Názory k článku Dovolily jste si říct manželovi někdy NE?

Sonic  je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 9:14:29) Milá Lenko, v tvém příběhu se tak trochu vidím, už jsem taky manželovi ze stejných důvodů jako ty a taky jsem ta, co neplní manželské povinnosti. Jsou to trochu sobci (trochu víc) a je to dost smutné, protože nás to jako manželky degraduje do rolí kuchařek, uklízeček, švadlen a...sexuálních pracovnic..... Mám hodně otevřený vztah s mámou a musím ti potvrdit, že u padesátníků to funguje úplně stejně. Jak z toho ven? Nevím, chtěla bych být parťák... Pěkný den Soňa Odpovědět  Líza  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 9:23:45) Říct mi manžel, že si neplním manželské povinnosti, asi bych ho poslala kamsi... a brala bych to jako signál o jeho úctě ke mně. Odpovědět  smisulenka,M03/05 + A01/08  Re: je to smutné, ale je to tak  (14.1.2009 7:37:06) Tak nějak!!! Tohle je teda opravdu síla:-( Myslím , že Tvůj muž je velky sobec jinak to nazvat nejde Odpovědět  fyi    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (8.1.2015 10:37:50) bohužel jsou takový skoro všichni chlapi, těch málo co takých není, je jak hledat jehlu v kupce sena Odpovědět  kreditka  Re: je to smutné, ale je to tak  (14.1.2009 12:46:19) Vyjímečně s tebou 100 % souhlasím Odpovědět  vlastimil a dvě malý lumpačinky    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (14.1.2009 13:17:48) je až s podivem co tu všechno člověk čte, mě se to nestává,manželka je velice zaměstnaná našimi dítky( 4 letá a 1 letá),a naším psem.Plně chápu, že toho má hodně a proto se snažím jí alespoň někdy odlehčit.Nejsem sice kompetní třídit prádlo do pračky, ale snažím se být nápomocen v kuchyni,ač je to vaření o víkendech, mytí nádobí,drobné práce v domácnosti(vynášení odpadu,vytření podlahy,oblékání holek,výměna plýnek atd.., nikdy se mi nestalo to, že by mě manželka odmítla a musím uznat, že po těch letech si nemůžu na nic stěžovat je při milování stejně aktivní jako já. Chodím do práce a když se vracím tak zavolám a na druhé straně se mi ozývá milý hlas, který mě nutí jít jen a jen domů a být tam šťastný. Jo a ohledně milování tak to máme denně a to i někdy víckrát je to jen o tom zda jsou s námi dcerky.Myslím si, že to vyhovuje nám oboum, jelikož se dokážeme vcítit jeden do druhého. Možná mi tu manželka napíše něco jiného,ale pevně věřím, že to bude cítit stejně jako já. Odpovědět  kreditka  Re: je to smutné, ale je to tak  (14.1.2009 13:23:48) Kdyby jsi neměl 2 dcery, tak si myslím, že příspěvek psal můj manžel U nás v domácnosti to chodí dle tvého popisu prakticky stejně, je to hlavně o toleranci jednoho k druhému a o ohleduplnosti a vcítění se do něho. Odpovědět  hanyssek  Re: je to smutné, ale je to tak  (15.1.2009 9:26:37) kde rostou takový mužský...? Odpovědět  vlastimil a dvě malý lumpačinky    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (15.1.2009 19:19:58) Nevím kde jsou, nebo kde rostou, ale je to hlavně o té ženě, já tu svou miloval od prvého okamžiku co jsem jí poznal, byla ke mě velicce tolerantní a hrozně chápavá, já se jen snažil jí to oplácet, po nějakém čase si začne jeden druhého vážit a pak je vše naprostá samozřejmost a člověk nad tím nijak neuvažuje, že by to mělo být jiné. Dnes je to jen o tom, že jeden druhého tak hluboce milujeme, že nutnost být jeden s druhým je pro nás denní náplň. Nedokážu se na nic jiného soustředit dokud nemám pocit, že má rodina je v pohodě a nic jim nechybí. Každý večer je pak úžasný protože si máme stále co říci. Je to hlavně o domácí pohodě a o vzájemné toleranci. Odpovědět  vlastimil a dvě malý lumpačinky    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (15.1.2009 19:19:58) Nevím kde jsou, nebo kde rostou, ale je to hlavně o té ženě, já tu svou miloval od prvého okamžiku co jsem jí poznal, byla ke mě velicce tolerantní a hrozně chápavá, já se jen snažil jí to oplácet, po nějakém čase si začne jeden druhého vážit a pak je vše naprostá samozřejmost a člověk nad tím nijak neuvažuje, že by to mělo být jiné. Dnes je to jen o tom, že jeden druhého tak hluboce milujeme, že nutnost být jeden s druhým je pro nás denní náplň. Nedokážu se na nic jiného soustředit dokud nemám pocit, že má rodina je v pohodě a nic jim nechybí. Každý večer je pak úžasný protože si máme stále co říci. Je to hlavně o domácí pohodě a o vzájemné toleranci. Odpovědět  hanyssek  Re: je to smutné, ale je to tak  (16.1.2009 7:13:49) Asi jste si to prostě uasloužili tím jacé oba jste Odpovědět  fyi    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (8.1.2015 10:41:31) zdá se mi to tak dokonalé, až mi připadá , že v tom bude nějaký zakopaný pes Odpovědět  Katka,kluci 6 a 10    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 9:31:22) Já si troufnu říci, že jsem parťák, můj muž je fajn. ALE :potřebu sexu má také výrazně vyšší něž já. Vždy tvrdí, že mě k ničemu nenutí,ale jestliže skutečně odmítnu, je nafrněný a protivný.Tvrdí, že není, ale je.Takže to máme tak, že řekněme 1x týdně sexuju se vším všudy a mám z toho něco i já (většinou v klidu o víkendu, po sklence vínka) no a holt to "vydržím" ještě řekněme 2x týdně , čistě pro klid...A jsme u tématu, které tu bylo nedávno - předstírání atd. Hodně holek to tu odsoudilo a prohlásilo výše uvedený model za smutný.Jenže CO tedy mám dělat ? Chlapa mám bezvadného,o všechnu práci se podělí, děti i mě miluje,nežárlí,pohoda...Přece se nebudu rozvádět proto, že jsem utahaná z práce a z dětí a že nemám holt chuť tak často...... Odpovědět  sextánka  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 9:43:20) Katko, napsala jsi to přesně, doslova tak bych to napsala já. Odpovědět  jarka,dcera 2 roky    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 11:51:04) Naprostá pravda nakonec vždy přidám pochvalu táto dnes to bylo nejlepší a je klid manžel chodí jako páv,a já si můžu jít po svém)))))))))))tedy uklízet vařit sbírat hračky atd. Odpovědět  Babsi+2  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 10:12:44) Navíc si myslím, že až děti vyrostou, vrátíme se do "bezdětných kolejí", stejně jako naši rodiče. Odpovědět  Mortadela  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 10:12:44) Katko, mluvíte mi z duše! Odpovědět  Hanka    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 14:44:53) Katy, dělám to stejně, jen v podstatě pokaždé. Minulé těhotenství jsem na to neměla chuť skoro vůbec a bylo mi to nepříjemné, při kojení (rok a půl) to samé, 3 měsíce po ukončení kojení jsem znovu otěhotněla- teď jsem ve čtvrtém měsíci. Mám úžasného manžela a chci mu udělat radost, takže mi nic jiného než předstírání nezbývá Navíc už několik let mám velmi často záněty, takže o sexu několikrát týdně si můžu nechat jen zdát. Můj manžel je naštěstí fakt úžasný, mám ho moc ráda. Holky, nejsme služky, ale pokud nemáte zdravotní problémy, nevyhýbala bych se tomu. Pro ty chlapy je to pudově fakt dost důležitý. Ale vocamcaď pocamcaď !!! Odpovědět  Simona,slečna 9/03,kluk 4/08  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 18:06:31) Ahoj píšeš že sexuješ 1x týdně se vším všudy a jěště 2x čistě pro klid.Vycházím tedy s toho,že to máte 3x týdně jednou abys byla potěšená i ty,ale to si musíš dát sklenku vína a dvakrát jen pro jeho potřebu.Tak se na mě nezlob,ale zeptám se tě ty ten sex nepotřebuješ?Můj manžel sex chce každý den snažím se mu vyhovět i když někdy fakt nemůžu takže odmítnu,ale mužu ho potěšit i jinak...A to mi tolik námahy nedá.A na to abych si to užila i já opravdu víno nepotřebuju je pravda,že je to jen o víkendu když je naše dcera u babičky a mimi spí tim spíš se na to víc těšim.Protože máme klid.Dodávám,že manžel bývá taky unanvený,ale ta jeho touha je sylnější proto se přemáhá i on Odpovědět  Simona,slečna 9/03,kluk 4/08  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 18:13:46) Pro Katka,kluci 6 a 10 muj příspěvek patří tobě.Omlouvám se než dojde k nedorozumění. Odpovědět  Katka,kluci 6 a 10    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (14.1.2009 10:29:09) No tak ted nevím, co na to odpovědět.Je to tak, že opravdu mám na sex chuť jen, když je pohoda a to je většinou až o víkendu.Je to způsobeno mnoha faktory (třeba já chodím z práce kolem 18.00, někdy později a nechce se mi kluky vyhnat spát v 8 a taky občas musím něco poklidit,vyžehlit,uvařit, na školu se klukovi mrknout takže opravdu volno máme v týdnu s manželem až kolem 23.00 a to už prostě padám na ústa...) Takže asi jo, prostě nemám chuť na sex častěji než jednou týdně - asi ti tedy připadám lehce frigidní (můj muž to občas tak říká...).Co se dá dělat, každý to máme jinak. Odpovědět  Simona,slečna 9/03,kluk 4/08  Re: je to smutné, ale je to tak  (14.1.2009 12:50:38) Katko jde o to jestli s tý práce chodíš každý den v tolik tak to chápu s tim časem a děti do toho uklid atd.,ale i tak se nezlob musíš se na to někdy těšit jen tak i bez toho vína?Sem sice na MD se dvěma dětmi malá letos pujde do školy a malímu je 11měsíců uklízim a dělám stejné domácí práce jako každá ženská teda aspon si to myslim.A místo práce kam chodíš já zase dělam věci okolo firmy,kterou máme tzn.papíry atd.Takže toho mam taky dost.Taky občas slýchám od manžela jestli nejsem jak píšeš frigidní tak se snažim aspon jeho uspokojit i jinak jestli chápeš.Nevim jestli máš manžela každý den doma já bohužel ne podnikání to zatim nedovoluje teda přes zimu je doma,ale za chvíli opět odjede pryč a bude se vracet jen na víkend domu takže se pak za ten týden u mě nahromadí to štěstí a pak sme spokojený oba dva.A to sme spolu 12let.Pokud sem tě nějak naštvala tak se předem omlouvám. Odpovědět  Katka,kluci 6 a 10    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (14.1.2009 15:21:34) Vůbec jsi mě nenaštvala, nemáš se proč omlouvat. Odpovědět  Apačka Lapačka  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 20:20:49) Ale ona nepíše, že nemá chuť na sex. Má chuť na sex jednou za týden. A ty se, Simono, na mě taky nezlob, ale skutečně ti připadá tato frekvence tak neuvěřitelná? Jinak u tebe panuje evidentní sexuální pohoda (první dítě 03, takže minimálně sedmým rokem, super) koukám, že jedna touha sylnější než druhá. Odpovědět  Simona,slečna 9/03,kluk 4/08  Re: je to smutné, ale je to tak  (14.1.2009 12:56:18) Tapa z draka sexuální pohoda u nás tedy u mě moc nepanuje taky sem spíž ta ženská co to nemusí mít každý den,ale psala sem to Katce tak si to přečti at se neopakuji.Děkuji a přeju příjemný den. Odpovědět  Fonina  Re: je to smutné, ale je to tak  (17.1.2009 20:45:03) Můj partner je taky neuvěřitelný sobec. Miluje jen svůj klid a svoje pohodlí.V téhle chvíli, kdy jsem konečně uspala naše dítě,o které se celé dny starám sama a jen poslouchám co všechno dělám špatně, leží pěkně napapanej u televize.. ostatně jako každý večer. Ráno vstane až se mu chce,a den má podle sebe. Nás má asi rád, ale stačí mu, že tady jsme.. má svoji náročnou práci.. svoje sporty..materiálně nás zabezpečí.. jsme si věrní..ale běžný náš život jde kolem něj.. Psaly jste tady podobné příspěvky a většinou to končilo tak, že pak už večer nemáte sílu na sex.. a ani chuť..U nás to končí jinak..on má chuť na sex tak jednou za měsíc a to zase nestačí mně Odpovědět  Ira Nová    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (21.2.2014 14:45:30) u nás je to právě naopak.....já mám větší potřebu než můj chlap.... Odpovědět  Michaela Pecharová  Valím bulvy  (13.1.2009 9:38:02) Jenom valím bulvy. V životě se mi nestalo něco byť jen zdálky podobného. Nejspíš mám doma světce . Nebo prostě jen milující, milovanou a tolerantní bytost. Odpovědět  Katuš*  Re: Valím bulvy  (17.1.2009 14:22:24) Tak ja tiez len ziram.Unas doma NIE funguje uplne v pohode a obojstranne.Proste sa vieme dohodnut,pochopit,kedy je ten druhy unaveny a mat sex s tym,ze sa premozem,aby ten druhy bol spokojny....sorry,to nie.U nas bud chceme obaja,alebo nie je nic.....dohoda pred x rokmi,nevyslovena,nenapisana,ale predsa dohoda a funguje :) Odpovědět  Dita, Matyáš 08,Kiki 11  Re: Valím bulvy  (19.1.2009 14:06:28) Souhlasím, taky mám doma asi něco jiného. Sic je třeba naštvanej když řeknu ne, tak ho to prostě přejde a výčitky večer, nebo druhý den , tak to tedy neznám. Přece sex se dělá pro potěšení a snad je samozřejmostí, že pro potěšení obou účastníků, ne??? Odpovědět  RUSAJDA  Re: Valím bulvy  (21.1.2009 9:43:02) Tak to jsme dvě které mají doma světce a milující bytosti a jsem za to velmi vděčná. Odpovědět  romana    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 10:56:59) přesně se v tom vidím, a to mám 48 letého manžela. Odpovědět  jarka,dcera 2 roky    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 11:48:22) tak to je pravda po celodenní honičce mezi dítětem psem vařením praním vytíráním nakupováním luxovaním a nevím čím,bych měla ještě v noci když konečně dítě usne skákat radostí 3 metry že má náš pán a vládce)))))))chut na sex a taky se cítí silně dotčený,když slyší NE,on si přijde z práce v klidu!!!!!!!!!!se vykoupe nají sedí kouká na TV někdy si dojde i za kamarády na jedno zdravotní!!!!já už 2 roky nebyla nikde sama(omyl 2Xna gyndě)o tom abych si napustila vanu a hodinu si hověla si mohu nechat zdát,o jiných věcech nemluvě,manža si s malou pohraje když má chut ne protože musí a ještě se diví ,z čeho jsem proboha unavená protivná ,když jsem celé dny doma a nemusím do práce,asi si to neumí zorganizovat -jeho slova,vím čím chci být v příštím životě CHLAPEM. Odpovědět  helena 6    •  Nerozumím  (13.1.2009 12:10:01) "o tom abych si napustila vanu a hodinu si hověla si mohu nechat zdát" proč byste nemohla mít vanu napuštěnou po okraj a hodinku klid? Pak nemáte doma manžela, ale spolubydlícího.. Já kojím, po třech hodinách, někdy i častěji, občas odsávám, ale problém s vanou nemám. Mám manžela, který mi pomůže, protože jsme "rodina" a to se sluší vzájemně se zastupovat. Dokonce jsem byla i párkrát večer přes ulici v kavárně s kamarádkou na drb. Manžel byl s malou doma - ta spala, takže péče veškerá žádná.. Na kojení volal. A nemyslím, že to má co dělat s tím, že doma pomáhá a je empatický. Prostě jsem mu večer řekla, že jdu ven a budou sami. A on: "co budu dělat až bude mít hlad?" a já na to: "zavoláš, jdu tam a tam do hospůdky a budu čekat až zavoláš", on: "ok". Koukal na telku a pak pochoval a volal. Doporučuji! Odpovědět  Aefik  Re: Nerozumím  (13.1.2009 21:42:49) Taky mam doma asi "svetce",neumim si predstavit,ze by byl problem kvuli odmitnutemu sexu Ale chudak moje kamoska ma manzela skoro frigidniho a ona je spis temperamentnejsi,mohla by klidne denne,ale v realu je rada,kdyz ho premluvi na 1x za 14dni.To mi pripada jako jeste horsi varianta Odpovědět  Libuše H.  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 12:50:18) I já si vybrala nové povolání pro příští život! Taky budu CHLAP!!! Ale jak se znám, nebudu zase ten, co si užívá "služeb a radostí" žen! No nic! Třeba to vyjde ) Pá Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Jarko, ale proč to tak máte???  (14.1.2009 8:28:31) Tomu prostě u příspěvků podobných tomu TVému nerozumím! Přece vztah je takový jaký jsi ho člověk uděla, jak se s partnerem domluví, a když se mu něco nelíbí, musí se to změnit tak, aby to vyhovovalo oběma. Kdybych já měla pocit že mám práce moc a manžel se fláká u TV a ještě pak chce sex (a měla bych pocit že si hraje na "vládce a pána", jak píšeš), tak bych to prostě nastolila k vážné diskusi - řekla bych mu to a řešili bychom, co s tím! Probrali bychom, jak si evtl. jinak rozdělit práci, proč já se nemůžu ani naložit do vany (proč vlastně ne???) a jak to udělat jinak, protože takhle to dál nejde. A sex z donucení/povinnosti - fuj, to ani náhodou! Než takové manželství, tak radši budu sama. To samé když by něco vadilo jemu. Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Pardon, ta poslední věta...  (14.1.2009 8:29:15) ... patří vejš, pod to řešení problému, když to tak dál nejde. Odpovědět  Verca s Karolínkou    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (13.1.2009 16:18:13) Jsem s manzelem jiz 6 let, prosli jsme si hadkami, trapenim i neverou (bohuzel). Mame se radi, mame skvely vztah, protoze mezi sebou dokazeme otevrene komunikovat a myslim, ze jen diky tomu jsme stale stastny par. Muj nazor na Vasi situaci je takovy, ze Vas parner dostatecne nechape, jakou funkci to vlastne zastavate. Jste matka, kamaradka, manzelka, uklizecka, kucharka, svadlenka atd. atd. vite co myslim, mel by mit pochopeni a tolerovat Vase NE. Pokud tomu tak neni, jeho otazka je namiste...proc jste se vdavala za takoveho cloveka, co Vas nechape a nema porozumneni??? Pevne nervy a dostatek sil preje Verca Odpovědět  Bridgetta  Asi mám doma poklad  (13.1.2009 18:09:24) Lenko nezlob se, ale chování tvého manžela je neurvalé a hrubiánské , něco takového bych doma nesnesla. My si tedy o sex neříkáme, prostě to vždy vypline ze situace když jsme oba naladěni. Někdy manžela také odmítnu, když chci jen mazlení a ne sex, ale nikdy by my neřekl to co tobě tvůj manžel. Prostě mně jen pohladí po tváři a řekne - nevadí miláčku, tak zítra, popřejeme si dobrou noc, obejmeme se a tím to hasne! Nějaké výčitky?! No to bych ho teda hnala!!! Podle příspěvků ostatních koukám, že hodně holek je na tom podobně. Ale člověk opravdu někdy nemůže, taky mám malé dítě a za celý den jsem totálně vyčerpaná, i když jsem doma a nikam nemusím. Ale manžel má naštěstí pochopení a nedělá z toho tragédii. Odpovědět  Balijka  Re: Asi mám doma poklad  (13.1.2009 22:53:11) Reagovala bych úplně stejně. Po přečtení této diskuze mám doma opravdu poklad. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych si musela vymýšlet, že mě bolí hlava anebo jiné hlouposti. Ne miláčku, nemám chuť, nebo jsem prostě unavená. Obejmout a spinkat. Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Blackycat, souhlas...  (14.1.2009 8:32:45) ... - u nás je to podobně jako u Vás - a myslím že tak nějak by to být mělo ! Nechápu jak někdo může vydržet žít v něčem jako popisuje autorka - brrr... :-((( Odpovědět  Liberté  Re: Blackycat, souhlas...  (14.1.2009 22:34:16) Já mám zase pocit, že kdyby mi manžel řekl "nevadí miláčku" a pohladil mě po tváři, tak že by mě chuť přešla už navždy . Asi je to hodně individuální. Já jsem třeba ráda, že manžel chce, i když já někdy nechci, pořád lepší než kdyby nechtěl a já jsem chtěla, že jo . A ten chlapský testosteron je prostě potřeba, teda alespoň pro mě Odpovědět  Pavlína, dcera 6    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (14.1.2009 8:32:51) U nás je to stejné, jsme spolu 8 let a o nějakých pozornostech nemůže být řeč. Když nemám chuť tak se manžel taky šklebí, odchází z ložnice čučet na telku , takže občas raději "podlehnu" než koukat na ten ksicht. Přesto tohle všechno skončilo mojí nevěrou, né kvůli sexu, ale vůli pocitu, že o mně má zas někdo zájem. Že nejsem jen kuchařka, uklízečka, služka. Nevěra je pryč, ale ta touha být rozmazlovaná a milovaná zůstává. Odpovědět  markéta, tříletá holčička    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (14.1.2009 11:42:39) To fakt neznám, ani bych si to nenechala líbit. jsme ženy a máme právo mít své potřeby a své názory, ani nato nemusím být feministka. docela mě to dopálilo, ten článek, co si o sobě ten chlap vůbec myslí? možná je chyba, že ženský jso naučený mlčet, když mluví páni, ale to nesmíme! doporučuju za všech okolností dbát o sebe, jak zevnějškem tak názorově. mužský není dítě, ani milostpán, abychom mu sloužily..... Odpovědět  Myss  Re: je to smutné, ale je to tak  (17.1.2009 12:45:49) taky jsem tak zila.Rozvedla jsem se a dnes nechapu,o cem mluvite.Zrejme jsem se prestehovala na jinou planetu.Takze prosim neni to tak,ze chlapi jsou takovi a takhle to maji.Ne,takhle to maji mozna opice,ale ne vzdelani lide... Odpovědět  HB, dva kluci    •  Re: je to smutné, ale je to tak  (18.1.2009 18:19:31) Ahoj Soňo a Lenko a ostatní. NE jsem zkusila už nejednou, řeči následují okamžitě a druhý den je tichá domácnost. Ale já to úspěšně ignoruji. Bohužel i já si někdy připadám jako služka, jen bez výplaty. Rozhodně se ale svého nároku na NE nevzdám. H. Odpovědět

