Natanela |
|
(27.11.2008 11:56:38) Když byl synovi jeden rok, tak měl úraz - opařil se vodou. Převáželi ho vrtulníkem do Prahy na Vinohrady. Předpokládala jsem, že mě u něho nechají, jakmile ho propustí z JIP. Jaký byl můj údiv, když mi sdělili, že nejsou pro pobyty matek zařízený. Syn byl na mě hodně fixovaný a bohužel 14 dní odstavený. Ani ubytovna, nic mi nebylo nabídnuto. Syna jsem vždy uspávala, ale on věděl, že tam v noci s ním nejsem, tak nechtěl spát, ráno, když jsem se vracela vždy jsem syna nacházela ubrečeného v postýlce, hrůza. Usínal až po tom, co jsem k němu přišla. Je to pro ty děti neuvěřitelná zrada, kterou nechápou. Do dnes (10 let) hodně špatně nese pobyt mimo domov. Z nemocnice se nám domů vrátilo úplně jiné dítě. Ustrašené a zrazené.
|
zuzini |
|
(27.11.2008 13:21:41) Ty jsi fakt kretén Mystiku, chudák Tvá žena, o dětech ani nemluvě. (Pokud vůbec nějaké máš, asi ne... doufám, že ne)
|
|
madlenka07 |
|
(27.11.2008 13:22:00) Mystiku,pracovala jsem 15 let na JIP a centrálním příjmu.Takže nejsem ,,odkojená" Ordinací v růžové zahradě.A takových nás je tu spousta.
|
madlenka07 |
|
(27.11.2008 13:28:47) Ano,ještě mi sice 40 není,ale rozum mám.Právě proto vím,co to s dětmi dělá.když jsou náhle odloučené od matky,hozeny do cizího prostředí,je do nich pícháno a dloubáno cizími lidmi.
|
|
Myss |
|
(29.11.2008 22:02:19) Mystik,,jsi z deckeho domova,bez naruce,pochopeni,domova.To vysvetluje tve postoje.A nebo jsi vazne debil, a s tim se holt neda nic delat.
|
|
|
Ivana F. | •
|
(27.11.2008 13:39:58) To nemyslíte vážně, že ne? Já bych si za péči v nemocnici ráza připlatila, jenže nemám tu možnost! Nechci západní péči za české peníze. Chci jen možnost volby a základní slušnost a soucit.
|
|
Vaal |
|
(27.11.2008 13:54:11) Mystiku, už tě mám tu čest vídat na "rodině" déle a tvoje připomínky jsou vždy totálně stupidní a "mimo" mísu, prostě se vyžíváš v provokacích,na ty tvý žvásty reagovat prostě nelze...
|
|
Barča, 2kluci | •
|
(27.11.2008 14:24:17) Mám mladšího syna stejně fixovaného. Ani na školu v přírodě ho nedostanem a je mu devět let. Pobyt v nemocnici byl pro něj šok. Tři dny se mnou nekomunikoval jen se smutně koukal, že ho tam nechávám.
|
Barča, 2kluci | •
|
(27.11.2008 14:49:15) Áááááááááááááááá náš génius. Je ti houby do toho kam syna pouštím, ale ven chodí s klukama, florbal také hraje bez mě, plavání apod. U babiček na prázdninách není problém, jen nechce být s cizími. Já nejsem zvyklá (jako asi tvoji rodiče byli) odložit děcko kamkoliv jen ať neotravuje - bohužel lidi jsou různí. Tak co tam máš za nesmírně inteligentního nyní? Mě nevytočíš já mám s psychicky nemocnými fakt trpělivost.
|
Myss |
|
(29.11.2008 22:07:41) Barco-presne muj postreh.Ten clovek musel v detstvi hodne stradat a ted je gerooj a hlasa,ze to bylo super.Oooo,jaky chlapak nam z nej vyrostl!!Protoze matcinu naruc nikdy nepoznal a hooodne mu chybela.
|
|
|
Myss |
|
(29.11.2008 22:03:41) A taky vyrostl,vid?
|
|
|
Jíťa | •
|
(27.11.2008 15:14:39) Já byla v nemocnici, když mi byly asi 4, docela dobře si to pamatuju, bylo to pro mě něco jako školka. Hrála jsem si tam s dalšími dětmi, občas mě sestra vzala na nějaký vyšetření, nikdo mi neříkal, jestli mi budou brát krev, nebo píchat injekci, takže jsem se ničeho nebála a všechno jsem se zájmem sledovala. Myslím, že mě pobyt ve špitále bez rodičů (tehdy nesměli ani na návštěvu, aby děti zbytečně nerozrušovali) nijak významně duševně nepoznamenal, spíš obohatil, protože jsem potom předváděla ostatním, co a jak vlastně ti doktoři všechno můžou vyšetřovat a léčit.
