| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak vypadá "učitelka snů"?

 Celkem 68 názorů.
 Miky - děti 5,5 a 3 
  • 

"Naše" paní učitelky 

(18.7.2008 10:07:51)
Mladší syn právě v září nastupuje do školky a shodou okolností bude mít paní učitelky, se kterými se letos rozloučila naše budoucí prvňačka. Syn je tedy již zná, protože se mnou celý rok chodil pro Lucinku do školky - občas si tam i s dětmi pohrál a velmi se mu tam líbilo. Myslím si, že je to pro nás ideální start, mám trošku obavy z toho, jak bude ráno ve školce reagovat, až já odejdu. Takhle bude mít trošinku náskok. Myslím, že maminky, které mají z nástupu svých ratolestí obavy, by mohly zkusit doprovázet jiné maminky, jejich dítko by mezitím mohlo školku "omrknout". Mohlo by jim to nástup určitě usnadnit, nepůjdou do zcela neznámého a cizího prostředí. Jinak já od "našich" paní učitelek očekávám prozatím pouze to, že dokážou Petříkovi pomoci s prvním odpoutáváním se od maminky. To ostatní je momentálně podřadnější. A byla bych velmi ráda, aby se mu tam líbilo tak, jako Lucince. Ta dokonce maskovala rýmu a kašel, abych to nezjistila, a ona nemusel abýt doma :-)
 Dana 
  • 

Záleží na výchově rodičů 

(18.7.2008 11:10:49)
Především by si rodiče měli uvědomit,že do školky by měli dát dítě,které dodržuje zásady slušného chování,umí se samo najíst,neubližuje dětem,zvládá obstojně se samo obléknout apod.Do tří let se nejvíce dají vštípit pravidla chování a to je úkol rodičů.Nejhorší je,když rodiče očekávají,že ve školce se dítě toto všechno naučí.Ale paní učitelka tam má dalších 24dětí a má zvládnout naučit to,co měly umět děti z domova,když rodič nezvládl ani jedno dítě?
Píšu to jen,že mě štve a zároveň je líto naší paní učitelky,která tam má pár dětí,které neustále ubližují dětem a dělají naschvály.Bohužel se s nimi musí neustále zabývat na úkor těm vychovaným dětem,se kterými by mohla zatím podnikat spoustu zajímavých činností.
A to samé je pak ve škole.Některé děti se neumějí chovat slušně ani k dětem ani k dospělým.Kazí pak celou atmosféru ve třídě a okrádají o čas ty,kteří chodí do školy,aby se něco naučili.
 petra 
  • 

školka 

(18.7.2008 11:28:17)
to ce je v článku napsané je sice hezké a pravdivé, ale mám pocit,m že v dnešní době rodiče hledají hlavně školku, kde jejich dítě vůbec vezmou.
 Molly Weasley 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(18.7.2008 11:30:05)
Nedávno mi řekla jedna maminka "Paní učitelko, potřebuju ho dát do školky, já už si s ním doma nevím rady." :-)
 Míša 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(19.7.2008 23:31:53)
Neznám to dítě ani maminku, ale třeba to myslela tak, že se její dítě už samo nudí a touží po kolektivu, já měla štěstí že mi malou vzali, ale znám několik maminek, jejichž stejně staré děti nevzali, a ty to dost těžce nesou, protože se prostě už těšili na ostatní děti a doma je to prostě už nebaví. potřebují kolektiv.
Jetsli to myslela tak, že ho už neumí vychovat, tak to je ale fakt blbý.
 anaj 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(12.8.2008 19:39:06)
Souhlasím,je to obvyklé rčení rodičů hlavně po prázdninách,nějakém volnu i po víkendu.Obyčejně je to od rodičů,kteří se svým dětem moc nevěnují,děti jsou pro ně "zátěž"v jejich životě,děti tedy moc nezvládjí sebeobsluhu,mají problémy v sociální oblasti a kontaktech s okolím.Ale rodiče přesně vědí,co jejich děti potřebují,jak se k nim má přistupovat a jaké výjimky by měly mít a pečlivě učitelku kontrolují,zda jejich požadavky plní.Neuvědomují si,že ve třídě je 28dětí a všem je potřeba se věnovat.
 MSteflova 


Re: Záleží na výchově rodičů 

(18.7.2008 11:52:37)
Dano, dá se s tebou na jednu stranu souhlasit, co se týče těch nevychovaných dětí. Pokud tedy jde o nevychovanost. Některé děti ale mají poruchy chování, rodiče toho moc nesvedou a řada z nich si i uvědomuje, že takové dítě pro učitelku není žádný med. Ovšem do práce musí a co mají dělat? Nic jiného, než dát ho do školky, jim většinou nezbývá.
Má dcera je živé a veselé dítě, jsou jí 2 roky, podobné věci naštěstí neřeším...zatím. Ovšem kdo ví, co učitelkám v MŠ jednou "nabídnu" já...
 Dana 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(18.7.2008 13:51:06)
Jasně,jsou děti,které musí mít specifické podmínky,stačilo by i méně dětí ve třídě,aby se jim mohla učitelka individuálně věnovat.Ale bohužel v dnešní době,kdy ve školách se třídy slučují a naopak umístit dítě do školky je pro rodiče výhra,takže jak ve školkách,tak i ve školách jsou třídy plné a je jedno,jestli je tam dítě(případně více dětí),kterým by velmi pomohlo třeba jen to,nebýt v přeplněné třídě.Takže rozhodně nehážu všechny děti do jednoho pytle.Některé,přestože rodiče dělají,co mohou,tak jsou těžko zvladatelné.Ale u některých je skutečně chyba ve výchově.
U nás ve školce je např.ve třídě 25 dětí.Samozřejmě dopředu nikdo neví,jak bude dítě pobyt ve školce zvládat.Bohužel zrovna letos se sešla třída těch nejmenších v takovém složení,že tam bylo několik těch obtížně zvladatelných.Jsou tam sice dvě učitelky,ale ne vždy.Celkem má tato školka tři oddělení-jedno pro děti 3-4 roky(klobouk dolů,před paní učitelkami v této třídě)a dvě pro děti 4-7 let.V lednu jedna učitelka z finančních důvodů(a možná i psych.důvodů-raději šla pracovat do kanceláře) odešla a místo ní tam na děti dohlížela uklízečka.Ale finanční ohodnocení skutečně kvalitních učitelek a učitelů,to už je jiná kapitola...
 Tatchud 29 let, syn 2roky+4měsíce 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(18.7.2008 12:12:21)
100% souhlas - učitelky nejsou od toho aby naplno suplovaly rodiče a vychovávaly děti místo nich. určitě se na tom - kór v MŠ - velkou měrou podílí, ale hlavní břímě je na rodičích. Rozdíl bude určitě pokud učitelka "dostane" do třídy 20 dětí se základy slušnýho chování a respektu a nebo 20 "rozmachaných spratků" předaných rodiči s tím, že učitelka je od toho aby z nich vychovala slušné lidi. Já sám osobně jsem po skončení školy dostal nabídku, abych na škole zůstal jako mistr odborného výcviku. Odmítl jsem s tím, že by mne brzy zavřeli za ublížení na zdraví, protože bych se nedokázal mezi tou pakáží co tam kolem mne byla dloho ovládat a někomu něco určitě udělal.
Když si vezmu že mám doma jednoho prcka a ten mne dokáže chvílemi taky vytočit tak, že mám co dělat abych po něm neskočil, tak si neumím při nejlepší vůli představit mé utrpení mezi 20 takovými ničitely nervů. Proto vzdávám hold všem, kteří to v psychickém zdraví přežijí a žádné přehnané nároky na ně si klást nebudu (už nás to čeká příští rok).
 Líza 


