| Natanela | 
 |
(15.4.2009 9:40:59)
Veroniko, život je boj, jen do té míry na kolik si ho necháš, aby s tebou bojoval. Člověk, který je ochotný přijmou svojí roli, ke které byl stvořený, může žít vítězný život, ať mu okolnosti v životě připraví jakoukoli životní ránu.
V mém životě je Ježíš, ten nedůležitější. V jeho jménu mohu vyhnat ze svého života vše co tam nepatří - nemoc, prokletí, chudobu, atd. Není nic, čemu by člověk musel ustopit životu, když ho správně chopí do svých rukou.
A co ty - chceš být dál obětí života a čekat, jakou další ránu ti přinese a nebo budeš rozhodovat o tom, co do tvého života vstoupit může a co naopak bude mít dveře zavřené?
|
| Ivevka | •
|
(15.4.2009 10:12:03)
Řekla bych, že v případě Veroniky je každá rada drahá, takže i Tvoje je vítaná. Jistě máš pravdu. Mnoho výzkumů dokázalo potvrdit sílu modlitby. Ale taky tyto výzkumy upozornily na to, že motlitba za jiného má větší sílu, než když se modlíš sama za sebe. Nemohla by ses, prosím, pomodlit za Veroniku, aby měla výsledky v pořádku a aby se teď, v tuto chvíli tolik nebála?
Veroniko, držím palce!!!!
|
| Klara | •
|
(16.4.2009 15:51:43)
Ivetko, tleskam Ti :)) Ja se modlit neumim, ale kdyz jsem v nejake tezsi zivotni situaci,tak mne vzdy velmi pomaha vedomi, ze ti moji lide na mne mysli a ti co to umeji, se treba i pomodli...pocit sounalezitosti a touha pomoci druhemu je velka sila...vim, ze nekdy je to presto malo ...
|
|
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 | 
|
(15.4.2009 10:24:26)
Natanelo, většinou se ovládnu ti něco psát, ale teď musím ... vynechám všechny invektiva, která mě napadají a napíšu jen, holka, ty jsi tak trošku padlá na hlavu, ne. Znám více lidí, kteří byli věřící a stejně na rakovinu zemřeli ... a je mi jedno, jestli smířeni s bohem, či ne, prostě tu nejsou a hodně tady chybí 
|
| Natanela |
|
(15.4.2009 11:34:54)
I já znám hodně věřících lidí, kteří rakovinu měli a dnes žijí. Víš, hodně věřících lidí, co žijí v náboženství věří, že je nemoc od Boha něco jako výstraha, možná trest a podobně, pak nemoc přijmou se slovy děj se vůle Boží a je hotovo .
Nikdy nebylo v Božím plánu pro člověka, aby byl nemocný. Když jsi schopný uchopit pravdu, dokážeš se postavit i nemoci - rýmě nebo rakovině, v tom není rozdíl.
Modlím se za nemocné, vzkládám na ně ruce ve jménu Ježíše. Když potom vidíš dítě, které mělo skoro čtyřicítky horečky a nemohlo si ani samo dojít na záchod a za půl hodiny je O.K., je to výzva, může to mít každý a nebo taky ne a pořád brblat na osud.
Každý člověk, který přišel k Ježíši byl uzdravený, nikoho neodmítl a neodmítá ani dnes
|
| MartinaNov (dva rošťáci | 
|
(15.4.2009 11:59:23)
obecně nikomu jeho víru neberu. V soukromí ať si každý dělá, co chce.
Autorka potřebuje věřit, že je vše v pořádku, jestli jí k tomu pomůže "Bůh" nebo obrázek z ultrazvuku je jedno.
Já osobně radím lékaře, modlením se, promiň, ještě nikdo nevyléčil... Nádor, pokud je, není fikce, není psychosomatického původu a bohužel ho nevymodlíš, kdyby ses měla zbláznit.
Nežijeme ve středověku, máme spoustu efektivnějších možností, jak se uzdravit.
A ač jsem vůči víře jiných tolerantní, dost mě iritují typy, které radí lidem modlit se místo toho, aby se léčili.
Zvláště ta náboženství, která nemoc hodnotí jako trest za hříchy!!!!!
|
| .Žaba | 
|
(15.4.2009 13:09:57)
Nechcem za Natanelu vysvetľovať niečo, čo možno ona ani tak nemyslela, ale len sama za seba.
Je trochu zbytočné sa na ňu takto zosypať, v niečom predsalen pravdu má. Človek nie je len telo a fyzično, ale aj duša, nech si to už každý nazve ako chce. A ona duša telesné zdravie veľmi ovplyvňuje. Ak je niekto negaativistický, depresívny, či ako to nazvať (možno by to niekto nazval hriechom), telesná choroba na seba nenechá dlho čakať. A na druhej strane, ak je niekto chorý, mnohokrát potrebuje k zotaveniu okrem liečby tela aj liečbu duše - optimizmus, pozitivizmus, "vieru", že všetko dobre dopadne.
A aj ono ročné dieťa s ťažkou chorobou potrebuje nielen niekoho, kto mu podá lieky, ale aj človeka, ktorý ho pohladí, pomazlí, pritúli, uteší...
|
|
| Natanela |
|
(15.4.2009 14:07:58)
Neradím Veronice, aby nešla k lékaři a modlila se. Asi těžko může mít Veronika víru v uzdravení od Boha, když v něho nevěří nebo ho nezná.
Pouze říkám, že nám dal Bůh možnost být pánem ve svém životě bez ohledu na okolnosti, které do něho vstoupí.