Líza  Sex není "manželská povinnost"  (13.1.2009 9:22:52) Pokud se jeden z páru dlouhodobě přemáhá, jde do kelu sexuální život páru jako takového. Odpovědět  hanyssek  Re: Sex není "manželská povinnost"  (13.1.2009 12:39:34) tohle jsem dělala 10 let.....a pak byl šlus.......člověk se nesmí zapřít........ Odpovědět  R.    •  Re: Sex není "manželská povinnost"  (14.1.2009 0:14:14) Potvrzuji, přemáhala jsem manželovu sex. nechuť skoro tři roky a už to prsotě nejde, snad bude rozvod kultivovaný. Jiný problém nemáme, ale tohle nejde... Odpovědět  hanyssek  Re: Sex není "manželská povinnost"  (14.1.2009 6:32:43) jo jo,,,přesně tak Odpovědět  Andy, syn 10 a dcera 6    •  Re: Sex není   (11.2.2009 11:20:08) ..je mi to moc líto, ale taky s tím souhlasím:(..pokud se jeden s manželů musí přemáhat, jen kvůli tomu, aby měl doma "klid", je to v háji...dělám to už delší dobu a výsledek? už mám strach z toho, že manžel příjde domů a bude se tvářit mile a možná i umyje nádobí, protože je mi jasné, že po mě bude chtít sex.Když řeknu ne, bude naštvaný, pryč budou milá slova a nebo semnou nebude mluvit vůbec...ze sexu se stane maželská povinnost, což by sex být něměl..já už si ani nepamatuju, kdy sem se s ním spala proto, že sem sama chtěla...nicméně se nepodvoluju tak často, jak by chtěl..takže v našem vztahu panuje napětí a nesloulad..mám pocit, že už se to snad a ni nezlepší...máme ale dvě malé děti 10 a 6 let..manžel pracuje a vydělává víc než já, takže vlastěn živý rodinu..jak dlouho to bude stačit?..někdy mám pocit, že sem v pasti Odpovědět

katka+katka    •  To není manžel, to je malé dítě  (13.1.2009 9:44:03) Když čtu tohle : Když mu chybí knoflík u kalhot, tak to chce přišít, když má hlad, ptá se, kdy bude večeře - fakt si myslím, že autorka píše o dítěti nikoli o manželovi. Moje dcera, když se jí utrhne knoflík u kalhot, přišije si ho, když má hlad, otevře ledničku a něco si vezme, připraví... Jinak k jeho reakci-byla hnusná, ale skutečně to myslel vážně? Neměl jen problémy v práci, blbej den nebo tak něco. Já mám teď hromadu práce s ukončením roku (myšleno účetně) a taky vyletím dřív, než bych vyletěla normálně Odpovědět  leška  Re: To není manžel, to je malé dítě  (14.1.2009 14:41:58) Ne, bylo to za optimálních podmínek, zejména pro něj. Měl dovolenou. Nebyli jsme ani pohádaní, celkem ideální klima. Já byla taky na dovolené, jsem na ní přece pořád - na té mateřské. Odpovědět

Pole levandulové  Je to mysleno opravdu vazne?  (13.1.2009 9:57:20) Neni to jen nejaky pruzkum, co si mysli verejnost? Protoze pokud ne, tak to teda potes. Nejde o potreby sexu jako takoveho, ale o jeho jednani - to bych nezkousla. On nema ruce? Odpovědět  Nerida  Re: Je to mysleno opravdu vazne?  (13.1.2009 10:07:02) Presne, potreby sexu mohou byt ruzne, ale takova reakce neni normalni. Nedokazu si predstavit, ze takhle se mnou mluvil manzel. Tim netvrdim, ze se v potrebach sexu vzdycky shodneme, ale komunikace u nas vypada jinak. Nastesti. Odpovědět  Libuše H.  Re: Je to mysleno opravdu vazne?  (13.1.2009 13:06:08) Což o to, jak jsme zjistili, ruce má i nohy i...., ale krom těch teček, ten zbytek je příliš pohodlný, aby se sám od sebe zvedl a něco udělal!!! (nebo nemocný ) Tohle přestane bavit každého. Pokud se v manželství jeden překonává a trpí pohodlnost (nechci napsat vyčůranost) toho druhého, pak to dřív nebo později praskne... Chvíli je oheň na střeše a pak to spadne buď do starých kolejí nebo k rozvodu... Pokud si partneři nejsou partnery (a vím o čem mluvím), pak to nemůže klapat v pohodě. Vždy se bude jeden cítit využívaný a ještě to může brát jako svoji povinnost (většinou ženy). A pokud je jeden ještě na druhém zavislý (mateřská...) pak z toho, aby byl klid asi ani není úniku... Spravedlnost je slepá Odpovědět  leška  Re: Je to mysleno opravdu vazne?  (13.1.2009 13:18:48) Takhle to je. ALE když si to uvědomíš a zvážíš jako já, že to není boj mezi náma, ale že jsou tu ty děti, kvůli kterým nemůže člověk hledět jen sám na sebe a snažit se vyhrát za každou cenu. A i kvůli těm dětem taky jsme do téhle situace dospěli. My, ženy makáme kvůli dětem, staráme se a nevidíme, že ten chlap se veze. Vaříš pro děti (jinak by se šlo do restaurace), pereš (co toho zmažou), zašíváš a žehlíš. Jen kdyby to ti chlapi ocenili, hlavně viděli tu fůru času tímto stráveného. Odpovědět  Grainne  Re: Je to mysleno opravdu vazne?  (13.1.2009 13:22:59) Děti slouží jako dobrá záminka a dá se díky nim dobře manipulovat. Sama se dostáváš do pozice oběti pod záminkou, že chráníš děti a jejich klid, což je nesmysl. Jestliže ti tenhle stav nevyhovuje, za čas se dostaneš to takového tlaku, že se to projeví i vůči nim. Není povinností ženy být poslušná a povolná manželka jen pro klid v rodině. Odpovědět  Libuše H.  Re: Je to mysleno opravdu vazne?  (13.1.2009 13:39:44) Tak to je přesný!!! S tím souhlasím. O děti se člověk postará, i když je mu zle... Manžel je dospělý a tudíž si může pomoci sám. Když si nevšimne, co všechno dělám, když je v práci, nevšimne si ani, že se o děti postarám stejně i když tzv."stávkuju". Dostala bych ho do pozice, že já jsem připravená, ale on je ta brzda! Pak už jen doufat, že mu to dojde. Pokud je inteligentní (a jinýho bychom si holky nevzaly, že!!! ), tak mu to dojít musí. Když ne, je sám proti sobě!!! Všichni chtějí mít přeci doma klid Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Jen tak na okraj - žehlit...  (14.1.2009 11:30:23) ... není většinou vůbec potřeba - dělám(e) to fakt jen vyímečně, když je něco hodně zmačkané! Jinak jen skládáme a je to v pohodě. Přičemž tedy nikdo z nás (zatím) neumusí nosit do práce košile apod., to by možná bylo jiné. Ale určitě bych to nedělala automaticky já, ale domluvili bychom se, jako na všem ostatním... Já jen, že ty domácí práce si člověk může také trochu ulehčit, minimalizovat je, a to co zbyde si rozdělit podle toho kdo z partnerů má zrovna čas. No ale problém autorčina "vztahu" s manželem bude asi zásadnější, bohužel... :-/ Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Děti jako záminka...  (14.1.2009 12:00:33) ... k tomu, aby se žena nebránila a nesnažila se situaci změnit - tak mi to někdy připadá :-(! Ano, taky se mi nelíbí když se partneři/manželé hned hádají a rozcházejí/rozvádějí kvůli blbostem. Ale tohle to není jen tak nějaké prkotina! Děti se uči nejvíc podle toho co kolem sebe vidí, cítí, od malička si všímají jak se jejich nejbližší chovají, je to jejich vzor. A když od malička jsou svědkem toho že si např. máma nechá všechno líbit jen aby "měla klid" (to dítě vycítí i v jiných oblasetch, i když samozřejmě neví jak to probíhá konkrétně v posteli), že táta se jen "veze" a všechnu prác hází na mámu a je na ni ještě hrubý a ona se ani neohradí... atd., tak mu/jí to později bude připadat také jako "normální" - a hádejte jaká asi bude jeho/její schopnost vést v budoucnu lepší, naplňující vztah ?! To chcete vypěstovat další generaci zakřiknutých a poslušných holek a agresivnních sobeckých kluků??? Máte přece alsepoň částečnou zodpovědnost za to, co z nich jednou bude - jste jim příkladem! A to znamená že by Vám mělo něco říkat i slovo sebeúcta - aby i děti měly šanci ji od Vás "odkoukat", zažít - a mít později vztahy kde se lidé vzájemně respektují. Nechtít "rozbít rodinu" sice může být fajn heslo, ale jsou i případy kdy rodina je "rozbitá", vztah nefunkční i přesto, že navenek jsou spolu. A potom je to na pováženou. Samozřejmě je lepší když se to partneři snaží zachránit, ale v autorčině případě pochybuji že by ten chlap se o to snažil - když myslí jen na sebe, své pohodlí a na "to" :-(! A koneckonů, i když se manželé rozvedou (což je určitě těžké pro všechny, ale někdy to asi jinak nejde a zůstat spolu by mohlo být ještě horší), tak rodiči zůstávají pořád! Tzn. že pro děti by měli zůstat k dispozici oba - dle vzájemné dohody a v zájmu dětí. Odpovědět  leška  Re: Děti jako záminka...  (15.1.2009 14:28:19) V zásadě souhlasím. Vtip je v tom, že můj muž není na mě hrubý. Nepoužívá násilí ani příliš hrubých slov, ale dost tvrdošíjně si stojí za svým názorem a stejně tak ho i prosazuje. Jenže já si taky stojím za svým. Jasné je, že teď nechám vody vychladnout (uklidnit emoce) a přemýšlet nad návrhy řešení. Už se mi to trochu rýsuje v hlavě. Potom bude prostor pro vyjednávání. Bude to dost obtížné a hlavně tam v průběhu zase ty emoce vstoupí. A jen tak na okraj, jsem taky ten typ, co si ulehčuje život a oprošťuje se od zbytečností. Viz příklad s žehlením. Odpovědět  darebák manžel     •  máte to teda vážně těžký  (14.1.2009 12:24:17) No teda holky, jak jsem s úsměvem a nadhledem začal číst vaše příspěvky, tak jsme postupně tuhnul hrůzou a běhá mi mráz po zádach a zmohu se pouze na výkřik: "Ach jak to máte těžký." Jsem otec a manžel a od této chvíle budu asi impotent Kecám stejně vás budu milovat i přes vaše "podivné" názory Odpovědět

kosatka2  Málo feminismu?  (13.1.2009 9:59:24) Ze článku i z první reakce na mě dýchá stereotyp žena - chudinka otrokyně a chlap - sobec. No nevím, a to jste si tyhle chlapy braly dobrovolně? Že budou přes den spát a vy dřít? Jak se to ti vaši chlapi naučili, že nepomáhají v domácnosti a pouze vyžadují servis a při neplnění dělají scény? Za situaci doma jsou podle mého zodpovědni oba. Pokud se žena dobrovolně stane otrokyní, její chyba. Věty typu "chlapi jsou sobci" mě urážejí. Každý svého štěstí strůjcem ve výběru manžela podle mě platí. Toho mého v budoucnu nechci nechat takhle degradovat takže se na domácnosti podílí a od uklízení jsme se částečně emancipovali (zbytečně neuklízíme). Odpovědět  sara    •  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 10:11:44) Naprosto se ztotoznuji s timto nazorem, nechapu jak v roce 2009 muze nekdo toto napsat. My jako manzele jsme si partnery ve vsem, namame zadne "manzelske povinosti", z toho se mi vylozene zveda kybl... Tenhle odevzdany pristup se mi vylozene prici. Vcera ode me odesla kamaradka ze ZS, potkaly jsme se po dlouhe dobe, byla neupravena, strhana, rychle dopila kafe a ficela pryc a ze uz asi neprijde ze nestiha, je na MD... to vis, dve deti (4 a 10), byt a chlap na krku, jidlo musim varit, uklizet, nemam na to cas... ja mam taky dve deti, teda my s muzem je mame, o dum se postaram kdyz jsem ted doma, nejakou namku uvarim, mam spoustu casu.. je to asi v hlave. Odpovědět  Babsi+2  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 10:17:23) Asi budu vypadat jak blb, ale já se toho svého ještě zastanu: Onehdá jsem se ho ptala, proč to dělá(nevrlost po odmítnutí) a vylezlo z něj, že si toho odsekávání není vědom. Prostě to dělá nevědomky. Takže jsme stanovili tajné heslo, po upozornění se jeho chování znatelně zlepší. Odpovědět  Aefik  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 21:48:59) Tak to je naprosto presne a vystizne napsano,lip bych to nezformulovala Odpovědět  Pavla    •  Re: Málo feminismu?  (17.1.2009 17:04:05) A víte co je nejhorší? Od které ženské nakonec manžel spíše odejde? Od té pohodové nebo té servané, udřené a ustarané? Je 21. století, neměly bychom se chovat jako za doby Pepičky Kondelíkovy, ale ta alespoň byla v domácnosti se služkou. My chodíme do práce, finančně se musíme podílet, takže v domácnosti se musí zapojit i bývalý pán tvorstva. Ne všichni muži jsou sobci, ale když jsem blbá a vezmu si magora a sobce, mám s ním 2 děti, tak to je záhul. A až nebudu mít sílu na sex s tímto sobcem, určitě se půjde omladit někam, kde ta síla bude, ona se zase nějaká husa najde. A kdo asi vychovává tyto sobce? Dokonce jsou to jejich matky, posluhují svým manžílkům, synáček to vidí a tak to jde pořád dokola. Ještě dnes se najdou matinky, které dceru vychovávají, že domácnost je její práce a její bratříček se mezitím válí na gauči, jaký pak asi bude manžel? Toto by si měly včas uvědomit všechny, které se chtějí vdát, prohlédnout si rodinu budoucího manžela, jak to tam funguje, ono se to opravdu kopíruje. Odpovědět  Aja, 2 děti    •  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 11:09:50) Nemyslím, že by to bylo málo feminismu. Co takhle pozoruji dvojice se většinou dělí o práce v domácnosti rovným dílem (alespoň přibližně).. až do té doby, než se narodí děti. Pak je žena doma a muž v práci - tudíž žena zvládá mnohem více domácích prací, což je logické, muž dře zase v zaměstnání, že. Problém je, že když nastoupí zase žena do práce, muž už nepočítá s tím, že by si měl zase přibrat nějaké domácí práce navíc. Takže vznikají spory. Muž odmítá (nechápe..) a žena udělá co? Nechá děti špinavé, či hlady?? Tohle je moje zkušenost od několika známých, my jsme zatím ve fázi "žena s dětmi doma", ale už i u nás je to tak, že ten můj má představu, že bych toho měla zvládnout více.. Odpovědět  Jitka    •  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 13:34:59) Ajo, teď jste na to kápla. Je to tak. Po svatbě manžel vařil, uklízel, .... Teď, po dvou dětech a dvaceti letech manželství to vypadá tak, že když něco potřebuji, tak "se to udělá". Takže na to můžu čekat měsíc nebo i rok, nebo to prostě udělat sama. A už mám i tu zkušenost, že když mu "za trest" nepřipravím nic k snědku, tak zdlábne snídani nachystanou pro děti - až tak daleko jsme došli. Odpovědět  simka02  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 13:55:58) To se ale ani jeden z vás nechová jako dospělý. "Za trest neuvařím" mě fakt děsí... Stejně tak "sní jídlo připravené pro děti". Jaké si to člověk udělá, takové to má. Když jsem začala žít se svým mužem, velmi snadno jsme se domluvili, co budeme v domácnosti dělat. Naučil se v poho žehlit i vařit. Teď jsem na mateřské a nemám pocit, že bych byla uklizečka, kuchařka, kojná a služka. Jsem pořád partner. Odpovědět  Grainne  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 14:28:43) Nějak mě zarazila ta už ta formulace: Dovolily jste si říct manželovi NE. Proč dovolily? Přinejmenším se nemusím "dovolovat", to je základní partnerské právo. Partner, ať už je manželem, nebo není, není mým nadřízeným. Pokud k němu zaujmu podřízený postoj, je jasné, že se pokusí toho využít. Odpovědět  leška  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 14:42:20) Hele, asi jsem to měla napsat do uvozovek. To je název dle odpovídající reakce mého muže, je to myšleno ironicky. Hele, já jsem dost uvědomělá, dost bojuju s pohodlností svého muže, nenechám si vše líbit. ALE nejsem zastáncem jakéhokoliv extrémismu. Odpovědět  Grainne  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 16:04:58) Já jsem extrémista, to je fakt, nicméně nikdo z nás nemá žádné "manželské" ani jiné povinnosti, protože by tím asi vztah upadl do povinnosti. Nějak platí, kdo má volné ruce, nebo kdo to umí líp, udělá to. Většinou to udělám já, pravda, ale na druhou stranu bytostně nesnáším, když se mi někdo motá pod nohama. Na druhou stranu by si tu nikdo nedovolil říct, že něco neplním, když se mi zrovna nechce něco plnit, ať už je to mytí nádobí, nebo jiné "povinnosti". Takže mám volný prostor si práci zorganizovat, abych se při tom neuštvala a večer nemusela říkat ne. Muž ví, že s protivným chlapem prostě NIC nebude. Možná bych manželovi řekla, že pokud bručí, vrčí a je nafrněnej, bere to chuť k sexu. Kam se poděl ten milý a usměvavý chlap, se kterým to šlo samo? Odpovědět  Klára    •  Re: Málo feminismu - nesouhlasím  (13.1.2009 12:03:05) Jak jako může někdo za to, že je muž totální lenoch a nepohne s ním nic? Já kdybych se po..., po dobrém po zlém, doma prostě nehne prstem. Tak co mi zbývá, žít v bordelu, s prázdnou ledničkou,chodit ve špinavém a nechat v kuchyni kupit lahve od piva? Tak to totiž dopadlo, když jsem v počátcích vztahu chtěla dělit práce v domácnosti.Prostě co neudělám není a můžu diskutovat, křičet, zkoušet finty, prostě ne. Jsou tak vychovaní že oni nemusí a mám obavy, že ve valné většině případů s tím nejde nic dělat - jedině jedno, žít sama, bez muže a dětí (nejsem zastánce plánované neúplné rodiny). Můžeme jedno jediné, vychovat jinak své syny... Ale je pravda, že co se sexu týká, když řeknu ne, tak prostě ne - to respektuje a nemá kecy. Odpovědět  Sylvie  Re: Málo feminismu - nesouhlasím  (13.1.2009 12:07:20) Jak jako může někdo za to, že je muž totální lenoch a nepohne s ním nic? Za to, že je partner lenoch, asi druhý z partnerů nemůže. Ale může za své rozhodnutí, že s lenochem chce strávit svůj život. Odpovědět  Lassie66  Re: Málo feminismu - nesouhlasím  (13.1.2009 12:11:48) Sylvie, . Odpovědět  sara    •  Re: Málo feminismu - nesouhlasím  (13.1.2009 14:11:52) bingo - to je velmi trefne Odpovědět  Jája (51)    •  Re: Málo feminismu - nesouhlasím  (14.1.2009 12:40:15) Na to je nejlepší - nepřeju nikomu nic zlého - si zlámat nohu nebo jít na operaci a pak měsíc do lázní. Chlap najednou zjistí, že lednice se sama nenaplní, košile nevypere ani nevyžehlí, nevyluxuje se, ponožky po týdnu nošení smrdí a hlad není nejlepší kuchař, páč v hospodě je draho a chleba po týdnu taky už tak nechutná. Co takhle na týden odjet a nechat mu všechno na hrbu? Odpovědět  MartinaNov (dva rošťáci  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 21:24:00) na to by můj manžel řekl, že chlap si k ženské dovolí přesně tolik, kolik mu dovolí ona... Když si toho svého rozmazlíte superservisem, pak se nedivte, že se ho tvrdě domáhá. Odpovědět  MishuI  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 21:27:20) Problém by mohl být v tom,že své muže fasujeme rozmazlené už od milých tchýní.Není všechno naše práce. Odpovědět  kopidlno  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 21:40:11) Mischule jak jsi na tom jako budoucí tchyně? máš kluky? to furt řeším Odpovědět  MishuI  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 21:44:17) Nee,čekám holčičku Odpovědět  caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: Málo feminismu?  (14.1.2009 9:21:28) Mishule, i jako matka holcicky budes jednou tchyne bach na to Odpovědět  MishuI  Re: Málo feminismu?  (14.1.2009 10:27:20) Ale pořád budu mít HOLKU!Někdo se tady snažil naznačit,že v tom je rozdíl Odpovědět  caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: Málo feminismu?  (14.1.2009 10:41:53) aha nekdo naznacil a pros ta bublina? porad mas dite, je fuk jestli holku ebo kluka (nebo vlastne jeste nemas), tak i holku musis vychovat, aby z ni jednou nebyla jen sluzka - anebo naopak, aby se necitila jako sluzka pokud bude delat bezne veci (i takove jsou, co by nejradsi nedelali vubec nic) Odpovědět  MishuI  To bez debat  (15.1.2009 9:56:54) Samozřejmě! Odpovědět  MartinaNov (dva rošťáci  Re: Málo feminismu?  (14.1.2009 13:32:47) mám dva kluky a asi budu hrozná tchýně . Záleží hodně na obou stranách. K hodně věcem dospějeme asi vážně až s léty... Každopádně, ze svých synů hodlám vychovat feministy... A učím je vařit, co kdyby si našli taky takovou, jako já... co to neumí ... ať mi nezhynou hlady... Odpovědět  adelaide k.  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 21:46:54) Mishulo, když jsem začala žít se svým mužem, nemůžu říct že bych neuměla vařit (základy jsem rozhodně měla), ale to co umím teď to nebylo. Ani "samostatně hospodařit" jsem neuměla - a dneska jo. A měla jsem spoustu jiných věcí "z výchovy" které mi komplikovaly soužití s mým mužem... Každý se vyvíjí a každý na sobě může zapracovat. Učíme se celý život. Otázka je jestli nás k té změně něco nutí/motivuje. Odpovědět  MishuI  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 21:50:45) Já ti mám zas pocit,že když si už v dětství zvyknou na určitý standart-komfort,očekávají to pak naprosto samozřejmě i v dalším životě-manželství.Mluvím výhradně o mužích. Odpovědět  Grainne  Re: Málo feminismu?  (14.1.2009 0:15:02) Není nic jednoduššího, než chlapa nelovit na pověst nejlepší hospodyňky, ale dopředu ho obeznámit s tím, co ho čeká. Pokud někdo v době zamilovanosti druhého obletuje, jako motýlek a dává najevo, že s lehkostí zvláda domácnost, práci, pozici krasavice největší a milenky nejlepší, je jasné, že muž je rozčarován, když se jeho očekávání nenaplní. Můj partner neutekl, přestože jsem se v počátku předvedla coby feministka nejhoršího druhu, ač to naprosto není pravda, když se mi chce, zvládám všechny a více, uvedené role s lehkostí. Předem jsem ho vychovávala pro případ, že by se mi zrovna nechtělo, což přiznávám, tu a tam se mi nechce. Ono se to dodatečně opravdu těžko dohání. Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  Re: Málo feminismu?  (14.1.2009 10:01:02) Grainne, pozor, to nemusí fungovat! Někteří chlapi si zřejmě myslí, že "ANO" na radnici funguje jako zaklínadlo, po kterém se i největší feministka a intelektuálka změní v hospodyňku a kuchařku. Bohužel, není to zdaleka jen moje osobní zkušenost. Ale určitě je to alespoň dobrý začátek a také se k němu přikláním. Odpovědět  MartinaNov (dva rošťáci  Re: Málo feminismu?  (14.1.2009 13:35:28) život je plný zklamání, že Odpovědět  MartinaNov (dva rošťáci  Re: Málo feminismu?  (14.1.2009 13:34:56) jojo ty jsi můj člověk!! Já svému příteli kdysi řekla, že neumím vařit a že mě to rozhodně nebaví! Že nejsem typ s nažehlenými dečkami a záclonkami, že háčkovat apod. sice umím, lež mě to nenaplňuje. Nerada uklízím a rozhodně to nehodlám dělat v naší společné domácnosti sama... No a on se k tomu postavil tak, že si mě po pár letech vzal. A dneska ví, že když mu uvařím, tak je to z LÁSKY!!! Ne z povinnosti. Odpovědět  adelaide k.  Re: Málo feminismu?  (14.1.2009 8:59:06) Mishulo, a oni jsou nějaký jiný živočišný druh než my? Já jsem fakt nebyla z domova zvyklá celodenně někomu dělat servis, a v podstatě se o mě starala maminka skoro tolik co o mého muže ta jeho... Změnili jsme se oba, nic jiného nám fakt nezbylo. Ale pokud bereš muže jako nesvéprávné zvířátko které za nic nemůže protže je to "výchova" a "pudy", tak to je pak těžká debata Odpovědět  MishuI  Re: Málo feminismu?  (14.1.2009 10:34:16) Spíš jsem se snažila naznačit to,že výchova má poměrně velký vliv.A některé věci se pak těžko mění. Odpovědět  Lassie66  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 22:07:55) Adelaide, taky to tak vidím. Většina z nás měla v dětství a dospívání luxus od rodičů, ale dříve či později se musela starat sama. Je pravda, že mamánkům to trvá, ale pokud jsou alespoň trochu inteligentní, musí jim dojít, že se nic samo neudělá a že péče o domácnost by měla být záležitostí všech "nájemníků", včetně dětí(s ohledem na věk!). Odpovědět  Stáňa a dva kluci  Re: Málo feminismu?  (13.1.2009 22:19:22) TAk já zas souhlasím s Mishulí. Je to i záležitost přejímání vzorců z rodiny. Jak se k sobě rodiče chovají, jak jsou rozdělené role. A neznamená to, že holka v rodině automaticky převezme model po svý matce. Může se třeba ztotožnit víc se svým otcem atd, atd., variant je spousta. Ale jasný, že sse dá dost věci v dospělosti přehodnotit, když se chce Odpovědět  MartinaNov (dva rošťáci  Re: Málo feminismu?  (14.1.2009 13:38:11) asi tak. Protože zrovna model domácnosti mého muže byl dost tragický, viz výše... A on od začátku mluvil úplně jinak, naštěstí pro nás oba to i dodržel. A i když má spoustu své práce, není mu zatěžko udělat něco doma nebo se postarat o děti a poslat mě ven, ať si odpočinu (3 roky + 3 měsíční mimino) Ale oba víme, že kdyby si našel takovou služku, jako je jeho matka, taky by si postupně rychle zvykl a nechal se obskakovat. Já tvrdím, kde si žena neváží sama sebe, nemůže čekat, že si jí bude vážit partner. Postupně si totiž začnou myslet, že se jí asi líbí být ponižována. A asi na tom něco je, protože kdyby se jí to nelíbilo, tak to tak nenechá, že... Odpovědět  MartinaNov (dva rošťáci  Re: Málo feminismu?  (14.1.2009 13:31:22) ano, určitě si muž ze svého domova nese nějaké zvyky. Když ale s někým zakládám vlastní domácnost, domluvíme si předem pravidla. I já si nesu své svyky. A proto se domluvíme, které z nich budeme uznávat. Vybíráme to, co je pro obě strany nejvýhodnější. Můj muž je ze 4 dětí nejmladší. Má bratra a dvě sestry. Když jsem s ním chodila, tak už byl doma sám, a jeho matička kolem něho hopsala jako kolem svatého. Mi to dost vadilo, když jsem se ho zeptala, proč ji nechá, aby se tak dřela, odpověděl, že to je prostě ona, že je to její "hobby". Postupem času jsem zjistila, že měl pravdu. Moje tchýně si totiž libuje v tom, když slouží jako hadr na podlahu. Zní to děsně, ale nenapadá mě jiné přirovnání. Manžel, po nastěhování do společné domácnosti, mi odjakživa se vším pomáhal (mi??? společná domácnost - společné práce). Nejednou se stalo, že jsem přišla domů později než on a byly umyté okna. Sám od sebe, chtěl mi udělat radost. Je ale fakt, že jsme se k sobě nastěhovali zhruba půl roku poté, co se vrátil z vojny. A je rozdíl mezi muži (mladými), kteří byli a nebyli na vojně. Ti co nebyli, bývají většinou dost rozmazlení, nejen v oblasti úklidu. Ten zbytek, ten už si většinou ženy kazí samy. Mám kamarádku, jejíž nyní už manžel, je naprosto bezradný, když má jít nakoupit. On prostě chudáček neví, kde co je, nemá pusu, aby se zeptal... Tak ona ho raději netrápí nákupy a honem letí domů, jakmile on zavolá, že už jede, aby náhodou netrpěl hlady. V žádném případě by ho ničím nezatěžovala, on toho má tolik důležitého na práci... Jenomže ona si to bohužel pro ni, dělá sama. Všechno mu trpí, za vše ho omlouvá, na vánoce od něj nedostala žádný dárek. On se totiž rozhodl jít nakupovat den před Štědrým dnem, kdy měla nejvíce práce. Tak mu řekla, ať jí radši píchne doma, no a mu to vyhovovalo. Protože, oni mimo jiné, žijí každý za své. On ze svého velkého platu si platí svůj byt apod, ona z rodičáku živoří.... PS: ten byt není její a ani nebude, protože on není schopen se psychicky srovnat s tím, že by s ní něco spoluvlastnil. Dítě asi nepovažuje za dost velký závazek... Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Svído, přesne to...  (14.1.2009 10:01:36) ... mě napadlo - docela mě šokovalo, jak málo ta emancipace zřejmě pokročila, a to v 3.tisíciletí a v jinak poměrně moderní zemi! Nějak to pořád nechápu - partnera si přece človek dobrvolně vybírá, a pak ve vztahu snad oba aktně komunikují a domlouvají se na tom, jak co budou dělat... Takové věci, jak si soužití představujeme, jaké máme postoje např. k dětem, dělbě práce atd. jsem u manžela zjišťovala už při seznamování, a o u u mě (oba jsme byli/jsme zbadaví ;-)). Vždyť i tím se člověk navzájem poznává a je to velmi podstatné pro to, jak si ti dva pak budou rozumět a zda jaksi mají vůbec společný základ, na kterém lze stavět! Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Omluva, mělo tam být "aktivně" ...  (14.1.2009 10:02:38) ... nějak mi tam vypadly písmenka... M. Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Chyba II - MÁ TO BÝT   (14.1.2009 10:03:50) ... už toho psaní dnes asi nechám... Odpovědět  vlastimil dvě malý lumpačinky    •  Re: Chyba II - MÁ TO BÝT   (14.1.2009 13:03:22) je až s podivem co tu všechno člověk čte, mě se to nestává,manželka je velice zaměstnaná našimi dítky( 4 letá a 1 letá),a naším psem.Plně chápu, že toho má hodně a proto se snažím jí alespoň někdy odlehčit.Nejsem sice kompetní třídit prádlo do pračky, ale snažím se být nápomocen v kuchyni,ač je to vaření o víkendech, mytí nádobí,drobné práce v domácnosti(vynášení odpadu,vytření pokojů atd.., nikdy se mi nestalo to, že by mě manželka odmítla a musím uznat, že po těch letech si nemůžu na nic stěžovat je při milování stejně aktivní jako já. Chodím do práce a když se vracím tak zavolám a na druhé straně se mi ozývá milý hlas, který mě nutí jít jen a jen domů a být tam šťastný. Odpovědět

