| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Vzala jsem si cizince

 Celkem 156 názorů.
 perdita 


Díky 

(10.7.2008 10:11:45)
zvlášť ty poslední tři odstavce mi mluví z duše. Žijeme tady, kritika systému, lidí, etiky českého národa a českých řidičů je věčná a byť podložená a zasloužená, snáším ji velmi těžce:-(
Díky za článek.
 Mona, 1 dcera 
  • 

Re: Díky 

(10.7.2008 10:37:21)
Já taky děkuju za článek - momentálně je to pro mě aktuální "problematika". Vztah je na úplném začátku a řeč jsme museli zvolit neutrální - angličtinu. I když jsem angličtinu dlouho nepoužívala, domluvíme se vcelku dobře. Ale jen do chvíle, než telefonujeme - to pak hodně špatně rozumím. Máte někdo zkušenost, jestli i tak se dá vztah s cizincem ustát? Zatím je to jediné mínus a angličtinu jsem se začala znovu intenzivně učit, ale ze dne na den to nebude :-(
 sarka +2 
  • 

Re: Díky 

(14.7.2008 11:48:42)
Mám za manžela také cizince. Společná řeč rovněž byla anlgičtina, ale oba jsme od počátku měli cíl, co nejdříve mluvit pouze česky. pošli mi kontakt na tebe
 Mona, 1 dcera 
  • 

Re: Díky 

(14.7.2008 13:59:27)
Sarko, dík! Kontakt na mne je: dgotik1@seznam.cz
Musím se ale přiznat, že už ztrácím odvahu a asi ze vztahu vycouvám dřív, než bude pozdě... Přítel už žije několik let v jiné než rodné zemi (přiženil se tam a před rokem se rozvedl) a má předškolní dceru = do jiné země nepůjde a ani to po něm nechci. Já mám taky předškolní dceru, která se špatně přizpůsobuje = do jiné země s ní jít nemůžu, měla by s tím vážný problém. A cestování a telefonování je tak strašně drahé, kor když každou větu musíme rozebírat, co přesně jsme tím chtěli říct... Ach jo.
 buzzz, pritel z nemec 
  • 

Re: Díky 

(17.7.2008 22:32:51)
pouzivejte skype, je to pres internet zadarmo, muzete kecat hodiny aniz by se vam zvedl ucet za telefon a zaroven, kdyz necemu mluvenemu nerozumite tak si to muzete okamzite napsat a pomoci e-slovniku prelozit.

jinak k tematu: pritel je nemec, bydlime v londyne a taky jsme si vytvorili svoji vlastni rec, ktere nikdo jiny nerozumi a tak si ve spolecnosti musime davat pozor abychom se naladili na tu spravnou rec. narozdil od zmineneho dana se cimrmanum smeje kdyz mu je prekladam a nektere ftipky pak recykluje.nekdy to je opravdu sranda. ale ceske filmy typu pelisky se s nim moc koukat nedaji, nastesti mam na to par ceskych pratel.
 Mona, 1 dcera 
  • 

Re: Díky 

(18.7.2008 7:38:06)
Moc děkuju za tip - pokusím se v příteli zlomit odpor k počítači :-) Každý den spolu dlouho mluvíme po telefonu, takže už ani nevnímám jazykovou bariéru...a myšlenka, že z toho vycouvám dřív než bude pozdě, je nenávratně pryč. Ono asi opravdu - když se chce, všechno jde.

Většina příspěvků zde mě trochu vyděsila, člověk si ani neuvědomí, co všechno vztah s cizincem obnáší...Na druhou stranu mi to i přiblížilo pocity mého přítele, který nežije v rodné zemi. Děkuji a přeji hodně štěstí.
 speedy 


Re: Díky 

(19.7.2008 19:20:14)
Ahojky, ja jsem jen chtela rict, ze mam za manzela americana. Doma mluvime anglicky, ja na deti cesky, dcera ma tri roky a maly jen pet mesicu. Dcera mluvi anglicky, ale cesky rozumy vsechno.
Kdyz jsme se seznamili, tak moje anglictina byla velmi spatna. Domlouvali jsme se pomoci slovniku, ale prestali jsme to a jsem rada, ze jsme spolu i nadale a uz tomu bude devet let. Ted nemam s mluvenim zadne problemy, jde to samo.
 Zuzana - 1 dcera 
  • 

Re: Díky 

(18.9.2008 19:03:00)
Clanek se mi moc libil, myslim ze je dost vystizny. Ja jsem se provdala za spanela a bydlime na Mallorce. Nejdriv jsme se domlouvali lamavou anglictinou ale ja mela moc snahu naucit se spanelsky, protoze se mi jazyk moc libi. A muj manzel mi hodne pomahal. Ted uz jsme spolu 5 let a nemame zadny problem se domluvit. Nase dcera(2 leta) rozumi vse, zacina ted mluvit a je to jedno slovo cesky, druhe spanelsky a treti mallorkynsky(jejich jazyk na ostrove). Po rodne zemi se mi styska, ale vidime se s rodinou skoro kazdy den pres internet- skype takze si mala uziva babicky i dedy, stejne tak jako babi z Mallorcy.
 Věra 
  • 

