kreditka |
|
(27.10.2008 12:40:13) V dnešní době na zdravotní nezávadnost hraček (i těch značkových)nevěřím. 99 % hraček na trhu je z Číny, dokonce i značkové hračky - stačí vzpomenout na aféru Mattel, kdy hračky obsahovaly nejen malé části pro děti do 3 let nevhodné, ale také byly natřeny závadnými barvami.
|
jana+dani |
|
(27.10.2008 12:51:53) To by mohla byt zajimava diskuse...Kamaradka mi rikala,ze nektere hracky jsou natrene nejakou barvou,ktera by v pozejsim veku mohla narusit plodnost.Nevite co je na tom pravdy? A co si myslite o vhodnosti hracek?Kouplily by jste diteti hracku napodobujici zbran?(pistol,plastovy mec,nebo jinou hracku inspirujici k nasili) Ja teda ne...ale je to jen muj nazor. Stalo se nekomu,ze si dite kvuli nekvalitni hracce ublizilo?
|
Marcela | •
|
(27.10.2008 13:35:23) Kolik máte dětí,jakého věku a pohlaví? Já jsem byla taky pevně přesvědčena, že nic takového nikdy nekoupím.(Dosud ještě nekoupila)Tyto htačky na kluky působí jako magnet.Stačí je vidět u ostatních dětí,již v ranném věku(asi 2 roky)
|
jana+dani |
|
(27.10.2008 16:05:45) Ja mam holcicku,ktere je 5 a kluka cekam.Mam taky ale 12-cti leteho brachu,kteremu jsme nikdy hracky-zbrane nekoupili,ale stejne byl dost agresivni a po shlednuti Walker-Texas ranger rozbil segre pusu,az ji tekla krev.Rekl ji:"zavri oci,neco Ti ukazu"... a praktikoval na ni chvat od Chucka Norise(bylo mu 5).To same plati o PC-hrach.Je to fakt,ze to na ne pusobi jako magnet.Brachy jsem se ptala,proc nehraje neco,kde nedostane body,podle toho,kolik zabije lidi a on mi na to rekl,ze to je bez toho hrozna nuda.Tohle je ale spis na rodicich,aby to trochu kontrolovali,ja jim do vychovy nemluvim. Moje sestrenice svym klukum zadne hracky-zbrane nekupuje a jsou v pohode.Ja to svemu chlapeckovi taky kupovat nebudu,protoze si myslim,ze se da koupit spoustu jinych hezkych hracek,ktere nejsou destruktivni,ale spis konstruktivni a tem davam prednost.
|
Libra | •
|
(27.10.2008 16:25:52) Myslím, že je o moc horší nechat dívat pětiletého kluka na akční film než mu koupit nějakou hračku - zbraň. Zbraně zkrátka k patří k určitému vývojovému období u kluků - je asi lepší jim je dopřát a naučit je pravidla jak si s nimi hrát (nikdy neublížit druhému apod.) Když se kluci honí po venku s plastovými pistolemi a jako po sobě střílí, nevidím v tom nic špatného. Když jim nekoupíte pistoli, budou po sobě stejně střílet s klacky.
|
MirkaEyrová |
|
(27.10.2008 23:54:51) Dlouho jsem se bránila nakupování hraček-zbraní. Jenže nejsem v páru jediná. Rozhoduju spoustu věcí a manžel mi nakonec většinu věcí (když může) odsouhlasí. Ale v tomhle případě se u nás prostě ty pistole ocitly i přes můj naprostý odpor a nesouhlas - je to přece tak skvělá zábava stříkat stříkací pistolí a střílet kuličkovkou . Chjo, jenže prostě jestliže je manžel ve fůře věcí tolerantní, chápající, podporující nebo dokonce pomáhající, tak prostě zas já musím, chtě nechtě, akceptovat něco z jeho názorů, notabene když si je prosadí takto vehementně...
|
lklasinka |
|
(28.10.2008 16:36:33) Já jsem taky proti zbraním, malý má 5 let, a asi před rokem tím začal být úplně posedlý, Tak jsme vyrobili luk a šípy, prak, a meč. Pistole prostě nemáme a tak si začal hrát na indiána a na rytíře, u nás to docela zabralo, je do toho zamilovaným, tak zatím pistole nechce. ale jak dlouho to vydrží????????
|
Líza |
|
(28.10.2008 17:15:02) A ono luk, šípy, prak a meč nejsou zbraně? A lukem se šípy ani mečem se nezabíjelo? Jakej je pak mezi tím rozdíl, to už mu tu pistolku klidně můžeš koupit.
|
Kudla2 |
|
(28.10.2008 17:33:33) nehledě na to, že šípem si vypíchneš oko mnohem snadněji, než plastovou pistolkou.
|
Robin* |
|
(28.10.2008 17:40:37) Já jsem taky proti hračkám typu zbraně, ale tchýně koupila malýmu pušku a luk a strejda zase meč.Může si s tím hrát jen u ní, protože doma to nechci.Je z toho ale taky hrozně nadšený. Když jsem řekla tchýni, že nechci aby mu to kupovala, tak mi odpověděla, že je přeci kluk, tak jaké hračky mu chci kupovat.
|
Blanimour |
|
(29.10.2008 20:59:00) Kdysi jsem byl na přednášce o psychologoii dětské kresby a přednášející tvrdil, že když dítě často maluje bojové scény, svědčí to o velkém vnitřním napětí. Napadlo vás někdy, že hra na boj může fungovat podobně, tedy jako jakýsi ventil vnitřního napětí a agresivity? Co když naopak hra na válku dětské psychice svědčí? Jde samozřejmě jen o moji nijak nepotvrzenou spekulaci, předkládám to jen jako podnět k zamyšlení. Ostatně, jak se říká, když dítě touží po zbrani, tak si pušku udělá i z křížku s Ježíškem.
|
|
erika jedna dcera1 | •
|
(2.11.2008 21:34:27) ja síce chlapca nemám ale mám synovca a ten sa zo zbranami hrá, má pušku a tiež luk a meč a vie sa stým hrať s mierov, ja osobne by som to svojmu synovi nekúpila ale zase jeho nevychovávam ja ... má 5 a je rozumný, hrá sa na detektýva alebo indiánov ...
v časopise mama a ja bol raz na túto tému článok, vraj tak ako patrí dievčatkám koruna a hra na princezny tak patrí chlapcom meč a hra na rytierov a úpod. patrí to k vývoju a pokial sa dieťa hrá rozumne veľa mu to dá ..len si to musí nechať vysvetliť ...
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(28.10.2008 17:47:34) A můžu se zeptat, proč vám "bojové" hry a hračky vadí takhle programově? Máte obavy z toho, že by si dítě mohlo ublížit, že by se z něho stal agresor nebo ještě něco jiného?
|
Zufi. |
|
(28.10.2008 17:54:17) Mám hodně synovců, všichni měli a mají meče, pistolky, PC hry se střílečkami atd. Dva dospělí nejsou agresory ani si neublížili, dokonce jeden z nich končí vysokou a druhý je úspěšný podnikatel, takže stopy to na nich nezanechalo.
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(28.10.2008 22:39:58) Můj bratr si hrál docela dost se zbraněmi, vojáčky a podobně (jako malí jsme si hráli na čtyři z tanku a psa). Ovšem agresivní nebyl nikdy. Vystudoval historii, specializuje se na dějiny 2. světové války a je přesvědčený pacifista.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(28.10.2008 22:51:50) Můj syn si s pistolkami, vojáčky ani ničím podobným nehrál nikdy a je agresívní jak sviňa. Ono to asi až tak hračkama nebude.
|
|
|
|
jana+dani |
|
(28.10.2008 18:37:22) Ja jsem videla par her,co hral bracha.Princip jedne znich spocival v tom,ze jste jezdili po ulici a prejizdeli lidi autem a strileli do nich.Dostavali jste body podle toho,kolik lidi jste zabili.Body byly i za starenku....No nezlobte se na me,ale tohle je prece des!V jine hre se strilelo a kdyz byla cela obrazovka od krve,tak jste vyhrali....Nechapu jak muze nekdo neco tak odporneho schvalovat a dokonce nechat hrat svoje deti.Podotykam,ze nasi se brachovi nevenuji a tohle ho proste nechaji hrat,aby meli klid.Mozna jsem divna,ale tohle mi nepripada zrovna vhodny pristup k vychove.
|
Kudla2 |
|
(28.10.2008 18:48:11) taky jsem o té přejížděcí hře slyšela - za maminku s kočárkem je prý bonus ;-))
Já myslím, že klíčové nejsou ty hry samy o sobě, ale to, že píšeš, že vaši se bráchovi nevěnují. Teprve v téhle kombinaci bych z toho měla trochu strach. Jinak bych si sama takovou hru klidně zahrála bez obav o své duševní zdraví.
|
jana+dani |
|
(28.10.2008 19:37:36) To o te mamice s kocarem jsem nevedela,mozna je to 2-ka.Je fakt,ze je to otazka vkusu.Ja napriklad zaviram oci,kdyz se v telce strili a na horory nekoukam.Jsem na tohle docela precitlivela.Bracha je pekne kvitko a vlivy vychovy jsou na nem videt.Kdyz jsem mu rikala,ze bych to sve deti nenechala hrat ani omylem a zbrane-hracky jim tolerovat nebudu,nazval me hroznou matkou(ne jako nadavku,spis to konstatoval)Ja jsem videla spoustu her jako Ace age(na jine si nemuzu vzpomenout)Ktere jsou docela mirumilovne a pri tom zbavne a zajimave,tak i stejne myslim,ze kdyz se chce,tak jde virtualni vrazdeni z hracek pro deti vynechat.
|
|
|
|
|
Ivka | •
|
(28.10.2008 19:45:45) No to je tedy setsakra rozdíl. Protože s lukem a šípama a s prakemsi hrály celé generace, třeba na indiány, apodobně. S atrapou zbraně je hra až příliš reálná. odtud je příliš snadný přesun k násilí v eálu. NAvíc, zatímco pistolku s sebou bude tahat všude, luk a šípy ne. To je známý fakt. Lízo, Lízo, kdy přestaneš jenom rejpat a začneš taky používat mozek?
|
Kudla2 |
|
(28.10.2008 19:59:52) Ivko,
musím se mírně pousmát, asi takhle . Lukem a šípy můžeš někoho zabít klidně i teď, v reálu. Zatímco plastovou pistolkou - byť jakkoli věrnou - to až tak snadné není.
Osobně bych měla mnohem větší strach, kdyby si moje děti hrály s lukem a šípy nebo s prakem než s pistolkami nebo s tankem.
Opakuji znovu - u dítěte, které není psychopat a jemuž se rodiče přiměřeně věnují, je "snadný přechod k reálnému násilí" od tanků a pistolek naprosto absurdní. Zatímco šípem lze vystřelit kámošovi oko bohužel dosti snadno a nevratně.
|
|
Kudla2 |
|
(28.10.2008 20:06:39) a k pousmání je i názor, že hry předchozích generací "na indiány" byly zcela neškodné a byť imaginárního zabíjení prosté.