Víra od Boha se musí posilovat stejně jako svaly. Taky nebudu v posilovně chtít zvednout hned tu nejtěžší činku. Tak to je i s vírou v uzdravení, když se mi podaří vyhnat rýmu, pak chřipku, angínu, zánět dutin... pokračuju a pokračju.
Měla jsem po autonehodě poraněnou krční páteř( je to už 10 let). Každý kdo zažil problémy a bolesti hlavy od krční páteře, ví co je to za bolest. Modlila jsem se za uzdravení, ale vždy, když se začaly objevovat první příznaky bolesti hlavy s tím spojené, hned jsem hnala pro prášky - prostě přicházející bolest byla pro mě takovým strašákem, že jsem to hned vzdala. Ale Bůh je dobrým Bohem, ne žádným strašákem, který čeká na naší chybu, ale milující Otcem, který touží dát svému dítěti, to po čem touží. Je to asi 14 dní, co jsem byla uzdravena při nedělním shromáždění, při chvalách. Najednou jsem cítila Boží přítomnost a ten tlak a bolest zmizeli. Byla jsem uzdravená, díky Bohu. Mohu v noci spát aniž by mě budila ta ukrutná bolest.
Netvrdím nic, co jsem nezažila a neprožila.
Uzdravení je dostupné i v dnešní době pro každého!
|
| Mbee | •
|
(18.4.2009 14:50:05)
Hmmm, zajimave. Vis, ja take verim v Boha a Pana Jezise Krista. Pokud vsak ctes opravdu Bibli, tak tam neni, ze Buh chce, abychom byli svymi pany, ale aby On sam byl Panem v nasich zivotech a my se jim nechali vest. V tom je velky rozdil. Take v tom, co rikas. Ano, nekdy mohou byt lide uzdraveni a Buh dela zazraky, ale jindy Buh nechava sve ovecky i trpet, stejne tak jako trpel Jeho Syn a ocekava od nas duveru i takovych obdobich. Prave v takovych obdobich se pozna, jaka ta "vira v Nej" opravdu je. Bible casto mluvi o utrpeni pro Krista a to muze prichazet v mnoha ruznych podobach. Vim o krestanech, kteri milovali Krista nade vse a presto umreli na rakovinu. neumreli ale s horkosti v srdci, ale s duverou na setkani s Kristem - umirali vitezne a na ceste ke smrti mohli svym zivotem ukazat stejne trpicim, ze v Kristu je nadeje...
|
| Natanela |
|
(18.4.2009 16:19:14)
Mbee, tak to je super, tak buď křesťanem, čekej na rakovinu, abys mohla vítězně umřít s vírou.
Já se raději chopím Božího slova, budu mu věřit a budu se snažit naplnit Jeho plán pro můj život. Nehodlám vítězně umírat s vírou, ale hodlám žít vítězný život pro Ježíše, až do poslední vteřiny mého života. Hodlám manifestovat Ježíšovo vítězství v každé oblasti mého života, protože jsem to co říká Bible - ospravedlněná, svatá, královské kněžstvo, Boží dítě a hodlám si nárokovat požehnání v každé oblasti mého života, protože za to vše můj Pán a Král Ježíš zemřel a já mu hodlám s pokorou dělat čest. On za mě trpěl, abych já nemusela a já to hodlám žít.
Jediná pokora je žít Boží slovo.
|
| andyŠ |
|
(18.4.2009 17:06:10)
Natanelo, já mám pořád z tebe pocit, že si myslíš, že projdeš díky Bohu životem jako růžovou zahradou, budeš mít všechno, zdraví, lásku, peníze, úspěchy,... nejsi trošku v tomto pyšná? Trošku pokory a nemysly si, že se vyrovnáš Bohu a jsi nesmrtelná. Nicméně ti nic zlého nepřeji, jen pamatuj na to, že i tobě se může něco stát ať se modlíš sebevíc. Každý den žij jako by byl tím posledním. Nežij v tom "mně se nic stát nemůže" to je pýcha a pýcha předchází pád.
|
|
|
|
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(15.4.2009 12:05:05)
promiň, ale za čí hříchy trpí roční dítě s diagnózou rakoviny???? A jestli řekneš, že za hříchy rodičů, anebo ještě lépe - to úžasné - hříšní se už rodíme!!! tak se běž bodnout.
Znám mnohem mírumilovnější náboženství, než je křesťanství a jeho odnože...
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(15.4.2009 13:11:14)
Je zajímavé, jak se každému při vyslovení termínu "křesťanství" vybaví poměrně radikální a konzervativní katolicismus.
Ne každý křesťan je katolík a ne každý věří každé pitomosti, kterou hlásá církev.
Jen na okraj. 
|
| zuni | 
|
(15.4.2009 14:46:54)
Monty, teď jsi na to kápla a mě silně (mile) překvapuje, že zrovna ty. díky 
|
|
| Katla | 
|
(15.4.2009 20:39:35)
jeden z největších úspěchů katolíků. Řekneš "křesťanství" a mraky lidí si vybaví RATZINGERA 
|
|
| Samarlu |
|
(15.4.2009 22:51:19)
Jsem ochotná se vsadit, že Natanela NENÍ katolička.
|
| maw | •
|
(24.10.2009 22:52:46)
To se nemusíš sázet, je nad slunce jasnější, že není.
Jsou to ty nové sektářské proudy, katolíci nemají shromáždění a neprovozují na nich uzdravování.
|
|
|
| Lea | •
|
(16.4.2009 8:07:14)
Nevim jesti kazdemu, ale vzhledem k tomu, jaky byl puvodni prispevek od Nataniely a v jakem duchu obvykle prispiva... se ani nedivim.
|
|
| maw | •
|
(24.10.2009 22:51:08)
Natanela se vydává za křesťanku, ve skutečnosti je ze sekty.