Re:  

(2.2.2013 20:57:50)
Mám za manžela také cizince, naše společná řeč je také angličtina, na začátku vztahu jsem nemluvila skoro vůbec anglicky, ale chtěla jsem s přítelem mluvit a to mě donutilo naučit se víc a víc a můžu říct, že cca rok jsme byli odkázání hlavně na telefonování a chat, vydrželo nám to a naše láska je o to silnější,ustály jsme tento těžký čas a dnes s přítelem mluvím bez problému, myslím, že láska si svou společnou řeč určitě najde a uvidíte, naučíte se mu rozumět, chce to jen trochu času, vím o čem mluvím. Přeji hodně štěstí !!!
 země česká 
  • 

Nemáme vás rádi! 

(10.7.2008 10:31:39)
Hlavně až tě požene,vyndej si své úspory a nebreč o státního právníka z daní nás všech!!!A děti??? Ty jsou potom největšími chudáky,těch případů známe desítky...Pohrdáš tak i celou částí české mužské populace,tvé důvody jsou hamižnost,zvýraznit se a být zajímavá pro okolí...
 Mona, 1 dcera 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(10.7.2008 10:39:57)
Jediným důvodem je láska...Snad jsi to slovo už někdy slyšel(-a)...
 Kamila 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(30.9.2008 8:15:20)
Souhlas... vdala jsem se (ne poprvé) za cizince ve 46 letech, jemu bylo 46. Nebyl to žádný bohatý cizinec, byl to "obyčejný" (ale pro mě neobyčejný) Ukrajinec. Byl krásný, usměvavý, láska na první pohled... samozřejmě pak nastala spousta problémů, které jsme řešili řadu let. Neměl vůbec nic, jen dvě šikovné ruce a byl pracovitý... jsme spolu deset let, občas se pohádáme, ale vím, že je výjimečný. Na rozdíl od různých českých mužů nikdy nehamounil peníze, když přišly moje děti, krmil je, rád vaří, nikdy nelitoval peněz, i když sám moc neměl... A v tomto věku poznat takového muže není snadné...
 martina 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(18.1.2009 19:10:41)
to je hezky priklad.preji hodne stesti
 pavel222 


Re: Nemáme vás rádi! 

(28.2.2013 19:37:34)
Pracuji s mnoha Ukrajinci ti co se tady oženili bud ženám zaplatili ,nebo si vzaly takové že by si normální chlap o ně ani kolo ně neopřel.
 sevgi 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(10.7.2008 10:42:04)
xenofobe... vyber zivotniho partnera preci nema nic spolecneho s jeho narodnosti ale s jeho osobnosti!
 Lizzie 


Počkej.... 

(10.7.2008 12:01:03)
...až si dcerka přivede Američana:-)))

Takovým ortodoxům se zpravidla podobné věci stávají a je to pak velice vtipný.
 Petr 
  • 

Re: Počkej.... 

(10.7.2008 14:24:41)
Nebo az si dcerka privede Vietnamce ;-)
 Lizzie 


Re: Počkej.... 

(10.7.2008 14:26:51)
Co Vietnamce...africkýho spolužáka z univerzity:) Může to být chytrý kluk, ale až ho tatík uvidí, buď ho klepne nebo je vydědí, každopádně to neututlá..xenofob/rasista..potěškoště.
 Neznámá 
  • 

Re: Počkej.... 

(11.7.2008 15:19:09)
Napadají mě k tomuto článku dvě otázky. Jak se někdo může zamilovat, seznámit s člověkem, se kterým si neumí říct ani "dobrý den"... co je teda sblíží? Že by animální přitažlivost :-)?... A jakou úroveň má středostavovská Francouzká rodina, když neví, že Češi vlastní pračku a chtějí se očkovat když k nám jedou na dovolenou. Troufám si říct, že jsou to pěkní nevzdělanci, není se tedy čím chlubit a před takovými lidmi bych nechtěla mít "tu čest" snažit se dokazovat, že jsem také na úrovni.
 Líza 


Re: Počkej.... 

(11.7.2008 16:07:08)
Neznámá, chceš říct, že jsou to stejní nevzdělanci jako ty spousty Čechů, co považujou Ukrajince za polodivochy z Východu?
 Лара 
  • 

Re: Počkej.... 

(14.7.2008 17:36:35)
LOL
 Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 


Re: Počkej.... 