Když si přečteš něco o tom, jak zacházeli běloši s indiány. tak by tě při tom pacifistickém přístupu mělo ale hezky mrazit v zádech. Tam se odehrávaly masakry a tekla opravdová krev, žádný filmový kečup. Tak jak to, že hraní "na indiány" je v pořádku, a naprosto stejnš "násilná" hra na něco jiného už v pořádku není? Jaký je v tom rozdíl?
|
|
Líza |
|
(28.10.2008 20:15:45) Reálná? Reálný je zabít někoho lukem a šípama. A jakej je rozdíl, jestli zabije Indián Indiána, rytíř rytíře, nebo voják vojáka? Než taky křičet o mozku, třeba by ses mohla zamyslet tím vlastním , jestli když ti vadí zbraně kvůli zabíjení, není trochu zvláštní, že ti vadí jen střelné zbraně .
|
lklasinka |
|
(29.10.2008 6:13:22) No tak lukem na který jsem dala přísavky nikoho nezabije, ani mu nevystřelí oko, přijde mi že s pistolkama střílí po sobě, ale s tím lukem si hraje, jinak, snaží se trefit do terče, sestřelit jabko.., asi je to jenom můj názor ale nepřijde mi to tak nechutné, jak když synovec nosí kufřík a v něm pistol ze které jde červené světlo, a nasazuje si na ni tlumič, přistát mi to červené světlo po cestě z noční na čele, tak se asi pěkně pos..,a o tohle mi jde, že pistole fakt používají jenom tak že střílí na sebe, nebo na tchýni
|
Líza |
|
(29.10.2008 6:37:11) A mečem? Tím taky seká do terče?
|
lklasinka |
|
(29.10.2008 6:59:19) u nás se s ním sekají kopřivy, jabka... nějak ho ještě nenapadlo s tím praštit někoho po hlavě
|
|
|
|
MirkaEyrová |
|
(29.10.2008 20:49:43) No, můžu napsat ze svého hlediska. Za rytířem vidím (v dětském věku) spíš pohádkové zachraňování princezny před drakem, zatímco pistole příliš evokují SOUČASNÉ, naprosto reálné zbraně. Měla jsem to úplně stejně, meč jsem synkovi koupila někdy po čtvrtých narozeninách na maškarní, aby mohl jít za prince. Pravda je, že historie ho tehdy nebrala, a nebere ani teď...
|
Líza |
|
(29.10.2008 20:57:21) Mirko, když si u nás ve škole hráli kluci na rytíře, rozhodně nezachraňovali princeznu, ale zabíjeli se navzájem. Zachraňování princezen mi přijde jako poměrně holčičí představa.
|
|
|
Ivka | •
|
(29.10.2008 21:29:48) Dámy, a z čeho že vy vlastně vycházíte? Tak například vám mohu odpřisáhnout, že žádný z mých dědečků, otce, strýce, tchána, jeho bratra,... se po hrách s luky a šípy (na Indiány) nevrhl do Ameriky, aby vybil poslední indiánské zbytečky. Ani se nepustil do černochů. Jde o to, že v naší kultuře je například hraní si na Indiány naprosto imaginární hra (dítě se s Indiánem naživo prostě nemůže setkat). Bohužel, repliky současných střelných zbraní imaginaci při hře nepodporují (jako ji nepodporují u holčiček barbíny a podobné hračky, je otázka, jestli škodlivost barbín souvisí jen s nedosažitelnými tělesnými proporcemi). A u dítěte je hranice mezi fantazií a realitou velice, velice tenká. A když má pistolku, co vypadá skoro stejně jako pistolka kamarádova tatínka, proč si s ní taky nepohrát, že? Jistě, za komunismu se to stát moc často nemohlo, ale přečtěte si statistiky, kolik je v naší zemi legálně držených zbraní. No a úsměvnost hraní si s lukem a šípy? Nechápu. Přece, zvláště pokud si bude hrát s lukem doma vyrobeným a tedy šípy vyrobenými z klacků, potom si s tím bude hrát jen pod dozorem a skutečně půjde především o střelbu na terč. Přece ho nenechám, aby střílel ptáky nebo veverky! Možná, že Ti ti přijde úsměvné, ale mě děsí, že tu argumentuješ tak, jako by tě ani nenapadlo, že se na děti má dávat pozor. Takže, pořiďte si širší obzory, něco si o tom pročtěte, konkrétně o porovnání luku s replikami střelných zbraní toho bylo napsáno dost.
|
Kudla2 |
|
(29.10.2008 21:52:32) Ivo, stejně tak i já Ti mohu odpřísáhnout, že z mých kamarádů, rodinných příslušníků, manžela i mne samé se nestali brutální hromadní vrazi, i když jsme v dětství občas nějakou tu pistolku měli a hráli si s ní.
To s tou tatínkovou pistolí je přece také o dozoru - pistole, kterou má někdo doma, by například neměla být nabitá a v žádném případě by neměla být dosažitelná pro děti (lze například zamknout do trezoru).
S lukem a šípy to vidím naopak - v určitém věku přece už není reálné ani normální, aby dítě bylo celý den pod 100% dohledem dospělých (například desetiletý kluk o prázdninách). Takže vůbec není vyloučeno, aby si takové dítko i pečlivých rodičů luk a šípy samo vyrobilo a pokusilo ozkoušet.
A co je proboha škodlivého na barbínách?
Asi mám opravdu poněkud zúžené obzory, ale pořád vycházím z toho, že dítě z normálně fungující a vzájemně komunikující rodiny, které nemá nějakou psychickou poruchu, rozhodně neohrozí vlastnictví pistolky nebo barbíny, eventuelně hraní si s těmito.
Před nedávnem jsme byli v hracím megaparku pro děti, kde jednou z atrakcí bylo vystřelování míčků z pěnové hmoty z jakýchsi kanonků pravděpodobně stlačeným vzduchem. Kanonky byly ve čtyřech rozích jakéhosi hřišťátka zhruba ve výši jeho prvního patra a děti jimi mířily dovnitř hřišťátka. Dva kluci cca 10 let se pokoušeli mimo jiné trefit i do mého tříleťáka, který jim na hřišťátku nadšeně sbíral míčky. Nebylo to nebezpečné (míčky jsou měkounké, ublížit nemohou ani náhodou), ani při tom ti kluci nebyli nijak agresivní. Přitom když na jiné atrakci běhali, tak se prckům i v tom rozběhu pečlivě vyhýbali.
Měla bych být zděšená, že si úplně klidně hrají s napodobeninou smrtící zbraně, jako by nic se trefují do jiných a ještě je to umístěné na oficiálně schváleném hřišti, a udělat jim přednášku, aby si více vážili života ?
|
|
Kudla2 |
|
(29.10.2008 22:09:29) Ivo, ještě k těm bojovým hrám - těší mne, že obě předpokládáme, že do určitého věku bude nad dítětem často bdít nějaký dospělý. Takže by nemělo být myslitelné, že si dvě dejme tomu pětileté děti budou půl dne nahánět s pistolkou a dospělý o nich nebude vědět, a dospělý bude mít tudíž možnost vysvětlit jim určité souvislosti. Stejně tak jako když si budou chtít hrát s tím lukem a šípy, není IMHO řešení jim to zakázat, protože to považuji za nebezpečné, ale třeba jim pomoct s výrobou a naučit je zásadám bezpečnosti (na nikoho nemířit, střílet jen do terče a ne tehdy, když za ním někdo stojí apod.).
Ano, pokud někteří dospělí nechají dítě celé dny koukat na akční filmy, kupují mu makety zbraní, ale nevysvětlí mu nic, je takové dítě chudák, kterému to opravdu může potenciálně vlézt na mozek. Ale mnohem větší vliv na to IMHO má nezájem dospělých než ty napodobeniny zbraní.
|
|
Líza |
|
(30.10.2008 5:49:02) Šmarjá a kde se dítě setká se střelnou zbraní, pokud nemá strejdu myslivce a tátu vojáka? Zatímco sečnou, řeznou zbraň si může pořídit každý (mezi dětskýma hračkama to reprezentuje atrapa meče nebo dýky, kterou tolik z vás považuje za neškodnou) a každej rok spousta lidí zařve na to, že je někdo propíchne a další mnohem větší spousta se léčí s následky pobodání při rvačce, k získání střelné zbraně je potřeba vyvinout mnohem víc úsilí a překonat mnohem víc překážek. Pokud vám vadí zbraně kvůli tomu principu, že děti si radostně hrajou na zabíjení, což je fuj, pak by vám měly vadit všechny. Pokud zabíjení, které je jen imaginární, nevadí, nemělo by vadit ani zabíjení střelnýma zbraněma, protože ani to dítě na ulicích nevidí a na střílečky v televizi ho snad s vaším útlocitem proboha koukat nenecháváte.
Pokud jde o můj názor, tak hra na boj, na válku apod. ke zvýšení agresivity nevede. Děti, které jsou z jiných důvodů (frustrace, výchovné zanedbání, týrání, osobní příklad na ulici nebo v rodině) agresivnější, si zcela symptomaticky budou na válku hrát častěji, to ale nebude příčina, ale následek. Představu, že když klukovi nekoupím pistolku a tank, vyroste z něj pacifista, považuju za naivní.
|
Ivka | •
|
(30.10.2008 7:55:12) Kde se setká se střelnou zbraní? Tak to je bohužel poslední dobou věc, kterou nikdy nemůžeš vědět přesně. Záměrně jsem uvedla "kamarádova tatínka", protože předpokládám, že vy doma zbraně nemáte (my taky ne, ale nevím, s kým se bude mé dítě v budoucnu kamarádit.) Ale vy jste nějak nepochopily, že makety zbraní nejsou ani tak škodlivé z hlediska toho, že se z dítěte stane vraždící bestie. Předpokládám, že i vy jste se v dětství dostaly k napodobeninám zbraní, možná jste si s nimi i hrály. Jenže dnes je skutečně situace jiná. Zatímco u nás to končilo více méně zdařilými napodobeninami, dnes má dítě reálnou možnost narazit na zbraň. Ano, je krásné předpokládat, že i na návštěvě nad vaším dítětem někdo neustále bdí. A že si majitel zbraně předem zkontroluje, že ji nemá nabitou. Ano, mělo by to tak být, ale ve většině případů bohužel není. Ten příklad, co jsem uvedla výše, se totiž stal. A ne jednou, jen v mnoha obměnách - malé dítě (okolo čtyř let - mimochodem, u luku mu spíš vysvětlíte, že si bude hrát jen pod dohledem, bude to pak pro něj ve starším věku samozřejmé a přijatelnější než to, že si nesmí s pistolkou odběhnout za kamarády, abyste na něj celou dobu viděla) našlo u rodičových známých zbraň. Začalo si s ní hrát. Jednou zastřelilo dítě, které bylo v domě, podruhé samo sebe, to se myslím "jenom" dost vážně poranilo, v prvním případě to určitě končilo smrtí. Jde o to, že takhle malé dítě není schopné pochopit rozdíl mezi hračkou a zbraní, když jsou téměř identické. Nejde o to, že povraždí celou třídu jako v Americe. Ale stejně takové dítě přestává být obezřetné. V tom tkví škodlivost perfektních napodobenin. A barbíny? Jejich hlavní škodlivost spočívá v tom, že nepodporují fantazii. Prostě už všechno mají - hadry, domy, "příslušenství". Fantazie má být základní složkou dětské hry. Současné hračky tuto složku eliminují a všechno dětem předkládají na talíři až pod nos. Mozek se potom vyvíjí nevyváženě.
|
lklasinka |
|
(30.10.2008 8:12:06) Tak s tímhle nejde než 100% souhlasit,
|
|
Kudla2 |
|
(30.10.2008 9:38:57) Já o vyváženost mozku dětí, které si hrají s barbínami, při vší úctě strach nemám ani trošku. Sama jsem měla dvě a jednoho Kena, šila jsem si na ně šatičky a s kamarádkou jsme si neustále hrály na to, jak se milujou
Myslím, že děti (aspoň ty kolem mě) přirozeně tíhnou k hračkám, které fantazii umožňují a podporují - různé chodičky, mluvičky apod. často zůstávají zapomenuté v bedně (tak to bylo u mě). Ale všechno má své meze, asi by dítě nejlépe rozvíjelo fantazii s polínkem zabaleným v hadříku, ale to mi připadá přece jen přehnané.
