| Linda | •
 |
(15.9.2008 17:09:20)
Hm, to je docela problém, asi bych ještě vydržela, musí si zase zvykat na nové prostředí a jestli tam je od začátku září - tedy 14 dní, tak má asi ještě nárok brečet a protestovat. Je to fakt těžké zjistit, nakolik si chce dítě "vyřvat" něco, co se mu nelíbí, a nakolik tam skutečně trpí...
|
| martina | •
|
(15.9.2008 17:32:37)
ahoj, cekali jsme asi 3 tydny...kdyz jsme pro nej prisli, tak tam sedel, nehral si s detma...byl nestastnej..rano priserne rval...a jelikoz jsem do prace moc enmusela, ak jsem si ho jeste nechala doma. udelala jsem dobre. ale kazda mame urcite jine podminky. ahojky
|
| Majda | •
|
(15.9.2008 18:37:17)
Ahoj, mám 5.5 letého syna, který nastupoval do školky přesně ve třech letech (skoro na den). Ze začátku chodil jenom na chvilku a bylo to bez problému. Po týdnu jsme ho zvykali na spaní a postupně prodlužovali pobyt až do odpoledne. Ze začátku se moc těšil, je to jedináček, ale jsme taková společenská rodina, takže byl zvyklý být hlídaný a i na kolektiv dětí. Asi po 14 dnech si myslím, že mu došlo, že už to není jenom na zpestření, ale že to bude na pořád a začaly scény. Ráno už v autě po cestě hlásil že do školky nejde, že ho bolí bříško a pod. Do třídy už jsme šli s brekem. Ten ale trval pár minut. Několikrát jsem měla možnost si to ověřit, když jsem třeba počkala za dveřmi třídy a poslouchala, jak řádí. Za pár minut bylo po breku a za chvíli si spokojeně hrál mezi dětmi. Někdy v průběhu října se zklidnil a od té doby dobrý. Trochu něžnější průběh má nicméně každý začátek školkového roku. I když má stále stejnou paní učitelku a se všemi dětmi je kamarád, pořád těch prvním pár dní teskní. Myslím, že děti obecně nemají moc rádi změnu a nevěřím, že tříleté dítě dokáže analyzovat a nebo jenom vůbec popsat svoje pocity dopodrobna. Prostě se mu nechce ráno vstávat a vadí mu, že se situace najednou netočí kolem něj.
Neviděla bych problém v nové školce, souhlasím s názorem, že taky nemusela být školka vůbec žádná a nevěřím tomu, že normální dítě bude mít trauma ze změny. Během těch několika málo dní si ani asi na původní školku nestačilo zvyknout. U nás hodně pomáhalo, když si brečího prcka paní učitelka posadila na klín, vzala do náruče a pod. A taky dost nekompromisní přístup v rodině. Prostě musíme jít do školky, protože maminka i tatínek musí do práce, abychom měli korunky a mohli za ně nakupovat atd. Po třech procesech zvykání ve školce si myslím, že je to ten nejlepší postup. Prostě klidně a sebejistě. Určitě může nastat situace, kdy prcek na školku prostě není zralý a odklad na další rok to může vyřešit, ale neřekla bych, že je to tento případ. Určitě bych komunikovala s učitelkou. A rozhodně bych to nevzdávala. Někdy mi přišlo, že jsem z toho byla víc vynervovaná, než malej.
Držím palce!
|
|
| Neznámá | •
|
(15.9.2008 18:40:35)
V životě bude nešťastnej ještě mockrát a bude si s tím muset nějak poradit. Dětství je příprava na život. Pokusila bych se zjistit jestli mu někdo neubližuje a pokud ne, nechala bych ho se s tím poprat. Odklizet dítěti překážky z cesty se může dost nevyplatit. Ostatně to lze pozorovat už na dnešní porevoluční mládeži, která často prošla výrazně liberální výchovou. Jsou to mnohdy rozmazlení, neschopní dacani, kteří se se životem poprat nedovedou a tak to řeší porůznu... třeba drogama.
