Michaela Pecharová |
|
(9.12.2008 9:16:36) Obě naše děti trpěly velice na rýmy, syn k tomu ještě x - krát ročně na otitidy. Oba byli na odstranění zvětšelé části nosní mandle. Oba stále trpí na opakující se rýmy, které se nikdy nevyléčí dříve jak za 2-3 týdny. Syn měl do 2 týdnů po zákroku 2 oboustranné otitidy jako komplikaci, protože s námi na pokoji byla dívenka, která měla rýmu a on se nakazil... Byl pak téměř 3 týdny na ATB. Vyšetření sluchu mu z 90-ti % vychází hůře než by mělo, možná kvůli zzjizvení po neustálých otitidách, víme o 2 případech, kdy mu to prasklo. A k tomu má prý vpáčené bubínky... Myslím, že zákrok na nosní mandli nikoho nespasí. P.S. také jsme alergici a léčíme se na to, letos na jaře jsme asi poprvé měli alergické rýmy celá rodina, bylo to skoro jak epidemie, všichni jen smrkali a kýchali.
|
Bonpara |
|
(9.12.2008 11:16:31) Vyšetření krční žíly ultrazvukem v okr. nemocnici. Doktorka cca 35let: - Položte si ho. Jaké má potíže?- 2,5 letý syn. : - Necíí, mamííí!!!- -Dr.: - takhle to vyšetření neuděláme., Držte si ho!- Syn: Brečí,vzpírá se. Dr.:- No musíme to udělat- Já( Potím se , snažím se syna uklidnit, mluvím na něj, držím ho , odpovídám na otázky doktorce.) Syn: regulérní řev a snaha dostat se od Dr. co nejdál. Přistupuje sestra, malého pohladí, zeptá se jak se jmenuje, půjčí mu tu dřevěnou špachtli do krku, slíbí mu obrázek, pomáhá syna držet. Syn přestane bulet,prohlíží si obrázek a nechá se položit. Dr. dovyšetří, vyštěkne verdikt a zmizí.
Střih: Návštěva s naším nemocným psem u veterináře: Dr.- Dobrý den, jak se pejsek jmenuje? Já: - Odpovídám. Dr. - Tak, pojd´sem Rone, já si tě trošku prohlédnu.- Veterinář přiklekne ke zvířeti, podrbe ho , nechá si očuchat ruku, mluví na něj a při tom jej vyšetří. A pochválí Rona za statečnost. Předepíše mi lék, zaplatím hotově ( že by právě v tomto byl ten háček?)a odcházíme.
Tak si říkám, jestli příště nejít s dítětem spíš na veterinu.
|
dadlenka |
|
(9.12.2008 11:43:15) tak to je přesné před rokem si náš prostřední synek (tehdy 2 roky) rozbil hlavu a bylo to na šití. Přístup hrozný. Když našemu jezevčíkovi "prdly" záda tak copak tě Maxíku bolí atd.. Taky jsme se s manželem shodli, že příště hlavu půjdeme šít na veterinu a mám pocit, že mu to i lépe zešijí
|
jana38 |
|
(9.12.2008 15:26:59) Ano, taky mám pocit, že veterinář má často pro svoje pacienty mnohem víc pochopení než člověčí doktor. Čím to sakra je?
|
Margot+1 |
|
(9.12.2008 15:32:42) Přesně to tvrdím taky - že bych chtěla chodit k našemu veterináři, který dělá svou práci s láskou navzdory tomu, že od svých pacientů sklidí pouze upřímnou a nehynoucí nenávist... A je to tím, jaké adepty humánní medicíny si fakulty vybírají - ty, kteří jsou schopni do sebe nasoukat anatomické atlasy a bezpodmínečně se podřídit autoritě - a to se opravdu často nesejde v jedné osobě s empatií, respektem k životu, komunikačními schopnostmi či schopností rozhodovat se a nechat rozhodnout.