Konzervativní katolicismus je daleko mírnější.
A s tím, co hlásá církev - ono je to spíš taky, že ti, co se tím strašně ohánějí, hlásají svoje vlatní názory, které jsou s těmi církevními v rozporu; avšak ten, kdo není znalý, to neví, a myslí si, že tyto bludy jsou naukou církve. To je omyl, ty bludy jsou výplodem nemocného mozku. Církev má většinu svých názorů logickou, dobře zformulovanou a slušně podloženou.
|
|
|
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(15.4.2009 12:27:16)
I já znám hodně nevěřících lidí, kteří měli rakovinu a dnes žijí ... toto není o víře, nevím jestli naštěstí nebo bohužel, ono na tom nakonec nesejde. Přeju všem zdraví, ať už věřícím nebo nevěřícím a taky toleranci k vírám, či nevírám druhých ... možná hlavně tobě Natanelo, protože pro tebe je Bůh světlem na konci dlouhého černého tunelu, a co je kolem, to nevnímáš.
|
|
| joanka | 
|
(19.4.2009 23:26:11)
přečti si v Bibli 11. kapitolu listu Židům. Plno lidí, kteří měli víru, zakoušeli soužení. I apoštol Pavel měl nemoc, která ho trápila, přesto byl velkým mužem víry. Můžeme se spoléhat na to, že Bůh je spravedlivý. Proč zrovna já bych si měla zasloužit život bez nemocí, v bohatství či čem ještě? Zasloužil si smrt Ježíš? A ještě otázka. Je život tady na zemi něco tak skvělýho, že nic lepšího není? Pro hodně lidí neni. A třeba měli jen tu smůlu, že se narodili v zemi, kde je válka, hladomor, chudoba. Je to smutné a hrozné, když někdo zemře, nebo má strašnou nemoc, ale to neznamená, že to má za trest. Proč umírají malá miminka?
|
| joanka |
|
(19.4.2009 23:48:32)
A ještě něco: Nejen život, ale i víra je boj. K čemu máme mít plnou
boží zbroj? Ef 6,10...
|
|
|
| janka | •
|
(22.4.2009 8:53:47)
Natanaelo jsem věřící člověk, ale co ty plácáš za nesmysly, tak tomu se mi nechce věřit...jsou to bláboly...
|
|
| maw | •
|
(24.10.2009 22:46:39)
Z které sekty seš? Kolik jich Ježíš uzdravil, Tě neučili? Zeptej se Stephena Hawkinga na komentář k Tvému názoru. Ostatně, papeže také lecos trápí, a jako Kristův náměstek na zemi by se tak nedělo, kdyby to Pán Bůh nechtěl, ne? A všichni ti, kteří se narodili nemocní a jsou věřící, např. Christy Brown, by velice efektivně rozmetali Tvůj názor na cucky.
|
|
|
|
| Blanka | •
|
(15.4.2009 12:03:03)
Nechci nikomu brát jeho víru, ať si každý věří, čemu chce, ale tohle mi přijde trochu přehnané. Nikdo nechce do svého života pustit nemoce a přece přijdou, já zas věřím tomu, že co se má stát, to se prostě zřejmě stane, můžeme tomu zabránit zdravým životním stylem, nebo já nevím čím vším, ale co je lidí, kteří žijí zdravě a dostanou takovou hroznou nemoc. Podle mě při takové léčbě je důležitá hlavně víra v sebe sama, že to zvládnu a to už je potom opravdu ten boj.
|
|
| Kohnova | •
|
(15.4.2009 17:05:38)
Tyhle pindy vazne musi cloveka v rozpolozeni autorky potesit.... Ja byt JK, vnuknu ti izolaci od internetu.
|
|
| Kohnova | •
|
(15.4.2009 17:07:02)
Tyhle pindy vazne musi cloveka v rozpolozeni autorky potesit.... Ja byt JK, vnuknu ti izolaci od internetu.
|
|
| 10.5Libik12 | 
|
(15.4.2009 18:49:07)
To teda nevím, jak vyháníš exekuční titul na dluh, který neexistuje.
Poraď, vole.
|
|
| Hanka | •
|
(16.4.2009 12:22:45)
Teda Natanelo, ty máš ale kecy..... za co teda potrestal ten Tvůj Bůh mýho manžela, že má od cca 5 let diabetes a nedávno doktoři zjistili, že možná ani nebude mít děti, protože v ejakulátu prostě nemá spermie..... Za co potrestal mě, že jsem se narodila s vrozenou vadou kyčlí?.....
Autorce držím palce, aby vše dobře dopadlo a jak radí ostatní, na nic nečekej a trvej na okamžitém vyšetření. Kdyby fakt bylo nejhůř a rakovina se potvrdila, čím dřív na to přijdou, tím líp
|
| zuni |
|
(16.4.2009 12:31:57)
Hanko, já jen zahlídla tvoje psaní o manželovi. Můj manžel má to samé - proč ti píšu: narazili jsme na perfektního Dr, dala bych ti na něj kontakt, máš-li zájem. Je z Říčan nebo ordinuje i v praze... chceš-li, dej vědět
|
| Hanka | •
|
(16.4.2009 20:48:14)
Suzan jestli můžeš, ozvi se mi na mail hanuschka@volny.cz
díky
|
|
|
| Natanela |
|
(16.4.2009 14:15:19)
Hanko, kdybys správně četla a míň se rozčilovala, zjistila bys, že NEMOC NENÍ A NIKDY NEBYLA OD BOHA. Bůh netrestá nemocí a nikdy netrestal.
