| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku O maminkách na mateřské a jídle

 Celkem 121 názorů.
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Ano 

(11.3.2009 8:56:28)
Ano, velmi si pamatuji tuto situaci.A taky jsem byla nadšená po návratu do práce v jídelně - přinesla jsem si jídlo, co jsem nemusela vařit, normálně ho v klidu jedla, aniž bych mezitím musela 4 x odběhnout někomu něco nalít, něco vylitého utřít...a na závěr jsem špinavé nádobí prostě položila do okénka.Kolegové se občas ofrňují nad kvalitou - mě to nadšení dodnes vydrželo a pozoruju ho v práci prakticky u všech maminek, co se vrátily po MD.
 Anezka73 


Re: Ano 

(11.3.2009 9:12:10)
Já jsem to zpočátku dělala podobně, v podstatě jsem žila o rohlíkách, ale dobré to není.

Tak jsem zase začala jíst jako člověk, po synovi dojíždím minimálně, když na to nemám chuť, vyhodím to nebo dám kočkám.
Snažím se jíst 5-8x denně málo, hodně ovoce a hlavně dodržuju pitný režim, protože to, jak jsem jedla dřív, nestíhala jsem pít, se mi vracelo v podobě zvýšené únavy. Jde to.

Ono to chce přemýšlet dopředu a ne jen teď a tady. Nesprávnou životosprávou si likviduješ tělo a dítěti předáváš, ač nechtěně, nesprávné návyky.

Syn se nezblázní, když se jdu najíst, holt si chvíli hraje sám. Naučil se respektovat mé jídlo. Ne vždy mám chuť, když jí on. Matka má taky své potřeby.
I to se musí naučit.

Životospráva je dost důležitá, mám-li být pohodová a vyrovnaná matka. Jde o mé zdraví, když mi zdraví vyplivne, nebudu se moct starat o prcka.
Stará zlatá zásada pomáhajících profesí.

Kočárek před obchodem bych nenechala, ani na minutu. Nedá-li se tam vjet, nenakupuju tam. To tě nekritizuju, jen píšu svůj názor.
 singera 
  • 

Re: Ano 

(11.3.2009 10:58:13)
Anežko, máš pravdu, já bych kočárek taky před obchodem nenechala...Jinak i co se týče životosprávy s tebou souhlasím. Ale jako matka 3 dětí chápu Kecku, že to s jídlem nestíhá. Něco jiného je mít jedno a něco jiného 3. Asi je jí taky líto vyhazovat zbytky...a když nemají doma zvěrstvo (slepičky na rýži a brambory, zbytky masa pro psy, jogurty pro kočku :-) )...
Já dávám svým dětem na talíř raději míň než víc, můžou si přidat. Aspoň není tolik rozfrcaného jídla. A zbydeli něco v kastrúlku nechá se to na druhý den (dojím), na večer manželovi
Jinak to luxování ledničky večer, když děti spí, taky znám. Má to tak obdobně spoustu maminek v okolí. :-)
 Lusika, Lucinka+Honzík 
  • 

Re: Ano 

(11.3.2009 11:01:21)
Ahoj,
ano, Lucince (3r) vysvětlím, že jí pomůžu, až se najím já. Ale třeba politou jinechat nemůžu..
Někdy to jídlo taky musím uvařit. Vařím si den dopředu v čase, kdy mé děti spí. Pokud spí obě najednou.. Neba jak přijde manžel z práce a věnuje se Lucince. Některé dítě si jistě vydrží hrát delší čas samo, moje dcera už taky občas...
A vařím nenáročné rychlovky vhodné pro tříleté dítě. Takže omáčka nebo omáčka nebo omáčka:-). Jednu porci do mrazáku, pro strýčka příhodu.

KRÁSNÝ ČLÁNEK

Lusika
 malatovic rodinka 


Re: Ano 

(12.3.2009 10:44:46)
TEN NAZOR MAM I JA NECO PODOBNEHO JSEM TAKY NAPSALA!A S KOCAREM JSEM JEZDILA VSUDE I DO NORMALNI SAMOSKY.:-)
 Jana, 2 děti 
  • 

Re: Ano 

(12.3.2009 11:43:25)
Naprosto souhlasím. Taky jsem začínala mateřskou o rohlících, postupně jsem se dopracovala k normálnímu jídlu. Zásadně se nenechávám rušit (moc se to nedaří), po dětech nedojídám, jsem cíťa a obrací se mi nad rozpraseným talířem žaludek :-)
 maja 
  • 

Re: Ano 

(13.3.2009 13:40:14)
tuhle jsem říkala vyčítavě synovi...jez, jsem snad nějaká popelnice, abych to pořád dojídala ....a on JO.

( HOLT NESMĚJÍ ZŮSTAT ŽÁDNÉ ZBYTKY, TO JE PLÝTVÁNÍ...CO BY ZA TO DALY DĚTI V AFRICE.....takhle mě máma vychovala ach jo)
 mikule 


Re: Ano 

(14.3.2009 20:19:57)
Už jsem myslela, že jsem divná, když se u tří malých dětí normálně najím. Neumím si představit, že bych hladověla. Proč?
 Dášenka77 


Re: Ano 

(11.3.2009 10:07:07)
Moc hezké :-)

Nevím, kdo to tu psal, ale dítě nemusí jíst, když nechce :-) .....každé se nechá vyhladovět, aby papalo, co dostane :-)
 Lucka 345 


Re: Ano 

(11.3.2009 11:26:50)
To bych teda chtěla vidět jak. Toto je u nás čirá teorie. ~a~
 Likta 
  • 

Re: Ano 

(11.3.2009 13:48:43)
Jednoduše. Nedostane nic jiného. Ani bonbon.
 Tajana 


Re: Ano 

(11.3.2009 14:23:00)
U nás to taky zabírá. Jsem schopna nechat dceru vyhladovět třeba do večera. Když už nic, tak vypije aspoň to mléko. A na druhý den zbaští všechno od podlahy.~w~
 Rebeccca 


Re: Ano 

(11.3.2009 14:49:58)
Houby leda. Je vidět, že máte děti jedlíky :-) Nejedlíkovi vyhládnutí nic neřekne, akorát je pak neskutečně protivný. Jíst normálně nezačne.
 Tajana 


Re: Ano 

(11.3.2009 15:08:22)
Já vím, není to universální návod. Holt, každé díťě je jiné. A to moje jedlík neni.. Ve školce nesní nikdy celou porci. Já spíš narážela na ty bonbony. no a bohužel, je to taky muj donucovací prostředek. Nebudeš jíst, nebude žádná sušenka. Jinak by žila jenom na nich. Dovolím však jenom jednu - dvě denne, po večeři, když "hezky papala všecho přes den". Já vím, je to hrozné, ale je to tak.~;(( Aspoň si v tom dá říci - vím, že jsou i děti, které jsou schopné nejíst i dva dny za sebou a pak si ty mamky připadají jako tryznitelky vlatsních dětí. S tim jídlem je to složité.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Ano 

(11.3.2009 17:02:06)
~2~hlavně ne ten bonbon.
Znám maminu, která v hrůze, že by jí dítě mohlo za dopoledne zemřít hlady, ho nacpe Brumíkama, banánama, piškotama, přesnídávkama, aby ten chudák snědl aspoň něco. Pak to zalijí Jupíkem nebo něčím podobně přeslazeným a diví se, že jí nechce jíst oběd...
Když jsem jí řekla, ať si spočítá, kolik cukru do něj narvala, že to absolutně nemá šanci vytrávit, tak se hrozně divila...
Nemáš hlad? Nejez. Však dříve nebo později hlad mít budeš. Taky občas nemáme chuť obědvat, kdo říkal, že musí být oběd přesně ve dvanáct, že... Zvláště v létě většinou moc chuť k jídlu není.
Syn naštěstí není frfňa, když nechce jíst, tak mu dám později... Někdy jí málo a někdy mi připomíná Otesánka
 Anezka73 


Re: Ano 

(12.3.2009 6:41:09)
Jj, u nás stejně. Vyzkoušela jsem všechno, aby chudinka neumřel hlady~t~ a on mi se vším mrsknul. Tak teď používám metodu nechceš - nic jiného nebude a jak mu šmakuje :-) Ovoce má k dispozici celý den.
 mikule 


Re: Ano 

(14.3.2009 20:23:59)
Moje 1. dcera od mala nejedla a nejí do dnes. Hrozně si vybírá. Do ničeho jí nenutím, ale když nejí normální jídlo, nedostane ani nic jiného
 Winky 
  • 

Re: Ano 

(11.3.2009 12:16:10)
Při prvním dítěti jsem to měla hodně podobné - ba co víc, skrytě i méně skrytě jsem záviděla manželovi že se v práci v klidu nají a ještě si může vybrat co si dá.... já byla věčně o rohlíkách a těstovinách :-( S tím dojídáním se mě to naštěstí netýkalo protože mi to nechutnalo. Maximálně jogurt. A teď s druhým jsem si domluvila donášku obědů v místní restauraci, vaří opravdu dobře, jedna porce stačí mě a dceři (3,5) a synátorovi (9m) ty jeho blafíky navařím jednou za týden. Je to super protože aspoň jím různá jídla a hlavně je to k dispozici teplé v půl dvanácté až u dveří - po vycházce jako když najdu. Za cenu 50,-Kč jeden oběd - možná bych doma vařila levněji(ty svoje těstoviny 100x jinak), ale zatím mi to pořád stojí za to.
 Winky 
  • 

Re: Ano 

(11.3.2009 12:17:22)
Ale teda taky většinou dlabu lžící..... příbor si užívám když jdeme na oběd ke tchýni, ta utírá pusinky, ručičky, zabavuje.... a já si dávám její vymlsanou svíčkovou, rajskou, králíka a jiné ňamky.
 Renata , dva kluci 7 a 2 
  • 

Re: Ano 

(13.3.2009 8:24:42)
Já si taky chodím pro obědy a nemůžu si to vynachválit. A když už mi to přestává chutnat, zase chvíli vařím. Ideální úspora času. Pokud někdo bydlí ve městě, dá se to zařídit téměř v každé škole.
Jinak musím říct, že čas na vaření je i otázkou povahy dítěte. Při prvním jsem nestíhala absolutně nic a nebylo to tím, že by byl první. Jsem dětská sestra a pracovala jsem na novorozeneckém, takže péči jako takovou jsem zvládala výborně. Jenže byl a je hyperaktivní, jako miminko býval i 7 hodin vzhůru a vydržel je probrečet. Později zase vyžadoval neustálou pozornost.od roku a půl nespal po obědě a večer usínal až v 22.Ráno vstával v 6.No hrůza
Teď s druhým se jen divím a užívám si jeho naprostý klid, kdy se dokáže hodinu sám zabavit a já můžu v klidu vařit, nebo uklidit.4-5 hodin odpoledne spí v postýlce a v noci spí od 20 do 8.A to je pak něco jiného. Najednou je čas i na koníčky na manžela a na domácnost.
Nikdy bych neřekla nikomu, že se to dá zvládat, když si zorganizuje líp čas.
 sarmi 


kecko, dobry! 