Re pistolky a míření - mě tatínek odmalička učil, abych NIKDY nemířila na lidi, ani plastovou pistolkou. Takže by mi i dneska dělalo problém vzít evidentní maketu, namířit přímo na tebe a zmáčknout kohoutek - namířila bych ti někam přes rameno. U "pistolky" z klacku by mi to nevadilo, protože tam bych věděla, že nemůže spustit ani náhodou.
Pokud dítě najde na návštěvě nezamčenou, nezajištěnou a nabitou pistoli, je to především neodpustitelná chyba jejího majitele. Na tom trvám, a stejně tak se na rozdíl od Tebe domnívám, že většina lidí je soudná a takové věci nedělá. A i kdyby dítě pistoli do té doby nevidělo ani na obrázku, kdo Ti zaručí, že ho nezaujme a nezačne si s ní hrát?
|
Ivka | •
|
(30.10.2008 10:03:49) Dobře, tvůj názor, možná by neuškodilo se trochu vzdělat. Polínko jistě je super hračka, ale jsou i jiné možnosti.
zajímalo by mě, jak ti pomůže vědomí, že je to neodpustitelná chyba majitele, když ti tím někdo zastřelí dítě. Není lepší takovým situacím předcházet? A promiň, ale myslet si, že na základě zkušenosti s klackem neodolá vzít do ruky opravdovou zbraň, to je hodně mimo mísu. Možná bys nemusela být za každou cenu v opozici. Moc ti přeju, abys neodpustitelné chyby majitelů střelných zbraní nemusela řešit na vlastní kůži....
|
Kudla2 |
|
(30.10.2008 10:30:18) Ivko,
jsem v opozici prostě proto, že mi Tvé názory připadají poněkud absurdní.
Zajímalo by mne, jestli se domníváš, že Tvé dítě by v případě náhodného nalezení nabité odjištěné pistole (které Ti samozřejmě také nepřeju, mluvím čistě teoreticky) bylo zcela v bezpečí a pistoli by ho ani nenapadlo vzít do ruky, protože nikdy nedrželo v ruce dětskou pistolku?
A myslím, že než příliš mnoho číst teorie o výchově je někdy lepší pořádně koukat okolo sebe.
|
Ivka | •
|
(30.10.2008 12:19:01) Nějaké zkušenosti z tohoto oboru mám, ovšem nikoliv teoretické. A můžu tě ujistit, že právě matky, které jsou přesvědčené, že dětem z tohoto hlediska nic nehrozí, jsou pak nejtěžším případům v mojí předmateřské psychiatrické praxi. A skutečně se ukazuje, že dítě, které nemá k dispozici repliky zbraní, snáze odolá pokušení použít zbraň.
Ještě jedna otázka, Kudlo, ty máš nějaké děti? Píšeš totiž jenom, že tě táta něco učil, ale o tom, co učíš ty své děti, jsi pomlčela. Mezi námi, podle tvých příspěvků (které jsou samozřejmě anonymní a tedy samozřejmě nevypovídající) patříš k typu nezodpovědných matek, což je pojem pokrývající posledních asi šest let zpátky, výzkum na toto téma ještě není dokončený, ale podle těch hrubých nárysů, které jsme do loňska vypracovali, tam zapadáš více jak 80 procenty...
|
Kudla2 |
|
(30.10.2008 12:29:39) Ivko, ano, mám dvě děti, 5,5 a 3 roky. A minimálně o tom mladším jsem v tomhle vlákně už psala.
Možná jsem nezodpovědná matka, to nemohu vyloučit. Ale docela by mne zajímalo, jak jsi k takovému názoru na základě mých příspěvků dospěla
|
|
Kudla2 |
|
(30.10.2008 12:37:36) a čemu učím své děti... třeba že když spolu šermujou klackama, musí to dělat tak, aby si navzájem nevypíchly oko.
Střílecí tendence zatím nemají - nemají to moc kde odkoukat, neboť na akční filmy se nekoukají a i u filmů pro děti jim vybíráme takové, jejichž cílem není programové mlácení a naschvály (takový mi připadal třeba Tom a Jerry. Jak to má starší ve školce, nevím, ale také jsem tam hromadné střílecí hry nikdy neviděla. Když ale na obrazovce náhodou zahlédnou střelbu ve filmu, tak se z toho nehroutíme a děti taky ne, vysvětlíme jim, že to je "jen jako".
Takže pistolku toho času doma zatím nemáme, ale neměla bych problém jim ji koupit, pokud o ni projeví zájem. A snažila bych se jim - stejně jako můj táta kdysi mně - vysvětlit, že ani dětskou pistolkou nemají mířit přímo na soupeře.
|
Ivka | •
|
(30.10.2008 17:15:50) "Nezodpovědná matka" by měl být terminus technicus (nejspíš se ale pro pejorativnost označení vymyslí jiný název) označující ženu, která při výchově svých dětí nebere zřetel na to, že se svět a způsob života rapidně proměnil od doby, kdy ona sama byla vychovávána a dospívala v dospělého jedince, nerespektuje ani skutečnost, že se svět zásadně mění i v průběhu prvních pěti let jejích dětí. Protože se množí případy, kdy velmi malé děti končí v rukou psychologických a bohužel i psychiatrických odborníků, hledá se cesta, jak důsledkům takové výchovy čelit. Je logické, že sama matka má problémy vyrovnat se s výchovou malého dítěte a ještě by přitoma měla reflektovat vývoj světové společnosti. V zásadě by se jednalo o hloupost, kdyby tato "hloupost" tak zásadně neovlivňovala životy malých dětí a posléze neneurotizovala dospívající (z toho totiž pramení následné psychopatogenní jevy ¨- život je o interakci. To, že vy - zcela správně - děti učíte, že na ostatní se nemíří ani klackem ani pistolkou, ještě nezaručí, že tyto vaše dobře míněné rady bude vaše dítě respektovat, až se ocitne ve skupině vrstevníků, jejichž rodiče tak osvícení ve výchově nebyli. Dítě nikdy nevychováváte jen sama pro sebe a svoji rodinu, vždy pro svět. A pokud mu koupíte zbraň, sice s doporučením, aby s ní na nikoho nemířil, tím ovšem například stříkací pistolka pozbývá smyslu, ale to už je zase o něčem jiném, ještě mu nevysvětlujete, že na zbraních je něco, před čím by se měl být na pozoru. Naopak, pokud mu jako rodič tuto hračku koupíte, posvětila jste ji naprosto a zcela svým souhlasem. A rady o nemíření jsou jenom rady, protože pokud se dítě skutečně do hry vžije, což je ostatně smysl hry, jekékoliv rady mu vyletí z hlavy. Je jasné, že všechny děti nejsou stejné, některé zákonitosti však vycházejí z lidské přirozenosti a těžko nad nimi zvítězíte). Mimochodem, ta poznámka, nevím už, od koho byla, že chlapečci nemají předurčeno hrát si na vojáčky, že je to věc výchovy, rozhodně není zcela pravdivá. Genetická výbava i zde hraje velkou roli - u některých kluků víc, u jiných méně, ale tento druh hry je jim dle výzkumů skutečně velmi blízký (i u těch kmenů Indiánů, které vedli své děti bez rozdílu pohlaví k mírnému způsobu života, se určitý typ bojových her stejně rozvinul.
|
Kudla2 |
|
(30.10.2008 18:53:35) Ne zcela rozumím té první části - má to znamenat, že matka, pokud bude vychovávat své děti tak, jak byla vychovaná sama, jim způsobí psychologické nebo psychiatrické problémy?
Já se naopak domnívám, že ty skutečně zásadní věci zůstávají po celé věky neměnné, mění se jen kulisy, ve kterých se odehrávají. Děti si odjakživa hrají třeba s panenkami, jen podoba těch panenek se mění. Nebo co se tedy ve světě tak radikálně mění?
Je snad logické, že člověk se přizpůsobuje těm kulisám (tj. kde by před sto lety koupil chlapečkovi dřevěného koníka, dneska mu koupí autíčko), ale nevšimla jsem si (aspoň ne kolem sebe), že by s tím někdo měl nějaký zásadní problém, stejně tak jako s tou interakcí - nežijeme snad ve vzduchoprázdnu, děti se denně stýkají se sourozenci i s jinými dětmi - co je lehčího než jim odmalička určité věci na konkrétních příkladech vysvětlovat? Natož aby někdo skončil na psychiatrii.
A nerozumím ani té výchově dětí pro svět - to je snad bez debat, já si naopak myslím, že pacifisté (jejichž názor jim neberu, ale zásadně s ním nesouhlasím) tak nějak mlčky předpokládají, že když oni budou mírumilovní, celý svět bude taky. Jenže ono to tak není. Jak už tu někdo správně poznamenal, pořád budou existovat zločinci a vrazi, a když budeme všichni pacifisté, jak se jim budeme bránit?
A poslední k těm dobře míněným radám - ne, samozřejmě nevím, jestli je mé dítě v zápalu hry poslechne. Vím jen, že já sama tu zábranu na někoho namířit mám dodnes a to i v zápalu hry (ale třeba u stříkací pistole ji klidně překonám). Jak je to tedy správně? zabránit, aby se dítěti, potažmo dospělému, kdykoli dostalo do ruky cokoli připomínajícího střelnou zbraň?
Pokud je pravdivý ten závěr, tak v dětech ta tendence "bojovat" stejně je. Takže považuji za mnohem prospěšnější naučit je zásady "bezpečného" boje, než je nutit k nereálnému pacifismu. Vybavuje se mi pohádka o Šípkové Růžence, která se o ten trn nakonec stejně píchla, protože nevěděla, co to je.
|
Barča, 2kluci | •
|
(31.10.2008 7:21:57) Já s tebou souhlasím. Jen taková poznámečka, já bych k nikomu "netahala" malé děti pokud mají doma zbraně. Samozřejmě za předpokladu, že to vím. Z okruhu mé rodiny, mých přátel a známých nevím o nikom, kdo by vlastnil střelnou zbraň. Tedy kromě strýce - ten je myslivec a zbraně má zamčené ve sklepě v plechová skříni. Moje děti nikdy nešmejdily na návštěvě po pokojích a skříních, předpokládám, že volně pohozenou středlnou zbraň doma může mít jen psychopat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Eva(Pavlík3,5 Nela1rok) | •
|
(2.11.2008 9:27:36) Já jsem byla taky proti zbraním, bylo mi však řečeno, že svým zákazem způsobím jedině to, že se o to bude ještě více zabývat a toužit po tom. Moje mamka mu koupila pistoli, střílí sem tam a pak stejně někde leží v koutě. U známých s klukama lítají a střílí po sobě. Pak zalezou k vláčkodráze. Myslím, že to k životu patří, jsou to kluci. Zakázané ovoce nejvíc chutná, takže si myslím, že vyloženým zákazem se nic nevyřeší. Určitě bych se přiklonila k názoru, radši ať lítá s dřevěným mečem, umělou pistolí, než se dívá na akční seriály a hraje bojové hry u počítače již v ranném věku. I když k tomu se taky dopracujeme, ne?
|
|
|
|
Linda | •
|
(27.10.2008 14:10:44) Tak nakupování pistolek a mečů se asi vyhnu, páč máme holku. Je mi ale jasné, že mít kluka, tak se člověk nákupu podobných hraček nevyhne, asi jako nás jednou čekají nevkusné růžové obludnosti (ale třeba se jí to líbit nebude . Jenže co by člověk pro dítě neudělal...určitě bych podlehla pokud by se mi něco zásadně nepříčilo a dcera to moc chtěla, tak to koupím. Věřím, že hračky nemůžou samy o sobě napáchat zlo (ani zkazit vkus, na to je ještě brzo), ovšem s výjimkou těch pro miminka (obsahující chemikálie nebo malé kousky). Na druhou stranu dítě asi přežije (skoro) všechno, když si vzpomenu, co vše naše malá olizovala jako batole a co jistě nemělo atesty pro hračky pro děti do 3 let...