Aneka_  Je to smutné  (13.1.2009 10:01:34) mám to štěstí, že jsme s manželem rovnocení partneři. Respektuje, když jsem unavená. Mé NE- a že ho řeknu kdykoli, když se na sex necítím- bere jako nE a neřeší. Pokud má chuť a vidí, že mám žehlední, praní, vysávání, tak mákne, mne nechá relaxovat a ví, že NE neuslyší. Je normální nemít na sex chuť i já to tak mám a NE říkám úplně normálně beze strachu. Pokud má nechuť trvá dlouho - jako třeba nyní po svátcích,kdy člověk 14dní jen lenošil a pak nastal první pracovní bláznivý týden-nabídnu mu sama alternativu, aby neměl "tlaky" :-D , a buď mu to stačí, nebo má smůlu. Většinou přijme alternativu a je spokojen a uspokojen. Já se dám dokupy a zase příjde doba, kdy NE uslyší jen sporadicky. Odpovědět

adelaide k.  Rovnoprávnost  (13.1.2009 10:10:15) Lenko a kde byla rovnoprávnost, když si manžel zvykal na to, že vždycky dostane co chce/potřebuje/vyžaduje. Na hru "Pán a pokorná ženuška" musí být dva. A když nebudeš hrát, co nadělá??? Problém ale je že te´d už změna půjde z tuha. Mmch, mluvili jste spolu o tom? Odpovědět  Rapiti  Re: Rovnoprávnost  (13.1.2009 10:38:44) Adelaide, problém je v tom, že někteří muži se doma automaticky zapojují a někteří moc ne. U nás doma to taky sklouzává k tomu, že je většina práce na mně. Jenže fakt jsem nepočítala s tím, že musím být od samého počátku ve střehu a neustále hlídat, aby měl manžel dost práce, aby si nezvykal na to, že občas něčeho udělám víc já. Já nechci být pořád jako dráb. Přála bych si, aby manžel uklízel proto, že je to potřeba a ne proto, že to chci já. Co s tím, to nevím. Ale, kdyby se manžel choval jako ten v článku, tak ho pošlu kamsi, ač jinak mluvím slušně. Mimoto, co se sexu týče, můj muž naštěstí dává přednost kvalitě před kvantitou a ví moc dobře, že kvalita nebude, pokud budu unavená. Odpovědět  leška  Re: Rovnoprávnost  (13.1.2009 11:22:22) No, jak to tam píšeš s tou výpomocí doma, tak to je přesný. Tak to vidím taky. Tohle je u nás taky častý téma a živná půda pro konflikt. Můj muž je pasivní. Co mu neřeknu, neudělá a kolikrát až jemu se chce, což je někdy pozdě a ještě s remcama. ALE přece to nemůžu táhnout vše sama. JO o kvalitě v sexu, taky souhlasím. Odpovědět  adelaide k.  Re: Rovnoprávnost  (13.1.2009 12:05:07) Rapiti, nikro di přece nemyslí ani netvrdí že do manželství vstupujou dva buďto přirozeně rovnoprávní x přirozeně nerovnoprávní. Kombinace můžou být různé. Já jsem si s mužem vyjasňovala pozice poměrně dlouho a rozhodně bych neřekla že to bylo snadný. A pokud je muž zvyklý na saturování potřeb stylem "metelesku blesku", težko mu najednou vysvětlovat že nee. Odpovědět  Osoba+Justýnka 07/09  Re: Rovnoprávnost  (13.1.2009 20:41:45) Taky mám doma stejný problém jako Rapiti. Ten můj se prostě samostatně nezapojuje a pořád ho k něčemu pobízet je mi trapné. Snažím se už od začátku našeho spolubydlení a může se pochlubit, že jsem ho naučila odnést nádoví po snídaní ke dřezu. Nic moc. Snažím se tedy, aby aspoň pravidelně vynášel koš a umýval nádobí. Ani to mu nejde. Ani když mu to připomenu. Taky se kvůli tomu hádáme Jinak všechny domácí práce dělám až na občasné výjimky já. Můj otec je jiný, jeho otec ještě horší. Myslím, že ženy, které nemají podobnou zkušenost těžko mohou soudit, co to je žít s někým takovým nepomáhajícím. Abych neříkala jen to špatné. Můj muž je moc fajn, rozumíme si, na všem se domluvíme (kromě domácích prací). Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  Re: Rovnoprávnost  (13.1.2009 20:48:07) Nezapojuje? A co takhle určité věci prostě nedělat? Co se stane pak? Překročí hromady šatstva, nádobí nechá zplesnivět, nechá děti tančit nahé po okenním parapetu? Taky mám z minulosti zkušenosti s pány tvorstva, kteří si mysleli, že se nezapojí - a na rozdíl od (předpokládám) většiny zde popisovaných ani tu rodinu neživili, nevydělávali peníze. No tak k tomu holt byli donuceni. Ovšem musím podotknout, že vztahy s podobnými typy nakonec skončily, protože jsou věci, které nestrávím. Abych s někým 15 let bojovala, na to nejsem dost Dolph Lundgren nebo kterej čert. Mmch., sex nevyžadovali, byli líní i v tomto směru. Odpovědět  adelaide k.  Re: Rovnoprávnost  (13.1.2009 21:06:16) Osobo, nj ale já jsem takového muže měla. A nepřišla mi ho vyměnit kmotřička sudička. On chtěl mít uklizeno a já jsem nechtěla lítat jako hadr na holi aby byl páníček spokojený. Trochu jsme si to přerozdělili a funguje to. Ale nepřišlo to samo ze dne na den. Možná to bude znít kacířsky ale mě přijde role absolutní služky skror lehčí. Sice bych se víc nadřela, ale udělám si všechno podle sebe a ještě mám "příjemný bonus" chudinky co se obětuje. Dělení práce rovným dílem, ale vyžaduje spolupráci, vyváženost, více vložené důvěry v partnera (že zařídí co je potřeba), více tolerance (když vidím manžela žehlit stále ještě odcházím z místnosti ) ... A navíc se při únavě není možné ventilovat výroky "já tady jenom dřu a co ty? Ležíš si tu na gauči" "Maminka mi říkala abych si tě nebrala" nebo "Co já neudělám to prostě není, beze mě byste shnili ve špíně"... Odpovědět  10.5Libik12  Re: Rovnoprávnost  (13.1.2009 21:25:40) To, co píšeš, je zajímavý(starost s rozdělením rolí), stejně si myslím, že v domácnosti je šéf jen jeden i při nejlepší vůli , třeba ten, co ví, že je nutné nejpozději zítra vyprat barevné prádlo.(tu odpovědnost držet to v hlavě nějaký semotamo vyluxování nenahradí) A jak říkáš, bonus "ta ženuška hospodyńka" je fajn. No ale manžel nesmí být jinak pablb se sklony posílat si "mladou" pro pivo, to je jasný. Odpovědět  Jíťa    •  Proč se někteří zapojují...  (14.1.2009 19:12:13) Někteří se zapojují sami, protože z toho sami něco mají. Když jsem si toho svýho brala, tak jsem víceméně věděla, že domácí práce budou moje a jen moje starost. A byla jsem mile překvapena, že nejsou, dokonce jsem ho od začátku spíš odháněla. Jenže, když uklízím v minišatech (občas i naostro - je to pro mě pohodlné a příjemné), tak mu to nedá, aby se nepřipojil, sám, dobrovolně, bez nátlaku a rád! :-D Už jsem to tu párkrát psala a zjistila, že podobné chování je většinou pod vaši úroveň! Vaše škoda! Odpovědět  Líza  Re: Proč se někteří zapojují...  (14.1.2009 19:14:58) Odtud vítr vane, že by Terinek? Odpovědět

Samarlu  U nás si to občas dovolujeme oba,  (13.1.2009 10:29:36) prostě není na to každej den vhodná chvíle. O tom, že to může být hluboce zažranej problém, tu už psali. A v tu chvíli, co by milej zlatej odpověděl na dotaz "A cos udělal proto, abych Ti to ne nemusela říkat? Proč myslíš, že to dělám?" A to, že by někdo u nás doma moh přes den chrápat, platí akorát pro marody a pracanty po noční. Jinak se vstává svátek nesvátek. A to jsme ještě zmlsaný, že nemáme žádný domácí zvířectvo, co by se mělo v 5 podojit, takže to kdyžtak stačí v 6.30 a v neděli dokonce o hodinu pozdějc. Odpovědět  Lea    •  Re: U nás si to občas dovolujeme oba,  (13.1.2009 14:00:16) Tak tohle me zaujalo. Vstavat v 6:30 dej se co dej jenom proto, ze "pres den se nespi"??? Chapu to spravne? Pokud mate praci, tak to chapu, ale to ji mate opravdu vzdy? Ja tedy neznam rodinu, kdy by byli vschni vytizeni domacimi pracemi od 6:30 az do cca 19:00 (nebo do kdy)- pokud tedy nemaji to domaci zviretstvo a hospodarstvi. U nas je to tak, ze kazdy ma sve povinnosti, ktere musi byt hotove, ale kdy si je udela (jestli rano a pak bude mit pokoj nebo odpoledne a dopoledne bude spat) je na kazdem zvlast. Samozrejme pokud se deje neco extra, tak vsichni vstanou, ale neni to bezny rezim... Odpovědět  caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: U nás si to občas dovolujeme oba,  (14.1.2009 9:28:25) Muj starsi syn od malicka vstaval v 5,30 a ja s nim. A v zaprahu jsem byla ne do 19h, ale do 3h, protoze po usnuti mladsiho jse si treba dovolila zapnout zehlicku. Podotykam, ze spanek pres den byl a je tabu. Odpovědět  fifa    •  Re: U nás si to občas dovolujeme oba,  (13.1.2009 15:18:50) a proč se u vás musí vstávat v půl 7mé každý den? to přece samo o sobě není žádnou zásluhou, být vzhůru od brzského rána. co děláte od 7mi ráno o víkendech (co nutně se tak asi musí dělat, co by nepočkalo?) my si s mužem rádi o víkendu přispíme - dokud nemáme děti, tak si to užíváme. muž má i odpolední služby - v ty dny si klidně pospí do 9ti, 10ti hodin, já ho nebudím, když ráno vstávám - v rámci nějaké "obecní spravedlnosti". Odpovědět  Samarlu  Re: U nás si to občas dovolujeme oba,  (13.1.2009 17:27:43) My děti máme a když chci mít chvíli klid bez nich, tak je nejlepší je předběhnout. No přece neproválím dopoledne, když nemusím, navíc MÁM práci (home-office při mateřské), takže sobota je skvělý den na prohození úkolů mezi mnou a manželem. A kdy jindy se má třeba s dětma lítat venku, když ne o víkendu? A máme proválet dobu nejlepšího počasí? Odpovědět  Samarlu  Re: U nás si to občas dovolujeme oba,  (13.1.2009 17:41:48) Jo a vstávat se u nás nemusí, ale vstává, aby jeden pak nelítal jak debil kolem oběda a druhej chrápal do pravýho poledne, ale vespolek jsme posnídali a konečně si po celém týdnu popovídali, před dětma si konečně pokecáme relativně svěží já a manžel o samotě, ono domácí práce přes týden se taky nakupily... když k tomu přidáš, že se chceme vyvenčit, tak to akorát vyjde, aby člověk nemusel zas ponocovat. A už napoprvý jsem psala, že marodi a lidi po směně jsou něco jinýho. Odpovědět

TakyLenka    •  rada  (13.1.2009 10:29:41) Ani si nedovedeš představit, jak mě tvůj článek oslovil. Nejen tím, že tohle znám, ale vzpomněla jsem si i na slova své mámy: Víš, chlapi jsou egoisti. Popisovala mi, že třeba táta chtěl, aby se s ním dívala na televizi a sdílela s ním žážitek z něčeho a vykašlala se na domácí práce. Přičemž samozřejmě domácí práce jí zůstaly na druhý den. A takhle je to u nich se vším. I s tím sexem, oni chtějí a to hned...protože mají potřebu. Když ty máš akutní potřebu, tak i tak máš být empatická a nenaléhat, když je unavený atd. Taky s tou "absencí cukrbliků" jsem se musela usmát. Jo, nějaké tokací tanečky se často v dlouholetém partnerství nenosí, k sexu chlapi přistupují jako k hladu. Když ho mám, otevřu bez nějakých keců lednici a najím se... Ach jo...a nedá se s tím dělat myslím nic. Respektive budto vyhovět a být třeba podrážděná, nebo se naučit čelit "pánově nelibosti" , když ho odmítnu a to s úsměvem a aniž by to zanechalo na mé náladě stopy. Protože chlapi často spoléhají na to, že žena hned začne trpět pocity viny a nechá se jimi manipulovat...když odmítneš, od prudí, tak je asi nejlíp odejít z místnosti a nevšímat si ho. Jakékoliv další rozpitvávání, žes "mu nedala" a o tím "trpí" vede jen k hádce. Ty přece taky trpíváš a myslíš, že jeho to trápí, že ti hormony lezou ušima? Odpovědět  kosatka2  Re: rada  (13.1.2009 10:55:07) Tak tohle vypadá spíš jako po generace špatný výběr partnera. Spřístupem, že "chlapi jsou egoisti" se potom nedivím, že tady ženy otrokyně kňourají, ale je to jejich blbost. Když si matka vybere egoistu a ještě hustí do dcery, že takoví jsou všichni... Ty slova chlapa o úklidu bych z předchozího článku brala jinak. Sdílení času dohromady je důležité. Mě osobně víc záleží na pěkném vztahu s partnerem, než na tom, jestli mám vycíděnou podlahu. Jasně, někdo rád žije ve sterilním a naškrobeném prostředí. Ale opravdu vaši chlapi chtějí žít v perfektně vypulírované domácnosti s udřenou a podrážděnou ženou, která umí akorát uklízet a bez řečí roztáhnout nohy? Sdílení života dohromady je důležité! Odpovědět  leška  Re: rada  (13.1.2009 13:44:30) No, a poznej to v tý zamilovanosti, že tohle není egoista. Až ho máš a zjistíš to, co naděláš? Nelpím na přehnaným úklidu, z ledasčeho slevím, ale jsou věci, který bejt musí a neodložíš je (a taky s rostoucíma zubama u děcka a probdělých nocí). Odpovědět  kosatka2  Re: rada  (13.1.2009 14:42:17) Re:poznej to v tý zamilovanosti, že tohle není egoista. Až ho máš a zjistíš to, co naděláš? Jsem vybíravá, takže takovouhle zkušenost nemám a opravdu nevím, co bych nadělala. Nějakou lidskou důstojnost bych si ale chtěla zachovat. Proto alespoň trochu pracuju na mateřské, sice jen pár hodin... Můj muž u rodičů nemusel hnout brvou a teď doma pomáhá. Domácí práce nemáme přesně rozdělené, ale nějak se vždycky dohodneme. Třeba si u toho i zanadáváme, ale občas nám to prospěje. Moje metoda je: hodně chválit, i za prkotiny. Re:jsou věci, který bejt musí a neodložíš je Ohledně toho, co v domácnosti udělané být MUSÍ, má podle mého názoru každá žena jinou představu. Nemyslím si, že by chlap běžně nechal ženu a děti umřít hladem, smradem, nebo zavalením odpadky. Prostě nevěřím, že dohoda není možná. Nelpím na přehnaným úklidu, z ledasčeho slevím, ale (a taky s rostoucíma zubama u děcka a probdělých nocí). Odpovědět  Petra Vondrušková  Re: rada  (17.1.2009 16:53:42) Já tomu vůbec nerozumím,jak můžete o svých mužích takto psát neřku-li uvažovat, vždyť je to na dlouho dobu Váš nejbližší člověk.Je to otázka výběru.Mám vážnou obavu že člvěk který se takto staví k ženě se pak podobně staví k dětem aj. a s tím bych nemohla být.No nic je mi to líto,že to takhleněkdo má.Všem držím palce. Odpovědět  leška  Re: rada  (13.1.2009 11:31:42) no, super. To je přesný. Takhle to vidím taky. Odpovědět  Pája    •  Re: názor  (13.1.2009 16:25:54) Přečetla jsem si jak tento článek,tak i pár názoru na něj.Taky to znám nejen ze své zkušenosti,ale i z vyprávění jinych a je to všude stejné.Mám však pocit,že pokud párkrát řeknete NE!! tak posíláte chlapa těm svobodnym,neunavenym,upravenym a třeba i svobodnym slečnám(ženám),které jsou vždy ochotné poskytnout potěšení tzv.pánům tvorstva(lovcům).Tak jak z toho ven?To už záleží na každé z nás jak to vydí do budoucna,jestli po pár letech vyměnit chlapa a zažít něco podobného z jinym a pak to nechat dojít zas do stejnych kolejí za pár let,nebo neříkat NE!! a byt vždy připravená.Tak zdar a hodně síly v tom správném rozhodování!!! Odpovědět