Dcera byla ve špitále taky v 5-ti letech. Já chodila do práce a zrovna si nemohla vzít volno. Vysvětlila jsem jí, že je to jako školka, že ji doktoři budou různě prohlížet, ale mezi tím si bude hrát nebo spinkat. A vrátila se mi domů úplně v pohodě. Nadšeně vyprávěla o všem, co tam zažila a o ostatních dětech...
|
Jíťa | •
|
(27.11.2008 15:22:22) Já jsem doma s miminem, jen nemám dopoledne čas sedět a číst blbiny na netu
Jinak se docela bavím :-DDD
|
|
eau a lipo | •
|
(27.11.2008 15:28:46) Heled Jito-zeno ze zeleza , muzes jeste k tomu tvemu pribehu pridat co bys navrhovala pro dvoulete, jednolete popripade mladsi dite? treba to tady nekomu osviti jeho histericke smysleni...a kdyz ne tak te to alespon trochu pobavi ;-)
|
Jíťa | •
|
(27.11.2008 15:55:58) Zkus si představit, že dříve skutečně i tak malé děti byly hospitalizovány bez rodičů a rodiče je ani nesměli navštěvovat. A jen málokteré si z toho odneslo takové trauma, že by ještě v 10 bylo závislé na rodičích.
Děti na nás nejsou tolik závislé, jak si tu někteří namlouvají. To spíš matky jsou závislé na dětech. To matky hysterčí, když mají být chvílu bez děcka, už v porodnici, když jim na pár hodin dají dítě prohřát, tak jsou nasr... a pak to pokračuje ... U všeho musí být děcku za pr...í, RD se zdá být příliš krátká, babičky jsou téměř nesvéprávné k pohlídání dětí, hysterie z nástupu do školky, z ŠVP, ZŠ, nedej bože pokud se rodiče rozvedou a otec si dítě bere na víkendy....
|
& |
|
(27.11.2008 16:15:56) No pro dite s autismem, jako je Risa neni nic lepsiho nez, zustat sam v cizim prostredi. No ja mam ze sveho pobytu v nemocncici v detstvi dost otresny vzpominky. Hlavne nechapu proc me mama nemohla po videt, byla jsem po autonehode, ona se urcite velmi bala. Videla mne az za ctrnact dni.
|
Jíťa | •
|
(27.11.2008 16:22:57) A to máte všechny autistické děti?
Za 1. O autismu nebyla v článku zmínka, takže jak to mám asi vědět?
Za 2. Těch, co mají děti se zvláštními potřebami (tedy nejen autisty) jsem se nijak dotknout nechtěla. Já jaksi předpokládám, že většina dětí je tzv. normálních (promiňte mi to slovo, ale nenapadá mě lepší).
|
& |
|
(27.11.2008 16:56:57) Jito,
Risa v te dobe autismus diagnistikovany jeste nemel, to neznamena, ze by autista v te dobe nebyl. Jinak Zlababa pise o DMO to je pro tebe dostatecne "normalni"? Jednou lezel se synem na pokoji dvanactilety kluk s tatinkem, chlapec zadnou poruchu komunikace nemel. Byl tam na chemoterapii. Me to uricite prislo adekvatni, ze tam ma rodice. Nevim co bylo tve dceri, ale vetsina deti nechodi do nemocnice, jenom pro nic za nic. Dost casto maji bolesti, nebo jsou jim provadeny neprijemna vysetreni. Nehlede na to, ze v CR jsou hospitalizace zbytecne dlouhe, ale to uz je na jinou debatu.