Tak nevím, kdo tě ,,potrestal", ale rozhodně vím, kdo tě NEPOTRESTAL!!!!!
|
| Hanka | •
|
(16.4.2009 21:04:17)
Napsala jsi tohle:
Člověk, který je ochotný přijmou svojí roli, ke které byl stvořený, může žít vítězný život, ať mu okolnosti v životě připraví jakoukoli životní ránu.
Takže já byla stvořená k doživotní roli být nemocná? A můj manžel také? A proč?
|
| Natanela |
|
(17.4.2009 9:49:13)
Hanko, Ježíš zemřel za naše hříchy a nemoci, aby jsme my mohli mít věčný život v nebi a na zemi žít ve zdraví.
Myslíš si, že je Bůh rozdvojená osobnost?
Proč by měl někoho tvořit nemocného?
Bůh dal člověku svobodnou vůli, aby se mohl rozhodnout do jaké části svého života ho pustí nebo nepustí.
Je Bůh ve tvém životě a v životě tvého manžela?
|
|
|
| maw | •
|
(24.10.2009 22:54:48)
Ani vlas Ti nevypadne, aby o tom nevěděl a nedovolil.
O nemoci platí totéž.
Na některé ji rovnou sešle, aby dostali rozum, získali pokoru a měli více pochopení pro své bližní - tak si dávej pozor.
|
|
|
|
| Vážný | •
|
(16.4.2009 18:48:13)
Natanaelo, já také věřím, že nemoc není od Boha, že je od Zlého. Také patřím Ježíši a věřím, že přinesl uzdravení, že i za to zaplatil na kříži. Znám i pár uzdravení skrze mé ruce.
Ale přesto i v našich církvích jsou lidé, kteří se neuzdravili, a jsou to klidně děti vedoucích, lidí skutečně žijících zbožně. Popírat to, odvysvětlovat to hříchem, nedostatečnou vírou apod. by bylo lživé.
Musel jsem pro to hledat vysvětlení a dneska věřím, že prostě jako křesťané vedeme boj a jsme v boji a prostě v boji padají rány. I na vítězné straně jsou mrtví a zranění, ale jsou to hrdinové. (Z doby své služby dětem mohu říci, že jsme měli mezi vedoucími ztráty duchovní - lidé co odešli - i fyzické - i mladí vedoucí, kteří znenadání zemřeli apod.) Možná je to tím, že (myslím si v duchu Epištol o nesmýšlení nad míru víry a o rozdělení darů) věřím třeba, že konce Marka popisuje spíše církev jako celek, nikoli každého jednotlivě.
Ale o to teď nejde, o co jde je, že je pěkné kázat o uzdravení v Kristu, ale lepší je jím sloužit. Považuji za rozumné co tady někdo napsal, modleme se za tuto ženu. Možná už to má za sebou, ale koneckonců Bůh je Bohem i nad kauzalitou a časem. Platí přeci, že modlitba spravedlivého má velkou moc, a ty jsi přece z hlediska Písma ta ospravedlněná v Kristu. Tuto výsadu tato žena asi nemá...
Třeba se dočteme jednou o vítězství...
|
| Natanela |
|
(17.4.2009 9:37:14)
Vážný, napsal jsi to moc pěkně a pravdivě. Ano i život křesťana je boj, ale je to trochu rozdílné než u nevěřicích. My víme s kým bojujeme, proč bojujeme, jak máme bojovat. Máme k tomu výzbroj a je-li voják dobře vycvičený dokáže drtivou většinu útoků odvrátit, zvláště tehdy ví-li, že boj už je vyhraný, my máme pouze držet území a vítězství, která nám vybojoval Kristus.
Přesto věřím, že má Bůh pro každého člověka plán a odmítám věřit, že součástí tohoto plánu jsou nemoci a předčasná úmrtí. Ano Bůh může dopustit nemoc, ale ta bude sloužit ke slávě Boha ne tím, že jí ten člověk dostal, ale uzdravením. Tak jako to bylo právě u Joba.
Bůh má pro každého člověka plán a součástí toho plánu je i jeho dokončení, věřím, že uchopí-li člověk všechny pravdy správně, může životní běh dokončit ve slávě pro Krista. Také věřím zaslíbemí, že Bůh nedopustí, abychom byli pokoušeni nad naše možnosti.
Pokora není, krčit se v koutku a přijímat vše, co nám přichází od života. Pravá pokora je přijmout Boží slovo a žít život podle něho. Jestli tedy Bible jasně mluví o tom, že jsme BYLI Ježíšovými ranami uzdraveni - věřím tomu a jednám podle toho - a to je přesně ta pokora, která se líbí Bohu.
A ano, modlím se za Veroniku i za všechny ostatní, kteří tady psali o zdravotních problémech a věřím, že Bůh na tyto modlitby odpoví.
Považuju za důležité, aby Veronika a ostaní věděli, že Bůh je živý, odpovídá na modlitby a uzdravuje nadpřirozeně i v dnešní době. Tím, ale nikomu neříkám, aby nešel k lékaři a neléčil se, ale že je tu současně i jiná možnost, která funguje.
Vážný, neříkám nic, co bych nežila. Mám skvělého manžela, chytré a zdravé děti, Bůh nám žehná i finančně - mám skutečně požehnaný život, ale nebylo to tak vždy! To skutečné požehnání do našeho života přišlo, až když jsme se postavili na pravdu Božího slova a začali ho i praktikovat v našich životech.