|
Líza |
|
(9.12.2008 19:13:42) Magdaléno, nevím nic o tom, že nadměrná podřídivost autoritě by byla podmínkou pro absolvování medicíny. A máš dojem, že veterináři se nemusí naučit anatomické atlasy? Více než jeden... střílíš trošičku vedle...
|
Margot+1 |
|
(9.12.2008 20:13:14) Nikolivěk, ale schopnost naučit se anatomický atlas tam patrně nebude hlavní kritérium výběru... Chci říct, že motivace k povolání a charakterově-volní vlastnosti nehrají při výběru adeptů humánní medicíny pražádnou roli, a to je špatně.
|
Líza |
|
(10.12.2008 5:37:50) Magdaléno, myslím, že na charakterově volní vlastnosti kašlou i u přijímaček na veterinu ;). Podle mě je problém úplně jinde. Zatímco veterina byla vždycky jasně koncipovanej obor, kde bylo zřetelný, kdo je zákazník, že jde o službu, za tu službu se platí, v mnohém to velmi vyjasnilo vztahy, tak v medicíně to takhle nebylo. Patriarchální model u nás trval déle než na západě. Osobu lékaře má mnoho pacientů obsazenou do role šamana, kterej je všemocnej, ale když se splete, upálíme ho. Naneštěstí jsou lékaři, kteří se s tímhle pojetím identifikují (nechci se vyjadřovat k tomu, kde je slepice a kde vejce - myslím, že tam není jednoduchá kauzální zákonitost, lidi mají jakousi potřebu šamanské postavy a na druhé straně pro doktora je tak lákavé být vševědem a všezachráncem). A pokud jde o tu autoritu, tam bych vinila prostředí, do jakého se dostane začínající doktor po promoci - svou první praxi získává na pracovištích, kde často vládne velmi tuhá hierarchie - na jednu stranu je tuhá hierarchie svým způsobem ochranou proti tomu, aby neznalí začátečníci nesekali jednu chybu za druhou, na druhou stranu z nich cosi důležitého může vymlátit. Hodně lidí tomu podlehne. Ještě i za mě, a věřím, že dneska to je zase o kus dál, jsme měli v rámci studia na fakultě poměrně dost prostoru věnovaného etice, lékařské psychologii, psychoterapii, bylo možné nepovinně chodit na kurzy komunikace a tak. Jejich důležitost v kontextu ostatních předmětů byla ale okrajová, a kromě toho vím o lidech, kteří tehdy chápali jejich důležitost, ale praxe je převálcovala a dnes dělají všechno to, nad čím jim tehdy na škole vstávaly vlasy hrůzou. Zase - o kolik je snadnější přijít do praxe a převzít za vlastní normy svého nového pracoviště, než si uchovat povědomí o tom, že něco je špatně.
|
Margot+1 |
|
(10.12.2008 9:35:23) Vidím, že se nakonec shodneme - co píšeš o tuhé hierarchii a přejímání praktik pracoviště je přesně to, co jsem myslela ochotou podřídit se autoritě. Jsem docela ráda, že se mi podařilo odhadnout, že s výchovou lékařů je to tak, jak píšeš - člověk nemusí být zrovna psycholog, aby si tohle v chování doktorů přečetl. Ještě k té motivaci - když to řeknu úplně jednoduše, myslím, že hlavní motivací adeptů veteriny je skutečná láska ke zvířatům (tj. nejen taková ta rozcapená rozněžnělost, ale skutečná náklonnost - navzdory vědomí, že musím být šikovný a rychlý, jinak mě pacoš pokouše, poškrábe, pokope, pokálí, zdrhne mi a ještě ho budu muset chytat ). U lidských doktorů by to tedy analogicky měla být láska k lidem, ale obávám se, že dost často to bývá pouze sebestředná touha "být panem doktorem". Ostatně, pro zasmání: netýká se to jenom doktorů. Za mých studií se mi poštěstilo 14 dní bydlet na koleji s nastupující právničkou, která sice taky uměla soukat atlasy, ale s vážnou tváří tvrdila, že její motivací je být jako Ally McBealová!