|
Myss |
|
(29.11.2008 22:26:36) Hospitalizace jsou dlouhe,vysetreni trva a napr.na vysledky krve jsme cekali 4dny,a pak nam zamenili vysledky a sdelili,ze syn ma poruchu srazlivosti krve.Fakultni nemocnice v Ostrave.Syn mel krev v poradku-po druhem odberu.Fajne ne?Mystik,co tomu rikas?To bylo asi kvuli nizkemu platu sester,co?
|
|
|
|
|
katka+katka | •
|
(27.11.2008 16:26:33) Řečeno trošku tvrdě, ale souhlasím.
|
|
Líza |
|
(27.11.2008 16:26:35) Jíťo, prosím tě, na základě těch tehdejších hospitalizací malých dětí bez rodičů byl popsán dokonce syndrom hospitalizovaného dítěte, který dodnes najdeš v každé základní učebnici dětské nebo vývojové psychologie. Těm dětem to skutečně škodí, může je to vývojově vrátit velmi zpět, může to spustit různé úzkostné či psychosomatické poruchy.
Fascinuje mě, že na jednu stranu není nijak divné se na těchto stránkách opakovaně bavit, jak je těžké i pro dospělého si někdy ve zdravotnickém zařízení obhájit svoje práva, na druhou stranu některým nepřijde nic divného, strčit tam svoje batole/předškoláka a odejít.
|
Myss |
|
(29.11.2008 22:28:29) Mystik,ty uz neblabol.Jsi nejaky chytry,nejsi nahodou posrany?
|
|
|
eau a lipo | •
|
(27.11.2008 16:40:35) Jito, jasne, rozumim ti co tim chces rict...dnes je pece o deti jina, sve deti chceme rozmazlovat, chceme pro ne to nejlepsi a mnohdy se nam to i dari...ale pokud vynechame ty vyjimky skutecnych histerek a prehnane se starajicich, uzkostivych matek, tak si nemyslim, ze je to tak spatne... naopak si myslim, ze na nemocnicni peci neco hodne neni v poradku (ted mluvim predevsim konkretne o brne) ...loni jsem byla s malym v nemocnici a to chovani sester a system opravdu neni v poradku-ale je to clovek od cloveka, na dve sestry nezapomenu jak byly mile. Ale ja chci aby takove v nemocnici byly vsechny. ne? Jinak ja a muj pritel jsme byli jako mali (1-2 roky) hospitalizovani asi 2-3 tydny. Ten vysledek po tech 3 tydnech nebyl nijak ruzovy: sve rodice jsme nejdriv vubec nepoznavali, pak je odmitali, pak teprve jim odpustili, ze tam s nami nebyli(ze nas opustili). Byli jsme vyhubli-ja pry tenkrat snedla 7 livancu s marmeladou-to bylo jedine na co jsem se tesila. Vyvoj jsme nejakou dobu dohaneli. Pritel v te dobe nez sel do nemocnice chodil-pak se to musel ucit znovu. To myslim s nejakou "skolou ci skolkou" nema opravdu nic spolecneho...a proto mi take mimojine zalezi na tom, aby to meli me deti uz jinak
|
katka+katka | •
|
(27.11.2008 16:44:21) tuším, že podle nedávného průzkumu dopadla nějáká nemocnice v Brně jako nejhorší - asi před dvěma měsíci ve zprávách (ale neposlouchala jsem pozorně, takže nevím jaká nebo podle čeho se to hodnotilo) Byl někdo pozornější?
|
|
|
myš | •
|
(27.11.2008 19:39:01) Jíťa
Jak víš, že z toho ty děti nemají trauma, ty je všechny znáš? Pravděpodobně některé nemají, ale to můžeš tvrdit z jistotou, jen pokud všechny ty děti důvěrně znáš včetně jejich lékařských anamnéz. Vadí mi takové vaření z vody. Ono trauma se nemusí projevovat tak, že je dítě v 10 letech na rodičích závislé. Mohou to být skryté věci, na první pohled vůbec zjevně neviditelné, často i jen na podvědomé úrovni a ty to ani nemusíš zaznamenat. Starou dobou bych tu moc neargumentovala, to není nějaké opakováníhodné měřítko.
