lksv |
|
(27.1.2009 11:21:11) no můj osobní názor je že střídavá péče jen v tom případě pokut by stím dítě jasně že starší souhlasilo.Já osobně si myslím ,že střídavá péče je blbost nesouhlasím sní.Nikdy bych stím nesouhlasila.Děti mají jen pak zmatek v hlavě vím to ze své skušenosti ,kamarádka se rozvádí na střídavou péči přistoupit musela kvůli prácikterou má .Já s tátou dětí i maminkou se kamarádím ani jeden mi nic neudělala tak není důvod proč se s jedním bavyt z druhým ne.Když jsou děti s maminkou tam jim sice nemůže dopřát co by děti chtěly a když jsou u tatínka tak tatínek je nechá skákat postole koupíjim co chtějí a maminka nemůže i když možná ne umyslně ale tata jim dává na jevo že jim koupi co chtějí že jim u něj bude lépe děti jsou zmatené, ošklivě mluví o mamince která je přísná nic jim nekoupí a tata je nejlepší. Proto já nesouhlasím se střídavou péči vždy toho jeden s rodiču doplatí i když se o děti starala již od narození a tatínek dělá jen naschvál mamince a tím si kupuje děti a třeba nechtíc ale bere matce děti je to jen můj názor...
|
Lea | •
|
(27.1.2009 11:41:13) Nemyslim si, ze by vina byla na stridave peci. I v clanku se pravi, ze to NENI PRO KAZDEHO. Sama s tim zadne osobni zkusenosti nemam, ale v mem okoli par lidi ano. Lide, kteri do toho jdou a uspeji musi byt mimoradne osobnosti ve smyslu osobni vyspelosti a schopnosti se domluvit. Nesmi sklouznout k vzajemnemu kydani hnoje, musi se domluvit na stylu vychovy, na financich, na fungovani cele te veci. Podle meho nazoru je to mnohem tezsi nez "klasicka varianta" a hluboce obdivuji vsechny, co do toho sli a zvlaste ty, kteri USPELI (jako napr. ti z clanku). Pokud se to ale podari, vysledek stoji rozhodne za to.
|
Barča, 2kluci | •
|
(27.1.2009 12:46:23) Přesně tak. Já to pochopila, že na výchově se podílejí (tedy i domluví) oba dva rodiče. Tudíž naschvály typu u tatínka(maminky) si může dítě dělat co chce nejsou. Myslím si, že takto "připravených" rodičů na střídavou péči je u nás ještě málo.
|
andie77 |
|
(27.1.2009 13:17:46) copak o to, oni se nejdřív domluví, ale pak ty naschály přijdou (neříkám, že vždy a všude).
|
Barča, 2kluci | •
|
(27.1.2009 13:25:32) A proto je tam psáno, že to není pro každého. Já si sama neumím představit, že mě např. manžel "uteče" za jinou a já s úsměvem se s ním budu domlouvat na dětech. Taky na svou povahu bych nesnesla, aby se o moje kluky starala nějaká taková ... (platí i naopak). Proto pokud to funguje tak mají můj obdiv. Doufám, že tohle nikdy řešit nebudu.
|
Šarbar |
|
(27.1.2009 16:58:34) Toto je můj názor, možná budu vypadat jak trubka, ale myslím si, že domluvit se na střídavé péči je sice hezké, ale proč se teda ti dva spolu rozvádí?Jsem vdaná deset let a myslím že šťastně. Já vidím rozvod jen v případě, že ti dva spolu skutečně nemohou už být, že vztah velmi ubližuje jednomu nebo druhému, že ubližuje výnamnou měrou dětem. A to potom podle mě ti lidé po rozvodu jsou rádi, že spolu nemusí už být a nic řešit. Myslím si, že když jsou lidé chopni se v takovéhle pohodě domluvit na střídavé péči a to podle mě musí vyžadovat notnou dávku tolerance, umění komunikace a vůbec, tak pak podle mě, se museli umět domluvit i v manželství ( ano, domluvili se, že se rozvedou a nebudou si děla naschvály - to je hezké, to nepopírám)Jak mohu přestat milovat nebo mít ráda člověka, kterého jsem jednou milovala a měla ráda a pro to jsem si ho vzala? Že máme rozdílné názory? Že jeden chce to a druhý toto? Že mě někdy rozzlobí a nebo se pohádáme? To nejsou přece důvody rozvodu. Důvod rozvodu je ten, když jeden z parterů neustále ubližuje nevěrami, když je alkoholik, když psychicky nebo fizicky týrá rodinu a podobné hrozné věci. Pak si ale myslím, že s takovýmto člověkem není ani možní domluvit se na střídavé péči. Tedy souhrn - nevím jak to bylo u pisatelky článku, ale pokud se dva lidé spolu umí domluvit, umí se respektovat, tak proč se rozvádět, zvlášť když jsou tu ty děti.