Eva    •  Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 10:31:13) prozradil to na tebe ten název příspěvku.....to snad není ani možný.....Můžeš si za to sama. Odpovědět  Veru+2  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 10:42:24) Tak my s manželem jsme rovnoprávné osoby v našem vztahu.A to se týká nejenom sexu,ale i domácích prací a péče o dítě. Je fakt,že on řekl NE jenom jednou,zato já to říkám docela často a on to chápe. Každá máme manželství takové jaké si ho uděláme. Odpovědět  10.5Libik12  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 10:52:53) Mně na tom všem není jasné, jak se říká ne, protože jelikož s manželem žiju, trávím večer, sdílím starosti nebo radosti a naopak, je z mimoslovních i slovních náznaků (nemyslím cukrbliky) tak nějak zřejmé, jestli se bude dít Odpovědět  Bellana  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 11:07:15) Libiku, a nebo máte vztah, kdy se věci nedají předvídat a do poslední chvíle není jasné, zda něco bude nebo ne Vztahy jsou různé. Lidé též. Nu, ale to není k tématu článku, to jsem jen tak škádlila Libika Nicméně, aniž bych chtěla být k autorce krutá, řekla bych, že na její příběh se dá aplikovat ono pořekadlo "jaké si to uděláš, takové to máš". U nás doma taky věci nepřišly automaticky, museli jsme si vyjasňovat pozice, být ochotní vztah spoluvytvářet, určovat si podmínky, jak budeme fungovat. Ani tak by mě neděsilo, že manžel remcá po odmítnutí sexu, jako spíš to, že cítíš jako svou povinnost ho okamžitě krmit, opečovávat a uspokojovat Kdybych si zvykla, že všechny moje potřeby budou automaticky okamžitě saturovány, taky bych se při odmítnutí chovala jak malé děcko. Odpovědět  10.5Libik12  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 11:10:33) Myslíš třeba jako,že začne hořet nebo přijde sousedka? Nu to se může stát i v lepších rodinách, to je pravda. Odpovědět  Bellana  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 11:15:30) Sousedka k nám většinou večer nechodí My tady na vsi asi žijeme jinak Snažila jsem se říct, že já teda ráno z manželova obličeje nevyčtu jak z křišťálové koule, zda večer bude sex. Kolikrát jsem ve 21.30 přesvedčena, že sex nebude a ve 21.31 je náhle vše jinak. My se docela překvapujeme Odpovědět  10.5Libik12  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 11:22:41) Šmarjá panno, mám namanželkováno a asi i nasouloženo tak zhruba o 15 let víc než ty, Bellano, nemusíš mě vysvětlovat jak jsi to myslela a ani se unášet tím, jak jste překvapivý párek. Já jsem ale nesměřovala ani tak k tomu, že tě manža neočekávaně vezme někde přes komódku a tebe to radostně překvapí či něco jiného pikantního, ale to, že ve fungujícím páru bývá v 21.30 i v 21.31 zřejmé, že jeden či druhý není ve formě a odpadá tím překvapivé NE. Omlouvám se za přímočarý slovník, Adelaide mi včera vytkla, že mluvim jak tatar rp., že mě nikdo nepobírá. Odpovědět  Kudla2  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 11:25:50) Libiku, možná Tě to i při Tvých zkušenostech překvapí, ale neexistuje jen jeden jediný univerzální model fungujícího páru. Odpovědět  Bellana  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 11:32:21) Libiku, já mám s tebou jeden zásadní neosobní problém. Kladeš slova vedle sebe. Na první pohled to vypadá jak věta. Jenže to nemá začátek. Nemá to ani konec. A obsahu nerozumím. Ale třeba to je jen nějaká moje speciální dysgrafická porucha. Snažila jsem se ti sdělit, že ne každý pár si sexuální chtíč dává dlouhodobě najevo vilnými pohledy, dejme tomu při plánované večerní potřebě už od rána. Řekla bych, že v rodinách s malými dětmi je sex často spíše překvapením Čímž ti neberu tvé odsouložené roky Ani tvé manželské zkušenosti. Jen mě prostě někdy pobavíš natolik, že si nedokážu sedět na prstech a nereagovat Odpovědět  Katla  dyslektická   (13.1.2009 11:45:55) jsi chtěla napsat. Odpovědět  Bellana  Re: dyslektická   (13.1.2009 11:48:06) Hroudo, já ti ani nevím. Já mám těch dys poruch nějak víc. Většinou je neumím ani napsat. Je to halt v mozku, no Odpovědět  Bellana  Re: dyslektická   (13.1.2009 11:50:26) třeba to je dyslibikie Libiku, sorry. To fakt není na osobní rovině. Jen prostě když se mi snažíš něco vysvětlit, zkus mi to napsat, jako kdybys komunikovala se čtyřletým dítětem. Fakt jednoduše. Vyšší level můj postižený mozek nepobere. Odpovědět  10.5Libik12  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 11:50:58) To, co já mám s tebou, bych nenazvala problémem, nicméně, jako ty si pamatuješ mě, tak já tebe (nikoliv větnou stavbou - na tu svou mám licenci), ale urputnou snahou být jiná a divná. V článku je problém o odmítání, já se vyjádřím k odmítání v tom smyslu, že by nemělo být po společném večeru problémem, ty oponuješ, že u vás může dojít k překvapení (tři mrky), já do toho nechci jít, jelikož mě tyhlety fascinace vlastním sexem začínají připadat trapné(odvětím, že může začít hořet), ty do toho šťouráš dál, já napíšu, že šlo o odmítnutí(jadrně) a ty završíš, že jsem idiůtek, co neovládá syntax. Mohu ti pogratulovat neb se mi poprvé zdáš opravdu trochu divná, přesně jak si přeješ. Odpovědět  Bellana  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 11:52:14) Libiku, prosím ... zase moc složitě. Smutně koukám. Jednoduché věty. Jednoduché věty. Prosím! Odpovědět  Lassie66  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 11:56:58) Libik, asi zde budu opět nazvána ozvěnou, nicméně se k Bellaně přidávám. Je nás zde hodně, co celé dny lítají okolo batolat a kojenců a v noci se x-krát budí. Schopnost koncentrace je u nás omezená a času na opakované čtení příspěvků moc není. Soustředit se na příspěvky, kde každá věta zabere několik řádků je skutečně někdy nad naše síly. Odpovědět  Ivvka    •  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 22:58:24) To ale nemyslíte vážně, že jí vážně nerozumíte, že ne? To pak asi nebude běháním kolme batolat. Libik má pravdu a navíc mozek. Že máte doma děti není omluva pro hloupost :-/. Odpovědět  adelaide k.  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 12:00:49) Libiku, přestože nechci zpochybňovat tvoje odsouložené (pardon odsloužené ) roky zákonité mynželky, tak sorry ale fakt to každej nemá doma jako ty. Ty se pozastavuješ nad tím jak je možné vůbec říct ne když se to přece dohaduje mymosmyslově už dvě hodiny předem? No řekněme třeba tak že manžel přijde domů v půl sedmé a než uložít eděti, poprvé spolu prohodíte větu ve 3/4 na devět (když se daří). On se k tobě "přilísně" a ty odpovíš "promiň miláčku ale jsem unavená, dneska NE! A je to, žádná věda. Odpovědět  Betina  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 13:46:27) Bell - není to jen tvůj speciální problém, došla jsem ke stejnému závěru jak vidím nick Libik schválně se kouknu, jestli se něco nezměnilo - a nezměnilo, je to velmi originální vyjadřování pardon, to bylo zcela od tématu a taky nic osobního Odpovědět  Bellana  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 11:36:17) Jo a Libi. Kdyby se u nás doma čekalo, než budeme ve formě, tak asi ani nepočneme druhého potomka. Jak už jsem ti psala, lidi jsou různí Odpovědět  Škrábalka  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 12:14:48) Pardon - mimo téma - představa, že mně můj 120 kilový drahoušek jen tak mmch ohne přes komódku mi způsobila několikaminutový záchvat smíchu... Nicméně zvážila bych sestavení časového harmonogramu manželských povinností - nemyslím sex, to je doba temna, myslím...úklid, praní, nákupy...a vyvěsit na lednici, ať se boubeš jukne jak to vypadá s bodama... Odpovědět  Bellana  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 12:19:32) My nemáme komodu. Začínám si připadat méněcenná. Odpovědět  Škrábalka  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 12:22:24) A co je to ta komoda? My taky ne...rozmáčkli jsme jí při... Odpovědět  Bellana  komoda  (13.1.2009 12:24:33) Nemáme. Fakt ji nemáme Odpovědět  Markéta, syn 7 l. a miminko    •  Re: Jsi služka a poddaná,  (14.1.2009 9:40:12) A k nám sousedka chodí, někdy i odpoledne. Často si pak s sebou odvede našeho staršího syna,aby si pohrál s jejím synem, my zůstaneme doma jenom s miminkem a pak právě " proběhne ". Takže příchod sousedky nemusí sex pokazit!! Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Bellano, napsala jsi to přesne...  (14.1.2009 9:40:53) ... - opravdu je to tak jak si to člověk ve vztahu udělá/vyjedná/dohodne/dopracuje se k tomu... A to s tím malým děckam mě napadlo taky, psala jsem to někde níže... ;-) Zdraví M. Odpovědět  helena 6    •  Autorko, jestli dovolíš, pár rad..  (13.1.2009 11:57:01) U nás většinou člověk i během krátkého večera vidí, jak je ten který partner naladěn a vytížen. Pokud usinám už u kojení, manžela by nenapadlo ještě vyžadovat nějaké "akce", ale když spolu třeba koukáme na telku nebo probíráme něco ohledne "správy" našeho domečku či holčičky, tak si jen tak mezi řečí uděláme nějaký "návrh", něco jako "až se půjdu sprchovat, přijdeš mi umýt zadíka?" a podle reakce vidím, jak to působí a vím, že buď mi umyje jen ty záda nebo i něco navíc. A vzájemně se kvůli tomu neprudíme, na to je život moc krátký (občas se zkusí jeden druhého svést našimi osvědčenými cukrblíky, je to milé a někdy se i to rozhodnutí zvrátí a občas si o ty cukrblíky naprosto sobecky řeknu, když vidím pozitivní reakci). Autorce bych doporučila zkusit lepší komunikaci v rámci možností. Opravdu spolu mluvit! On je třeba také rozdíl, když se jeden na druhého osopí "si se zbláznil, víš jak jsem unavená?" a nebo "broučku(sluníčko, miláčku) dneska se necítím, jsem unavená, ale co kdybychom šli zítra dříve spát? V sedm dám malou do postýlky a hned potom můžeme zalézt". Také mi docela funguje (na jiné příležitosti) přirovnání. Tj. pokud manžel říká, že je "ztrhanej jak pes", tak bych zkusila použít jeho slova - "víš jak říkáš, že jsi ztrhanej jak pes, tak dnes se tak fakt cítím..". Možná by mu to pomohlo k pochopení. V případě, že si chcete otevřeně promluvit, je dobré nechat nejhorší odeznít, neřešit to zrovna když jste oba maximálně vypruzení. Většinou to k ničemu nevede, když nedodržujete konstruktivní hádání. Lepší je klid, sednout si bez dětí, říct co vadí, ale poslouchat i druhou stranu. Dobré je být co nejvíce ve tmě, abyste na sebe neviděli, pomáhá to bezprostřednosti, ale nebýt v ložnici. Důležité je, nebrat si vše osobně. Manžel mi občas říká, že na jeho reakce se tvářím, jak kdyby mi ubližoval, ale on ti říká normálně a já si to převracím. Opačně to funguje také samozřejmě. Spíš je to o tom, kdo na jaké téma bývá více citlivý. Já když s manželem mluvím o penězích(stavíme, tak obracíme každou korunu), naopak já takhle reaguji ohledně jakékoliv připomínky na úklid - oba pracujeme na tom, abychom to vylepšili. Přijde mi, že už to trvá dlouho a jste asi docela rezignovaná na tento stav věci, ale zkuste. Nic horšího, než že zůstanete v těchto kolejích se pravděpodobně nestane. Odpovědět  leška  Re: Jsi služka a poddaná,  (13.1.2009 12:34:55) Můžu si za to, že jsem nebyla sobecká. Zpočátku jsem se nemusela překonávat byla jsem šíleně zamilovaná, potom jsem byla vstřícná k milovanému člověku, chápající k mužské potřebě. ALE tentokrát jsem nebyla schopna se překonat a narazila jsem na své hranice a on taky. A jako služka či poddaná se cítit nechci, a budu s tím bojovat. Tahle situace zřejmě nastat musela. Zkrátka mi spadly růžové brýle. Poučení pro mě je takové, že ne každý umíme druhému vyhovět a druhého chápat rovným dílem. Odpovědět

Honza Bl. (3holky+1kluk)  to prejde...  (13.1.2009 10:37:02) Jo, to si pamatuju. Nerad to priznavam, ale nebyl jsem ze zacatku jiny...Ale melo by to prejit celkem brzy. Asi bys mu mela normalne a v klidu rict, jak to citis. Pokud je to normalni chlap, mozna bude chvilku trochu mrucet, ale bude o tom premyslet a casem to i pochopi a zacne Te brat jako partnera a ne hracku... Nam chlapum to chvilku trva, nez si uvedomime vaznost zivota. Jsme od prirody takovi hracickove. Ale zalezi hodne na zenach, jak si nas dovedou zformovat... Tak hodne stesti a spetku trpelivosti... Odpovědět  TakyLenka    •  Re: to prejde...  (13.1.2009 10:42:05) Jinak se autorky musím zastat, nebudu tedy hodnotit účast jejího muže na pomoci v domácnosti, jen ten sex. Ono totiž záleží na tom, jak moc má žena chut a sílu snášet projevy manželovy nelibosti. Jedna nad tím mávne rukou, jiná se trápí, další jako jedné z předchozích přispěvatelek přijde jednodušší "podržet" a mít klid. Třeba u nich, kdy manžel má vyšší potřebu je to asi to nejjednodušší řešení, když ho nechce posílat do náruče milenek. Nejde o to, že by manželovi sloužila, jako spíš o to, že je to zbytečným pramenem třeba i hádek a dusných atmosfér, které si zase odnese i ona. To je nikolik služebný, ale naprosto pragmatický přístup. Odpovědět  Winky    •  Re: to prejde...  (13.1.2009 11:10:03) Tak to teda nesouhlasím. Sex není o tom "podržet" nebo "vydržet". Myslíte že vám chlap "podrží" když vy budete mít chuť a on ne? To bych se vážně divila. Je potřeba se domluvit a respektovat, popř. zkusit náhradní aktivity. Já jsem po prvním porodu nezvládala sex půl roku - snažila jsem se ale nešlo to - fyzicky. To by mě jako váš manžel rozcupoval na kousky nebo co? Odpovědět  Kudla2  Řekla jsem to už mnohokrát.  (13.1.2009 11:24:26) A reakce - úsměv, pohlazení a něco ve stylu "to nevadí, miláčku". Jenom pro ilustraci, že všichni chlapi NEjsou sobci a že takové chování k partnerce ROZHODNĚ NENÍ NORMÁLNÍ. Odpovědět  Luky    •  nesouhlas  (14.1.2009 9:29:32) Podržet?!? Jsem pobouřena. Tahle rada může vést pouze k tomu, že si ženská znechutí sex s manželem nadobro... A náprava je velmi složitá, ne-li nemožná. Takže dámy, zachovejte si úctu samy před sebou, když ji k vám nemají vaši manželé! Existují přece náhradní aktivity (a tím nemyslím zrovna milenky). Nebudeme se přece chovat jako nějaké, které si za to nechávají platit... Odpovědět  Káča    •  tohle samo od sebe nepřejde  (13.1.2009 11:31:42) Rozhodně ne bez její vůle a jeho porozumění a chuti něco měnit. A právě o ní dost pochybuju; autorčin manžel na mě nepůsobí dojmem, že by cítil potřebu změny... Odpovědět  Honza Bl. (3holky+1kluk)  Re: tohle samo od sebe nepřejde  (13.1.2009 11:54:04) S tou prvni vetou bezvyhradne souhlasim. Ta druha je az prilis "definitivni". Zalezi na tom, jak dlouho jsou spolu a jestli uz o tom nekdy vubec mluvili. To je totiz to nejdulezitejsi. Chlapi neradi lusti naznaky svych zen. Maji radeji jasnou jednoznacnou informaci. Pak jsou schopni se i chytnout za nos (i kdyz vetsinou ne hned, aby se jakoze neshodili...). Tolik muj pohled z druheho brehu... Drzim palce. Odpovědět  leška  Re: tohle samo od sebe nepřejde  (13.1.2009 11:56:26) To je přesně ono. U mě nastal ten obrat, kdy chci něco měnit, ale on ne. Už je to nějaký čas, co jsem prozřela vzhledem k jeho přístupu k životu. A tohle je jen vyvrcholení všeho. Já se snažím vyjít vstříc a předpokládám totéž na druhé straně, ale zjišťuji zklamání. Prostě to vidím, jak prostě jen bere, užívá si, nehledí kolem sebe, k ničemu nepřihlíží, nebere žádný argument. Odpovědět

Markéta    •  vrchol ledovce  (13.1.2009 11:00:27) Řekla bych, že to, cos psala, je jen vrcholek ledovce, že u vás prostě nefunguje partnerství, pochopení a úcta k druhému (a tomu, co dělá). Odpovědět  leška  Re: vrchol ledovce  (13.1.2009 12:12:51) Jo, to je ono. Já se snažím být vstřícná a chápající a co z toho? Jenže to nějakou dobu vidím, že odezva nikde. Co si naložím, to mi zůstane na zádech. Já jsem s mým mužem probírala nesčetněkrát, že nelze, aby na mně visel celý chod domácnosti. A co dělám, dělám ze své dobré vůle a není to automatické, že i on se musí podílet. Jenže on má pocit, že když nás živí (jsem na rodičovské dovolené), tak má právo na odpočinek. Já se ho snažím už nějakou dobu vyvést z omylu (že doma taky neležím, že vidím i jiné táty dělat víc). Odpovědět  adelaide k.  Re: vrchol ledovce  (13.1.2009 12:16:29) Leško a jak to bylo než jste měli děti?? To se tvůj muž podílel když jste oba chodili do práce? Odpovědět  Lassie66  Re: vrchol ledovce  (13.1.2009 12:18:59) Není to tak dávno, co zde byl článek "A proč vlastně nepředstírat v posteli"? Řekla bych, že toto by mohlo být pokračováním onoho článku. Protože jednoho dne si pisatelka prostě uvědomí, že už jí nebaví být na vše sama a ještě být kdykoliv k dispozici manželovi. A to už bude pozdě a napíše článek "Dovolily jste si říct manželovi někdy NE?". Odpovědět  Jája (51 let)    •  Re: vrchol ledovce  (13.1.2009 13:51:54) Chlap má právo na odpočinek. Žena ale taky. Domácnost je práce na víc než jeden úvazek. Děsně ráda poslouchám řeči typu "ty tu máš ale bordel". Moje odpověď: "tak budeme chodit denně do restaurace, ty to zaplatíš a já slibuju, že nekoupím ani talíř, natož pak umažu". Je klid. Nebo taky nechat občas hlady. Nebo nevyprat na počkání. Chlapi potřebujou školení, čím dřív, tím líp. Domácnost je obou, když jsou děti, týkají se domácí povinnosti i jich. Odpovědět

Aja, 2 děti    •  Podobná zkušenost  (13.1.2009 11:02:44) No, musím říct, že z předchozího vztahu (dlouholetého studentstkého) mám podobnou zkušenost. Když jsem si jednou dovolila říct ne - nechci, jsem unavená, nemám náladu, dnes opravdu ne. Byla jeho reakce: "a co ti to proboha udělá??". To mě dost zaskočilo. Podruhé (to už náš vztah končil) jsem prostě nemohla a ačkoli jsem NE neřekla, byla jsem tak křečovitá, že všeho nechal, řekl jen "tak tohle mi zítra vysvětlíš", otočil se a usnul... Byli jsme spolu 8 let a já jsem v podstatě stávkovala 2x (teda co si pamatuju). Fakt smutné, někteří chlapi se chovají, jako kdyby jen jejich uspokojení bylo důležité. A nechápou, že kvalitní sex musí být příjemný pro oba. Teď to tak s manželem naštěstí nemám. Odpovědět

Vaal  Ano, dovolila :-)  (13.1.2009 11:25:53) ...bylo to na chatě, museli jsme spát vedle sebe, v jedné místnosti za zdí spali moji příbuzní a mě se tím pádem nechtělo, navíc byl opilý a já ne. On byl povzbuzen alkoholem a od jedenácti večer vydržel otravovat až do tří do rána!!!Vydržela jsem!!! Doma když nechci, tak následuje praní a honičky, a jednou jsem se dokonce zamčela v pokoji...no prostě jak ve filmu "Skřivánci na niti". Když chce on, tak je hrozně neodbytnej, když chci já a on ne, tak se smrtelně urazí, že ho nutím....Jednou jsem si na něho počíhala po státnici, kdy byl opravdu moc unavenej, protože v noci nespal a chtěla sex, úplně se vyděsil a razantně a naštvaně se ohradil....No o měsíc předtím udělal to samé mě a byl uražený zase on, že nechci, že jsem tři dny nespala...to nechtěl chápat...abych se tehdy vyspala a neotravoval až do tří do rána, tak jsem mu raději vyhověla, zase nešlo jít spát do jiné místnosti!!! Prostě zvířátko... Odpovědět  leška  Re: Ano, dovolila :-)  (13.1.2009 12:16:29) NO, jsem z toho celá zhnusená, v čem žijem. Odpovědět  Vaal  Re: Ano, dovolila :-)  (13.1.2009 15:33:46) Mě už to ani nepřijde. Odpovědět

foxina, davídek 1,5    •  ten by letěl  (13.1.2009 11:53:36) teda tohle slyšet od svého manžela tak by letěl. nemám k tomu dalších slov. autorce moc moc přeji, aby se situace zlepšila. Odpovědět  TakyLenka    •  Re: ten by letěl  (13.1.2009 11:59:20) No když to tady tak čtu, tak mám dojem, že skoro všechny mají dokonalé manžely. Až na to, že u svých známých žádného takového "pana dokonalého" neznám. Asi jsem mimoň ale empatičtí,komunikativní chlapi mi připadají v CR stejně častí jako ufoni. A není to tím, že by byli egoisti ve všem. Spíš jsou od přírody nastaveni, že oni si jdou "za svým". Ženy mají větší empatii taky vrozenou, navíc jsou od mala vedené k tomu "brát ohled na okolí". A o tom myslím ten článek je - jestli upřednostnit sebe, nebo druhého. Odpovědět  Lassie66  Re: ten by letěl  (13.1.2009 12:01:38) TakyLenko, tak mám doma ufona. A ufonů je v mém okolí dost, možná by stačilo změnit kraj, nebo alespoň město. Odpovědět  Kudla2  Re: ten by letěl  (13.1.2009 12:07:54) TakyLenko, vidíš, a mně zas připadá jako ufon ten muž z článku. A vůbec to není o tom, že by někdo byl "pan dokonalý" nebo "paní dokonalá". Všichni máme své chyby, ale já si ani při největším zapojení fantazie nedokážu představit, že bych si takové chování nechala líbit. Článek nechápu jako rozvažování o tom, jestli upřednostnit sebe nebo druhého. Vidím to tak, že pokud autorka v tomto neupřednostní sebe, nemůže to dopadnout jinak než špatně. Odpovědět  foxina, davídek 1,5    •  Re: ten by letěl  (13.1.2009 12:12:00) můj muž opravdu není dokonalý. má své chyby jako každý a ani já nejsem dokonalá. ale prostě se tak nějak respektujeme a bereme na vědomí když jeden z nás není zrovna ve své kůži. někdy se také ňafneme, ale nikdy jsem si nepřišla jako služka. Odpovědět  arsiela,  Re: ten by letěl  (13.1.2009 12:19:51) Ano můj muž taky není dokonalý,občas je dokonce i na přizabití.Ale po přečtení tohohle článku,mám pocit,že mám doma naprosto super chlapa.Protože tohle by si nedovolil ani náznakem.Prostě ho to nenapadne.Moc dobře ví,co je práce okolo našeho prcka,takže pokud se necítím,klidně řeknu ne a on to respektuje.A není to jen v otázce sexu,ale i v jiných věcech.Když potřebuju večer něco dělat a on chce jít pryč,prostě mu řeknu ,že potřebuji aby byl večer doma a dohodnem se.Ale stejně tak já respektuji jeho únavu,to,že přijede utahaný ze služby a chce si ráno přispat a podobně.Nebo,že chce zůstat po službě u kámoše a přijede třeba za dva dny. Rozhodně nemám pocit,že bych byla doma služka.Jsme partneři,podřízený není ani jeden z nás. Odpovědět  Adda .....  Re: ten by letěl  (13.1.2009 12:39:21) Nápodobně,máme taky problémy ale když řeknu ne tak se ksichtí a brble ale nevyčítá.Kdyby mě řekl že si neplním manželské povinosti,druhý den by neměl navařeno ,uklizeno,vypráno atd. Když měl tendenci víc vyčítat tak jsem mu to vrátila-já jsem měla chut tehdy a tehdy,ty jsi byl na pivo nebo tam...a je klid už si to neodvážit vyčíst.Z práce chodí večer ale když mu uletí konoflík jde si ho přišít,to spíš já mu řeknu dej já to udělám a on že chce sám at si jdu dodělat ......Každý den vařím jsem na MD ale jinak mu jídlo nechystám,má taky ruky.A asi je to i o tom že tak byl vychovaný a mamka mu nenosila všechno pod nos.Musel doma fungovat luxovat,vytírat.Já to po něm nechci ale kdyby to bylo nutné udělá to. Jsme si snad rovnocení a žena není poskok.Nejsme ve středověku ,žena se nevdává aby byla jen v domácnosti,u dětí a manželovi v posteli.Jestli si to nějaký muž myslí tak at se probudí. Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Foxino, přesně tak!  (14.1.2009 8:30:46) M. Odpovědět  bazilišek+7/97+1/08+4/10  Re: ten by letěl  (23.1.2009 21:48:41) Tak s takovým sobcem, jako je manžel autorky článku,jsem žila taky, naštěstí jsem ale pochopila, že bych na všechno byla sama, on mohl všechno, chodit kam chce, s kým chce a hlavně kdy chce a když jsem se něčemu vzepřela, tak dělal naschvály, muselo být jen po jeho- ve všem, když z něj vylezlo, že jsem JEN ženská, nechtěla jsem věřit svým uším.. no děs.. ale hlavně chci říct, že v jeho rodině se takhle chovali celé generace chlapů před ním, tak proč by on byl jiný.. a jejich ženy jim to trpěli a ještě je měli za BOHY!! Byla jsem první, která se vzpouzela a to se mu vůbec nelíbilo, tak jsem ho kopla- s prominutím- do zadku.. takovýhle chlapi se nemění, jsou to páni tvorstva a ještě teď mám na sebe vztek, že jsem ho neprokoukla dřív..docela by mě zajímalo, jak se to u Lenky vyvíjí dál.. Odpovědět

