z nich škola nevyhnala Odpovědět  \ajuska+3  učím na výšce  (23.4.2009 13:22:31) ahoj holky, obvykle nepíšu do diskuzí, ale ted mi to teda nedá. Já učím na výšce a když tam potkávám lidi, kteří PO MATURITE neumi sčítat zlomky a převádět rovnice,( ba ani základy gramatiky, když píší DP), tak teda rozhodně mám pocit, že biflování na základní škole mají mnoho. Vy tady pořád píšete, že se ve škole učí nepodstatné a nepraktické věci - ale co je podle Vás podstatné a praktické???? praktické je to, že holka umí uvařit oběd a kluk vyměnit žárovku - to snad chcete, aby toto bylo v osnovách???? co bysme pak dělali my rodiče????? pro druháky je i násoblka šíleně nepraktická a pro život naprosto nepodstatná věc - to opravdu chcete zrušit i biflování násobilky, jenom proto, že už máme kalkulačky. Já už si taky nepamatuju, kdy byl milánský edit a ani to pro život nepotřebuju, ale vím, že dějepis mě docela bavil,a že škola mi natolik procvičila paměť, logické myšlení i kreativitu, že jsem zvládla i doktorát (a opravdu nevím do jaké míry tomu dopomohla znalost násobilky). A k tomu co píše autor není co dodat - asi má jeho syn dost smůlu na učitele, nebo to doma interpretuje o dost jinak. Já znám myslím docela dost učitelek a tím stylem, jak popisuje neučí ani jedna....... Můj názor. Odpovědět  adelaide k.  Re: učím na výšce  (23.4.2009 14:27:57) nejde o to učit praktické věci, ale podávat tu základní sumu vědomostí tak, aby z toho něco bylo. K čemu je vzpomínka na edikt milánksý, když nevím o co jde, ani do které doby to spadá Odpovědět  Helena    •  Re: Není co dodat  (23.4.2009 15:37:57) Chci se Vás zeptat. Vy děláte v životě vždycky jen to, co Vás baví a zaujme? Ty žáčky také baví každého něco jiného a spousta věcí vůbec ne, ale bez některých znalostí - i těch vůbec nezáživných, se v životě neobejdou. Prostě když mají znát vyjmenovaná slova, tak s tím nic jiného udělat nejde, než se je naučit. Neříkejte, že Vás to tak bavilo. Dítě chodí do školy mimo jiné i proto, aby se naučilo, o čem je život, že prostě musí překousnout i věci nezáživné, nepříjemné a nepohodlné. To snad doma taky, ne? Když tak zavzpomínám na svá školní léta, tak se mi vybavují jen ty hezké vzpomínky, určitě jsme v 70. letech měli i vrchovatě toho nepříjemného. Určitě více než dnešní děti. Odpovědět  Kudla2  Re: Není co dodat  (24.4.2009 10:25:01) Heleno, je fakt, že některé věci je potřeba do hlavy prostě "nalít", ale existuje víc způsobů, jak toho dosáhnout, a bezduché biflování opravdu není tím nejšťastnějším způsobem. Učit se cosi nazpaměť bez jakýchkoli souvislostí s realitou asi poznamenalo školní docházku mnohých z nás, a už ve školních letech mě právě tohle na škole štvalo nejvíc. Odpovědět  Tvoje horší já  Re: Není co dodat  (24.4.2009 15:21:25) Zaujmout. Poraď tedy jak zaujmout, když se děti určité věci podle osnov prostě naučit musí. Myslím, že se většina učitelů snaží. Ale to, co pro nás bylo kdysi svátkem, dnes děti, znuděné všudypřítomným tokem informací, prostě už tolik nezaujme. Jinak, s tou gramatikou to snad ani nemyslíš vážně? Samozřejmě, když je někdo dyslektik, prostě v tomto má problém a je třeba přihlédnout k jeho specifikům. Ale jinak, gramatika a pravopis na úrovni je přece součást kultury. Odpovědět  Blanimour  Re: Není co dodat  (26.4.2009 17:22:01) Ano, zaujmout, to je čím dál věčí problém. Moje máma je učitelka a hodně si stěžuje na to, že děti jsou tak přesycené zážitky, že je nezaujmě vůbec nic. Ona se fakt snaží, pořád jim vymýšlí výlety, exkurze, dělá mnohem víc, než by musela, ale, jak říká, oni už ani nestojí o to, ulejt se z vyučování. Odpovědět

Insula  rozdíl  (23.4.2009 9:16:00) "Tehdy však škola představovala základní zdroj informací o světě a každý, alespoň podvědomě, vnímal skutečný smysl účasti při výuce, byť byla sebenudnější." Opravdu???? Já mám dojem, že se od doby mého chození do školy nic moc nezměnilo. Také jsme se učili o tom, kolik států má USA a museli je umět vyjmenovat, také jsme se učili o leukocytech, aniž bychom pořádně věděli, co to vlastně je, také jsem se učili o průměrncýh srážkách apod a museli se naučit letopočty různých historických událostí. A navíc k tomu, jak imperialisté utlačují pracující lid. Ale myslím si, že určitá základní znalost některých věcí, slouží k rozšíření obecných znalostí jedince. Odpovědět  Marta    •  Re: rozdíl  (23.4.2009 11:04:25) Souhlasím. Děti na ZŠ jsou tak rozmanité, že není možné zaujmout vždy všechny. Syn miluje tělocvik, vyniká v matematice, čeština ani dějepis ho nebaví. Ale u jiných je to přesně naopak. Mají se snad ve druhé třídě dělat testy, aby se určilo, co a jak a do jaké hloubky se budou děti učit? Od toho je střední škola (a případně VŠ), aby se specializovalo. A pokud dítě něco baví, má rodiče a jistě i mnoho kantorů to bere v potaz. Kdybych měla usuzovat podle sebe, tak ze ZŠ se mi prakticky kromě jazyků, čtení a psaní v mém dnešním životě nehodí nic, hordy jsem toho pozapomínala, ale jsem ráda i když jen za povšechnou znalost všeho! Odpovědět

sarmi  ted babo rad!  (23.4.2009 9:23:30) je to tezke - jako rodici se mi nemusi libit zpusob vyuky me ratolesti, jako obcanovi se mi nemusi libit pristup uredniku na uradech, jako nemocnemu se mi nemusi libit postup vysetreni lekarem na pohotovosti, nemusi se mi libit nevstricne obliceje prodavacek pri nakupu obleceni, take se mi nemusi libit provedena zakazka od remeslniku... atd. atd. autoruv povzdech chapu a vicemene souhlasim. bohuzel je jednodussi problem konstatovat, nez jeho napravu uvest do praxe. Odpovědět

babi_  Autor článku měl asi v dětství štěstí a teď smůlu  (23.4.2009 9:50:35) na konkrétní školu a učitele. Nemyslím si, že by v 70. letech byla ZŠ smysluplnější, naopak. Zkušenosti se zš z pohledu rodiče dvou absolventů prvního stupně jsou daleko lepší, než vzpomínky. Dávat věci do souvislostí a chápat o čem je vlastně řeč (co je edikt a proč milánský) je záležitost především učitelky, takže záleží na tom, koho dítě zrovna "chytne". Jistě lze namítnout, že látky je tolik, že vysvětlovat se nestíhá, ale mám opačnou zkušenost u svých dětí na zš. S popisovaným biflováním nepochopených dat mám zkušenost až jako rodič studentky osmiletého gymnázia, ale jen v některých předmětech. A v tomot věku záleží již dost na studentovi, jestli je ochoten vyslovit - napsat "edikt", aniž by rozuměl. Najde si, zeptá se, nebo je to tak trochu jeho problém. A narozdíl od autora si myslím, že reforma běžící v některých ročnících naprosto nemusí mít vliv na to, co se děje v těch ostatních. Odpovědět  Amulet  Re: Autor článku měl asi v dětství štěstí a teď smůlu  (23.4.2009 10:17:46) Já to tedy vidím z pohledu za katedrou. Já si nevzpomínám, že bychom jako děti protestovali, že se MUSÍME učit značky prvků v chemii (dnešní děti, chudáčci, MUSÍ a je toho na ně moc, přitom těch prvků je pořád stejně, neučí se všechny...). Nepřijde mi, že by se toho učilo víc. Vyjmenovaná slova, vzorečky v matematice, slovíčka v cizím jazyce... Vždyť jsme se učili stejné věci... Že by těch vyjmenovaných slov teď bylo víc? Nebo že by nám nevadilo, že osmáci napíší "kiselina sýrová", protože v chemii se přece čeština nehodnotí? Kolik je jedno procento ze sta je neřešitelný problém atd. Asi je něco špatně. Buď učitelé učí tak špatně nebo jsou děti líné přemýšlet. Už když jsem opouštěla VŠ, říkali nám, jak museli zjednodušit úlohy při příjmacích zkouškách, protože jinak by nemohli přijmout skoro žádné studenty. Mně tedy nepřipadá, že by se nároky na děti stupňavaly. Naopak. Odpovědět  Insula  Re: Autor článku měl asi v dětství štěstí a teď smůlu  (23.4.2009 10:30:59) Máš pravdu. Já si i hodně myslím, že je velký problém v rodinách. Rodiče jsou zaměstnaní a nemají na svoje děti čas. Nedohlížejí na ně, nevysvětlují, nehlídají je dostatečně, nemotivují je. Všichni se honí jen za penězmi a konzumními věcmi. A žáci nemají s učitelů žádný respekt. Odpovědět  Ráchel, 3 děti  Re: Autor článku měl asi v dětství štěstí a teď smůlu  (23.4.2009 13:53:58) Já se o své děti zajímám a stejně školu teda nezvládáme. Nejtarší (12 let, 6. třída) chodí ze školy totálně NENAUČENÁ, neumí téměř NIC. Pokud bych ji měla dostat na slušné známky, znamenalo by to denně minimálně 2, ale spíše 3 hodiny učení se s ní. Navíc teda občas i věci, který sama dávno neumím (a opravdu jsem je v životě nepotřebovala umět). Znamenalo by to žádné kroužky, žádný hudební nástroj, žádný volný čas jen tak na běhání venku. Druhé dítě (2. třída) je dysgrafik a potřebuje dělat aspoň tak půl hoďky denně věci navíc, plus dostávají dost objemné domácí úkoly. Takže dohromady to je v průměru 3 a půl hodiny denně. Do toho mám ještě 4leté dítě. Teď mi laskavě vysvětlete, jak to mám jako dělat, když do toho pracuju (naštěstí doma)? Odpovědět  babi_  Ráchel  (23.4.2009 14:00:09) co dělat? Napadá mě změnit školu, je-li to aspoň trochu možné. Protože to co popisuješ je fakt nemožný. Proč má syn tolik úkolů? Moje děti neměly na prvním stupni skoro žádné, a nezdají se tim nijak opožděny ve vývoji. Jakto, že dcera ze školy nic neumí? No anebo poradit se v PPP. Vás škola normálně terorizuje. Odpovědět  Ledersonka  Re: Autor článku měl asi v dětství štěstí a teď smůlu  (23.4.2009 14:24:37) Mám také syna v 6. třídě a úkoly nemá téměř žádné, učení v pohodě zvládá. Občas se teda doma učí třeba na písemku, ale rozhodně bych to počítala spíš na minuty než na hodiny.... nejde změnit školu? Protože tohle mi normální fakt nepřijde.... Odpovědět  Tvoje horší já  Re: Autor článku měl asi v dětství štěstí a teď smůlu  (24.4.2009 15:29:07) Bohužel, ne všechny děti jsou stejné. Někdo vše pochytí ve škole, doma se prakticky neučí, a má přesto jedničky. Jiný se nadře a na ty jedničky prostě nedosáhne. Každý je prostě jinak obdařený. Bohužel. Odpovědět  esmeral33  Re: Autor článku měl asi v dětství štěstí a teď smůlu  (24.4.2009 10:44:17) Plně souhlasím s tím,že se rodiče ženou za penězi a určitým postavením.Prostě prachy a pěkná fasáda to je dneska terno.Právě podle postavení rodičů jsou děti rozkastovány a dobrý kantor s nadhledem aobjektivním hodnocením by měl být vyvážen zlatem.Co se týče školy a vzdělání mých dětí,mám představu,že budou mít informace v hlavě a budou je umět užít v reálném životě.Počítače nejsou všespasitelné.Jedna věc mě mrzí,že jsem si ve 20letech připadala stará na studium na vysoké a dneska už to dohánět nebudu.Esmeral33 Odpovědět  sarmi  Re: Autor článku měl asi v dětství štěstí a teď smůlu  (23.4.2009 10:35:42) urcite jsou veci, ktere by se vypustit daly a nikomu by to ujmu nezpusobilo. jde o to, ze deti v jednom rocniku jsou kazde jine. nejsou dve skupiny lepsi-slabsi. v prumeru je kazdy z nich lepsi nebo slabsi na neco jineho. pak jsou jeste podskupiny vyjimecne deti a deti s pomalejsim tempem, s adhd nebo jinym hendikepem. a jak to provest, aby byla hodina pro vsechny zajimava. a tech hodin je denne nekolik, ze? nepripada mi to realne. taky stojim za katedrou, ale ne na zs, deti skolou povinne jeste nemam. ale nemam pocit, ze by me zakladni skola nejak poznamenala. urcite bylo mozne nektere predmety udelat vice atraktivni, aby opravdu zaujaly, u jinych predmetu to jde hure. neni clovek(ucitel, predmet) ten, ktery by se libil lidem(zakum) vsem ... Odpovědět  sarmi  Re: Autor článku měl asi v dětství štěstí a teď smůlu  (23.4.2009 10:53:08) taky je obcas problem v tom, ze nekteri rodice davaji deti do skoly s tim, ze z nich skolni masinerie vyplivne na konci skolni dochazky temer hotove osobnosti (bez jejich vlastniho pricineni, tedy zaku i rodicu). takhle to nefunguje a fungovat nebude. ucitel neni superhero, ktery zmakne vsechno levou zadni, bude vtipny, prijemny, usmevavy, jedna hodina bude atraktivnejsi nez druha, kazdemu zaku individualne (pri 25-30detech ve tride) poradi, pomuze a to vse v ramci 45minut...a hlavne, bude se drzet osnov? tak mozna pri deseti detech ve tride (a vyssim platu, samozrejme)... Odpovědět

ditaon    •  rozvoj paměti a slovní zásoby  (23.4.2009 10:08:29) Některé věci se ve škole učí, aby si dítě cvičilo paměť a aby rozvíjelo slovní zásobu. Pokud dítě slovu nerozumí, musí to říct. V případě ediktu jsem si jistá, že učitel slovo vysvětlil. Učitel navíc nemůže předpokládat, co všechno děti neznají-je to o interakci. A mimochodem, vy vždy přesně rozumíte všemu, co kdo říká nebo si občas něco vyvodíte z kontextu? Odpovědět  bleděmodrý vamp  Re: rozvoj paměti a slovní zásoby  (23.4.2009 15:07:57) Pokud si myslíte, že dítě něco "musí" pak doufám, že nepůsobíte ve školství. Odpovědět  Helena    •  Re: rozvoj paměti a slovní zásoby  (23.4.2009 15:18:48) Vaše děti doma snad nic "nemusí"? To jsou tak geniální, že si třeba domácí úkoly dělají i navíc jen proto, že je to tak strašně baví? Že jejich koníčkem je například luxování nebo utírání prachu? Že se o každou pomoc v domácnosti derou s písní na rtech? Že ty pomyslné mantinely výchovy dodržují odmalička úplně dobrovolně? Odpovědět  bleděmodrý vamp  Re: rozvoj paměti a slovní zásoby  (23.4.2009 15:57:06) Děkuji, že jsem se mohla zasmát. Mám již vnoučata, ale pokud si vzpomínám, tak s dětmi to tak nějak bylo. Odpovědět  ditaon    •  Re: rozvoj paměti a slovní zásoby  (23.4.2009 18:30:14) když slovíčkaření tak slovíčkaření--- místo musí, mají, je to v jejich zájmu... ale o tom to nebylo, škoda, že jste to nepochopila Odpovědět  Tvoje horší já  Re: rozvoj paměti a slovní zásoby  (23.4.2009 19:35:18) Proboha, a jak si představujete školu? Jako místo, kde se nic nemusí? Odpovědět  Pruhovaná  Re: rozvoj paměti a slovní zásoby  (23.4.2009 23:07:16) Jasně že nemusí. Pak ovšem prd vědí. Odpovědět  Lea    •  Re: rozvoj paměti a slovní zásoby  (24.4.2009 20:28:54) Naopak, dite se "MUSI" zajimat. Musi byt vedeno k tomu, ze kdyz neco nevi, tak se ma zeptat. V tom vidim veliky nesvar ceskeho skolstvi a nejen skolstvi - jakousi hluboce zakorenenou predstavu, ze "otazky se nepokladaji" a kdyz uz se polozi, tak se na ni naopak "musi odpovedet, nebot je neslusne neodpovidat" (a pokud se otazka zda uciteli nevhodna - coz za doby me skolni dochazky byly skoro vsechny - tak je nutne odpoved doprovodit dostatecne jizlovou poznamkou na to, aby si dite tu drzost se zeptat uz nikdy nedovolilo). Ja sve deti vedu obracene: ptejte se me na co chcete, ja na co chci odpovim. A kdyz neco nevi/nerozumi, MUSI se zeptat, protoze ti kolem nejsou telepati. To jest klast otazky slusne, prijmout, kdyz nekdo nechce odpovedet a neodpovidat na otazky, na ktere odpovidat nechteji (a prijmout pripadne dusledky - napr. kdyz odmitnou odpovedet pri zkouseni, tak dostanou kouli, ale to je jaksi riziko podnikani, ze.) Odpovědět