(11.3.2009 9:13:09)
kecko, dobry! mas smysl pro humor! (ono kolikrat cloveku ani nic jineho nezbyva, vid?)
a nepomuze, kdyz nandas detem mensi porce a trvas na tom, aby aspon tyhle dojedly? nas starsi 3,5lety syn taky neni zadny velky jedlik, vecne debaty o tom, ze se rano snida jsou nekonecne, jen o neco dyl trva, nez pripravenou (a z 90% sladkou!) snidani do sebe nasouka... ale snazime se byt dusledni a trvat na tom, ze neco se do briska dostat musi, aby byla sila na hrani a radeni (a hlavne, ze i PIT se musi, to by bylo dalsi tema k rozboru).
vim, ze by se deti do jidla nutit nemely, aby neziskaly odpor - jenze "neco" snist musi. musi se najit nejaky kompromis. na vyvareni vice druhu jidel denne, aby si milacek vybral (jak to delala jedna moje znama) na to opravdu nemam a nemyslim, ze je to v poradku.
a neboj, nemyslim, ze tva touha po klidnem nasyceni bude trvat zminenych 11let :-)
 tucnak1 


PITÍ 

(15.3.2009 11:00:52)
V příspěvku je zmínka o pití, což je náš obrovský problém. Dcera (2,5 roku) by nemusela pít vůbec, zkouším vysvětlovat, domlouvat, nic nezabírá - s maximálním úsilím do ní naleju 2-3 deci za den a pitný režim si udržuje mateřským mlékem. :-((( Jaké máte zkušenosti vy?
 DrMIK 


Re: PITÍ 

(15.3.2009 16:53:00)
To asi bude v pohode, kdyz jeste pije materske mleko, ne? Da se predpoklada, ze jakmile mlicko nebude, bude i zizen...~;)
 Oříšek + 2 kluci 


Naštěstí nedojídám 

(11.3.2009 9:37:32)
Moc pěkně napsané, ale u mě to tak naštěsí nebylo:-) Samozřejmě, že jsem si někdy taky ráda na ulici při "venčení" slupla nějaký ten rohlík, či sušeknu, ale po dětech dojídám pouze vyjímečně. Dávám menší porce a pak jim přidávám. Kupované první lžičky jsem nedojídala nikdy, to bych nezvládla:-)) A oběd si většinou dám když děti spí. někdy to je sice o něco později, ale za to je to v klidu:-))
 jana 
  • 

Re: Naštěstí nedojídám 

(11.3.2009 9:57:57)
ja jim s malym, zvykla jsem si na jeho jidla, nekorenena a zdrava :-)
 Zuzana 
  • 

Re: Naštěstí nedojídám 

(11.3.2009 13:10:11)
Co mi dost vadí, že se nenajím nikdy v klidu. Starší synek se sice už nají sám, ale často musím ještě přinést pití (jasně, mám na to myslet dopředu) či cokoliv jiného. Mladšího zatím krmím, teprve se sám učí a to je docela blbá etapa. Zásadně však nedojídám. Dávám spíš menší porce, tak, aby to děti snědly a můžu jim přidat. Pokud i přesto něco sem tam zbude, vyhodí se to. Bývá to vyjímečně, ale nedělá mi dobře dojídat rozvrtané jídlo, stejně tak bych nedala do pusy dudlík, jsem v tomhle divná:-).
Na rozdíl od většiny ostatních trpím podváhou, takže si musím svůj režim dost hlídat a potřebuju jíst často. U mladšího synka je to velký problém, protože on nesnese pohled na někoho, kdo jí, když on sám ne. Takže chodí a chce taky. To nevidím ráda, za prvé se chci najíst já sama v klidu, za druhé spoustu věcí ještě nedostává a za třetí se mu tím taky rozhazuje režim a nechce pak jídlo v obvyklou dobu. Takže občas musím jíst i na tajno.
Ale teď máme čerstvou zkušenost z dovolené, kde jsme jedli týden v restauraci, tříletý syn dostával poloviční porce a dost často je zvládl sám, občas mu bráška nebo tatínek pomohli, kluci jí docela hezky, sní toho hodně a nic moc nevybírají, že by to nechtěli.
 malaa 


Re: Naštěstí nedojídám 

(11.3.2009 13:30:51)
Mám to nějak podobně, nedojídám, snažím se dávat méně a když tak přidám (stává se málokdy), pokud něco zbyde, vyhodím. Ne, že bychom byli nějak zvlášť při penězích, že můžu vyhazovat jídlo, ale ty tři lžičky mě nezabijou a krom toho už pohled na ty rozvrtance mi kazí chuť i na můj oběd:-)- nejsem matka, co ujídá od pusy, olizuje dítě a pod. Jíme společně, všechny obědové ingredience si nachystám k sobě ( pití, kapesníky, ubrousek atd.), ať furt nemusím někde pobíhat. Ovšem děti máme jen dvě, nevím, jak bych fungovala při třech. Každopádně zrníčka ve víně a večerní krásně pohodové žraní souhlasí ~w~~:-D.
 Vlaďka a Dáda 


Silně přehnané .-) 

(11.3.2009 13:54:37)
Autorko, ještě než jsem dočetla, sama pro sebe jsem se ptala, kolik metráků asi vážíš, když dojídáš k snídani pět tučných lipánků, tři polívky, tři zbytky oběda, svačíš pět koláčů-nakousaných..atd atd. A to trpíš hlady?

Já jsem s malým chodila ven nakoupit když byl vzhůru a jen co zabíral, honem domů a šup do postýlky a dvě-tři hodiny 2x denně klídek na úklid, net, tv, knížku... Kdyby ječel jen proto že se přestane houpat s kočárem, no tak se holt minutu nezblázn, děti prostě občas brečí no. A že bych se přerazila nebo umírala hlady jen proto, aby neječel (vzteky) o deset vteřin déle, to ani náhodou!-jasně pusŤte se do mně, že jsem sobecká matka, chudák dítě a takový ty řeči.

Na mateřské jsem zhubla sedm kilo které si držím-mám 53- už 4 roky a to proto, že si jídlo užívám. Klidně si dám k večeři smažený hermelín, hranolky a tatarku,ale jinak jím jogurty,ovoce, zeleninu, saláty, sýry, kuřecí maso, rýžová jídla...A sladké, na tom ujíždím.Ale navzdory tomu, že malý byl odjakživa spací dítě, chci mít všechno super, uklizeno, uvařeno, nakoupeno, mám hodně kamarádek, návštěvy, kavárničky, nákupy...že i když mám auto, tak různá manipulace související s těmito činnostmi plus 3/4 roku makačka na chalupě,která mně baví a mimo zimy tam žijeme, mi nedovolí přibrat ani deko :-) Jsem vytížená, spokojená, dopřávám si podle nálady, aktivní, ale taky občas spím do oběda :-)
Myslím, že jak si to kdo zařídí, takový to má .-)
 mikSarka 
  • 

jo, silne prehnane 

(11.3.2009 14:44:53)
souhlasim , cele mi to prijde utazene za vlasy, jsme matky, ne otroci. Prece se nadame lajnovat život podle neciho revu.
 manica,4 děti 


Re: Silně přehnané .-) 

(11.3.2009 15:17:03)
Nějaká chytrá paní dokonalá,ne?~y~
 & 


Re: Silně přehnané .-) 

(11.3.2009 17:36:51)
Taky jsem jsem si rikala, kolik zas se tu objevi tech dokonalych. Vladka jednoznacne vyhrala. ~w~
 Katla 


holky,  

(11.3.2009 19:46:24)
já jsem si tu nikdy na paní dokonalou nehrála, taky mám 3 decka, ale tophle s emi fakt zdá moc křečovité, ten článek.
 & 


Re: holky,  

(12.3.2009 7:32:26)
Hroudo,

Me se moc clanek nechce hodnotit, protoze mam jedno jedno dite, k tomu uz jsou mu ctyri, takze uz dost veci zapomela. A nemuzu posoudit, jak moc nemozne je, se proste najist s detma. My mame tepolou veceri kazdy den. Tady se obedva jenom chleba max. polivka nebo tousty.
 Radka 
  • 

Re: Silně přehnané .-) 

(11.3.2009 19:48:19)
Taky si myslím, že se tu na ostatní trochu vytahuješ:( Každé dítě neprospí celý den, aby měla maminka čas na jídlo v klidu, kávičku, net, knížku atd. A to se zastávám ostatních, protože naše dcera byla vždycky spáč;-)
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Silně přehnané .-) 

(12.3.2009 11:49:48)
Dotaz:
jak se to dela, aby matka spala do obeda?
nejak si to pri cinorodisti mych synu nedokazu predstavit.
 malatovic rodinka 


Re: Silně přehnané .-) 

(12.3.2009 12:55:13)
AHOJKY NO T SE DELA TAK ZE DAS SPAT DITE KOLEM OSME MAX.V PUL DEVATE A RANO VSTAVAME OBA DVA V PUL DESATE MUZU RICT SUPER JAK ME ZLOBIL PRES DEN JAKO MIMI S NESPANIM TAK OD 5 TYDNU SPINKA TAKHLE V NOCI TED V KVETNU NAM BUDOU 3 ROKY JE TO MOJE STESTI!PREJI TI ABY SIS TAKY TAK ODPOCALA.:-)
 gambita 


Re: Silně přehnané .-) 

(12.3.2009 22:38:54)
Hi hi,malou davam spat v pul devate a budi se mi v 5, maximalne v pul 6...spac to tedy rozhodne neni...a ja trpim:)
 Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 


Re: Silně přehnané .-) 

(12.3.2009 14:01:13)
Asi nějaká sedativa pro dětičky, nebo že by odvar z makovic :) Mám dvě a musím říct, že obě stály za to.... Přesně, co je v článku popisováno. Spaly jen v jedoucím kočárku, doma skoro vůbec, maximálně u prsu. Dcera si dokonce vyřvala kýlu, takže odtahaný dítě do šesti měsíců... Mohla jsem si jí přilepit na tělo, abych měla volné ruce. Takže takové to... "je to otázka rodiče, jak si to udělá, takový to má... na to jsem aaallleeeergiiickáááááááááá. Prostě někdy to tak není a může se maminka rozkrájet třeba na nudličky. Ten, co to nepoznal neví a může být rád, že takové "živoučké" dětičky nikdy neměl....
 Marta, 2 dcery 13 a 16 let 
  • 

Re: Silně přehnané .-) 