kytka    •  jak je to s muži...  (13.1.2009 12:17:52) Problém vidím v tom, že muž a žena TO chápou odlišně. Pro chlapa je to často věc jen fyzická, ale pro ženu je to o něčem jiném, je to vyjádření celkového stavu, tj. že má dotyčného ráda, že je jí u něj dobře, že ho přijímá, celým tělem a celou duší. Takže myslím, že překážek je víc, nejen únava. U nás je např. problém když se pohádáme, manžel se chce milovat a já, když jsem ještě na něj naštvaná, tak prostě nemůžu, fyzicky bych sice mohla, ale vnitřně bych to jen přetrpěla a bylo by mi z toho pak na nic... A manžel musí respektovat ženu, a tohle, o čem píšeš, mi přijde úplně neskutečný, manžel by měl toho snést a obětovat mnohem víc, jinak si Tě nezaslouží. Odpovědět  kajkule+2 kousky  Re: jak je to s muži...  (13.1.2009 12:38:57) Můj se taky nafrní, ale občas je v právu, fakt co máme malou, tak se pořád cítím strašně ospalá a když ji jdu uspat vytuhnu s ní ale dokáže někdy pochopit, že nemám náladu, nevymýšlím si vymluvy, prostě řeknu dneska nemám náladu, jsem ko.Ale fakt s emusím smát, jak to mají chlůapi stejné, že se nafrní (teda většinou) oni jsou fakt jak v mateřské školce někdy Odpovědět  Grainne  Re: jak je to s muži...  (13.1.2009 12:49:21) To je o výchově. Jde to kupodivu i v dospělosti. Popřípadě o domluvě. On takový signál, domluvený s chladnou hlavou vůbec není od věci. Pak nevznikne nemilé překvapení. Pokud nebudou patřičné cukrbliky a jsem unavená, bude NE. Podmíněný reflex, přece jen, v sexu jsme mnohdy jenom zvířátka. Odpovědět  leška  Re: jak je to s muži...  (13.1.2009 12:57:59) Jo tak to vidím taky. Já potřebuju i tu citovou stránku, ale chápu, že on to má spíš fyzický, ale vidím to tak, když překonám únavu, tak z toho mám aspoň to fyzický. ALE vždy to nejde. Spíš mě deprimuje, že mám doma sobce. Kdyby z toho nedělal scénu a moh se překonat, a snažil se druhý den, ale... Teď už je nakrklý čtvrtý den a má kulový... Sama jsem zvědavá, co bude, ale nepoběžím za ním jako pejsek, lísat se. Chápal by to jako přijetí viny a prošení o odpuštění. ALE on taky nepřijde, čeká, neumí si přiznat svou chybu, znamená to pro něj prohru. (následuje to po každé hádce o čemkoliv) Takže budeme čekat až to vyšumí, ale to se pravděpodobně trefí do mé menstruace a bude vyžadovat alternativu, přece on nemůže použít svoje ruce (jako puberťák). Odpovědět  Libuše H.  Re: jak je to s muži...  (13.1.2009 13:19:24) Při menstruaci mi bývá špatně. Ne pokaždé, ale stane se. Kdybych ho v tom chtěla necht vydusit, čekala bych s úsměvem, jako že se nic neděje. Večer bych dělala zlehka připravenou a kdyby se k ničemu neměl, jen bych pokrčila rameny a usnula.... Pokud by to trvalo čtyři nebo deset ní, všechny bych svalila na něj, jako že si ty povinnosti neplní on (já přeci byla připravená) a až přijde menstruace, bylo by mi tentokrát tak zle, že ani ten knoflík, či večeři nemůžu pořádně připravit, ať si váží toho, že vůbec něco dostane. A ty dny "sexuálního volna" si užijte relaxem a odpočinkem (a klidně buďte jako ten puberťák ) Nejsme přeci stroje!!!!!!! Jsme jen manželky, matky, ženy... Odpovědět  leška  A co na to muži?   (13.1.2009 13:07:36) Hele, docela by mě zajímalo, jak si počínají tolerantní muži. Fakt vydrží své potřeby? Lze to? Nebo volí alternativu, tedy své ruce? Je to pánové takový problém i pro vás nebo je to jen předsudek mého manžela? Odpovědět  Žžena  Re: A co na to muži?   (13.1.2009 13:35:59) No já mám doma muže úplně normálního, řekla bych, ačkoli podle některých pisatelek je ufon. Když ne tak ne, pohladí, dá pusu, vše s úsměvem, těší se na příště. Klidně se může obsloužit ručně, nebo jej ručně obsloužím já, to mne osobně celkem baví a zvládám to i ve chvílích, kdy jsem celkem unavená. Jinak osobně "ruční práce", "samoobsluhu" a podobné záležitosti neberu jako zoufalou alternativu, ale jako úplně normální plnohodnotnou a příjemnou součást sexuálního života. To, o čem píšeš, je skutečně jen předsudek. Odpovědět  Žžena  Re: A co na to muži?   (13.1.2009 13:39:47) Ostatně jsme lidé a ne zvířátka (vůbec nic proti nim), (asi skoro) každý chlap má kromě penisu ještě srdce a mozek... já tedy coby chlap bych si připadala vrcholně trapně, kdybych měla za každých okolností být otrokem přetlaku v koulích... jak zde ty muže prezentujete... Odpovědět  Libuše H.  Re: A co na to muži?   (13.1.2009 13:49:45) Myslím, že je to problém spousty chlapů (i když tohle se toho mého netýká). Můj partner říká, že je normální a že se necítí tak starý (40), aby si nemohl pomoci sám. Naopak, je na to pyšný, že to zvládá a že je pořád na sexuálním "vrcholu". Ale chlapi jsou různí Odpovědět  Billy    •  Re: A co na to muži?   (13.1.2009 15:30:11) Tak tedy odpovím...problém to opravdu je. Protože u nás chlapů je to po několika dnech nečinnosti opravdu o tom "tlaku" a uvolnění, což samozřejmě ženské nemůžou pochopit, protože to tak nemají. Jinak moje žena pracuje v nemocnici na směny (služeb má kolem 15-17 za měsíc) a k sexu se dostaneme tak 1x za 14 dní v tom lepším případě. Já mám potřebu daleko vyšší, moje ideální představa by byla tak 2-3 týdně. ALE - v životě, v životě by mě nenapadlo ji říct něco v tom smyslu,že neplní svoje manželské povinnosti. Ostatně, od toho je tu masturbace, že. Což sice není plnohodnotná náhrada samozřejmě, ale pto ten pocit uvolnění naprosto ideální. A to že jsou chlapi naštvaný, nepříjemní a já nevím co když nedosáhnou svého cíle, to můžu jen potvrdit, mám ten samý problém. Ale je to spíš v rovinně kyselích ksichtů, jak už tu někdo napsal :o) Bohužel...ale ona to pak masturbace spraví.. Prostě je to o toleranci, a to je to,co Vašemu manželovi fakt hodně chybí. Za nás chlapy se omlouvám :o) Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  Re: A co na to muži?   (13.1.2009 16:03:16) Moje ideální představa by byla 2-3x denně, pokud by s tím souhlasil protějšek... a taky je mi to platný jak mrtvýmu penze. Odpovědět  Honza Bl. (3holky+1kluk)  Re: A co na to muži?   (13.1.2009 15:49:02) Kdysi jsem slysel takovy hezky vtipek, ze polovina muzu ve sprse onanuje a druha polovina si ve sprse zpiva. Co si zpiva Tvuj manzel??? Jinak tem, co tvrdi, ze nikdy nemasturbovali, neverim... Odpovědět  Sopta83  Re: A co na to muži?   (15.1.2009 19:50:58) Tak teda nevim, pro mě by to bylo asi ponižujicí vědět, že si to manžel dělá sám. To bych se radši přemohla a za všech okolností asi roztáhla nohy. Nevim milujeme se deně a to toho oba obšas máme plný zuby a přesto je to fajn večer si udělat dobře. Pak se nemůže člověk divit, že chlapi choděj a hledaj milenky když to není o té lásce, toleranci a porozuměni. Důležitý je taky mluvit a mluvit, jak, proč, atd. Držím vám palce at to pochopíte včas. Odpovědět  Kačeřice  Re: A co na to muži?   (15.1.2009 20:13:25) Sopťo, já bych řekla, že je pro oba daleko víc ponižující roztáhnout ty nohy, jak píšeš. Nevím, co je na tom špatného, když si to někdo někdy udělá sám. Odpovědět  adelaide k.  Re: A co na to muži?   (15.1.2009 20:35:10) Sopťo, když to řeknu hodně drsně, tak je fuk jestli masturbuje rukou, nebo v tobě, ne? O ničem jiném přece takové "roztažení nohou" není. Odpovědět  Sopta83  Re: A co na to muži?   (15.1.2009 21:31:34) Tak teda nevim i pro manžela je to ponižujicí, sám se tady nad článkem zarazil i reagoval. Milujeme se denně a jsou dny kdy jsem unavená, ale jen co mě pohladí nebo políbí tak se mi chce. Takže zatím nemůžu mluvit radši o roztažení nohou, ale ta představa, že si to dělá sám no nevim fakt ne. Odpovědět  Líza  Re: A co na to muži?   (16.1.2009 6:57:38) Sopťo, tak se rovnou můžeš začít cítit ponížená, protože 99% normálních dospělých mužů, i v případě fungujícího sexuálního vztahu se ženou, si to dělá samo taky. To je totiž normální, víme? A jako nafukovací panna žádnému chlapovi nesloužím, to fakt ne, jak už tu někdo psal, to co popisuješ, je jen jiný druh masturbace. Odpovědět  Petra Vondrušková  Re: A co na to muži?   (17.1.2009 16:57:50) Myslím, že existují alternativní způsoby a od ženy a ruce mužovo.Někdy žena nemůže z objedktivních příčin - po operaci třeba i rok,tak pak rozvod???to snad ne??? Odpovědět  Petra Vondrušková  Re: A co na to muži?   (17.1.2009 16:58:28) Myslím, že existují alternativní způsoby od ženy a ruce mužovy.Někdy žena nemůže z objektivních příčin - po operaci třeba i rok,tak pak rozvod???to snad ne??? Odpovědět

hanyssek  Klidně můžeš říci NE!  (13.1.2009 12:42:43) Klidně řekni NE! Protože za čas se Tvoje sebezapření změní v nenávist Odpovědět

Róza  Manželské povinnosti  (13.1.2009 12:56:53) Co to vlastně jsou ty manželské povinnosti? Já si nejsem vědoma, že bych při svatebním obřadu podepisovala nějakej papír, že když manžel bude chtít sex, musím vyhovět. Kde seto vůbec vzalo to sousloví. Já to vždy slyšela pouze myšlené v legraci. Odpovědět  leška  Re: Manželské povinnosti  (13.1.2009 13:01:14) No, dobrá poznámka. Dovolím si poznamenat, že jsou taky vžité spíše jako manželčiny povinnosti. Odpovědět

Meluzína78  Díky ti, drahý ....  (13.1.2009 13:01:34) že přesto, že jsem často ve chvílích vzteku přesvědčená o tom, "že horšího chlapa snad už nikdo nemá", se mi NIKDY nic podobného ani náznakem nestalo. Za to, že při sexu koukáš napřed na mě, pak až na sebe, za to, že když máš hlad (a já většinou nic vařeno nemám), si uděláš jídlo sám a nabídneš přípravu i pro mě, za to, že knolíky přišívám sice já a taky žehlím prádlo, které ty věšíš, mi vždycky poděkuješ a pohladíš mě po vlasech a promiň, že v této chvíli často protivně cuknu, abys mi nepocuchal "účes" :o). Díky, že tě mám ... Odpovědět  hanyssek  Re: Díky ti, drahý ....  (13.1.2009 13:05:16) tak to Ti závidím Odpovědět  Meluzína78  Re: Díky ti, drahý ....  (13.1.2009 13:08:13) ježiš, děkuju, teď o tom tak přemýšlím a zdá se mi, že u nás doma jsem asi za tu, kdo neumí ocenit já a to není dobrý pocit, pokusím se to napravit a dát tohle manžovi najevo osobně, nejen ťukáním do klávesnice někam na server ... stydím se Odpovědět  Róza  Re: Díky ti, drahý ....  (13.1.2009 13:12:37) já teď čtu 5 jazyků lásky od Garyho Chapmana a zkouším na sobě a na našem manželství pracovat ... než bude pozdě Odpovědět

makča a dvě dcery 1,5 a 7 let  Dovolily jste si říct manželovi Ne?  (13.1.2009 13:04:20) Milá autorko, nedegraduj se na služku, kuchařku, uklízečku a podobně. Raději si vyjeď s kamarádkami třeba na víkendový cvičící pobyt a manžela nech ať se " pere " s domacností i dětmi. Třeba teprve pak pochopí, kolik toho musíš zvládnout a bude si tě jinak vážit. A o tom jeho neuspokojení si promluv ... jste přeci partneři, nejsi žádná arabka, co musí manžela poslouchat na slovo. Odpovědět  leška  Re: Dovolily jste si říct manželovi Ne?  (13.1.2009 13:33:51) Jo, něco takovýho mám v plánu, ale zatím ještě kojím. Hned jak to půjde, tak něco podniknu, ale můj muž to vyřeší jednoduše, nacpe děti ke tchýni a on pravděpodobně i s nimi. Bude mít dokonalý servis, takže takhle ho k ničemu nepřiměju. Odpovědět

Anadar  Jak na věc  (13.1.2009 13:29:01) Tyhle věci je nejlépe ritualizovat.Když byly naše děti opravdu maličké a působily jako maximální kazišuci,dávali jsme si je o víkendu na pár hodin hlídat babičkou a s mužem "randili".Vyhovovalo nám to oběma.Když děti odrostly,dohoda zůstala.V sobotu nebo o svátečních dnech se ráno domluvíme,zda je den D a pak spolu flirtujeme,dokud není čistý vzduch a nemůžem na to skočit.Raspektujeme vážné překážky,protože víme,že se ten druhý nevymlouvá,ale když to nejde tak to nejde,jednou ty,jednou já.Protože si hrátky necháváme na víkend,obvykle se vyspání a choutky dostaví,takže si přijdeme na své. Taky někdy není chuť,ale vždycky analyzuji situaci-je mi fakt blbě nebo se mi nechce?I s lehkým přemáháním(dalo by se dělat něco užitečného,třeba vytřít chodba) lze po chvíli propadnout vášni a prožívat maximální uspokojení. Hodně štěstí. Odpovědět

DENISA    •  Nezlob se na mne autorko,  (13.1.2009 13:50:50) ale opravdu jsi sluzka a poddana. V pripade, ze ty skaces od rana kolem obeda a deti, zatimco on si spinka, to mohu posoudit bud tak, ze pan si doma vychoval slipku, nebo ze deti nejsou jeho a doma se nestravuje. A pokud to u vas tak chodi ve vsem, tak se ani nedivim, ze pan despota si vynucuje sex dle svych potreb. Odpovědět  Vikinga  Re: Nezlob se na mne autorko,  (13.1.2009 20:55:52) Na mě se taky autorko nezlob, ale přijde mi to, jako kdyby sis v obchodně vědomě koupila zkažený maso a pak tady fňukala, že je ti po něm zle... Jestli je fakt tak děsnej, tak s ním vážně promluv. Když to nezabere, přestaň mu dělat fullservis. Když nezabere ani to, dala bych mu ultimátum a když by se ani poté nic nezměnilo, odešla bych. S chlapem, kterej není ochoten respektovat tvou osobní svobodu, přece nebudeš trávit svůj život... A jestli to tak chceš, tak si pak ovšem nestěžuj na internetových serverech. Odpovědět  leška  Re: Nezlob se na mne autorko,  (14.1.2009 10:26:52) Hele to zkažený maso jsem si vědomě nekoupila a když jsem to zjistila, začala jsem s tím bojovat. Né, všechny věci jsou černý a bílý. Tohle maso vypadalo taky nezkaženě, aspoň se tak tvářilo. Mluvila jsem s ním, neustále něco řešíme. On je prostě přesvědčenej o své pravdě. A co dál? Mám být egoista a říct rezolutně nechci s tebou žít, když si mě nevážíš a sbalit kufry. To už jsem někdy ve vzteku taky řekla, ale tu realizaci jsem si rozmyslela. Nejedná se totiž jen o mě, ale máme tři děti, krásný děti, nemohu jim rozbít rodinu. Máme je rádi oba, ale naše vzájemný soužití je těžký. Nejsem ufňukaná, snesu toho poměrně dost a poměrně dost toho zvládnu sama, snažím se mít zodpovědný přístup k životu a nebýt jen egoista, jak se dnes nosí (urvat, co se dá). Do života patří i jiné hodnoty např. solidarita a tolerance. Já jsem si moc dobře vědoma svýho já, takže bojuju i když je to někdy, zdá se boj s větrnými mlýny. Tenhle článek jsem napsala, abych zjistila zda nejsem sama, jak to funguje jinde a našla možná mezi řádky i návod, jak na to, třeba má někdo podobný problém a přišel na způsob jak na to. Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  Re: Nezlob se na mne autorko,  (14.1.2009 10:35:37) Není mi jasná jedna věc. Máte tři děti. To po narození prvního už nevyvstaly na povrch první problémy, nad kterými by stálo za to se zamyslet? To přišlo až po tom třetím? „Nestojí za to rozbíjet rodinu“, hmmm… taky mám v okolí podobný případ. Taky se třemi dětmi. A taky nestojí za to rozbíjet rodinu. Otázka je, za co stojí tvůj život? Za obětování sobeckému manželovi a dětem? Co budeš dělat, až děti vypadnou z domu? Každý člověk dělá chyby. A skoro každý vidí chyby těch druhých, nikoli svoje vlastní, kterých se dopustil. Ale setrvávat v něčem, co mi způsobuje dlouholetou, trvalou nespokojenost, ve vztahu, kde musím bojovat o naprosto triviální „lidský práva“… to si tak málo vážíš sebe sama? Jasně, hranice toho, co už není únosné má každý jinde – ale evidentně s tím problém MÁŠ, jinak bys o tom nepsala. Problém je něco, co by se mělo pokud možno řešit. Vykecat se je hezký, ale smést to okamžitě po krátkodobé úlevě se svěřený bolesti je… k ničemu. Odpovědět  leška  Re: Nezlob se na mne autorko,  (14.1.2009 11:03:04) Jo, problémy, ty jsou a budou. Problémy jsme řešili průběžně, ale obvykle je pořešíme, situace se uklidní a později sklouznou původních kolejí, někdy ne a objeví se nové. Zkrátka žijeme ve vlnách, jednou dole, jednou na hoře. Někdy ty problémy nejsou tak zřejmé a odhalíš je dodatečně (fungují ty růžové brýle zamilovanosti či euforie, když je nám dobře a zdánlivě žádný problém není). Jenže mi teď asi ty brýle spadly definitivně nebo ne? ALE teď to vidím,už nějakou dobu tak, že naše misky vah jsou v nerovnováze a tak se je snažím srovnat. Sorry, ale rozvod je pro mě krajní řešení a já budu v tomto ohledu myslet na děti. Jo, a já nejsem ten typ, co jediným zájmem jsou jen děti a péče o ně, i když to teď beru tak, že v tomto období jsou na mně dost ještě závislé. Mám spoustu koníčků a zájmů, kterých jsem se teď na nějakou dobu vzdala, ale nenechám se o ně připravit. Co budu dělat až děti odrostou? No, jestli to nedáme s manželem do kupy, tak pak ho můžu právě s klidným svědomím opustit. Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  Re: Nezlob se na mne autorko,  (14.1.2009 11:11:59) leško, pak už to třeba neuděláš, protože si zvykneš... Kolik ti bude, až děti budou dospělé? Padesát? Není to žádný věk, ale už budeš mít vytvořené pevné návyky, stereotypy, už se ti taky nebude třeba chtít nic měnit, řekneš si "když jsem to vydržela třicet let"... To není nabádání k rozvodu, jen takové upozornění. Odpovědět  leška  Re: Nezlob se na mne autorko,  (14.1.2009 13:38:31) Jo, možná si zvyknu, ale když si zvyknu, tak už mi to nebude vadit. Teď si zvykat nechci a tak se to snažím řešit. Rozvod je jen jedno z možných řešení, to nejradikálnější, ale je otázkou s jakým přínosem a ztrátami. Přínos - posílím své ego, získám svovodu v sexuálním životě (ale možná s dětma na krku, se mi nepodaří najít partnera pro další soužití, či jen pro sex). Ztráta - části majetku (to by mi tak nevadilo z mé strany, ale pro děti to bude znamenat, že nebudu schopna zajistit ani odpovídající bydlení, natož nějaké vyšší potřeby), péče o děti (tak ta už zůstane výhradně na mně a nebudu se jí moct už po nikom dožadovat) Výsledkem bude to, že prospěju víc manželovi, než dětem a sobě. On si děti vyzvedne 1x za 14dní na víkend, bude ho to stát sice nějaké alimenty, ale bude mít volnost a lepší možnosti pro sexuální život a ani k dětem nebude až tak přivázanej, aby ho bolely nějaké výchovné problémy, které zůstanou jejich zákonnému zástupci (tedy mně po rozvodu). Navíc bude moci se svými příjmy dětem pořídit cokoliv, takže si je snadno koupí (možná dočasně, možná na stálo). To jen tak ve stručnosti o důsledcích rozvodu, určitě by se ještě něco našlo. Odpovědět  Jíťa    •  Proč by měla péče o děti zůstat jen na tobě?  (14.1.2009 13:57:13) Tohle je obvyklý důvod, proč ženy s dětmi zůstávají v manželství kde jsou nespokojené. Mají strach, že by na všechno zůstaly úplně samy, i když vlastně v manželství na tom nejsou o moc líp. Dámy, máme přece možnost střídavé péče. Můžete mít děti stejně dlouho jako manžel a skutečně se konečně rovnoprávně podílet na jejich péči! Dětem zůstanou oba rodiče, a vám zbyde spousta času na vlastní život! Odpovědět  leška  Re: Proč by měla péče o děti zůstat jen na tobě?  (14.1.2009 14:33:00) Jo, ona se střídavá péče strašně vnucuje, hodně se to v poslední době přetřepává? Hele, taky jsem dost o tom četla. Má to taky svá úskalí. Např. se to nedoporučuje u malých dětí, a u dětí nízkého věku při školní docházce, děcka jsou prý z toho dost mimo (takoví cesťáčci). Malá děcka potřebují zázemí, domov, jistoty. Kromě toho je tady potřeba dobrá komunikace mezi rodiči i po rozvodu (což často nefunguje). No, a když předstoupím před realitu, že by měl zvládnout můj manžel celodenní péči o dítě, tak to je to, že to bychom neměli problémy ani teď. Nemůžete malé dítě svěřit člověku, aniž by jste si byli jisti, že tu péči zvládne. To je dost drsný experiment (pro ty děti). Odpovědět  Jíťa    •  Re: Proč by měla péče o děti zůstat jen na tobě?  (14.1.2009 14:46:53) Neboj, on by to zvládnul! Rozdíl je v tom, že teď nemusí, má na to manželku. Chlapi nejsou nešikovní, jen pohodlní. A všechny ostatní problémy se dají řešit. Přece se hned nemusí jeden z vás stěhovat na druhý konec republiky. Děti mohou chodit do školy někde na půl cesty z obou domovů. Malé děti si poměrně snadno zvyknou a budeš se divit, i velmi malé děti rozeznají co si kde můžou a nemůžou dovolit (alespoň náš malej 16M přesně ví, že se mnou něco smí a s tátou ne a naopak). PS: můj bratranec má střídavou péči obden: PO,ST - matka, ÚT,ČT - otec (tedy bratranec. Víkendy mají v kuse a taky se střídají. Děti (5 a 2) jsou úplně v pohodě. Vždyť podobně to funguje v mnoha rodinách, kde oba rodiče pracují na směny! Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Leško, a jsi si tak jistá, že děti...  (14.1.2009 12:28:42) ... Ti jednou poděkujou, že ses kvůli nim nerozvedla? Znám dost případů, kdy už dospělí děti, hlavně holky, svým matkám neopak vyčítají, že se sebou nechaly tak mávat, že předstíraly rodinnou idylku jen aby "měly klid" a "nerozbíjely rodinu" - a že jim jako dětem/holkám to dalo vlastně špatný start do života, protože při takovémhle "vzoru" se nenaučily vážit si samy sebe, hájit se v případě neuctivého zacházení a vytvářet později opravdu rovnocenný, naplňující vztah. Neříkám že to tak musí být, jen mi argumentace o "netozbíjení rodiny" připadá dost jednostranná. Navíc může být rozbité i něco co navenek vypadá jako celé... Pro mě osobně je jinak rozvod také extrémní řešení, ale podle toho co píšeš, se Tvůj manžel i extrémně (nepřijatelně) chová, a zřejmě ne až od včerejška. Ostatně přece i po rozvodu zůstávaj partneři rodiči a měli by dětem být dle dohody oba k dispozici. Odpovědět  leška  Re: Leško, a jsi si tak jistá, že děti...  (14.1.2009 14:17:59) Hele nedávno se rozváděl švagr a bylo to dost nechutný. Důvody tam byly zcela jiné. ALE když si vzpomenu na jeho děcka, jak to s nima mávalo a teď jsou taky dost mimo. Tohle NEDOPUSTÍM. Hele to, že se dohadujeme, se někdy úplně děcek nemine, ale zatím to nevypadá, že by tím nějak trpěli. Spíš to chápou jako rovnocenné tahanice, které mají mezi sebou. Takže ta starší používá to co mi na ně: "Hele nechcete se domluvit? Zkuste si odpustit." Odpovědět  Svetlana, 2 deti    •  Re: Nezlob se na mne autorko,  (14.1.2009 12:34:03) Ze zustanes s manzelem kvuli detem? Ze nechces rozbijet rodinu? A myslis, ze deti neciti to napeti mezi Tebou a manzelem? Ze nevidi, jak se k Tobe manzel chova? To chces, aby z nich vyrostli stejni sobci (jako manzel) nebo stejne submisivni zenusky (jako ty)? Ja jsem vyrustala v podobne rodine jakou mas ty, moje mama byla uplne stejna - delala tatovi dokonaly servis, vsechno si nechala libit... Sice byla nespokojena, ale navenek se usmivala. A myslis, ze ja jako dite jsem chtela, aby zustali spolu? Vubec ne! Kazdy den jsem si prala, at se rozvedou, aby se mama nemusela tak ponizovat, aby jsme mely klid. A mimochodem, kazdy despota (sobec) si dovoli k obeti jen to, co mu ta obet sama dovoli. Tak aspon nastav hranice a nedelej mu sluzku a otrokyni. Odpovědět  leška  Re: Nezlob se na mne autorko,  (14.1.2009 14:04:38) Jo, o ty hranice se snažím. Problém je a dnes to vím, v jeho pasivitě a soběstřednosti. Vtip je taky v tom, že on má dost zkreslený sebeobraz, má pocit jaký není táta a rodinný typ, vždyť on nás přece finančně zajistí, večer pomáhá s koupáním a ukládáním dětí. Problém je, že není nic navíc, žádná iniciativa, co není naučený stereotyp, tak není a to prosadit něco nového do toho stereotypu je dost obtížný. Mám pocit, že trpí nějakým mindrákem, aby náhodou nebyl pod pantoflem. Ke všemu, když se ho snažím uvést do obrazu, co dělají rodinné typy, a to mu uvádím konkrétní příklady, na všem shledá, že to z nějakého důvodu nemůže on dělat, protože .... (on má přece jiné podmínky, v práci je až do večera, takže odpoledne nemůže děti vyzvedávat, ráno je nemůže vodit, protože dojíždějí hromadně s kolegy autem, atd.) Odpovědět