Katuka+Vítek11/06+Danek10/09  Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 10:18:35) Nemám zatím rodičovskou zkušenost, ale ještě stále mám v živé paměti, co všechno jsme se museli bez ladu a skladu naučit, aniž by kdokoliv se obtěžoval vysvětlit k čemu to bude jednou dobré. Já jsem vystudoval chemii a když si vezmu co se učí na základní škole, nedivím se, že je studenty spíš opovrhována. Děti se sice učí ný, natý, opičitý, ale vůbec neví co jak vypadá, jak se vyrábí a co je jak nebezpečné, protože, když už se k tomu dojde, tak jsou znechuceni a pouští to druhým uchem ven. Myslím, že koncepce základního vzdělání je postavená na hlavu. Základní vzdělání by mělo človíčka připravit tak, aby i kdyby dál nestudoval, dokázal se v životě orientovat. Mělo by být mnohem praktičtější a do praktického života aplikovatelné. Nebylo by od věci naučit je jak vyplnit formulář na úřadu práce, o sociálních dávkách, perfektně počítat s penězi i co s nimi. Měli by se naučit kde se dostanou k informacím a ne si je cpát do hlavy. Prostě všeobecný přehled. V literatuře by stačilo pár autorů z každého období a ty nejdůležitější knihy a hlavně je s nimi číst a povídat si o nich. A to by bylo na román .. Odpovědět  adelaide k.  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 10:33:43) Katulko, souhlas. Děti se učí kvanta izolovaných, vzájemně nepropojených informací, které jsou samy o sobě jednak nudné a jednak nepoužitelné Schválně... Kdo z vás zná letopočet bitvy na bílé hoře? A kdo je chopen stručně formulovat předbělohorskou a pobělohorskou situaci u nás a říct kdo, proti komu a proč bojoval? Odpovědět  zuni  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:23:20) adelaide, přesně! Bílou horu na 99,9% tipuju na 1621, ale nedávno jsem přemýšlela, jestli doprčic bitva u Lipan byla pro České země plus nebo mínus Několikrát se mi těsně po škole stalo, že jsem viděla v tv nějaký dokument a rozhořčeně jsem se ptala, proč nám tohle ve škole neřekli - vždyť by mě to zaujalo?? Darmo mluvit Odpovědět  Winky    •  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:32:54) přesně - s dějepisem jsem měla ten samý problém - všechno moc izolované. Teď se učíme Řecko, teď Řím a teď zase Francouzskou revoluci. Ale příčiny a důsledky nikde. A já tak ráda kreslila všelijaké mapy (pamatuju si tu s Vizigoty a Ostrogoty ) Nebo v zeměpise (ten mě právě šíleně bavil ale spoustu spolužáků ne, a myslím že obecně hodně lidí v něm má mezery, když se v televizi mluví o nějaké pohromě na Filipínách, v Bangladéši nebo nedejbože v provinicii S´Chuan - a přitom zeměpisné potažmo klimatické poměry velmi ovlivňují co v které konkrétní zemi je či není (voda, teplo apod), jací lidé tam žijí atd. Odpovědět  zuni  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:43:07) Já si kreslila při zeměpise látku, abych to měla názorný, profesor (jeden z pohodových) přišel ke mně a myslel si, že se učím jiný předmět, vzal sešit a kus ho natrhl . Jsme si to vyjasnili, on se studem chytal za hlavu a prej že mi koupí čokoládu z automatu (mňam! ). Mu říkám ať mi koupí radši izolepu. Příští hodinu jsme šli o tři patra výš do jiné třídy, když tu náhle stojí ve dveřích onen profesor a shání mě s kelímkem čokolády Odpovědět  kadvojka  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 12:06:31) Bitva na Bile hore byla preci 1620!!! Odpovědět  adelaide k.  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 12:09:13) Kadvojko, a druhá otázka... bez googlování Odpovědět  Tvoje horší já  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 19:36:58) Problém je, že na husitství se během krátké doby dost změnil názor. Nebo spíš můžeš mít svůj. Asi tak. Ale za nás se Lipany hodnotily negativně, pokud si pamatuju. Odpovědět  Zasjaj.  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 0:18:49) Jano Budilko, ahoj, no jiste nejen na husitstvi se zasadne zmenil nazor, ze jo Moje kolegyne mi vypravela, ze se na gymplu zucastnila nejakeho desne avantgardniho studijniho pobytu. Tedy zamereneho na ekologii, biologii, politiku, zdroje a tak...probihalo to tak, ze jeden den prednasejici vylozil s velkym zapalem a presvedcenim, jake bylo dejme tomu to husitstvi pokrokove a vsichni byli jeho zapalem zaniceni a presvedceni. Ovsem ten samy ucitel druhy zacal vykladat, se vsemi dukazy a materialy k veci, jaka to byla verbez ti Taborite Kolegyne mi rikala, ze z toho byli nejdriv jako studenti naprosto zmateni, porad se ucitele ptali, jak ze to teda vlastne je, a ten porad neopustel sve pozice – v pondeli a patek byli husite nositele pokroku, ve utery a ve ctvrtek luza. Rikala, ze se vratila domu s tak rozvinutym kritickym myslenim, ze jeji rodice sileli a mladsi sourozence na stejny studijni pobyt neposlali Odpovědět  Eecta  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:26:03) 8. listopadu 1620:))) u letohrádku Hvězda na Bílé hoře padl poslední praporec Šlikův to je snad nejčastější otázka (a písnička Karla Kryla) jinak bych dnešní děti nelitovala, učili jsme se to samé a naučili se to. je dobré nebýt úplný blbec, mít povědomí o spoustě věcí - co bylo dřív, Alexandr Veliký, nebo Karel IV - takzvaný všeobecný přehled. nemyslím že v dnešní době informační záplavy je to nedůležité, často se mluví o tom, že si dnešní děti všechno najdou na internetu... akdyž se jich někdo na něco zeptá, půjdou zapnout počítač? Odpovědět  adelaide k.  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:29:06) Eecto, no právě, mít rámcový přehled. Na co je vědět kolik dětí měla Božena Němcová? Odpovědět  Eecta  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:32:46) mam pocit, že 4 a jedno ji nejak brzo umrelo:))) ale to jsem nekde cetla, bozenu jinak nemam rada, ani babicku Odpovědět  adelaide k.  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:59:12) Eecto, jj 4 umřel jí nejstarší syn, byl už dost velký, těžce onemocněl v její nepřítomnosti :-( měla to těžký. Ale jak je ta informace užitečná ve "všeobecném vzdělání"? Odpovědět  Dita    •  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 19:45:39) Samozřejmě, pochopíš, že i se 4 dětmi a ke konci i v bídě a v 19. století dokáže emancipovaná žena mnoho. :) Odpovědět  Eecta  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 22:20:55) netvrdim, ze je to pro vseobecnevzdelani dulezite - ja to taky nahodou nekde cetla. jinak by byla zajimava debata, co vlastne do vseobecneho vzdelani patri:) Odpovědět  Winky    •  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:36:39) a vidíš, to zrovna její literární tvorbu docela ovlivnilo.... že měla 4 děti a když ten její nejstarší zemřel, že se sblížila s májovci.... že měla muže se kterým si nerozuměla a žili v chudobě, a svou útěchu nacházela ve psaní.... Odpovědět  Eecta  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:38:37) pro moje vzdělání byl každopádně největším přínosem táta, který "všechno ví" - a jako malá holka jsem se ho ptala, jak to dělá, že mi o všem dokáže všechno vysvětlit - odpověděl, že hodně čte. tak já taky od mala hodně čtu. všechno. i technické knihy, historické, zeměpisné... co mi přijde pod ruku - a myslím že mi to dává víc než školství za celých 12 let, co jsem absolvovala. Odpovědět  Tvoje horší já  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 15:31:48) Jasně. Pro vzdělání dítěte jsou vždy největším přínosem rodiče. S tím plně souhlasím. A většinou je to matka, i když u nás to byl taky tatínek, troufám si tvrdit. Odpovědět  ALianan  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 12:28:06) Já spíše nechápu povinnost číst knihy, zrovna třeba Babičku. Děti to spíše od čtení odradí, než přitáhne. Nestačil by znát styl psaní, děj? Říci dětem spíše něco o životě BN a trochu ji přiblížit. Potom by možná byla trochu oblíbenější a ne známá jen pro Babičku. Doporučuji knížku od Heleny Sobkové - Tajemství Barunky Panklové. Všem co jsem jí pujčila změnila na BN názor. Odpovědět  Tvoje horší já  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 15:33:24) "Babička" je tak krásná kniha, že právem do povinné četby patří. Jen si ji zkus přečíst teď, jako dospělá ženská a bez předsudků. Problém je, že malé děti jí asi nemůžou dobře rozumět, nebo jen jednotlivým vybraným pasážím. Odpovědět  &  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 15:51:23) Jano, Ja se priznam, ze jsem Babicku nezvladla, ani ten film jsem nikdy nevidela cely, nikdy mne nezaujal. Ale treba jsem v predpuberte, precetla Divou Baru za vikend. A film jee... Jak plave Bara v hluboky vode. Nebo, jak ji myslivec zachrani s horici marnice.. Odpovědět  10.5Libik12  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 16:12:50) Jé, Babička, přimlouvám se za ni, je to smyslná knížka s velkým tajemstvím, připouštím, že pro děti spíš nevhodná. Odpovědět  Ráchel, 3 děti  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 16:18:38) podle mě teda patří na střední školu Odpovědět  Tvoje horší já  Re: Memorování toť problém našeho školství  (25.4.2009 9:35:40) Souhlasím. Děti na základce ji nepochopí. Bohužel, možná že ani velká část středoškoláků ne. Odpovědět  ALianan  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 16:37:00) Já jsem asi jako jedno z mála dětí babičku přečetla s chutí. Spíše mi vadí ta povinná četba, nutí děti číst to co je nebaví a nezajímá a čtení jím znechutí. Nebylo by lepší spíše je usměrnit, aby nečetli hlouposti a nenápadně jím podstrčit něco hodnotnějšího. Babička má své kouzlo? Nebo čtenářský deník. Kdo z vás si ho poctivě psal po každé přečtené knížce, nestačil by spíše seznam přečtených knih a občas se dítěte zeptat co zrovna čte + nějakou kontrolní otázku. Odpovědět  Lassie66  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:37:47) Eecto, "jinak bych dnešní děti nelitovala, učili jsme se to samé a naučili se to." Já jsem se to nenaučila, šlo to jedním uchem dovnitř, druhým ven. Dějepis si pamatuji jako soubor dat a definic. Doháním to teď, zajímá mě to a budu to potřebovat k přijímačkám na VŠ. Odpovědět  Eecta  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:41:15) já si z dějepisu (a už je to docela dlouho) pamatuju ta důležitější data, kolonizace Ameriky, osamostatnění, občanskou válu (pro příklad), jinak spíš ta týkající se Čech (a Moravy a Slezska samozřejmě) Odpovědět  Chavah  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 12:06:44) Já si nepamatuju z dějepisu a zeměpisu absolutně nic a stejně vím že to bylo nutné pro trénování mozku jako takové a nelituju toho že jsem si tím musela projít... Odpovědět  Tvoje horší já  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 15:34:20) Jasně. Kdesi jsem četla krásnou definici vzdělání: Vzdělání je to, co nám zůstane v hlavě, až zapomeneme všechno, co jsme se učili ve škole. Odpovědět  Misa + 2    •  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 14:16:17) Taky se mi vybavil tenhle úryvek písničky, bez něj bych si ale ten letopočet sotva pamatovala Autorovi článku ale jestli jsem to správně pochopila, šlo hlavně o probírání látky ve škole bez souvislostí, povrchně, s čímž naprosto souhlasím. Základní znalosti jsou potřeba, určitě i nějaké to biflování, ale záleží na tom, jak se to dětem podá. Mně například zaráží vlastivěda 5. tř. Nesouvislé přeskakování ze zeměpisu do dějepisu, učí se stylem: čtou si učebnici a dělají výpisky, naprosto nezáživné, mají ještě na všechny předměty jednu učitelku, současná vlastivěda je už ale podle mne spíš pro aprobovaného dějepisáře. Odpovědět  Winky    •  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:26:17) jj, nepoužitelnost v praxi (respektive když jsem nevěděla NA CO TO JE) vytáčela i mě na ZŠ s mým tehdejším mozečkem Když kantor přizná, že pro žáky spočítat 1% ze sta je problém tak je asi problém v tom, že si to neumí přestavit. Znám takových hodně lidí - i dospělých - kterým když šéf řekne - za tenhle průšvih ti strhávám 5% z osobního ohodnocení - netuší vůbec kolik jim bylo právě sebráno. A to by byl takový problém učit určovat ty hodnoty na takových reálných příkladech místo na obecných číslech? Aby studenti dovedli zvážit nabídku "výhodného" úvěru, paušálu plus volných minut, cenu za kus u "megapacku" s porovnáním ceny u obyčejného balení.... teď je takových počtářských triků obchodníků a nedivím se že jim to vychází, když ve škole člověk počítal jestli a+b=c-2 Odpovědět  zuni  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:37:28) "zvážit nabídku "výhodného" úvěru, paušálu plus volných minut, cenu za kus u "megapacku" s porovnáním ceny u obyčejného balení" To je ono... Odpovědět  Grainne  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 10:35:35) Pedagog je autorita? Autorita se přiděluje spolu s titulem, nebo pozicí? Neprudím proti pedagogům a nepopouzím své děti proti nim, zároveň je však nehodlám učit, že někdo má přidělenu autoritu ať už státem, nebo ředitelem školy. Autorita se získává, ovšem pedagogové, kteří mají autoritu, dokážou zaujmout, jsou oblíbení.......jsou dost často vyštípáni svými méně schopnými a závistivými kolegy. Nebo spíše kolegyněmi, které zatvrzele čekají, až jim někdo přidělí autoritu. Pokud možno zákonem. Pedagog má mít autoritu, to jistě, jenomže očekávat, až mu bude přidělena rodičem mi připadá poněkud........dosaďte co chcete. Odpovědět  sarmi  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 10:57:00) urcite se autorita neprideluje, to je hloupost. da velke usili ji ziskat, a deti dovedou byt opravdu docela krute. Odpovědět  sarmi  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:05:55) a zapomela jsem pripsat. rodic by mel dite vest k tomu, ze by melo ucitele respektovat (jako nekoho, kdo se snazi o jeho vzdelani). je to VZDYCKY vztah tri stran: zaka, rodice a ucitele. bez tehle spoluprace se autorita budovat neda. pokud je ucitel opravdu neschopny, vyautuje se sam. takoveho se kazdy reditel rad zbavi. z vlastni zkusenosti: padla jsem na zadek, kdyz mi muj zak ve 4.tride (tehdy zvs) se sebejistym vyrazem v tvari rekl, ze me poslouchat nebude, protoze tatinek rikal, ze zenske jsou slepice a ty poslouchat nebude... no, asi tak. Odpovědět  Liska    •  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 13:47:33) Autorita je dvoji, formalni a neformalni. Ziskanou prijima clovek s urcitou funkci, tedy reditel, prezident a neznamena to preci, ze se k nemu budu chovat jako ke kusu hadru, ale deti by mely vedet, ze ten clovek ma urcitou funkci a mel by ji alespon zakladni slusnosti respektovat (zde bych videla velkou ulohu spolecnosti a rodicu aneb shazovani ucitelu atd) a neformalni je ta, kterou zminujete. Zavisi na osobnosti ucitele, jeho schopnosti zaujmout vyukou zaky, na klimatu ve tride a na samotnych zacich obe autority by mely byt v souladu. Nicmene ziskat neformalni autoritu je sakra tezke a deti umi byt sakra zle. COz abych ja na ne byla taky sakra zla...jsou uz v mnohych prikladech velke, tak co treba postup: jaky vy ke mne, tak ja k vam Odpovědět  Grainne  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 13:59:11) Základ je, že se k nikomu nebudu chovat jako ke kusu hadru a jako ke kusu hadru se nebudu chovat ani k bezdomovci, nebo mírně zapáchajícímu strejdovi odkudsi ze vsi. To je otázka slušného chování a to skutečně spadá do kompetence rodičů. Pokud tato společnost bude tolerovat, že k některým spoluobčanům se takto chovat lze, může do této kategorie spadnout i učitel. Na druhou stranu nevidím důvod, proč se třást strachy a mnout si v ručkách baretku, jen co vidím ředitele (šéfa, učitele, doktora). Pak je nutné umět stanovit pravidla, že se slušnost, úcta a respekt vyplatí. To už je autorita. Odpovědět  zuni  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 14:05:48) GraINNE, také mám za to že tohle by bohatě stačilo. Odpovědět  Grainne  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 14:35:05) suzann, spousta školních potíží našich pedagogů je způsobena tím, že jsou odtrženi od reality. Snaží se oddělit školu, jako výsostné území, od života a ono to nejde. Myslím, že žáci postrádají vazbu mezi školou a životem, jdou si to tam odtrpět. Vždyť ti malí jdou do školy s nadšením, rádi se učí číst a psát......kde se to nadšení ztrácí? Nu a tu a tam není divu, že si rodič uleví, už zase úkol, už zase musíme dohánět, co se nezvládlo ve škole. Rodič může přijít domů unavený, snaží se vydělat dost, aby zajistil rodině jakýs takýs standart - ne každý se nutně honí za novým autem a nejnovějšími výkřiky techniky a ještě poté musí ve druhé směně dohánět, co se nestihlo ve škole. Je to nespravedlivé, učitel taky neskočí na hoďku za maminu prodávat, aby ona mohla udělat s dítkem úkoly. Odpovědět  Pruhovaná  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 23:24:01) Grainne, ty říkáš v podstatě, že učitelova práce je naučit a když dítě neumí, je to jeho (učitelův) problém a chyba. Ale dítě není houska na krámě. Je to, jako bys řekla, že lékařova práce je uzdravit člověka, bez ohledu na to, jestli kouří a pije, kašle na hygienu, bez ohledu na jeho dispozice a na to, zda spolupracuje, ba dokonce ty, kteří nespolupracují, by měl umět k té spolupráci namotovovat, jinak je to neschopnej doktor... a u toho dokora aspoň je jasné, co se od něj chce, od učitele chce každej něco jiného, nejlíp, jak se psalo snad v úvodním příspěvku, bejt zábavnější než počítač a televize - trochu dost nároků, myslím. Odpovědět  10.5Libik12  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 23:32:05) Pruhovaná, ráda tě vidím, kouřím a piju, tak se jdu alespoň umejt, ale nedá mi to, abych tě nepozdravila. A pravdu díš.. Odpovědět  Pruhovaná  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 23:44:12) Jéje, ahoj. Já se stresuju , protože chlapec dělá přijímačky na ten zlořečenej gympl. Typickej chytrej lenoch, takže šance nevalné... asi si taky dám panáka Odpovědět  10.5Libik12  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 23:45:26) Chlapec to dá Odpovědět  Pruhovaná  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 0:00:49) to jsem potřebovala slyšet. Paralelně pracuju na interním přesvědčování jeho matky, ža ta základka je docela dobrá (a ona je ) Odpovědět  10.5Libik12  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 0:05:04) Základka určo není špatná, pak to budeš alespoň upřímně říka tmatkám jeho kámošů, co tam z nějakých důvodů ztvrdnou. Odpovědět  VeraK  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:06:25) Podle mého názoru by děti měly jít do školy s tím, že pedagog je autorita - je to dospělý člověk, který má naše děti učit a naučit, tudíž je třeba ho poslouchat, naslouchat mu a spolupracovat s ním. To je základ. Dál už je samozřejmě na tom jednotlivém pedagogovi, zda si autoritu udrží a děti ho budou nadále respektovat. Pokud jde dítě do školy s tím, že kantor je blbý, a co si to dovoluje, dávat vám tolik úkolů, já si na něj došlápnu ......, může se kantor třeba stavět na hlavu, aby děti zaujal a stejně se mu to nepovede. Vím, o čem mluvím, moje máma je učitelka v důchodu. Učila celý život a ty poslední roky pro ni byly doslova utrpením. Příklad: Když si jedné žačce v 7. ročníku dovolila říct, že její nalíčení je trochu přehnané, tatínek oné žačky přilítl druhý den do školy, strašně ji seřval a kdybych u toho náhodou nebyla, byl by ji fyzicky napadl. Jak potom může u takového dítěte získat kantor autoritu??? Odpovědět  zuzkasim  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 21:18:05) Rozumím, ale ta žákyně se ptala paní učitelky na její názor na líčení? Když mi třeťáci chodili s melírem na hlavně či nalakovanými nehty, tak jsem to nekomentovala, je to jejich věc, ohledně vzhledu jsem se starala spíše o to, aby jim např. nebyla zbytečně zima nebo nebyli špinaví, pokud byla možnost umýt se či aby si nezpůsobili úraz (honili se s klíči na krku na dlouhé šňůře). Myslím, že učitel může v rámci vedení k estetickému cítění toto probírat obecně nebo na neutrálních příkladech (obrázcích apod.), ale veřejně hodnotit žákův zjev (pokud nejde o kompliment), to podle mě moc etické není. Odpovědět  VeraK  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 9:03:54) Rozhodně se tehdy moje máma nepostavila před celou třídu a nekritizovala tu dívku nahlas před všemi. Moje máma je slušný a taktní člověk, takže jí to tehdy řekla na straně, nikoliv před ostatními. A jestli se ta žákyně ptala na názor učitelky? To asi neptala. To tedy asi moje máma byla tak neetická, že si zasloužila od otce oné chudinky žačky seřvat a málem fyzicky napadnout. Pořád mám dojem, že v takovýchto případech je vina na straně rodičů - pokud dovolí dětem, aby chodily namalované jak od kolotočů, s barevnými vlasy, tak je musí naučit, že ne každému se jejich zjev bude líbit. A protože jsme ve svobodné zemi, ať si každý chodí oblečený a zmalovaný jak chce, ale právo na vyjádření svého názoru má taky každý. Nebo ne? Odpovědět  Grainne  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 9:28:19) VeraK, vyjadřovat obzvláště negativní názor na něčí vzhled je taky minimálně neslušné. Když potkám sousedku, šéfku, kámarádku, úřednici, taky jí nesděluju, že tedy dneska má ránu, maximálně taktně upozorním na rozmazanou rtěnku. Možná si jen dobře vzpomínám na ředitelku gymnázia, která "nevhodně" oděné, či nalíčené studentky posílala domů s neomluvenou absencí. Nevím, kdo nám dává právo vyjadřovat nesouhlas se vzhledem mladých lidí, když mezi sebou se takového chování nedopouštíme. Budiž, otec si měl promluvit s učitelkou slušně a slušně ji upozornit, že si takové zásahy nepřeje. Koneckonců, podivným vzhledem nikomu neubližujeme a neodhalujeme li nevhodné části těla, pohoršení je jen míněním jedince. Situaci bych spíš využila ke všeobecnému výkladu o tom, že v určitém okamžiku (úřední jednání, přijímací pohovor), šaty a vzhled opravdu "dělají člověka". Odpovědět  10.5Libik12  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 16:24:30) Já si myslím, že dobrá škola si může přesně stanovit úzus "vypadání" interní vyhláškou a požadovat, aby se s ním klienti ztotožnili. Když budeš makat v prestižní zahraniční firmě, taky si to tam nepřivalíš v kristuskách a sárí, dredy na hlavě, navzdory tomu, že máme svobodu projevu. Trochu problematické bych to viděla s náboženskými symboly(šátečkový zákon ve Francii), kde se malé muslimky vychované svou kulturou dostaly do situace, kdy se cítili bez šátku jako kdyby jejich vrstevnice z Evropy měly dorazit do půl těla nahé. Ale to je jiný případ. Odpovědět  Grainne  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 17:07:01) Libik, znáš nějakou školu, která by měla podobný předpis? Já ne a myslím, že už preventivně by to bylo chápáno jako potlačení individuality. V každém případě by škola měla připravit své žáky na to, že jsou určité společenské formality pro určité společenské příležitosti a že sárí a dredy za určitých okolností opravdu nemusí projít, ovšem ne na jmenovitých případech jednotlivých žáků a studentů, protože zrovna ten zatvrzelý vyznavač dredů fakt nemusí mít zájem pracovat v prestižní zahraniční firmě i kdyby to bylo v jeho zájmu. Odpovědět  10.5Libik12  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 17:17:37) No třeba Yale, ne? Ty jejich kravátle, na které jsou hrdí. Odpovědět  Grainne  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 17:21:41) Libik, no to patrně ano, ale tam zase nevlítne zhrzený otec a nezpucuje váženého profesora, co že si to dovolil, vyžadovat kravatu Taky bych předpokládala, že tam se budou vyskytovat právě zájemci vyhraněně toužící pracovat tam, kde je kravata povinná...... ....nelakuješ mě, nebude to spíš Oxford? Odpovědět  10.5Libik12  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 17:29:30) A teď mi řekni, co dělá Oxford Oxfordem. Odpovědět  Ráchel, 3 děti  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 17:24:14) na škole, kam chodí naše děti (ZŠ), tak preventivně nějaká pravidla, co děti smí/nesmí v oblíkaní mají. Když je to v řádu školy, tak prosím, pak ať klidně učitelé vyžadují dodržování. Pokud ne, tak nemají co prudit, bych řekla. Odpovědět  zuzkasim  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 16:17:43) Nehájila jsem chování otce nalíčené dívenky, jen jsem podotkla, že hodnocení make-upu žákyně není ideální postup pedagoga. S tím, že se holky malují a kluci nosí vyholenou šachovnici, asi nic nenaděláme. Popravdě řečeno mi to nepřijde úplně to nejdůležitější, ačkoliv nadšená z toho nejsem. Odpovědět  Pruhovaná  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 23:14:29) Grainne, není jen neformální a přirozená autorita. Je i autorita formální, a učitel ji má, je prostě nadřízenej. On nese zodpovědnost, není si s dětmi roven. Odpovědět  10.5Libik12  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 23:26:17) Grainne, ona přidělená autorita se přiděluje nejen na základě klientelismu a korupce, ale i vzhledem k odvedenému(studiu a praxi). Jestliže naučíš potomky, že kdo jim nevoní jako autorita, se nepočítá, chudáci až dospějou. A nejde jen o to, sklonit se před fanglí, ale přirozeně ctít řád, kterej tě chrání. Podívej se do zemí, kde řád neexistuje(víceméně celá Afrika), jak se tam berou po hlavě. Učím děti nikoliv držet hubu a krok, ale respektovat hierarchii. Myslíš-li si, že si chytřejší než pan učitel, můžeš mu za pár let omlátit o hlavu tubus z Yale. Kontrolní otázka? Jsi chytřejší než šéf? Neblbni, tak proč to neděláš ty? Odpovědět  Zasjaj.  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 0:03:06) Libik, "jsi li chytrejsi nez sef, proc to nedelas?" ja jsem nastesti mnohem blbejsi, nez muj sef Ale v jinych pripadech – sef – manager, veci (programovani, chemii, lekum) nerozumi, ale umi to prezentovat, zvelicovat, prodat, zuzitkovat nebo taky znehodnotit, zneuzit, vycucnot jen ve svuj prospech. Sef ma ty people skills a je zbehly v networkingu, cili chodi po briefincich, podava statementy a pojida chlebicky zatimco ty makas. Proto nejsi sef, jelikoz na kamaradickvani a intrikakareni ti pro mnozstvi zakazek a zakazniku nezbyva cas. Sef a podrizenej maji kazdej jine schopnosti a napln prace Odpovědět  10.5Libik12  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 0:09:44) Zasjaj, blbě jsem to řekla. Jsi chytřejší - míněno jsi schopnější(dravější, ambicioznější..) Já vím, že jsi vědec, takže u tvé práce může nastat situace, kdy manažer si na rozdíl od týmového hráče nevidí na špičku nosu, ale zase.... Co by byl Einstein bez prezentace. Musím jít spát, dělám v sobotu zkoušku z geopolitiky a rozhodla jsem se, že to uložím jen do krátkodobé paměti, tj zítřejší noc to jistí Odpovědět  Zasjaj.  Re: Memorování toť problém našeho školství  (24.4.2009 1:16:22) Libik, ja nejsem vedec, tvrdit neco takoveho by mi prislo trapny a legracni, ja jen pro vedce delam (pro ty, co jsou chytrejsi Odpovědět  pieris  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 11:12:49) A k učitelům - pokud je na škole atmosféra jako na naší - pan ředitel rozhoduje o všem a hlavně o odměnách - nelze mít k většině učitelů moc úcty. Podlézání, strach diskutovat a nepřiznat,že se něco dělá špatně (že třeba učitel nic nenaučí)- to je realita. Mít moc nad ostatními je opojné. Odpovědět  Lizzie  Nepraktičnost.  (23.4.2009 11:56:29) Čím déle jsem ze ZŠ, tím víc s podobným názorem souhlasím. Naše tedy rozhodně nebyla špatná, ale přece jen bych uvítala větší propojenost, praktičnost. Jenže - mám kamarádku, mladá inteligentní holka, potrpí si na dobrý vztah k dětem, má moderní učební metody - a stejně jí hází klacky pod nohy. Učitelka, co po dětičkách nic moc extra nového nechtěla a prostě si to nějak odklepaly holt byla pohodlnější partie:((( Odpovědět  ALianan  Re: Nepraktičnost.  (23.4.2009 12:16:03) Taky si myslím, že ve škole je důležitá propojenost předmětů a souvislosti. Proč v dějepise trvat na přesných datumech, stačí letopočet, okolnosti a logický myšlení. Teda pár důležítýh datumů jako je Bílá hora, ND, Karlům most, začátek a konec svět. válek - to patří k všeobecným znalostem, které by měl asi každý znát. Odpovědět  Lizzie  Re: Nepraktičnost.  (23.4.2009 12:27:13) Velinko, dějepis je obzvlášť otřesná záležitost, co se přístupu týče - x učitelů dětem dějiny znechutí biflováním - to jednak. A pak jsou kolikrát na ZŠ vykládány (samozřejmě ještě ve velice osekané formě) takové věci, že člověk nestačí koukat....:((( Odpovědět  ALianan  Re: Nepraktičnost.  (23.4.2009 12:33:54) To souhlasím, přitom zrovna dějepis je propojený se vším, není o biflování a už vůbec není nudný. Já jsem byla dějepisem vždy posedlá a troufám si tvrdit, že na ZŠ jsem měla o dějinách komplexnější vědomosti než učitelka. Jak vypadá dokonalá hodina dějepisu, jsem poznala až na střední, byla propojená s literaturou i dějinama umění, kolikrát jsme začali dějepisem a skončili v literatuře a naopak. Odpovědět  Beruška    •  Re: Nepraktičnost.  (23.4.2009 16:09:03) Já mám pocit, že to je právě největší slabina české didaktiky dějepisu. Chystám se psát odbornou práci o srovnání výuky dějepisu u nás a v Británii a koulím občas očima. U nás je to postavené hlavně na učení se historiografických fakt, za kanálem chtěj hlavně úvahy, interpretace dějin a podobně. Taky jsem si prohlížela vzorové testy na historii na oxfordskou univerzitu - byl tam nějaký text o válce ve Vietnamu a pod tím byly otázky ve stylu: proč k tomu došlo, jakej byl cíl armád atd. Tohle mi na českých školách chybí. Odpovědět  Zdena    •  Re: Memorování toť problém našeho školství  (23.4.2009 15:45:45) Snad Vás potěším. Učím občanskou nauku a přesně tak, jak píšete. Učíme se vyplňovat formuláře, reklamovat zboží, žádat o místo, sepisovat pracovní smlouvu, sestavovat rodinný rozpočet a ještě hodně více praktických věcí. Divil byste se přístupu některých školáků. Odpovědět