|
10.5Libik12 |
|
(27.1.2009 17:07:31) Vzhledem k tomu, že je vysoká životní úroveń, z níž plyne soběstačnost samoživitelů, navíc jsou celkem tolerovány různé nekonzervativní formy soužití lidí, nevidím nic nepochopitelného na tom, že se dva inteligentní lidé mohou z libovolných důvodů rozhodnout, že spolu přestanou být manželé, ale zůstanou si k nutné pomoci a zároveń zůstanou rodiči. Je to v pořádku.
Být s někým, protože mě nebije, nechlastá či nezahejbá, to je drobíček málo, ne?
|
Šarbar |
|
(27.1.2009 19:22:35) Že mě někdo nebije, nechlastá, nezahýbá, či psychycky netýrá, to mi přijde celkem dost. Protože v dnešní době je spouta chlapů co svým ženám jsou nevěrní ( no, ony ženy někdy taky) a nebo své ženy když ne fyzicky, tak psychicky deptají a podobně. Opakuji, že neznám pozadí vztahu pisatelky článku, že to myslím všeobecně. Ale myslím si, že když se dva lidé spolu umí domluvit, a jsou tolerantní - což by mělo manželství učit - je to v podstatě taky škola života - tak mohou mít různé zájmy, či činnosti a pokud je tam láska, tak to všechno jde.Memluvím o zamilovanosti ta vyprchá a pak se ukáže, zda je to láska. Ale když si někoho člověk bere, tak to období zamilovanosti už mělo být za nimi a měla by tam být ta láska. Prostě nechápu, jak někdo někoho může přestat z ničeho nic mít rád, jak třeba si manželé řeklnou po patnácti letech nebo i dřív - my už si nerozumíme, tak jdeme od sebe.Já tím nikoho nenapadám. Jenom tohle je můj postoj - prostě když mám někoho ráda, tak ho mám ráda se vším všudy a napořád.Možná jsem idealista, ale mě to takhle dobře funguje a nemám problém ( jasně, občas je bouřka, ale to je snad normální)
|
rybushka |
|
(28.1.2009 8:43:12) Šarbar, šmarjá - prostě se občas stane, že ti dva lidé se sobě odcizí. Ono se s tím dá žít, ale pak potkáš někoho, do koho se zamiluješ a zjistíš, že ti ta jiskra v životě chybí a třeba riskneš, že za pár let třeba přijde zase odcizení....
důvody rozvodu jsou různé a lidé spolu můžou i nadále zůstat přáteli
|
|
|
|
MishuI |
|
(27.1.2009 17:47:26) Neřekla bych,že důvody k rozvodu musí být vždy TAK katastrofální. Mnohdy se jedná o příčiny,které fakt ani nejdou ovlivnit.Napadá mě př.jiná sexuální orientace partnera.Vím,smutné,když se na to přijde "pozdě",ale i to se stává.
|
|
Barča, 2kluci | •
|
(28.1.2009 8:18:37) Tak já jsem vdaná letos již devatenáctý rok a pohoda. Jenže, kde bereš jistotu, že když se dva vezmou tak je to jen z lásky. Znám páry, které se vzali jen kvůli těhotenství, znám i takové, které jsou spolu jaksi ze setrvačnosti(prostě spolu dlouho chodili a kvůli nabytému majetku v soužití se vzali). Dovedu si domluvu představit, ale sobě bych v tomto nevěřila - jsem býk se vším všudy a nedokážu moc odpouštět.