Kohnova    •  A  (13.1.2009 14:11:25) proc to nereknes JEMU?? My to vime. Misto na internet jsi tohle psani mela smerovat jemu vedle talire se snidani. Pokud tedy chces resit a ne jen knourat. Odpovědět  Honza Bl. (3holky+1kluk)  Re: A  (13.1.2009 14:24:19) Trosku tvrde napsane, ale je to tak. Je potreba to rict. I tady plati, ze lina huba je hotove nestesti. Naznaky jsou zvlaste u "cerstvych" chlapu naprosto ucinkem se mijici! Pokud chlap neni uplne hovado, muze si ho zena docela dobre zpracovat, i kdyz to neni zadny prizdisr.c... Jen je potreba mu to rict. Bude se sice osivat, ale pokud Te miluje, da Ti za pravdu. Odpovědět  Petra+Ríša    •  Re: A  (13.1.2009 14:24:48) Od té doby,co jsem na mateřské sem občas zabrousím a nestačím se divit.Žena sem napíše,co ji trápí,možná i proto,že nemá při dětech a takovém manželovi čas zajít si za kamarádkou,a tak třeba od vás tzv.on line kamarádek čeká nějakou radu,jak na takového manžela a polovina z vás se do ní pustí,koho si vzala,a že si je vším sama vina.Já osobně si myslím,že to není zas tak jednoduché.Autorce přeji pevné nervy a třeba ještě bude nějaká změna možná,když řekně manželovi,že by na sex chuť měla,ale když se celý den nezastaví,je pak večer úplně k.o.Chlapi se sami nedovtípí,je třeba vše říct přímo.Ty vytři NAŠI podlahu,já zatím připravím večeři a pak si uděláme pěkný večer. Odpovědět

Lizzie  Moc nechápu  (13.1.2009 14:23:34) smysl toho článku. Když tě na něm něco štve, tak by to snad mělo být adresováno jemu, ne? Nebo by to nerozdýchal. Rovnoprávná samozřejmě seš, o tom žádná. Ale tady ti to můžou diskutující maximálně znovu potvrdit. Odpovědět  Flea    •  Re: Moc nechápu  (13.1.2009 14:33:06) Ahoj Leni,protože si myslím,že k tomu mám co říci,nechceš mi písnout na mail?ikabe@seznam.cz Odpovědět

Jana, 2/07+10/08+5/11  to znám   (13.1.2009 14:42:32) Odpovědět

Kukajs (Mája+Jožka+Tom)  ACH BOŽE!!!  (13.1.2009 15:05:08) Znám to!!! Autorko ráda bych ti vyjádřila pochopení, myslím že takováto (pardon) nasrávací situace se přihodí ve většině vztahů, chlapi prostě k sexu přistupují konzumním způsobem a neuspokojit pro ně znamená frustraci. Někteří si to otráveně vyřeší někde v klidu, jiní holt mají zkušenost, že několikadenní pruda manželku obměkčí. Radím, VYDRŽAŤ V BOJKOTU!!! Možná že opravdu existují partnerské vztahy, v nichž si dva vzájemně čtou z očí a náznaků a vycházejí vstříc ve všech směrech, ale většinou je to podle mého bohužel malá soukromá válka o teritoria. Sama doma válčím všemi prostředky, abych se nedostala do přesně stejné situace, kterou popisuješ. A nejde jen o sex, jde o rozdělení povinností a prací v domácnosti (aby na všechno neplatila univerzální výmluva "jezdím pozdě z práce"). Občas mě napadá, že takové mnohoženství není až tak špatný vynález (o práci se ženské vždycky nějak podělí, a i to postěžování je tak nějak jednodušší, když si stěžujete všechny na stejného chlapa) A proč to všechno?? Prostě jsem jen včas neviděla náznaky sobectví, které se projevovaly v době, kdy jsme spolu chodili a žili, protože jsem byla odjakživa VELMI emancipovaná a samostatná, a v podstatě jsem k ničemu nepotřebovala jeho asistenci. Teď jsem na mateřské, nevyspalá, unavená, těhotná, takže občas pomoc potřebuju, ale zvyk je holt železná košile, že. A když jsou děti, člověku se nechce přistupovat k radikálním řešením, navíc věřím, že řešit se dá všechno. Takže být tebou, pustím z hlavy skutečně "přínosné" příspěvky typu - u nás je to takový a makový, ty sama sis to udělala takhle blbý - protože s některými muži prostě rozumná partnerská domluva není možná, a pokud s ním chceš vydržet, připrav se na boj. Útěchou může být, že drobná vítězství se občas dostavují. Odpovědět  adelaide k.  Re: ACH BOŽE!!!  (13.1.2009 15:12:22) "Možná že opravdu existují partnerské vztahy, v nichž si dva vzájemně čtou z očí a náznaků a vycházejí vstříc ve všech směrech" Kukajz, já myslím, že dost často je problém, když ženy čekají, že to co píšeš automaticky nastane. A když ne tak přichází to překvapení, co že se z toho úžasného muže vyklubalo. Odpovědět  Majka + 2x2  Re: ACH BOŽE!!!  (13.1.2009 15:27:57) Manželství je možná boj, ale manželé by v tomto smyslu měli bojovat na jedné "forntě" a né proti sobě. Předsava, že bych 15. let co jsem vdaná měla "bojovat" proti někomu od koho naopak potřebuju pomoc mě děsí. Taky jsme si tímto obdobím bojů a vzdorů prošli a bylo to vysilující, hlavně proto, že když se žena "šprajcne" muž to vycítí a zvyšuje to jeho agresivitu. Možná že než "bojovat" za to, že mám právo říct ne (což jistě každý má), je přijatelnější vklidu vysvětlit, že právě dnes, pro to co se všechno stalo opravdu nemá sílu ani náladu a nic by jsme z toho nakonec neměli ani jeden. Boj opravdu zvyšuje agresivitu na obou stranách a z toho nikdy nic dobrého nemůže vzejít. Odpovědět  Žžena  Re: ACH BOŽE!!!  (13.1.2009 16:27:55) Kukajs, pokud jsi přesvědčená o tom, že soužití muže a ženy je příležitostí k boji a domácnost a rodina je bitevní kolbiště, kde se neustále lidi mají navzájem přetlačovat, útočit, uskakovat a uhýbat střelám, to vše za účelem prosazení 100% svých požadavků, pokud Ti to takto vyhovuje, je to v pořádku. Pro mne je domov a partnerství oáza míru, kam se vracím z vnějšího světa, doma na mne čeká člověk, se kterým plujem na jedné lodi a společně se musíme starat o to, aby se ta loď nepotopila a třeba i někam doplula. Jasně, že se v něčem neshodnem a tak, ale máme společný cíl, aby ta loď vydržela a aby pro nás třeba plavba byla přínosem... a tento cíl musíme naplňovat spoluprácí. Bojovat můžu v práci s profesními konkurenty, bojovat můžu na nějakém internetovém fóru, bojovat můžu s tchýní nebo s blbým úředníkem, který omezuje moje práva. Ale s chlapem, co v noci lehá vedle mne, s tím mám podepsanou smlouvu o setrvalém příměří a vzájemné spolupráci... To Tě ten BOJ vážně baví? Vážně i doma chceš být furt ve střehu a čekat, kdy Ti chlap píchne kudlu do zad nebo naopak kdy je vhodná chvíle zaútočit preventivně sama, abys oživila frontu? Odpovědět  10.5Libik12  Re: ACH BOŽE!!!  (13.1.2009 16:36:09) Zaujal mě úředník omezující tvá práva, tos myslela konkrétního? Já se obávám, že právo je takové, že ho úředníci neomezují, ale vymáhají. Tím se stávají pochopitelně blbými Odpovědět  Žžena  Re: ACH BOŽE!!!  (13.1.2009 16:52:02) Libiku, při vší úctě, osobně jsem se s omezením MÝCH PRÁV ze strany byrokratického aparátu setkala. Pokud Ty ne, je to super, ale nevím, kde bereš tu jistotu, že když má člověk problém s úřadem, je on ten, kdo porušuje zákon a úřad vždy ten, který zákonu dostál. Jeden takový spor jsem zažila. Zákon byl na mé straně, vyjádření nezávislých odborníků taky, dotyčná referentka na mému bydlišti příslušející podočce daného úřadu se ale domnívala, že ona stojí nad zákonem a tento pro ni asi neplatí. Halt se někdy zadaří. Odpovědět  Žžena  Re: ACH BOŽE!!!  (13.1.2009 17:02:13) Jinak úředníky paušálně za blby nepovažuji, už vůbec ne proto, že vymáhají právo, ale u jednoho konkrétního "kousku" mne bohužel tedy jiné označení nenapadlo. Možná bych měla napsat "negramotný" nebo "neuvažující logicky" nebo "neschopný přečíst si s dopomocí kolegy či nadřízeného či právníka jeden odstavec z příslušného zákona a na jeho základě příslušně jednat" Odpovědět  10.5Libik12  Re: ACH BOŽE!!!  (13.1.2009 17:04:05) Já mám spíš zkušenost s tím, že právo je absurdní, takže úředníci nemohou tak moc dělat a stalo se mi asi 2x, že mně úředník uchránil obstrukcí tím, že mi poradil, jak právo obejít.(nemluvím o zabití spoluobčana, ale získání trvalého bydliště, tam, kde bydlím, například. Odpovědět  Žžena  Re: ACH BOŽE!!!  (13.1.2009 17:14:24) Libiku, u mne byl problém čistě v tom, že dotyčná nerozumí slovu NEBO. No a pak došlo k té milé situaci, že když v příslušném zákoně stálo "pro vydání příslušného osvědčení musí žadatel předložit potvrzení A nebo listinu B nebo průkaz C" (jejichž souběžné vlastnictví se víceméně vylučuje), tak tato konkrétní paní, pod kterou bohužel spadám, trvala na tom, že musím předložit všechna tři lejstra zároveň, tedy A i B i C, jinak mi osvědčení nevydá. Stáli jsme tam čtyři lidi nad dvěma řádky v zákoníku a ona prostě nebyla štonc pochopit a uznat čistě logický rozdíl mezi výrazy "a NEBO b" a "a A SOUČASNĚ b". Tož tak Odpovědět  10.5Libik12  Re: ACH BOŽE!!!  (13.1.2009 17:42:14) Žzeno, já jsem teď dala do témat otázku, která dle mého trochu karikuje české právo a tobě se omlouvám, že jsem to vtáhla sem. Máš asi pravdu a tvůj příspěvek k manželství je hezkej, škoda nad něj vrstvit zkušenosti z úřadů:) Odpovědět  Kukajs (Mája+Jožka+Tom)  Re: ACH BOŽE!!!  (13.1.2009 19:53:45) Žženo, odpovědí je NE, není to pro mě žádná PŘÍLEŽITOST, ale holá nezbytnost, protože to prostě po dobrém nefunguje. Žiju v patnáctiletém vztahu, vím o čem mluvím, taky bych se raději vracela na tu vysněnou loď, která poklidně pluje, ale ona beze mě prostě nepluje, ať se mi to líbí nebo ne. Taky bych raději nebojovala o každou píďu místa pro sebe, taky bych se raději spolehla a schoulila do bezpečné a ochraňující náruče, ale u nás to prostě funguje pouze a jedině v rámci boje, co si nevybojuju, to nemám, odměnou za každou dobrou vůli a vycházení vstříc byla vždy jen větší nálož povinností. Ono prostě nejde posuzovat každého chlapa podle toho, co máš doma. Přeju ti tu domácí oázu, já mám doma Slavkov, ale v rámci pravidel to funguje. Protože jsem z článku nabyla přesvědčení, že autorka je na tom podobně, podělila jsem se o zkušenosti. Nehodlám být souzena ani nikoho soudit, vztah je něco, na co není recepis. Odpovědět  Klarchen  Re: ACH BOŽE!!!  (14.1.2009 15:54:40) Jé, ale ono právě nejde o to, že by si partneři navzájem svá přání vyčetli beze slov z očí - na většině věcí a přáních je nutné se domluvit, říct si o to co chci.Mě se tedy osvěčilo o tom mluvit ne hned při tý situaci, ale třeba pár dní potom, aby to nebylo v nějakém afektu. Ale podle mě očekávat, že chlap (ale i žena) vycítí to, co si ten druhý oparvdu přeje - to je iluze, které je nutné se vzdát. Ale někteří v ní zůstanou celý život a trpí - např. moje máma, ta si na tátu stěžuje neustále, ale o něco si mu přímo říct, to by přece nešlo. její smůla, ať si trpí. Mě tedy mrzí, že mě nenaučila přisstupovat k životu jinak, musela jsem si na to přijít sama a stále přicházím na to, jak pokud možno nebýt "oběť". V poslední době mi hodně pomáhá knížka 7 návyků opravdu efektivních lidí, Covey - hlavně první návyk ukazuje dobře, jak se postupně odnaučit být obětí okolností....ale musí být člověk ochotný vzdátb se mnoha iluzí a sladkých snů - a to někdo nedokáže. Proces je to bolestný, ale výsledek za to stojí. Odpovědět  leška  Re: ACH BOŽE!!!  (15.1.2009 13:14:56) jo, je třeba mluvit a sdělovat si svoje pocity a přání. Souhlasím. Vtip je v tom, že on moje představy nějak nebere, bere to jako neoprávněný nároky. Vždyť co po něm ještě chci po jeho celodenní pracovní námaze? Jsme na opačných pólech, on má práci ve firmě, já mám práci doma. Jenže já do něj hustím, že až půjdu do práce, tak se situace rapidně změní. A hlavně se mu snažím vysvětlit, že jeho nasazení pro firmu, mu v případě, že by dostal výpověď nikdo nevynahradí. On je ovšem přesvědčenej o své nepostradatelnosti. A taky nosí domů opravdu nadprůměrné příjmy, což posiluje jeho názor. Odpovědět

Cicvar  Zkus to říct hezky...  (13.1.2009 15:17:49) U nás "NE" funguje, ale takové lehce zaobalené. Když je člověk "mrtvej", nemá stejně velkou cenu se přemáhat - nestojí to pak za moc ani pro jednoho z páru. Ale to neznamená, že toho druhého nevybíravě odmrštím jako prašivého psa. Neumím tady úplně doslova napsat návod, ale řešíme to v klidu, třeba manžela i přitulím... Je příjemné, že má zájem, i když se mi zrovna nechce - nemusím být přece protivná, i když mu nehodlám vyhovět. (Občas funguje i ta samoobsluha, a to oboustranně.) Nejsme roboti, aby to šlo vždy a všude. Takže určitě si "troufni" odmítnout. A taky třeba někdy sama vyjít vstříc. Dej manželovi přečíst článek i diskusi, třeba mu to pomůže. Určitě taky chce, aby vám bylo doma příjemně... Taky ta dělba dom. povinností občas dost pomáhá - po společné práci společná zábava... Odpovědět

Vaal  ZA VŠÍM JE SEX!!!!!  (13.1.2009 15:49:55) Musím souhlasit s Babsi(viz.výše)...oni si prostě neuvědomí, že jsou protivní kvůli tomu, že "neupustili páru z papiňáku". Můj manžel, když je moc protivný a začne vše kontrolovat a kritizovat...úklid, jídlo, vaření...a dost často si i posteskne jak se náš vztah řítí do záhuby...tak je jasné..ŽE JE ČAS NA SEX!!!...a to co nejdříve!!!Když je po, tak je veselý a ani sebevětší bordel ho nevyvede z rovnováhy....alspoň pár hodin...Vždycky když je protivný tak dodám..."já vím, náš vztah se řítí do záhuby"...no a on se tomu už směje, protože ví, že jsem ho prokoukla...no a on sám sebe vlastně prokoukl taky...taky si uvědomil, co často stojí, za jeho prudivými náladami. No jak by řekla moje babička "ZA VŠÍM HLEDEJ SEX!!!". Odpovědět  Monika,2 dcery    •  Re: ZA VŠÍM JE SEX!!!!!  (13.1.2009 19:12:59) ahojky,u nás je to úplně stejný.Když je po tak je veselo,ve všem by se přetrhnul,zpívá si a to mu vydrží tak 2 dny.Pak začne jeho nálada klesat,zájem o pomoc v kuchyni a s dětmi jakbysmet.A je to tu nanovo.Copak se chlapi udržují jen sexem(jídlem apod.)?Když si dovolím říct ne,mám dvě možnosti jak mu to řeknu,tak je zle.Pokud mu to řeknu tak,že odseknu,otočí se a zlostí funí a po několika minutách,kdy já usínám, to zkusí znovu,bez úspěchu.Pokud to řeknu mile tak to nezabírá vůbec.To nebere na vědomí.Tak já nevím. Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  Re: ZA VŠÍM JE SEX!!!!!  (13.1.2009 20:10:59) Třeba některé ženy kromě sexu a jídla nemají co jiného nabídnout. Odpovědět  Vaal  Re: ZA VŠÍM JE SEX!!!!!  (13.1.2009 20:58:10) To jako třeba že bych mu nabídla místo večeře předčítání Shakespearových sonetů a místo sexu diskuzi o vypjaté politické situaci na balkáně? Takový je snad jen Václav Havel Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  Re: ZA VŠÍM JE SEX!!!!!  (13.1.2009 21:00:52) Nemyslím si, že by Václav byl jediný, kdo rád hovoří a je rád poslouchán. Na to jsem těch chlapů zažila už dost. Odpovědět  Vaal  Re: ZA VŠÍM JE SEX!!!!!  (13.1.2009 21:10:55) Hmmm. Nejlepší je ženská, která se po jídle a sexu promění v partu kamarádů. Odpovědět  adelaide k.  Re: ZA VŠÍM JE SEX!!!!!  (13.1.2009 21:12:28) Evál, vybrala sis ho sama Odpovědět  Vaal  Re: ZA VŠÍM JE SEX!!!!!  (13.1.2009 21:17:37) To jo, však neříkám že ne. Jsem rozhodně připravena nést následky svých opileckých excesů Odpovědět  adelaide k.  Re: ZA VŠÍM JE SEX!!!!!  (13.1.2009 21:07:57) Evál a už jsi to zkusila? Třeba by bylo překvapení... Odpovědět  Markéta, syn 7 l. a miminko    •  Re: ZA VŠÍM JE SEX!!!!!  (14.1.2009 10:45:28) No my často po večerech diskutujeme vypjatou politickou i ekonomickou situaci ledaskde a Havel nejsme ani jeden. Prostě si rádi povídáme. A nepřipadám si jako žádný zvláštní exot. Odpovědět  Petra Vondrušková  Re: ZA VŠÍM JE SEX!!!!!  (18.1.2009 14:25:32) souhlas ,někdy zkrátka touhu po sexu přebila touha společně prožitých chvil při příjemném posezení,čaji,popovídání a to třeba manžel z počátku chtěl a já ne.Nakonec to dopadne tak, že oba povídáme třeba do tří do rána a spokojeně znaveni uléháme,jak se máme dobře že se máme. Odpovědět