|
kambala |
|
(10.12.2008 18:43:06) Hele, a nejmenovala se nahodou Radka? Takovou kolegyni jsem bohuzel mela v advokatni kancelari....domnivala se, ze nejdulezitejsi je vzit si kostym a zhubnout
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(9.12.2008 22:28:29) Daajano
|
|
Raďulka |
|
(9.12.2008 23:53:08) Asi bude ta veterina fakt lepší i pro lidi
|
|
Lenka Nova, tri dospivajici dcery | •
|
(10.12.2008 11:02:25) No tak takhle to probiha v Belgii u normalniho doktora. Plati se cash a potom cast vraci pojistovna. A taky je jich tady hodne. Na kazdym rohu je nejakej doktor...:)
|
|
BB | •
|
(11.12.2008 22:14:36) Hodnocení lékařů pacienty: http://www.znamylekar.cz/ Kydž budeme protestovat a svěřovat se se svými zkušenostmi, věřím, že to aspoň trochu pomůže, aby se nad sebou páni doktoři zamysleli a něco se svým chováním udělali. Nedá se na to už koukat!!! Myslí si, že když mají titul MUDr., každý si z nich musí sednout na zadek a pravdu mají jen oni. Tak to ovšem v mnoha případech nebývá...
|
|
Evva | •
|
(11.12.2008 23:55:10) To je věc! Až je to k pláči
|
|
Manka, 9,5 letý syn | •
|
(12.12.2008 12:46:19) Jo, to znám. Byla jsem se svým, tehdy 7 letým,synem na "dětské" neurologii, u Dr. Seregyové v Holešovicích (snad se to tak píše, byla jsme tam naštěstí jen jednou). Ačkoliv jsem synovi vysvětlila, že dostane čepičku na hlavu a jen bude ležet a otevírat a zavírat oči, stejně se bál. Sestřička byla docela příjemná, ovšem neopomněla se svěřit doktorce, že se chlapec bojí. Paní doktorka se na něj podívala, pak koukla do výsledků EEG a štškl na něj:"Tak pojď sem!" Syn se na mě podíval, já mu šeptla, že ho jen prohlédne, ruce a nohy a tak.... Takže šel a paní doktorka pronesla:"No, ty jsi teda pěknej posera!". Podotýkám, že syn měl problémy s koktáním, osamostatňováním.... Byl chudák pak tak vystresovaný, že z toho v zápětí v čekárně měl průjem. Dodnes nevím, jestli mu něco našla nebo ne, hned do něj chtěla rvát medikaci, postupně zvyšovat dávky, "ale kdyby byl nějak hyperaktivní nebo naopak utlumený, tak mu to nezvyšujte hned, ale třeba týden počkejte, sestřička bám všechno řekne" a odkráčela. Měl nějaké:"vlevo lehké zmnožení theta", nevím co to je. Také po mě chtěla vědět, kdy začal mluvit. To jsem přesně nevěděla, "to teda jste matka". Kdyby mi to řekli předem, podívala bych se do deníčku, který jsem si psala, ale takhle... Řekla jsem, že možná v roce a půl, ale že fakt nevím jen jsem to plácla. A už měl syn v kartě, že je opožděný kvůli řeči (pak jsem se doma dívala, tak mluvil samozřejmě mnohem dřív, také jsem jim to tak zavolala). Po poradě s psycholožkou jsem mu léky nedávala, syn sice stále koktá, ale je v pohodě, paní psycholožka nám moc pomohla. A na dětskou neurologii k MUDr.Seregyové už v životě nepůjdu. (Ostatně podle naší dětské sestřičky si na ní stěžovalo víc rodičů, prý je vhodná pro ty, kteří vyznávají ostřejí způsob výchovy. Tak to já asi nebudu.