Re: Záleží na výchově rodičů 

(18.7.2008 16:08:15)
Samo najíst se ve třech letech leckteré dítě neumí a není divu. Neubližuje ostatním? - Dano, napadlo tě někdy, že se děti jinak chovají, když jsou s maminkou mezi třemi dalšími dětmi na pískovišti a když jsou v kolektivu dvaceti vrstevníků? Školka je prostě nové prostředí, které funguje úplně jinak a dítě neumí předem se tam chovat. To se musí naučit až tam.
 Veronika 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(18.7.2008 16:23:20)
No nevím,myslím,že by dítě mělo vědět,co se může a co ne a mělo by umět poslechnout.A s tím jídlem-nedovedu si představit,že učitelka krmí 20dětí najednou :-).
Nezapomenu na případ ze školky,kam chodila má dcera,kdy jedna "čertice" málem uškrtila jednu holčičku páskem od župánku.To už bylo jen vyvrcholení jejích každodenní útoků vůči ostatním dětem.Stejně se ovšem projevovala i na hřišti,když tam byla s maminkou.
 Učitelka 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(19.7.2008 16:31:12)
Nemohu s Vámi souhlasit, pokud mi do třídy přijde dítě se špatnými návyky(nevychované) z domova musím nejdříve tyto návyky velmi pracně a většinou s velkou nevolí rodičů odstranit na úkor těch ostatních. Ono by bylo dobré občas rodiče nevychovaných dětí postavit do třídy aby si uvědomili jak je to těžké pracovat s takovými dětmi jakou jsou ty jejich, i když možná by to bylo k ničemu a zkazili by i ty ostatní.
 zuzka 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(20.12.2008 14:52:32)
Lízo, děkuji že jste se zastala "neschopné" matky na výchovu. mám doma zlatíčko skoro tříleté - věnovala jsem ho na zkoušku do soukromé mat. školky s 15 dětmi a 3 učitelkami a doufala že to zmáknou. Nezmáknul to - doma se chová víceméně slušně, na písku taky ale je velmi aktivní běhací typ a venku odmítá poslouchat. Takže ze školky mi byl vrácen. Asi si o mě myslely, že jsem ho nikdy nevychovávala: ve školce lítal mezi dětmi, tu některému sebral hračku a běžel dál, tu některé uhodil a do všeho vubec neposlouchal prosby paní učitelek. Bylo mi řečeno že je hyperaktivní a at uvažuji o léčbě zkidňujícími prostředky. Zklidňující prostředky si koupím asi sama .....
doma nezlobí a zpusobně si hraje, pomáhá mi s jednoduchými dom. pracemi, umí zacházet celkem bezpečně sesekyrkou i s nožem - ví že je to ostré, bez dovolení v lese nesni ani malinu - zeptá se mě...... Nevím jak ho mám vychovávat.
Prostě kolektiv je něco jiného.
 Martina 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(18.7.2008 16:11:09)
Souhlasím.Jedna moje známá má 3 letého syna,který neustále na hřišti "šikanuje"ostatní děti-hází jim písek do očí,šťouchá do nich klackem,dělá jim naschvály,boří jim bábovky.Na můj dotaz,proč mu nic neřekne,tak prý v tomto věku by to stejně nepochopil,nemá to cenu mu něco říkat atd.-prostě výmluvy.Tato maminka se chce na hřišti s ostatními maminkami bavit a ne vychovávat svého syna.
Moje kamarádka má 6 letého bezvadného kluka a k němu teď téměř ročního chlapečka.Kolem 10měsíců měl tendenci neustále kohokoliv tahat za vlasy.Důrazné nene,když to nepomáhalo,tak ho jemně plácla přes ruku a dala mu najevo,že se jí jeho chování nelíbí.
No a teď v roce chodí ostatní hladit,žádné tahání za vlasy!Stejně vychovávala toho staršího a je to znát.Říká,že pěknému soužití s ostatními lidmi se to dítě musí učit od narození.
 Evka 
  • 

Tragédie českých školek 

(18.7.2008 21:38:28)
Tragédie českých školek je dána poměrem dospěláků a dětí. Na 20 hlavou třídu potřebuji jednu kvalifikovanou učitelku a 2-3 pomocníky. Třeba študáky po matuře, co se nedostaly na VŠ, nebo cizinky/cizince, co si vzaly Čecha a potřebujou se naučit jazyk, nebo důchodce/důchodkyně, co by nechtěli/y být samy doma a chtěli/y nějakou tu korunu navíc. Pak se zvládne leccos, nakrmit, obléct, hezký program, a i nějakého toho asociála naučit slušnějšímu chování.
 Dana 
  • 

Re: Tragédie českých školek 

(18.7.2008 22:01:18)
Tak to je svatá pravda.Pokud by tam byl i nějaký ten student-muž,tím lépe.Nebo ta pomocnice-důchodkyně-vlastně taková babička,kterou ne každé dítě má.Myšlenka je to bezvadná.Možná by nebyl problém to i realizovat,ale kdo ví,jakými zákony a možnostmi je školství okleštěno.
 Teraza Horáková 


Re: Tragédie českých školek 

(18.7.2008 23:09:30)
Evko, i tohle má svá negativa a pozitiva. Naše děti (a nejen oni) nedaly na laskavou tetu Evču ze školky dopustit. Učitelky byly někdy malinko nervózní, ona byla pomocnice, takže jim zabalila ta pyžamka, nebo uklidila stůl, ale prostě byla milá, příjemná, usměvavá. Myslím, že dětem ve školce teď bude docela chybět- to je jiná kapitola, ale na hezký přístup k dětem (a jsem skálopevně přesvědčená, že ony přetvářku a to, že je má někdo rád, fakt poznají) školení prostě není.
 Učitelka 
  • 

Re: Tragédie českých školek 

(19.7.2008 16:42:21)
Mluvíte mi z duše.To je sen snad všech učitelek v Česku, ale vše je otázkou peněz a v mateřském školství jsme na tom nejhůř.
Všude hlásají jak mají učitelky 20000Kč a více a k tomu ještě osm týdnů dovolené, tak co ještě chtějí. Pravda je, že po 26letech praxe mám 16tisíc hrubého a dovolenou si mohu vybrat jenom o prázdninách, takže pobyt v zimě na horách nebo mimo sezónu je pro nás tabu.
Kolik by asi dali pomocníkovi v MŠ a kdo by to za ty peníze šel dělat?
 katka 
  • 

Re: Tragédie českých školek 

(24.7.2008 22:04:15)
to je pravda. anglicke skolky jsou v leccems katastrofa, ale vzdycky je ve tride vic ucitelek, nebo ucitelka a jedna dve pomocnice. i ve skole to tak mivaji, minimalne do cca deviti let.
 sally 


Re: Záleží na výchově rodičů 

(19.7.2008 0:45:37)
Mno, já myslím, že záleží i na výchově té školky. Co mám dělat s tím, když mi při vyzvedávání čerstvě tříletého syna učitelka řekne, že se ráno serval se spolužákem a že mu mám domluvit? Co zvládnu x hodin poté, co ke konfliktu došlo? Navíc ten konflikt měl nějaký vývoj (např. ten chlapeček mu bořil bábovičky na písku) - ano, mlátit další děti se nemá, ale z mojí zkušenosti (ať už to byl můj syn, kdo někoho bacil, nebo byl sám obětí) obvykle to napadení je výrazem nějaké frustrace (žijeme v Kalifornii, můj syn šel z česky mluvící rodiny do anglicky mluvící školky a měl prvních pár týdnů problém se domluvit), nebo toho, že děti nevědí jak řešit situaci (boří mi bábovky). A já sama doma nedokážu na tyto situace dítě připravit - nějak mě nenapadlo synovi bořit bábovky a nacvičovat chování v takovém případě. Podobně nemůžu suplovat dalších dvanáct dětí mluvících jazykem, kterému nerozumí.
Takže myslím, že vychovávat by měly i učitelky a měly by zasahovat okamžitě a přiměřeně vzhledem k situaci.