(12.3.2009 13:24:27)
Souhlasím. Dnes si říkám, že tolik času jako na mateřské jsem už nikdy neměla. Tenkrát jsem si vyzkoušela podle kuchařek spousty receptů, které jsem od té doby už nikdy nevařila, protože zaberou spoustu času. A to jsem na děti byla sama, manžel byl celý den v práci a doma nepomohl ani trochu. A nemyslím si, že bych děti zanedbávala, ale ani jsem je nerozmazlovala. Dostali jidlo, když byl čas a tolik, aby to snědli. Nedojídala jsem, to se u nesolené zeleniny ani nedá. Jedla jsem sama normálně a nijak jsem se nešidila. přesto jsem se během půl roku dostala na svou původní váhu před otěhotněním a ještě o dvě kila míň. A držím si jí stále. A rozhodně jsem se nenechala vydírat pláčem. Nějaké houpání jen "aby neřvaly" to neexistuje. Tím se dítě jen rozmazlí a potom neví co by chtělo. CHce to trpělivost a důslednost.
 Lassie66 


Re: Silně přehnané .-) 

(12.3.2009 13:30:58)
Marto, potřeba fyzického kontaktu je věc, kterou prostě lidé mají. Jen ti větší a starší si o to umí říci, zatímco mimina řvou. Nechápu, jak můžeš mimino rozmazlit tím, že ho pochováš a pohoupeš. Já budu raději jíst tu nesolenou zeleninu, než abych neměla dost času se s vlastními dětmi pomazlit.
 Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 


Re: Silně přehnané .-) 

(12.3.2009 14:44:09)
Naprostý souhlas. Nevidím důvod, proč bych měla nechat dítě řvát, aby se náhodou nerozmazlilo. Děti jsou děti jen jednou v životě, nová šance není, neopakuje se a to, že se holt na "mateřské dovolené" zapotíš, se ti jednou v dětech zůročí. Tedy alespoň si to myslím, pokaždé, když se potím :)
 Marta, 2 dcery 13 a 16 let 
  • 

Re: Silně přehnané .-) 

(13.3.2009 8:38:10)
Tos mě špatně pochopila. Samozřejmě, že jsem děti nezanedbávala, ale myslela jsem houpání v kočárku venku, sotva se dítě ozve. Rozhodně jsem svým dětem neodpírala lásku a pozornost.
 Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 


Re: Silně přehnané .-) 

(13.3.2009 9:35:36)
To je hezká idea, ale opravdu a opravdu to někdy je tak, že prostě to jinak není možné... Můj syn, ten spal v kočárku jedině v jízdě, když se kočárek zastavil, okamžitě byl vzhůru... Od narození, takže o nějakém "rozmazlení" nemohla být ani řeč. Když se nejelo, byl okamžitě vzhůru a nechat uřvat??? No, tak to si poslechni, řval opravdu třeba hodinu a vůůůůbec se neuřval, že by z toho usnul, naopak, byl to řev čím dál tím silnější. Jedna kamarádka mi to nevěřila a jednou jsme měli tu čest spolu ject na dlouhou procházku. On řval opravdu celou cestu, kdy jsme šli fakt asi něco přes hodinu a přestal až jsme byli doma a vyndala jsem ho z kočárku. Bylo mu asi dva měsíce :) Takže nakonec jsem chodila ven i s baby vakem, když to začlo, tak jsem ho prostě dala do vaku a vezla prázdný kočár... Jen můžu říct, že bylo štěstí, že si nevyřval kýlu. To se povedlo mé dcerce v šesti týdnech a poté jsme jí prostě nesměli nechat plakat, takže byla odtahaná do té doby, než se sama naučila trošku si pohrát. Opravdu je každé dítě jiné a já můžu říct, že ten, kdo to nezažil, tak mu přeju ať už to ani nezažije.... Dětičkám zdar..
 Delete 


Re: Silně přehnané .-) 

(12.3.2009 21:17:49)
Proč by se neosolená zelenina nedala jíst? A proč se teda dává těm nejmenším, to je týráme? Ostatně dojídáním neosolené zeleniny člověk neztloustne....
 Alča 
  • 

Re: Silně přehnané .-) 

(13.3.2009 7:27:08)
Ježíši, tohle mě štve!:-) Každá si to nemůže zařídit jak by chtěla. Každý dítě je originál a nespí 2 - 3 hodiny. Jsou mimina, který 4 měsíce prořvou, říká se tomu kolika, jsou hyperaktivní ~b~ a spánku jim stačí velmi málo. Vím o čem píšu! Moje švagrová má ale doma taky hodně spavé dítko a tak je odpočatá a všechno stíhá, já to mám přesně naopak, musim zvládat vše pri malé a na svoje zájmy a koníčky jsem musela rezignovat (také mám větší domácnost, nebydlíme v bytě ale ve velkém domě), protože prostě není kdy, když mi už od 2let téměř odpoledne nespí, a když už, tak 20 minut. Útěchou mi může být jen to že moje dítě se vyvíjí rychleji, je šikovnější, je "napřed" když pořád nespí a místo toho se "učí". Ale přiznám se, že většinou bych to měnila se švagrovou, přeci jen jsem hodně unavená :-)
 janna001 


To nemůžeš posoudit, když to neznáš! 

(13.3.2009 19:21:55)
Vlaďko, nevím, jak to napsat šetrně a pravdivě zároveň, neber to ve zlém, ale vůbec nevíš, o čem mluvíš. Člověk, který uloží usínající dítě do postýlky a ono tam spí (dokonce snad 2 x denně, jestli jsem to dobře pochopila), nemůže pochopit, natož posoudit toho, kdo to nezažil. Můj syn se budil s řevem, ledva se jeho zádíčka dotkla matrace, spal na ruce, na klíně ,nebo v kočáře a jinak řval děsně. Úplně mě točí podobné chytré názory matek, které takové dítě nezažily + chytré rady,co mám dělat jinak. To jsem měla ještě dobrý, taky jsou děti, co řvou i v tom kočáře.
 janna001 


Re: To nemůžeš posoudit, když to neznáš! 

(13.3.2009 19:36:58)
A úplně nejvíc jsem byla alergická na poznámku, že jsem si ho tak naučila - to je vážně šibeniční humor, on si naučil mě a to hned jak jsme se vrátili domů z porodnice, dělal to prostě úplně od začátku. Chtěla bych ty chytračky odhodných dětí vidět, jak dlouho bynechali vyřvat několikadenní miminko. Já jsem měla taky původně nerozmazlovací předsevzetí a pořád jsem spíš přísnější máma, ale v tomhle jsem byla vyšší silou nucena dočasně ustoupit.
 markéta 
  • 

Re: Silně přehnané .-) 

(14.3.2009 13:37:27)
Když jsi měla 2x denně dvě až tři hodiny klídek a jen jedno dítě, je to fakt pohoda. Já jsem s prvním děckem taky zvládala bez problémů. ale s 2 dětmi je to úplně jiné, to mi věř.

Můj kluk spí poo sám hodinu. pak se probudí. když u něj nikdo není, vzbudí se definitivně. Když jsem u něj, převalí se a spí dál tak ještě další hodinu. Takže první hodinu já se snažím něco udělat a druhou hodinu si vezmu jídlo a jím u něj v posteli a čtu si nebo si zdřímnu. Je mu rok. Jenže mám ještě pětiletou holku. Má hodně kroužků. Bylo mi jasné, že až bude klukovi rok, moc hraní si se mnou neužije, tak jsem chtěla, aby si to užila někde s dětmi. Blblý je, když kkluk usne v kočárku při cestě do školky nebo na kroužek, protože to spí maximálně 3/4 hodiny. To pak jdou stranou všechny moje záliby, vaření i úklid. Prostě s ním musím být celý den v pokoji a jen koukat jak si hraje nebo si s ním hrát, což mě baví tak půl hodiny. Ale 2 hodiny v kuse! Uf.
 Magdarinka 


Re: Silně přehnané .-) 

(15.3.2009 0:22:45)
Taky bych si s jedním dítětem řekla, jak přehnané, určitě v článku porce nadsázky je. Ale jedno vám musím říct, úplně mě to nadzvedlo, s jakým sebevědomím jste celou situaci odsoudila. Mám taky tři děti, zažila jsem uplakané s kolikami i vysmáté spavé a je to sakra rozdíl, kdo nezažije, nepochopí. Navíc tři malé děti, to je prostě frmol. A ať chcete nebo ne, poznamená vás to, třeba právě tak, že když uhnaná dorazíte domů a uvaříte, přestáváte se kontrolovat a jíte bezmyšlenkovitě, co máte před sebou. Hluk, neklid, šrumec, nebo byste je musela přesunout do chlívku. Nejsem pro skákat, jak si písknou, ale jak říkám, jedno nebo tři, to je dost podstatný rozdíl a co vám přijde šílené,najednou žijete ani nevíte jak...~w~
 Petra 
  • 

Re: Silně přehnané .-) 

(15.3.2009 2:43:44)
Vážená Vlaďko, asi nemáš smysl pro humor, jsem přesvědčená, že autorka to nemyslela doslova, ale snažila se situaci popsat čtivě a vtipně, tak zbytečně nekritizuj a nebuď tak suchopárná a dokonalá. Abys neměla dojem, že píše nějaká nezkušená dvacítka, je mi 61 a mám 34letou dceru.
 Petra, Matěj 4roky, Ondra 1rok 
  • 

Výborné!!! 

(11.3.2009 10:22:15)
Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Napsáno vtipnou formou, ačkoliv autorka by jistě řekla, že ono to tak často vtipně nevypadá.
Přeji pevné nervy!
Petra, 2 kluci (1 a 3roky) :-))
 Kateřina,kluk 12/06 a bříško 
  • 

Hezké a mám tip 

(11.3.2009 10:28:40)
Mému chlapečkovi jsou 2ačtvrt roku a o snídaně si začal říkat sám. Nějak intiutivně jsme se dopracovali (začátek byl obdobný jako v článku) k snídaňovému menu: cca 3 hrsti sušeného ovoce nakrájeného na malé kousky (velikost hrozinky), samozřejmě opláchnuté horkou vodou, 1 jablíčko, hruška či banán (občas vše) a jako bonus, když je chuť tak jogurtík či lipánek. Většinou nezbude nic. Pravda je, že synkova snídaně se leckdy protáhne do svačiny - což by neocenila zubařka, ale co mám dělat, že.
Někdy je kousek koláče či buchty nebo křupavý chlebíček.
Jednu dobu jsem si dělala hlavu, zda je složení synkovi snídaně vhodné pro takového cvrčka, ale loni jsem od švagra dostala knížku Jonášova kuchařka pro zdraví a pan Jonáš (lékař zabývající se celostní medicínou) snídá velmi obdobně, jen vynechává jak mléčné produkty tak moučné pečivo, snídá jen to ovoce a dostatek tekutin. Jsem klidná a synkovi dopřávám jak si řekne. Mimochodem ovocný cukr podporuje správné fungování mozku a to naše prťátka teď moc potřebují, vždyť ty jejich hlavičky pracují pořád.
My s manželem si svou snídani ovocem spestřujeme díky synkovi také a jak pěkně funguje vše od hlavy po trávení.
Svačinky přes den řeším podobně a obídek už je naštěstí odlehčenou variantou našeho jídla, bez ostrého koření. Naštěstí nemáme od malička problém s různými obilninami (pohanka, kuskus, jáhly, kroupy ....) ani různé druhy čočky mu nedělají problém jednu dobu ji dokonce vyžadoval. Myslím, že tohle je hodně o příkladu my jíme pořád různé kaše a směsi se zeleninou a tak máme spíš problém s omáčkami s kusem masa, což špatně chápou babičky :-(. V samotném mase ovšem rozhodně problém není to si chlapeček dá kdykoliv a v podstatě v jakémkoliv množství :o).
Také je pravda, že se snažíme jíst všichni najednou a to minimálně 1x denně, i to určitě napomáhá správnějším návykům jak u dětí tak u maminek. U dětí to prý navíc rozvíjí jejich řečové schopnosti, což minimálně náš chlapeček potvrzuje víc než dostatečně - pusu nezavře, snad jen když je tam to jídlo :o).
 Raduza 