Některé děti jsou na matkách více závislé, některé míň. To že tvoje dítě bylo v nemocnici v pohodě(taky bylo už starší že) neznamená, že to musí být nějaké měřítko pro všechny ostatní děti. Pobyt rodičů s dětmi je prospěšná věc i pro zdraví a rychlé vyléčení dětí a nemusí to přece všechny rodiny využít. Dělat z toho záležitost nějakých hysterických matek závislých na svých dětech mi připadá trochu jednoduché a hloupé.
|
Jíťa | •
|
(27.11.2008 21:47:23) Já původně přispívala pod komentář, kde bylo zmíněno, že po 14tidenním pobytu mimina v nemocnici z toho má i v 10-ti letech strach ze samoty a odloučení od rodičů.
To se mi zdá trošku přehnané a na vině nebude jen ta zmíněná hospitalizace, ale i další okolnosti.
|
madlenka07 |
|
(27.11.2008 21:50:31) Jíťo,VŠECHNO!!!! se ukládá do podvědomí.Takže z toho můžeš mít trauma celý život a propukne Ti třeba v 70-ti letech,když se např.znova ocitneš v nemocnici.Podvědomí prostě takhle pracuje.
|
Jíťa | •
|
(27.11.2008 21:55:11) Já souhlasím. Tedy i to, jak se rodiče v tu chvíli chovali, zda byli klidní, nebo štěkali na personál nemocnice a dělali tam scény...
|
& |
|
(27.11.2008 22:07:03) Nebo, ze maminka byla zbytecne poslusna, a kvuli nejakemu zbytecnemu narizeni, je tam nechala samotne.
|
|
|
|
|
|
Terka | •
|
(28.11.2008 22:04:53) No, například má tchyně, považuji ji za výjimečné odolnou ženu psychicky i fyzicky, musela být jako tříleté dítě hospitalizována (tuším se spálou). Také nemohla být s rodiči, po týdnu, kdy přestala jíst, pít, jakkoli komunikovat, ji lékaři raději poslali domů k rodičům. Podobných historek mám více. Doporučuji otevřít nějakou solidní publikaci z oblasti dětské psychologie, nějaká ta antropologická studie by se mohla hodit také. Dnes je této literatury již celkem dost, i s komentáří vztahujícími principy vývoje člověka vapozorované u tzv. přírodních národů k naší současné realitě (mj. J. Prekopová).
|
|
Myss |
|
(29.11.2008 22:21:22) Jito,kdyz se jen priblizis ke zvirecimu mladeti,matka Te sezere nebo se vzhledem k nepomeru vzrustu sveho a Tveho bude o sve mlade prat do posledniho vydechnuti.Je to priroda a tohle je normalni.Hlidani babicek je jina kapitola.Bavim se stale o pristupu v nemocnici a pobytu nebo nepobytu matek s nimi.
|
|
|
|
toda | •
|
(27.11.2008 15:59:31) Tak nevím jak u vás teď, ale u nás ty nemocniční školky a školy co bývaly za mých mladých let, už dávno nejsou a dítě je odkázané zůstávat jen na pokoji na který se sestry přijdou podívat jen když roznášejí léky.
|
|
katka+katka | •
|
(27.11.2008 16:24:10) Jíťo, i moje dcera byla sama v nemocnici a má na to krásné vzpomínky. Já (jak už jsem psala níž) jsem byla sama v nemocnici poprvé v 5 letech, zlí na mě nebyli, zlé vzpomínky nemám, ale dobré taky ne. Též můžu říct, že mě to nijak nepoznamenalo. Ale byla jsem trošku v šoku, protože sestry s námi (dětmi) tehdy nekomunikovaly. Já v tom věku byla zvyklá, že na mě lidé mluvili celými větami. Jenže sestra v nemocnici jen přišla, strčila mi teploměr a pronesla "změřit", pak přišla za chvíli a řekla "koupat". Když jsem u Katky viděla, jak doba porkočila, že sestřičky s dětmi i kreslí, když mají čas, že je pohladí a že dokonce dodržují i předspací rituály (aniž bychom se o tom s manželem zmínila), měla jsem doopravdy velkou radost.
|
Jíťa | •
|
(27.11.2008 16:34:21) Katko, ono moc nejde o dobré nebo špatné vzpomínky. Pokud vím, taky tam byly věci, které mi vysloveně vadily (např. dieta). Ale na druhou stranu jsem tím žádnou psychickou újmu neutrpěla.