|
| Znama | •
|
(15.9.2008 18:58:28)
Neznama hele, ty drogy lmaji ruznou pricinu, zrovna treba mala laska, moc zakazu, moc povoleni, museni vydrzet vsechno, proste, bezmocnost, dekuji, tak jestli mam moznost pro sve dite neco udelat, tak se do te skolky podivam poradne, jaky jsou ucitelky, jaky jsou deti, jsou oblibenci a sefove co to tam vsechno mlati, vis ja jsem ted byla celej tyden ve skolce to co jsem tam videla me nepotesilo, moje dite tam chodit nebude, a kdyz tak az mu budou ctyri, tri roky to je malo, to te ti 6lety mlati na potkani, co z toho mas, ze tvoje dite se nauci ze se ho nikdo nezastane, ze to tak je, my mame dost problemu i bez skolky, zivot tezkej je i tak
|
| Neznama | •
|
(15.9.2008 19:03:41)
Ale no jistě... já jsem jen reagovala na některé přemrštěnosti co se týče opečovávání dnešních malých dětí... jinak máš pravdu, důvody např. pro braní drog jsou různé. Mimochodem pracuju s drogově závislými a jedna z nejčastějších příčin jsou hyperprotektivní matky. Psala jsem, že bych se snažila zjistit jestli mu někdo neubližuje... .
|
|
|
| hm, | •
|
(15.9.2008 20:27:27)
to neznama: Odklizet dítěti překážky z cesty se může dost nevyplatit....mno, tak tahle veta je mozna pravdiva, ale odsud posud. musi se respektovat individualita ditete a take vek ditete a take situace, ve ktere rodice prekazky odstranuji! upkatnovat tuto vetu na chozeni ditete do skolky...dodnes se ruzni nazory, kdy dat dite do skolky...takze pokud nekdo neda dite ve 3 letech do skolky, tak to muze byt pro nej klidne i dobre. zaleyi na individualite. nedo se s tim popere snadno a na skolku si zvykne..na nekoho je proste jeste brzy.
|
| ilona a její holčičky | •
|
(15.9.2008 21:02:20)
Já souhlasím s neznámou. Dneska jsou některé děti příšerné, ale bohužel to není jejich chyba, ale chyba jejich rodičů. Ti by za ně nejraději chodili i do školy a pokud dostane mazánek špatnou známku, není to vina dítěte, ale učitele. Když je potřeba, prostě díte do školky jít musí a ono si zvykne. Nikdy jsem nezažila, že by mi holčičky ve školce někdo mlátil nebo jim nějak hrubě ubližoval. Jedna už chodí do školy a druhá zatím do té "hrozné" školky. Při obou jsem šla ve třech letech do práce, protože mi nic jiného nezbývalo. Obě si zvykly rychle a do školy chodily rády.
|
| hm, | •
|
(15.9.2008 21:09:33)
nelze vsechny deti a rodice hazet do jednoho pytle. mejte se
|
| ilona a její holčičky | •
|
(15.9.2008 21:14:34)
Ale já jsem jasně napsala někteří. Ale asi jsem se u někoho trefila.
|
|
|
| 10.5Libik12 | 
|
(15.9.2008 22:33:36)
Tak si zkouším představovat příšerné tříleté dítě, které ve školce pláče po mámě. No moje imaginace má své hranice, ale to prostě nedám.
Dámy, dámy
|
|
| MirkaEyrová | 
|
(15.9.2008 22:46:06)
Víš, Ilonko, ono je to všechno děsně jednoduché, když máš děti, které si v pohodě zvykly. Vidím to optikou mámy postiženého dítěte, jehož postižení "vyšlo najevo" až v deseti letech. Absolvovali jsme jak nechuť chodit do školky, tak strach ze školy... Ale kdybych byla až příliš tvrdá tehdy, v první třídě, kdy syn trávil přestávky na toaletě, protože se TAK BÁL být bez dospělého ve třídě plné dětí... zbytečně bych prohlubovala jeho nechuť ke kolektivu, ke škole. Takto si prožil PO ZMĚNĚ ŠKOLY aspoň rok a půl, kdy chodil do školy rád, s chutí, líbilo se mu tam. Později začaly nabíhat další problémy... Chci říct, že nikdy nevíš, co přesně se v dítěti děje, a jak psala Hm, všechno má své meze. - Před půlrokem mi jedna hodná paní lékárnice vnucovala svou představu o "správné výchově": devítileté dítě odmítá jíst prášky vcelku? Donutit násilím!!! On bude zvracet, ale po čtrnácti dnech si zvykne . Žádné násilí jsme nekonali, a vida, synek se naučil polykat tabletky sám a naprosto v pohodě. Nechápu, kam všichni "drsoni" pořád tak spěchají. A hlavně - PROČ? Oni jsou opravdu tak "silní", že dupou jak sloni - po všem a po všech okolo, a tak se jim snadno stane, že přehlédnou, že třeba těm svým drobkům způsobili celoživotní trauma  .
|
|
|
| Marcela | •
|
(15.9.2008 21:13:38)
Taky bych ještě vzdržela.Pokud to jde začít postupně,hodinu,dvě do oběda.Nenutit dítě do jídla,ať se nepozvrací, když plácče...Vzít si hračku,Vždy dodržet slib kdy pro dítě přijdete.