Majka SY ( dvě dospělé dcery)    •  zkušenost  (23.4.2009 11:23:44) Mám dvě dnes již dospělé dcery - jedna již ukončenou VŠ (techniku), druhá studuje VŠ (přírodovědu).Vždy jsem byla rodič podporující autoritu učitelů, vysvětlující, že ani všichni šéfové v životě nemluví řečí podřízených, podporující děti ve všemožném vzdělávání a propátrávání se taji věd i umění. Ale s přibývajícími lety mi české školství a učitelé ho prezentující žákům, připadalo čím dál horší. Základní nářky - oni neposlouchají a máme za to málo peněz, a proti tomu zoufalství mých dětí ze ztráty času ( poslední roky víceletého gymnázia jsem dceru ukecávala k návštěvě školy!!!!)Dcery se raději učily doma, než by poslouhali jízlivé poznámky a většinou monotonní výklad. Samozřejmně byly i výjimky, ale na získání radosti ze vzdělávání to nestačilo. Takže můj plný souhlas s autorem článku. Odpovědět  zuni  Re: zkušenost  (23.4.2009 11:36:16) "jízlivé poznámky a většinou monotonní výklad" To je přesný! Jak jsem psala níže, to by bylo lepší, aby našli v televizním programu nějaké dokumenty, a bylo by to o dost lepší. Možná i ono "poslouchání" by bylo větší, měli by s tím i míň práce a adekvátní ohodnocení! Mi taky rodiče vštěpovali, ať proti učitelům nebrojím. ve škole jsem tedy byla za drzou, a kupodivu jsem z toho nevyrostla. Pokud se něco nezmění, čeká moje budoucí děti asi Montessori - a nás klidně stěhování kvůli tomu. Bylo to hrozný. Odpovědět  Jazzmamka  Re: zkušenost  (23.4.2009 16:44:40) Vy máte v životě problémy asi se vším,že?Jsem na těchto stránkách jen občas,ale vy neustále něco kritizujete,všechno je špatně nebo spíš bylo,a teď to musíme změnit,nejlépe za každou cenu. Odpovědět  pavla 2 deti    •  Re: zkušenost  (23.4.2009 17:17:26) Ucim na zakladni skole 27 prvnacku a neda mi se do debaty zapojit.Konkretne Vas bych velice rada videla alespon 14 dni v kuse ucit tuto tridu. Proc nevyuzijete moznosti dane statem a sve deti si neucite sama,kdyz jste tak skvela. Montessori to nezachrani..z vlastni zkusenosti vim,ze deti z teto skoly(kde si prevazne hraji)maji veliky problem se zaclenit na "normalni"stredni skolu. Odpovědět  JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003)  Re: zkušenost  (23.4.2009 20:50:06) Že si děti v Montessorce převážně hrají může říct jen člověk, kterej se tam v lepším případě otočil ve dveřích, v horším případě tam nikdy nebyl. Kdo si osobně zkusí s těma "hračkama" hrát, zjistí, že to je dost makačka - vyžaduje to víc aktivity, než vyplňování pracovních sešitů a pokud škola chce po dětech i aby si plánovaly práci a nesly zodpovědnost za její dokončení, je to pro děti náročnější na samostatnost, než klasická výuka. Od nás z Montessorky např. odcházel chlapeček, kterému samostatnost dělala problémy, ale v běžné třídě pak okamžitě najel na samé jedničky a je spokojený, že může věci dělat víc mechanicky a neustále dostává pokyny co má udělat, takže se nad tím nemusí zamýšlet sám. Že jsou problémy s uplatněním na střední je celkem vtipné, když v ČR Montessorka zatím nemá druhý stupeň, takže na střední přechází děti, které na druhém stupni prošly klasickou základkou. Nicméně mám k dispozici aglicky psanou studii o dětech, které prošly Montessorkou v zahraničí a výsledky ukazujou na lepší uplatnění těchto dětí v reálnym životě. Dokonce ta studie proběhla na vzorku dětí, jejichž rodiče jsou podobného rázu (o školu byl větší zájem, než jaká byla její kapacita, takže se z uchazečů losovalo, kdo bude přijat a studie proběhla na dětech, které se o školu ucházely, přičemž některé prošly právě Montessorkou a některé běžnou základkou), takže výsledky nelze přičítat vzdělanějším rodičům nebo silnější sociální vrstvě obyvatel. Na požádání zašlu mailem. Odpovědět  Katka,kluci 6 a 10    •  Re: zkušenost - přesné  (23.4.2009 12:48:18) Naprosto přesné.Při rodičovské schůzce, když mi pí. uč. říká :"on mě neposlouchá, kouká z okna, nedává pozor....",mám chuť křičet: " a co já s tím ?? Musíte JE ZAUJMOUT, pak poslouchat budou". Doma, když kluk třeba s tátou kouká na dokument (např. válečný,Guadalcanal či co, povídají si o tom, jdou se podívat do atlasu, kde to je a odkud tam kdo připlul...), baví ho to a poslouchá, diskutují o tom ještě půl hodiny potom... Zajímalo by mě, jaká konkrétní opatření mám jako rodič učinit, aby kluka výklad ve škole zajímal? Jak mám jako donutit dítě , aby ho něco zajímalo, když to je podávano nezajímavou formou ?? Odpovědět  Grainne  Re: zkušenost - přesné  (23.4.2009 13:11:44) Katko, na otázku: Znáte nějaký pedagogický postup, jak zasáhnout z domu, když dítě neposlouchá (zlobí, baví se něčím jiným), mi nikdy žádný pedagog neodpověděl. Jedině snad s dítkem navičit, jak předstírat pozornost a nudit se tiše a neokázale. Naštěstí mám děti geniální a s léty vyvinuly celou škálu způsobů, jak nedráždit a tiše přečkat čas ve škole, aniž by došlo ke katastrofě. Tu a tam se sice nezadařilo úplně, ale přežila jsem 2x, přežiju i potřetí. Odpovědět  Helena    •  Re: zkušenost - přesné  (23.4.2009 15:25:49) Žádné dítě nezaujmete vším. Každé zajímá něco více, něco méně. A pak jsou ještě věci, které jsou naprosto nezáživné, ale pro život je prostě potřebujete. Nebo Vás snad bavila a zaujala vyjmenovaná slova? Ale zkrátka je potřebujete, tak jste se je musela naučit. I ty děti se musí naučit, že ne všechno, co dělají, je nutně musí bavit. Opravdu všechno, co v životě děláte, děláte se zaujetím a ráda? Odpovědět  Katka,kluci 6 a 10    •  Re: zkušenost - přesné  (23.4.2009 15:55:10) Ne nedělám, samozřejmě. Ale když vidím, jak se učí třeba jazyk na kurzu třeba u nás ve firmě (dospělí lidé) a jak paralelně postupuje učitelka mého syna ve škole (čtvrťáci), tak bych vraždila. Zatímco tady se třeba číslovky učily tak, že se hrálo bingo(nejdřív s dvoucifernými, pak třeba s pěticifernými čísly), synek bifloval z učebnice "do příště se to naučte". Zatímco tady se hraje hra : kdo si za určitý čas vzpomene na nejvíc slovíček od určitého písmene, synek neustále bifluje z knížky (..ne, vlastně už už nebifluje, prdí na to, je už totálně otrávený...).Já prosím vím, že ne vše se dá dělat zábavně. Ale při troše snahy to u spousty věcí jde. A šlo mi hlavně o to, co by si jako pedagogové od rodičů představovali za opatření ke zvýšení pozornosti dětí ve škole . Vlastně už tuším : děti by mohli pozornost alespoň předstírat, však se jim to bude jednou hodit na poradách :) Odpovědět  zuzkasim  Re: zkušenost - přesné  (23.4.2009 21:26:22) Zeptej se, kolik bere lektorka firemního kurzu a kolik učitelka tvého dítěte. Neříkám, že učit se má podle výše platu, ale v tomto případě by se tu část řešení asi dala najít. Nikdy jsem neslyšla o firemním lektorovi, který by za nic nestál - okamžitě by totiž byl vyměněn. Firma má velký zájem na tom, aby peníze za kurz nevynakládala zbytečně. Potom ve škole možná zůstanou někteří lidé bez zájmu, protože ti lepší utíkají dělat lektory. Nechci žehrat na nízké platy učitelů, ale chci ukázat souvislost, nic víc. Odpovědět  Katka,kluci 6 a 10    •  Re: zkušenost - přesné  (24.4.2009 10:01:25) Tohle já samozřejmě vím.Přesto si myslím, že i samotné pí. učitelce by se s dětmi lépe dělalo hravou formou, by´t za to má méně peněz než firemní lektor.Učit jazyk stylem "do příště se naučte slovíčka z lekce 7", to opravdu v případě malých dětí není to pravé ořechové..... Odpovědět  Helena    •  Re: zkušenost - přesné  (24.4.2009 10:28:32) Je rozdíl učit dospělé a děti. Ti dospělí jsou na tom kurzu víceméně dobrovolně, většinou si ten kurz také sami platí a ty částky jsou hodně vysoké. Děti se ten jazyk neučí tak úplně dobrovolně, místo školy by určitě byly úplně někde jinde a dělaly úplně něco jiného. Pokud si bude učitelka s dětmi jenom hrát, nic je nenaučí. Ti dospělí v kurzu si možná více hrají, ale o to více musí potom "šrotit" sami doma. Odpovědět