To je to pravé svědectví o Kristovi - byl vzkříšen, žije a mění lidské životy, tak jako změnil můj a mé rodiny
Díky Bohu!
|
| Martina | •
|
(17.4.2009 13:48:28)
Natanaelo, nechci se přít, ale jistota tvého poznání Boha mě děsí. Ale z vlastní zkušenosti vím, že s tebou nemá cenu polemizovat. Žila a věřila jsem pravděpodobně velmi podobně, jako žiješ ty. Můj boj o velmi blízkou osobu však nebyl "vítězný", Bůh ji neušetřil obrovských bolestí a velmi ošklivé smrti. Já věřit nepřestala, jen se má nabubřelá víra poněkud změnila.
A k Jobovi, no on se z toho sice nakonec vykřesal, ale co jeho děti? Dovedeš si opravdu představit, že by tvé děti umřely, aby byl Bůh oslaven? Není pro mě těžké si přiznat, že některým věcem v Bibli prostě nerozumím, neumím ji čít jako knihu instatních návodů na život, snažím se příběhy osobně prožít, což občas bývá a bude velký oříšek. Tímto se omlouvám všem diskutujícím k tématu, ale nedalo mi to...
|
| Natanela |
|
(17.4.2009 14:28:00)
Taky jsem o tom hodně přemýšlela, jak mohl být Job šťastný, když přišel o děti. Všechno se dá nahradit, ale děti novými dětmi nenahradíš. Víš, myslím, že Jób věděl, že své děti vychoval v Boží bázni a že jsou v nebi. Myslím, že Job natolik miloval Boha, že to dokázal unést. Musel to vidět z pozice věčnosti.
Nevím, jak bych to přijala já, neprožila jsem to. A mé poznání je takové, že co neprožiješ nepochopíš. Můžeš se k tomu přiblížit, ale nikdy nepochopíš hloubku toho utpení a taky pak svého jednání.
|
| Samarlu |
|
(17.4.2009 14:59:26)
Natanelo, asi se bibli více věnuj. Jób nebyl šťastný. Jób, ač nešťastný, Boha do určitého bodu chválil. To je IMHO velký rozdíl.
Pak mu i zlořečil - a Bůh mu dal nakonec zapravdu!
Nebo žalm (číslo nevím z hlavy, v konkordanci ho snad najdeš podle citátu) "i když skot nebude na pastvině a brav nebude v chlévech, přesto budu Hospodina chválit."
Ne "budu šťastný, když skot nebude..."
Ty neznáš žádné křesťany, pro které bylo utrpení cestou k Bohu? Které Bůh nevyslyšel v prosbách, protože měl jiné záměry, chtěl je učit apod., kteří se dlouho zmítali v pochybách? Mučedníky? Pojem "mlčícího Boha" "duchovní pouště" popsaný tolika teology apod.? Ti všichni svědčí jinak než ty!
|
| Natanela |
|
(18.4.2009 9:24:19)
"i když skot nebude na pastvině a brav nebude v chlévech, přesto budu Hospodina chválit."
Ne "budu šťastný, když skot nebudearlu -
Co pro tebe znamená chválit Boha?
Když chválím Boha jsou to moje nejitimnější a nejšťastnější okamžiky s Bohem. Když sestupuje jeho sláva při chvalách v církvi a nebo, když se modlím a chválím sama doma a jsem jenom s Ním. Vždyť neexistuje na tomhle světě většího pokoje, bezpečí a štěstí, než když je člověk s Bohem.
Kde přebývá Hospodin - ve chvalách svého lidu
A ve chvalách je jeho lid přeci nejšťastnější - přebývá v jeho pokoji a lásce.
|
|
|
| Vážný | •
|
(17.4.2009 15:59:09)
K tomu místu z Joba je zajímavý výklad, podobně jako k místu kde David přichází o své dítě kvůli svému hříchu. David říká cituu přibližně, že to dítě je tam, kde ho jednou nalezne. (2 Sam 12.23 Nyní pak, poněvadž umřelo, proč se mám postiti? Zdaliž budu moci zase je vzkřísiti? Jáť půjdu k němu, ale ono se nenavrátí ke mně.) Podobně Job dostal po prožitém utrpení dvojnásobek všeho, ale dětí jen jednonásobek. Ty druhé měl "deponované" v nebi.
Pokud by mi někdo z blízkých, co patří Kristu zemřel, tak budu smuutný - budu sám, bude mi chybět. Ale bude na mne čekat v nebi. A bude mu neskonale lépe. Jenom možná na zemi po něm zůstane něco nedodělaného...
Job to prožil v podstatě kvůli "sázce" mezi Hospodinem a Satanem, avšak sázce nikoliv nemorální, protože on je Stvořitel a má právo (nikoli zálibu) na nás dopustit, co se mu uráčí. A Bohu stála ta kosmická sázka za dočasnou ztrátu zdraví, majetku, přátel a děti odeslané do nebe nejspravedlivějšího muže své doby. To je druhá strana k charismatickému nadšenectví.
Charismatický objev je, že Kristus zaplatil nejen za hříchy, ale i stejně za nemoci. A v historii zakořeněný křesťan odpoví: Skvělé, tak takto to tedy funguje s uzdravením, které zde bylo po všechna staletí. Ale tak jako ne všichni docházejí ke spasení, tak ne všichni docházejí k uzdravení. Jinak by zde nemusely být speciální dary uzdravení a zázraky.