|
|
Veronika, školák a předškolačka | •
|
(27.10.2008 16:32:56) Jano, jakmile můj syn začal odrůstat chrastítkům, důrazně jsem apelovala na manžela i příbuzenstvo, aby mu nekupovali žádné makety zbraní. Běhá mi z takových hraček mráz po zádech, zvlášť z kopií moderní bojové techniky. Samozřejmě mi bylo jasné, že se syn s těmi hračkami dříve či později někde setká, ale doma jsem je ze zásady mít nechtěla. Bohužel, někteří příbuzní mne respektují málo a plastové zbraně se objevily pod stromečkem synovi již tříletému. Byla jsem vzteky bez sebe - jak vysvětlit, že Ježíšek, ke kterému má dítě důvěru, nosí takové věci, když já říkám, že jsou ošklivé? Nemilosrdně jsem po pár dnech vyhodila tank a pistolku do koše, syn se po nich sháněl jen chvíli a nějak jsme to nechali nenápadně "vyšumět". Bohužel, takto vyřešit to šlo s tříletým dítětem, později už ne. Těžko vyhodím školákovi hračku, kterou dostal na návštěvě u babičky do ruky a je z ní nadšený :-( Takže vojáčky apod. doma máme, syn jako asi každý kluk je jimi fascinován, hraje si na bitvy ... Já stále opakuji, že se mi to nelíbí, vysvětluji, co zbraně dokážou napáchat a doufám, že s přibývajícim věkem si syn srovná tyto věci v hlavě přirozeně sám. Myslím, že je to asi přirozené u všech chlapců odedávna, vždycky mívali dřevěné husárky a cínové vojáčky, hráli na indiány ... Pokud z toho včas "vyrostou", není to snad nijak nebezpečné. Asi je důležité, aby dítě mělo i jiné zájmy a aktivity, chodilo do přírody, výtvarničilo, četlo knížky apod. a aby bylo vedené k pozitivním hodnotám - potom snad ani hračky - "zbraně" jeho vývoj nijak negativně neovlivní. (PC hry s bojovou tematikou jsou další kapitola, ale tak daleko jsme se naštěstí ještě nedostali, počítač používá syn zatím pouze pod dohledem )
|
*Niki* |
|
(27.10.2008 16:48:16) Veroniko, tohle jsem si také říkala. Potom můj prvorozený, když mu byly 2 roky, dostal k narozeninám sadu nářadí (shlédnul se v Bořkovi). Opravoval, zatloukal, opravdu ukázkově si pěkně hrál. Večer si stoupnul k TV a při znělce Večerníčka na něj namířil vrtačkou, udělal Vrrrrrrrr a řekl: Tak Večerníčku, dej si pozor, zítra tě zastřelím. Když opominu, že na dvouleté dítě to byla docela slušná větná stavba, byla jsem v šoku. Na TV se nedíval (jen na večerníčka a pár minut Kouzelné školky). No někde to viděl. Pak už jsem makety zbraní nijak neřešila (byť je nekupuju). Když chce bojovat, poradí si i beze zbraně... nože na boj si dělají z vařeček... co nadělám Vysvětluju, na boje s nimi nehraju - stejně to dělají (teď už i s tím mladší, který má právě 2 roky, dostal nářadí, shlédnul se v Bořkovi staviteli a střílí vrtačkou a šroubovákem
|
|
Magda & 2 | •
|
(27.10.2008 17:31:38) "Myslím, že je to asi přirozené u všech chlapců odedávna, vždycky mívali dřevěné husárky a cínové vojáčky, hráli na indiány ... atd."
S timhle nazorem ja totalne nesouhlasim. Rozhodne se nejedna o zadnou "prirozenost" ve volbe hracek danou na zaklade pohlavi ditete. Kluci si odjakziva hrali napr. na vojaky, protoze k tomu tak byli vychovavani, protoze to byla takova pred-priprava na jejich budouci odvod k vojsku, nastup do armady...atd. Holky si zase hrajou (obecne) casteji s panenkama, protoze je to jejich budouci priprava na roli matky. Ani argument, ze kluci maji (obecneji) sklony k soutezivosti a agresivnejsim formam hry neobstoji - vyzkumy tyhle nazory nekolikrat uspesne vyvratily...Nechci ale tvrdit, ze podobne "tradicni" rozdeleni roli mezi muzi a zenami, ktere podvedome ve svych detech pestujeme prave vyberem hracek, je spatne....Jenom jsem zasadne proti tomu, aby se to oznacovalo slovy "prirozene". Jinak u nas doma panuje nulova tolerance nasili a jakychkoliv maket zbrani. Svemu 3,5 letemu synovi jsem to vysvetlila, setkal se s tim na hristi a moje argumenty pochopil (alespon se tak tvari a o zbrane ani jine bojove hry nejevi zajem). Kdyz mu byli 2 roky a ja cekala druhe dite, tak dostal k narozeninam panenku a lekarsky kufrik, aby ji mohl "vysetrovat" a zaroven se pripravil na prichod miminka do rodiny. Taky velmi rad (dela, ze) vari a ve skolce vozi v kocarku sveho oblibeneho plysoveho pejska. Mladsi dcera se zase zhlidla v autickach a vlacich, takze v nasi rodine by se dalo rict, ze "genderove" role maji deti uplne obracene (prozatim)...Jinak mame chapave prarodice a v darkach se mirni. Jsem obecne proti tomu, aby byly deti zavalovany darky, k Vanocum si davame napr. kazdy jenom jeden....
|
jana+dani |
|
(27.10.2008 19:34:22) Ja souhlasim z nazorem,ze hracky-zbrane detem nejsou vhodne.Kazdy si svoje dite samozdrejme vychovava po svem.Je to slozitejsi,protoze k tomu i limitovat nasilne porady v televizi....Je to nekdy tezke,kdyz pribuzni na vase nazory neberou ohled.Presto si myslim,ze rozhodujici slovo musi mit rodice a je to hlavne na nich. V Londyne se od minuleho roku postrilelo a pobodalo skoro 20 deti(13-16let)Nejsem si jista to cislo porad roste a ani uz to nestiham sledovat.Ten narust za posledni dobu je rapidni a sokujici.Nesvadim to na hracky-zbrane,spis bych rekla,ze fenomen nasili poslednich par let roste a takhle to pak dopada.
|
Lenelka |
|
(27.10.2008 19:50:30) Jano, tech deti uz je tusim pres 40... Ale myslim, ze zrovna u vetsiny techto deti nehraly hracky jejich detstvi zadnou roli, spousta z tech vrahu prisla puvodne z Afriky, bez rodicu, za "lepsim zivotem". Ziji u pribuznych, kteri jsou tu usazeni, ale prakticky bez dohledu a bez rodiny. To rodinne zazemi si hledaji v gangu. Byl o tom dokument na BBC pred par mesici.
Ale je fakt, ze nasili tu narusta a ja bych synovi v zadnem pripade nekoupila zbran jako hracku. Nicmene ja sama jsem v detstvi pistolky mela, od peti let jsem strilela vzduchovkou a nasilnickou povahu nemam. Myslim, ze to je do urcite miry zakodovano v genech a pak tam samozrejme hraje roli, jestli je ta geneticke zatizeni podporene vychovou ci nikoli.
|
jana+dani |
|
(28.10.2008 9:23:43) jsem prece psala,ze to nesvadim na hracky-zbrane,ale na nasili,ktere je posledni dobou vsude(hlavne v telce)a na vliv vychovy.S hrackama-zbranema nesouhlasim,protoze to k nasili inspiruje.Tim jsem ale nemyslela,ze kazdy chlapecek,co ma pitolku,roste pro kriminal. Stejne to je strasne....Jsem rada,ze jsme se tam od tud pred 2,5 rokama odstehovali(bydleli jsme na Criclewood)Kazdou chvili byla v sousedstvi nejaka vrazda. Mimochodem moje oblibena midwife pravdepodobne odejde,protoze minuly tyden malem zpusobila smrt z nedbalosti jedne pacientce.Ignorovala jeji vysoky tlak,dokonce odmitla ji dat appointment na kontrolu tlaku s GP(Pry to nebylo treba,ikdyz ji bylo spatne)Te zname se pak jeji stav zhorsil,bolelo ji na hrudi,bylo ji spatne,zvracela krev a zkoncina v nemocnici.Udelali ji cisare 4 tydny pred terminem,a byla 3 dny v kritickem stavu.Rodina podala oficialni stiznost...doufam,ze ji budou zalovat.
|
|
|
Veronika, školák a předškolačka | •
|
(27.10.2008 19:59:35) Souhlasím, násilí ve společnosti je mnohem širší problém, než jen dětské hračky. Také mne to děsí, ale na českém venkově to naštěstí zatím nedosáhlo takových rozměrů jako v Londýně. Věřím však, že i tam pomocí dobré výchovy můžete děti uchránit nejhorších vlivů. Snad!
|
Ala | •
|
(27.10.2008 20:18:13) Taky si myslím (viz můj příspěvek níže), že to nesouvisí s hračkami a tím, jestli si děti hrají na vojáky. Když jsme běhali venku s klackem za pasem jako pistolí (a někteří frajeři měli i ty plastový pistole nebo plechový samopaly), tak jsme moc dobře věděli, že je to jen hra na vojáky, hra na střílení a hra na mrtvý (kdo byl zastřelenej, musel dělat mrtvýho), ale nikdy nikoho nenapadlo, aby někomu jinému skutečně chtěl ublížit. Stejně tak třeba při šermování klackem nebo "mečem", případné úrazy byly vždycky nehoda, nikdy ne úmysl. Takže to, že dneska někde přijde puberťák do školy s pistolí nebo nožem a postřílí nebo pobodá spolužáky a učitele, podle mě má příčinu v něčem jiném než že by si jako malé dítě hrál na vojáky nebo policajty. Je teda pravda, že v době mého dětství jsme o chvatech Walkera Texase Rangera neměli ani potuchu a major Zeman ani rada Vacátko nic takového nepoužívali.
|
Magda & 2 | •
|
(27.10.2008 21:22:02) ....jak ale poznas tenkou hranici mezi nehodou a umyslem? Detska napodoba bojovych her BEZ vedomi NEBEZPECNOSTI je podle me to same jako hra s otevrenym ohnem (rozumej doslova i jako metaforu). Navic mi unika smysl bojovych her (krome JENOM BLBNUTI). Jsem asi matka suchar, ale svoje deti chci vychovavat k zodpovednosti ke svemu zivotu, i zivotu tech druhych a nesamozrejmosti zivota jako takoveho. Simulace nasili v detskych hrach je pro me proste neprijatelna a tuhle hodnotu chci predat i svym detem!
|
Linda | •
|
(27.10.2008 21:52:13) Možná ze mě mluví nevědomost, ale v čem spočívá nebezpečí dětských hraček - maket zbraní? Představím si pod tím dětskou plastovou pistolku, proč by to mělo být nebezpečné? Proč by si děti nemohly hrát na zločince a policajty, na bělochy a indiány? To je snad přece normální a všechny děti si takto někdy hrajou...I s klacky, když jim nic jiného nekoupíte...Myslíte, že se třeba děti doopravdy propíchnou plastovým mečem nebo klackem? Opravdu nechápu...