Re: Hezké a mám tip 

(11.3.2009 11:21:13)
Jojo, také máme chlapečka, který má 2 a čtvrt roku. Taky papá všechno :-)). K tomu máme holčiku sedm let. Ve 2 a čtvrt papala taky všechno, ted nepapá skoro nic :-(. Ne, že by nepapala :-), ale je šíleně vybíravá, maso nejí vůbec a přílohy skoro vždy jen holé :-(. Zato sladké miluje :-(. Doufám, že se k tomu nedopracuje i chlapeček.
 Petra-4děti(15,12,8let a 3roky 


Re: Hezké a mám tip 

(15.3.2009 0:47:53)
Já mám 2letého chlapečka, také papá vše, mám ještě 3 děti, také asi do3let papali vše a pak obrat jako hrom.Jogurty s kouskami-fuj.První syn žádné ovoce a zelenina minimum,ale stále jogurt, kaše,kakao,sladká jídla (škubánky, ovocné knedlíky, bramborové šišky, palačinky..).Druhý syn žádné mléko, žádné jogurty či kaše,ale hodně ovoce a zeleniny.Nyní mi od 10let začíná odmítat maso(a to má ještě nízkocholesterolovou dietu).Dceru jsem do 2let kojila, a pak zcela bez mléka a kaší, od 3let bych řekla, že nejí skoro nic (dnes 7let)kromě masa a pečiva.U nás snad existují jen 4 jídla, které by jedli všichni.Nejsem zastáncem každému vařit něco jiného,ale aby se dítě pak cpalo rohlíkem není dobré. Lékař mi poradil dceru vyhladovět,ale ta moje tvrdohlavá dcera může hladovět klidně 2dny,ale stejně do sebe žádné ovoce, zeleninu nebo luštěniny nevezme.
Vybírá i z polévky všechnu zeleninu.Nevím kde to viděla,ale zničeho nic to začala kolem 3.r dělat. Dle vyšetření jí naštěstí nic nechybí a já se velmi divím.
Může mít klidně zákaz dobrot měsíc,ale nic to nepomůže.A teď čekám jaký osud nás čeká u nejmladšího.
A když vidím reklamy typu "Toto jídlo neodmítne žádné dítě" věřte, že to moje ANO.
 Tajana 


Re: Hezké a mám tip 

(11.3.2009 14:58:18)
Pozor však na to, že do většiny ovoce sušeného je přidán i cukr. Je to napsáno na balíčcích. Myslím, že jedine rozinky jsou bez cukru. Ale možná si sušíš ovoce sama, nebo kupuješ v bioobchudku.
 Kateřina,kluk12/06, bříško 
  • 

Re: Hezké a mám tip 

(11.3.2009 16:58:57)
No na bio bohužel nemám a sama nesuším neb máme pod okny příliš aut a doma moc prachu. Občas máme domácí sušená jablíčka od tchyňky. Většinou kupuju klasiku - hrozinky (různě velké a barevné), meruňky, švestky, brusinky, někdy datle a fíky pro manžela. Tohle ovoce je jen sušené a bohužel ošetřeno sírou (E220, což právě to BIO není nebo by nemělo být) a tak oplachujem v horké vodě což má stačit. Nacpané cukrem je to ovoce co je kandované a to nekupuju, jen do vánočního cukroví a to jen občas, většinou si vystačím s tím co normálně. V podstatě nám ani kandované nechutná, právě díky přeslazenosti.
 Renata + 2 piskoti 
  • 

Re: Hezké a mám tip 

(11.3.2009 23:37:55)
Ja kdysi take hodne jedla susene ovoce, hlavne merunky. Omyvala jsem je v horke vode. Zacalo se mi stavat ze me obvykle po snezeni suseneho ovoce zacala bolet hlava a byvalo mi tak nejak "divne". Moje lekarka mi nakonec doporucila tohle vubec nekupovat a nejist. A pokud se rozhodnu koupit tak mam vybirat takove kde ovoce neni hodne barevne, takove to "smejici se" na zakaznika. Cim barevnejsi tim vice chemie se pouziva na "upravu" ovoce. Po case se z toho muze vyvinout takova reakce jakou jsem mivala ja. Jeste ted mi staci se na susene ovoce podivat a je mi spatne.
 Jitka 
  • 

Re: Hezké a mám tip 

(12.3.2009 0:15:39)
Mně je taky po sušeném ovoci špatně. Dokonce i doma sušené jablečné křížaly mi nedělají dobře :-(
 Eva B., dvouletá dcerka 
  • 

Re: Hezké a mám tip 

(18.3.2009 12:58:47)
Ahoj maminky, přiznám se, že jsem četla pouze ten článek a ne příspěvky. Ale i tak chci přidat své "řešení"
Bydlíme ve městě a bylo to u nás skoro jako u pisatelky článku. Změna nastala ve chvíli, kdy mi kamarádky řekla, že ona chodí pro obědy na základní školu. Tak jsem se chopila šance a šla tam taky. Moc dobře tam vaří, je to opravdu vhodné i naší malou dcerku. Prostě dopoledne se věnuji malé a jsme venku nebo doma a něco děláme. Pak jdem procházkou do školní jídelny a najíme se a odevzdáme talíř a jdem procházkou domů. Podle mě ideální. :)
Možná si teď říkáte " A co manžel? Nemá vařeno!? " Ne, nemá. A to proto, že jsem vyvářele jak blázen a manžel přišel domů a udělal si jídlo sám. Tvrdí, že mu ode chutná, ale má dobrou jídelnu v práci a tak teplý jídlo už večer nemusí. A taky možná proto, že můj manžel je sportovec a tak si dělá i "jinou" stravu.
Takže já mám v tomhle klid. Malá mi jí opravdu téměř vše a já mám čas na vše.
Tomu já říkám " dovolená" :D
 Kahlan+5 


Ja nedojim 

(11.3.2009 10:40:02)
Tento clanek mi prisel opravdu vtipny, ale pro mne jak z jineho sveta. Mame zatim deti dve, 6 a 3 roky, oba jsou tezci nejedlici, ale nikdy v zivote jsem po nich nic nedojidala. Kdyz se nedoji jogurt, dam ho zpet do lednice, a doji si ho deti pozdeji. Jidlo varime hlavne pro nas s manzelem a detem dame na talir opravdu minimalni porci. Kdyz si budou chtit pridat, neni problem. Kdyz vime, ze z polevky dcera vybira veskerou zelenou zeleninu, ale akceptuje mrkev, neni nic snazsiho nez pouzit cednik nad jeji talir, nalit pouze tekutinu a mrkev a maso ji tam pak pridat. Ja osobne tedy nedojidam nic, a kdyz neco malo zbyde, co uz nejde jist potom, tak nemam zadny problem ten maly zbytek vyhodit.

 TaJ 


Jak jsme to udělali my... 

(11.3.2009 11:36:36)
Ahojky, moc hezky napsané, něco z toho taky znám, ale my jsme to vyřešili jinak. A dělali jsme to tak vlastně už předtím, než se malý narodil - jsme zvyklí, že když děláme večeři, tak uděláme porci navíc a tu si já ohřeju druhý den k obědu - nachystáme to večer do mističky i s přílohou a já to v poledne jen dám do mikrovlnky a mám prima teplý oběd. A jím společně se synem - dám si na jeho stoleček u židličky na jednu stranu jeho misku, na druhou svojí a jednou rukou krmím jeho a druhou sebe :-) Má to svoje výhody - já se najím, ušetříme čas a syn takhle jí mnohem líp, když jíme spolu :-). Naštěstí manžel dobře a docela rád vaří a když mu já zrovna nemůžu pomoct, tak klidně uvaří sám...No a o víkendu toho spolu navaříme víc a naporcujeme do krabiček do mrazáku - třeba rajskou, vepřové na žampionech, roštěnky, cokoli, co jde dobře zamrazit...a pak už k tomu vždycky jen uvaříme přílohu. V týdnu to pak zkombinujeme s čerstvě uvařeným jídlem - když je čas... Zvlášť když člověk třeba chodí pozdě večer z práce, nebo se někde zdržíme tak je to k nezaplacení...
A k tomu dojídání - já toho naštěstí moc po synovi nedojídám, většinou zbaští úplně všechno, většinou už zhruba tak vím, kolik toho sní, tak mu dám jen to a kdyžtak mu ještě něco přidám... Ani první mrkvičky jsem nedojídala - měla jsem to štěstí, že už třetí den zbaštil tu malou skleničku celou!~w~
A už se moc těším, až konečně začneme se synem jíst třeba stejná jídla...ale to si asi ještě chvíli počkám - i když mu byl minulý týden rok, tak pořád čekáme na první zoubek~d~
 vejbzrng 


Můj tip 

(11.3.2009 10:53:01)
Ahoj, já pro tyto případy, kdy nestíhám uvařit, mám z doby těhotenství navařeno do zásoby v mrazáku. Víceméně tam mám polévky, ale i taková teplá krémová polévka je přeci bezva věc do žaludku, ne?
 Insula 


mám to stejně 

(11.3.2009 10:58:56)
Jen s tím rozdílem, že u mě tohle nastalo až po druhém dítěti. S prvním to bylo asi tak, jak si autorka článku vysnila. I když je pravda, že speciality jsem nevařila a nepekla (to vůbec, nikdo sladký nejí, až teď děti). Dcera byla hodná, spavá. Ale syn si to vynahradil a navíc už byli na mě dva. Proto jsem vzala s povděkem, když mohla jít dcera do školky, když bylo synovi půl roku.
Jinak jsem tlustá, jím večer, jindy nemám čas a ani nestíhám. :-D
 martina 
  • 

Re: mám to stejně 

(11.3.2009 11:11:29)
super clanok, poznam
ale kym si sa este nedopracovala do stadia, ze sa musime kontrolovat, aby sme automaticky po detoch nedojedali na navstevach, tak je to dobre
nie kvoli tomu, ze nestiham, ale kveli tomu, ze je mi to luto vyhodit :-)
a inak mam skor podvahu ako nadvahu :-)
a tiez snivam o zavodnej jedalni, alebo aspon niekom kto by mi raz za cas navaril
 teta 
  • 

Je to celé naopak. 