Job je právě ta kniha, která ukazuje, že vůči Bohu nemáme žádný nárok. Vůči Satanu v Kristu (ale jen tam) ano, jsme zde výsadkem armády na území nelegálně okupovaném nepřítelem, jehož čas se krátí, můžeme se modlit za vítězství a požehnání a máme to dělat. A Bůh nám ho často a rád dá.
Ale to požehnání je zároveň Boží dar. A dar dárce dává, kdy se mu zachce a jak se mu zachce. On už dar uzdravení koupil - na kříži. Ale jedinou jistotou okamžiku, kdy ho dostanu je konec pozemského života. Může se projevit dříve, a chvála Bohu za to, ale Boží království je nyní na zemi jen z částky. Takže jeho moc je zde také tak.
Naokraj: Krásné jsou pozice těch "výchovných" starců, "přátel", co přišli za Jobem, otloukačů o hlavu toho, že Job si za to mohl sám, že hřešil (vůbec ne, byl nejspravidlevější na zemi) atd. Krásný obraz, občas je vídat kolem nás.
Té nemocné ženě, od které se celý článek začal byl vzkázal: Ač to není moc vidět, Bůh Vás miluje. Jeho láska je taková, že nás chce provést světem těžkostí k sobě, nemění kvůli nám ale svět. Určitě touží jako vy, aby to dobře dopadlo, ale má pro Vás plán, ať to bude jakkoliv. Má moc uzdravovat a mnohokrát to udělal v sekundách, ale ještě častěji skrze přirozené uzdravení. (Náš zázrak je často jen zrychlení toho co dělá jinak dnes a denně.) Hledejte ho a vyhlížejte ho, neboť on stejně tak vyhlíží Vás, a těší se na Vás...
|
| Natanela |
|
(18.4.2009 10:07:49)
Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste
Vyznávejtež se pak jedni druhým z hříchů svých, a modlte se jedni za druhé, abyste uzdraveni byli. Mnohoť zajisté může modlitba spravedlivého opravdová.
A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.
A když se to stalo, tedy i jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni
Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou.
Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.
To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
A viduci žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena
I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
To je pouze několik veršů z Bible o uzdravení.
Vážný, opravdu jsem procházela Bibli pozorně a vyhledávala jsem si verše k uzdravení a nenašla jsem jediný případ, kdy by někdo přišel k Ježíši a on by ho neuzdravil. KAŽDÝ, kdo měl víru a chtěl uzdravení, byl uzdravený.
Jediný případ, kdy Ježíš neuzdravoval bylo: ,,pro jejich nevíru, nemohl nic činiti."
Nárokuji si uzdravení v každé oblasti mého života, protože věřím, že mám na něj nárok a stejně, tak každý, kdo vstoupí do smlovy s Ježíšem.
Žít v nemoci je podvod ďábla na věřící. Věřím Bibli a ta mluví jasně - Ježíšovými ranami jsme BYLI uzdraveni. Každá nemoc, která vchází do mého života už byla uzdravena - jak tedy můžu vůbec pochybovat zda Bůh chce? On přeci už chtěl a už uzdravil!!!!
|
|
|
|
|
| andyŠ |
|
(18.4.2009 11:24:49)
Natanelo - pocházím také z věřící rodiny. Nebyli jsme v tom vychováni, ale došli jsme k tomu sami. Ač tady se vedly diskuze dalo by se říci spíše antikatolické - dle "tónu" zpráv i když v nich nebylo nic vytýkajícího. Přiznávám, jsem katolík. Můj bratr je také katolík, chodí do kostela skoro každý den, protože pracuje pro otce Halíka, na Bohoslužby taky chodí, víru má velkou, přesto jeho rodina jsou neustále nemocní, hlavně děti. Chceš tím říci, že je to pro jeho nevíru? Já jsem se nechala pokřtít v mých 17 letech, byla jsem téměř náboženský fanatik, do kostela každou neděli a jak jsem se cítila proviněna, když jsme tam nešla. Ke zpovědi jsem chodila s prominutím s téměř každým prdem. Pak se v mém životě stal zlom, i když v kostele vdaná, jsem rozvedená, do kostela už tolik nechodím, protože nemohu k přijímání, než se "očistím" církevním rozvodem což je složitá záležitost. Nicméně jsem znovu vdaná, mám úžasné miminko (i když mi tady teď ječí ), řekla bych, že sloužím bohu méně než můj bratr, ale bydlím konečně po 33 letech ve vytouženém domečku, který jsem si přála od malička (bydlela jsem v bytě v Praze), mám milujícího manžela, nádherné zdravé miminko,... co chci víc? Občas si uvědomuji, že to vše stále potřebuje více a více peněz. na peníze jsme až tak celá rodina štěstí neměli. Celý život jsem spořila, abych dosáhla svých snů. A pak když se zamyslím, říkám si, že jsem teď tak trochu namyšlená, když mám vše co jsem si vysnila a že by to chtělo více pokory. Obávám se Boha, aby mi to zas nevzal, když se pyšním jak mám úžasného syna, bydlím v domečku, manžel se pečlivě o synka stará, když je doma. Naše známá umřela v necelých 40 letech na rakovinu ze dne na den. byla to úžasná osoba, milující matka 3 dětí , věřící, navštěvující bohoslužby, jezdící do Medugorje modlit se k Panně Marii, samozřejmě Bohu, Ježíši. Jednoho dne se jí udělalo slabo, šla k doktorovi a za týden bylo po ní. Bylo to snad proto, že málo věřila? Myslím si Natanelo, že by to chtělo také více pokory. Pán Bůh má různé úmysli i přes ty bolestné rány. Není to trest, Pán Bůh jedná jen s láskou, jen my lidé to neumíme pochopit, proč se to děje. Jen si uvědom, že tento svět není čtení z Bible, žádné úryvky, žalmy, kapitoli, a to co se děje a neumíme vysvětlit je Boží záležitost a my bychom měli být více pokorní. Třeba odchodem jednoho člověka z tohoto světa se má vyřešit jiná záležitost. je to smutné, ale nechtějme za každou cenu se stát Bohy a vítězit nad smrtí. Jen je mi líto, že místo toho, abychom třeba jen napsali my věřící vzkaz, že se modlíme za uzdravení a přejeme mnoho štěstí a klidu v duši, tak se tu snažíme popsat Boha.