|
Magda & 2 | •
|
(27.10.2008 22:12:56) ...na jednu stranu chapu tvuj uhel pohledu: deti prirozene napodobuji svet dospelych, k realnemu svetu (tj. svetu dospelych) nasili, boj, rvacky i valky proste patri. Chapu, ze deti maji tendenci tohle zcela intuitivne napodobovat (plus vzory z TV filmu, pocitacovych her ci dobrodruznych romanu...atd). Jo, nasili asi k zivotu patri. Ja jenom nejsem schopna si to pripustit a bytostne s tim nesouhlasim....Myslim si, ze je lepsi napodobovat jine vzory, nez ty bojove. Jo, nosime si to ve svem podvedomi, ze v naturu "silnejsi vitezi". Presto si myslim, ze je dobre deti vychovavat v tom smyslu, ze hrat si na cokoli, co simuluje nasili a vytvari potencionalni moznosti ohrozeni zivota, neni spravne.....A maketa zbrane pro me proste symbolem ohrozeni zivota je....
|
Linda | •
|
(28.10.2008 14:39:58) No právě, děti si hrají na všechny situace z které mohou reálně nastat, např. oblíbená hra naší dcery: jedna z nás dvou se topí a druhá je plavčík a zachraňuje ji Nebo je doktorka a píchá mi injekce. Nebo mě zloduch postřelí a musíme volat doktory. Nebo je někdo z nás zloděj a přijde si pro něj policajt a dá ho do vězení (samozřejmě bez soudu a následného propuštění zloducha pro nedostatek důkazů )).Prostě normální hry, které jsou podle mě nevinné. V reálu by bylo stejně nebezpečné po sobě střílet, jako dávat si opravdu injekce nebo se topit, ale ty děti to naprosto chápou, že je to jenom jako...
|
|
|
|
MirkaEyrová |
|
(28.10.2008 0:07:44) Magdo, jenže Tvoje dítě nebude žít ve vzduchoprázdnu. Pominu-li vzpoury příbuzných , tak přinejmenším přijde do školky, školy, menší kluci si budou hrát na střílení (i když jim to pí učka bude zakazovat), větší kluci (školní) se budou věčně prát, hlavními tématy diskuzí osmiletých dětí se klidně může stát pořad typu Kobra 11 nebo Vila vyvolených... Myslím, že není snadné v takovém prostředí vychovat dítě k pacifismu a morálním hodnotám...
|
Magda & 2 | •
|
(28.10.2008 8:24:19) Mirko, muj postoj neni vedomy pacifismus, ja nemam nic proti zbranim jako takovym, jde o to, jakym zpusobem se vyuzivaji - treba sportovni strelba mi vubec nevadi. Mne prijde jenom velmi smutne (a hloupe), ze dospeli nechaji delat male deti neco, z ceho nemaji vubec rozum - ze je nechaji po sobe strilet a predstirat, ze jsou mrtvi...atd. Simulovat, ze nekoho pripravim o zivot a bavit se u toho, mi prijde dost zvracene....Samozrejme, ze moje deti budou zit mezi vrstevniky a srovnavat se s nimi, ale ja bych chtela, aby pochopili, ze nemusi tahnout vzdycky se stadem, aby byli "in", ze byt nekdy outsiderem nebo zastavat "nudne" hodnoty jako ucta k zivotu, je neco, na co muzou byt pysni....
|
Ala | •
|
(28.10.2008 9:17:29) Magdo, hrát na vojáky není "in", je to prostě běžná dětská hra, možná i dost nemoderní a "out", protože se asi hraje už od počátku lidstva. "In" je spíš tvůj odpor k ní. A samozřejmě že při takové hře se simuluje zabíjení a mrtvoly. Jak asi jinak by se taková hra dala hrát? To si mají děti hrát na OSN a řešit svůj válečný konflikt hospodářskými sankcemi a vyjednáváním? Pochybuju že by to někoho bavilo.
|
Magda & 2 | •
|
(28.10.2008 10:33:25) ...tak v tomhle se proste neshodneme. Kazdy vyznava jine hodnoty, to se stava. To, ze si deti hrajou na bojove hry v realu, nebo na pocitaci nebo na to koukaji v TV myslim dost souvisi s tim, jak je nasili obecne vnimano ve spolecnosti. A pravdou je, ze se spolecnost diky novym technologiim zmenila, a v jistem smyslu dost! Pred 30ti lety jsi nemela v televizi zabery z bombardovani mest v primem prenosu, krvave ukazky teroristickych utoku nebo jenom pouhe pohlavkovani poslancu v parlamentu. Ukazky nasili nas obklopuji denodenne, a proto ti treba neprijde divne, kdyz se deti "jako" strileji....je to preci sranda a zabava, a o to tu jde predevsim. Strileli se preci odjakziva! Tohle je podle me pouhy alibismus. Mne nejde o to, vymytit makety zbrani z detskych obchodu, kazdy at si svoje deti vychovava jak chce. Mne jde o nasledujici: az muj syn uvidi kluky, kteri se "jako" triskaji hlava nehlava (a sama musis vedet, ze deti pri hre ztraceji zabrany a nemaji takovy odhad toho, co je uz nebezpecne a co jeste ne), aby se necitil pod tlakem, ze se musi triskat s nima, jinak nebude ten "spravny, neohrozeny akcnak s vecne vytasenym koltem" (trochu nadsazuju). Touha po vzruseni a prebytecna energie lze vybit i jinak, ja v tomhle smyslu vsazim na sport nez na detske pistolky....
|
Ala | •
|
(28.10.2008 11:45:13) Magdo, no právě, před 30 lety tohle nebylo v televizi a hry na vojáky z nikoho agresivního jedince neudělaly. Takže to asi nebude tou hrou, ne? Tak by to spíš možná chtělo zaměřit pozornost jiným směrem než tím, že si malí kluci (i holky) chtějí hrát na rytíře a šermovat plastovým mečem.
|
Magda & 2 | •
|
(28.10.2008 12:17:43) ....v soucasne dobe jsou nase smysly premirou nasili otupeny, natoz smysly nasich deti...a i kdyz mozna deti tusi hranici mezi "realitou" a "fiktivnim svetem hry", tak rozhodne nemaji dostatek zkusenosti, aby vybalancovaly onu tenkou hranici delici "nasili" od "jako nasili" a taky nemaji zadny racionalni potencial pro to, aby vysvetlily, proc se strileji....Ony se strileji, protoze jenom napodobujou vzorce chovani toho, co vidi kolem sebe (v heroistickych pohadkach nebo akcnich PC hrach nebo v TV zpravodajstvi). Tohle uz je opravdu posledni pripominka, rekla jsem vsechno, co jsem rici chtela. MIR s vami! M.
|
Kudla2 |
|
(28.10.2008 17:32:51) Magdo, píšeš "..v soucasne dobe jsou nase smysly premirou nasili otupeny, natoz smysly nasich deti..." a i kdyz mozna deti tusi hranici mezi "realitou" a "fiktivnim svetem hry", tak rozhodne nemaji dostatek zkusenosti, aby vybalancovaly onu tenkou hranici delici "nasili" od "jako nasili" a taky nemaji zadny racionalni potencial pro to, aby vysvetlily, proc se strileji....Ony se strileji, protoze jenom napodobujou vzorce chovani toho, co vidi kolem sebe (v heroistickych pohadkach nebo akcnich PC hrach nebo v TV zpravodajstvi).
Tohle mi připadá tedy TOTÁLNĚ mimo. Jakou přemíru násilí musíme v našem zaplaťpánbu poklidném životě snášet? Čeká na Tebe za chalupou voják, aby tě odbouchnul? Musíš se každý den bát vylézt z domu? Propíchne tě prodavačka v pekárně rohlíkem?
Převážná většina násilí, se kterým se setkáváme, je naštěstí jen virtuální a tomu se dá vcelku snadno vyhnout - aspoň do školního věku nemusí prcek vůbec tušit, že existují nějaké akční filmy, ve zprávách toho násilí moc není a když, rodič může být po ruce, aby to dítku vysvětlil, ne? A "heroistické pohádky" - co přesně tím máš na mysli? Pohádky byly děsné maso odjakživa, a to ještě ty verze z našeho dětství jsou oproti těm původním hodně cenzurované. I když se výjimečně koukám na nějaký film, kde se střílí, a přijdou k tomu děti, nemám problém jim vysvětlit, že je to "jenom jako".
Souhlasím s názorem, že agresivita je prostě v nás a že se jen musíme naučit ji využívat nějakým relativně neškodným způsobem. Což běhání s plastovýma pistolkama a dělání pif-paf dozajista je, a od něho k opravdovému střílení a zabíjení je opravdu hodně daleko. Což potvrdí generace dnešních otců, kteří si s pistolkami a spol., hráli asi skoro všichni a přesto násilníci vyrostli jen z nepatrného procenta z nich.
Bránit programově a úplně dětem v "bojových" hrách považuji za naprostou pošetilost a ulítlost. Dohlídla bych na to, aby si tím, s čím si hrají, pokud možno neublížili (takové zásady, jako že se nemíří šípem na lidi, když někoho škrtíš, tak je dobré s tím přestat, když začne chroptět ) a podobně, vysvětlila bych, že je to "jen jako" a dál bych to neřešila.
Myslím, že většina dětí, je-li vedena normálními rodiči, kteří s nimi občas i komunikují, tohle období přežije bez problémů. Naopak těm "skleníkovým květinkám" IMHO mnohem více hrozí, že až se někdy urvou ze řetězu, nebudou znát míru.
A pokud někdo nechá děti od rána do večera koukat na násilné filmy a nedá si ani tu práci, aby se s nimi o tom bavil a některé věci jim vysvětlil - ano, tam to podle mě asi hrozí, ale to snad není problém většiny těch, kteří sem píší, ne?