To spíš matky tím odloučením psychicky trpí a ten svůj strach přenáší i na dítě.
|
katka+katka | •
|
(27.11.2008 16:40:30) Ani já žádnou psychickou újmu neutrpěla, možná i proto, že dietu jsem neměla Ale o ty dobré x špatné vzpomínky docela jde. Když jsem musela znovu do nemocnice, vnímala jsem to tak, že se tam se mnou zase nikdo bavit nebude. Oproti tomu Katka se naopak často nadšeně ptala, kdy zase půjde do nemocnice (než jsme jí vysvětlili, že se tam vážně nechodí jen tak pro nic za nic). Takže pokud má k nemocnicím "pozitivní přístup", je to jen dobře, pokud nás zase něco potká.
|
MSteflova |
|
(27.11.2008 19:52:14) o jak starých dětech ale mluvíte? Šoupli byste roční či dvouleté dítě do špitálu bez hnutí brvou, nebo se váš příspěvek týkal dětí starších? Já nevím, znám jednu dětskou sestru, která mi o letech minulých vyprávěla. Ptám se jí, jak to vypadalo na nočních, když tam bylo tolik uplakaných dětí. Ona mi na to odpověděla, že děti v noci spaly, protože jak celý den stály v postýlkách, plakaly a volaly mámu, byly večer úplně tuhé .
|
Jíťa | •
|
(27.11.2008 20:38:32) Milá Lassie!
Přiznám se, že pokud by nebyla jiná možnost, tak asi nechala. Nejsem ten typ, co si musí všechno vynutit a mám taky pochopení i pro druhou stranu. Ale napřed bych se snažila najít jiné řešení, třebas i jinou nemocnici, zeptala se na to přímo doktora, nebo rovnou primáře, nebo zkusila požádat některou z maminek starších dětí, zda by mi to místo neuvolnila, nebo některou alespoň poprosila, ať na to mý občas koukne, možná bych to vyřešila stejně jako Žlababa - tedy spacákem na zemi....
Psát stěžovací články někam na internet není řešení. A kňourat v diskuzi pod nimi už vůbec ne.
|
Líza |
|
(27.11.2008 20:41:11) Omyl, Jíťo. V té diskusi se lidi například dozvědí, co někde jde. Nebo taky co nejde (a nebudou čumět jak puk, když přijedou s dusícím se batoletem o půlnoci do dětské nemocnice a tam jim řeknou, že matky přijímají s dětmi jen k plánovaným pobytům). A budou schopny tu situaci nějak řešit. Možná se tu dozvědí, na co mají a nemají právo. Co se osvědčilo jiným. A nedají se. To, čemu ty říkáš fňukání, je sdílení zkušeností.
|
Jíťa | •
|
(27.11.2008 20:58:41) sorry, ale já si nějak nevšimla, že je to sdílení zkušeností. Spíš mám dojem, že se jedná o kamenování těch, co si dovolí mít jiný názor než většina.
|
madlenka07 |
|
(28.11.2008 8:21:53) Jíťo,teď jde o to,kdo koho kamenuje.Slyšela jsem už že jsem hysterická,hyperprtektivní,nervově labilní...a to jen proto,že jsem normální matka,která chce být se svým malým dítětem,pokud by bylo nemocné.A není to za každou cenu,jen podle mateřského instinktu a podle práv dítěte.Není to o tom,že bych si na tom hojila svoje komplexy,ale o tom,že se chci a se mnou většina maminek,postarat o dítě,A to nejen ve zdraví,ale i v nemoci.
|
|
Marcela a 3 |
|
(3.12.2008 11:25:15) Promiň, ale v tvém případě mi připadá, že máš VŽDYCKY jiný názor než ostatní.