Školku jsme nedávno změnili a je dost podstatný rozdíl, když dostanu dítě s tím, že si ho mám vychovávat a když za mnou učitelka přijde s tím, že syn někoho bacil a že by potřebovala, abych s ním promluvila a zjistila, co se vlastně stalo (že mu pořádně nerozuměli) - a pak synovi vysvětlí, co udělal špatně a dá mu nějaký návod jak takovou situaci řešit (říct druhému dítěti aŤ to nedělá, poprosit o pomoc učitelku pokud s dítětem není domluva - tentokrát to byl nový malý čínský chlapeček, který neumí anglicky a který nepochopil, že můj syn si nepřeje, aby mu bořil bábovky) a slíbí, že dá na něj trošku pozor, aby odchytla momenty, kdy se schyluje ke konfliktu a zasáhla dřív než dojde na hrubou sílu.
V Česku asi nejsou ty jazykové komplikace, ale kolik tříletých dětí je natolik vyspělých, aby se dokázalo s kamarádem DOMLUVIT a verbálně najít nějaký kompromis?
A tohle je podle mě hlavní úloha školky - naučit děti spolu nějak civilizovaně vycházet - protože to je ta část výchovy, kterou většina rodičů doma nemá šanci zvládat, protože zkrátka nemá těch další xx dětí....
 Teraza Horáková 


Soukromé a státní školy 

(19.7.2008 1:06:17)
Sally, dost mne baví, že v zemi, kterou spousta zdejších čtenářek považuje za idol ctností, kde, kdyby žily, padali by pečení holubi z mostu a vše by bylo jinak, je vlastně o tomtéž. Domnívám se, že některé z nás považují vysněné státy za něco jako U.F.O., kde je všechno jinak.

(nedávno jsem se zasmála u zákona, který zakazuje v USA - a fakt nevím, zda u Vás, pobyt dětem samotným bez dozoru rodičů do 15-ti let. Postih samozřejmě pro rodiče, ne pro děti), protože mých kamarádek, které mají 15-ti a výše leté děti, sice věří, že jsou někde, ale skutečně fakt netuší, kde skutečně.

Naprosto souhlasím s Tebou, a v tomhle, myslím, že s shodneme, vysvětlovat "Same, co to bylo dnes u svačiny??" je naprosto bezvýznamné.

Ve své podstatě je to i důvodem, proč jsem se nezúčastnila debaty soukromé x státní školky (tady už se asi nepotkáme, protože řeším jiný problém). Proč je pro někoho důležité, aby dítě chodilo do soukromé školky???? Když jsem hledala školku okolní, líbilo se mi, že mají pravidelné táboráky, že se snaží hovořit cizím jazykem (ale to je kroužek, který lze zařídit v okolním městě za levnější peníz než v té školce). Takže - rozpor státní x soukromá je vlastně v čem??

školky mne tolik nebraly, v době, kdy jsem zjistila, že existuje možnost připlatit dětem za základní vzdělání na škole, jsem se dozvěděla toto:

za pouhých 10.000 Kč měsíčně ( u nás 20, protože x 2) bych získala: výběr svačiny ze švédského stolu dle přání dítěte, tudíž bych dítě mohla vyslat z domova bez svačiny, džusy, jogurty, kdykoliv k dispozici,- ano, to je výhoda, výběr ze 3 jídel kvalitního oběda (pravda, děti mají možnost výběru ze dvou jídel a jedí doma:-))), bazén na zahradě, perfektní učitelku angličtiny, malotřídku - to mně důležité připadá... a spokojené děti.


A tak šli do školy státní, bez výběru svačin, jogurtů, bazénu, ale oslovil nás program "Začít spolu". Teď je situace složitější, dětí se sešlo málo, a mnoha rodičům vadí spolupráce dětí. Těžko vysvětlovat, že písemné práce a matematické testy dělá každý za sebe....


Zase jsem utekla od tématu, ale jsem ráda, že tam, kde žiješ, nemáte robotické učitelky, ani děti. To bychom zase byli pozadu.:-©
 sally 


Re: Soukromé a státní školy 

(19.7.2008 4:25:02)
Terrezo,
ten zákon je fáma... ve dvou státech existuje, ale myslím, že je to jen DOPORUČENÍ, že do TŘINÁCTI let děti mají být pod dozorem někoho, komu samotnému je více než třináct. U nás takový zákon není. Samozřejmě, že když nezletilec něco provede (třeba zapálí barák), tak jsou za to zodpovědní jeho rodiče (opatrovníci) - ale to je snad logické? Pokud vím, tak v ČR byly taky podobné zákony (např. pokud si žák ve škole zlomil nohu za dozoru učitele, bylo to v pořádku; pokud ale se to stalo bez dozoru, tak mohl být učitel, který měl vykonávat dozor stíhán).

Ad školky - všude je to o lidech. Já jsem děti dala do dobré školky, starší tam chodil dva roky, kterou vedl pár. On se rozvedl s ní a znovu se oženil a nechal si školku a zkoušel to vést s novou manželkou - ale duší podniku byla manželka č.1. Manželka č.2 byla totálně ztracená a školka se v podstatě rozpadla. Problémy s účetnictvím, najednou přestaly fungovat věci jako úklid, nebo to aby děti měly na záhodě toaletní papír a mýdlo, svačiny se začaly odbývat tím, že každé dítě dostalo slanou tyčku (nekecám), pak jim "vyhořela" jedna budova (dost by mě zajímalo jakou náhodou to byla zrovna ta, kde měli kancelář s účetnictvím, a jakou souvislost to má s tím, že rodiče chtěli vidět účty?) a tak pospojovali třídy... můj syn byl ve třídě osmi dětí, které měla jedna učitelka... najednou v té samé třídě bylo dětí třiadvacet - sice tři učitelky, ale stejné množství hraček, pomůcek, stejně velký (teda spíš malý) prostor, jeden záchod a jedno umyvadlo (ke konci právě i bez mýdla a ručníku) na všechny děti.... prý dočasně... na měsíc... no když už to byly tři měsíce, tak jsem děti vzala do jiné školky, i když jsem je tam původně chtěla nechat do konce školního roku. I třeba z toho důvodu, že ty učitelky byly přepracované, že tam byl chaos (na prostoru schváleném pro určitý počet dětí byl najednou víc než dvojnásobek) a pak nezvládaly řešit situace typu že se dvě děti servou - protože v tom borčusu, řevu a zakopávání jeden o druhého to prostě nestíhaly uhlídat.
Ty podrobnosti o rozvodech a účetnictví jsem se dozvídala postupně, některé až dodatečně, když už moje děti ze školky odešly... kdybych to věděla všechno dřív, odhlásila bych je o pár měsíců dřív....

Tady jsou v podstatě všechny školky soukromé a stojí spoustu peněz, takže pak to rozhodování není jen o tom, jeslti budu mít něco zadarmo nebo jestli si připlatím za luxus... je to o tom, že školka je luxus a já chci za svoje peníze to, co mi přijde že nabízí nejlepší hodnotu.
 katka 
  • 

Re: Soukromé a státní školy 

(24.7.2008 22:09:49)
to v uk je nejaky zakon na to, ze deti nesmi byt sami bez dozoru do dvanacti let. porad je nekdo hlida a casto jim i posluhuji, ale to je jina kapitola...
 Dana 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(19.7.2008 10:12:56)
Díky za vaše příspěvky!Každý máme vlastně pravdu.Samozřejmě neočekávám,že do školky přijdou samí slušňáci.Spíš mi vadí to,co jsem vídávala a stále vidím na písku,kde se to dítě právě učí základům,jak žít v kolektivu,i když menším.Stačí přitom jenom,aby maminka řekla dítěti,že když si chce od někoho půjčit hračku,tak musí poprosit(neverbální gesto prosím už zvládne dítě velmi brzy,i když třeba neumí pořádně mluvit),naučit dítě,že nebořím "dílo"někoho jiného,když někam přijdu,tak pozdravím,při odchodu se rozloučím,když mi někdo něco dá,tak poděkuju atd.Většinou spíš vidím lhostejnost ze strany rodičů a slyším slova,oni si nějak poradí.Ale jak?Většinou ten silnější vyhrává.Samozřejmě se dítě nenaučí hned,jak přiměřeně reagovat na danou situaci,ale potřebuje na tom písku pomoc rodičů,aby mu řekli,navrhli,jak má jednat.A stále dokola opakovat,v klidu a důsledně.Musí to slyšet od mala a ve věku tří let už hodně věcí zvládne samo.Rodič už mu nemusí stát za zadkem.
Samozřejmě,když pak přijde do nového většího kolektivu ve školce,tak se může chovat úplně jinak.Ale dítě,které se na písku naučilo už to,že silnější vyhrává,bude tento model uplatňovat i ve školce.
Souhlasím s tím,že paní učitelka ve školce má děti seznámit s novými pravidly školky,aby se jim tam všem dobře žilo.V tom vidím možná i výhodu heterogenní skupiny,kdy jsou v jedné třídě děti různého věku.Starší pomáhají mladším a mladší se zase pozorováním učí od starších.Problém může nastat,když naopak starší budou dávat najevo svojí nadřazenost.Ale to už je úkol učitelky,aby děti naučila ,jak spolu dobře vycházet.
Ale stále trvám na tom,že ty základy si dítě nese z domova ze své rodiny!