|
|
Dáša, Hanka, 3 | •
|
(13.3.2009 11:41:54) Nemyslím si, že iba nevera, alkohlizmus a týranie sú pádne dôvody na rozvod. Nesúhlasím s tým, aby partneri zotvrvávali vo zväzku ak nefunguje, proste sa vytratí pozitívna energia, chuť byť s tým druhým, chémia atď. proste sa odcudzia. To sa potom prejavuje v hádkach, chlade, konfliktoch čo ovplyvňuje deti. Pri tom všetkom si myslím, že ak sú ludia dostatočne zrelí, dokážu sa dohodnúť na výchove o dieťa. Ako tu už niekto písal, naozaj striedavka je len pre vyzreté osobnosti, ktoré nebudú mať tendenciu byť tým lešpím rodičom (kupovaním a manipulovanim dieťaťa, očierňovaním druhého), ale uznajú právo decka na oboch rodičov a tiež právo expartnera na svoje deti. Sanmozrejm to z času na čas môže zaškrípať, presne tak ako to škrípe občas aj v manželstve, aj v manželstve sa občas nevieme dohodnúť, kto pôjde s deckom k lekárke, na aký krúžok pôjde a pod.
|
|
|
Elisa1 |
|
(30.1.2009 22:23:29) Dobrý den. Přečetla jsem si pár článků co se týče střídavé péče.Bohužel s manželem nepatříme k těm, co se umí dohodnout.Manžel je tatínek, který vše koupí, dovolí a povinnosti nejsou důležité..už vůbec ne režim.Máme před prvním stáním na úpravu poměrů co se týče dětí.Máme dvouletého chlapečka a pětiletou holčičku, ale manžel chce do střídavé péče jen dceru. Na sociálně i advokátka mi řekli, že děti takto věkově blízko k sobě nerozdělí. Máte s tím někdo prosím nějaké zkušenosti? Děkuji
|
Katka, 2 děti |
|
(11.12.2009 23:49:31) Z jakého důvodu chce Váš manžel do střídavé péče pouze dceru?!?!?! Proč nechce i syna?? Nehledě na to, že oddělit sourozence mi připadá opravdu docela kruté. Stačí, že se oddělují rodiče, natož ještě ztratit bráchu/ségru.... Psala jste příspěvek na začátku roku,možná už máte veškeré rozhodování za sebou a docela by mě zajímalo, jak vše dopadlo.
|
|
|
|
|
|
|
Insula |
|
(27.1.2009 11:51:33) Můj švagr má syna ve střídavé péči. Střídají se po týdnu. Na svátky se střídají po roce. Vyhovuje to naprosto všem, vč. jejich syna.
|
|
andie77 |
|
(27.1.2009 11:55:35) Také nejsem zastáncem, ač s tím nemám osobní zkušenost, jen zprostředkované také od kamarádů. Negativem je určitě to, že dítě za čas vycítí, co si může vlastně dovolit - že rodič, který ho má na ten týden sám, tak mu dovolí vše, koupí, udělá bohatý program (logicky, protože se mu týden před tím po dítěti stýskalo a chce mu/si to vynahradit a taky nechce být ten "zlý", který vychovává, zakazuje, nedovolí - to ať je ten "druhý", že... Takže dítko známých je dost rozmazlené, nikdo mu nic nezakáže, může a má vše. Navíc ukňourané a bojácné: když ví, že je jen s jedním a "druhý odešel", tak se zas bojí, že odejde i ten, se kterým zrovna ten týden tráví, takže ten se nesmí pomalu vzdálit ani na wc (snad jsem se vyjádřila srozumitelně ). Možná to je to jednodussi, kdyz je dite male a ma se za to, ze si na to lepe zvykne. Ale jakmile nastane skola, krouzky, kamaradi v bydlisti, tak pochybuju, ze 15lety dite bude chtit takovy presuny.
|
Blanka+Adámek |
|
(27.1.2009 13:03:47) To co tady popisujes ty a Kajinova ("kradeni ditete" jednomu z rodicu, kupovani vseho, povolovani, ne-vychova), se prece mnohem snadneji dela, kdyz neni pece stridava, ale obvykla - vikend s tatinkem 1x za 14 dni. Myslim, ze po nejakem case, budu-li mit dite kazdych 14 dni, to sklouzne k normalu.