|
|
Ilona, syn 2 roky | •
|
(14.12.2008 22:33:15) něco mi to připomíná: vyšetření očního pozadí u sedmiměsíčního synka. nemocnice na Kladně, doktorka cca 30-35 let. doktorka: položte ho a držte synek začne brečet skoro na tom malém miminku ležím a přemýšlím kde se v něm bere tolik síly, že mám co dělat ho udržet doktorka na mě ječí, aby překřičela synka: ať přestane brečet. když brečí má zavřené oči a mě nejdou otevřít já se snažím synka uklidnit synek se bojí víc a víc, hlavně se leká jejího jekotu doktorka: taky ať neslzí. kloužou mi po těch slzách ruce a nejdou otevřít oči stále se snažím sedmiměsíční mimino uklidnit, ale už si myslím, že je doktorka přinejmenším divná synek brečí už hystericky doktorka naštvaně a uraženě: to snad neni pravda! proč tak řve?!... tak to teda ne! bolí mě z něj uši. ať přestane, nebo ho nevyšetřím, protože mám zánět v uchu a to dost bolí. nehledě na to, že mu pořád tečou ty slzy... já: už si nemyslím, že je doktorka jen divná. beru řvoucí dítě do rukou a odcházím bez pozdravu se slovy, které tu opakovat nemohu, protože do slušnosti to mělo opravdu daleko... je divná ta doktorka nebo já...?
|
Raďulka |
|
(14.12.2008 22:37:39) Ilono, totálně jsem se rozesmála představou jak se dá dítěti vysvětlit ať mu neslzí oči To je teda mazec, asi to všechny ostatní matky u té doktorky zvládají, jen ty jsi nebyla schopná dítku vysušit během pár vteřin oči Možná ta doktorka vyšetřovala malé dítě poprvé
|
Ilona, syn 2 roky | •
|
(14.12.2008 22:47:35) že?!? taky jsem se nad sebou silně zamýšlela, co jsem to za matku, že nedokážu u sedmiměsíčního dítěte dokázat aby neslzelo! ... nevím kolikáté malé dítě, které ta doktorka vyšetřovala můj synek byl, ale doufám,že poslední, protože takové doktorské jelito...chudinky děti. na odchodu jsem se dozvěděla, že ta matka před námi, což jsem z čekárny mohla vidět, to taky se svým dítětem zvládla. no podotýkám, že matka přede mnou měla tříletého až čtyřletého kluka, kterému už vysvětlíš, že má na chvilku nemrkat a koukat na doktorku a že to bolet nebude, protože ona se bude jen dívat. ale sedmiměsíční dítě!? ...nemám slov
|
Raďulka |
|
(14.12.2008 22:49:45) Asi by měli k lékaři chodit jen schopné matky se spolupracujícími dětmi aby doktoři netrpěli při vyšetřování dětí, které se vztekají, brečí atd...
|
Ilona, syn 2 roky | •
|
(14.12.2008 22:50:59) :-D :-D :-D
|
|
|
|
|
|
|
Eva, 2 kluci | •
|
(10.12.2008 10:58:29) "Myslím, že zákrok na nosní mandli nikoho nespasí." - příliš bych negeneralizovala.. Můj syn utrpěl ztrátu 80% sluchu po několikaterých otitídách. Šli jsme na nosní mandli a již den po zákroku měl opět 100% sluch. Je to již 2. rokem a ještě nebyl nachlazený...
|
papinka |
|
(10.12.2008 14:06:02)
Nevím , ale přijde mi , že je tady stále častější diskuze na téma lékaři a jejich neschonost. Řada příspěvků mnohndy vyzmívá tak , že vlastně pisatelky to všechno ví a znají lépe a lékaři jim to jenom kazí. Zvlášť generalizované úsudky o některých zákrocích a diagnozách jsou přimejmenším zjednodušené. Odborníkem se člověk nestává nastudováním internetových příspěvků , u nichž kvalitu nikdo nekontroluje a laik srpávnost není mnohdy schopen posoudit. Odborníkem se člověk stává po dlouhých létech studia a hlavně každonenní praxe s poznáváním tisíce podobných a přece různých stavů Musím proto napsat zásadní a jednoduché . Vše je to jenom o lidech , a to na jedné i na druhé straně, o vzájemném naslouchání, respektu a komunikaci. Ale jedno vím jistě , když je nám všem hodně ouvej, tak za lékaři mažeme , a to i hodně rychle / nebo jedeme houkačkou. Takže to zase tak hrozné nebude.