A ještě k té původní otázce,jakou si představuju učitelku?Lidskou,spravedlivou,která se umí vcítit do dětské dušičky,která dokáže si hrát a umí rozvíjet dětskou fantazii,která bude pro děti přirozenou autoritou,která má organizační schopnosti a dokáže jednat i s rodiči,která bude s dětmi pracovat tak,aby pro ně přechod do školy pak nebyl problém.Možná jsem ještě na něco zapomněla,co mě jako důležité napadne až za chvíli...

Obdivuji práci učitelek,protože ten tlak okolí,ten nápor na nervy,ta zodpovědnost...,ale když pak přijde pár dětí a řekne jí,já Vás(nebo Tě-záleží,jak je to kde zvykem)mám moc rád a uvidí ta rozzářená očička těch dětí...Však to jako mámy známe také,že?
 Zubatac 


Re: Záleží na výchově rodičů 

(19.7.2008 23:25:46)
No vidíš, Dano, a naše dítě tohle všechno umělo, pak přišlo do předškolního oddělení mš, a o tom, že by ráno při příchodu dítěti učitelka odpověděla na pozdrav ať dítěti či rodiči, nemohlo být ani řeči. Seděla za svým psacím stolem a leckdy nejspíš ani nevěděla, které dítě jí zrovna přišlo do třídy... a když přinesla dcera do mš bonbony, protože měla narozeniny, dočkala se pouze věty: dej ty bonbony na stůl. Dětem je ani nerozdala...nedejbože, že by dceři (nebo jinému dítěti, které slaví) třeba s dětmi popřála a udělala výjimečných 5 minut, kdy se jedinec cítí býti středem pozornosti, užije si svůj výjimečný den a ostatní si se učí podat ruku, dívat se do očí a popřát něco hezkého....namísto toho si tyhle děti už od malička zvykají, že vlastně vůbec nikoho nezajímají a nestojí ani za přání k narozkám.... Takže - chápu, že je pro učitelky důležité, aby dítě bylo vychované, na druhou stranou by mělo být víc než samozřejmostí, že i pedagogové zvládají základy slušného chování. Ale možná jsme měli jenom smůlu...Leč je mi líto všech dětí, které v takové mš musí zůstávat, a divím se tomu, že paní ředitelka toto dopustí...
 Dana 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(20.7.2008 8:03:42)
Tak to je moc líto,že jste na někoho takového narazili!
Takže jsem si uvědomila,že do výčtu všech vlastností a dovedností,které jsem uvedla,že by ta nejlepší paní učitelka měla mít,by se ještě hodilo-BÝT PRO DĚTI TÍM NEJLEPŠÍM VZOREM.
 Friely 


Re: Záleží na výchově rodičů 

(19.7.2008 20:54:21)
no...mam dve deti a to hlavni, co jsem behem jejich vychovy pochopila, je fakt, ze kazde dite je jine a nelze srovnavat. nektere deti se vychovavaji tzv. samy a s nekterymi je vetsi problem. v zadnem pripade bych si ale nedovolila rict, aby rodice zivejsich nebo mene sikovnych deti sve ratoslesti nechavali doma a neumoznili jim predskolni vychovu. ve 3 letech potrebuje temer kazde dite zmenu autority a detsky kolektiv a prave tato zmena muze uklidnit temperamentni dite, priklad ostatnich deti jak se samy oblekaji apod. muze pomoci malemu predskolakovi v tom, aby byl take samostatnejsi.
 Friely 


Re: Záleží na výchově rodičů 

(19.7.2008 20:54:54)
no...mam dve deti a to hlavni, co jsem behem jejich vychovy pochopila, je fakt, ze kazde dite je jine a nelze srovnavat. nektere deti se vychovavaji tzv. samy a s nekterymi je vetsi problem. v zadnem pripade bych si ale nedovolila rict, aby rodice zivejsich nebo mene sikovnych deti sve ratoslesti nechavali doma a neumoznili jim predskolni vychovu. ve 3 letech potrebuje temer kazde dite zmenu autority a detsky kolektiv a prave tato zmena muze uklidnit temperamentni dite, priklad ostatnich deti jak se samy oblekaji apod. muze pomoci malemu predskolakovi v tom, aby byl take samostatnejsi.
 Jana Nováková,šestiletý syn 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(22.7.2008 20:19:40)
Vážená paní,vám se to asi povídá,když máte doma dítě,které postavíte do kouta a tam ho najdete.Můj syn má ADHD,což je porucha chování a hyperaktivita a věřte,že není co závidět.Dělá přesně ty věci o kterých píšete a bohužel na něj nic neplatí.Problémy ve školce s paní učitelkou má a jsem z toho neštástná.Ono se to lehce řekne.
 Dana 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(22.7.2008 21:19:58)
Samozřejmě,že po odeslání příspěvku jsem si uvědomila,že to neplatí pro všechny děti a v mých příspěvcích níže to trošku uvádím na pravou míru.Spíš jsem to myslela na ty rodiče,kteří si s výchovou svých dětí příliš nelámou hlavu a očekávají,že ve školce jejich dítě vše naučí.
Mám dvě děti narozené 2 roky po sobě.Na jejich výchovu jsem byla většinou sama-žádná pomoc prarodičů,manžel dlouho v práci...Malinko tedy vím,že výchova dítěte není úplná hračka.Pokud má dítě nějaký handicap,tak je to určitě o hodně těžší,ale myslím,že rodiče těchto dětí dělají,co můžou.Bohužel u zcela zdravých dětí rodiče někdy na výchovu kašlou.
Jak už jsem tedy jednou psala,bylo by fajn,kdyby byl ve třídách menší počet dětí,případně nějací asistenti,kteří by paní učitelce pomohli.Ve většině školek tomu tak ale bohužel není.U nás máme např.25 dětí na dvě učitelky.Na část dne(do vycházky)jen na jednu.V jedné třídě jsou děti ve věku 3-4 let.Takže pomoc starších dětí také nepřipadá moc v úvahu.(Samozřejmě,že ne každý den je plný počet dětí ve třídě,ale i tak to musí být velmi náročné.)
Vám přeji hodně sil,protože o ADHD syndromu něco vím,a ať se vše jen a jen zlepšuje!Dana
 bibi je kamaradka 


Re: Záleží na výchově rodičů 

(9.10.2010 20:38:40)
Dobry den chtela jsem se jen zeptat co když se diteti neco ztrati boty atd.jak se to potom řeši dekuji za odpoved naschledanou Justova.
 Lenka Nová 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(10.2.2013 8:31:10)
Záleží, kde se to ztratí. Pokud třeba boty v šatně, kam si je mají žáci odkládat, tak rodiče dostanou náhradu, protože školy jsou na to pojištěny.
 Lenka Nová 
  • 

Re: Záleží na výchově rodičů 

(10.2.2013 8:27:50)
Plně s Vámi souhlasím. Je třeba se taky zamyslet, jak má vypadat ideální školák nebo spolužák. Někteří nevychovaní jedinci pokazí atmosféru v celé třídě, i kdyby byla učitelka zlatá.
 Lizzie 


Učitelství... 