(11.3.2009 11:20:58)
Děti mají o jídlo PROSIT :-)

Dobře se nám též osvědčila taktika: To je jídlo jen pro dospělé, pro maminku, pro tatínka... to ty nebudeš...A v dětském žaludku závratnou rychlostí mizí špenát, brokolice, i ten biftek :-)
 Lucka 345 


Re: Je to celé naopak. 

(11.3.2009 11:30:52)
U nás by prošel jen ten biftek a zbytek by zbyl pro mě. ~d~
 GLT 


Re: Je to celé naopak. 

(11.3.2009 12:14:08)
Teta, mně tahle ,,taktika" přijde trochu divná. Říct dítěti, že něco není pro něj, že to NESMÍ a v zápětí ho to nechat sníst. Zákaz je prostě zákaz a hotovo. Je to vaše věc, dělejte, jak umíte, ale aby se vám to nevymstilo...~;)
 helena 
  • 

Re: Je to celé naopak. 

(11.3.2009 12:26:05)
Presne tak.
 babí 
  • 

Re: Je to celé naopak. 

(11.3.2009 12:55:54)
Tak já jsem po svých dcerách nedojídala. Mám dvě a narodily se po roce. Ani jedna nebyla velký jedlík a tak docela dost zůstávalo a to skoro do jejich 14 - 15 let.A na to se těšil manžel. Hlavně na různé ovocné přesnídávky, krémíčky a maso. Smála jsem se mu a říkala mu popelnice. Na dovolených kde porce pro dospěláky nebyly nic moc se dojídal po děvčatech. Jednou nás ale vypekly. Měla jsem na prázdninách ještě tři děti sestry, celkem pět dětí kolem deseti let. Všechny děti doma nic moc nejedly, maso skoro nemusely. Dostala jsem od babičky domácí větší kachnu a tak jsem ji upekla k obědu. Myslela jsem si že se ztoho najíme ještě i my dva dospěláli. Ale ouha. Když jsem dala pekáč s upečenou kachnou doprostřed stolu tak těch pět capartů zalehlo pekáč, a než jsem přinesla nůžky na rozporcování tak milou kachnu otrhaly včetně biskupa (lahůdka mého muže). Tu kachnu zblajzly úplně celou! Na muže zbylo k dohlodání pár kostiček, já nic. Vůbec celý týden jsem nedělala nic jiného než vařila a přemýšlela co uvařit abych stála u plotny co nejmíń. Naše děvčata měla ráda lívance ale snědly každá tak dva nebo tři. Tak jsem na ně zadělala pro jistotu o něco víc, když zbydou tak budou třeba druhý den k snídani. Bylo to na chatě kde se vařilo na kamínkách rekreant. Já jsem stála u kamen rozpálená jako ty kamna a pekla a pekla a pekla a lívance pořád nebyly. Děcka mi je odebírala rovnou plotny. Byl to děs, jinak nežravé děti se najednou zvrhly. Když děti sestry odjely vrátilo se všecho do původních kolejí, muž měl zase co dojídat. Dneska po letech když k nám přijede rok a půl starý vnouček tak se těším na jeho kašičky a ty dojídám já. Chutě se mění :-D
 Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 


Re: Je to celé naopak. 

(11.3.2009 13:11:09)
Milá Prďolo, přečti si třeba nějakou knihu, jak vyzrát na děti. Jedná se o opačnou motivaci - tuším... Náš syn kolem druhého roku nechtěl prostě nic... Chodit ven, převlíkat se, jíst, no prostě nic... Nevěděli jsme si s ním rady a pomáhala tato opačná motivace, jen né přímou řečí, ale tak, aby to jako nebylo pro jeho uši... Třeba se nechtěl převlíkat do pyžama a já vzala telefon, jakože volám manželovi, aby, až přijde domů, se nezouval, protože to pyžamo, co Ondra nechce, potom vezme sousedovic Filípkovi, kterému se tak moc líbí... A za pár minut už Ondra křičel, že chceeee to pyžamko a hned... To samé s jídlem... Ale nepodávat to přímou řečí, ale někomu jinému, nebo i sám pro sebe...
 GLT 


Re: Je to celé naopak. 

(11.3.2009 13:58:04)
Kocík, ale to, co popisuješ ty, je naprosto jiná situace. A s tou souhlasím. Děti jdou prostě pěkně vypečený a my na ně musíme chytře vyzrát. Ale mně se prostě nelíbí to, co popisovala teta. Říct dítěti NESMÍŠ a v zápětí mu to dovolit.
 Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 


Re: Je to celé naopak. 

(11.3.2009 14:00:22)
Aha, tak to já jsem to možná až tak dobře nepřečetla... Ale nebýt právě té opačné motivace, mnohdy bychom ani neodešli z domu... Doufám, že dcerka bude lepší, zatím tomu vše nasvědčuje :)
 & 


Re: Je to celé naopak. 

(11.3.2009 15:34:29)
Kociku,

To si vycetla z nejake knihy o vychove? Uprime si mi takova metoda moc nelibi. Ja mam pri vychove jednoduche pravidlo "Neslibuj nic co nemuzes splnit nebo nevyhrozuj necim co nemuzes splnit, dite velmi ryhcle pozna, ze mluvis do vetru.
 Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 


Re: Je to celé naopak. 

(12.3.2009 15:02:14)
Ano vyčetla a na moje dítě to fungovalo. Taky neslibuji, co nesplním, ani nevyhrožuji ničím nereálným... Prostě, když jsem se před synkem zmínila, že hračky, které nebudou uklizené odneseme pryč, tak kdyby to neklidil, tak je prostě vezmu pryč... Jenže na to nikdy nedošlo, protože pokaždé se chytil a dopadlo to dobře pro obě strany...
 markéta 
  • 

Re: Je to celé naopak. 

(14.3.2009 13:54:11)
Dceři je teď pět let, měli jsme období, myslím kolem třetího roku, kdy nechtěla jíst nic, co neznala. Takže třeba na návštěvě jsem řekla, že k obědu bude x - nějaký název, co znala z domova, třeba guláš. A ona to snědla i když to tak úplně guláš nebyl. Když to bylo jídlo, které se nedalo zamaskovat jako nějaké známé jídlo, vůbec jsem to holce nedala a dala jsem jí něco jiného. řekla jsem, tak aby to slyšela "Tereze ten knedlík nedávej, ona by ho nejedla, dáme jí bramobory." A Tereza hned že ho chce ochutnat. V 90% pak tu novou věc snědla taky. Jen když jí opravdu nechutnala, nejedla jí. Když bych se pokusila ji nutit, ať to jen ochutná, už dopředu k tomu přistupovala s odporem že jí to chutnat nebude. Občas jsem vypadala jak krkavčí matka, když se hostitelka snažila pro holku vybrat to nejlepší a já jí říkala, ať jí to nedává, že si to vezmu jen já :-))
 malaa 


Re: Je to celé naopak. 

(11.3.2009 13:33:27)
....hm, to je divné ~a~....ale proti gustu...~d~
 katka12345 


Re: Je to celé naopak. 

(11.3.2009 14:09:29)
ano, a ještě bych to doplnila - děti mají o jídlo a o spánek prosit :-)
 Misa + 2 
  • 

Re: Je to celé naopak. 

(12.3.2009 14:09:33)
No tak to bych opravdu potřebovala radu, jak docílit, aby dítě o spánek prosilo. Každý den "prosím" já děti, aby už konečně šly spát. Oba jsou sovy a večer je dostat do postele byl od malinka obrovský problém i když dodržujeme doteď pravidelný režim (je jim 8 a 9) a i když jsou v pracovním týdnu v posteli včas (ve 21 hod), usíná obzvlášť ten starší i hodinu a ráno se nemůžou probrat. Když někdy o víkendu nebo o prázdninách nechám na nich, aby si sami rozhodli, kdy půjdou spát, vydrží přinejmenším do půlnoci a i když sotva drží oči otevřené, do poslední chvíle tvrdí, že unavení nejsou.
 Delete 


Re: Je to celé naopak. 

(12.3.2009 21:27:10)
To jsem zkusila jednou, nechat je jít spát, až budou unavené....když jsem za nima po půlnoci šla, že by fakt už měly spát, tak se ptaly "Fakt? Cože? Už?"....ráno v půl osmé už burcovaly a večer jsem je opět honila do postele, aby tam byly dřív než v deset....Odpolední spaní zrušily v roce a půl...
 baculina 


??? 

(11.3.2009 12:49:51)
proč takové drama? nebo pěkná nadsázka?
 albra 


Re: ??? 

(11.3.2009 13:01:01)
Vykouzlila jsi mi úsměv na rtech.Moc pěkně a vtipně napsané.~:-D~R^
 Blanka 
  • 

Re: ??? 

(11.3.2009 13:31:30)
Proč drama, byla jsi někdy mateřské ? Pro maminu na mateřské je drama kde co, mě se to líbí, krásně napsané a je fakt, že teď už si v restauraci taky každý dopřáváme své jídlo, takže autorko vydrž, bude líp.
 baculina 


Re: ??? 

(11.3.2009 22:44:28)
jsem na mateřské
 myskaMiska 


To znam 

(11.3.2009 13:10:21)
tez mam obcas ze jsem dojizdec..Ale mam tu vyhodu ze maly je uz vetsi tak mam sanci uvarit neco poradneho,obcas upect nejakou mnamku..Uz i v restauraci jsme byli s malym a v pohode:-).Dostal pidiporci-pak jsme zjistili ze za tu pidi porci jsme neplatili..maly vymetl cely talir a to doma obcas dela cavyky..Ja si rikam porad bude lip.malemu je 22mes.Sam se napije z dospelackeho hrnku aniz by se pokecal,sam se naji vidlickou i lzici polevku.je sikovny..
 Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 


Malý tip pro všechny na MD 

(11.3.2009 13:17:03)
Já to mám tak asi podobně. Nakonec jsem čistě náhodou hodila řeč s jednou kamarádkou nad neštěstím v podobě nestíhání vaření a dojídání atd.... A dozvěděla jsem se pro mě tenkrát novou věc. Proč si občas nedojdeš pro oběd do školní jídelny ???? A tak to začalo. Chodím asi dvakrát týdně do jídelny našeho místního gymnazia s kastrůlky. Mám oběd i s polívkou za 54 Kč a najíme se z toho celá rodina... Já se synem k obědu buď polévku, nebo hlavní a tatínek k večeři to, co zbyde... Mě to moc chutná, protože to nevařím sama a ta pohodička, když člověk přijde domů, hodí to do talíře a prostě jen sní... Vaří tam moc dobře, třeba špaldové knedlíky... Vždycky si dávám svíčkovou, protože já sama jí neumím. Tak to jen tak pro tip...
 olsche 


Re: Malý tip pro všechny na MD 

(11.3.2009 18:20:36)
Tak to je fakt pohodička, u nás to nejde, do kastrůlků nesmí dávat ~d~
 Ledersonka 


