petrstana |
|
(23.10.2008 21:57:29) Já jsem také bezradná.Malýmu byl rok a v noci vstáváme po půl hodině a to vážně.Nikdo mi to nevěří, ale babička po jedné noci kdy nabídla hlídání vzdala svou roli hlídací babičky, se slovy "tohle nezvládnu". Když máme dobrou noc tak se vyspíme 2 hodiny v kuse, ale to je zřídkakdy.V 8 ho uložím unaveného k smrti a za hodinu se ozve řev který nejde utišit až do rána.V noci už máme s přítelem "šichty" protože to nejde zvládat.Přes den je to ale super dítě(usměvavé, mílé a spokojené). Tak v čem je problém??
|
kunhutka |
|
(23.10.2008 22:26:45) Kazde dite se v noci probouzi, problem je v tom, ze pokud nevi, jak se samo uspat, tak vas k tomu vyzaduje. Takze v prvni rade bych odbourala uspavani. Davejte ho do postylky unaveneho, ale ne spiciho, aby se naucil usnout bez vasi pomoci. Prvni dve tri noci budte u nej dokud neusne, pak se pomalu presunujte kazdou noc bliz a bliz ke dverim. Pokud se v noci vzbudi, pohladte ho, tise na nej mluvte, ale hlavne ho nezvedejte z postylky. Take pokud nespi dost ve dne, je prilis unavene, coz paradoxne vede k castejsimu probouzeni. Zkuste si precist nejakou knizku o detskem spanku, je jich spoustu a obsahuji vesmes stejne rady, mne se povedlo diky jedne knizce bez problemu naucit obe deti ve 4 mesicich usinat samotne a spat celou noc.
|
1.3Magráta13 |
|
(24.10.2008 8:05:29) ...na jednu stranu tě chápu. Taky jsem přemýšlela podobně, i když bych své názory přeci jen formulovala citlivěji. Ale co podle tebe dělat v takové situaci?
Starší dítě rozhodně nezanedbávám. Navíc má ještě otce a babičku s dědou po ruce, je už velká, je jí 9, takže i tu večeři si zvládne udělat a kolikrát nakrmí i mě Fakt mi godně pomáhá a je natolik rozumově vyspělá, že ví, že jí máme rádi, i když se teď všechno točí kolem syna.
O sobě bych řekla, že jsem klidná a vyrovnaná. Nakonec už první mateřství mě trocu vycvičilo. Neřeším každou blbinu, nepozoruju přehnaně svoje děti ani si nepředstavuju různé katastrofy. Jsem ve výchově celkem důsledná. Můj muž je téměž flegmatik.
Ale tohle je něco jiného. Samozřejmě jsem unavená, nevyspalá, občas protivná, ale jde o to, že takový pláč nepovažuju za bormální. Podle mě to dítě asi má nějaký důvod plakat a mě mrzí, že mu nedokážu pomoct, aby se netrápil. Proto jsem ráda i za to odeslání na neurologii. Samozřejmě bych ho nedala za nic na světě, i když v žertu říkám, že ho prodáme na trhu. A sjem tak nechutně masochistická, že bych klidně chtěla dítě ještě jedno.
|
SARKA DVE DETI | •
|
(24.10.2008 8:59:19) Vážim si tve odpvedi. Pises ze je mimi klidne v satku- mozna ja jsem byla od svych deti tak vycvicena, ze jsem se o odlozeni ze satku ani nepokousela, naucila jsem se tak chodit i na wc, varila jsem( davala jsem bach na opaření),sekala jsem sekackou travu, jedla jsem s tim, a znas metodu pevneho zavinuti? nechci poucovat, jen se podelit o to co me fungovalo. jen do sprchy a oblekat se neslo..
prijde mi divne, že dokud se dite nenarodi, je absolutne v poho a po narozeni tahle plakat, musi to mit nejaky duvod, ne?
stravou to asi nebude, ja jsem nemohla kojit vubec
|
1.3Magráta13 |
|
(24.10.2008 9:41:46) Jo Jo, taky právě v šátku dělám téměř vše, ale jsou chvíle, kdy ho potřebuju sundat a oddychnout si. Navíc, když se v šátju dosyta vyspí, začne se v něm mlít a stejně řve. Nenechávám ho plakat zbytečně, ale jak jsem psala, teď už bulí i když ho chováme. Jasně že ne vždycky, taky píšu trochu s nadsázkou, ale podle mého pláče moc. Vidím, jak jr unavený a pláče únavou... Je unavený, protože nespí a nespí, protože je unavený. Přes noc spí tak 6 hodin, přes den tak 2x půl hodiny v něčí náruči nebo v šátku... Jo a pevné zavinutí ho rozběsní do nepříčetnosti. Dcera je taky dost průbojná, tak třeba jen synek dává najevo své sebevědomí.
|
perdita |
|
(27.10.2008 9:11:06) Magrátko, my se přece trochu známe, ani jsem nevěděla, že máš čerstvé miminko. Nemám čas číst všechny příspěvky, to ty asi taky ne. Obě moje děti řvaly kudy chodily, to první bylo šok, to druhé... byla jsem přesvědčená, že jsem tak v klidu a tak vyrovnaná, že se mi to stát nemůže. Stalo se. O nějakém: žehlíza, zatímco miminko spí, se mi mohlo jen zdát. Ale všechno jednou skončilo. Musím říct, že Amy má záchvaty nevysvětlitelného, srdceryvného pláče i v pět letech, ale většinu času je to bezvadná holka. Syn z toho vyrostl dáno, je hypersensitivní - fyzicky i psychicky, ale je to už nesmírně samostatný, odvážný kluk s obrovskou disciplínou - kterou díky svému hendikepu fakt potřebuje. Prostě ono to skončí, Vojtíšek bude chytré, citlivé, vnímavé dítě, ale bude to dobrý. Drž se!
|
|
|
|
|
petrstana |
|
(26.10.2008 19:19:37) Ale v postýlce už nejsme dávno.Spát u nás v posteli si vydobil od 6 měsíce.
|
kunhutka |
|
(27.10.2008 16:15:43) I to by ses mela snazit odbourat, protoze deti, co spi s rodici v posteli, se probouzi casteji...
|
|
|
|
|