(18.7.2008 11:55:18)
Na učitelku jsem, co se prvních dvou let na ZŠ týče měla - na svou dobu - štěstí. Energická ženská, která dost naučila, zároveň poměrně rychle rozpoznala dyslektiky, kontaktovala rodiče, upravila jim režim. Nadanější se nenudili,méně nadaní zvládali - tedy vyjma čtyř velice problematických žáků, kteří během dvou let přestoupili do zvláštní školy. Ve 3. a 4. třídě jsme dostali starší učitelku, kterou hodnotím jako průměr - nemastná, neslaná. Pohoda, ale žádný extra přínos.
Čeho se ale bojím...pořád jsou učitelky, které absolutně neberou dyslektiky, dysgrafiky...apod., ač je to problematika hodně diskutovaná a známá, zasednou si na ně, to samé u hyperaktivních dětí. Mám v živé paměti sestřiny problémy s mladou (a člověk by řekl, že ,,osvícenou";) učitelkou proto, že byla jen trochu ,,jiná" (a bez poruchy), budu si tedy dávat asi pěkného majzla, co se s mým dítětem děje...Jednou stranou učitelky obdivuji, je to práce, kterou musí mít člověk rád a není pro každou povahu...na stranu druhou to jsou také jen ,,lidi" (se všemi neurózami a špatnými povahovými rysy), navíc vím, s jakou ,,chutí" chodí někteří na pedák - často bývá doslova poslední vysokoškolskou ,,záchranou" a to není dobré.
 Lizzie 


Omluva - jejda školky 

(18.7.2008 11:57:50)
přelítla jsem diskusi...
 Zubatac 


Re: Učitelství... 

(18.7.2008 22:34:05)
Lizzie,

souhlas, naše dcera trefila v předškolním oddělení mš "netolerantní učitelku" - slušně řečeno. A byla to hrůza, z šikovného dítěte (které, pravda, málo jedlo a pomaleji se oblékalo - ale jídlo nevadí, nejí ani doma, prostě jí stačí málo a oblékání stačí, jak je vidět v nové mš, zamotivovat místo říkat, ty jsi nemožná...)udělala za 5 měsíců vystrašený uzlíček, který se bál cokoli říct/udělat, aby nedostal vynadáno. Vzali jsme ji z té mš pryč a dneska jsem se potkala s další maminkou,jejíž dcera tam zůstala a jde v září do školy, říkala: Ty jsi tak dobře udělala, že jsi dala malou jinam, Anička se propracovala k bolesti břicha, aby ráno do školky nemusela. Dost maminek je s učitelkou nespokojených, ale co máme dělat? Jiná učitelka není, budeme-li si stěžovat, tak si na dítě zasedne ještě víc... Já jsem ráda, že to pro nás skončilo a syna dám určitě jinam. Učitelka dělala rozdíly mezi dětmi, měla pár oblíbenců a po ostatních se vozila.. Citlivější děti tohle špatně snáší, paní učitelka by přeci měla mít ráda všechny stejně, bez ohledu na to, z jaké jsou rodiny... A to předesílám, že se nevozila po hyperaktivních klucích, ale leckdy po hodných holčičkách, které jí prostě jen tak nesedly... Takoví lidé do školství nepatří, do žádného, natož k citlivým malým dětem...ale bohužel, učitelek je prostě málo, školek ještě míň....
 Lizzie 


Re: Učitelství... 

(20.7.2008 19:25:16)
Zubatac,

jj, je to síla - a hlavně, dítě si to jednak pamatuje a pak mají tito lidé zvláštní cit, vybrat si do ,,neoblíbených" ty, které to poznamená a nalomí.
 Hanka 
  • 

Nechápu... 

(20.7.2008 15:54:35)
Čtu články na rodině už poměrně dlouho. Poslední dobou mi připadá, že se zde stále omílají dvě témata- porodnice a školka. Každý článek z této oblasti se vždycky zvrhne v hádku dvou zapřisáhlých stran-
zastánci přirozeného porodu se vším všudy : zastánci medicínského porodu, v druhém případě zapřisáhlí pedocentristé (všechno 100% v zájmu dítěte) : lidé, kteří vidí, že dětí je ve třídě moc, učitelek málo, část dětí je špatně zvladatelná, z toho většina vinou výchovy, tudíž se zastávají učitelek.
Já hlavně nechápu jednu věc: Proč se po učitelkách a po doktorech (sestrách) automaticky vyžaduje dokonalý přístup k práci? Musí být milí, vstřícní, svou práci milovat, každému se individuálně věnovat, plnit jeho přání, nechat si mluvit do své práce, být stále optimističtí,....
Pokud já jako učitelka (doktor) toto vyžaduji po úřednicích, prodavačkách, právnících, sekretářkách firmy apod., velmi často tvrdě narazím. Často se chovají arogantně, ale nikdo to neřeší, nikdo to na Rodině nepropírá.
Jakým právem po mně vyžadují 100% přístup, když sami ve své práci takoví nejsou?
Milí rodičové, práce učitelky (doktora, sestry) je povolání jako každé jiné, všechna by se měla dělat s láskou, svědomitě. Navíc podle mého názoru nejsou úplně finančně doceněna, takže se nikdo nemůže divit, že ti, kteří jsou talentovaní a nadaní jdou dělat něco jiného. Pajdáky jsou často sběrnou pro ty, co se jinam nedostali, učit z nich jde cca 60%. A na medině se zkouška z laskavého přístupu nedělá.
 Lucie 
  • 

Re: Nechápu... 

(20.7.2008 16:43:51)
...svatá pravda ! Tleskám ! Konečně se někdo na věc podíval spravedlivě a zastal se nás všech těch, na které se s oblibou a nejsnáze nadává. Je pravda, že mezi učiteli, lékaři, sestrami se samozřejmě najdou "černé" ovce, lidé, kteří se pro tyto profese nehodí, nemají dostatečnou sociální inteligenci a empatii vžít se do problému druhých. Na druhou stranu všechny tyto profese jsou pod neuvěřitelným drobnohledem společnosti a každodenní tlak na psychiku je nesmírně velký. Není divu, že právě tyto profese nejčastěji trpí syndromem vyhoření. Nevrlou sestru, lékaře, učitelku si vezme na odstřel rád každý, ale kdo se kdy zmínil o tom, že i sebeochotnější sestra, doktor, učitelka jsou bezmocní vůči manýrům zpovykaných pacientů/přecitlivělých rodičů, kteří jsou zaslepeni vlastní sebestředností a vše musí mít okamžitě, hned a na míru ? Kolikrát v čekárně proběhne nenávistný šum čekajících, vezme-li lékař přednostně jiný, naléhavější případ ? Jak se může jedna službu konající sestra na oddělení dostavit okamžitě ke třem lůžkům "zvonících" pacientů najednou ? Jak může učitelka hbitě zareagovat na každé dětské zaškobrtnutí, má-li ve třídě dvacet nezbedných dětí ? Fascinuje mě, jak jsou lidé ve svých požadavcích na tyto profese nároční a přitom sami předvádějí, jak jsou jim trpělivost, empatie apod. zcela cizí... Nic proti diskuzím, ale prosím nezapomínejte, že každá mince má svůj rub i líc....
 Hanka 
  • 

Re: chápu 

(20.7.2008 18:23:59)
Madelaine, souhlasím s tebou, že učitelé, stejně jako lékaři a sestry, by si měly uvědomit, že mohou hodně ovlivnit a podle toho se chovat. Velká chyba je, jak ty píšeš, v systému.
Jak může být sestra/doktor milý, když má ke konci "dvanáctky", ve které natrefil na tři "hodně náročné" rodičky? Člověku často stačí srážka s jedním "blbem", aby měl zkažený celý den.
Stejně tak učitelka s 25ti žáky ve třídě. Zkusili jste si to někdo? Já jo. Docela drsný. Ale horší něž těch 25 dětí je 25 náročných rodičů, každý s vlastní představou o mém správném přístupu.
Madelaine, podle mého názoru je ale víc povolání, kde hodně ovlivňuješ, jen někdy to není tak vidět. Co takhle pilot, řidič autobusu, rozvodový právník, ředitel velké firmy, agent nabízející hypotéku? Všichni mají ve svých rukou život lidí nebo velký vliv na jeho průběh.
Přece ale lidé ve všech povoláních jsou hodně důležití a mohou mít fatální vliv na život jednoho nebo více lidí. Nechceš přece některá povolání povyšovat a některá snižovat. Nejde přece srovnávat.
 ZuziP 