Re: Malý tip pro všechny na MD 

(11.3.2009 20:34:09)
U nás taky dávají do kastrůlků. Děti už mám velké, ale teď jsem byla dlouho nemocná a ncosil mi jídlo syn - nemohla jsem vařit. Jeden oběd za 49 Kč a najedla se taky celá rodina~w~
Podle mě, pokud nebydlíte přímo na nějaké malé vesnici (a i na té vesnici dávali, když sjem tam kdysi bydlela) dá se určitě najít škola, kde do kastrůlků dávají....
 tlemik 


Re: Malý tip pro všechny na MD 

(13.3.2009 9:17:29)
Ahojda,
taky mám zkušenosti s obědem v kastrůlku. Už od začátku mateřství jsme to začali provozovat a jsem nad míru spokojená. Má to opravdu výhody, člověk je v pohodě, nemá starost co vařit a k tomu má každý den něco jiného. Což je dobré i pro prcky, že poznají hodně druhů jídel. Já přece jenom všechno uvařit taky neumím. No teď už syn chodí do školky a má oběd tam. Můj manžel má oběd z práce za 12 Kč. Dávají tam velké porce a protože se můj manžel snaží o štíhlou linii, tak mi vždycky půlka obědu zbude do kastrůlků. Takže já bych za ty peníze opravdu neměla šanci navařit. Když mám někdy chuť tak uvařím. Mám více času se věnovat dítěti a taky sama sobě.
Můj syn byl taky více méně dobrý jedlík, vše se změnilo příchodem do školky. Tam odkoukal co mohl. Věčně něco vybírá - je to moc zelený, nebo to smrdí - prostě radost. Věci, které měl tak rád, už mu nechutnají, protože to většina ve školce nejí. Doufám, že z toho brzy vyroste.
Jinak opravdu můžu vřele doporučit, ne že bych byla tak líná nebo nešikovná a vařit nemohla nebo nechtěla. Ale proč, když nemusím a vaření si potom o víkendu užívám. Nejsem ve stresu kvůli vaření a netrápí mě, že jsem zapomněla koupit to nebo ono.
 Danule75 


Z duše 

(11.3.2009 13:25:28)
Joj, to jsem se pobavila. Jako kdybych to psala já. Nu což, manžel dnes přežil omeletu z knedlíků, které zbyly od neděle, dcerka obědvala ve školce, malý si cucne něco ode mne, něco z lahve a já jsem si dala dva krásné křupavé rohlíčky - koupené mužíčkem. Mňam!
 Jitka 
  • 

Re: Z duše 

(11.3.2009 13:44:02)
Moc pěkně napsáno :o) Děti ještě nemám, ale nemohu si pomoci. Pamatuju si, jak to bylo se mnou. Ne uplně s mimčem, ale když jsme byla trošku starší... (první vzpomínky mám z cca 3let) Byla jsem "špatný" jedlík. Jedla jsem sice skoro všechno, akorát že malá množství... Celé dětství, co si pamatuju, platilo několik jednoduchých pravidel - 1. Ochutnej. Nemohla jsem říct, že něco nechci, aniž bych to ochutnala.
2. Nechceš? Nejez, ale nepočítej s cukrovím, bombony, sušenkami, zmrzlinou...
3. Chceš něco jiného? Neexistuje. Pokud jsem neobědvala, měla jsme k večeři oběd... Bylo mi tolerováno několik jídel, co jsem nejedla (například ledvinky...). A pravdou je, že některá z nich nejím dodneška.
4. Pro jídlo byl "vyhrazený čas" Teď je oběd, pokud nemáš hlad, počkáš si do svačiny, žádné takové, že si vzpomeneš za půl hodiny, že máš hlad...
5. Řekni si kolik chceš, dojídá se, takže pamatuj, můžeš si přidat, když si přidáš, měla bys to dojíst(třeba i později).

Doma to fungovalo a docela dobře. Katastrofou pro mne byla školka a škola - dodnes si pamatuju, "nakrmení" škraloupem z mlíka, nebo jak jsem si řekla 1 naběračku polívky či 2 knedlíky k druhému jídlu, stejně jsem dostala plný talíř a narvali mi 3 knedlíky místo 2 a pak to do mne natlačili násilím. Nutno říci, že jsem v takovém případě jídlo "vracela", později se stávalo, že mne máma vyzvedávala brečící ještě nad polívkou, s hrůzou v očích, že budu muset sníst všechno, i když jsem si poctivě řekla málo... V první třídě jistě mnozí z vás zažili ještě "dozorkyni tyranku", u které neexistovalo vracet na talíři tlusté maso, a naše dohadování, kdo se nechá chytit, kdo stihne projít...Díky bohu za to, že tohle už dneska ve školkách a školách není. Babička říkávala - hlad je nejlepší kuchař a měla pravdu. Strejda vychovává děti obdobně, jí se v době jídla, mezi jídly jen ovoce, pokud se nedojedlo, žádné cukroví... Děti si říkají kolik chtějí, nikdo je násilím nenutí jíst. Každý může mít 3 jidla, která nejí, nebo se o něm ví, že je nemá rád a má menší porci. Mají s tetou 6 dětí v pěštounské péči, vařit každému něco jiného by skutečně nestíhali, stejně tak, kdyby každý jedl jak si vzpomene... I u nich to funguje dobře :o) Při návštěvách nesliším žádné brr, čočka, nebo rajská... A neslyším ani od tatínka cože Krupičná kaše k večeři??? :o)
 MartinaNov (dva rošťáci 


jídlo 

(11.3.2009 13:45:54)
tak tohle znám. Při prvním synovi to šlo, spíše během dne nějak ani nebyla chuť... Malý naštěstí baští od začátku všechno, taky mi nevadí oblíznout přesnídávku nebo jogurtík...

S novým miminkem začal trošku teror, prďolka má velmi dobře vyvinuté čichové buňky a bezpečně pozná, kdy mamina zasedla k jídlu - a chce mlíčko... I když jsem ho kojila před deseti minutami.
Takže jsem vyvinula bravurní techniku, jak se najíst jednou rukou (i levou, mám dvě prsa, že... 8-)).
Vrcholem umění byla Štědrovečerní večeře s kaprem!! ~t~
Taky přes den moc nestíhám - nebo spíše si nějak nevzpomenu. Kdo má jedno a více dětí ví, co je to "zapomenout" i na to, že se mi chtělo na záchod ~t~.
A večer to příjde. Hlad, chuť, to, že si jídlo můžu v klidu sníst a vychutnat... Ano, je to na mně vidět ~w~.
Asi taky zajdu omrknout zdejší školní jídelnu, mě vařit moc nebaví...
Jojo, lenoro lenoro, nech mě udělat si jídlo, ať neumřu hlady (anebo donuť mé tělo, aby spalovalo rezervy).
 Sima + 2 
  • 

naučila jsem se dělat věci jednou rukou 

(11.3.2009 18:27:29)
když se nám narodila první dcera, taky jsem měla pocit, že se nestihnu najíst. Nebyl to jen pocit, ale ignorovala jsem ho, až jsem několikrát omdlela z vyčerpání. Takže přišla změna: když dcera spala, nechytila jsem jako první koště či hadr na nádobí, ale dveře od lednice. Když nespala (a že spala maličko), vzala jsem ji do náruče, či do nosítka a chystaly jsme spolu - chleba se dá koupit nakrájený, pomazánkové máslo se dá otevřít jednou rukou, stejně tak se dá jednou rukou chleba namazat (pravda, nevypadá to úhledně, ale jde to), paprika či okurka se dá přikusovat celá (však nemusí být kolečka na chlebu), kousala jsem odkloněná od dcerky, aby mi to nevyrazila ručičkama z ruky. Takhle jsme absolvovaly spoustu činností. Pravda, člověk si jídlo nevychutnal, mě to tedy nikdy nevadilo, neb já nejsem žádný labužník, stačí mi pocit, že mi nekručí v břiše, ale od té doby chvíle, kdy jsem prohlašovala "já se dneska nestihla ani najíst", přicházely velmi zřídka - v dobách nemoci, či nějaké nárazové čnnosti (chystání na dovolenou, apod.). Když se nám narodila druhá dcera, přidala jsem k předchozímu extra zábavu pro batole, co mi nesedělo na ruce (skládáNí puzzle, čtení novin, velikou hradbu z kostek, kterou je třeba prozkoumat, bunkr z peřin a dek, ...) a najedla se. JEDNA RUKA STAČÍ.
 gambita 


Re: naučila jsem se dělat věci jednou rukou 

(12.3.2009 22:50:14)
Ted jsem si vzpomnela, jak na me moje kamaradka, maminka extreme pohodoveho miminka, koukala jako na blazna, kdyz jsem jednou rukou dokazala namazat chleba, uvarit caj, otevrit nohou dvere(v druhe jsem drzela ten caj:)Nedokazala pochopit, ze moje dite neni jako jeji(jeji spi pres den 3 hodiny, me 20 min.) a ze by jinak rvalo jako tur. Mam takovy dojem, ze by meli delat nake kurzy "jednorukosti" pro budouci maminky, urcite by to nekomu prislo vhod:)
 Nella+2 


Re: naučila jsem se dělat věci jednou rukou 

(12.3.2009 23:19:20)
Jednou rukou se dá i vařit~:-D vyzkoušeno~:-D
 Jíťa 
  • 

Dojídání neznám 

(11.3.2009 21:52:22)
Náš prcek sotva pochopil, že i maminka a tatínek jedí (tedy asi v 7 měs.) tak začal úplně odmítat vlastní talíř. Vždycky chtěl to, co jsme měli my.