|
|
|
M | •
|
(27.11.2008 21:26:43) Paní doktorka vám radí, že až narazíte na psychiatra, který vás stejně neposlouchá - myslí jen jak nahonit body za svoje výkony, přemýšlí jaké benefity bude čerpat od farmaceutických společností, když bude jako včelička předepisovat právě jejich skvélé medikamenty...a vy mu neležíte ani u zadku,tak si na něj běžte ihned stěžovat a o svoji zkušenost se podělte neprodleně se všemi nejen kolem vás. Tak nám miá Lízo také někdy popiš jak bojuješ za práva pacientů. Jak nám ta slavná psychiatrie za cca 20 let prošla výraznou humanizací, kolik lidí i dnes v lůžkových odděleních přikurtujete... Jaká je vlastně důstojnost mnohých vašich pacientů, stále převldá paternalismus v interakci lékař - pacient... Myslím, že podnětů k hlubšímu zamyšlení je dost.
|
|
M | •
|
(27.11.2008 21:27:23) Paní doktorka vám radí, že až narazíte na psychiatra, který vás stejně neposlouchá - myslí jen jak nahonit body za svoje výkony, přemýšlí jaké benefity bude čerpat od farmaceutických společností, když bude jako včelička předepisovat právě jejich skvélé medikamenty...a vy mu neležíte ani u zadku,tak si na něj běžte ihned stěžovat a o svoji zkušenost se podělte neprodleně se všemi nejen kolem vás. Tak nám miá Lízo také někdy popiš jak bojuješ za práva pacientů. Jak nám ta slavná psychiatrie za cca 20 let prošla výraznou humanizací, kolik lidí i dnes v lůžkových odděleních přikurtujete... Jaká je vlastně důstojnost mnohých vašich pacientů, stále převldá paternalismus v interakci lékař - pacient... Myslím, že podnětů k hlubšímu zamyšlení je dost.
|
Líza |
|
(27.11.2008 21:31:59) Nic o tom nevíš, tak nežvaň. Ztrapňuješ jen sám sebe.
|
Cow :-) |
|
(27.11.2008 23:28:16) Díky Stáňo. Ráda se podělím..vždyt je to pro obě strany...pro nás pesonál i pro vás rodiče. Mám zrovna pár čerstvých informací od paní Peg Belson MBE, BA, PhD., která tady před 14 dny přednášela v Ostravě a v Praze. Něco bylo staré, něco nové, každoopádně zajímavé.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Myss |
|
(29.11.2008 22:14:52) To je ale asi hodne davno,vid?Opravdu je jina doba,bohuzel i v tom spatnem slova smyslu.Tehdy byly sestricky opravdu sestrickami a ne protivnymi babami,ktere stve cely svet,protoze maji 15tisic(za vsechna ta studia a drinu...)a timhle chovanim tak trochu protestujou.Za to my ale nemuzem.Vsak to poznaji na vlastni kuzi,az ony budou v nemocnici s nejakym problemem a budou se k nim takhle chovat nebo k jejich detem,vnukum.Baby jedny protivne.Ja mam z detstvi zafixovane zdravotni sestricky jako nadherne mlade andely,mile,laskave,lezela jsem jako 11-ti leta velmi dlouho s nohou.Mimo sve rodne mesto,bez rodicu,ale s naprostou laskavosti a ochotou sestricek.Vazne to bylo v nasi zemi..
|
|
Myss |
|
(29.11.2008 22:15:44) Mystik,ty uz radej nesvit a zhasni!
|
|
|
Myss |
|
(29.11.2008 21:58:27) Mystik,ano,konecne se chytas,chceme Bavorske nemocnice,to ze na to nejsou penize neni nase vina.My je nerozkradly.
|
|
Raďulka |
|
(30.11.2008 0:04:54) Mystiku, pracuji taky ve zdravotnictví. Když jsem pracovala na ARO, tak si představ, že jsme tam měli matku, která upadla do kómatu pár dnů po porodu a otec tam byl u ní celé dny až do večera i s dcerkou. Nikdo z nás personálu na to nic nenamítal, nebyl důvod. Jistě, je to infekční prostředí, není to obvyklé aby tam bylo tak malé dítě, ale otec byl poučen a basta. Chodil tam tak měsíc, poté jeho žena umřela, umřela v klidu a my jsme si jistí, že to bylo i díky tomu, že tam svou dcerku mívala a vnímala ji.
Takže tvůj názor že jsme zblblé Ordinací v Růžovce je směšný
|
|
|