Všechno je o lidech,učitelky, děti-nemusí si ,,sednout".Vhodná je opravdu komunikace mezi rodiči a učitelkou.Každé dítě je jiné a potřebuje individuální přístup.Mimochodem si myslím,že dítě je mnohem zralejší ve čtyřech letech,ale někdy to nejde,to je pochopitelné.Píši z vlastní zkušenosti-učitelka MŠ.Přeji usměvavé děti.
|
|
|
| kaczaba_m | 
|
(21.9.2008 11:11:16)
Asi nemůžeme házet všechny děti do jednoho pytle. Znám děti, které prošly tzv. liberální výchovou, v 17 letech ovládala 4 cizí jazyky plynule, byla mistriní v rock and rollu, ze školy nosila jedničky, doma na ní nikdo netlačil, mohla se sama rozhodovat, co chce.... Když jsem se minulý rok na Vánoce kamarádky ptala, jestli má cukroví, tak řekla, že dcera viděla, že má hodně práce (kamarádka je tlumočnice), tak jednou, když se vrátila domů, bylo napečeno.... Kamarádka nikdy děti nebila, možná jenom trochu zvýšila hlas, když už to jinak nešlo... ale určitě nešlo o "klasickou" výchovu.
|
|
|
| Linda | •
|
(15.9.2008 22:42:48)
Hm, to muselo být fakt o nervy :-(. Myslím, že každý začátek je těžký, ale je asi zásadní rozdíl, když dítě dělá "divadlo" doma - brečí, zdržuje, nechce se mu, ve školce při odchodu maminky chvilku pláče - než když celou dobu ve školce probrečí a protrápí se.
|
|
|
| Marie a synek | •
|
(22.9.2008 11:12:35)
Hmm,radíte vydržet,no nevím,ještě to zkusíme.Máme také čerstvý problém se školkou.Začali jsem s úsměvem,synek byl natěšenej,první den jsem myslela,že mu budou stačit dvě hodiny,ale poslal mě domu,že půjde s dětičkama na písek.Tak jsem ho tam nechalaještě další dvě hodiny pak po obědě jsme sice neradi ale šli domu.Podotýkám,že mu jsou tři roky a chodit bude zatím jen na čtyři hodiny denně.No tak druhý den byl taky parádní,přezuli jsme,vlepil mi pusu a "už di" a utíkal za dětmi,třetí den začal jako ty předešlé dva a já byla přesvědčená,že jsme bez problému a synek zvládl vstup do školy prostě parádně.ALE - ten třetí den jsem pro něj přišla a paní učitelka říkala,že když šli z venku,tak plakal,že už dovnitř nechce,a pak poplakával až do oběda - sice všechno spapal,ale už do něj nic nebylo.No přišli jsem domu,šel spinkat,když se vzbudil tak už měl teplotu a do večera se mu spustila parádní rýma s teplotama a kašel.Co nadělám,samosebou jsem ho na týden odhlásila.JENŽE - synek teď do školky nechce,plače a bojí se že mu nebude dobře a bude zase nemocnej.Nmůžu mu to vysvětlit,dnes ho musela učitelka násilím ze mě strhnout a já ještě venku slyšela jak plače.Nevzteká se,jen lítostivě naříká.Mě to může srdce utrhnout,ale každý říká,jak povolím,už si nezvykne.Tak nevím,jsem zatím doma,ale od října mám domluvenou brigádu.Mám ho ze školky vzít a riskovat,že to bude prožívat za pár měsíců znova???
|
| kaczaba_m |
|
(24.9.2008 11:55:49)
Já jsem se neřídila heslem: jen vydržet. Našla jsem novou školičku. Malá tam ráno zůstane bez pláče, přes den si hraje, doma zase zpívá, hraje si, prostě je jako dřív. Ve staré školce ji taky musela ze mně rvát pani učitelka, protože já na to nestačila. Po týdnu ve "staré školce" taky byla nemocná, naštěstí bez teplot. Jestli máte možnost, tak změňte školku.
|
|
| kaczaba_m |
|
(24.9.2008 11:56:01)
Já jsem se neřídila heslem: jen vydržet. Našla jsem novou školičku. Malá tam ráno zůstane bez pláče, přes den si hraje, doma zase zpívá, hraje si, prostě je jako dřív. Ve staré školce ji taky musela ze mně rvát pani učitelka, protože já na to nestačila. Po týdnu ve "staré školce" taky byla nemocná, naštěstí bez teplot. Jestli máte možnost, tak změňte školku.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)