Vyřešila jsem to docela jednoduše tím, že jsem si jeho miminkovský jídlo dala k sobě na talířek a jedli jsme spolu z jednoho talířku.
Po roce jsem začala pomalu přidávat sůl a koření stylem prckovi např vlastní neslanou přílohy a trošku oňahňat v běžné omáčce. A samozdřejmě zase spolu z jednoho talířku - vlastní pořád nechtěl.
V tom zatím úspěšně pokračujeme dál a má to jednu obrovskou výhodu. Na náš společný talířek dávám stejně, jako jsem dávala jako bezdětná a tak mám teď o trošku menší porce a nekynu. Akorát prcek už většinou jí vlastní lžičkou nebo vidličkou.
 pernicka,12/05,5/08 


ještě mám křeč v koutcích 

(11.3.2009 22:29:05)
... jak se směju, je to krásně napsané a hlavně sem se v tom taky našla. Ale už sem se naučila udělat si na jídlo svou chvilku, i když někdy to prostě nestačím, ale snažím se. Jinak bych asi umřela hladem i když někdy dojídám zbytky, nedělám to stále, ony takové ty věci co se nezkazí se dají zkonzumovat jindy nebo to zrecykluji do svého jídla, abych jedla normální porce. Po první dceři sem nezhubla nic, byla sem boubelka, ale po druhé sem zhubla sice i díky zdravotním problémům, ale váhu si držím a to si myslím díky tomu, že pravidelně jím, a taky mám větší kolotoč,to by se mi dřív nestalo byla sem jak na houpačce.
A na procházku nevycházím bez svačiny a pití, to už musím mít dopředu nachystané, nebo si zajdu do obchodu, ale 100% s kočárem, to bych ho před prodejnou nemusela najít nebo by dítě ječelo jak píšeš stačí 10 sekund a je to jasný.
Přeji ti abys našla v tom chaosu dojídání svůj řád, ony dětičky to taky můžou dojíst třeba později,já třeba nedojezený příkrm dám večer do rýžové nebo jáhlové kaše ono se to do večera nezkazí a musí se trochu naučit, že máma se musí taky někdy najíst, malá si třeba hraje nebo ji mám u sebe na židličce a něco si plácá na stole, já se u toho aspoň najím (sice moc klidu nemám, ale je to lepší než nic )takže přeji hodně sil.
 malatovic rodinka 


o maminkach na materske a jidle 

(12.3.2009 10:42:45)
DOBRE POLEDNE JA TEDY PO SVENM SYNOVI NEDOJIDAM VSE VYHAZUJI JIM NORMALNE TAK ZE OBEDVAME SPOLU U STOLU OD ROKA A PUL JI SAM JE PRAVDA ZE KOLIKRAT SE MUSIM ZVEDNOUT UTRIT PUSU ZVEDNOUT JIDLO ZE ZEME ATP.ALE NIKDY KROM UPLNEHO ZACATKU ASI MESICE TO JSEM SE ODBYVALA V JIDLE MOC MALY PORAD PLAKAL A NESPAL JINAK JE TO UPLNE OK.JO A JAK RIKAJI MAMINKY ZE KDYZ ZACNE DITE CHODIT TAK KONCI KLID ME ZACAL CHODIT SYN V 10 MESICICH A OD TE DOBY KDYZ SI ZA MNOU DOJDE KAMKOLI MAM UPLNE POHODOVOU DOMACNOST CO SE TYKA UKLIDU A JINEHO.DO 10 MESICU JSEM UKLIZELA V NOCI KDYZ SPAL A TAK DIKY BOHU ZA TO CO MAME HLAVNE ZE JSOU DROBCI ZDRAVY ONI NAM TO JEDNOU URCITE VSE VRATI SVOJI LASKOU!!!
 Levandulka+3 


u nás to tak není 

(12.3.2009 11:25:34)
Vtipně napsané, nicméně u nás to tak vůbec nefunguje - na rodičovské jím naopak daleko lépe než kdy předtím - snídaně, svačinky, obídek, svačinka, večeře...A je fakt, že jsem taky trochu přibrala...Kluci se docela brzy naučili jíst sami a vlastně i předtím jsem vždycky nandala zároveň sobě i jim, taky vědí, že když jíme společně celá rodina, nandává se nejdříve nejstarším (čili tátovi, když je nás více, tak prababičce, dědovi...A jíme vždycky společně, nedovedu si představit, že bychom večeřeli každý zvlášť, možná zvyk z Francie, byla jsem překvapena, že ve spoustě českých rodin pořád funguje to, že se nejdříve nají děti a pak si dospělí jen tak něco namažou k televizi....Máme takový malý rituálek, který se klukům líbil u kamarádky-chytneme se před každým jídlem za ruce a popřejem si dobrou chuť, děláme i to tak i když stolujeme jen s mladším synem, který je se mnou ještě doma. No a na dojídání v naší rodině je právě on-sní toho neuvěřitelně hodně a strašně rád, takže dojídá i po starším bráchovi:-). No, tazím je váhově v pohodě, snad ho to časem přejde!
 MartinaNov (dva rošťáci 


vlastní porce 

(12.3.2009 12:36:28)
nikdy nezapomenu, jak mi tchýně jednou řekla, kterak (v rámci takového toho "prozření") se jednou rozhodla, že od teď nebude POUZE dojídat po dětech, ale naloží si VLASTNÍ porci....

 Pisnicka 


Fakt dobrý! 

(12.3.2009 12:49:12)
To jsem se opravdu, po dlouhé době, pobavila~t~.
Aspoň vím, co mě 12let čeká.
Jen se musím vyhýbat ledničce v nočních hodinách. Manžel mi do ní kupuje zákusky~w~, prý je to dobré na nervy. Většinou je slupne on, já jsem totiž pohodář~z~.
 Andrea a Ema 
  • 

A čo tak nosiť dieťa počas varenia v šatke? 

(12.3.2009 13:42:17)
U jedného dieťata sa dá táto situácia jednoducho vyriešiť nosením dieťaťa v šatke. Kým je malé, vpredu vadí len trošku a keď je väčšie, na chrbte nevadí vobec a ešte sa zabaví sledovaním prípravy jedla.
Teraz, keď má moja malá rok a pol, už ju nosenie doma nebaví, ale už sa vie hrať sama, takže uvariť stále stihnem.
Väčšina detičiek sa nosí veľmi rado.
Ako to riešiť u dvoch detí, to neviem, mám len jedno :)
Keď je medzi nimi dostatočný vekový rozdiel, to staršie už može "pomáhať" pri varení, ako moja dcérka...
Máme aj zložitejšie dni, kedy varím až keď zaspí, ale to je skor výnimka.
 Jana a malý Míša 
  • 

Proč je dobré míti velkého psa 

(12.3.2009 13:47:46)
Perfektní článek, dobře jsem se pobavila. Aspoň vím, že náš malý nedával všechny své zbytky jídla našemu věčně hladovému dobrmanovi proto, aby mě vyhladověl, ale proto, aby zabránil mé případné nekulturnosti při dojídání a potenciální nadváze. Věděl, že si vezmu něco normálního sama. Máme my to ale laskavé dítě!
Díky za pobavení.
 Veronika, školák a předškolačka 
  • 

Dnes už k pobavení :-) 

(12.3.2009 15:38:02)
Naprosto chápu (ačkoliv autorka samozřejmě použila nadsázku pro pobavení). A pobavila jsem se. Živě se mi vybavily mé vlastní cca tři roky života o kávě a houskách (prokládané čokoládou, samozřejmě :-) ). Mé děti jedly dobře, takže dojídání jsem nepraktikovala (ani mne nelákalo). Zato ale byly velice náročné na péči a pozornost (a nebyl nikdo, kdo by pomohl s hlídáním), takže na vlastní jídlo mi čas nezbýval, podobně jako autorce. (Nikdy jsem nepochopila, jak někdo může na mateřské tloustnout - já vypadala jako propuštěná z koncentračního tábora.) Talíř teplého jídla, které přede mne někdo postaví a nechá v klidu sníst, se přede mnou také často vznášel ve snech :-) Dvanáct let to ale netrvalo, nebojte :-) Spraví to už nástup posledního děcka do školky, nejpozději do školy :-) Ale jídla, které nemusím vařit já, si nesmírně vážím dodnes (a už asi navždy budu :-) ).
 M+J+ 5 (2 holky -3 kluci) 


super *************** 

(12.3.2009 16:35:11)
tak jsem se super zasmala fakt dost dobře napsane.
ja sice po dětech nedojídam snad max obcas pribinak ale to je 0% ze 100 že neco zbyde....jidlo na ktere bych mela chut i ja je nezbytkové.....

co se tyce jinych pochutin jako polevky a ostatni tak abych pravdu řekla se mi zveda s toho žaludek pri pohledu na rozfrnane jidlo kde se smixovala polivka drobky a nevim co obcas ulity caj v jidle nebo překečupovano a kecup ja nesnasím k smrti..... tak jsem s dojidani vylečena naprosto dokonale....

jen pohled a žaludek se vzpříčí take jsem mamina 3 deticek o jejich rozmazlenem apetitu netřeba komentař to nechci to povrtaji a toho by se mohli utlouct kolikrat si rikam na co ja vubec vařim když to tady zustane rozfrfnane nejen na taliři ale i po stole a pod stolem.
ale pejsek ma děti rad netřeba tolik granuli když za jediny den ma tolik žradla že se ma jak prasatko v žitě...deti se rady poděli.....
ted se narodi dalsi clen rodiny a při čtyřech detech jeeeeeee ten naš pes se bude mit vlastne ne jeden pes ale dva psi jeden pidi pes druhy mega pes a jeste jsem zapomela na číču co si nejmenši dotahla od rodičů...

se ani nedivim že granule zviratkum nevoni a daji přednost rohličkum masicku ryži a jinym pochutinam co po dětech zustanou ne jednou si rikam i kam mizi piskoty sednout pred psa a jeden do pusinky me druhy pejskovy jeden me druhy pejskovy i kocka se rada podeli o cokoladu nebo lentilku a ne jednou jsem si rekla že i ta kočka nema všech 5pohromade ..........a nebo ma jen ja to asi nechapu.....

 Neriko 


Domácí drtič odpadů 

(12.3.2009 19:01:01)
Můj muž si na toto dojídání dokonce vymyslel své přirovnání DDO = domácí drtič odpadu ~t~
 Lenka 
  • 

Re: Domácí drtič odpadů 

(12.3.2009 20:16:42)
Mno, s jedním miminem je docela komický, že se matka nenají. To je spíš "v hlavě", ne že by každá měla extrémně uřvaný mimino.

Holt jí musí docvaknout, že když mimino zařve, nevylítne třeba se sprchy jako šílená, ale prostě se dosprchuje a pak se mu jde věnovat. Totéž jídlo, tím nenabádám nechat dítě řvát půl hodiny, ale dožvýkat si tu svojí porci.

Je to jen o tom, nenechat se vláčet emocemi, ale trochu zapojit rozum a obrnit nervy. Jinak by se najedla v klidu tak někdy až půjde dítě do první třídy.

Nejhorší je to asi s batoletem, tam se nedá ignorovat, že cpe do přehrávače sušenky, nebo balancuje na stole a to i když matka právě chudák začala obědvat.
Ale pak myslím je to zase lepší.

Tyhle problémy se samozřejmě kumulují s počtem dětí, to je logický.


Ale i když jím nepravidelně /a já bohužel taky/, tak nemusím "dofutrovávat" dětskou stravu "aby se to nevyhodilo".
Místo dětských kaší si přece můžu dát dospělácké jídlo, ne?
 Jáňa, 
  • 

Bezvadný článek 

(12.3.2009 22:06:41)
Moc jsem se nasmála, bezvadně napsaný. Horší je že jsem na tom byla ten první rok úplně stejně. Malej plakal snad neustále a vůbec nechtěl coby miminko spinkat takže jsem běhala s kočárkem po lesích a nestíhala téměř nic. Jediné pozitivní bylo, že jsem tedy opravdu neměla problémy shodit ty v těhotenství nabraná kila. Ba naopak. Vážila jsem (a stále vážím) méně než před otěhotněním. Moc doufám, že druhé miminko, bude-li, bude hodňoučké.
 Maja,2 dítka 
  • 

Pěkné 

(12.3.2009 23:09:53)
Krásný článek, pobavila jsem se!!

A jen vzkaz pro dokonalé matky - četla jsem tedy jen některé z těch příspěvků - ale autorka psala, že má tři!!! děti, ne jen jedno! Ale to asi nemá cenu někomu říkat...