|
andie77 |
|
(27.1.2009 13:15:40) Tak já jsem to snad nepopisovala jako "kradení dítěte" A co se týče "obvyklé výchovy", tak já jsem jako dítě jezdila k tátovi 1x za 14 dní a u nás se teda žádné rozmazlování a předhánění v dárcích nekonalo - naopak, když to přeženu, tak jedna strana váhala, kdy co koupí druhá (máma neměla peníze a myslela si, ať to koupí táta) a táta zas čekal, že mi to pořídí ona (brusle, kolo, lyze) A ve finále mi babička od táty nechtěla dát s sebou domů na Mikuláše banány a mandarinky, protože si myslela, že by mi to máma snědla Takže záleží asi na jednotlivé rodině a přístupu
|
MishuI |
|
(27.1.2009 13:22:39) Vidíš,já jezdila k tátovi taky jednou za 14 dní a tam to bylo bájo.Já jsem mohla úplně všechno.Nerozmazloval mě nijak materiálně(naopak),ale těžce podrýval autoritu mamky a dovolil vše.Na výchově se v podstatě nepodílel.Pak jsem přijela domů a tam byla ta "zlá" máma,co nedovolí všechno a musí vychovávat.Skutečně spravedlivé.
|
|
Barča, 2kluci | •
|
(27.1.2009 13:32:42) Tak u nás to bylo stejné. Jen dárky od otce byly např. na vánoce jsme s bráchou dostali přenosnou televizi, ale během roku nic. Rozvh byl takový, že jsme šli k němu, on něco uvařil (nebo se šlo do hospody), podívali jsme se na sportovní odpoledne, pak šli společně do kina, po něm do hospody čekat až bude čas k návratu. Takhle jsme s bráchou trávili jednou za 14dní neděli. Otec skoro všechno propil, ale to jsme pochopili až jsme byli opravdu větší (rozvod proběhl v mých dvou letech) a my slyšeli, že je chudák, kterýho máma obírá o pěníze.
|
lklasinka |
|
(27.1.2009 14:14:41) děkuji bohu a rodičům za moje krásné , klidné, úplné a skvělé dětství o tom co vy jste řešili jako děti já neměla naprostou páru. a doufám že to takhle budou mít i mé děti.
moje kamarádka posílá každý druhý víkend malou k tátovi, co tam dostane nesmí si vzít domů, nevozí si s sebou ani oblečení, protože tam má lepší, aby se za ni nemuseli stydět, a to jsou jí 4 roky. jsou to někdy fakt hnusné tahanice
|
Barča, 2kluci | •
|
(28.1.2009 8:39:06) Přesně tak, proto já si vybrala manžela, který se povahově s otcem vůbec nepodobá. Samozřejmě zajde si s kámošema někdy na pivko, ale rodina je na prvním místě. Prostě zatím se nám daří a našim klukům snad vytváříme pohodovou rodinu. Jasně bouřky jsou - tedy hlavně byly ze začátku než jsme si jaksi vytvořili "pravidla". Jenže nikdy nemůžeš předvídat co se stane, kámoška měla pohodové manželství. Najednou jí manžel oznámil, že se zamiloval (nešlo o proutníka - seriózní muž), že ona je soběstačná, za to ta druhá je bývalá láska z gymplu, rozvedená a taková bezmocná - a bylo to. Opravdu blesk z čistého nebe, dnes po dvou letech prostě fungují (pro mě nepochopitelně) jako kamarádi, zatím se na všem dohodnou a to (aspoň ze strany kamarádky) obdivuji.
|
|
|
|
|
|
|
Ina | •
|
(27.1.2009 15:19:39) I když už mám jistý, že to nikdy nebudu potřebovat, tak jsem vždycky byla pro střídavou péči. Nechápu, jak si může někdo pořídit dítě s někým, komu se ho pak bojí svěřit. Vždyť jsem mohla umřít při porodu nebo mě mohlo přejet auto v roce dítěte nebo v jeho pěti letech sklátit nějaká ošklivá choroba. A kdo by se pak postaral o dítě, manžel. Nevím proč by se matka měla strhat a otec si vzít dítě 1x za 14 dní a užít si víkend.
|
|
|