|
Magda & 2 | •
|
(28.10.2008 22:42:31) Kudlo, jenom par poznamek na vysvetlenou. Nevim, jak jsou na tom ostatni diskutujici zde, ale ja jsem jedna z tech, ktera je potencialnim nasilim ohrozena v podstate denodenne. Moje bydliste je v miste vysoke kriminality a ja a deti jsme byli nekolikrat svedky nejenom vytazenych zbrani v dobe denniho provozu, ale i vyhruzkami fyzickeho napadeni. Takze ja tady neplacam prazdnou slamu, ja jsem o nasili v nejruznejsich formach mnohokrat intenzivne uvazovala a teprve v momente, kdy se opravdu citis v ohrozeni, ti dojde v zcela jasnych obrysech zvracenost a smesnost jakychkoliv naznaku nasili, ktere jsou provozovany byt i ve forme hry (natoz detske hry). Z tohoto duvodu si nemyslim, ze by moje deti zily v nejake "bubline", ba naopak, jsou o fyzicke konfrontaci diky memu vysvetlovani dost dobre informovani. Proto jim taky otevrene rikam, ze jakakoliv simulace nasili (napr. strileni z pistolek) je spatna vec a deti, ktere si takhle hraji, si nejsou asi vedomy, co jejich chovani, byt na symbolicke rovine, vyjadruje. Vyjadruje akt agrese. A pokud si chce moje dite vybit agresivitu, ma vzdycky moznost volit i jine formy vybiti - napr. sport. A ted k tem bojovym "hram". Bavily jsme se tady doted dost obecne, protoze cemu rikate hry? Je to soubor pravidel, ktere se dodrzuji mezi "hraci", kteri s temito pravidly souhlasi. Zrejme jsem to nespecifikovala zcela jasne: mohu vychazet jen ze sve zkusenosti z detskych hrist, kde se vzdycky objevi nejaky "maly agresor" s maketou zbrane a zacne pobihat kolem hrajicich si deti a tou zbrani je ohrozovat. A pisu zamerne ohrozovat, protoze deti jsou schopne rozumet neverbalnimu chovani a kdyz ti nekdo sermuje pred tvari klackem (nebo plastickou pistolkou) a krici neco u toho, pripadne primo rve: ses mrtvej!, tak to ja povazuju zcela za neprijatelne chovani. Maminky takovyhle agresoru se vetsinou jenom provinile usmivaji a mumlaji neco v tom smyslu: no jo, on si jenom tak hraje. Vzdycky k takovymu klukovi (vetsinou predskolniho veku) prijdu a reknu mu: bez za maminkou a zeptej se ji, co to znamena "bejt mrtvej"! To neznamena valet se chvili po zemi a potom "zmrtvychvstat". Rozhodne si to takhle nemusi interpretovat dite, ktere bylo agresorem prekvapeno a neni soucasti domluvene "hry". Vsechny se tu ohanite tim, ze to je jenom "jako", ze deti jenom tak blbnou, ze si hrajou. Ano, s nejvetsi pravdepodobnosti nedojde ke zraneni, nepropichnou se umelymi meci. Na druhou stranu takovehle chovani ma nesporne "symbolicke vyznamy", ktere si bohuzel deti neuvedomuji. A o to mi jde. O vychove k zodpovednosti si uvedomit, co to doopravdy znamena, kdyz na nekoho namiris zbran, o ucte k zivotu, ktery netouzim nekomu vzit byt jen na symbolicke rovine.... A na zaver k tve citaci meho predchoziho prispevku. Vlivem virtualniho sveta na chapani reality se zabyvaji dokonce i na nekterych studijnich oborech vysokych skol. Nemam tu prostor ani cas, abych to rozebrala v sirsich souvislostech. Ale domnivat se, ze virtualni nasili (a ted myslim jakekoliv predstavy nasili jak v knizkach, filmech, PC hrach...atd) se neodrazi v realite (nebo prinejmensim ve zpusobu chapani reality a realneho nasili jako takoveho) mi prijde jako "zavirani oci" pred zavaznou problematikou. Ano, televize se da detem vypnout. Ale nebudes jim ji vypinat cely zivot. Kdyz to shrnu: Snazim se vychovavat svoje deti k tomu, aby nemely potrebu si "hrat na vojaky", aby se venovaly smysluplnejsi zabave a hlavne, aby si vzdycky uvedomovaly souvislosti toho, co delaji....A myslim si, ze nikdy neni dost brzy na to, zacit tohle detem vysvetlovat...
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 9:18:27) ...chodim za kazdym ditetem v me blizkosti, ktere se chova agresivne a vyhrozuje ostatnim detem zabitim, a to bez rozdilu, jestli se tak chova k mym nebo cizim detem...
|
|
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 9:23:01) ...diskusi na tema vhodnosti zbrani jako detskych hracek jsem zacala v souvislosti s genderovou problematikou....behem diskuse se tohle tema vytratilo, tak jsem prijala zjednodusujici pohled na vec, totiz ze bojovky a strilecky hraji hlavne kluci....z toho vychazi me vyjadreni, ze chodim za klukama. Spravne by to bylo: chodim za vsema detma bez rozdilu pohlavi....Ale to je snad jasny, ne?
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 11:38:47) Hele, Milado, pokud tuhle diskusi beres takhle jednorozmerne a osobne a mas potrebu se chytat kazdyho detailu, tak myslim nema cenu, abychom to spolu dale rozebiraly.... Mir s tebou!
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(28.10.2008 23:12:30) Magdo,
ve vší úctě si myslím, že to hodně přeháníš (možná pod vlivem opravdového násilí, které vidíš kolem sebe.) Mohu se zeptat, jestli žiješ v ČR?
Chlapeček chovající se na hřišti způsobem, kterým popisuješ, by mi také vadil, ale ne kvůli symbolice čehokoli, ale protože by otravoval ostatní, kteří si evidentně zrovna chtěli hrát na něco jiného, a není schopen to pochopit. A být jeho maminkou, tak bych se snažila zrovna tohle nedopustit.
Ale pokud to má dejme tomu nějakou symboliku, ale dítě tu symboliku nechápe, jak ho to může poškodit? V případě, že je to oboustranně chtěná hra? Už jen vzhledem k tomu, že takové hry hrají děti tradičně a od nepaměti (už dědečkové vzpomínají, jak si hráli na vojáky)?
Jestliže se shodneme, že agrese v lidech je a že si ji potřebují nějak vybít, pak nevidím rozdíl mezi sportem a hrou na vojáky - v obou je určitá symbolika boje, v obou je snaha soupeře porazit (a symbolicky "zabít" - u obou je jasné, že je to "jen jako" a dejme tomu takového karatistu většinou ani nenapadne, že by šel po ulici a jen tak pro radost dal někomu ránu do žaludku.Vždyť i ty neškodné" šachy jsou vlastně simulací bitvy a končí výrokem "král je mrtev".
Asi se neshodneme, ale já si na rozdíl od Tebe myslím, že ty "bojové" hry a sporty agresivitu ve skutečném životě nepovzbuzují, ale naopak pomáhají vybít a usměrnit někam, kde neškodí.
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 9:49:35) Kudlo, chapu tvuj postoj. Jsem rada, ze jsme si konecne vyvetlily tu definici "hry", protoze napr. deti skolniho veku dokazi respektovat pravidla hry zodpovedneji nez male deti, ktere ziji ve svem magickem svete a jejich vnimani sveta je znacne egocentricke. Kazdy rodic ma ruzne vychovne nazory, dava duraz na jine hodnoty, coz je naprosto legitimni. V mem pripade jsem opravdu vyrazne proti nasili v jakekoli forme (i v te simulovane). Prirovnala bych svuj postoj napr. k zaprisahlemu nekurakovi, ktery je bytostne presvedcen o skodlivosti koureni. Takovyhle nekurak nepujde s detma do kavarny, kde neni nekuracky koutek (ci neefektivne oddeleny nekuracky koutek), ani kdyby mu obsluha nabidla misto u otevreneho okna a ujistila ho, ze takhle nebude kourenim ostatnich hostu nijak obtezovan.... Jde proste o urcity zivotni postoj, o vyznani urcitych hodnot, ktere nemuzu devalvovat jakoukoliv bagatelizaci. Proto nebudu davat detem do ruky plastovou pistolku a prihlizet tomu, jak po sobe "jako" strileji, i kdyz me budou vsichni ujistovat o tom, ze o nic nejde. Muj postoj neni zadny extremismus, je to pouze realizace mych hodnotovych nazoru, ktere se snazim predat svym detem...
|
|
|
Kudla2 |
|
(28.10.2008 23:19:16) Magdo - s Tvým výrokem Snazim se vychovavat svoje deti k tomu, aby si vzdycky uvedomovaly souvislosti toho, co delaji....A myslim si, ze nikdy neni dost brzy na to, zacit tohle detem vysvetlovat... souhlasím.
Ale na tu hru na vojáky mám opačný názor. Respektive domnívám se, že pokud jako rodiče nabídneme dětem víc možností, jak trávit smysluplně čas a věnujeme jim čas svůj, tak případné hraní na vojáky bude jen jednou z epizod v dětských hrách na všechno možné a vysvětlování těch souvislostí povede k tomu, že se omezí situace, kdy by se doopravdy ohrožovaly.
Toho, o čem píšeš bych se obávala spíš u dětí, které koukají na akční filmy od rána do večera a rodiče se o ně nestarají.
|
|
Kudla2 |
|
(28.10.2008 23:25:56) Jo a ještě k těm hrám - s touto definicí " Je to soubor pravidel, ktere se dodrzuji mezi "hraci", kteri s temito pravidly souhlasi." souhlasím. To, co jsi popisovala na tom pískovišti, by mi taky vadilo, protože by ten kluk otravoval a ohrožoval děti, které by neměly sebemenší zájem si s ním hrát.
Ale měla jsem dojem, že Tvoje výhrady platí i pro případ těch dohodnutých pravidel.
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 10:09:22) Nasili mi vadi obecne ve vsech formach. U nejmensich deti mi vadi, ze se nad tim mavne rukou se slovy, ze z toho deti nemaji rozum, ze si jenom tak "hraji" (ale nejmensi deti neumeji dodrzovat pravidla hry a rozhodne jim nedochazeji souvislosti). U vetsich deti, ktere uz by mely mit rozum, mi zase vadi, ze netravi svuj cas smysluplneni, ale posetilou "hrou o neci zivot". To uz je ale zodpovednost kazdeho z nas, v cem vidi "smysl" a v cem ne. Ja se budu vzdycky snazit nabidnout svym detem jinou alternativu, nez bojove hry ve svych explicitnich projevech nasili, byt vnimanych jen na symbolicke rovine....Porad opakuju to same. Doufam,ze uz je to dostatecne zrejme, co jsem chtela tady v te diskusi sdelit....
|
Ala | •
|
(29.10.2008 10:45:27) Magdo, mohla bys teda uvédt, co považuješ za smysluplnou hru pro školní děti, pokud možno aby je ale zároveň i bavila? Opravdu nevidím, jaký hlubší smysl má třeba vybíjená (není to náhodou taky vlastně bojová hra?), krvavý koleno (vzhledem k tomu, že pije lidskou krev, živí se lidským masem, spí na lidských kostech a přikrejvá se lidskou kůží, tak nevím, jestli bys tuhle hru schválila, navíc v ní maminka posílá své děti do sklepa, kde krvavé koleno bydlí), schovka nebo fotbal, oproti hraní na rytíře nebo na indiány proti bělochum. A samozřejmě že válečné hry svá pravidla mají a musí se při hře dodržovat, jinak by hra byla zkažená (základní pravidlo například je, že kdo byl zastřelen, musí zůstat ležet mrtvej a nepokračovat ve hře, případně se znovu zapojit až po nějaké době).
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 11:35:36) Ala, ja jsem nikde nezpochybnovala, ze neexistuje souvislost mezi bojovyma hrama a tema sportovnima (zejmena na rovine prozivani a stanoveni jasnych pravidel). Sport je pro me prijatelnejsi varianta vybiti energie prave kvuli tomu, ze neobsahuje znamky explicitniho nasili (pripravit nekoho o zivot, zapichnout ho, useknout mu hlavu...atd). Jde taky o to, ze muze casto vzbuzovat rozpaky, kdyz pozorujes deti, jak si hraji na "valku", uz proto, ze v teto hre neexistuje zadny rozhodci, ktery by nestrane dohlizel, a ze deti se nechavaji strhnout dejem a ta hranice mezi realitou a hrou je opravdu tenka....(napr. na hristi jsem zazila skolni kluky, jak tam litali s maketami zbrani a cas od casu "sejmuli" i nejaky to batole, ktery se jim pripletlo do cesty....nemusim rikat, ze byli z hriste rychle vykazani pryc...). Co se tyka hry na krvave koleno - neznam ji, kdyby ji syn prinesl ze skolky, tak bych asi chtela vedet, o co se jedna, jak se ta hra hraje. Pokud by mi vypravel, ze musis nejdrive zapichnout spoluzaka, stahnout ho z kuze a jeho krvave koleno dat do sklepa a tam ho chodit krmit zivym lidskym masem, tak bych rozhodne nadsena nebyla a sjednala bych v tomhle smyslu poradek (chtela bych zejmena vedet, kdo ho to naucil a potom bych si s podobne "postizenymi detmi" dala "vysvetlovaci pulhodinku" - ale jak rikam, nevim, o co se jedna, takze nemuzu soudit. Jinak ja jsem hrala aktivne hazenou, a to je docela dost fyzicky sport, kde jde o primy telesny kontakt s protihracem, ktery je velmi bedlive posuzovan rozhodcim a jakekoliv prestupky jsou sankciovany. Abych ti ale "nahrala", tak bych chtela upozornit, ze i ve sportu se pouziva slovni spojeni "hral jako o zivot", ale to uz bychom se dostaly do dost abstrakni lingvisticke roviny uchopovani sveta skrze pojmy, a to by bylo na uplne jinou diskusi.....