|
| Natanela |
|
(18.4.2009 16:06:23)
andyŠ, víš ono je v naší republice extémní vůbec někomu říct, že se za něho pomodlíš.
andyŠ, nemusíš se cítit provinile, že jsi rozvedená a máš novou šťastnou rodinu. Bůh netrestá za šťěstí. Víš mě zase moc mrzí, když tady čtu o tom, jak se Bůh vyžívá v trestání lidí - nemocí, chudobou, zdravými děmi, atd. Ježíš zemřel za každý hřích člověka, protože chtěl, šel dobrovolně a sám. Stačí ho poprosit za odpušťění a on odpustí a už nikdy na hřích nevzpomene. Náboženstí hřích připomíná, ale Bůh ne.
On nás miluje jako své děti. Tak jako milujeme my své děti a chceme pro ně to nejlepší, tak stejně On chce to nejlepší pro nás. Dala bys svému dítěti, kdybys měla tu moc, nějakou nemoc. Nechala bys dítě v horečkách ležet několik dní bez pomoci? Ne!!!!!!!!!! Kdybys mohla raději bys za něho dala život, než bys ho viděla trpět. A On je lepší než my. A právě proto za nás ten život dal, abysme my nemuseli trpět a být odsouzení.
Bůh je láska, jedná v lásce a s láskou.
AndyŠ, víš v životě není nejdůležitější chodit do kostela nebo jinam, ale setkat se a osobně poznat Boha a jeho lásku k nám.
|
|
|
| Dobra1 | 
|
(18.4.2009 20:14:17)
Ahoj Natanelo,
v necem s tebou uplne nesouhlasim. Ano, Buh nedava nemoci, ale dopousti je. Stejne tak ne vzdy smrt mladeho cloveka znamena predcasne umrti.
Mela jsem kamarada. ktery se zabil pri autonehode, kdyz mu bylo 23. Studoval uspesne VS, byl zasnoubeny, planoval svatbu. Pak jsem se dozvedela, ze asi tyden pred nehodou rekl, ze od doby, co se obratil k Bohu, citil ve svem zivote jeho vedeni a videl, co po nem Buh chce. Ted ale vnimal, ze dokoncil ukol, ktery pro nej Pan mel a pred sebou nevidel nic. Jeho snobenku, ktera do te doby zila taky intenzivne s Jezisem, to vse privedlo do tak hlubokeho kontaktu s Bozi blizkosti, jakou si drive ani neumela predstavit.
Myslim, ze s nekterymi umrtimi na rakovinu a jine nemoci to muze byt podobne. Buh nekoho uzdravi na svedectvi sve moci a nekoho necha timto zpusobem zemrit, aniz by mu tim ukratil cas, ktery mu byl vymeren, pokud postoj toho cloveka v nemoci a umirani je pro jeho okoli vetsim svedectvim nez zazracne uzdraveni.
Jinak mas ale pravdu, vetsina nemoci a trapeni pochazi z nasi neduvery Bohu a z toho, ze se snazime resit veci vlastnimi silami a ani si casto neuvedomime, jak nechavame volne pole pusobnosti pro toho zleho.
|
| Natanela |
|
(20.4.2009 10:10:51)
Ahoj Dobri,
přečti si Boží oheň - David Hogan - je ke stžení na internetu - je to misionář v Mexiku, který má požehnanou a vydanou službu Bohu - uzdravuje nemocné-malomocné a jinak smrtelně nemocné, křísí mrvé. On uchopil právě tu autoritu, kterou nám Ježíš dal. Je to strhující čtení, při kterém každý uvidí pravdu, která se odkryje člověku, který zratí svůj život pro Krista a nalezne život v Něm
http://www.oase.estranky.cz/archiv/uploaded/45
|
|
|
| joanka |
|
(19.4.2009 23:43:33)
Nejspíš navštěvuješ Triumfální centrum víry nebo něco podobného. V hodně věcech máš pravdu, ale čti Bibli pořádně. To, co říkáš o právu na zdraví a bohatství ve jménu Ježíše mi zní jako pýcha. Lidem, kterým jsou tahle práva vštěpována, se pak taky může stát, že se modlí za uzdravení a ono se nic nestane. Takoví lidé pak od Boha odpadají, protože se cítí Bohem zklamaní. To ale neznamená, že mají malou víru. Může to být k Boží slávě, ale i jinak, než jen uzdravením. Bůh od nás chce to, co sám dává. Bezpodmínečnou lásku. Ne něco za něco. I nemoc může člověka přiblížit k Bohu. A už to může být odměnou.
|
| Natanela |
|
(20.4.2009 8:55:45)
Joanko, jsem křesťankou 17 let. Věř mi, že můj život nebyl vždy procházkou v růžovém sadě. Přišli nemoci, různé pokušení, manželská krize, atd. Vždy, když jsem se ocitla v nějakém problému, čím víc jsem upírala oči na sebe, tím víc jsem padala dolu. Jediná cesta z propasti vedla vždy pouze skrze Ježíše. Nikdy se mi nestalo, že bych prošla údolím stínu bez Jeho pomoci, nikdy mi neodmítl pomoc a nikdy mě neopustiul. Jediným problémem, který každou zkoušku prohluboval byla skutečně moje pýcha, když jsem si myslela - TO ZVLÁDNU SAMA.