Lenka    •  Zádná změna  (23.4.2009 11:55:18) Co se týká obsahu a osnov, myslím, že se škola tak nezměnila. Horší se mi jeví současný trend - všechno si najít, nic nenosit v hlavě. Pod příspěvek Luciq bych se snad mohla podepsat - šiky sebevědomých arogantních hlupáků válcují svět a ty chytré a slušné. Hlavně, že mají sebevědomí, drzé čelo a image... Ty, co jsou kvalitní a umí, stojí v pozadí, protože jim chybí to drzé čelo. Skvěle je to vidět v naší politice - tam je výkvět samých kompetetních odborníků. Většina kroků, které udělají, je ke škodě věci. Viz nedávno - přendali zákonem výplatu mateřských na stát, a ženy nemají mateřskou i několik měsíců vyplacenou a nikoho to nezajímá. Nikdo není zodpovědný, peníze jsou zadržovány, sankce za to žádné. Proč, když výplata přes zaměstnavatele fungovala bezchybně. A to je jen jeden z mnoha případů. Odpovědět  Lenka    •  Re: Zádná změna  (23.4.2009 12:10:05) Jinak - musí se smát prvnímu příspěvku "děti nejsou ustrašené ovce" - zlobí, odmítají se učit...jestli ono to nebude obraz celé společnosti, děti, kterých rodiče doma říkají, že učitel je tupec a které se i při kázeňských přestupcích vždycky postaví na stranu svého dítěte těžko můžou čekat, že je vynervovaný pedagog něco naučí. Místo učení totiž musí suplovat roli rodiče - krotit sebevědomé spratky, kterým nesmí nikdo nic poručit, natož nedejbože je nějak omezovat. Hodně dospělích si dneska plete sebevědomí s egoismem, drzostí a bezohledností...asi si myslí, že čím "oprsklejší" jejich dítě bude, tím líp se mu bude v životě dařit. Pak to ale ve společnosti i ve škole vypadá tak, jak to vypadá. A těžko se dá naučit něco někoho, kdo se ve skutečnosti učit nechce a bere školu jen jako omezování svých osobních svobod. Odpovědět  Lenka    •  Re: Zádná změna  (23.4.2009 12:20:22) Pomalu dočítám...a opět musím souhlasit s Luciq pamět se musí trénovat a taky získat určitý základní objem informací Já teda nevím, vyhrotím to...ale jak byste se dívali na lékaře, který k tomu, aby stanovil základní banální diagnozy jde hledat na internet nebo studovat odborné knihy. Tím neříkám, že to nedělá, ale určité znalosti musí mít v hlavě proboha. A jak dospěje k těm medicínským znalostem - tím, že postupně bifloval - písmenka, pravopis, násobilku, pak biologii atd. atd...a nakonec medicínu. Vážně si někdo může myslet, že z člověka, který spoléhá na to, že všechno vygoogluje, vyroste inteligenční elita? Odpovědět  Rapiti  Re: Zádná změna  (23.4.2009 12:26:18) Pokud si ten lékař pouze nabifluje data zpamněti a nebude znát souvislosti, tak bych fakt nechtěla být jeho pacientem. Odpovědět  Rokytka  Re: Zádná změna  (23.4.2009 12:43:14) Vtip je v tom, že pokud nebude znát ta data zpaměti, nebude mít v čem hledat a nacházet ty souvislosti, chápeš? Odpovědět  zuni  Re: Zádná změna  (23.4.2009 12:45:12) mně osobně stačilo znát ta data v tu chvíli (třeba je mít jen napsané). Proč zpaměti? Fakt si dnes nepamatuju všechny data, kdy který stát vyhlásil válku na začátku první světový. A skutečně jsme se to učili! to bylo takovejch 10-15 dat (den/měsíc/rok) během jednoho měsíce, co ta válka začala. K čemu? Odpovědět  Alice    •  Re: Zádná změna  (24.4.2009 23:43:59) Nedalo mi to, abych se neapojila do diskuse. Tady se pořád dost lidí ohání tím, proč se dnes učit informace nazpaměť, když se dají "vygooglit". Ale zapomíná se na jedno - google Vám vyhodí strašné množství informací a Vy, pokud si z nich chcete vybrat ty relevantní, musíte mít o dané problematice alespoň základní povědomí. Jinak Vám může někdo nakukat například to, že kyslík má chemickou značku Cy a je to velmi jedovatý plyn ;-) Odpovědět  Lída,3 kluci a holka  Re: Zádná změna  (23.4.2009 12:48:57) Lucig, není ale nutné znát ta data přesně - stačí vědět, jak ty události šly za sebou a kdy zhruba to bylo... přece je k ničemu vědět zpaměti, že Karel IV. se narodil 14. května 1316, stačí, že to bylo někdy v první čtvrtině 14. století takže na trůn nastoupil cca ve 30 letech Odpovědět  Rokytka  Re: Zádná změna  (23.4.2009 12:42:06) Naprosto souhlasím - i já mám obavy, jací "odborníci" z našich škol pod heslem "pryč s biflováním" vyjdou... Odpovědět  zuni  Re: Zádná změna  (23.4.2009 12:43:37) Děsní, děsní. Třeba přirozeně zvídaví. Bez ubitého smyslu pro tvořivost. Pro vlastní úsudek. Věřím tomu, že pro část našeho "stádoidního" národa to bude úděsné. Odpovědět  myš    •  Re: Zádná změna  (23.4.2009 13:30:47) No, my jsme se za totáče na základce biflovali izolovaná data v dějepise, spousta fakt v biologii, že někde v Guatemale se těží fosfor, rtuť, mangan, vápenec nebo dalších x věcí, seznamy knih, které nějaký autor napsal a kdy přesně se narodil atd....prostě jsme se to nabiflovali a do druhého dne zapomněli. Většina ani netušila co je to mangan a proč to tam vlastně těží, ale hlavně to mít na písemku nadrcené. Podobné to bylo na střední. Jako tréning paměti to bylo slušné, ale jako základ do života téměř ničemu. Tak si nemyslím, že dřív vylejzali ze škol nějací vědátoři. Bohužel jsme se nenaučili dávat si věci do souvislostí, pochopit výklad, ptát se bez obav, že vás někdo sjede nebo zesměšní, diskutovat a vyhledávat si informace. Já si nemyslím, že je zbytečné učit se na základce a střední hodně fakt, ale mělo by jich být méně, než dnes a neměla by chybět ta druhá stránka výuky, jak píšu výše.... Odpovědět

Dawe    •  Veliký souhlas  (23.4.2009 12:39:41) Já naprosto souhlasím! Pamatuju si to přesně z dob kdy jsem ještě chodil do školy já. ty děti se učí nazpaměť věci kterým prostě nemůžou rozumět ale hlavně že to odříkají jak je to v sešitu, tudy cesta za poznámím tedy nevede. Dnes, když by mi to zajímalo a rozuměl bych tomu už mi to nikdo nevykládá, tenkrát to bylo na obtíž, jen nějak mít dlušné známky jakýmkoliv způsobem. Děsím se doby kdy budou takto mučit ve škole mé dítě, budu s ním hrozně trpět, tyto odříkáváací praktiky na školách opravdu jsou, já to zažil i na střední a nerozuměl tomu nikdo, všichni se to jen naučili nazpaměť, větu která naprosto nedávala smysl nebo definice a podobně, je to celé na nic a v životě z toho budou potřebovat minimum. Odpovědět  maja    •  Re: Veliký souhlas  (23.4.2009 13:52:49) To mi připomělo, jak jsme se asi ve 3. třídě učili nazpaměť takovéto hmyz - blankřídlý, neblanokřídlý , krovkový nebo jaký . No byla toho celá tabulka jak hrom. Dneska vůbec nevím, co v ní bylo, pamatuji si jen, jak jsem se to musela naučit, dokonce přesně kde jsem byla já a že naproti seděla máma a že v puse jsem měla rovnátka... Když nad tím teď přemýšlím, tak teda vůbec nechápu, na co zrovna tohle se má dítě nabiflovat. ( u dcery jsem to nezaregistrovala, že by se to učila, tak asi to zaplaťbůh zrušili) Odpovědět

Ledersonka  čeština  (23.4.2009 14:19:12) Já v práci dost používám maily a řeknu vám, že co z některých lidí padá za gramatické perly, to by i můj syn v 6. třídě udělal míň chyb - tvrdé a měkké i, shoda podmětu s přísudkem, diakritika ve větách.... fakt paráda. Jinak co se školy týče, prostě nejde se zavděčit se všem. Některé dítě miluje matematiku, jiné tělocvik. Podle mě, by člověk měl mít všeobecný přehled a kde jinde ho získat, než ve škole. Proto se to asi jmenuje základní škola, kde dítě získá základní a povšechné vědomosti a pak si může vybrat, čemu se chce dále věnovat... Odpovědět