Re: chápu 

(20.7.2008 18:26:28)
Hani, ak ale niekto svoje povolanie nezvlada, nemozno ho ospravedlnovat tym, ze to ma tazke (ze ma v triede 25 deti, ze ma maly plat a podobne). Jednoducho to nezvlada a basta.
 Hanka 
  • 

Re: chápu 

(20.7.2008 18:37:53)
S tím úplně souhlasím.
 Anusi 


Re: chápu 

(20.7.2008 19:16:48)
Hanko, krásně jsi to napsala a vyjádřila jsi i můj názor. A teď jen čekám kolik rýpalen se ozve. Snad jim i dojde řeč. Já vždy říkám: práce učitelky v m.š. se musí dělat přes srdíčko, ne pro peníze. A s dětmi se vždy domluvím, ale poslední dobou je to velmi obtížné s rodiči. To je však další debata. Dík za příspěvek.
 Helena 
  • 

Re: chápu 

(26.6.2009 21:09:48)
Mluvíte mi z duše. Práce s dětmi je skvělá, ale ti rodiče...,
 Lizzie 


Re: chápu 

(20.7.2008 19:17:59)
Zuzi,

ospravedlnit to nelze - za svou práci dostávají plat, pacient potřebuje jejich péči, děti zájem...na stranu druhou hraje roli spousta okolností. Jo, jsou to jenom lidi - ale když je např. na oddělení parta vyhořelých a navíc z dvanáctek přetažených sester, je to k zamyšlení. Je (oprávněně) naštvaná rodina pacienta, který nedostává odpovídající péči,samotný pracovník toho má až na hlavu a k tomu má doma např. rodinu, na kterou to mít dopad taky bude...
..snížit počet dětí ve třídě, zvýšit nebo upravit prac. doby sester a další organizační záležitosti..no jo, jenže to nezávisí na jednom člověku..:((
 Evka 
  • 

Syndrom vyhoření 

(21.7.2008 0:59:23)
S podmínkami, jak jsou nastaveny v českých školkách a nemocnicích, jde spíše o to, jak kdo dlouho vydrží, než totálně vyhoří. Jde jen o míru odolnosti, ale obávám se, že to dříve nebo později postihne (téměř) každého. Já si třeba osobně nedovedu představit, že bych nadšeně hlídala od 1.9. do 30.6. každý pracovní den 25 dětí (byla bych na ně sama), vymýšlela bych jim kvalitní program, oblékala je, krmila je, řešila spory a dohlížela bych, aby se jim nic nestalo, k tomu komunikovala s rodiči, a dostávala bych za to 16.000 hrubého. Jak dlouho, byste to, Zuzi, vydržela Vy? Věřím však, že když poměr 1:25, změníte na třeba 1:7, dosáhnete úplě jiné kvality života pro všechny a syndrom vyhoření nad dospěláky hrozivě viset nebude.
 ViKajo 


Re: Syndrom vyhoření 

(24.7.2008 9:58:51)
Tak s tímto souhlasím.Učím 9let(sice 1.st.ZŠ, ale učitelství MtŠ mám vystudované taky).Podmínky se mi zdají čím dál horší.Brzy u nás na škole z nás "zbyde asi popel",protože při počtu 30 dětí ve třídě- v tom si představte integrované děti- autista,několik dětí s poruchami dys..., pár hyperaktivních dětí, 7 dětí po odkladu školní docházky( většina z nich z velmi slabého soc. prostředí),dítě velmi vážně nemocné po těžké operaci, 4 děti z rodin neakceptujících pravidla školy (a jakéhokoliv slušného chování),...Některé děti mají zvláštní-spec. potřeby, při tomto počtu nebudu schopna všem toto zajistit, i když zájem a snahu mám.
 ZuziP 


Re: Syndrom vyhoření 

(25.7.2008 19:01:51)
Evko, nevydrzala by som to a nerobila by som to. Sposobila by som mensie zlo, ako keby som to robila nafucana a nervozna. A keby takto pristupoval kazdy, mozno by sa konecne niekto zbadal a zistil, ze je niekde problem, ked tieto prace nema kto robit.
Kazdy sme zodpovedny za to, co robime a ako to robime. Ospravedlnovat svoju nekompetentnost vie kazdy a nie je to spravne.
 Jíťa 
  • 

Re: chápu 

(21.7.2008 13:52:42)
souhlasím, ospravedlňovat aroganci některých lidí náročností povolání je pěkná blost! Ať všichni ti, co svou práci nezvládají s úsměvem jdou kopat kanály - tam se můžou maračit a šklebit polibosti, a nezaclánějí na úřadech, v obchodech a jiných místech, kde denně přicházejí do styku s lidmi.

Jéje, to by se pak žilo!
 Helena 
  • 

Re: chápu 

(26.6.2009 21:07:33)
Takhle přistupujete ke všemu ... a basta...? Trochu jednoduchý způsob řešení. Zajímalo by mějak by jste obstála v této profesi Vy a kdyby ve třídě bylo víc rodičů s názorem ... a basta... Asi by jste dlouho nevydržela a utekla jako mnoho ostatních.
 Lucie 
  • 

Re: chápu 

(20.7.2008 20:14:13)
... nespochybňuju oprávněné nároky, pokud personál svou práci zanedbává, to je bez doskuzí (viz LDN), ale leckdy mám pocit, že se zapomíná, že i lékaři/sestry/učitelé jsou jen lidi a že to, že jejich práce je do jisté míry posláním, neznamená, že to jsou roboti, musící být vždy plně připraveni, 24 hodin denně, 365 dní v roce, splnit v okamžiku jakýkoli rozmar (a myslím skutečně "rozmar", nikoli oprávněný požadavek). Svědomitě by se měla plnit jakákoli profese a i ty paní na finančním úřadě by se měly usmívat tak, jako se to vyžaduje od sestřiček na konci dvanáctky... :-)
 ZuziP 


Re: chápu 

(25.7.2008 19:04:25)
Ja fakt nepotrebujem robotov, ktori su ochotni splnat rozmary.. o tom tu nikto nehovori.
 Hanka 
  • 

Re: chápu 

(20.7.2008 23:04:36)
Madelaine, dovol mi tvůj citát:
"Hodnocení prestiže povolání bude ale vždy do velké míry subjektivní, v závislosti na tom, jak lidi vnímají důležitost ve vztahu k sobě."
Hodně jsem o tom přemýšlela. Já mám taky dítě, dceru. Je pro mě to největší, co mám a chci pro ni taky to nejlepší. Důležitost tohoto vztahu je pro mě obrovská. Je tedy logické, že její učitelka bude ve středu mé pozornosti, protože se stará o to, co je mi drahé.
Na druhou stranu- použiju dnes celkem moderní výraz "klienti"- když se zaměříme na náplň práce jednotlivých profesí, zjistíme, že např. lékař se stará o své pacieny- klienty, učitel se stará o své žáky- klienty, kadeřník se stará o své klienty, veterinář se stará o své zvířecí mazlíčky- klienty, pojišťovací agent se stará o své klienty,.. Všichni tito lidé by se ke svým klientům měli chovat s úctou, respektem, ochotou, vstřícností a vážit si jich. Máme kapitalismus, tržní hospodářství. Mělo by to tedy být samozřejmostí.
Ale těžko můžeš chtít po učiteli, aby pro něj byl vztah s tvým dítětem tak důležitý, jak my- rodiče- bychom si to představovali. To pro nás jsou středobodem vesmíru, ne pro ně. Pro ně by to měli být klienti, vážení, respektovaní. Ale i oni mají doma své děti a partnera, kterým chtějí věnovat co nejvíc lásky, energie a volného času. Nemyslím si, že je správné, automaticky po nich chtít stále něco navíc. Oni to "navíc" musí investovat tam, kam se to od nich jako rodičů nejvíc očekává-do své rodiny. Podle mého názoru není rozumné se úplně rozdat žákům (pacientům). Znám pár lidí, kteří to takhle dělali, a většina z nich na to v osobním životě doplatila.
 Dana 
  • 

Re: chápu 

(21.7.2008 9:18:04)
Myslím si,že spokojený učitel/ka bude o něco lepší než ten nespokojený.Určitě ,pokud bude mít doma zázemí a porozumnění,tak bude vyrovnanější než pokud bude mít doma nefungující manželství,problémy atd.