Nepopírám, že přicházejí a budou přicházet problémy do našich životů, jsou to jenom a pouze okolnosti, které přicházejí a odcházejí, tak rychle, jak jsme my sami schopni se spolehnou na Boha.
Namám ráda, když někdo dělá z Boha týrajícího otce svých dětí. Ano Bůh dopouští různé věci v našich životech, ale není to nad naše síly a vždy to člověka vede výš a ne níž. Život s Bohem je radost a ne utrpení.
Ježíš je tu pro každého - má moc DNES! dát věčný život, DNES! uzdravit a DNES! změnit lidské životy.
Satčí ho o to jenom požádat, má to pro KAŽDÉHO!!!!!
|
| joanka |
|
(23.4.2009 22:28:19)
Natanelo, máš pravdu, když to píšeš takhle, ale musím souhlasit s většinou, kteří reagovali na tvoje příspěvky. Vím, chceš jim dát naději a ukázat způsob, jak zvítězit. Ale zajímá mě, co si myslíš o křesťanech, které trápí nějaká nemoc, a Bůh je prostě fyzicky tady na zemi neuzdraví? Z tvých předešlých reakcí usuzuju, že bys to brala jako prohru. Z této poslední reakce, na kterou odpovídám, by se dalo za výhru považovat uzdravení, které je na duši a duchu. V praxi takový člověk svou nemoc přijme. Za příklad bych dala Joni Eareckson Tada, která je od mládí kvadruplegičkou, věřila, že bude chodit, ale nechodí. Cituju z časopisu
Ethos: "Padlý, porušený svět ještě pořád existuje, stále ještě dochází k přírodním katastrofám, lidé bývají nemocní - a to bude trvat až do jeho příchodu." Nevím, jestli jsi četla všechny moje příspěvky k tomuto tématu. Mám tam na tebe víc otázek.
|
| Natanela |
|
(24.4.2009 9:24:33)
Joanko, cesta k Bohu je pro mě něco jako železniční trať. Jedu ve vlaku a konečná stanice je nebe. Jsem spasená, můj duch patří Bohu. Ďábel, to jediné co může, je mi tu cestu znepříjemňovat. Tak chodí a dává mi do cesty různé nepříjemné okolnosti - nemoci, finanční problémy atd. Každý takový připravený balíček, ale na té trati to nemá co dělat a já k tomu tak přistupuji. Když příjde nemoc odmítám jí, protože v mém životě nemá co dělat, nemá nárok být v mém životě, tak jako ostatní nepříjemné okolnosti. Ježíš nám dal moc a autoritu s těmi nemoci a jinými okolnosti patřičně nakládat a každý křesťan by v tom měl stát.
Ptáš se proč bycho si měli zasloužit život bez nemocí? Proč si myslíš, že bychom si museli něco zasloužit? Kdyby Bůh dělal své rozhodnutí na základě zásluhy lidí, tak bychom všichni skončili v pekle, protože to je to co si my s naší hříšností zasloužíme. Bůh, ale dává na základě své milosti a my to tak musíme přijmout. To je jediná cesta. Proto jsou lidi spaseni na základě Boží milosti a ne svých skutků. Když přijmeš spasení jsi spasená, ne když si ho zasloužíš - nikdo si ho nikdy nemůže zasloužit. A to je stejné i s nemoci, když přijmeš, že Ježíš zemřel za naše nemoci a tak se k tomu postavíš, můžeš přijmou uzdravení i když si ho nezasloužíš a tak je to se vším.
To proč je tolik křesťanů nemocných a umírají připisuji tomu, že je v naší republice stále málo církví, kde je skutečně zdravé biblické učení. Kolik křesťanů má skutečnou představu o tom jakou mohou mít ve Ježíš moc a autoritu?
Joanko, být uzdravená neznamená být v pýše, ale postavit se do té skutečnosti ve které máme jít a uzdravovat ty co to potřebují.
|
|
|
|
|
|
|
| Martina | •
|
(17.4.2009 8:26:05)
Milá Natanaelo, tvé víře by neškodilo trochu pokory, empatie a zdravého rozumu. Opravdu si myslíš, že křesťan, který je nemocný "věří špatně"? Že neuchopil otěže své víry dostečně pevně? Mám velmi osobní a velmi bolestivé zážitky s podobně smýšlejícími lidmi, jako jsi ty. Ne snad zlými, naopak, možná ani fanatickými, ale dle mého názoru v podstatě pyšnými a nadřazenými nad ostatní, dokonce i křesťany, výlučností své PRAVDY. Přejiti, aby ses nikdy nedostala do situace, kdy tě bude Bůh, i přes tvou neochvějnou víru ve vítězný život (nebo spíš právě pro ní?) zkoušet třeba jako chudáka Joba. Přečti si ještě jednou jeho příběh a popřemýšlej, zda někdy nesmýšlíš jako jeho přátelé, kteří ho svými "chytrými" radami museli pěkně srát.
|
| joanka |
|
(19.4.2009 23:45:37)
Moc dobrá odpověď, souhlasím.
|
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)