Zdena    •  i jiný úhel pohledu  (23.4.2009 15:09:02) Chci předložit ještě jeden poznatek, tak trochu z jiné strany. Učím na gymnáziu už nějaký ten rok. Mám v živé paměti dobu, kdy jsme u nás otvírali první primu víceletého gymnázia. (Asi tak před 13-14 lety). Přišli k nám žáci, které bylo radost učit. Zvídaví, přirozeně inteligentní, většinou se brzy přizpůsobili trochu náročnějšímu způsobu výuky, než měli na základce. Nebyly s nimi celkem ani žádné kázeňské problémy, není divu, že se základkám nelíbilo, že jim odebíráme ty nejlepší. A hlavně - oni tady CHTĚLI být. Dnes k nám nastupují děti, které jsou sice silné inviduality, ale jen pro sebe. Většinou nemají základní školní návyky ze základky. Uprostřed hodiny se zvednou a jdou se projít, když se jim chce něco říct, tak to vykřiknou. Klidně řeknou učiteli, že teď mají hlad a že tedy teď budou svačit a do toho sešitu si to prostě nezapíšou. Dovedete si to představit? Jedenáctileté děti. V posledních letech se tyto manýry objevují i u nastupujících středoškoláků. Na dotaz, proč si vybrali právě naši školu, když je to tady nebaví, odpovídají, že oni by nejraději nikam, ale že musí kvůli rodičům. To studium také podle toho vypadá. Samozřejmě, ne všichni se takto chovají, většina studentů jsou skvělí mladí lidé, se kterými se dá na úrovni diskutovat, kteří jsou svědomití a vychovaní, s opravdovým zájmem o všechno kolem sebe. Teď si představte, že mezi těmi 30 máte dva - tři nevychované fracky s hulvátským chováním, jejichž jediná zábava je provokovat - jak sami přiznávají. Šikanují spolužáky a učitele klidně pošlou někam. Reakce rodičů? Ti nám řeknou: my si s ním (s ní) doma také nevíme rady, tak s ním (s ní) něco udělejte. Může někdo poradit, co? Odpovědět  Jiřina    •  Re: i jiný úhel pohledu  (23.4.2009 15:49:07) Vyrazit ze školy, ať jdou makat na nekvalifikovanou pozici a poznají, zač je toho loket. Obávám se, že s těmito týpky v tomto věku už nenadělá škola nic, protože ten základ měli mít z rodiny. Taky pozoruju, že poslední dobou se klade důraz na "individualitu dítěte", ale mnohdy se to přehání a vychováváme jen egocentrické lidi, kteří jsou sice sebevědomí, ale nechápou, že je taky potřeba se podřídit pravidlům, kvůli ostatním a celé společnosti. Odpovědět  Grainne  Re: i jiný úhel pohledu  (23.4.2009 16:15:30) Zdeno možná mít rád(a) i ty největší zmetky. Já nevím jak, ale oni to poznají. Koneckonců, studovaný pedagog by neměl od laiků žádat rady, jak naložit s problémovým žákem. Odpovědět  sarmi  Re: i jiný úhel pohledu  (23.4.2009 16:37:39) grainne, studium pedagogiky na vs te nenauci, jak mit rad vsechny sve zaky. ono je to takove zaklinadlo - mate vs, musite vedet, jak ven ze svizelnych situaci. neni tomu tak. tohle se da naucit pouze v praxi. taky bych byla rada, kdyby to slo, ono to ale skutecne neni moc realne. ucitel by bezesporu mel byt profik a pred kolektivem deti zadne z nich neuprednostnovat nebo neupozadit. ale jen on sam vi, jak to ma. kantorina, napr. vedle zdravotnictvi je jednou z nejcastejsich profesi se syndromem vyhoreni. hadejte proc? je to desne emocionalni zalezitost, zodpovedna a vycerpavajici. bohuzel ne vzdy ma zpetnou vazbu :-( Odpovědět  bleděmodrý vamp  Re: i jiný úhel pohledu  (23.4.2009 17:59:20) Zajímalo by mě, za co nese učitel odpovědnost, když říkáte, že je to zodpovědná práce. Pokud si vzpomínám, tak tělocvikáři byli v tomto směru chudáci, těm se kladli za vinu úrazy dětí v tělocviku. Jinak ale nevím, že by učitelé nesli odpovědnost za výsledky své práce, například za to, jestli děti něco umí nebo ne. Vyhoření může být z toho, že učitel předává to nejcennější - znalosti, dovednosti, atd., které si jinak ve své profesi střeží každý sám pro sebe, a čeká ho za to většinou jen nevděk. Pak školní prostředí, odlišné od okolního světa, dost jednostranné zaměření - v jiných profesích je to většinou rozmanitější. Odpovědět  Pruhovaná  Re: i jiný úhel pohledu  (23.4.2009 23:39:08) Sakryš Grainne, že já musím pořád reagovna tebe, máš takové pěkné příspěvky Znáš nějaké jiné povolání, kde by člověk MUSEL mít rád i zlovolné zmetky, aby se o něm řeklo, že je ne dobrej, ale že má základní kompetenci k té práci? Co je to za nehorázný požadavek? Odpovědět  kili    •  Re: i jiný úhel pohledu  (23.4.2009 23:44:40) Kdyby nebe vyslyšelo volání žáků, nebyl by na světě jediný učitel Odpovědět  Grainne  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 8:22:05) Pruhovaná, nejde o bezmeznou lásku k bližnímu, ale mít rád zmetky člověku dost usnadňuje život. To je prostě paradox života. Když se proti zmetkovi šprajcneš, pokud možno už předem, protože je zmetek, budeš chodit naštvaně životem, protože pravděpodobnost, že se zmetka zbavíš coby pedagog na ZŠ, je mizivá. Když přehodnotíš osobní postoj, je tu šance, tak okolo 25%(můj momentální výmysl), že zmetek není zmetek, ale pouze naplňuje očekávání. Pokud se nenaplní těch 25%, ve finále zjištíš, že pokud nejsi zaujatá už předem, zmetek ti leze na nervy mnohem méně. Ne, ale vážně, buď fakt o existenci zmetků na této zemi pojmeš jako důvod nechuti vůči svému povolání a budeš zhnusena prací a poté i životem, v tom případě je jedinou spásou vyhoření - nebudeš zhnusena, ale bude ti všechno jedno. Nebo přijmeš existenci zmetků jako prostý fakt, nevyvolávající zvláštní hlubokomyslné emoce. Přibližně jako počasí. Když je počasí, které nám osobně nevyhovuje, nadšení sice nejsme, ale obvykle nám to do života nezasahuje. Zajímavé je, je celkem snadno přežíváme fakt, že nadřízený je zmetek, opačný stav neseme mnohem hůř. Proč? Odpovědět  Pruhovaná  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 17:04:16) Grainne, je přece rozdíl mezi přijetím existence zmetků a jejich určitou tolerancí (dokud neomezují život a svobodu jiných) a mezi tím, mít je rád. Mít někoho rád je dost silná emoce. Toleranci do značné míry podporuju, vyhýbání se nálepkování je taky jasná věc. Fakt je, že zmetci prostě jsou. To, že je někomu dvanáct nebo patnáct neznamená, že nemůže být prostě nepovedenej hajzlík. Jak ke svému zmetkovství přišli je jiná, ale nevidím důvod se jim podřizovat nebo podle nich řídit svět (nebo třídní mikrosvět) nebo se vinit z toho, že jej nemám ráda. Odpovědět  Grainne  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 17:12:25) Prtuhovaná, neber všechno doslovně a smrtelně vážně. Je rozdíl mezi poněkud otravným rošťákem a zmetkem, který zatvrzele úmyslně škodí. Těch druhých je, dovolila bych si říct, opravdu minimum, takže smrtelně vážné prožívání každého zazlobení vede k tomu, že se nám pedagogové hroutí a vyhořívají. Zbytečně, jen to chce si až přehnaně neoprašovat ego, on se svět nezboří, protože úča neubalancovala jednu hloupou poznámku, nebo holčičí brebentění. K nehynoucí lásce ke všem bližním fakt nikoho nenabádám. Odpovědět  Hanka 75  Re: i jiný úhel pohledu  (28.4.2009 21:08:59) Četla jsem vaši diskusi Grain a Pruhovaná a ráda bych připsala, že příspěvky Pruhované se mi moc líbí, jak obsah, tak vyjadřování. Chce být přesná, nečeho se dobrat, souhlasím též s obsahem... naopak G. nic moc, rady až to protistrana nebere tak vážně... to se mi nelíbí. Házíš něco "do placu", ale já bych s tebou diskutovat nechtěla, protože to vlastně nemá hlavu a patu, nebo spíš základnu, kterou bys promyslela a poctivě vypsala podstatné. Něco hodit do diskuse a pak psát, že tohle protistrana bere moc vážně, a tohle je zase takhle.. proč to sem vlastně píšu. No proto, že opravdu oceňuji příspěvky Pruhované a proto, že mě mrzí, že právě takových tu není víc. Odpovědět  bleděmodrý vamp  Re: i jiný úhel pohledu  (29.4.2009 8:37:12) Pokud považujeme někoho za zlovolného zmetka, on to vycítí nebo mu to dokonce dáme najevo, pak nám to splní beze zbytku. Já jsem také učila, ale zlovolného zmetka jsem nezaznamenala. Odpovědět  vesna    •  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 8:31:18) Prepac, ale tak je to v kazdej sfere. Kym som robila v statnom sektore, musela som respektovat niektorych ludi napr. z ministerstva, ktorych som si vobec nevazila, boli to hnusny ludia, podrazaci.., ale boli to spolupracovnici. V sukromnom sektore sa stretavam s rovnakymi pocitmi. Klienti su tiez niekedy ludia, ktorych by som najradsej zakazala, ktory nemaju ani stipku ludskosti a predca, su to klienti a musim byt mila a pro-klientsky orientovana a nikoho nezaujima, ze mam voci nim vnutorny odpor. Chcem len povedat, ze ten pocit prezivaju denne ludia vo vacsine profesii a pedagogovia v tomto smere nie su vinimkou. Odpovědět  Grainne  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 8:45:57) Jistěže a potom je s podivem, že tu nevznikají ani oslavné, ani hanlivé články o lidech, kteří se prostě s existencí jedinců, kteří jim nějakým způsobem vadí, škodí, nebo jenom"nesedí", musí v reálném světě smířit. To vpodstatě navazuje na to, co jsem už psala, že škola je odtržená od reality. Konfliktní a rušivé typy najdeme všude a ne vždy je možné se jich zbavit, nebo utíkat. Je nutné s tím pracovat tak, aby to bylo alepoň k přežití. Jsme jednoduše nuceni s tím pracovat, protože v okamžiku, kdy svou bolest vylejeme do světa, dostane se nám rady:"Tak s tím něco dělej". Proč by s tím neměli dělat něco pedagogové? Nedokážou se vypořádat s obecným společenským jevem? Jak tedy chtějí realisticky připravovat druhé pro život? Odpovědět  Zasjaj.  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 12:27:38) Grainne, "nějakým způsobem vadí, škodí, nebo jenom"nesedí", musí v reálném světě smířit." nemusi, pokud nekdo prekroci unosnou hranici skodeni, je ze spolecnosti vyloucenej, jinak by ta spolecnost nemohla proste fungovat. Kdo krade a podvadi, je zavrenej a ne, ze se s tim musime smirit. Kdo neustale narusuje hodinu a ublizuje ostatnim, musi bejt taky vyrazenej z normalni tridy, jinak by se ty ostatni prumeru odpovidajici deti vubec nic nenaucily, stejne jako spolecnost by nic nevybudovala, kdyby se v ni volne pohybovali zlodeji a vrazi, ze jo. Odpovědět  Grainne  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 13:02:58) Zasjaj učila jsem pár let, třídy byly narvané k prasknutí a potkala jsem jednoho jediného (1 ks) jedince, který byl opravdu nezvladatelný. Bylo to v důsledku duševní choroby a to se opravdu zvládnout nedalo. To není zas tak moc. Nevím, co říkají statistiky, ale pokud se rapidně nezvýšil počet psychiatrických onemocnění, není důvod si myslet, že by se měl rapidně zvýšit počet nezvladatelných žáků. Přirovnávat krádeže a další zločiny k vyrušování při hodině je mimo mísu, to promiň, tím se nehodlám zabývat. Buď krade a pak je postižitelný, minimálně se vyrozumí OSPOD, který může konat, nebo je trestně postižitelný. Nebo vyrušuje. Za hlasitý smích v tramvaji se taky nestíhá a nezavírá. Odpovědět  Zasjaj.  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 13:31:58) Grainne, ja nikdy neucila, to musim rict, ze pred tebou smekam. Jednou jsem byla na skole v prirode vychovatelkou a neco tam i ucila, ale nastesti pro mne toho "jednoho" ze skoly v prirode preventivne vyloucili. Nevim, zda to bylo prehnane, ci ne, ja ho nikdy nepoznala, tam neprijel. Psala jsi, ze kdyz nekdo "skodi", musime se s tim smirit, s tim nesouhlasim. I ve skole se krade a fyzicky ublizuje, vrazdi jen zridka smirovat se s tim nemusime. V dospele spolecnosti se nesmirujeme s tim, kdyz nekdo rusi v divadle nebo na koncerte - co by z toho meli ostatni platici divaci? Ten ozrala nebo magor je vyvedenej. Deti jsou ve skole platici divaci - jejich rodice financuji skolstvi ze svych dani a nechtej, aby vyuka byla zavazne narusovana. Odpovědět  Grainne  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 13:40:24) Zasjaj, krádeže a šikana patří do kompetence jiných státních orgánů. Vyrušování patří do kompetence učitele. Nepředpokládejme, že je reálné, aby si i rodič, považující školu a učitele za dobrou věc, tu a tam odskočil ze zaměstnání a napomenul své rozverné dítko, které učitel nezvládá. Kdo tedy se má vypořádat s vyrušujícím žákem, ne li učitel? Odpovědět  Zasjaj.  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 13:48:09) Grainne, ja nevim, myslim ze rozhodne ne rodic, ale taky ne uplne kazdy ucitel, ale skolni system. extremni deti bych asi vyradila do extremi tridy k mimoradfne schopnym ucitelum, krotitelum, s extra psychologickou peci, opakovanou diagnostikou proc se vlastne tak chova, co se deje a tak. pamatuju, ze tech mimoradne schopnych ucitelu, ktery fakt zpacifiokovali i ty nejvetsi magory, bylo za mou skolni dochazku jen par. kdyby byly takovy naroky na ucitele, nevim, to by nemohl ucit temer nikdo. Odpovědět  Grainne  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 14:10:54) Zasjaj, to už tu bylo - zvláštní a poté speciální školy, kam se téměř bez rozmyslu a automaticky přeřazovaly děti, jakkoliv nezapadající do systému, děti s mentálním postižením, ale i děti "zlobivé", pokud neměly bojovné a znalé rodiče, tak i děti s různými poruchami učení, bez ohledu na skutečnou inteligenci..... Ne, tak to bych opravdu nechtěla, aby se opakovalo, to by společnost automaticky vylučovala nepohodlné (nikoliv zločince) jedince. Jestliže jsou učitelé, kteří to zvládají, jak je možné, že jiní to za stejné peníze a se stejným vzděláním nezvládají? Kdy je tedy chyba? A máme tedy odstraňovat "nepohodlné", jen aby se méně schopným kantorům lépe žilo? Odpovědět  Zasjaj.  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 18:35:53) Grainne, "A máme tedy odstraňovat "nepohodlné", jen aby se méně schopným kantorům lépe žilo?" ne proto, aby se jim lepe zilo, ale proto, aby to vetsina kantoru vubec zvladla, pac ve vetsine jsou vzdy ti prumerni, ( ale za to muze statistika ) A v dusledku toho, ze to vetsina kantoru zvladne, aby se bezny zak taky neco naucil. Urcite dobri a ukazneni zaci inspiruji slabsi a mene ukaznene, ale jeden jedinej maogr - at uz ve skole nebo na pracovisti - bohate staci k tomu, aby rozlozil uplne vsechno. Ja bych volila stredni cestu, spatne zvladatelne zaky do extra tridy stejne skoly, kde by byli umisteni docasne a na mene nebo vice predmetu pod vedenim nejakeho specialniho komanda, nez by byli znova a lepe diagnostikovani, trochu upesneji zvladnuti a posleze opet zpatky integrovani...pripadne by tam byli vykazani vzdycky, kdyz je to chytne. Asi naivni predstava. Odpovědět  Grainne  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 18:42:51) Zasjaj, no v Americe v některých školách v kritických místech učí bývalí členové námořní pěchoty. Jenomže pro veterány v našich školách opravdu není místo, tam se sveřepě drží ti otrávení, znechucení a méně schopní s patřičným titulem. Pak chodí okázale trpět na Rodinu. Mám je politovat? Odpovědět  Pruhovaná  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 17:09:57) Nutil tě nekdo, abys blbého spolupracovníka nebo klienta MĚLA RÁDA? Chovala ses k němu korektně, ale uvnitř jsi k nim měla odpor... Grainne psala o tom, že zmetka žáka musí mít učitel RÁD, protože když nemá, ten zmetek to pozná a pak se holt nemůžeme divit, že je zmetek (to samozřejmě přidávám). Chápeš rozdíl mezi akceptací nebo korektním vystupováním vůči nesnesitelnému klientovi (kterým může být i žák) a tím, když někoho mám RÁD? Copak je význam slov mít rád tak nepochopitelný? Odpovědět  Grainne  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 17:13:28) ...ani nenutím, no to už vůbec ne. Odpovědět  Pruhovaná  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 17:24:12) Co to? Moc nechápu? Psala jsem to Vesně.. Ale teda neplatí, jak jsi psala "mít rád(a) i ty největší zmetky. Já nevím jak, ale oni to poznají." ? Není to nucení, ale předjímání a nesmyslný požadavek na vklad osobní pozitivní emoce k někomu, k němuž ji prostě nelze cítit. A když necítíš, jsi blbej učitel - ? Odpovědět  Grainne  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 17:31:06) Pruhovaná, vždyť to říkám, neber všechno tak vážně a doslovně, pak se zbytečně užíráš nesmysly. Pochop, že mi je jasný, že ty prostě Vomáčku ráda mít nebudeš a nebudeš, protože Vomáčka je pro tebe jenom zmetek. Pro mě je spousta zmetků taky osobnost a tu a tam se projevují dost vyhraněně. Mám je ráda, taky mám problém s autoritami. Obzvláště s autoritami kolegyň učitelek a ředitelů škol jsem měla takový problém, že jsem prchla. Taky mě nebudeš mít ráda, ovšem pokud se začneš dusit vzteky nad mým požadavkem, budeš to mít těžký a budeš to mít horší, než kdybys mě měla ráda. Jednoduchý jak facka, ještě pořád to nechápeš? Odpovědět  Blanka    •  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 7:59:49) I pedagog je jen člověk a to na konci článku nebyla ani tak otázka jako spíš povzdech ne ? Nejhorší jsou rodiče, kteří prostě chování svých dětí neřeší, škoda, že jim učitel nemůže dát pár facek, teď myslím ty děti, i když někteří rodiče by možná taky potřebovali vzpamatovat. Je určitě těžké mít rád cizí dítě, natož spratka, který se snaží učitelům i spolužákům udělat ze života peklo. Odpovědět  babi_  Re: i jiný úhel pohledu  (23.4.2009 16:36:00) Poradila bych se studovaným pedagogem, případně se pedagogickým zaměstnancem školy. Existuje nějaký metodický pokyn, co s takovými nestudenty? Je možné, jak je tu již navrženo, poslat jej na vyšetření a pro pomoc k psychiatrovi? Nebo alespoň do PPP? Co výchovný poradce na škole? Musí být přeci nějaká cesta, jak moci vzdělávat normální studenty aniž by v tom bránili nestudenti. Odpovědět  Zdena    •  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 10:38:38) V tom je právě ten největší problém. Poslat na vyšetření nebo do PPP. Jenže to učitel sám nesmí. S tím by musel rodič souhlasit. Nepřejte si slyšet reakce některých rodičů, když jim velice taktně a opatrně vysvětlujete problémy jejich dětí. A ještě musíte velmi opatrně volit slova, protože máte okamžitě na krku žalobu. Odpovědět  Grainne  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 10:53:13) Zdeno, já vhodnou volbu slov, pokud mluvím s někým, s kým mám vyřešit problém, volím automaticky. Předpokládám, že i u učitele je to samozřejmost a naopak nepředpokládám, že by chtěli vydat rozkaz příslušným výnosem. To by sice bylo pohodlné a rychlé, ale minimálně neetické. Odpovědět  Jazzmamka  Re: i jiný úhel pohledu  (23.4.2009 16:40:43) Je to tak.Učím v 1.třídě a stále častěji narážím na údiv rodičů,když mají děti umět mláďata zvířat,dny v týdnu nebo kdy se narodily a kdy mají svátek.Kantor aby se obával toho,že rodičům tyto poznatky připadají náročné a zbytečné. Myslím,že tady někde to začíná - rodiče i děti mají mnoho práv a pak ještě nějaká ta práva.Ale žádné povinnosti,pokoru. Jinak ale souhlasím s autorem hlavního článku,že mě "vytáčejí" takové přístupy kantorů jako : máme se učit jen tučně vytištěné věty,máme si vypsat souhrnný odstavec apod.URČITĚ záleží moc moc na učiteli jako člověku.Jak on přistupuje k životu,jak ho umí prožívat,jak umí dětem skloubit poznatky z více předmětů a ukázat jim to prolínání a ten odraz praktického života v něm. Odpovědět  Ráchel, 3 děti  Re: i jiný úhel pohledu  (23.4.2009 17:26:01) většina dětí v ČR prochází mateřskou školou. To, že děti neumí mláďata zvířat a dny v týdnu, je tedy asi vizitka školek. Odpovědět  Adélka    •  Re: i jiný úhel pohledu  (23.4.2009 21:44:45) Ráchel, takže na vině jsou už dokonce učitelky ve školkách? To myslíš vážně? Moje děti mají leporela, která s nimi "čtu" zhruba od 1 roku, tam jsou zvířátka. Nejdříve jsme se učili, jak které dělá, potom jak se jmenují jejich mláďata, kde žijí a čím se živí, popř. čím jsou nám užitečná. Syn má zanedlouho 4 roky a tyto znalosti má. Mateřskou školu nenavštěvuje. Je pouze mou věcí, co ho naučím, a když začne chodit do školky, neznamená to, že já se s ním přestanu bavit. Neměli by učitelky ve školce naučit děti taky být bez plen, jíst příborem, obléct se, zavázat si boty, pozdravit, poděkovat, poprosit, po obědě odnést talířek...? Může se to tam dopilovat či posilovat, ale školka přece nemá za úkol tohle děti učit? Probírá se to tam, ale nepředpokládá se, že to děti ještě nikdy neslyšeli. Odpovědět  Ráchel, 3 děti  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 13:55:14) klid, to byla taková ironická poznámka. Moje děti do školek nechodily - a tyto znalosti měly, protože jsem se jim samozřejmě věnovala. Já tím spíš narážela na to, jak se často mluví o tom, jak je MŠ strašně důležitá, aby děti později uspěly ve škole. No a ve skutečnosti, přestože tam některé děti tráví většinu času, tak toho moc neumí. Odpovědět  Adélka    •  Re: i jiný úhel pohledu  (24.4.2009 16:24:30) Já se právě tvému příspěvku docela divila, protože tě odtud znám, sice s tebou nemusím ve všem souhlasit, ale úsudek máš vcelku zdravý. Mateřská škola je jistě důležitá, hlavně na trénování sociálních vztahů, podrobení se určitému režimu, kdy už se musí brát ohled i na ostatní, pracovat ve skupině atd. Pro sociální případy je to možnost naučit se i ty zmíněné základy, ale školka nemůže suplovat rodinu. Nemyslím si, že je školka nutná, ale je určitě dobrá. Odpovědět  vesna    •  A este jiný úhel pohledu  (23.4.2009 16:40:59) Priznam sa, ze v celku nechapem v com je problem, ked student vyberie svacinu a zacne jest. Kym som ucila na skole (sice vysokej, ale i tam bolo dost nemotivovanych studentov) nikdy mi neprekazalo, ze maju pitie (samozrejme nealko) na stole a ze si ukusuju zo sendvica. V com je vlastne problem? Nepise poznamky, tak to je jeho problem. Neurobi priklad, cvicenie... tak sa to odrazi na znamke. Ale ak diskutujeme, prednasam... a on/ona nehovori s plnymi ustami, naozaj nechapem v com je problem. Taktiez som umoznovala studentom, aby pocas celej mojej prednasky sa mohli ozvat, polozit otazku, vyjadrit svoj ne/suhlas, postreh... Nie je to jednoduche, obcas clovek strati nit, ale pedagog by to mal zvladnut. Nedovolila som prerusovanie iba ked studenti mali referat, tu sa ich kolegovia museli zdrzat az do casu vymedzeneho na diskusiu. Skakanie do reci a prerusovanie viet som netolerovala, ale ak niekto dvyhol ruku, tak som ukoncila vetu a dala priestor. Nehovorim, ze som nemala problemy so ziadnym ziakom. Aj ked som psycholog, obcas sa mi zdalo, ze na niektorych studentov naozaj nemam paky, ale konzultovali sme to s kolegami, pomahali mi, snazili sme sa spolu vyriesit problemy a ked to neslo, vyska tiez nie je povinna. Odpovědět  Jíťa    •  Re: i jiný úhel pohledu  (23.4.2009 21:21:22) A co takhle zkusit rodičům poradit, co s takovým frackem dělat, případně kam se obrátit??? Dnešní děti se už ve školách dozvědí, kam se obrátit v případě jakéhokoliv problému, ať už se jedná o neshody s rodiči, šikanu, drogy, či cokoliv jiného... Ale kam se můžou obrátit rodiče, kteří ztratili na své děti výchovný vliv? Kdo jim poradí jak postupovat? A jak donutit dítě, aby spolupracovalo?... Odpovědět  Kateřina    •  Re: i jiný úhel pohledu  (25.4.2009 23:32:20) Věděla bych, Zdeno, co. Přes hubu a vyhodit, jak haranta, tak rodiče. Škoda, že to nejde, měla byste průšvih, pan ředitel by se za vás nepostavil. Dokud totiž toto nebude možné, nic se nezmění. Jsi drzý spratek? Vyhodit ze školy a jdi si kam chceš. Co to je za šílené rodiče, že řeknou, my s ním nic neuděláme, udělejte vy. Ale ten harant má přijít z rodiny už vychovaný, od toho škola není, ta má učit, vychovávat musí rodiče. V těchto případech selhali rodiče, spratci mají na co si vzpomenou, značkové hadry, výchovu žádnou a pak se rodiče dovolávají ve školách, udělejte nám s nimi něco, jsou na facku rodiče i spratci. Odpovědět

Kateřina-Natálie 9    •  příspěvek  (23.4.2009 16:08:28) Dovolte, abych se připojila se svou troškou do mmlýna. Dcera chodí do jedné brněnské zš do 3. třídy.Myslím si, že máme opravdu štěstí, učitelé se snaží dětem vysvětlovat věci v souvislostech,podporují je, aby se uměly projevit,potporují je ve čtení knih atd. Nyní můj poznatek, ze kterého jsem byla docela vedle: Učitelka vymyslela báječný projekt, kdy děti co 14 dní zpracují 2 příspěvky, co zažily,kam jely s rodiči,co se dělo v zájmových kroužcích, prostě všechno. Učily se tím, projevovat se,gramatiku,taky zeměpis, dějepis,.... Když jsem přišla na třídní schůzky,učitelka nás po vyřízení formalit vyzvala k diskuzi.Nestačila jsem zírat, jak rodiče proti tomuhle projektu na učitelk ,,vyjížděli,, a snažili se o jeho zrušení.Argumentovali tím, že jejich Pepíček na takové blbosti nemá čas, že má 3x týdně kopanou a jiní zase tím, že nemají čas s dětma něco prožívat, aby mohly pak něco popisovat. Přitom já jsem s dcerou sama, chodím do práce na směny, jako zdravotní sestra a vždy má spoustu zážitků, aby je do ,, Píditele,,napsala. Přeju hezký den. Odpovědět  Lenka    •  Re: příspěvek  (23.4.2009 16:35:07) No, ona to není "výchova k individualitě", ona je to spíš absence výchovy dětí k tomu, aby měli v úctě druhé lidi. Protože o tom by tem život měl být. Když dítě takhle není vedené, tak je od začátku všechno špatně a učitel s ním nic nesvede. Ani nemůže, protože škola má zájem na dotaci, tudíž se snaží i "spratky" nechat ve svých řadách jak nejdéle to jde. Ale to je tak v celé české společnosti - prostě se zaměnil pojem demokracie, svoboda, individualita s pojmem sebestředné hulvátství. Clověk to vidí všude - na ulicí, silnicích, když pustí televizi, přečte si noviny. Lidem prostě chybí úcta a ohled k druhému člověku, taky vědomí toho, že mám nejen práva, ale i povinnosti, které se nevyplatí obcházet. A význam slova empatie nezná dneska už skoro nikdo. Odpovědět

Dana    •  Nikdy nevíte,kdy se vám to bude hodit  (23.4.2009 18:45:24) Škola mě naučila trpělivě poslouchat nezáživné monology,které teď zažívám v práci při poradách.Když jsem ještě byla na mateřské,tak jsem plně využila učivo fyziky(ten předmět mi opravdu nic neříkal),když jsem si vzpomněla na páku(houpačku-kládu)a s radostí,bez námahy se houpala se svým dítětem(já tedy blíže k opěrnému bodu),zatímco ostatní matky se dřely a tlačily houpačku na druhém konci rukama dolů .... Odpovědět  Winky    •  Re: Nikdy nevíte,kdy se vám to bude hodit  (23.4.2009 22:29:00) hihi, máš pravdu, takhle se taky s dcerou houpu (ale když je to kláda, ne kovová trubka ) a pěkně to posiluje hýžďové svalstvo A jak se tady probíralo že firemní výuka jazyků je kvalitnější tak před MD jsem působila jako lektorka a taky jsem si někdy připadala jak se znuděnými ZŠ žáčky, o to to bylo tristnější že ti dospělí by měli mít buď zájem když už tam chodí, anebo minimálně úctu ke svému i mému času pokud jim to platí firma. Ale bohužel požadavek firem je - všichni musí umět to a to (zda to potřebují či ne je jiná věc) ale ti zaměstnanci-studenti to přijali jako "mus" a podle toho to vypadalo. Jeden z deseti měl opravdu zájem a chuť nějak se v tom jazyce zlepšit, něco v něm umět - a obvykle motivací nebyla práce ani postup ale osobní potřeba. Taky si pamatuju když se AJ začínala učit jaké to bylo jiné, chodili ti co chtěli, zajímali se, učili se sami, stačilo jen naťuknout, pomoci. Teď chodí všichni protože musí, zájem nemají, a i kdyby jim to jeden lil trychtýřem do hlavy, ušima by to padalo :-( Odpovědět

Tvoje horší já  Kritizuje se snadno  (23.4.2009 19:02:38) Kritizuje se snadno, ale ještě nikdo neřekl, jak má ta ideální škola dneška vypadat. Odpovědět

Tvoje horší já  Učitel musí být odborník, rodič by měl školu a vzdělání ctít  (23.4.2009 19:43:08) Učitel by měl ovládat svůj obor opravdu dobře. Pak podle mě nemůže docházek k trapným situacím, kdy učitel třeba nutí děti biflovat doslovně látku, protože jí prostě dobře nerozumí. Nebo vykládá dětem bludy. Dobrý učitel toho moc a moc ví a umí to dětem přiměřeně vysvětlit. Rodič by měl školu ctít a nemluvit doma o učitelích jako o idiotech a autoritu školy podrývat. Nebo vést řeči typu "taky mám gympl a stejně sedím v kanclu, tak co". Škola to nemůže zvládnout, pokud ji rodiče znevažují, popřípadě znevažují vzdělání jako takové. Podle mě různé reformy neřeší skoro nic. Jediné řešení je získat do školství co nejkvalitnější lidi. Sepisování ŠVP naše školství nespasí. Odpovědět