Jana    •  Prostě musím reagovat!  (13.1.2009 16:30:22) Omlouvám se, že tak vpadám do diskuze, ale když jsem četla tenhle příspěvek, tak jsem se nestačila divit. Nechci tu polemizovat nad tím, ale pokud dámy, ti vaši "zabedněnci" (omlouvám se za ten výraz všem normálním chlapům)mají pocit, že ženská prostě MUSÍ chtít sexovat, tak bych je se svou povahou poslala k čertu! A to pěkně rychle! Milování není povinnost! Jen jediný krát mi manžel vyčítal, že nemám chuť a tak jsem mu patřičně názorně vysvětlila, že pokud on musí tak ať si jde na záchod. Že ŽÁDNÁ Z NÁS není povinná "podržet", když chlap má zrovna chuť! Kde jsme? Ve středověku? Koneckonců ani oni nemusí mít vždycky chuť na to nač máme my. A co má být! Já osobně mám spíš opačný problém :) Odpovědět  ...Eva...  Dovolila jsem si říct ne...  (13.1.2009 17:06:38) Asi bych si DOVOLILA ŘÍCT NE třeba nadřízenému v práci (myslím to te´d v obecné rovině, ne stran sexu) s rizikem, že přijdu o prémie, nebo že mně třeba vyrazí nebo bůhví co, ale manželovi bych prostě ŘEKLA NE, když k tomu budu mít vážný důvod (opět tedy nejen v sexu, ale stran čehokoliv, co je pro mně zásadní). Jsme snad dvě rovnoprávné bytosti, takže není nutné sebrat odvahu a dovolit si... Odpovědět  Ilona a její holčičky    •  Re: Dovolila jsem si říct ne...  (14.1.2009 13:52:37) Nechápu, proč bych si neměla dovolit říct "ne" v sexu, pokud manžel říká "ne" na všechno ostatní? Nemluvím o svém manželství, u nás to funguje docela v pohodě, ale o článku. Autorka tam píše, že on ráno nevstane, když nechce, doma jí nepomůže, protože nechce a ona se bojí říct, že se jí nechce milovat? To mi vážně přijde absurdní. To není manželství, ale neplacená služba (ve smyslu býti služkou). Odpovědět  Romana    •  Re: Prostě musím reagovat!  (13.1.2009 18:36:01) Úplně souhlasím, člověk se nesmí bát a znát svou hodnotu a vážit si sám sebe .. Odpovědět  Jiřule a 3 skřítkové  Re: Prostě musím reagovat!  (13.1.2009 18:44:47) Tak Ne jsme řekla Xkrát za ty roky co jsme s mužem spolu, ale nikdy neměl žádný prupovídky natož aby byl fakt naštvanej. A s nějakým plněním povinností manželskýcxh by ovšem mohl jít kamsi. nejsem robot stejně jako není on. Hnala bych ho někam Odpovědět  Jana Hradec  Partner má možnost zařídit, aby ten druhý také chtěl...  (13.1.2009 19:29:05) Dobrý večer. Já si někdy připadám úúúúplně mimo, mám pocit, že podle většiny příspěvků tady, ti chlapi přemýšlí asi jen tím jedním orgánem... Neříkám, že jsem v životě takové nepotkala nebo o takových neslyšela, ale já to mám doma jinak a nemyslím, že je to ojedinělé. Někdy chce manžel, někdy já, většinou se tím druhým necháme přesvědčit.., když je den D, dáváme to najevo "ostošest" , někdy ale není nálada, tak se to prostě rozumně vysvětlí a "odpustí"... Ale co se týče toho, že po sexu má muž 2 dny dobrou náladu atd., to například platí i o mně, a to jsem ženská! problémy jsme měli, když já v těhotenství STRAŠNĚ chtěla a manža nechtěl VŮBEC, ale jinak, o co jde? Přece jsme lidi a domluvíme se, ne? Když na mě manža něco někdy zkouší a snaží se mě ukázat "kde má ženská místo", rychle ho uvedu do patřičných mezí, a měly by to udělat všechny z nás. Manželství je přece forma dobrovolného partnerství a ne otročina, nebo ne? Ostatně, je přeci v silách každého partnera, zařídit si, aby ten druhý také chtěl- naladit, pomoct s dětmi, domácností, vyslechnout, uvařit dobrou večeři- cokoli, co působí! Nemluvím tedy o extrémních situacích, kdy jeden chce pořád a druhý vůbec... Odpovědět  Theend  Re: Partner má možnost zařídit, aby ten druhý také chtěl...  (13.1.2009 20:37:28) Jo, jo. Můj muž už přišel na to, že nejlepším afrodiziakem je pro mě umyté nádobí (myslím tím mým mužem umyté nádobí). :o) U nás doma jsem si ledacos musela tvrdě vybojovat, protože mužova maminka ho doma k ničemu nevedla - byl hodný, ale nemakačenko. Moje máma zas byla vždycky hodně emancipovaná, takže je jasné, že my dva jsme museli mít problémy to nějak sladit. Po deseti letech soužití manžel ví, že děti, nádobí, prádlo a úklid je i jeho business. Jo, ale NIKDY kvůli odmítnutí sexu neprudil, to si ani neumím představit. To je pro mě opravdu z jiného světa. A kdyby to zkusil, asi bych vyletěla jako čertík z krabičky. Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Jano, mluvíš mi z duše!  (14.1.2009 8:37:08) Už jsem tu k tomu taky něco napsala. Fakt se divím jak rozšířené to zřejmě ještě je... :-/ Odpovědět

MartinaNov (dva rošťáci  Manželské povinnosti  (13.1.2009 20:07:36) teda dámy, já nestíhám. Jaképak povinnosti???? Sex, milování, mazlení má být přece pro radost a na to by měli být dva. Jinak se jedná o sebeuspokojování a u toho přece stačí, když se manžel zavře v koupelně či jinde. I u nás někdy nebývá na jedné či druhé straně chuť. V životě se ale ani jeden z nás neurazil nebo takto tvrdě nedožadoval svých "práv". Pokud máte takové partnery, kteří si hlídají svůj klídek, svou večeři, své vyprané trenky a vyžehlené košile, prostě to svoje, co oni mají rádi... pak je načase, abyste si i vy začly tvrdě hlídat své příjemné chvilky ve vaně nebo na kafi s kamarádkou. Ať už s někým chodím, žiji ve společné domácnosti či manželství, vždy platí - vše napůl. Radosti, povinnosti, slasti i strasti. Tam, kde rovnoprávnost nefunguje je jeden z těch dvou hlupák. A pokud s takovým člověkem někdo žije dobrovolně, pak je hlupák na druhou! Odpovědět

Jíťa    •  Co na to říct?  (13.1.2009 20:13:31) Jaký si to uděláš, takový to máš. Těžko teď radit. Máš spousty možností, jak se pokusit přesvědčit manžela, aby svůj přístup změnil. Některé tu zazněly v diskuzi, ale je jich daleko víc. Nakonec ale sama musíš zvážit, co bude pro vás nejlepší. Při rozhodování vzít v potaz nejenom sebe, své potřeby a pocity, ale hlavně ty manželovy. Tím nechci říct, že bys měla své potřeby dál potlačovat a manželovi ustupovat. Jen bys měla zvolit takovou strategii, kterou je tvůj muž schopen skousnout. Jinak by se taky mohlo stát, že ti nakonec manžel uteče za jinou. Odpovědět  hanyssek  Re: Co na to říct?  (14.1.2009 7:57:40) nesouhlasím,,,já to potlačovala 10 let,,,,abych nerozbila rodinu,,,,děti nepřipravila o zázemí,,,byla to kravina,,,dneska už bych to neudělala,,,,už s ním nemohu spát,,,ani za nic,,,,,,to bych radši nevim co,,,vypěstovala jsem si nenávist k němu a odpor k sexu Odpovědět

jindra    •  odezva na článek  (13.1.2009 20:30:59) Zdary,jsem tady sice ne poprvé,ale poprvé sem píšu.Ten článek mi tedy zvedl ze židle!To jak se chlapi chovají,za to můžeme většinou my ženy.Jak si je naučíme,tak je máme.Já tedy mám manžela,který vůbec není svatý,po 20ti letech manželství nemám chuť,ne z toho důvodu,že jsem unvená,ale z toho,že po takové době mám pocit,že mi už ničím nepřekvapí.Když tedy řeknu ne,tak z toho nedělá vědu,zkrátka to veme tak,že tedy ne.Druhý den mi řekne:tak jsem si to zase udělal,zasmějeme se a je klid a příště buď zase řeknu ne,nebo ano,ale pak si to užíváme oba.Hlavně nemám strach říci ne,vždyť jsme rovnoprávný pár,tak máme každý právo říci si co chceme a co ne.Co se týká pomoci,nemusím si říkat,že pomoc potřebuji,když vidí,že něco nestíhám,což se teď,když se dcera odstěhovala moc nestává,tak to prostě neřeší a udělá to.A zase,někdo píše muži se musí chválit a chválit za to,že něco konečně udělali.Proč? Copak oni nás taky chválí a chválí za naši práci?Přeci,když jdu do manželství,tak počítám s tím,že mi nastanou i povinnosti.A když jsou děti,tak to platí dvojnásob.Snad ty děti jsou taky jejich a podíleli se na jejich výrobě,tak proč ne na výchově?U nás se pomáhá nějak automaticky a neřeší se,ty jsi udělal to a já tedy zase to,nebo když to uděláš,tak já potom taky udělám.... Tak se všechny mějte a držím vám palce ve výchově vašich miláčků,jestli teda neni už pozdě papapa Odpovědět  Arzachena + Max 08 + Mia 10  Re: odezva na článek  (13.1.2009 20:48:01) Mila Lenko, musim taky prispet svym nazorem. Bohuzel si myslim, ze si za to muzes sama. Mela jsi vedet koho si beres. Samozrejme, ze umim rict svemu muzi NE a on to respektuje, jinak bych si ho prece nevzala!!! Jak sis ho naucila, takoveho ho mas. Ja jsem partnerovi jeste za svobodna vysvetlila, ze se do sexu nebudu nutit pokud se mi nechce, jsem unavena atd. A radeji nez sex predstirany, tak zadny. Vztah je prece o toleranci a domluve. Ne, ze jeden bude jen brat a druhy jen davat... Odpovědět  Jana    •  Re: odezva na článek  (13.1.2009 23:46:35) Také nechápu, jak s takovým člověkem může žít. Kdybych s ním byla já, tak by se chlapec musel ale pořádně změnit, tolerovat mé potřeby a chovat se trochu uctivě. Jinak bych mu přestala posluhovat, dávat mu, kdy chce on atd. Aby mi říkal, že já musím a on by šel ve stejné situaci do hospody, to je snad pod naši úroveň, ženy, ne? Jen doufám, že si to autorka článku nenechá líbit. Odpovědět  leška  Re: odezva na článek  (15.1.2009 13:55:05) No, to víš, že nenechám. Moje reakce na tu jeho byla natolik bouřlivá, že jsem toho na něj nakydala tolik, že jsem sama zvědavá, s čím přijde. Fakt je ten, že je u nás pěkně dusno a každej si hrabeme na svým, a to doslova. Všechno, co s ním souvisí, se mě teď netýká. Odpovědět

Helena 2 děti    •  mám to naopak  (13.1.2009 23:09:34) Možná to tady bude dvakrát - nějak se mi to nedaří vložit.. Prostě mám opačný problém - chtěla bych víckrát než 3xtýdně, takže teď nevím, na které straně je to lepší na té Vaší nebo mojí? Můj muž je občas víc unavený než já... Mám prostě trochu víc testosteronu, no..... jo a to jsem po 2,5 letém kojení.. hehe Myslela jsem, že po druhém dítěti se můj apetit zmenší, a ono nic ! Odpovědět  R.    •  Re: mám to naopak  (14.1.2009 0:27:30) Heleno, mám to stejně jako ty a po třech letech, kdy jsem čekala na změnu nebo na to, že se s tím naučíme žít jsme se dohodli na rozvodu. Odpovědět  hanyssek  Re: mám to naopak  (14.1.2009 7:58:46) k tomu já nenašla doposud odvahu tak žijem jako kamarádi Odpovědět  Raďulka  Re: mám to naopak  (15.1.2009 1:00:36) No po pravdě ten návrh vyšel spíše od něj, protože prostě pochopil že takhle to dál nejde. Jiný problém nemáme, jen tento. Ale odvíjí se od toho to, že jsme na sebe protivní, já proto že nemám to co chci a on proto, že ho do něčeho co nechce nutím no je to na palici Odpovědět  hanyssek  Re: mám to naopak  (14.1.2009 8:00:13) štastná to žena Odpovědět  Gudrun  Re: mám to naopak  (14.1.2009 15:56:20) I u nás je to naopak. Dřív mi to bylo divné, ale nějak je mi to už jedno. Odpovědět

MM, 2 kluci    •  Fuj, to dneska ještě existuje???? :-(  (14.1.2009 8:16:23) "Manželská povinnost"???? Co to ten chlap má za pojetí manželství/partnerství??? Nespletl jsi to s otroctvím??? To asi ani v jiných oblastech Vašeho společného(?) života nebude moc ohleduplný a láskyplný, co? Jako třeba Ti s něčím pomoc, aby nebyla tak utahaná...? Byl takový od začátku? Teda takovému chlapovi bych asi nejspíš řekla, že jestli chce aby mě na něj přešla chuť už navždy, tak klidně ať takhle pokračuje - s výčitkami a vymáháním něčeho, na co má údajně právo a je to prý má povinnost :-((((! Fuj, to je neuvěřitelné! Vždyť tulení, milování, sex... musí být něco naprosto dobrovolného, co oba chtějí - a ne aby se jeden přemáhal nebo ho ten druhý nutil - kde/kdy to žijeme?! (Jasně, někdy člověk dejme trochu překonává takovou tu lehkou "lenost" nebo jak bych to řekla, ale to nemění nic na tom, že v zásadě musí too druhého chtít, cítit přitažlivost - jinak to přece nemá smysl!) Jasně že se může někdy stát, že jeden má chuť a druhý ne (častěji chce asi muž a žena spíš ne, ale existuje i opak), ale to je holt život - ne vždy dostane člověk to co chce. Tak holt příště, no a co? Má se z toho zbláznit, jenom protože je chlap a jde zrovna o sex? Mně to přijde jak když malé dátě nedostane lízátko a vzteká se v obchodě - co je to za úroveň u dospělého chlapa??? :-/ Můj manžel v takových případech je někdy zklamaný a jakoby trohu smutný, ale zároveň naprosto uznává že se holt nedá nic dělat, když se mi chce spát(nekdy to už bylo i naopak). To by z toho ani jeden z nás nic neměl. Řekneme si holt hezky dobrou noc a těšíme se na příští příležitost, kdy to nejspíš vyjde... Ale kdyby na mě byl jakkoliv nepříjemný, agresivní apod., pravděpodobnost že k "něčemu" dojde, by prudce klesala k nule! To je přece i logické, on mě taky moc nemusí, když jsem protivná... Myslela jsem že podobně to má snad kažý/každá...(?) Největší pravděpodobnost je tehdy, když jsme v pohodě, rozumíme si, je mezi námi dobrá atmosféra... a pro to se dá přece něco udělat - třeba přípdadnou práci, která se ještě musí udělat, vyřídit spolu (např. skládání prádla apod.), u toho si třeba popovídat a pak se věnovat té hezčí části večera - aspoň u nás to funguje...! Odpovědět  8.5Yettynkaa12  Ruční práce  (14.1.2009 8:31:42) Chápu, že je blbé, když mají dva lidi ve vztahu jinou potřebu sexu. Jeden hodně a druhý málo. Ten, kdo má potřebu hodně, by měl chápat, že nelze dělat bůhvíjaké kompromisy, protože ty by byly o přemáhání se. Někomu trochu přemáhání se nevadí a někomu jo. To je teda taky důležité si v hlavě srovnat. Pokud to méně akčnímu člověku výrazně nevadí, tak proč ne?A pokud jo, tak by měl zase naopak tolerovat, že si akčnější jedinec vypomůže masturbací - lepší než zahýbat, ne? U nás je naštěstí potřeba sexu u obou srovnatelná a řekla bych i nadprůměrná, ...pokud někomu vyhovuje jednou za měsíc a jeho polovičce taky, proč ale ne? Pokud nebudu mít chuť na sex, a nechci se časem eventuelně dočkat nevěry, tak musím skousnout právě masturbaci, porno, .... Odpovědět  Klarchen  Re: Ruční práce  (14.1.2009 16:06:24) Nechápu proč bych jako partnerka měla nějak trpně zkousávat, že manžel občas masturbuje? Ja ostatně také. To je přece normální, ne? Odpovědět  Monika,2 dcery    •  Re: Ruční práce  (19.1.2009 9:54:56) u někoho jo,ale u mýho manžela ne.Když mu řeknu at jde na záchod jestli tak nutně musí tak mi odpoví,že si toho užil dost když byl sám a ted když má manželku,jako mě,tak nevidí důvod si to sám dělat. Odpovědět

Iva    •  Co to je?  (14.1.2009 8:25:49) Tak to je síla. Já mám tři děti, z toho jednoho půlročního teroristu, který asi o souvislejším spánku ještě neslyšel a sex je u mě teď někde hodně vzadu- Vím, že manžel to chce častěji, ale já prostě bez nálady nemůžu. O práci doma se dělíme asi 2/3 já a 1/3 on, vanu taky zvládnu a i vyrazím ven. Nikdy bych si podobné chování nenechala líbit, musí se ozvat! Odpovědět

Hana    •  "Zlatíčko"  (14.1.2009 8:41:30) Tak asi asi mám doma skvělého muže... Když se dozví, že NE, tak to někdy vezme v klidu, někdy je mírně rozladěný, ale nikdy, nikdy, nikdy nemektá nic o manželské povinnosti! Přesněji řečeno, mám doma normálního muže. A k přemáhání se... Znám u sebe tři možnosti. Buď sex chci... není co řešit. Nebo se mně ani moc nechce, ale není mně to odporné, pak souhlasím a buď chuť dodatečně dostanu, nebo navrhnu zkrátit předehru a dáme si rychlovku. Třetí možnost je, že sex určitě nechci. Pak je blbost se přemáhat... Prostě mile řeknu dnes NE. Po 12 letech od svatby máme oba radši kvalitní sex pětkrát do měsíce, než obden sex bez valného potěšení. Hana Odpovědět  Jíťa    •  Re: "Zlatíčko"  (14.1.2009 13:34:08) Mám taky zlatíčko. Když řeknu NE (málokdy), tak to respektuje a na druhý den je ještě hodnější než obvykle: Celý následující den se mi roztomile plete pod rukama i nohama a snaží se mi vnutit svoji pomoc se vším možným, už vpodvečer mě pošle se "naložit" do vany (můj způsob relaxace je totiž hodinová lázeň), se slovy, že pohlídá malýho a večer si to užijeme oba. Ale taky o svých potřebách (nejen sexuálních) hodně a často mluvíme. Známe se navzájem fakt dobře. Odpovědět

zlatíčko    •  je to tak  (14.1.2009 9:10:37) Ahoj,ješte nikdy jsem nevložila příspěvek.Ale tento článek mě opravdu zvedl že židle.Jsem 25 let vdaná a myslela jsem si,že je to jen můj problém.Ustavičné scény,ponižování...a to jen z jednoho prostého slovíčka NE!!!Díky holky že nejsem sama.Jen nevím, jak z toho ven.Asi cesta neexistuje.Je to hrozné,jsem zdeptaná.Asi bych některým čtenářkám "rodiny"mohla dělat "mámu",tak se na mě nezlobte,jestli jsem se do diskuze vložila neoprávněně.Držím palce všem Odpovědět  hanyssek  Re: je to tak  (14.1.2009 9:31:49) Bud v klidu,,,jsem vdaná podobně jak ty,,,a NE definitivní jsem řekla až před třemi lety,,,a žije se mi nádherně,,,,,,,a zbytek rodiny at už se zařídí,,,chce to jen konečně mít odvahu Odpovědět  leška  Re: je to tak  (14.1.2009 9:37:00) Hele dík za ozvu. Takže ty máš doma podobný kousek jako já. Nevím, jak ty, ale já jsem celkem snadno vzrušivá a není problém mě do nálady na sex dostat, takže případný přemáhání není moc na pořadu, ale občas se to stane. Vtip je v tom, že pokud jsem fakt fyzicky dost vyčerpaná tak, myslím jen na spaní, ale přesto jsem se nechala už párkrát přesvědčit. Když jsem se pokusila nesouhlasit, tak z toho byly dlouhý rozhovory o jeho potřebách a mých potřebách a nakonec se probíraly veškeré sporné body našeho soužití, na sex buď už nedošlo nebo někdy i došlo. Výsledek - já druhý den totálně mrtvá (nepomáhalo kafe, celý den jsem se vnitřně třepala a myslela jen na postel). To si pak takový odmítnutí člověk hodně rozmyslí. Odpovědět  Jana    •  Re: je to tak  (14.1.2009 11:44:54) To bych mu to samé udělala druhou noc, kdyby nechtěl, chtěla bych, kdyby chtěl, chtěla bych po druhé atd. Když by nechtěl splnit svoji manželskou povinnost, měli by jsme rozhovor stejně dlouhý, jako minulou noc on se mnou. Nakonec bych mu řekla, že takhle hnusně se on ke mně zachoval, tak teď aspoň vidí, jaký to je a jak jsem se cítila. Jsme snad partneři, ne? Tak když někdo řekne NE, tak tím myslí, že ne, že na to zrovna nemá náladu. Ten druhý, pokud je to správný partner, tak to má respektovat, jít na záchod a nebrblat. Kdyby to nerespektoval, žít bych s takovým sobcem tedy nemohla. Odpovědět  MM, 2 kluci    •  Ale proč proboha...  (14.1.2009 9:43:55) ... s ním takovou dobu jsi - 25(!) let - , když se k Tobě takhle chová???? Tohle snad nikdy nepochopím! Život más přece jen jeden, tak proč si ho takhle (nechat) kazit??? Odpovědět  hanyssek  Re: Ale proč proboha...  (14.1.2009 10:36:14) jo holka,,,,,,když nemáš nikde v nikom oporu,,,není to tak jednoduché Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  Re: Ale proč proboha...  (14.1.2009 10:37:40) Není to jednoduché, ale není to nemožné. Když se chce, všechno jde, jenom malý děti se musí nosit… říkala moje nebožka babička. Odpovědět  &  Re: Ale proč proboha...  (14.1.2009 10:43:50) Monty, Moje maminka Bozka, zase rika co se da delat malejme detma nezatopis.. {uznavam uplne mimo kontext diskuse} Odpovědět  Honza Bl. (3holky+1kluk)  Re: Ale proč proboha...  (14.1.2009 11:22:30) "... detma nazatopis, sekerou vokno neumejes..." rikaval vojin Juhanak, kdyz jsem byl na vojne. Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  Re: Ale proč proboha...  (14.1.2009 11:24:49) U nás se říkávalo... "dětma nezatopíš, tchýně nehoří... ona by hořela, kdyby se polila benzínem." Odpovědět  hanyssek  Re: Ale proč proboha...  (14.1.2009 14:43:11) strašně záleží jaké máš zázemí třeba v rodičích Odpovědět  zlatíčko    •  Re: Ale proč proboha...  (14.1.2009 10:43:22) Dvoum posledním názorům jsem se musela fakt zasmát.Tedy ne že by byli špatné,ale že mi "mluví z duše".Někdy si to odmítnutí člověk musí fakt rozmyslet,protože nsledky bývají dost těžké-tak se mi to ani "nevyplatí"Tedy myslím "vnitřně".No co to se mnou dělá,je zase věc druhá.No a že jsem s ním tak dlouho?Holky co si budeme vykládat-co bych odchodem získala.Společný barák,firma,děti-teď už i vnoučata.Ani nemám kam jít,to je to nejhorší.Jsem na něm totálně závislá co do zabezpečenění.Obětovala jsem se pro děti a hlavne pro jeho podnikání.Dneska už ze své původní profese nic neumím.Je to těžké.Až na ten sex,kvůli ničemu se jinak nehádáme a rozumíme si.Jen je problém,že pro chlapy je to "pupek světa".Pak díky za podporu i ochotu poslouchat "nářky" ženský po 40. Odpovědět  Jana    •  Re: Ale proč proboha...  (14.1.2009 11:48:14) Je dobře, že existují chlapi, pro které se svět nezboří, když jejich partnerka řekne ne a nebrblají. Já bych to se svou povahou tedy nezvládla, jen tak to přetrpět (ať už sex nebo jeho výchovné rady po odmítnutí). Odpovědět  Jíťa    •  Je to tvůj život...  (14.1.2009 13:48:20) Jen si myslím, že teď s těmi důvody přeháníš a tvůj důvod bude někde úplně jinde. Nebo jsi se svým životem docela spokojená a tvůj dnešní příspěvek vyprovokovala nějaká příhoda u vás doma. Pokud bys skutečně nebyla spokojená, tak bys klidně mohla odejít - nejsi na něm závislá. - Majetek by se rozdělil = buď by tě musel vyplatit, nebo by se všechno prodalo a každý byste si vzali půlku. Neříkej, že by to nebylo na vlastní garsonku nebo 1+1. - Že už nic neumíš? Vždyť můžeš dělat cokoliv. Pokud budeš bydlet ve svým a platit tedy jen svoje vlastní náklady, tak jsem přesvědčená, že i z platu uklízečky se dá celkem slušně vyžít. - děti... Píšeš, že už jsou velké, takže při rozvodu nehrozí nechutné tahanice o děti. A co se týče vnoučat, tam stejně záleží na jejich rodičích, jak ti umožní se s nimi stýkat. Odpovědět

guguska  jde to resit i jinak  (14.1.2009 14:37:56) Sama mam tri male deti a dovedu si predstavit jakou chut na sex po celodennim pobihani kolem deti a domacnosti asi mate. Narozdil od rady jinych si ale myslim, ze rozvod tento problem neresi. Me osobne by asi ani moc nevadilo, kdyby si muj muz uzival i nekde jinde. Samozrejme bych o tom nechtela vedet, ale pokud by me a moje deti miloval a staral se o nas jako doposud, tak bych asi ani moc nevyvadela. Manzelovi to radeji nerikam, nechci aby to bral jako navod :). Odpovědět  hanyssek  Re: jde to resit i jinak  (14.1.2009 14:44:32) hodně zralý názor,,,,docela souhlas Odpovědět  Kudla2  Re: jde to resit i jinak  (14.1.2009 14:55:15) Mně to zase připadá jako naprosto zvrácený názor. Odpovědět  hanyssek  Re: jde to resit i jinak  (15.1.2009 9:12:26) spíš dosti nesobecký Odpovědět  hanyssek  Re: jde to resit i jinak  (15.1.2009 9:12:56) spíš dosti nesobecký Odpovědět  Irena, 2 deti    •  Re: jde to resit i jinak  (16.1.2009 18:44:31) Rozhodne to neni chytre. Pravdepodobnost, ze se scenar cele veci protagonistum vymkne z rukou, je totiz vysoka. Znam, bohuzel i z vlastni zkusenosti (jinak nakofigurovano). Tak dlouho jsem si uzivala, az se mi (nam) cela vec zacala nekontrolovatelne vyvijet.... Odpovědět