|
vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(10.12.2008 15:01:35) Já osobně jsem při kritizování lékařské odbornosti velmi opatrná. ( i když se mi taky stalo,že třeba kožařka byla velmi neschopná, "léčila" a přitom urážela asi dva měsíce, a nakonec mi pomohl obyč obvoďák za týden, ani dermatolog to nebyl). Sama tomu nerozumim, tak nemám co kecat (i když si lecos vynetím, ale z toho jsem taky kolikrát spíš ještě víc rozčarovaná). Pokud jsem někde spokojená, nehledám zbytečné chyby a prostě chválím a také lékařům VŽDYCKY poděkuju. Je zajímavé, že bývají překvapeni,oni na tu chválu asi kolikrát nejsou zvyklí ani, páč pacoši taky kolikrát nemají uznání. (Když jsem se při porodu otočila na anesteziologa, když odcházel poté, co mi dal epi a říkám:" pane doktore,děkuju vám, že jste přišel a pomohl mi" byl vykulenej, že málem vrazil do dveří :o))) Jsem kritik spíš toho, jak někteří lékaři přistupují k nám, klientům. Navíc pokud někdo má zdravotnické vzdělání a vidí opravdu, že lékař něco doporučuje zbytečně, nedivím se, že se čertí. Když se na něco lékaře ptám, neznamená to,že ho kritizuju, ale čekám slušnou odpověď, protože chci pochopit a ztotožnit se s tím, co se bude dít, znát možné následky a další varianty postupu, co bude, kdyby...atd. Ale lékaři kolikrát asi nevěří, že pacient je s to něco pochopit a nechtějí ztrácet čas, nebo nevim,no.
|
Katka,kluci 6 a 10 | •
|
(10.12.2008 17:17:13) Je fakt, že když jsem gynekoložce druhý den při vizitě poděkovala za bezvadný porod, byla taky vyvedena z míry....Ale jinak si myslím, že je to úplně normální, že se tu kritizují lékaři. Jindy se zase kritizuje něco jiného,přece se ví, že spokojený zákazník,klient,pacient - doplň dle uvážení - se s pozitivní zkušeností obvykle příliš nechlubí, zatímco nespokojený to řeší všude možně. Pracuji v oboru zásilkového obchodu a také mám někdy pocit, že horšího zaměstnavatele jsem si vybrat nemohla - člověk pořád řeší desítky stížností - mnohdy oprávněných. Oproti tomu ty tisíce spokojených lidí, kteří nezaregistrovali žádný problém,nenapíšou ani nám, ani do sdělovacích prostředků. Zato když se něco nezadaří, jsou toho plné Černé Ovce ,Vlastní Oči apod...Taky nás to mrzí, ale co s tím naděláte? Známá zase dělá ve velké cestovce,byla jsem s nimi na dovče, všechno fungovalo bezvadně. Jenže já jen pořád čekala, KDY už přijde nějaká zrada nebo problém - před odletem jsem si přečetla recenze na internetu a podle nich by se s nimi nedalo jet ani na Lipno... Tohle je asi normální a je pochopitelné,že do té neúměrné kritiky spadnou i lékaři (jindy učitelky MŠ....).