Jíťa    •  Kdo má patent na výchovu?  (23.4.2009 21:55:49) Nechápu, proč se tu někteří snaží špinit rodiče problémových dětí. Zvláště mě vytáčí názory, že "kdo se nestaral X let, tak to pak najednou nevytrhne!" A vůbec nejlepší je to od rodičů předškoláků! Ti mají zřejmě univerzální patent na výchovu školáků a hlavně puberťáků. Odpovědět

Repulsion  Ta otázka je strašně složitá...  (24.4.2009 1:59:21) 1) Vždycky, tady obzvlášť, záleží strašně na lidech - kde vzít dobré kantory a nekrást? ... . . . pak dlouho nic... . . . 2)Jsou věci, které se dnes hodně relativizují, ale přitom jsou zásadní - třeba ona gramatika a kultura písemného či mluveného projevu vůbec - vždyť je to katastrofa! U nás doma, když už se díváme výjimečně na televizi, tak to probíhá tak, že děti zkoušíme z toho, kde udělal ten či onen účinkující chybu - protože to je snad jediný způsob jak zajistit, aby děti ty chyby nekopírovaly, k čemuž mají samozřejmě tendenci... . . . 3) samozřejmě kázeň, autorita učitele... atd... prostě je to téma široké... Odpovědět

HelenaPa  Zaujmout?  (24.4.2009 8:42:50) Nedá mi to taky nereagovat. První škola, kde jsem učila, byla sídlištní základka s cca 1200 žáky. Taková "fabrika na vědomosti". Denodenně to byl pro mě boj, kdo z koho. Bohužel jsem "zdědila" okrajové předměty - pěstitelky a rodinku. Svého aprobovaného přírodopisu jsem měla minimum. V 9. třídě byla v osnovách rodinky péče o dítě. Úvodní hodinu jsem chtěla motivovat "važte si toho, že děti mít můžete, je to dar." Našla jsem v časopise článek o Čínské politice jednoho dítěte, o tom, jak jsou lékaři nuceni "druhé" děti i živě a zdravě narozené zabíjet, jak to jejich rodiče trápí. Byl psaný jednou takovou lékařkou, která kvůli tomu emigrovala. Nebyl to článek odborný, ale psaný "lidským" jazykem. Ve třídě byl během toho tak neskutečný nepořádek a ruch (ne k věci), že jsem zastavila čtení a snažila se žákům vysvětlit, že slušný člověk nechýá druhého mluvit a neskáče mu do řeči. Navíc, že jsou ve škole a měli by dávat pozor. Jedna slečna si stoupla a pronesla: "Kdyby to bylo zajímavý, tak bysme dávali pozor." V 6. třídě téže školy: Jeden chlapec o přestávce střílel po třídě skobičky. Hrozilo, že někomu ublíží. Měla jsem u nich dozor a hned pak hodinu. Takže jsem ho požádala o žákovskou, abych to tam zapsala (mimochodem poznámky se píší jako informace rodičům i jako podklad pro pedagogicku radu - když každý přestupek vyřeším na místě domluvou, tak pak nemá ped. rada podklady pro kázeňské postihy, protože dle rodičů "v žákovské nic nemá, tak za co ta důtka?"). Jedna holčička mi tam bez přihlášení vyskočila a zarecitovala:" Taktínek říká, že učitelka, co píše poznámky je neschopná a neumí si zjednat pořádek jinak." a posadila se zase do lavice a dál se tvářila, že tam není. Z této školy jsem v červnu odcházela s tím, že už "v životě nebudu dělat ve školství". Pak jsem narazila na malou venkovskou školu, kde je to naprosto úžasný - malý kolektiv, takže všechny děti známe. Uitelů je pár, tak se snáz domluví. Ředitel je rozumný. A kupodivu i rodiče jsou více nakloněni spolupráci, než ti městští. Jeden příklad za všechny: Učím AJ, od ředitele mám svolení "nedodržovat plány" - tj. jet rychlostí, která žákům vyhovuje a nehonit se za tím, kolik lekcí z učebnice mají mít probráno na konci listopadu. Takže když mají v nějakém učivu mezery, tak prostě opakujeme, vysvětlujeme, procvičujeme. Bez ohledu na to, že do konce devítky prostě neprobereme předminulý průběhový čas. Myslím, že je potřeba mít dobré základy. A na SŠ se s jazykama začíná stejně v podstatě od začátku. Odpovědět  Grainne  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 8:54:32) Heleno, nebudu psát o smyslupnosti psaní poznámek, jestli je to "čárkovaná" pro evidenci, zda je počet prohřešků dostačující k udělení, či neudělení dalšího stupně postihu. Pro rodiče má poznámka vypovídací hodnotu, oznamuje nějaký děj, který se už odehrál. Obávám se, že výchovné působení ze strany rodiče se míjí účinkem, byť není nemířeno proti škole, ani proti učiteli. Jen žasnu, že mé vzorné, vychované a všude chválené dítě se ve škole změní patrně v Draculu. Tahle proměna je mi prostě záhadou. Nevím, neznám rodiče, kteří by cíleně popouzeli děti proti učitelům a škole. Skutečně je jich tolik, nebo se zveličuje chování několika jedinců? Odpovědět  HelenaPa  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 9:58:01) Graine, není jich moc, ale sjou takoví. Odpovědět  Grainne  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 10:13:12) Heleno, koho není moc? Zlých rodičů? Pokud píšeš o nich, tak prostě jsou, tak, jako jsou i jiní obtížní jedinci a každý z nás se s tím musí nějak vypořádat. Chápu, že pokud jejich počet u jednoho učitele překročí práh snesitelnosti, může to vést k steskům, které se tu objevují, ale opravdu si nemyslím, že by jich bylo nějak výrazně víc. Pokud myslíš přeměnu hodného dítka v Draculu, tak to mám prostě asi smůlu a to rovnou 3x, ale přežili všichni ve zdraví i když učitelky matematiky se vždy nacházely na pokraji zhroucení. Hájila jsem je, jak jsem mohla, ale pravidelně se stávaly terčem různých příšerností a důsledkem bývaly ředitelské důtky. Já nevím, čím mé synky tak popuzují. Jedna jediná vyvázla se ctí a přesvědčila synka o kráse této vědy tak, že odmaturoval za jedna. Je mi líto, od té doby jsem skálopevně přesvědčena, že když učitel(ka) chce, dokáže i nemožné. Odpovědět  Tulka  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 10:32:14) Dcera přinesla ze školy velkými písmeny napsanou poznámku"trénovat výskok na kozu-neumí",podotýkám,chodí do 4.třídy a prospěch má výborný.Vzpomněla jsem si,jak tělocvikářka ve 4.třídě,poté co sledovala můj marný souboj s nějakým náčiním,se zeptala,jaké mám známky.Když jsem pípla,že samé jedničky,tak si mně přeměřila a řekla"tak to nejsi tak pitomá,jak vypadáš". Dcera je kapku vzpurnější než já,učitelku chápu,že jí odmlouvající nemehlo traumatizuje,ale zatím přeskok přes kozu neřeším.Doufám,že to dcera i učitelka přežijou ve zdraví. Odpovědět  Mortadela  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 10:37:38) A přibalila jí učitelka taky tu kozu? Díky Vám jsem si právě smíchy poprskala klávesnici kakaem. Já bych učitelce odepsala, že přeskok kozy sama neumím a nabídla bych, že dceru místo toho naučím něco užitečnějšího. Odpovědět  JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003)  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 13:00:38) Odpovědět  Jíťa    •  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 20:59:06) Myslím, že je to oboustranné. Jsou takové děti, jsou takoví učitelé a jsou i takoví rodiče, jak se tu o nich různě kriticky píše. A pak jsou ti druzí o nichž se až zas tolik nemluví, protože to není tak zajímavé. Odpovědět  Líza  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 10:06:13) Tohle by mi vadilo - že učitelka prostě neprobere to, co je třeba do konce školy probrat. Není přece pravda, že na všech SŠ se s jazyky začíná znovu od začátku, pokud z takové školy dám dítě na jazykový gympl, bude mít smolíka, protože všichni ostatní ten předminulý čas umí, jen ono neví, která bije, protože celou dobu čekalo na pomalejší spolužáky... Odpovědět  Kudla2  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 10:49:12) Lízo, mně by zas bylo milejší, kdyby dítě odešlo ze školy se solidním jazykovým základem, než aby polovičatě probralo všechno, "co se dle osnov musí". A pokud chce někdo na jazykový gympl, tak by se IMHO měl snažit taky sám, mimoškolně. Osobně bych byla mnohem radši, kdyby angličtina na základce byla nepovinná, snažím se, aby mé děti učili rodilí mluvčí, nevěřím v masovou kvalifikovanost angličtinářů a špatné návyky se odnaučují těžko. Odpovědět  Líza  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 11:18:24) Kudlo, nepovinná angličtina, aby zase nikdo nebyl schopen žvejknout cizím jazykem? Myslím, že pro většinovou populaci zas tak moc nejde o to, jestli mají správný přízvuk a jestli je učil rodilý mluvčí, ale jestli jsou schopni základní domluvy, a ti ostatní pak pokračují ve vzdělávání tak jako tak dál. Myslím, že jazyková neschopnost ještě i naší generace nebo té před námi je dostatečně odstrašující na to, aby byla angličtina ve škole nepovinná. Odpovědět  Kudla2  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 11:25:45) Lízo, když bude nepovinná, ale bude jako MOŽNOST, tak ji ti, kdo myslí na budoucnost svých dětí, jistě využijí. A těm ostatním to bude tak jako tak vcelku k ničemu (kolik z těch, kdo měli ve škole povinnou ruštinu, dnes umí rusky?) Odpovědět  Líza  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 11:29:11) Kudlo, naprosto nesouhlasím. A bylo by to rozhodně diskriminační pro ty děti, jejichž rodičům na vzdělání nezáleží, a těch je taky dost. Podle téhle logiky můžeš rovnou zrušit ve škole všechny předměty a dát je jen jako nepovinné. Jako - jeden cizí jazyk, pokud možno co nejvíce univerzálně rozšířený, je v současné době součástí základního vzdělání každého člověka. Takže je nutné, aby byl povinný. Odpovědět  Zasjaj.  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 12:32:57) Kudla2, jeden nas profesor rikaval uz pred dvaceti lety, ze anglictina je gramotnost, ostatni jazyky jsou vzdelanost. Rusky sice neumim, ale "kak ty pravjol kanikuly" nezapomenu do smrti, neco nadriluje i to nejvetsi strevo na reci jako treba ja. Odpovědět  Kudla2  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 12:58:02) Zasjaj, Lízo, já souhlasím s tím, že kdo to chce dneska tzv. "někam dotáhnout", ten angličtinu prostě potřebuje. Ale stejně jako u té ruštiny ("kak ty pravjol kanikuly" je přeci jen trochu chabý výsledek na těch 6 či kolik let, co to bylo povinné), je masový požadavek na to tak velký, že to občas (netvrdím, že vždy) učí nekvalifikovaní učitelé, co jsou dvě lekce před žákem. Dalo by se oprávněně říct - když to beru takhle, tak si mám dítě dát na nějakou jazykově zaměřenou školu už od začátku. Je to fakt. Ale zas když je ta "normální" škola jinak až na toto vyhovující... Uvítala bych možnost dítě na takové hodiny neposílat s tím, že bude třeba v určených intervalech skládat z toho jazyka zkoušky, aby bylo jasné, že to umí. Asi by toho člověk chtěl od systému příliš, uznávám. Ale dát si povinně jazykově zkazit děti se mi taky moc nechce. Odpovědět  Zasjaj.  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 13:41:41) Kudla2, ja z rustiny maturovala za jedna , vytahla jsem si Dostojevskeho. Nicmene muj nejvetsi a vubec prvni zazitek aktivniho pouziti rustiny v realu byl o dvacet pozdeji, rakla jsem "kak tebja zavut" a ona se otocila a pravila "menja zavut Lupa"...to je dobry, ne? ja tomu fakt nemohla uverit, ze ten jazyk jako ve skutecnosti funguje. Moje kamardka, ktera rovnez maturoval za jedna a ma ted na pracovisti ruskou sekretarku, se na konci roku zase vzmohla na "s novym godom" ale rustina me bavi cim dal vic, kdyz je mi nesmutneji, zacnu doma gavarit pa ruski Odpovědět  Slečna Marplová  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 13:15:11) Heleno, na dvou prikladech jsi ukazala, ze nektery deti jsou v devate tride nejen pubertalni, ale i drzkaty. Pokud si ucitel neumi zjednat poradek ve tride, pripadne "prohrava" po prvni drze poznamce ze strany zaku, pak neni divu, ze si lidi stezuji, ze je dnes "ta mladez tak drza", a ze "za nich to nebejvalo". Podle mne neni, jen se dnes proste vic mluvi a komunikuje. Dmnivala jsem se, ze absolvent pedagogicke skoly ma alespon nejake zaklady vychovy a vyuky. Odpovědět  Daniela    •  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 18:19:58) Absolventovi pedagogické fakulty, ale ani kantorovi s 30-ti letou praxí nikdo neřekne, jak se má zachovat v situaci, když mu žák řekne "šmejde". Vlastnímu dítěti bych jednu vrazila a bylo by to vyřešené. Totéž vám řekne i rodič toho žáka. Zkuste to, to je přesně ta situace, kdy si jeden výborný kantor vzal život. Odpovědět  Grainne  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 18:32:29) Proto, že je to nikdo nenaučil, neumí učitel reagovat? Jestli ono to někdy nebude tím, že žáci odborné knihy o tom, jak by měli reagovat, když učitel udělá "cosi", nečtou. Nikdo totiž neví, co situaci předcházelo, co je žáček zač a na co takhle reaguje. Navíc, přiznávám, nemám moc pochopení pro lidi, kteří se sveřepě drží toho, co kdysi dávno vystudovali, trpí a skučí. Nikdo nikoho přece nenutí setrvávat ve školství a trpět, pokud jsou tak schopní, můžou to uplatnit jinde a jinak. Odpovědět  Daniela    •  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 18:38:23) No právě, ten kantor také skončil. Odpovědět  Líza  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 18:39:01) Nebo mnohočetná osobnost, jestli ne Alzheimer. Odpovědět  Grainne  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 18:45:48) Danielo, vy jste Tři sestry, či co? Proč se včas nešel živit zahradničením? Mohl maximálně zaplatit pokutu za přestupek a změnit profesi. Vinit ze sebevraždy kohokoliv, nebo cokoliv, je nesmysl. Ten člověk prostě ztratil smysl života a nedokázel najít jiný. Jediný, kdo ho mohl (možná) podpořit, byla rodina. Odpovědět  Líza  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 18:47:24) Grainne, nejmíň čtyři... Daniela, Jiřka, Kamila a Peggy, dál jsem nelistovala. Odpovědět  Grainne  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 18:49:20) Ou, tak to už je opravdu moc Odpovědět  Daniela    •  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 21:09:04) Tak nejsme čtyři, je nás tady celkem pět a pravidelně se snažíme v naší diskusi střídat. Dost se o to perem. Ještě k tomu učiteli, píšete nesmysly, když říkáte pokutu za přestupek. To bylo tak, ten učitel viděl žáka, jak odhodil na zem papír, tak se na něho obrátil a řekl mu, aby ho sebral. Načež ten žák na něho vyjel se slovy "Seber si ho sám, šmejde." Divíte, se že tomu učiteli ujela ruka a dal mu pohlavek? Co měl taky dělat? Pohrozit mu "Ty,ty,ty, to se nedělá ty nehodný kluku"? Ten učitel nedostal pokutu, ten učitel byl vyhozen ze školy a sáhl si na život. Už se k počítači dere kamarádka se svým odstrašujícím příběhem. Odpovědět  Líza  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 21:19:02) Jen se střídejte, bacha aby se vám tam nevtěsnala šestá, to byste třeba mohly zapomenout, v jakým jdete pořadí Odpovědět  sovice  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 21:52:14) Danielo, a ten příběh učitele, který spáchal sebevraždu... Je mi to líto a osobně se mu vůbec nedivím, že mu ujela ruka (asi by mi taky ujela, ale já se znám, proto by mě nenapadlo jít učit). Ale těžiště problému není v tom žákovi, ačkoliv se zachoval jako grázlík (včetně toho uveřejnění). Proč se dotyčného víc nezastali kolegové? Ředitel? Vyvodil někdo i kázeňské důsledky vůči tomu žákovi (to fakt nevím)? Kde byli jeho přátelé, blízcí, když mu bylo zle? Odpovědět  Slečna Marplová  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 21:48:28) Danielo, jenze ono je asi treba spis predchazet te situaci, nez pak nestastne lomit rukama, ze mi nikdo nikdy nerekl, co mam delat, kdyz mi pubertak rekne "vole". Asi je treba si vybudovat image a autoritu takovou, aby si mi devatak netroufnul neco takoveho. Myslim, ze je to stejne i u rodicu. Myslim, ze urcita flexibilita a schopnost pohotove reakce prece jsou potrebne pro vykon povolani ucitele a jsem docela zdesena z toho, ze nejakeho ucitele pry zaci zakladni skoly sikanovali tak, ze mu nasadili na hlavu odpadkovy kos a jeste si to natocili na mobil a pustili na youtube ... Jenze mne desi to, jak to muze ucitel nechat dojit tak daleko. Jisteze vim, ze ty deti jsou parta nevychovanych spratku, ale ten kantor selhal na cely care ... Odpovědět  sovice  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 21:56:35) Slečno Marplová, taky ti to můžu podepsat Odpovědět  bleděmodrý vamp  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 16:47:02) kdo s koho (je to akuzativ) Odpovědět  10.5Libik12  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 16:53:57) trochu trapas, akuzative, neboť předložka s se v českém jazyce používá jedině v instrumentalu. Odpovědět  bleděmodrý vamp  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 17:01:17) Nemaťte lidi, a trochu blíže se na to podívejte. Odpovědět  Líza  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 17:02:23) Libik, je to skutečně správně, kdo s koho je výraz, ve kterém se ve spisovné češtině S udrželo. Klidně se zeptej v Ústavu pro jazyk český, dokonce myslím, že to na svých stránkách mají možná jako FAQ. Odpovědět  10.5Libik12  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 17:13:34) Je to přípustný archaismus, který nelze vyargumentovat tím, že se uvede, že jde o akuzativ, zvlášť když je to genitiv, že. Odpovědět  Beezi,V+J  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 17:21:03) Libik, nikoli. Je to skutečně akuzativ, byť archaický, který v současné čestině přetrvává již jen v tomto knižním výrazu (kdo s koho) a ještě v jednom - být s to. Odpovědět  10.5Libik12  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 17:26:01) To nemůže být přece akuzativ Kdo (je na větvi) z(s) koho. Něco z něčeho )nikoliv něco) Libik (je na větvi) z(s) Lízy. (nikoliv z Lízu) Odpovědět  kili    •  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 17:28:34) Kdo s koho : Pokud máte nutkání použít spíše předložku z, nepodléhejte mu. Nejde totiž o druhý pád, se kterým se předložka z pojí, ale o starobylý pád čtvrtý. Takto použité s se dnes vyskytuje pouze v knižních výrazech kdo s koho a být s to. Zajímáte-li se o to, jak se s touto předložkou zacházelo dříve (seč měl síly; slovo s to, strýče; s loket nad hlavu aj.), najdete bohaté doklady v PSJČ. Odpovědět  10.5Libik12  Re: Zaujmout?  (24.4.2009 17:40:22) No asi to vzdám, že jo a omluvím se vampovi, promiň. Ovšem v námitce mělo znít, že jde o starobylý akuzativ, který se již méně používá, neb neřeknu "neudělám chyby(sing, starobylý akuzativ)), napíšu-li kdo z koho", neboť to lze normálně. Odpovědět