Maruška    •  Holky a DOST!  (14.1.2009 15:03:56) Jako by paní mluvila z duše mému partnerovi.U nás je to naopak, to on odmítá sex, je unavený, nechce se mu..A to jsme spolu teprve rok.Ale jinak služku dělám já a když náhodou jednou z čas dostane přítel chuť na sex, tak já musím.Únava neúnava. Odpovědět  Jana    •  Re: Holky a DOST!  (14.1.2009 18:07:00) Dost a nenechat si to líbit. Odpovědět  hanyssek  Re: Holky a DOST!  (15.1.2009 9:23:38) správně!!!! Odpovědět

majdaleenka +07+11  mno, to by mohl zkusit  (14.1.2009 16:09:59) asi jsem trochu drsnější, možná trochu generál, nicméně podpantofláka doma rozhodně nemám, ale něco takového by zkusil jednou... (nemám tu smajlíky, takže nasvalenej smajlík, co žongluje s dynamitem):o) Odpovědět

DENISA    •  Velke diky nasim tchynim !!!  (14.1.2009 23:30:35) Kdyz jedu ke sve "drahocene" tchyni, tak jasne vidim, kde to typicke chovani panu tvorstva vzniklo. Nedovoli mu ani, aby si prinesl pribor, vsechno mu naserviruje az pod rypacek. Tak jak se pak ma chovat chlap, kdyz byl takto opecovavan cely zivot. A kdyz je zvykly dostat HNED kdy pociti hlad svuj oblibeny dlabanec, tak proc nevyzadovat od "nastupkyne matky", krom vsech ostatnich sluzeb, take ten sex HNED kdy se mu postavi. Asi nejlepsi cesta je, zacit ohybat proutek hned a byt nekompromisni, jak vidno z clanku, jakmile se to necha byt, tak je jenom hur. Ja jsem v pocatcich vztahu, kdy jsme oba pracovali od nevidim do nevidim, najala uklizecku. Hodne drahou na nase financni pomery. Mily se nestacil divit, rval a protestoval, nacez ja mu predlozila tabulku, kde se na uklizecku usetri - nebude se chodit na vecere, nebude se chodit chlastat, nebude se jezdit na zabavy atd. To se mu samo nelibilo, tak navrhl ZE KDYZ TO NESTIHAM, tak mi bude pomahat. Razne jsem mu vysvetlila, ze to neni JEN moje prace, a ze mi nevadi hodiny utirat prach, vytirat podlahu, ci zehlit, ale ze me velmi ponizuje sbirat smrdute fusekle stojici v koute, nalemtane talire, myt po nem spinavou vanu, zubni pastou poprskane zrcadlo, sbirat pouzite papirove kapesniky, utirat potento WC a ja nevim jaky jeste ekly. Proste pokud nepochopi, ze je to pro me ponizujici delat mu sluzku a pak se zas pro zmenu citim trapne pred cizi pani, ktera to ma delat za nej, tak nas vztah nema budoucnost. Odpovědět  leška  Re: Velke diky nasim tchynim !!!  (15.1.2009 11:18:47) jo, tak na tom jistě taky hodně bude. Většinou se obviňuju,že si za to můžu sama. Jenže vtip je v tom, že já to s ním řeším, na něčem se dohodnem a za čas to sklouzne téměř do starých kolejí. Už jsem taky hledala příčinu ve tchýni a kus pravdy tam bude. A ke všemu tam hraje roli jeho lenost a egoismus. Odpovědět  DENISA    •  Re: Velke diky nasim tchynim !!!  (15.1.2009 11:24:52) A k te lenosti a egoismu ho musel nekdo vychovat, to neni vrozena vlastnost. Sama mam syna a musim si dat setsakra bacha na vychovu, aby mi jednou neprisla nejaka "podekovat". Odpovědět  leška  Re: Velke diky nasim tchynim !!!  (15.1.2009 11:54:43) No,já myslím, že to bude možná i základní rys povahy, ale samozřejmě výchova hraje velkou roli. Ta to jen podpoří. No, hele, že bych ho šla reklamovat? Nejhorší je, že se to zpočátku neprojevovalo, asi skrytá vada. Odpovědět  Zuzana66  Re: Velke diky nasim tchynim !!!  (17.1.2009 14:15:57) Zdravím vás a rozhodně souhlasím, že obrovskou zodpovědnost za chování mužů nese výchova jejich matky. Bude mi "za pár" 43 let a můžu si dovolit říct, že jsem prošla velkou školou žvota. Nedávno jsem se rozvedla se svým druhým manželem. Své první manželství nebudu rozebírat, prostě to nefungovalo, ale naštěstí jsme byli schopni se domluvit, aby netrpěli naše dvě dcery, což se celkem podařilo a dodneška jsme spolu schpni komunikovat jako dva dospělí lidé, dcery už jsou dospělé. Svého druhého manžela jsem poznala v době, kdy jsme byli oba rozvedení, zdálo se, že je to rozumný muž, poznala jsem i jeho rodiče, od kterých jsem se stále dozvídala, jak se staral o své děti z prvního manželství, jak se jeho bývalá žena často "přátelila" s jinými muži a chodila domů třeba až k ránu a když tohle slyšíte téměř pořád, neuvěřte starým lidem, které máte za zkušené a rozumné. Otěhotněla jsem, již v té době se začaly projevovat manželovi pravé vlastnosti, kdy přišel z práce až večer a v podnapilém stavu, kdy často chodil "marodit" s tím, že není práce a že je to výhodnější, prostě měla jsem zamilované klapky na očích. V mém šestém měsíci těhotenství jsme se vzali,v den svatby se opil tak, že byl neschopen chodit i komunikovat a když jsem šla večer spát, začal na mě při procitnutí řvát, že jsem piča, jeho rodina (oslava byla u jeho rodičů, kteří bydlí v domku s jeho sestrou)na to reagovala tak, že se tomu druhý den od plic zasmáli, jak se zřídil. Já bohužel krátce na to skončila v nemocnici s rizikovým těhotenstvím (vcestná placenta a krvácení), měla jsem za to, jak úžasně se stará o mé dvě dcery, mladší dceru si potom vzali mí rodiče k sobě domů, maminka pracovala v mateřské škole, takže dcera byla v dětském kolektivu, nechtěla být s mým manželem doma. starší začala chodit do školy, jak jsem se pak ovšem dozvěděla, často zaspali, takže zůstávala doma. Ale to všechno bylo ještě v pohodě. Postupem času se totiž manžel stále častěji oddával alkoholu, o nějaké sexu se vůbec nedalo mluvit, navíc byl v tomhle po alkoholu samozřejmě indisponován, což jsem mu nijak nevyčítala, naopak jsem se ho snažila povzbudit. Bohužel, stále častěji také střídal zaměstnání, jeho matka ho stále litovala, jak jsou v práci krutí, jak je chudáček hubený, že stresem z práce ani nejí, já jsem se jí marně snažila vysvětlit, že rovnou z práce chodí popíjet, protože podle slov jeho otce, proč by si nedal po práci pivo, jenomže to nebylo pouze pivo ale i tvrdý alkohol. Prostě byl vždycky chudáček, který za nic nemůže, když ho poprvé vyhodili z práce a on nepřišel domů, až za dva dny, protože se opíjel po hospodách a já jsem jej zatím hledala i jeho rodičů, kteří se potom vyjádřili, že byl vynervovaný a že to byl zkrat (opět). Když byl synovi zhruba 1 rok, začala jsem si přivydělávat, abychom vůbec vyšli, syna hlídala zpočátku jeho matka, potom kamarádka, protože tchyni jednou ujel vlak, když od nás jela domů, což jsem nevěděla a pak prostě nepřijela, přestože jsme byli domluvené. Od 3 let věku syna jsem jej dávala do školky, zrušila mateřskou, nasoupila do práce ( jsem učitelka v MŠ), a ještě chodila pomáhat známým prodávat do stánku, abychom si přilepšili. Je pravda, že jsem asi měla víc "přitáhnout otěže", jenomže to prostě nešlo nebo jsem to tak neuměla. Vydržela jsem tohle všechno 15 let, manžel postupně stále více dával přednost kamarádům a alkoholu, za rok byl schopen vystřídat 3-4 zaměstnání, z toho třeba ještě 5 měsíců "promarodil" (má lékaře, který mu napíše kykoliv neschopenku), z toho stačil být ještě i na pracáku, takže jsem nikdy neměla jistotu, jestli vše bude ležet pouze na mě, nebo jestli bude mít nějaký výdělek. Když už jsem nevěděla, kudy kam, zkoušela jsem se poradit s jeho rodiči, požádat je o pomoc, že to takhle opravdu nejde dál, vzhledem k jeho věku, protože se stále choval nezodpovědně, nesmělo se mu v ničem odporovat, jinak byl agresivní(2x mě napadl nebo mi i před dětmi sprostě nadával). Dosáhla jsem jen toho, že je obtěžuju, stěžuju si, je to naše věc, on je vlastně chudák, protože co bych po něm nechtěla, přece nebude dojíždět do práce a dělat třeba někde venku v mrazu, přitom já jsem do zaměastnání dojížděla od malých dětí, což bylo v pořádku, nebo mi dali peníze, ať něco koupím dětem což jsem nechtěla. Bylo to prostě k ničemu. A když se nakonec ukázalo, že moji mladší dceru osahával, když byla malá, zprvu jsem tomu nechtěla uvěřit, dcera začala docházet k psycholožce, která mi volala, měli jsme sezení a zdá se, že to je vážně pravda, pouze to bylo zasunuto v jejím podvědomí, takže to je již po 14 letech promlčené. Možná vypadá tohle moje povídání jak zmatené, ale bylo toho tolik a ještě stále je ve mě hodně emocí, zklamání, zdaleka jsem tady nepopsala všechny problém,takže jen stručný konec. Rozhodla jsem se loni na jaře požádat o rozvod, oznámila jsem to manželovi a jeho agresivní chování vystupňovalo natolik, že u nás do podzimu 3x zasahovala policie, já jsem skončila u psychiatra, všechny 3 děti postupně v péči psyhologa, rozvedli nás na první stání, začal mi vyhrožovat i zabitím, policie na to reagovala tak, že to evidují pouze jako přestupek, protože na mě zatím nepoužil třeba nůž, nebo mě nepřiškrtil tak, že jsem neskončila na jipce. Nakonec jsem se obrátila na sociální odbor, kde mě nakontaktovali na intervenční centrum, kde tohle všechno vyhodnotili jako jasné domáví násilí a psychické týrání mě i dětí, sepsali mi žádost o předběžné vydání na vykázání z bytu, což soud okamžitě do druhého dne rozhodl a bývalý manžel byl z bytu vykázaný nejprve na 1 měsíc, potom to bylo prodlouženo na rok, nesmí mě ani kontaktovat,odvolal se, krajský sou jen rozsudek potvrdil, takže konečně jsme již 3 měsíce v klidu a pohodě. Někdo může říct, proč jsem od něj s dětmi neodešla-protože jsem prostě neměla kam, veškeré své úspory jsem vložila do společného živobytí a do bytu, byt je družstevní. Nyní soud rozhodl, že v bytě zůstanu jako uživatel já, ještě nás čeká majetkové vyrovnání, což znamená, že ho stejně budu muset z bytu nějak vyplatit, ale to nechávám na soudu, je mi jasné, že budu muset byt vyměnit za menší, ale za ten klid to všechno stojí. Ze strany jeho matky a rodina se doslýchám stálé pomluvy, litují ho, jak jsem mu prý strašně ublížila, ale neuvědomí si, jak on ubližoval nám a že žádný sou na světě takhle nerozhodne bez pádných a ověřených důkazů. Na jednu stranu jej možná trochu lituji, protože jak jsem poznala jeho rodinu a výchovu u nich, naprosto ho zkazila mateřská opičí láska, protože v životě nikdy nemusel za nic nést odpovědnost, vždycky ho i jako dospělého za všše omlouvali a chránili. Přeji všem krásně prožité dny. Odpovědět  DENISA    •  Re: Velke diky nasim tchynim !!!  (17.1.2009 16:20:11) Jo tak to je "hezky" pribeh. To jsi si fakt dokazala pekne znicit velkou cast zivota, jen co je pravda. Tak doufam, ze ted uz ted na mamincaka zadneho nenarazis. Drzim moc pesti. Hlavne si myslim, ze opravdu velkou cast viny na chovani tveho muze ma ta opici laska. Tenhle druh vychovy mu proste nikdy neumoznil dospet. Ja osobne vidim tento priklad vychovy u sveho manzela vuci jeho synovi z prvniho manzelstvi. On je totiz v jeho podvedomi strasny chudak, protoze jeho rodice se rozvedli. Proste vetsiho chudaka v zemi neni a je jedine dite, kteremu se rozvedli rodice. A stejny pristup ma i jeho matka. Syn uz je malem dospely, nicmene nemusi vubec nic. Jsem si naprosto jista, ze ocitnout se par dni osamote, tak zemre hlady. Ani umyt se neumi, bez toho aby mu to nekdo pripomenul. Jakmile mu nekdy neco neslo ve skole, okamzite matka nastoupila na ucitelky a zaridila lepsi znamky (takova paraela k neschopenkam tveho muze). Kdyz byl maly a ja rikala, ze jednou skonci na drogach s takovymhle pristupem, byla jsem jen zaujata macecha, kdyz na nich pak opravdu skoncil, nebyla to pravda a omlouvaji ho doposud. Myslim, ze jednou dopadne uplne stejne jako tvuj muz. Mnoho stesti tobe i tvym detem. Odpovědět  Zuzana66  Re: Velke diky nasim tchynim !!!  (17.1.2009 20:05:31) Milá Deniso! Velké díky za podporu, můžu říct, že jsem teď opravdu šťastná, i mé děti. Vím, že dcery jsou již dospělé, starší se pomale staví na vlastní nohy, mladší začala studovat vysokou školu, mimochodem rehabilitaci postižených, k čemuž si myslím, že má opravdu předpoklady, ale někdy i přemýšlím, jestli si tohle poslání nevybrala také vinou toho, v čem žila. Často si za to dávám vinu, že jsem jim asi zkazila dětství, přestože jsem se jim snažila ze své strany dát maximum. Jak jsi psala o drogách, totéž jsem prorokovala o svých synovcích (synům sestry svého bývalého), když jsem viděla, jak se chovají a jak se jim nesmí nic říct, do jejich výchovy též zasahovala tchyně. No a dopadlo to tak, že hlavně ten starší již od 15 let popíjel alkohol, začali pěstovat na rodinné zahrádce marihuanu, o čemž samozřejmě všichni v rodině věděli, již měli problé s policií, protože ve vedlejší vesnici opakovaně zdevastovali pod vlivem dopravní značky a začali kšeftovat s drogama, stáhli do toho i syna z manželova prvního manželství, no děs. Ale samozřejmě jsou ve všem nevinně. Prostě tohle já nějak nedokážu pochopit, každý přece své dítě miluje, ale všechno má své meze a je potřeba dát také nějaké mantinely. Snažím se svého syna vychovat tak, abych se za něj nikdy nemusela stydět, aby byl citlivý a pozorný ke své jednou ženě. Snad se mi to i daří. Přeji i tobě hodně štěstí. Odpovědět  Majda + 2 dcery (17 + 13)    •  Re: Velke diky nasim tchynim !!!  (17.1.2009 16:36:19) Zuzano, strašný, kéž by to bylo výstrahou ostatním, které si raději ničí život, než by udělaly krok do neznáma. Jsem taky ročník 66, rozvedená 5 let a doteď nechápu, proč jsem 13 let promarnila v manželství, které nestálo za nic. Ohlížet se na děti byla jen a jen výmluva, i ony jsou dneska mnohem šťastnější. I já vidím velkou chybu ve výchově svého EX. Neustále opakuju kamarádkám, které mají syny, aby z nich vychovaly chlapy. Nedávno mi jedna ještě víc otevřela oči, když argumentovala, že ona se může snažit jak chce, ale synáčci vidí model v otci a jeho chování (triviální příklad: jak po nich může chtít, aby po sobě uklidili po večeři, když její muž to nedělá a oni to vidí?).. je to fakt problém. Myslím, že výchova kluků je mnohem "důležitější" než výchova holek, i když nerada generalizuju. Proto matky synů, přemýšlejte prosím o tom, co za "materiál" jednou předáte dál!! Odpovědět  Zuzana66  Re: Velke diky nasim tchynim !!!  (17.1.2009 20:21:24) Milá Majdo díky za tvou reakci. Myslí si, že přestože i v mém synovi jsou geny mého bývalého ať chci nebo ne, správnou výchovou jde hodně dokázat. Nyní je synovi 15 let, kdykoliv mám pocit, že má tendenci se chovat podobně jako jeho otec, hned to rázně zatrhnu ale zároveň mu vysvětlím, kde dělá chybu a proč by se tak chovat neměl. Totiž i jeho přáním postupem času bylo, abychom se rozvedli a že s ním rozhodně být nechce, měl i období, kdy brečel, že se stydí, že má takového tátu (téměř nikdy se mu nevěnoval, jen opravdu vyjímečně a když syn o něj projevil sám zájem, tak ho odbyl, že nemá čas a šel se bavit po své, když mu něco slíbil, většinou to nesplnil). Prostě myslím si, že snad z mého syna bude pozorný muž, který bude svou ženu a rodinu milovat a věnovat se jí. Alespoň zatím to tak vypadá. I on sám, když třeba za něj chci něci udělat, povídá, že už je přece velký a že to musí zvládnout sám, aby se o sebe dokázal postarat v životě. prostě cítím, že má výchova je snad v pořádku a že jednou by z něj mohl být správný a pozorný chlap. Přeji i tobě v životě hodně štěstí. Odpovědět

*Lilka*  Hmmmmm  (17.1.2009 17:09:21) tak takhle to bylo i dříve u nás. Měla jsem šílené výčitky, že neplním manželské povinosti, slýchávala jsem slova jako "....frigida...." atd, nakonec jsem to dělala, aby byl klid, až se mi sex zprotivil :-( Teď už je to v pořádku, manžel se změnil i já a máme skvělej sex a hlavně to právo říci ne chápe, i když.... ) Odpovědět

TOMZLUK  Už jste zkusily manželovi říci ne?  (18.1.2009 9:31:24) Vážená dámo,možná jsem jediný chlap,který si Váš článek přečetl,ale musím říct,že Váš muž je přinejmenším hulvát,neřku-li vůl.Pokud není schopen uznat,že ne vždy máte sílu,chuť nebo v jeho případě náladu,tak se Vám ani nedivím.Měl bych pro něj dobrou radu.Ať se občas porozhlédne po bytě, jestli všechno svítí nebo není potřeba pomoci s úklidem nebo vzít děti ven nebo na plavání,překvapit tím,že udělá oběd nebo večeři,abyste si mohla udělat čas jenom pro sebe.Možná by stačila občas kytička. Pokud není schopen myslet dopředu,že se mu to může vrátit ve Vaší přízni,tak ať si vzpomene na vojnu,kdy také neměl vždycky ženskou po ruce kdykoli chtěl.Pokud na vojně nebyl,tak ať si něco přečte o autoerotice.Pokud to nepůjde, může se zlobit akorát na sebe.Držím Vám palce.Tomáš Lubovský Odpovědět

ivuska.h    •  ...  (20.1.2009 13:04:07) Já teda říkám ne dost často a nepovažuju to za žádnou troufalost. Copak jsem nějaká služka? Když už to nemůže vydržet, má i jiné možnosti, jak si pomoct (milenky do toho nepočítám :)). Prostě sex je výhradně věc dobrovolná a jakákoliv manipulace, i když "jen" psychická, je podle mě špatná. Odpovědět

missman    •  ŘEKNĚTE SVÉ "NE"  (19.3.2009 10:28:48) Jsu ráda,že takovýho chlapa nemám,můj my ve všem pomáhá. Ale být Váma tak bych to udělala jednoduše,chceš si stěžovat,že něco neplním,tak bych začala např:prát,žehlit,vařit atd. jenom pro mě a pro děti,a ty jsi to vyzkoušej sám.když jsi myslíš,že je to tak jednoduché.Chlapi si někdy myslí,že jsme stroje,však co zvládnout zaměstnání,domácí práce a děti,vždyť pro to jste se přeci ženy narodili.Muž chodí do práce a myslí si jak se nenadřel a jaký je chudinka,tak si musí jít odpočinout k televizi a nebo jít do hospody.Ženy bojujte,aby jste na domácnost nebyli sami,držím Vám palečky. Odpovědět

Cirilinka  :)  (29.4.2013 15:38:35) Já jsem si muže ještě za svobodna naučila, že jsem tvor s vlastní vůlí a nároky říct ne na cokoliv,takže ano, mužovi jsem si dovolila říct ne už mockrát a přijde mi to normální... Odpovědět  Cirilinka  Re: :)  (29.4.2013 15:39:37) Aspoň ho to motivuje, aby mě dobýval :) Odpovědět