Zrovna tak,pokud bude mít v práci lepší podmínky,tak bude usměvavější,než když jí vedení školky ,rodiče,budou házet "klacky pod nohy".Určitě menší počet dětí se dá lépe zvládat,než 25 dětí ve třídě atd.

Také mě štve,že ostatní závidí tu dovolenou.Pokud rodiče chtějí,aby měly vyrovnanou učitelku,tak ta musí být psychicky odpočinutá.

A komu se to nelíbí,že mají více dovolené než on,tak ať jde vystudovat vysokou pedagogickou školu a jde pak učit.Nebo může studovat i při zaměstnání jako to dělají někteří učitelé.Uvidíme kolik týdnů takovýto závistivec vydrží s úsměvem na rtech učit:-).Pak pochopí,že ta dovolená je nutná!
 AndyPan 


Jen slovíčko 

(21.7.2008 17:56:38)
Promiň, asi máš pravdu v tom, že úřednící...atd jsou často velmi nepříjemní. Ale já vidím jeden veliký rozdíl. Tam, kde sedí, můžou člověka naštvat, rozhodit, ale nemrzačí duši. Špatná učitelka ji mrzačit může a ta ve školce zvlášť.Dítě je v jejích rukou...A doktor taky dostává do ruky člověka zranitelného, v obavách, svým způsobem závislého. To není rovnocenný vztah. Učitelka může být unavená, mít špatný den a věřte, že děti to pochopí. Jsou dny, kdy vám není dobře, a i když jindy zlobí jako stádo rarášků, dokážou soucítit a pochopit. Ale nikdy nemůže být hrubá, necitlivá. A jsem přesvědčená, že pokud taková je, a že bohužel jsou, to vím z vlastní zkušenosti, bude taková, kdyby brala dvakrát tolik.To není zaměstnání dělané pro peníze, i když milé by byly:-)
Abych nevypadala, že mluvím o čem nevím...jsem učitelka ve školce a dělám to už 25 let. a pořád ráda, ikdyž se děti mění, i rodiče,a někdy je to těžký. a stejně, neměnila bych
:-)
 Stará Misule 


Dvě úči-jako voda a oheň 

(20.7.2008 22:58:41)
Ahojky,kdyz moje dcera nastupovala do skolky,byla vyjukana a prvni dny i brecela,ze jsem uvazovala,ze ji stahnu.Ve tride se stridaly dve ucitelky.Jedna rekla "dejte ji pryc,rusi ostatni brekem" a druha "nebojte,ona se jen musi rozkoukat".Poslechla jsem tu druhou,a jsem rada,mala si nasla brzo kamaradky,a byla spokojena.A to nemluvim,o dalsich rozdilnych povahach tech ucitelek.Terezka si samozrejme
 Stará Misule 


Re: Dvě úči-jako voda a oheň 

(20.7.2008 23:21:41)
Oblibila tu co ji "drzela palce",ale co me nejvic mozelo,tamta rikala vsem detem zasadne prijmenim,a pred to dodala jeste "HEJ",zato druha jim rikala zdrobnele,malovali,tvocili,atd..Kdyz jsem se zeptala Terky,co dnes delali(s tou druhou),tak mi rekla,ze sedeli a cuceli.Hruza.Na konci to dcera v kvetinach zakoncila vetou,ze Ive nic nekoupime,a Hance jo.Nakonec jsme koupily,ale svrbely me ruce.Alca
 Stará Misule 


Alapoint 

(20.7.2008 23:04:14)
11111
 myš 
  • 

Jak by to nemělo vypadat.... 

(21.7.2008 10:13:04)
Nedávno na dovolené u rybníka jsme viděli, jak vypadá opak "učitelky snů". Bylo tam několik tříd mateřských školek s učitelkami a jednu skupinku vedly dvě postarší učitelky. Za celou dobu, co jsme je pozorovaly neřekly ani jednu větu k dětem normálně aniž by ji vyštěkly, byly to jen příkazy, zákazy, křik, popř. nějaká ta ironie ohledně jejich chování atak. Klasický případ autoritativní výchovy.
V ostatních skupinkách vládla pohoda, vlídnost, učitelky se usmívaly....
Tak jsme si říkali, že by snad měly některé chodit do předčasného dlchody, nebo být tak po x letech přeřazeny někam do kanclu, aby nevyhořely. Taky jsem si říkala že by nebylo špatné budoucí učitelky si nenápadně takhle okouknout v akci, aby rodič věděl, kdo bude mít jeho dítě v rukách.
 2janinka 


 

(23.7.2008 22:00:31)
Podle mě je dobrou vizitkou to, že se dítě do školky těší. Na druhé straně pak je: co všechno se děti naučí, jestli je učitelky odbývají, jestli je jim učitelka autoritou a jestli za peníze, které rodiče investují (ať už u soukromé MŠ nebo státní) dostanou co mají.
Po 5 letech jsem se dostala na vysněnou pedagogickou vysokou školu a jinak jsem zdravotní sestra. Dost mě mrzí, že si spousta lidí myslí, že pro všechny je vysoká pedagogická jen ,,zadními vrátky,,.
Jana
 Cammelia 
  • 

Jak to chodí u nás 

(25.7.2008 5:37:32)
U školky opravdu nejvíc záleží na učitelce a zda svou práci dělá ráda.
Dcera chodí dva roky do MŠ, kde jsou učitelky neštěstím. Bývá hodně nemocná, a tak se vždy těší do školky na kamarády. Ale už po prvním dni se ptá, jestli nemusí další den do školky, a když se ptám proč, tak že kvůli učitelkám a kuchařkám.

1. Nerespektují stravovací požadavky rodičů:
Dcera není jedlík, navíc máme doma racionálně upravený a co nejvíc bez-éčkový jídelníček (je atopik), takže trvám na tom, aby jí ve školce nenutily jíst jídla, která bych jí v životě nedala (párek, smažený mletý řízek, pomazánky z taveného sýra apod.). Učitelky mi všechno odkývají, kuchařky slíbí, že dcera dostane suchý chleba bez pomazánky aj. Pak se dozvím, že se na dceru učitelky i kuchařky zlobily, že ke svačině musela jenom okusovat kůrku z namazaného krajíce, nutili ji sníst "aspoň půlku toho řízku, taková dobrota" apod. Když se na to učitelek opakovaně ptám, tak říkají, že přece jíst musí, že by byla do oběda bez svačiny, že se u jídla hrozně loudá (aby ne, když je to nechutné a přesolené - několikrát jsem to ochutnala).. Aspoň, že respektují moje přání, aby nedostávala každý den bonbóny a mají tam pro ten účel "její" sladkosti.

2. Moc se nepřetrhnou:
Jsem profesí učitelka Mš, takže vím, co je domácí příprava na další den. Ale když vidím, jak tam učitelka v 8.30 horečnatě listuje zpěvníkem a hledá, co by tak mohli dnes dělat, otvírá se mi kudla v kapse. Dcerka dost často říká, že se dívali na DVD (učitelka jim pustí,co kdo přinese - Asterixe, Simpsnovi...) nebo jim paní učitelka zapnula počítač. Když dcera odmítne se na televizi dívat, učitelky se na ni zlobí. Nejčastěji prý sedí u stolků a kreslí si. Že by denně aspoň chvíli cvičili nebo měli jednou týdně větší pohybový blok, o tom si můžu jen nechat zdát. Mají sice ribstole, ale na těch jsou navěšené dekorace a nesmí se na ně lézt.