cyann  jde to jinak  (24.4.2009 10:39:43) když tak přemýšlím o svých školních zkušenostech... ZŠ jsem prodělala klasickou ještě za komoušů,na střední jsem šla na francouzko-české gymnázium. učitelé byli průměr tam i tam. ale ten rozdíl v tom, co jsme se učili, dělal strašně moc. souhlasím s tím, že češtinu (gramatiku) se asi dítě musí naučit tak nějak zpaměti, ovšem tím to končí. na ZŠ jsem zeměpis nenáviděla, prostě jsem nebyla schopná se naučit zpaměti co kde leží a co se kde těží. na SŠ to mělo podobu geografické ekonomie - sociologie, tj. jaký problém mají v určité zemi a jaká jsou možná řešení, a to mě hrozně bavilo. v dějepise jsme se na SŠ naučili zpaměti jen pár letopočtů, jinak jsme pořád rozebírali "příčiny a důsledky" něčeho - pádu římské říše, 1. světové války... a co teprv fyzika a chemie, žádné memorování formulek, ale vše v učebnici vysvětelné na konkrétních věcech, příkladech (např. jak se dělá trvalá, tj. snaha přitáhnout i holky k těmhle předmětům). zkoušení pak probíhalo tak, že jsme tři hodiny psali pojednání o jednom či dvou konkrétních tématech. tím vším chci říct, že memorování je podle mě opravdu celkem k ničemu a opravdu se to dá dělat jinak, aniž by došlo k ohrožení vzdělanostní úrovně národa. Odpovědět  Zuzana + kluk04 + holka06  Re: jde to jinak  (24.4.2009 12:21:31) Souhlas. Děti by měly ve škole míň šprtat a víc tvořit – psát pojednání, úvahy – třeba i absurdní témata (příklad z jakési anglické školy: „jaké by mělo výhody a nevýhody, kdybych se stal neviditelným“ – nádherný téma) psát to česky, anglicky, jakkoliv. Neznámkovat, hodnotit gramatiku, stylistiku, logiku, originalitu... Odpovědět  Tvoje horší já  Re: jde to jinak  (24.4.2009 15:18:29) Neznámkovat, hodnotit... To není moc jasné vyjádření. Chceš tím říct, že by se nemělo známkovat klasickou stupnicí, ale hodnotit slovně? Nebo co? Jinak, děti klidně můžou psát anglicky o neviditelnosti, ale napřed se musí tu angličtinu naučit na takové úrovni, aby toho vůbec byly schopny. Odpovědět  cyann  Re: jde to jinak  (24.4.2009 15:25:07) to ano, ale zase to jde třeba i bez toho bezhlavého drcení slovíček. já si z gymplu nepamatuju, že bych se jedinkrát plánovaně učila slovíčka, a anglicky a francouzsky teď vládnu plynně. zato si pamatuju, jak jsem se na ZŠ biflovala německá slovíčka, a neumím nic. Odpovědět  Ráchel, 3 děti  Re: jde to jinak  (24.4.2009 16:14:33) prosím tě, co to bylo přesně za školu? Odpovědět  Dana    •  Re: jde to jinak  (24.4.2009 17:58:25) Co tím myslíš? neznámkovat, hodnotit. Známkování je hodnocení. Odpovědět  Jiřka    •  Re: jde to jinak  (24.4.2009 18:00:56) Zuzko, píšeš nesmysly, pokud nebudeš znát slovní zásobu a základní gramatiku, nemůžeš psát pojednání. Odpovědět  Zuzana + kluk04 + holka06  Re: jde to jinak  (24.4.2009 19:17:09) Jiřko, záleží na tom, jaké dáš téma. Třeba téma „oblečení“ Student po pěti hodinách výuky je schopen napsat o tom, jaké zná druhy oděvů. Může si k tomu nakreslit třeba i panáčka. Po deseti hodinách toho napíše spoustu - co nosí na sobě v zimě, v létě, co si oblékne na koncert Troufám si tvrdit, že po půl roce je schopen napsat pojednání o důležitosti/nedůležitosti oblékání….po roce třeba – popsat oblečení oblíbené postavy pop music, jak to na něj působí… na to vůbec nepotřebuje znát žádný předminulý čas ani konjunktiv ani hromady našprtaných slovíček. Stačí mu přítomný čas, několik vazbiček, dobrý slovník. Mluvíme-li o dětech, nevidím důvod něco takového známkovat. Stačí, když bude dobrá nálada, radost z tvoření, každý plácne něco, i bláznivý nápad se počítá. Jsem si jistá, že takto získanou slovní zásobu jen tak dítě nezapomene. A co je důležitější - každý si může zažít pocit, že dal něco dohromady, že to vlastně zvládne. Odpovědět

Kamila    •  trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 18:03:50) Zameťte si hlavně před vlastním prahem, než se budete vyjadřovat o škole. Na našem gymnáziu se tento týden konaly přijímací zkoušky, bylo pozváno kolem 100 žáků. Asi tak dvě třetiny z nich neuměly ani pozdravit!!! Odpovědět  Líza  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 18:13:41) Ale no tak, Kamilo... jsou to mrňata, půlka z nich byla s nervama na huntě a druhá půlka může mít strach otevřít pusu. Jakýpak zametání, taky jsem dost možná byla ze zkoušek na gympl tak vyděšená, že jsem nevěděla ani jak se jmenuju, natož jak se řekne dobrý den. Odpovědět  Kamila    •  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 18:23:34) To se na mne teda nezlob, ale patnáctiletý člověk by už měl mít pozdrav zautomatizovaný natolik, že je jedno jestli je vynervovaný nebo ne. Moje čtyřleté vnučky pozdravit umí a patnáctiletí puberťáci ne? Odpovědět  Líza  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 18:25:35) Hm, nevím jak tvoje čtyřleté vnučky, moje starší dcera občas studem "zapomene" pozdravit ještě v deseti a nic s tím nenadělám, ani jedna z mých dcer ve čtyřech letech sama od sebe spolehlivě nezdravila. A v patnácti jsou to mrňata, a většina z nich skutečně vynervených, když jdou k přijímačkám, tvoje odsudky mi přijdou nepřiměřené. Odpovědět  Peggy    •  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 18:29:18) No to mě podržte. V patnácti někoho označovat mrňata. Jestli někdo neumí v patnácti pozdravit, tak bude hulvát už do konce života. A je to vizitka jen a jen rodičů. Odpovědět  Líza  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 18:32:56) A když si někdo, kdo už má vnoučata, nepamatuje vlastní nick ani čtvrt hodiny, tak to je co? Alzheimer? Odpovědět  Grainne  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 18:39:57) Já tu a tam taky nezdravím, buď nevidím, přes půl vsi opravdu nevidím, nebo přemýšlím a nevnímám. Pokud mi to někdo vytkne, klidně se omluvím. Pokud mě někdo automaticky zařadí mezi hulváty, jeho problém, nezabývám se tím. Odpovědět  10.5Libik12  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 21:08:09) Á, tak to já jsem zdravič, oslovovač. A jak se mi záda ohýbají a mozek měkne, čas od času někoho oslovím zcela speciálním jménem nebo někomu zatykám jen tak. Odpovědět  sovice  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 21:16:47) Já jsem, co se týče zdravení, poněkud komik. Často v zamyšlení přehlížím lidi jak družstevní lány (naštěstí si to tak mí přátelé a už ani známí neberou), a jindy zase zdravím první i psa od sousedů Odpovědět  kili    •  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 18:34:23) samozřejmě, že se stane, že člověk nepozdraví, je to třeba v nějakém zamyšlení. Adolescenti u zkoušek v trémě, navíc nevíme, v jakém prostoru nepozdravili, já bych to jako nějaký marker špatnosti nebral. Odpovědět  Ráchel, 3 děti  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 19:16:58) trochu mimo téma, ale přiznám se - já jsem nezdravič. ne nějak schválně. prostě jsem často zamyšlená, duchem nepřítomná a nevnímám, dokonce ani na pozdrav neodpovím. Rozhodně to není tím, že by mě rodiče špatně vychovali. Donedávna jsem si to vůbec neuvědomovala, až pak mi to kdosi vytknul s tím, že jsem arogantní Ani se mi tomu nechtělo věřit... ptala jsem se kamarádky a ta mi potvrdila, že ani ji často nepozdravím, když se někde potkáme - ale že si z toho vůbec nic nedělá, protože mě zná a ví, že jsem prostě jenom "mimo"... Měla jsem pak předsevzetí, že to změním. Jednou takhle ráno mi ještě manžel z legrace říká: "koukej dneska zdravit" a já: "jo, jasně"... za půl hodiny na mě mává známá a říká: "no ahoj, simtě, co ti je, už tě zdravím potřetí" A teď babo raď Odpovědět  bleděmodrý vamp  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 19:14:09) Nic si z toho nedělej . kdosi (snad Ladislav Klíma) řekl: Za něco stojí jen ten, kdo se stydí. Ostatní jsou jen ordinérní zboží. (Nebo tak nějak.) Odpovědět  Margot+1  Re: trocha provokace, rodiče  (28.4.2009 21:03:37) Jan Lucemburský byl v patnácti králem a za manželku měl dost tvrdou osmnáctku, jestli se nepletu... Odpovědět  bleděmodrý vamp  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 19:10:52) Přesně tak, počkej si, až bude tvým vnučkám 15. Odpovědět  Pája 6  Re: trocha provokace, rodiče  (25.4.2009 15:51:42) No právě, oni i ti dnes patnáctiletí puberťáci taky dřív se vší pravděpodobností slušně pozdravili, ale puberta je strašná doba, nestačím se divit. Když jsou sólo, klidně mě děti kamarádky-puberťáci pozdraví, ale před kámošema ani omylem , předpokládám, že u mých puberťáků to funguje podobně a doufám, že až hormonální tsunami odplyne, na dobré vychování si zase vzpomenou . Odpovědět  Jiřka, dvě dospělé děti    •  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 18:33:19) Přijde mi trochu divné, když se někdo zastává nevychovanosti. Přece pozdravit je základem slušného chování, a mnohm, mnohem dřív než v patnácti. Odpovědět  MirkaM  A co s Vámi, pedagogové?  (24.4.2009 20:01:36) Názory na školu jsou snůškou osobních zkušeností s našimi dětmi a jejich pedagogy. Moje zkušensot je momentálně taková, že jsem byla včera na třídní schůzce. 90% rodičů je nespokojeno s přístupem a metodami paní učitelky. Ta schůzku začala tím, že nás rodiče doslova "seřvala", diskusi nepřipouštěla - prostě to tak je, ona rozhodla a tak to bude. Že to někomu nevyhovuje, je jeho věc, a ji to nezajímá. Na jakýkoliv pokus o diskuzi reagovala agresívně. Řada dětí začíná mít psychické problémy - v noci se budí, nechějí do školy. Pravděpodobně bude sepsána petice za výměnu učitelky. Ředitelka vypadá, že si nechce pálit prsty. Ráda bych věděla, co s takovou učitelkou, která má možnost 4 roky ničit 20 svěřených děti, dělat, kde najít dovolání. Co musí udělat za průšvih, aby se s tím někdo zabýval? V porovnání s tím, mi přijde 75 (nebo kolik) nezdravících adeptů na středoškolské vzdělání, jako zanedbatelný problém. Odpovědět  Daniela    •  Re: A co s Vámi, pedagogové?  (24.4.2009 21:44:18) Bohužel, i takoví učitelé se mezi námi vyskytují, také takové znám. Nejhorší na tom je, že v takovém případě je celá věc v kompetenci ředitele-ředitelky, jak píšete. (Leda že by někomu nafackovala, to by snad letěla.) Tu petici zkuste, když to nepomůže, obraťte se na zřizovatale školy - obec nebo kraj, nevím koho máte. Rada školy tam náhodou není? Tam se dá také ledacos vyřešit. Takové jednání, jaké popisujete, je naprosto nepřípustné. Já vím ze zkušenosti, že není vždycky snadné vyjít se všemi rodiči a vyhovět každému jejich přání, ale vždycky by měla být snaha o nějakou domluvu. Odpovědět  MirkaM  Re: A co s Vámi, pedagogové?  (24.4.2009 22:54:32) Danielo, rada tu není, a jak říkám, paní ředitelka nám asi nepomůže. K fyzickým trestům nedochází, paní učitelka pouze křičí. Já si učitelů vážím, nedokázala bych čelit třídě dětí. Ale včerejší výstup paní učitelky byl skutečně zaznamenání hodný, např. kamerou. Říkám si, co si asi dovolí k dětem, když si takhle dovoluje na rodiče. Její chování není žádným excesem z jinak normálního projevu, chová se takhle stále. Je mi pak smutno z toho, když se rodičům vytýká, že doma o učiteli nemluví dobře. A co mám tedy synovi říct, aby si chování paní učitelky nebral příliš osobně - že je denně ve stresu a přepracovaná? Nemocná? fakt nevím. Ale určitě budu v první řadě chránit psychiku syna a až potom autoritu té paní. Odpovědět  &  Re: A co s Vámi, pedagogové?  (25.4.2009 6:49:26) Mirko, Ja jsem mela podobnou ucitelku/k.avu 1.- 4. tride. Spoluzacku tahla za vlasy s posledni lavice k tabuli. Prispomince na ni si vybavim jenom jak ji rudnul krk, kdyz na nas kricela.. Je to 30 let a furt si to pamatuji. Mirko, ty ses jedina kdo muze tvemu diteti pomoci. Pokud Vam hromadne protesty nepomuzou, tak bych asi dite dala do jine skoly. Odpovědět  MirkaM  Re: A co s Vámi, pedagogové?  (28.4.2009 19:55:40) Děkuju, uděláme, co půjde. Syn asi není tak citlivý, příliš to neprožívá. Přesto bych to ráda změnila k lepšímu. Odpovědět  Misa + 2    •  trocha provokace, profesoři  (24.4.2009 21:04:54) Tak mám zrovna čerstvé tři zkušenosti z přijímaček na 8-letá gymn.: V první škole - děti s rodiči se ve vestibulu sešly, po pár slovech zástupkyně vyzvala děti, že hlavně samy! si mají jít kamsi za roh po chodbě vyzvednout čísla pod kterými budou dělat přijímačky. Začala číst podle abecedy a první na řadě samozřejmě vyjukaně začaly bloudit po chodbě, načež na ně začala řvát, jak to, že to nechápou a že u nich na škole se nic dvakrát neopakuje, tuto frázi zopakovala než došla na konec abecedy asi desetkrát. Měla jsem chuť zmizet i s dítětem. Ve druhé škole rodiče ani nepustili do školy, což jsme nečekali, takže jsme se zapoměli domluvit kde se sejdeme, ale budiž, aspoň nebyli nepříjemní, i když za rohem kdo ví. A ve třetí škole - přívětiví profesoři nás už od vchodu navigovali kam máme jít, přívětivá zástupkyně nám před učebnou přidělila číslo a mile pozdravila syna jako první, jelikož syn byl tak vyplesknutý, že zapomněl i jak se jmenuje, nicméně věřím, že příště stejně mile pozdraví první on a hlavně se do příjemného prostředí bude těšit. Odpovědět  sovice  Re: trocha provokace, profesoři  (24.4.2009 21:15:16) A ty jsi získala o těch třech školách cennou informaci, která tě určitě ovlivní, kam tvé dítě půjde, pokud udělá zkoušky všude, viď. Některé maličkosti jsou sakra podstatné. Dcera dělala zkoušky na osmileté gymnázium loni, doprovodili jsme děti ke třídě, vše označené šipkami + ochotně navigující školník, pohoda, klidná kantorka před katedrou. Odpovědět  MirkaM  Re: trocha provokace, rodiče  (24.4.2009 22:46:14) Kamilo, ano, je to ostuda rodičů, ale také škol, kam děcka chodila. Na tomto se potvrzuje, co je popsáno v článku, že školy se věnují tomu, co dítě bude v životě opravdu potřebovat, pouze okrajově. Já slyšela o pravidlech společenského chování nejvíc v tanečních, ve škole rozhodně ne, ale je to dávno. Mmch, budete přijímat ty zdravící, nebo ty, co měli poučky nejlíp našprtané? Odpovědět