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 11:40:12) ...ti smajlici, co se mi tam porad sami delaji, mi fakt stvou....ja jsem rozhodne bez-smajlikova pistelka.....(poznamka pod carou)
|
|
|
Stáňa a dva kluci |
|
(29.10.2008 12:07:45) Jen trochu jsem sledovala diskusi o hračkách. Sama mám dva kluky, takže se mě to taky týká. Starší syn si asi v 1,5roce sám od sebe začal hrát s klacíkem jako s pistolkou. V televizi to vidět nemohl, do té doby sledoval pouze krtečka. Vím, že budu zevšeobecňovat(Milado promiň), ale u VĚTŠINY chlapců je to dle mého dáno tím, že jsou mužského pohlaví a testosteron a archetypy dělají své.
Tady jde celkově o pojetí agrese a obrany. Já své kluky učím, že si v žádném případě nemají začínat a pokud je někdo agresivně napadne, tak se nejdřív slovně bránit a pokud nepomůže,tak dle situace buď utéct nebo se bránit. Magdo nevím, jestli máš kluky, ale mužský svět je jiný, než ten holčičí. Ač sama jsem pacifista, chci, aby se mí kluci dokázali ubránit. Nebo ještě lépe, aby vyzařovali takovou vnitřní sílu, aby si na ně žádný agresor ani netroufl(to se samozřejmě týká spíše vyššího věku). Oni ti největší násilníci bývají většinou největší zbabělci.
A toho dle mého nedocílím tím, že jim vůbec nedovolím hrát hry na vojáčky, samozřejmě s vysvětlením pravidel. Ono z těch, co se v určitých situacích bojí bránit, protože je někdo učil, že se to nemá, se mohou právě stát otloukánci. Můj manžel má tu zkušenost, strachem z jakékoliv obrany právě přitahoval agresivní typy.
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 13:32:34) Stano, mam starsiho syna (3,5 let) a mladsi dceru. Skolni vek mame zatim pred sebou, takze vychazim pouze ze svych zkusenosti s mymi detmi a jejich primymi vrstevniky nebo z toho, jak jsem prozivala skolni leta ja (nebo muj manzel). Sama za sebe musim rict, ze nepatrim ani mezi uzkostlive matky, ani mezi bojacne zeny, takze ja nejsem vylozene proti nasili v sebeobrane, myslim si, ze mam dobrou fyzicku, ze nejsem submisivni typ a kdyby slo do tuheho, dovedla bych se ubranit. Ale to uz se bavime o nas, dospelych, kteri prosli vyvojem a meli moznost zformovat svoje nazory na zaklade nejruznejsich zkusenosti....Tuhle moznost nase deti nemaji, jsou to takove "nepopsane, ciste duse", v ranem detstvi na nas zcela zavisle a (vice-mene) pasivne prijimajici nas hodnotovy system. A ja chci svym detem predat to, co povazuju za nejvyssi hodnoty, a k jedne z nich patri "ucta k zivotu". Proto jsem proti simulaci nasili v detskych bojovych hrach (kde se primarne o ziskani zivota soupere hraje...), protoze ve sve podstate protireci hodnote "ucta k zivotu". Nepopiram, ze z bojovych her lze vytezit i urcity druh poznani (viz Jita, ale i Kudla nebo Linda), ale pouze za urcitych podminek (a o tech by se dalo dlouho diskutovat). Zaroven si myslim, ze je potreba deti seznamovat s problematikou nasili postupne a jsem rozhodne proti tvrzeni, ze deti dokazi dusledne rozlisovat hranici "nasili" od "skoro-nasili". To, co vidam na detskych hristich, me v tomhle nazoru jenom utvrzuje....
|
Stáňa a dva kluci |
|
(29.10.2008 13:42:31) Magdo, u sebeobrany(lépe o způsob reakce) ale vůbec nejde jen o dospělé, už do školky je potřeba děti připravovat na to, jak zareagovat, když se k nim někdo bude chovat násilně, vytrháváním hraček počínaje, přes strkání až po plácání a facky. A to ještě nejsme na ZŠ. Tam už je to o dost drsnější. A zvlášť mezi kluky. Manžel mi taky hodně vyprávěl. Máš pravdu v tom, že je potřeba vést děti k úctě k životu. Teď jde jen o ten správný způsob a není to tak černobílé, no určitě nad tím budu přemýšlet, teď se musím přenést do reality všedního dne a jet nakupovat.
|
|
|
|
Jíťa | •
|
(29.10.2008 12:29:05) Magdo,
Myslím si, že i napodobeniny zbraní můžou děti obohacovat a pozitivně rozvíjet. Jakou jinou formou hry bys je chtěla naučit, že je správné se zastávat slabších, nebo že člověk má bojovat za svoje práva? To je totiž to, co se děti při hraní si se zbraněmi můžou naučit, pokud k tomu mají i nějaké vzory v pohádkách a příbězích, případně i PC-hrách.
My si hráli na válku, na fašouny a partyzány, na četníky a zloděje, na indiány, na rytíře atd. To nebyla jen hra o tom, že se navzájem "jako" pozabíjíme. Všechny ty hry měly jeden společný základ - boj dobrých proti zlým. A stejně jako ve skutečném životě, někdy vyhráli ti dobří, jindy zlí.
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 12:57:35) Jito, tvoje interpretace bojovych her s ideologickym podtextem mi prijde mnohem presvedcivejsi (a prijatelnejsi) nez "nemastny-neslany" nazor, ze simulace detskeho nasili je v pohode, protoze to je jenom jako. Samozrejme, ze nase deti se drive nebo pozdeji budou muset vedome zaclenit do pravniho statu a pochopit jeho pravidla vcetne pravidel ozbrojenych a vojenskych sil a jejich pouziti. A ver tomu, ze ja jsem velky narodni ideolog a diky studiu historie se orientuji i ve valecnych dejinach, zpusobech boje a obrany...atd. Ja svoje nazory proti nasili "nemastim" od stolu, ja se tim aktivne zabyvam, a proto vim, ze nic neni tak jednoznacne, jak se tady presentuje (a to vcetne mych nazoru).....
|
|
|
Ala | •
|
(29.10.2008 16:53:23) Magdo, já přeci nemluvím o sportu s rozhodčím, který posuzuje dodržování pravidel, já mluvím o tom, že si děti samy hrají fotbal a u toho se musí o pravidlem a faulech domluvit samy. A chtěla jsi, aby děti hrály něco smysluplnějšího než bojové hry a já se tě tedy ptám, co je smysluplnějšího na tom, když se děti spolu dohodnou, že budou hrát fotbal, vybíjenou nebo na schovávanou (krvavý koleno vynechávám, evidentně nevíš o co jde), než že budou hrát na bělochy a indiány. Na to jsi mi neopověděla, jaký je v těch prvně uvedených hrách hlubší smysl oproti hře bojové.
|
|
|
|
|
|
|
|
Ala | •
|
(28.10.2008 19:20:14) Magdo, to si jako myslíš, že děti věří tomu, že ten klacek je opravdovej meč nebo puška a že je možný někoho klackem skutečně zapíchnout nebo zastřelit? Myslíš, že děti nechápou, že je to jen jako? Když si tvoje dítě hraje na doktora, tak si opravdu myslí, že je doktor, a nechápe, že je to jen jako? Když bude druhému dítěti jako operovat břicho, tak si myslí, že mu tím klacíkem nebo tužkou opravdu rozřízne kůži a vytáhne mu střeva z těla? Myslíš, že děti jsou tak hloupé nebo co? Mimochodem, pokud nějaké dítě není schopné rozeznat takovýhle rozdíl mezi hrou a realitou, tak s ním asi opravdu nemusí být všechno v pořádku.
|
|
|
|
|
Magda & 2 | •
|
(28.10.2008 12:03:19) Alo, tvoje poznamka o OSN a reseni valecnych konfliktu hospodarskymi sankcemi je docela vtipna! Proto mi to neda a pokusim se Ti porozumnet. V otazce detskych bojovych her asi hodne zalezi i na tom, jestli jsi je zazivala v detstvi a jake vzpominky na ne mas. Ja jsem si v detstvi na nic takoveho nehrala, ani me to nelakalo. Ale dovedu si ted predstavit, ze treba v takovem skolnim veku, muze mit bojova hra i mirny nadech erotiky - predstav si, ze ty a tvuj spolubojovnik jste byli prave zastreleni, padate do travy, telo na telo, zrychleny dech, vune vlasu a takhle se tam jako mrtvoly nejakou chvili po sobe valite....Tohle je jenom moje predstavivost, ale je mi potom hned jasnejsi, ze pro nekoho to muze byt prijemna vzpominka na cely zivot, ktera se odehrava v kulisach bojovych her (mozna proto jsou vnimany jako neskodne - protoze v nich v tomhle konkretnim pripade jde spise o erotiku, nez o zabijeni....)..... Jinak jsem taky cetla kovbojky, ale uprimne se musim priznat, ze ja jsem vzdycky fantazirovala o kmenove funkci SAMANA s rohama na hlave, ktery tanci ritualni tance, huli s nacelnikama dymku miru a posvecuje svoji magickou silou prave ony mirove procesy sjednoceni a spoluprace narodu....Mej se. Ted uz fakt koncim. M.
|
Ala | •
|
(28.10.2008 19:25:10) Ne, Magdo, to se dost mýlíš, žádná erotika v tom nebyla, šlo o to zabít co nejvíc nepřátel (fašistů nebo bělochů) a sám přitom nebýt zabit. Z vlastního zabití nikdo radost neměl ani se při tom po nikom jiném neválel (abys totiž byla dobře krytá, je lepší se plazit sám než ve skupině, to je pak snadnější někoho z vás trefit, víš?).
|
|
Barča, 2kluci | •
|
(29.10.2008 7:59:00) No a můžu se zepta co ty a drogy? Tvoje fantazírování mě příjde stejně závadné jako hra s pistolkou. Jinak mě zaráží, že žiješ ve stálém ohrožení svém a svých dětí. Není rozumnější něco s tím udělat ? Což se snažit své děti chránit např. tím, že se přestěhuješ tam, kde je bezpečnějí. Argument, že to nejde neberu, protože když se chce všechno jde - hlavně když jde o DĚTI.
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 13:35:05) Ano, souhlasim s Tebou, moznosti tu vzdycky jsou....
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 13:59:55) Ano, souhlasim s Tebou, moznosti tu vzdycky jsou...a to ve vsech aspektech zivota, jak pri vyberu bydliste, tak pri smerovani her tvych deti...Zaroven je posetile se domnivat, ze muzes dosahnout vseho najednou. Casto musis volit mezi mensim zlem a ne vzdycky musis pred zlem utikat pryc. Taky je dulezite rozlisovat mezi obecnou diskusi na dane tema a konkretnimi pripady...
|
Barča, 2kluci | •
|
(29.10.2008 14:32:11) Jasně, diskuse by měla být obecná bez napadání. Mě se jen nelíbí šmahem odsoudit matky a děti, kteří prostě s hračkama typu pistolka nemají problém. Můj syn např. by ti od 6let řekl, kdy jaká zbraň byla vyrobena, technické parametry, účel, využití v boji. Tak by ti mohl celkem na slušné úrovni vysvětlit strategii různých válek. Opravdu ho nepovažuji za "psychouše" který vystřílí např. školu. Kromě vzduchovky a el.zbraně na aersoft jsme nikdy doma nic neměli, můj manžel má dokonce modrou knížku - tak tam okouzlení vojnou taky není.