|
|
|
Raďulka |
|
(11.12.2008 1:35:04) Papinko, nejsem laik a mám toho taky dost nastudováno Nicméně i kdybych byla laik, tak to že chci slyšet víc možností pokládám opravdu za samozřejmost. Žádný zdravotní problém nemá jen jedno nejlepší řešení a doktor který to tvrdí by měl navštívit Chocholouška Kolik článků je tady kritických k lékařům nevím, tenhle je můj první Myslím, že je normální, že se někdy doktoři chválí a někdy kritizují. Jsou to totiž jen lidé a ne všichni dosahují aspoň průměrných medicínských či morálních kvalit. Možná máš zatím štěstí na ty opravdu výborné, přeju ti to. Ale myslím, že každý z nás se někdy setkal s takovým doktorem o kterém si rychle udělal názor že je totálně mimo a neschopný. Zrovna dneska jsem četla v novinách jak v nějaké nemocnici museli zavolat policii na doktora, který byl ožralý, a není to tak výjimečné, věř mi
No a na nějaké diskuzi se kritizují učitelky, někde doktoři, jinde obchodníci, myslím že všude je něco. Dobrá rada - články tohoto typu nečíst. Taky některé nečtu, když vím, že mě nezaujmou
|
Líza |
|
(11.12.2008 5:08:43) Já si myslím, že papinka by články tohoto typu číst naopak měla, jako všichni doktoři (včetně mě). ;) Nelze se přece ukájet tím, že když dělám práci, jíž se snažím ostatním pomoct, a když ji podle svého vědomí svědomí dělám dobře, že si nikdo nesmí na doktory stěžovat. A půjdu ještě dál - věřím, že většina těch, na které si pacienti v těch příspěvcích stěžují, je přesvědčena, že svou práci dělá správně a netuší, co konkrétně pacientům vadí, nebo to považuje za nepodstatné. Co je špatného na zpětné vazbě?
K té poloze na zádech a na břiše - jsme právě u toho, že nic není černobílé, každá ta poloha má svá pozitiva a negativa, a je-li v současné době příklon spíše k poloze na zádech, zatímco před pár lety byl k poloze na boku, to mi nepřijde jako nic divného. Ani nevidím jako poškozující, pokud někde doporučují ten bok. Tohle je přesně situace, v níž je třeba, aby byl taky nějakým způsobem poučený (a to nemyslím lékařem) pacient - je třeba chápat, že nejsou věci v medicíně černobílé, řešení je vždy víc než jedno a i výzkumné postupy mají své limity a odborníci se prostě neshodují. Jako podstatné tady vidím, že se matkám dostane poučení o tom, že poloha na bříšku, kterou do nich budou hustit jejich maminky, se ukázala jako nevhodná.
|
vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(11.12.2008 10:24:52) Souhlasím, jsem učitelka a nejdřív jsem si musela zvykat, že nemám pokaždý vylítnout, když někdo kritizuje učitele. Sama znám pár neschopných a u každého povolání je to stejné. Lékař, který má soudnost a dělá svou práci podle svého nejlepšího svědomí, nemůže mít s články a reakcemi tady nejmenší problém. Určitě sám kolem sebe zná taky nějakého lékaře, kam by sám nešel. (Akorát mě štve, když některé reakce háží všechny do jednoho pytle, ale to nesnáším všeobecně, lidi pozor na to, pozor na to!!!)
|
|
Raďulka |
|
(11.12.2008 12:40:00) Lízo, máš pravdu, měly by jste to číst všichni, samozřejmě i my sestry, protože na nás si lidi stěžují myslím víc než na doktory Taky myslím, že většina těch doktorů to vlastně myslí s tím pacientem dobře, ale holt to někdy nedomyslí, že je možné i jiné řešení. Pravda, spousta z nich se ve svém oboru dál nijak extra nevzdělává, není čas, tak kde pak hledat jiné řešení, že... přece se to dělá takhle už 100 let a bude se to dělat dál Zpětná vazba by být rozhodně měla, já jsem dotyčné lékařce poslala odkaz na na svůj článek mailem, neodpověděla, zatím...
|
|
|
|
|
|
|