Peggy    •  jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 21:24:14) Tak jsem se zase dostala k počítači, chtěla bych se s vámi podělit ještě o jednu bohužel smutnou zkušenost. Nechtěla jsem to tady vytahovat, ale některé reakce jsou bohužel tak naivní, jako že si učitel musí se vším poradit, apod. Byla jedna výborná učitelka, angličtinářka, která měla ten zvláštní dar, že uměla děti nejen zaujmout, ale i hodně naučit. Její žáci vyhrávali konverzační soutěže široko daleko a na střední škole patřili v angličtině k těm nejlepším. Vždycky jsem ji obdivovala. Ona svou hodinu vždycky začínala pozdravem - (Anglicky) -Ddobrý den, žáci. A oni jí zase odpovídali, Dobrý den, paní učitelko. Pro ty, co náhodou neumí anglicky, učitel se vyslovuje tíčer. No a někteří ji v tom davu začali odpovídat, Good Morning, Mrs. pí-----atd.---čo. Dovedete si představit tu prču, kdyby se začala rozčilovat? Tak to jednou přešla mlčením, jenže když se to opakovalo, tak jí ruply nervy. Zkrátím to, už se druhý měsíc léčí na psychiatrii. Angličtinu tam už nikdo neučí, to se jen tak zasupluje, nikdo tam místo ní nechce jít. Takže hlavně vy, co máte malé děti: Pokud je zavčas doma nevychováte tak, aby věděly, jak se chovat k dospělým a co si můžou a nemůžou dovolit k vám rodičům, učitelům apod. tak se nedivte, když ty vaše děti za pár let nebude mít kdo učit. Odpovědět  sovice  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 21:40:47) Osoba tak psychicky neodolná, že ji popisované Good morning..." přivedlo ke zhroucení a na psychiatrii, nemá ve škole co dělat, ať její žáci vyhrávají co chtějí. Poprvé to ignorovala? Výborně. Ihned se měla zeptat zkušenějších kolegů, co dělat, když se situace bude opakovat, připravit si reakci. Sorry, já vím, že učit je zátěž na nervy, ale pohádka o dokonalé paní učitelce, kterou její skvěle motivovaní žáci opakovaně osloví popisovaným způsobem a ona se zhroutí, mi připadá fakt jen jako pohádka. Odpovědět  Slečna Marplová  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 21:49:52) Sovice, kde to mohu podepsat? Souhlasim na sto deset procent!!! Odpovědět  Peggy    •  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 21:51:32) Bohužel, neměla se koho zeptat, patřila k nejzkušenějším učitelkám na škole, učila už léta, právě ona byla ta, která radila mnoha začínajícím kantorům. To už je to riziko povolání. Někdy stačí maličkost. Neříkám, že by se jí to nemohlo stát i v jiném zaměstnání, ale právě ve školách takové a podobné případy narůstají. Odpovědět  sovice  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 22:04:19) Peggy, pokud bych ti byla ochotná uvěřit, že to celé není výmysl vycucaný z prstu, tak je tu možnost nakumulovaného stresu a klasické poslední kapky. Což zase není problém žáků, ale oné učitelky a celé školy (a domnívám se, že i našeho školství) - nepracuje se pořádně se syndromem vyhoření, s psychology, kteří by pracovali S UČITELI, nevychytávají se včas kritické příznaky přetížení, neučí se psychohygiena kantora... Odpovědět  Peggy    •  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 22:20:25) Možná do budoucna trochu pomůže, až bude mít každá škola svého psychologa, jak se o tom začíná pomalu mluvit. Ten by tady byl nejenom pro žáky, ale i pro učitele. to je a dlouho ještě bude otázka peněz. Pokud je problém ve třídě mezi žáky, třeba se začne objevovat šikana, ve třídě je nějaka "nezdravá" atmosféra, žáci se mezi svými spolužáky necíti dobře, tak existuje pomoc ze strany pedagogicko-psychologické poradny. Neříkám, že se všechno hned najednou vyřeší, ale do třídy přijde pracovník PPP a během jednoho nebo více dní si žáci formou her, když nic jiného, tak aspoň ujasní vztahy mezi sebou. Většinou to pomůže. Určitě by byly potřeba nějaké aktivity i pro učitele. Odpovědět  Zufi.  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 22:31:52) Aktivit pro učitele je dost.Např. v posledním měsíci u nás: Tvořivá škola Jak rozeznat šikanu Mimořádné situace a jak jim čelit První pomoc ve škole Sborovna-má tvůj kolega problém? To jsou názvy ,,aktivit,, , které se konají buď oodpoledne a večer nebo v pátek odpo a celou sobotu. Stačí? Pro Libika: Ahoj, už jsem to po dlouhé době nevydržela a nakoukla a začetla se, jako učitelka se mám jít zahrabat... Měj se moc hezky a pilně studuj. Zas někdy nashle....fakty nemám už na R. nervy.Pa Odpovědět  10.5Libik12  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 22:34:53) Je, Zufi nikam nechoď, zejtra píšu test ze zemáku(my tomu teda říkáme politická geografie), to ty učíš, ne? Odpovědět  sovice  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 23:15:23) Zufi, ještě by mohli o věčerech pořádat kursy jako "jak bojovat proti přesčasům" a povinné dvoudenní víkendové školení "proč je důležité trávit volný čas s rodinou" Odpovědět  Grainne  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 22:12:34) Zkazky o osobách před katedrou se hroutících jsou sice tu a tam záživné, ale tu a tam se hroutí i lidé v jiných profesích. Obvykle když mají problémy, které nezvládají řešit, ať už v práci, nebo v rodině, nebo obojí dohromady. Pedagog by snad teoreticky, byť má z psychologie jen základní přehled, mohl poznat, že má problém a včas vyhledat odbornou pomoc. Rozhodně bych ze zhroucení nevinila zlé žáky a neubalancovat jedno sprosté slovo....to se mohla dozvědět i na autobusové zastávce od rozverného spoluobčana, tam by se nehroutila? Odpovědět  10.5Libik12  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 22:31:07) Grainne zase bez legrace, kantořina nemá kredit, učitel nemá pravomoce, ze základky nelze vyloučit a děcka se spíš bojej čerta než toho, že je za zhovadilé, drzé nebo jinak nepřípusné chování stihne trest, který by jim vadil. Všeobjímající moudrý pan učitel v sídlištní škole musí být po 20 letech praxe svatý muž nebo blázen. Věřím tomu, že mlaďoši můžou mít ideály a potom, když pochopěj, že je to marnost, už se na trhu práce nelapnou. Je to finančně podhodnocená práce, kde nevidíš výsledek. Odpovědět  Líza  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 21:52:28) Peggy, musím se smát. Radši uvolni místo některýmu svýmu alter egu, i naše komunistická konzervativní a zcela příšerná třídní přecházela takovéhle pubertální výlevy bez mrknutí oka. Jestli z tohohle ta chuděra skončila na psychiatrii, tak tam asi patřila už dříve. Odpovědět  10.5Libik12  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 22:16:14) Kouzlo nechtěného, Peggy, puberťák se ve mně rozřehtal. A kdyby Mrs. teacher byla taková anglofilka, jak uvádíš, nechala by se zdravit :"good morning, Mrs. Vomáčková" a ne českým opisem, měla by po problému. Odpovědět  Peggy    •  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 22:27:52) Já jsem to nepsala kvůli tomu, abych ukázala, jak jsou žáci zlí. Puberťáckých historek známe všichni dost. Nakonec naše první reakce byla také veselá. Já jsem jenom chtěla ukázat, co se může všechno stát, když přeteče ta poslední kapka. Přesně tak, jak píšete, ono se to střádá. Odpovědět  Lenelka  Re: jak jsme přišli o učitelku  (24.4.2009 22:25:01) Tak ja si dovolim pochybovat nejen o predchozim psychickem zdravi ucitelky, ale i o jeji schopnosti ucit anglicky, kdyz zaky ucila naprosto silene spojeni Mrs. teacher! To se preci v aj vubec nepouziva! Odpovědět  Tvoje horší já  Re: jak jsme přišli o učitelku  (25.4.2009 9:32:01) To je určitě vymyšlená historka. Učitelka, která umí anglicky, by nikdy neučila děti říkat "Mrs teacher". Fakt souhlasím s tím, že je to naprostá pitomost. Učitelku v Británii oslovují "Miss", učitele "Sir", bez ničeho. To je tedy tradice, nevím bohužel, jak to probíhá právě nyní. Dovedu si představit oslovení typu "Mr Smith, Mrs Black". A na VŠ jsme většinu učitelů oslovovali prostě křestním jménem - Tom, Liz, atd. Odpovědět  Margot+1  Peggy  (30.4.2009 12:18:23) Milá Peggy, nenech se těmi reakcemi rozhodit, neboj, nejsi nenormální, nenormální je naopak rodič, který je schopen se smát tomu, že dítě oslovuje učitelku p..o a ještě nasazovat psí hlavu učitelce. Chtěla bych vidět, jak dotyčné dámy zareagují, až jejich ratolest zkušebně osloví stejným slovem je. Vsadila bych se, že odpovědí bude pohlavek, až zuby zacvakají, jakkoli budou na netu tvrdit, že řeknou "ty, ty, ty, broučínku, p..o se mamince neříká, to je ošlivé slovíčko, i ty jeden, kuci, kuci," a pak se půjdou odevzdat k psychologovi za to, že rodičovsky selhaly, protože k situaci vůbec došlo. ...achich, že já to slepičení vůbec čtu! Odpovědět

babička, pět vnoučat  zatím všichni školu přežili  (25.4.2009 22:25:07) Slyšela jsem hezký názor, že každý, kdo měl to štěstí, že se jeho škola přibližovala realitě, je na tom lépe než ten, kdo zažil jen zmíněné odtažité memorování. Ale nicméně, naštěstí všichni školu nějak přežijí a najdou způsob, jak použít ztracený čas k vytvoření fungujícího postoje k realitě. Víceméně. Dnes už ovšem existuje řada alternativních způsobů vzdělávání a každý by měl mít možnost si vybrat. Pravda je ovšem, že jsou drahé, zatímco kritizované státní školy jsou jakoby zadarmo. Ale i ty jsou placeny, jak známo, z našich daní. Rodiče by měli asi najít způsob, jak na školu působit, aby naplňovala jejich představy. To je ale hudba daleké budoucnosti, dokud bude převládat mocenský styl na všech úrovních společenského života a rodič se tudíž bude obávat, aby si "pedagog" na jeho potomka "nezasedl", pokud bude kritický. O demokracii si zatím můžeme jen nechat zdát nebo vykrást banku, abychom mohli svému dítěti zajistit soukromé vzdělání bez mocenských ambicí (tj. kdy není rozhodující, kdo rozhoduje, ale o čem se rozhoduje, a to zejména ve prospěch dítěte - nikoli osnov, pana ředitele, inspekce či směrnic ministerstva školství a jiných dementních institucí). Smutek na mne padá!!! Odpovědět  host    •  Re: zatím všichni školu přežili  (27.4.2009 12:08:36) A i když vykradete banku a pošlete dítě do soukromé školy, nic nevyřešíte. Soukromá škola hledí hlavně na peníze a na to, aby si dítko doma nestěžovalo, takže dítka raději moc nezatěžuje. Můj syn už mrskal všechna vyjmenovaná slova, když ten kamarádky na soukromé škole teprve začínal ......... a nedohlal to dodnes. SCIO testy vůbec nezvládl, takže musí pokračovat opět na soukromé střední škole. A k článku - já si na základní školu stěžovat nemohu. Vše je asi individální a to nejen škola, ale i dítě. Některým stačí to co slyší ve škole, někteří potřebují složitější přípravu doma ...... Odpovědět  Lída,3 kluci a holka  Re: zatím všichni školu přežili  (27.4.2009 12:33:30) host: Jak která soukromá škola. Já si na soukromé gymnázium, které navštěvuje nejstarší syn, nemůžu stěžovat. Je to škola dost náročná, rozhodně dětem neprojde flákání. Je to pak taky vidět na velmi vysokém procentu úspěšnosti u přijímacích zkoušek na VŠ. Odpovědět

studentka, gympl    •  Trošku logicky..  (26.4.2009 16:21:59) Některé komentáře, které jsem si přečetla, kritizovaly, že "na co je dítěti, že v 6 třídě ví bla bla bla, když vlastně neví co je bla bla bla..." . Ale když se v 6 třídě například dozvíme, že s nějakým Karlem IV. je spojována nějaká Zlatá bula Sicilská, tak jssme zvědaví, co ta zlatá bula je, co je vlastně Sicílie, apod. Podle mě by dítě už mělo vědět, co je Sicílie, nebo kde leží Milán. Od čeho by pak mělo rodiče..? To se všechno musí dozvídat ve škole? Učitelé taky nejsou všemohoucí.. A jinak taky - od čeho je internet? Tak vysvětlete dětem, jak si mohou vygooglovat kde leží Milán.. Místo hraní stupidních počítačových her.. Ach jo, lidi, lidi... Odpovědět  Lída,3 kluci a holka  Re: Trošku logicky..  (26.4.2009 16:37:20) Studentko, Karel IV. a Zlatá bula sicilská? To jsi trošičku mimo, že. Odpovědět  Patrica  Re: Trošku logicky..  (26.4.2009 17:16:36) Přemysl I.? Libiku, co je to BV? Přemýšlím o tom a nic mě nenapadá. Odpovědět  10.5Libik12  Re: Trošku logicky..  (26.4.2009 18:38:08) Blízkej východ Odpovědět  Patrica  Re: Trošku logicky..  (26.4.2009 18:49:51) Děkuji. Odpovědět  studentka, gympl    •  Re: Trošku logicky..  (26.4.2009 18:47:33) Omlouvám se, moje chyba. Odpovědět  Líza  Re: Trošku logicky..  (26.4.2009 18:49:24) LOL, a studentka na gymplu by měla tušit, že Karel IV. žil o pár set let jindy, než byla Zlatá bula sicilská, to je fakt... Odpovědět  studentka, gympl    •  Re: Trošku logicky..  (26.4.2009 19:38:49) xD super, ale před chvílí jsem sem napsala, že se omlouvám, že to je moje chyba..xD Odpovědět  Lizzie  Re: Trošku logicky..  (3.5.2009 23:42:07) Lízo, já se jen divím, kde se v tobě - jak v dospělé a myslím, že i celkem inteligentní ženě - bere taková touha tak nevybíravě rýpat. Jinak za Karla IV. byla vydaná tzv. Zlatá bula Karla IV., celkem důležitý dokument pro SVŘ - to se může splést i studentkám gymnázia:) A myslím, že studentka apelovala spíš na provázanost informací, které je často opravdu zoufalá, nedostatečná nebo naprosto chybějící - a přitom by se to žákům/studentům snad učilo líp než biflování letopočtů. Základní znát, ale taky vědět proč se co stalo, co k tomu ty lidi vedlo, důsledky. A zda tomu nešlo třeba zabránit. Odpovědět  Líza  Re: Trošku logicky..  (4.5.2009 6:46:10) No právě, to si samo říká o humornej komentář, když studentka zaujatě hlásá nutnost něčeho, a v příští větě dovede čtenáře k pochybnosti, zda tím disponuje sama. Odpovědět  Lizzie  Re: Trošku logicky..  (4.5.2009 16:03:31) Lízo, jenže napadnout na základě jedné chyby v poměrně krátkém příspěvku zavání velkou touhou rýpat. Nehodlám se tu o tom hádat, mám na práci podstatnější věci, ale na webu, kde je spousta dospělých lidí mi to přijde trošku trapné, hopsat po mladé holčině. Odpovědět  Lída,3 kluci a holka  Re: Trošku logicky..  (4.5.2009 16:15:37) Lizzie, a to je zajímavý, že se strefuješ zrovna do Lízy a ne třeba do mě. Odpovědět  Lizzie  Re: Trošku logicky..  (4.5.2009 21:20:56) To bude tím, že Lízin příspěvek mě nejvíc ,,zaujal" a já nepotřebuji prezentovat jeden názor na více frontách,-) Alespoň ne teď. Účel to plní - názor jsem sdělila. Nějaký problém? Odpovědět  Lída,3 kluci a holka  Re: Trošku logicky..  (4.5.2009 21:55:58) Já jen, že jsem psala zhruba to samý Ale do "profláknutější" osoby se líp strefuje, co? Odpovědět  Lizzie  Re: Trošku logicky..  (5.5.2009 7:36:19) Říkáš hlouposti. Je mi zcela jedno, kdo je profláknutější nebo ne, tolik času tu zas netráfím, abych vyčleňovala místní celebrity. Radši dál bez komentáře. Své jsem napsala. Odpovědět  Líza  Re: Trošku logicky..  (5.5.2009 5:53:30) LOL, já po holčinách nehopsám, jsem jiného založení. Odpovědět  Kudla2  Re: Trošku logicky..  (26.4.2009 19:34:09) Studentko, prosím tebe, na jakej gympl to chodíš? Já jen, že tam budou učitelé asi dost srandisti (nebo že by šlo o rafinovanou vzpouru kantorů spočívající v tom, že vám budou vykládat místo dějin galimatyáš?) Odpovědět  studentka, gympl    •  Re: Trošku logicky..  (26.4.2009 19:42:22) xD je to možné..xD oni se podle mě snaží, abychom neprospívali na 1...xD Odpovědět  Kudla2  Re: Trošku logicky..  (26.4.2009 22:32:11) patrně se snaží dost úspěšně - to je přímo sabotáž! Odpovědět

katuba    •  Zrušme povinnou školní docházku  (26.4.2009 18:48:10) Ač učitelka, sice tedy ne na ZŠ, vřele s Vámi souhlasím! A vyšla bych ráda lidem Vašeho typu naproti. Máte pocit, že základní vzdělání je v době internetu ztrátou času? Proč tedy rovnou nezrušit povinnou školní docházku od páté třídy? Jsem pro. Odpadlo by to nekonečné dokazování, proč je vzdělání důležité, nejen dnes, ale dokonce i zítra. Že i znalost průměrných srážek v určité oblasti může být užitečná. Slyšel jste o tom, jak tehdy zasáhlo JV Asii ničivé tsunami? Jedna dívenka, která shodou okolností dávala ve škole pozor, si povšimla, že se děje něco vážného, když moře velmi výrazně ustoupilo. Varovala spoustu lidí, kterým to zachránilo život. Že Vám se to nestalo? Víte, to je tak. Vzdělání užitečné určitě je, ale záleží zejména na Vašich dětech jestli a jak je v budoucnu využijí a s prominutím, snad také i na Vašem přičinění, pomoci dětem některé věci pochopit, vysvětlit, zkrátka věnovat se jim. Nicméně pokud si trváte na svém názoru, a já si představuji že trváte, Vás si zkrátka ani neumím představit jako typ člověka, který by prozřel, pak jsem skutečně pro, aby povinná docházka končila v páté třídě. Chápu, že jsou mezi námi tací, pro které je vzdělání jen zbytečná přítěž, kteří chtějí vědět jen to, co potřebují na zítra, maximálně tak napozítří. Dokonce jsou mezi námi takoví, pro které je znalost většího množství různorodých fakt v nízkém věku snad dokonce i nebezpečná – všichni ti školní útočníci a střelci, sebevraždy kvůli prospěchu, vstup do různých hnutí, zejména neonacistických atd. Jsem pro, aby systém vzdělávání byl prostupný, aby školy vedly večerní školy pro pracující – dokončení 2. stupně a 3. stupeň s maturitou, pro případ, že by si to v praxi někteří časem rozmysleli a došli k závěru, že to vzdělání přece jenom k něčemu dobré je. Samozřejmě by večerní škola byla placená. Pomohlo by to výrazně oběma stranám, odpadlo by to nekonečné oboustranné trápení, leckdy z pohledu učitele zbytečná práce, nutit někoho se něco naučit, když nechce, a učitelé by si konečně finančně polepšili. Protože proč jsou učitelé mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi za proletáře? Jakou drzost mají všechny naše vlády, že srovnávají platy učitelů s platy řemeslníků, obchodníků a jiných? To je inflací vzdělání. Vzdělání je povinné, a každý si myslí, že je expert na všechno. Pořídí si Indesign, už je expert na grafiku, koupí si foťák a hned je z něj fotograf, udělá si web nebo blog a už je z něj novinář... atd. Jenomže rozdíly mezi amatérem a profesionálem tu jsou, pouze někteří je nechtějí vidět. A učit může, podle naší povinně vzdělané většiny, přece každý. Otázka je, co s dětmi od páté třídy po plnoletost. Dříve pomáhaly na polích nebo v obchodě. Dnes by tedy asi visely na Vás, který musíte chodit do práce a nemáte podle všeho čas, jen devět let cosi pozorujete, abyste je zasvětil do praktického života. Ale ani to by nakonec nebylo špatné, nakonec proč má všechno u nás zajišťovat stát, proč má mít takové pravomoci, jsou to přece Vaše děti, Vy máte své názory, a výchova a příprava dětí na život není jen věcí školy, je to také Vaše věc, je to věcí všech. Komu by to však nejspíše ublížilo, to by byly děti imigrantů, kteří často ač sami mají třeba vysoké vzdělání, na našem pracovním trhu ho příliš neužijí, těžko uvěří tomu, že u jejich dětí to bude jiné kafe. A pak samozřejmě romské děti. Problém bude všude tam, kde je oprávněné podezření, že na trhu práce může mít větší roli původ, než nejvyšší dosažené vzdělání. Tak se nad tím prosím zamyslete. Odpovědět

Betty, 1 dítě, 1,5 roku    •  Pohled učitelky  (27.4.2009 12:09:48) Jsem mladá učitelka 2.stupně na mateřské. Učila jsem sice jen 2 roky, ale bylo to v době, kdy se vytvářel nový vzdělávací program (RVP).Hned od začátku své učitelské kariéry jsem se snažila učit učivo hlavně z hlediska jeho význam pro člověka. Některými žáky jsem byla oblíbena jinými ne, někde jsem narážela ale to mě neodradilo, ale co musím říct, pozorovala jsem, že v určitém místě ZŠ najednou žáci ztratili radost z učení a přestalo pro ně mít význam samo o sobě, ztratilo hodnotu, cílem bylo jen mít ty dobré známky, u některých žáků aspoň projít bez propadnutí.K této změně bohužel docházelo už v průběhu 1. stupně, takže když se ke mě děcka dostaly, většina už byla zavřena touze po vzdělání, přirozené touze člověka po novém.Bohužel je v tomto podporovali částečně i někteří rodičové, protože je zase zajímaly jen ty známy, to hmatatelné, snažila jsem se jím mnohdy vysvětlovat, že to není to jediné, jak hodnotit osobnost jejich dítěte, že oni je znají nejlépe a vědí v čem je dobré (např. jednomu synovi sice nešlo učení, ale zajímal se o včely a těm náramně rozuměl, tak proč jej nepozvat do nižší třídy, aby udělal pro spolužáky ze své školy o nich přednášku). Takže, milí rodičové, snažte se prosííím vidět na svých dětech vidět to co umí a ne co neumí a podporujte je v tom, ať neztratí radost ze života. Když budou dělat to, co je baví, tak v tom budou dobří. Přece všichni nemůžeme být učenci. Musíme si to rozdělit, ať každý dělá, co umí a co ho baví. A ať to dělá s radostí (není nic horšího než třeba protivná prodavačka, které se třikrát zeptáte, kde je prosím ta věc, já ji nevidím a ona na vás odsekne jedovatě jak zmije,tam nahoře.Nebo doktor, který se štítí lidí. Nebo úča, která nesnáší "ty fagany" atd.). Odpovědět  Katka,kluci 6 a 10    •  Re: Pohled učitelky  (27.4.2009 16:24:08) Paní učitelko Betty, kde a kdy se sežene víc takových učitelek jako vy? Odpovědět