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 16:30:31) Barco, je mi lito, ze si to beres tak osobne. Ja vskutku nemam nic proti rodicum, kteri podporuji sve deti v pouzivani fiktivnich zbrani behem hry. Mne to fakt nevadi, pouze do te doby, nez takovyhle "na oko" ozbrojeny dite nezacne ohrozovat dite moje, ktere je vychovavane k tomu, ze pistolky jsou ve skutecnosti velmi nebezpecne....Ja jsem se do tehle diskuse zapojila na zacatku s uplne jinou tezi, totiz jestli je nasili opravdu blizsi vice klukum, jak se o tom porad mluvi, nebo jestli to neni spise dano nasi vychovou, ze k tomu kluky vedeme vice nez holky (klasicke genderove rozdeleni roli)....Ale tahle debata vysumela a zustalo jenom u toho simulovaneho nasili behem detskych her - jestli za tim hledat hlubsi vyznamy a souvislosti nebo jestli je zcela neskodne? Tohle jsou otazky, na ktere si musi odpovedet kazdy rodic sam, ja jsem jenom prezentovala svuj pohled na danou problematiku, ktery je nadepsany v nazvu prispevku, od ktereho se vyvijela diskuse: Hracky -zbrane - nesouhlasim. To je vsechno. Ja bezhlave nekritizuju a neodsuzuju, ja se jenom snazim komunikovat.....
|
Barča, 2kluci | •
|
(30.10.2008 7:10:44) Ale já to zase tak osobně neberu, neboj. Prostě je i jiný úhel pohledu a ten jsem se ti chtěla nastínit. Já se zbraní bojím jak čert kříže, ale co nadělám, synovi jeho směr zájmu zakazovat nechci - zvlášť když nejde o "násilí", ale o podstatu zbraně, výrobu, vývoj. Jednou jsme se dívali na dokument o vývoji zbraní (já to jen měla jako kulisu, syn to sledoval) a já mu řekla, jestli mu nevadí, že pokud se bude vojenství (a on chce směr vývoje zbraní studovat) věnovat tak je vlastně potencionální vrah. Na to mi odpověděl, že jsem naivní, protože naše společnost není ještě tak vyspělá, aby se obešla bez zbraní. Bohužel jsou tu národy, které zbraně vyrábí kvůli podrobení si jiných a jsou národy, které zbraně musí vyrábět kvůli obraně. Pistolka ještě nikoho, dle mého, nezkazila. Nutné je právě (jak ty sama zdůrazňuješ) vysvětlovat proč máš názor takový jaký máš, proč je dle tebe ta věc špatná - prostě diskutovat i s malým dítětem, samozřejmě z ohledem na jeho věk. Tím podle mě dokážeš víc, než jen rezolutním zákazem "pistolek" a orientování se na bábovičky a plyšáky.
|
|
|
|
|
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 16:18:16) Teda ty mi davas, Barco! Moje eroticke fantazie v bojovych kulisach souvisi spise s cetbou klasicke literatury, zejmena Rolland, Remarque a Hemingway - Komu zvoni hrana - tu miluju. Jsou to autori, kteri zasazovali dej do valecnych let a je to jedina moje "prijemna" asociace v souvislosti s bojem/valkou/nasilim...atd. Ja fakt zadne jine zkusenosti s bojovyma hrama nemam (ani aktivne na PC), jako dite jsem si na nic takoveho nehrala, protoze jsem se plne venovala sportu a tudiz jsem nikdy nepochopila smysl takovyhle her. Co se tyka te druhe fantazie, ja proste misto zamecke pani chtela byt samankou, nevim, jak to souvisi s drogama, jestli myslis tu narazku na huleni, tak jo, na vejsce jsem hulila cigara, ale tedko, co mam deti, vzal cigara cert.....
|
|
|
|
|
Linda | •
|
(28.10.2008 14:43:25) Fajn, že nemáte nic proti sportovní střelbě. Ale co vojáci a policie, ti přece taky mají zbraně a my je potřebujem, protože jinak by nám agresoři přerostli přes hlavu! Není myslím správné vyvolávat v dětech odpor ke zbraním, protože ne každý, kdo má zbraň, je zločinec....
|
Barča, 2kluci | •
|
(29.10.2008 7:56:23) Při čtení diskuse si připadám jako vyvrhel. Jako malá jsem si s klukama na vojáky apod. hrála velice ráda. Můj starší syn měl vojáčky od mala, makety pistolek, meče apod. taky. Strategie na PC ho zajímaly právě z válek. Jeho četba - encyklopedie zbraní, historie boje - válek (samozřejmě mimo jiné). Od 15let se věnoval aersoftu (nevím jak se to píše) což znamená vojenská výbava, jde především o strategii boje, ale "zabíjení" se při tom nevyhne. Jinak dnes má rok před maturitou a rád by se dostal na VŠ vojenskou, nebo histrii. Nikdy se nepral, tedy jednou ve školce, ale to se konečně začal bránit jednomu "agresivnímu" chlapečkovi a vyloženě na naši radu. Asi navštívím psychologa, protože z některých příspěvků mám vyloženě deprese jak jsem jako zodpovědná matka zklamala. Plastová pistolka ještě nikoho nezkazila, ale pokřivené názory ano. Což takhle se soustředit na výchovu a vysvětlování různých situací. Jinak můj syn měl spolužáka na ZŠ (než přešel na 8letý gympl) a ten si právě hrál s panenkami, byl to opravdu hodný kluk, až na to, že odmítal navštěvovat klučičí záchody, odmítal si s klukama hrát. Později to byl právě on, kdo byl agresorem a celkem dost hnusně napadal. Ono chování dětí opravdu o hračkách nebude.
|
|
Magda & 2 | •
|
(29.10.2008 16:50:09) Lindo, omlouvam se, ze jsem nestihla odpovedet na tvoje prispevky drive, i kdyz jsem o nich premyslela. Pamatuju si tvoje nazory na zbrane z minulych diskusi a vim, ze jsem te v tvych tezich vice- mene podporovala. Ja jsem taky drzela opravdovou zbran v ruce a mirila jsem s ni - na terc, presto se sportovni strelbe aktivne nevenuju. Prave proto si s hlubokou zodpovednosti dokazu prestavit skutecny vyznam toho, kdyz vlastnis zbran a na nekoho miris - musis mit v te chvili v hlave srovnanych spoustu veci, aby jsi mohl byt plne zodpovedny za sve ciny a zaroven ctil obecne lidske hodnoty jako je "ucta k zivotu"....Mozna proto mi prijde absurdni, ze si deti s maketama zbrani tak bezstarostne hraji a rodice je v tom podporuji....Az budou moje deti vetsi a pravne zodpovedne a projevi zajem o to se seznamit se skutecnou zbrani, tak jim v tom branit nebudu. Nebudu se ani psychicky hroutit z toho, kdyz z nich budou vojaci nebo policajti....Ja nejsem zaryty pacifista. Mne jenom k detskemu svetu boje a imitace nasili nesedi a je opravdu velmi zavadejici jenom tak z fleku odpovedet na otazku, jestli detske pistolky k nasili podnecuji nebo ne....
|
Linda | •
|
(29.10.2008 23:05:10) To je dobře, že nejsi zarytý pacifista Já zase nejsem žádná vojanda ani policajtka Jenom můj názor je asi takový, že násilí bohužel na světě je a je lepší na to být připravený. Zároveň mám pocit, že lidi, co vlastní legálně zbraň a chodí si zastřílet, jsou absolutně neškodní nadšenci a zodpovědnost za zbraň si plně uvědomují. U dětí a hraček je to samozřejmě něco jiného, děti různě blbnou, jenže to je zas něco jiného...Chápu, že tě provokuje, když se děti jakoby baví tím, že někoho zastřelí...ale ony se i jakoby baví tím, když si třeba hrajou na doktory a někdo je nemocný a třeba mu píchaj injekce nebo ho operují...Mně to přijde podobný.
|
|
|
|
|
|
Ala | •
|
(28.10.2008 9:12:54) Magdo, tobě uniká smysl bojových her, ale co jiného je třeba fotbal, který doporučuješ svému synovi, když chce poměřit své síly s jinými, než jenom trochu jiná forma bojové hry? Prostě se děti rozdělí na dvě party a hrajou hru, ve které jedna parta vyhraje. Největší problém stejně vždycky vznikal u toho rozdělování, protože nikdo nechtěl bejt fašista ani běloch (proti indiánum). A jak rozeznám nehoddu od úmyslu. Docela snadno, prostě jsme samozřejmě z domova byli vychovaní tak, že nesmíme druhým dětem ubližovat. To ale neznamená, že spolu nemůžeme šermovat klackem nebo mečem z překližky a že při tom nemůže dojít k úrazu. A pokud je tady ta debata o tom, že tímhle způsobem se v dětech nějak probouzejí agresivní sklony, tak právě s tím nesouhlsím, protože pokud tvrdíte, že v současnosti jsou děti a mládež mnohem agresivnější, než byly dříve (a je pravda, že před 30 lety se děti mezi sebou asi nestřílely a nebodaly nožem), tak právě tohle podle mě dokládá, že tyto hry na to nemají žádný vliv. Já totiž popisuju běžný způsob her, které hrály všechny děti v mém okolí v době před 30 lety a naše matky to nijak neřešily, plastové stříkací a kuličkové pistole jsme měli, i plechové samopaly, kterým díky nějakému škrtátku lítala z hlavně jiskra. A děti se navzájem nezabíjely. Dnes tady propagujete žádné vojenské hračky a žádné vojenské hry, ale přitom máte strach, že děti se navzájem někde pozabíjejí. Proto říkám, že ta agrese není způsobená těmi hračkami nebo hrami, ale něčím jiným.
|
MirkaEyrová |
|
(28.10.2008 12:24:19) Je jedna zásada. A to, že agresivita NEVZNIKÁ, ale JE. V dětech i v dospělých. Jen jde o to, jak agresivitu, která už tu JE, VYBÍT, dostat ze sebe ven. U dospělých lidí se agresivita neprojevuje jen tím, že vezmou samopal a postřílí pár svých sousedů, ale třeba už jen tím, že šéf sprdne podřízeného, ten přijde domů a je protivný na manželku a děti, nebo třeba i "jen" v agresivní slovní netoleranci vůči čemukoliv, co se znelíbí (sporných témat se najde v běžném životě tucty, jen z témat běžných na Rodině třeba ve kterém věku vysazovat dítě na nočník, jestli používat jednorázovky nebo látkovky, nebo jestli porody doma nebo v porodnici).
Takže nejde o to potírat agresivitu, ale vyhledávat správnou formu jejího vybití. Někdo tu citoval Matějčka, tak já ho ocituju ještě jedním bonmotem - kluk, který nekope do mičudy, bude kopat do lidí (teda nepamatuju si to doslovně).
Chci říct, že máš sice bohulibý úmysl vychovávat děti k tomu, aby po sobě nestřílely, jenže děti jsou děti, živé, neposedné, plné energie, a spoustu našich plánů si klidně převrátí vzhůru nohama. No uvidíš, jak se Ti Tvé úmysly bude dařit uskutečnit. Jen se přimlouvám, abys své potomky moc neodsuzovala za to, když Tvé naučky nepřijmou a stejně si budou hrát na střílečky; mně se to taky nelíbí, ale je to normální, protože nás to obklopuje. Když střílečky neuvidí doma v televizi, na počítači ani s vlastním příbuzným, stejně se - mimo domov - najde tisíc příležitostí, při kterých se "střílet" naučí. Taky to trpně toleruju, radost z toho nemám, ale co mi zbývá...
|
|
|
|
|