3. Pobyt venku:
Kašlou na povinné limity pro pobyt na čerstvém vzduchu - ven chodí, jak se jim zachce, někdy jdou třeba až v 11.15 a v 11:30 už jsou zpátky ve školce. Nikdy nechodí na procházky, i když školka přímo sousedí s velikým a krásným lesem, vždy si sednou na zahradu a děti tam lítají. Když je pod mrakem nebo nedejbože ráno pršelo, ven se nejde, protože jak mi bylo řečeno, děti na to nejsou vybavené. Nechci po nich, aby chodily ven ve slejváku, vichřici a za špatných rozptylových podmínek, ale co je moc, to je moc.

4. Ve smíšené třídě se chovají, jako by smíšená nebyla:
Dcerka je jedním ze tří 4letých dětí mezi zbytkem předškoláků. Když se jde někam ven (divadlo, plavání, planetárium, zoologická, výlet apod.), ty tři mlaší děti prostě přešoupnou do jiné třídy se slovy, že u nich je zvykem brát s sebou jenom předškoláky. Je jim úplně jedno, jak se ty odstrčené děti cítí.
Na nůžky dcera nesmí sahnout, že by si ublížila (šikovná výtvarně nadaná 5letá holčička!), příbor taky dostane až příští rok, zatím jí lžící atd.

4. Jako rodič NEMÁM ŠANCI NA ZMĚNU: U nás školky praskají ve švech, dceru mi jinde nevezmou. Když si jdu s učitelkami promluvit, poznám následně z výpovědí dcery, že jsem jí to u nich "rozlila" a o to víc se dceři do MŠ nechce. Už z toho začíná mít i psychosomatické problémy - bolení v krku, bolení bříška, občas ze zdravého dítěte dostane po jednom dní v MŠ vysokou horečku, aniž by byla jinak nemocná apod. Kolektiv ale moc potřebuje, tak tam čas od čas jde.

Omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale musela jsem si vylít srdce. Prostě z naší školky jsem nešťastná a změnit to můžu jedině tak, že si dceru nechám doma, což mi rok před vstupem do ZŠ připadá kontraproduktivní.
 Zubatac 


Re: Jak to chodí u nás 

(25.7.2008 21:25:41)
Cammelie,

naprosto ti rozumím, prožívala jsem téměř to samé s naší dcerou (viz příspěvky výše). Nakonec jsme ji dali do soukromé MŠ a dodnes za to každý den děkuji a občas je mi i líto, že do té nové školky už bude chodit pouze rok, protože to je prostě pohádka ve všech ohledech. NEvím, odkud jste, ale zkus školku změnit, aby se to na dceři nepodepsalo, ono totiž té naší se to začalo projevovat na osobnosti a sebedůvěře: Maminko, já nevím, jak to se mnou dál bude, já jsem k ničemu, říkala to paní učitelka...
Držím palce!!!!
 ZuziP 


Re: Jak to chodí u nás 

(25.7.2008 21:38:19)
"Maminko, já nevím, jak to se mnou dál bude, já jsem k ničemu, říkala to paní učitelka..."

Tak po takomto sa mi otvara nozik vo vrecku. Varujem vsetkych, nezacnite pisat o nizkych platoch a zlych podmienkach ucitelov.. taketo prisery do skolok nepatria! Navyse.. svojim kolegyniam, ktore svoju pracu robia dobre, robia neskutocnu hanbu.
 Táňa, 2kluci 
  • 

Re: Jak to chodí u nás 

(25.7.2008 21:43:17)
Jojo, okamžitě bych měnila školku, i kdybych si to měla já nevím jak zkomplikovat. Na to mám své děti moc ráda...
 Marketa + Tomik 


Re: Jak to chodí u nás 

(22.3.2009 16:33:52)
Cammelie,
je mi líto, co se děje ve vaší školce, ale věř, že to není ojedinělý jev. U nás je vybavením luxusní školka se spoustou kroužků a nádherným hřištěm. Jelikož jsme dost lidnatá část Prahy, tak je samozřejmě plně obsazená s mnoha náhradníky v pořadí... Škoda jen, asi polovina učitelek je přes 70 let a druhá polovina tak 30-40 let. Nejdřív jsem měla pocit, že je bezva, když se kluk do téhle školky dostal, ale časem jsem pochopila, že vybavení není vše. I když učitelky jsou na první pohled příjemné a k dětem se chovají hezky a věnují se jim, trápí mě, že nic není možné dohodnout jinak než "takhle se to tady dělá". Např. Děti pijí jen 1 hrneček při přesnídá vce, u oběda a u svačiny. Tj. cca 3-4 dcl za den. Kluk je pravidelně žíznivý, když ho v 17 hod. vyzvedávám, musím mít ssebou lahev pití, jinak by snad nedošel domů. Při odpočinku poo musí všechny děti ležet pod dečkami a mít zavřené oči (2 hod.!), což u předškoláků je utrpení. Většina z nich už dávno poo nespí a melou se, což je bráno "zlobení" a jsou káráni nebo jdou na hanbu. Během odpočinku nesmí děti na záchod (2 hod. !!!) "měli se vyčůrat před spaním". Důvod je prý, že se tam v té době uklízí a dítě by mohlo uklouznout po mokré podlaze... Ven se chodí jen dopoledne. Když dopoledne prší a odpoledne je krásně, stejně dětí sedí uvnitř a kreslí...To jsou podle mne organizační stereotypy zavedené za socialismu, které si bohužel předávájí učitelky z generace na generaci a hotovo. Pokud mi to nevyhovuje, mám dát syna do soukromé ( u nás cca 6-10.000,-/měs+ stravné). Je mi to líto, ale na soukromou školku nemám. Budeme to muset vydržet. Doufám, že se o počůranémm prostěradle v předškolním věku nebude synovi zdát ještě v dospělosti. A přeji paní učitelce, aby jí vlastní děti, až bude nesoběstačná, dovolili jít na záchod, kdy bude potřebovat :-)
 Veronika 
  • 

My jsme učitelku snů našli - jmenuje se Monika 

(3.12.2010 14:55:57)
A jsme moc spokojení - rodiče i syn a brzy i dcera. Výběr školky máme značně omezený, protože naše děti jsou dvojjazyčné a výběr česko-německých školek je v Praze velmi omezený. O to víc jsme šťastní, že paní učitelka Monika ze školky Kinderwelt Maja je tak skvělá. Má na starosti okolo 5 dětí a každému se věnuje velmi důkladně, nad každým dítětem přemýšlí a vymýšlí mu cvičení a aktivity šité na míru. Každý den si najde čas, aby si s rodiči při předávání dítěte udělala chvilku a popovídala si. Vzájemně se tak informujeme, co je nového, jak se daří synovi, co by mu prospělo, jak se vyvíjí atd. Líbí se mi, že je paní učitelka systematická a všechno, co dělá s dětmi, má svůj smysl a účel. Má to promyšlené a ví, k čemu to vede a co tím děti učí a proč to dělá. Co je velmi vzácné, že paní učitelka rozumí různým reakcím dětí a ví, proč ty reakce jsou takové.
 Inka K 


Re: My jsme učitelku snů našli - jmenuje se Monika 

(24.2.2012 10:26:48)
Jo mít na starost individuálně jen pět dětí tak s nimi bude každá učitelka pracovat jako doma se "svýma" ....Hlavní problém tedy není ani v lidech jako v situaci. V tradiční MŠ je na jednu učitelku až 28 dětí - tedy vlastně od 9 do 13 jsou dokonce dvě učitelky .... jaké štěstí když v té třídě je průměrně denně chodících dětí 22 ...
 fifulilinka 


Učitelka snů 

(5.6.2012 14:04:37)
Všechno je tu moc hezky popsáno, ale takových učitelek snů moc není, možná ty, co začaly pracovat a mají nějaké sny a ambice. Jinak mám zkušenosti, že se to tam učitelky snaží nějak přetrpět a hlídat děti, aby si neublížily. MOžná by si měly přečíst tento článek, třeba by je to vrátilo zpět ke kořenům toho, proč začaly učit.
Na Komunitě 111 jsme měli v chatu taky hezké téma - Touha být ideální matkou. Vlastně taková ideální maminka měla splňovat to, co ideální učitelka. Snažím se jí být, ale občas je to moc těžké :)

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.