Jinak - u článku jsem se fakt zasmála.
 Mirka Kořínková 
  • 

To znám, ale někdy je to opačné 

(13.3.2009 1:23:03)
Milá Kecko,
Tvůj příspěvek mě opravdu pobavil,tím spíš,že sama mám tři děti,9, 5.5 a 2 roky. Jsou to samé holky,ale snědly by snad salám nejlépe i s lednicí. Jak jsi popisovala své předsevzetí o tom vyvařování,než jsem četla dál,rovnou jsem říkala: jakpak dlouho jí to asi vydrželo? Mám podobné zkušenosti,ale poslední dobou se mi stává pravý opak. Nakoupím dost jídla od jogurtů,sýry,salámy (většinou jsou to šunky)a pro sebe si koupím něco nač mám chuť. Zrovna včera to byla celozrnná bageta.Kamarádka se mi smála,když jsem říkala,že si ji dám,až děti nebudou doma nebo budou spát. Za hodinu zjistila proč to říkám. Děti objevily bagetu a už se po ní sápaly,jako by měsíc nejedly.Kamarádka mi povídala to si musíš koupit něco,co oni nejedí,víš? Ale co by to mělo být,když jedí úplně všechno? Nevím o jídle,které by jim nechutnalo,neznám tu větu co budu dělat k jídlu,když ta nejí to a tahle zase toto? Takže u nás je to tak: já si něco koupím,děti mi to sní. Takže nakonec si to před nimi opravdu schovávám,aby mi to taky nesnědly.Co se týká těch zbytků a dojídání,tak to u nás moc není,většinou vymetou talířky do poslednho drobku a dokonce už mezi kamarády působíme jako výchovný element,chodíme ke známým učit jejich děti papat a to tak,že jejich rodiče říkají dětem: papej,nebo ti to Maruška spapá. Nutno dodat,že Maruška je malý ďáblík,kterému chutná. Už takhle naučila papat nejedno dítko. Než by si to od ní nechali sníst,tak se do toho pustí radši sami. Tak nebud smutná,ono se to časem otočí a ty budeš ta,co si někde něco loví k jídlu a schovává si to na večer nebo na dobu kdy je klid. Ještě budeš ráda vzpomínat na doby mrkve bez chuti,blátivou brokolici.... Tak je klid,to je noumální uďo....Držím palce.
 Petra,Niky 7/05,Kateřinka 6/08 


:o) 

(13.3.2009 12:53:26)
Chovající své skoro 9 měsíční dítě a chystající se pro 3lété do školky jsem se zase jednou pobavila..~:-DNaštěstí třetí neplánujeme,takže se třeba se za 11let v nějaké restauraci potkáme..~;)
 maska 


Re: :o) 

(13.3.2009 13:27:38)
..pekne napsane, jsem si spravila naladu :) pri dojizdeni zbytku k obedu :)hihi

prvnich par mesicu to taky bylo s jidlem naroc, nestihala jsem se najist a kdyz uz bylo jidlo, tak nebyl klid - i kdyz mala spala, tak jsem vzdy trnula, kdy se zase probudi, tak jsem to do sebe nahazela, ze jsem si to ani neuzila a hned mela zase hlad.... jak zacala byt kolem tech 7 mesicu klidnejsi, tak se to zlepsilo a s prikrmy nastal temer raj :) protoze jsem ji nechala co nejdriv zkouset jist samotnou a naucila se to velmi rychle, neb lasku k jidlu po nas zdedila - i kdyz bylo jidlo vsude, v ni par lzicek nebo jsem ji musela jednu lzicku dat na jejich pet, tak jsem mela aspon pul hodinky na obed.... :) ji krasne sama opravdu dlouho a tak me bavi nam varit :) - a nejradsi mam polevky typu hodis do hrnce a za xmin hotovo, pripadne domixovat...vyzivne, jednoduche a mnam!

tak Kecko, pokud touzis po klidnem jidle driv nez za 11 let, deti udej manzelovi a vyrazime :)
 Karla Svatá 


Tak to sedí 

(14.3.2009 20:25:06)
To tedy máte krásný dar sepsat vaše myšlenky, článek jsem shtla jedním dechem a jen se usmívala, přišklíbávala a kývala hlavou. Známe, známe, snad úplně všechno co píšete, jen jedno ne - 3 děti, ale i ty dvě mi stačí. Je to neskutečné ale všude je to stejné ve většině případů, samozřejmě existují vyjímky potvrzující pravidlo. Tak už se jen na ten váš sen a sním ho s vámi.
 Novali 


Skvěle napsané :-)  

(14.3.2009 22:45:51)
naprost totožné s mým životem na mateřské děti mám dvě o 8 let od sebe a s tím druhým mezi kojením a ždímáním mléka osávačkou jsem vůbec nestíhala vařit prát žehlit uklízet obstarat manžela a když jsem vyvezla kočár rozcuchaná vypadající jako troska vrhla jsem se ke stánku s hamburgerama fůůůůj mám zánět střev a takhle sem si zadělávala na bolesti a špatné trávení te´d už je to lepší ale ještě pořád nejím tak jak bych měla přednost jsou vždycky potřeby dítěte a to opravdu nevědomě zjišťuji za celé dopoledne že jsem jen o kafi které piju studené když jdu okolo a vzpomenu si že jsem si ho vařila hlad dostávám až odpoledne kolem druhé :-)) hrůza pak vše doháním večer kdy ltám zbytky a rohlíky s jogurtem u počítače snad se mi zadaří a budu trochu sobec a udělám si čas na zdravé a klidné jídlo vždyť jsem doma nemusím lítat po městě a ani do žádné zběsilé práce
 mir75 


Něco pro nás.... 

(15.3.2009 1:29:57)
Milé dámy,když se tu tak rozplýváme nad tím,zdaa dojídat nebo ne,tak jsem si dnes vzpomnělaa na knihu kterou jsem četla nedávno. Vřele doporučuji všem a zaručuji Vám,že ouž při čtení úvodu se budete smát a Vaše problémy se Vám budou zdát když ne malicherné,tak aspoň z části identické.Kniha se jmenuje Deník špatné matky,ale bohužel si nyní nevzpomenu na autorku. DRuhý díl se jmenuje Deník špatné milenky. Taky dobrá kniha. Kdo ji už četl,mi dá jistě za pravdu.
 JANKA 
  • 

Re: Něco pro nás.... 

(15.3.2009 16:49:47)
DÁVÁM ZA PRAVDU, ČETLA JSEM. A DOPLŇUJI - AUTORKA JE STEPHANIE CALMANOVÁ.
PAK JE TAKY BÁJEČNÁ KNUHA - "NEZOUFEJTE, JSOU JEŠTĚ HORŠÍ DĚTI NEŽ TY VAŠE ANEB BALZÁM NA DUŠI ZDECIMOVANÝCH RODIČŮ" TU NAPSAL IVO ŽELEZNÝ A NEMÁ CHYBU! DOPORUČUJI...
 Lassie2 


:) 

(15.3.2009 20:16:17)
Tak ani nevím, jaký jsem měla z toho článku dojem.. Trochu mě to pobavilo, trochu Tě lituju a trochu si řikám, že si člověk nemůže nechat všechno líbit..ani od miminka ne..
Adámkovi je 8,5 měsíce, většinou toho přes den moc nenaspí (trochu před obědem a trochu opoledne) a do polívčiček ho přemlouvám, jak to jde. Ale na jídlo se přeci čas najít dá..když se napapá Adámek, dám ho na zem, ať si hraje a většinou je hodný..a když ne, tak si ho posadím na klín a pořád mám jednu ruku volnou na to, abych se poměrně dobře najedla :) A když si chci venku něco koupit? No, na nákupy chodím téměř výhradně s kočárkem..dnes už jsou přeci téměř všude markety a obchody, kde se dá nakupovat jednoduše s kočárkem. Ale vyvařovat bych taky nemohla..běhat se špinavýma rukama za dítětem, které se hodlá hrabat v květináči nebo se snaží rozbít něco z elektroniky, to asi jde hodně špatně :) Ale uvařit si něco jednoduchého s bramborem, rýží nebo těstovinami, to se stihnout dá :)
 Renáta Pražáková, jedno dítě 
  • 

O maminkách na mateřské a jídle 

(18.3.2009 9:02:22)
Dobrý den,
chci Vám jen napsat, že jsem se už dlouho takto nezasmála:-) Váš příspěvek je absolutně výstižný. Byla jsem na tom úplně stejně:-)))
Mějte se krásně.
Renáta
 Misha3 


Vtipné, vtipné, vtipné :) 

(18.3.2009 21:19:20)
Jako maminka dvou dětí, momentálně na mateřské s tím mladším prevítem, jsem se královsky pobavila, protože článek je vtipný, vtipný a zase vtipný...
 Katka 3 děti 
  • 

Píšete o mě 

(19.3.2009 19:04:41)
Krásně napsaný článek a neřekla bych, že nadneseně. Mám také tři děti po dvou letech. Třetí neplánovaný, ale chtěný. Je to broučínek. Jsem 6 rok na mateřské dovolené. Babičky pracující a nebydlí poblíž. Takže opravdu sama s manželem. Když byl nejmenšímu půl roku naprosto jsem se složila. Jen jsem brečela, že to prostě nezvládnu. Do té doby v rámci možností, v pohodě. Takže kdybych ten článek četla před 2 lety - nevěřila bych. Opravdu každé dítě přinese do rodiny další nálož povinností a starostí. Teď je maličkýmu rok a půl a já se začínám zase smát, ale opravdu pomaličku. A pocit, že se nemůžu najíst, pocit, že nemůžu vůbec nic, to znám velice dobře. Záchod, umýt hlavu a podobně normální věci pokud to člověk nechce dělat v noci se prostě zvládá velice špatně. Ale kdo to nezažije nikdy nepochopí.
A jen pro úplnost před mateřskou jsem pracovala 10 let na funkci, kde byl docela šrumec a celý život vrcholově sportovala. Na dno jsem si ve sportu sáhla mnohokrát. Myslela jsem si, že je to to nejhorší, co jsem kdy v životě zažila. Ale to si člověk mohl zase dobít baterky. V klidu se vysprchovat, najíst, napít a vyspat...... Dno na mateřské dovolené, které jsem zažila já bych nikomu nepřála a ten pocit, že už ani neumím česky a neumím se podepsat, ten je snad nejhorší. Ale dost chmurů, začíná jaro a začínám se pomalinku smát, takže jednou to skončí a budem ještě vzpomínat, jak říká moje babička. Článek je o mě a děkuji za něj, moc jsem se nasmála, že v tom nejsem sama. Píšu mu jedničku. Katka
 Pavla (Filip+Honzik) 


nadhera!!! :))) 

(21.3.2009 13:03:48)
ale bohuzel pravda :))))))))
 Iveta P 
  • 

Výstižné, pravdivé, skvělé 

(14.8.2012 22:41:08)
super napsaný článek, nemá chybu.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.