(11.7.2008 22:52:17)
Ahoj Neznámá,
předpokládám, že tohle byly reakce rodiny před tím, než se s onou Českou seznámili. Bohužel, tyhle představy jsou na západě dost rozšířené. Kamarádka pracovala asi 2 roky v Británii, a říkala mi, jak jí podobné dotazy dost pily krev. Klidně se jí ptali (a fakt se nejednalo o výjimky), jestli tu máme televizi, a podobné nesmysly. Kdo v Čechách nebyl, tak prostě neví. Proto ještě nemusí být nevzdělanci. Mimochodem, jestlipak třeba Ty víš, jestli mají obvykle v Albánii televizi nebo v Rumunsku pračku?
 Markéta a dvojčata 
  • 

Re: Počkej.... 

(14.7.2008 15:31:44)
Moje sestra pracuje už půl roku v Anglii a velmi často se jí stává, že jí nevěří že je češka. Prostě jí řeknou že češi jsou jiné barvy než ona. Je to modrooká blondýna. Za čechy považují cigány a podle jejich chování mají i představy o našem národu. Občas když s ním mluvím a poposuje svoje zážitky, nemůžu uvěřit...... ale bohužel je to pravda.
 MSteflova 


Re: Počkej.... 

(14.7.2008 15:38:12)
Žila jsem v UK celkem 2 a půl roku a nikdy se mi nestalo, že by se někdo podivoval nad tím, že nejsem snědá. S tímhle rozhodně nemohu souhlasit.
 Lucie V. 
  • 

Re: Počkej.... 

(25.7.2008 13:56:32)
Jak jsem jiz napsala, manzel je Anglican, do Anglie jezdim, (nikdy jsem tam nepracovala), mela jsem tam kamarady driv, nez jsem poznala manzela (mam tam mozna vic kamaradu nez on sam) a vubec se mi nestalo, ze by se na me divali skrz prsty, nebo kladli "zcestne" otazky, o barve pleti vubec nemluvim, jelikoz tu resime hlavne my, oni jsou v tomto ohledu bez predsudku (takze jim neprislo divne, ze jsem "bila";). Me pripada, ze se chovaji tak, jak si to clovek nastavi. Pokud se chovam dostatecne sebevedome, nezamindrakovane, neocekavam, ze me vnimaji "ze jsem neco min nez oni", necitim problem (kdekoli na svete se najdou "nadrazeni" ubozaci), ale obecne (mluvim za lidi v Aglii, resp. v Britanii), ja mam ty nejlepsi zkusenosti. Naopak jsem otravena, kdyz se vratim do Cech a narazim na drzost a neomalenost v obchodech, na postach, o ridicich autobusu nemluve, autobusem pokud mozno vubec nejezdim). ;)
 Ivana Procházková 


Re: Počkej.... 

(14.7.2008 5:26:29)
Neznámá, ty jsi spadla z Marsu nebo z čeho ti plyne, že by si dva (cizinci) neuměli říct ani "dobrý den"?
Předpokládám, že tak dovozuješ z toho, že Češka neumí dánsky a Dán naopak česky - tedy bych tě upozornila, že průměrně vzdělaný člověk ovládá na komunikační úrovni alespoň jeden ze světových jazyků jakožto prostředek, aby si dva (cizinci) řekli mnohem více než jen "dobrý den".
 Helen 
  • 

Re: Počkej.... 

(17.7.2008 17:53:18)
No vidíš a jde to....nepoznáš, nepochopíš.
Pokud bych měla takto uvažovat, vyjde mi z toho, že nevzdělaných je 90% fr. populace, protože koho jsem poznala, s univerzitou i bez, má sem opravdu obavy jet a vůbec si není jistý, zda už jsme slezli ze stromů !

 Marta 
  • 

Re: Počkej.... 

(24.7.2008 9:05:54)
Já jsem domů přivedla Afričana:) Máma byla skvělá, ani nemrkla a dodnes si zetě nemůže vynachválit. Akorát táta to musel trochu rozdýchat, ale po roce se taky začal spíš chlubit. (Problém byl víc osobnostní - táta měl rád pivo a alkohol a můj manžel moc nepije:) Jsme spolu 16 let a šťastní.
 bravad 


Re: Nemáme vás rádi! 

(10.7.2008 13:40:00)
Země česká, alias chlapíku, alias školko, běž provokovat někam jinam.
 martina, syn Míša 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(10.7.2008 13:59:43)
je-li česká mužská populace reprezentována lidmi jako jsi ty, pane jo.
 Sima + 2 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(10.7.2008 14:51:19)
Mám 2 dcery a nemám pocit, že bych se měla bát cizinců, kteří o ně projeví zájem, spíš se bojím, aby se nedostaly do nějaké ultrapravicové party.
Mé zkušenosti s cizinci jsou odlišné od obecného vnímání národností v ČR - neznám žádného nekultivovaného Ukrajince a neznám žádného kultivovaného Němce. U lidí jiných národností je to spíš "kus od kusu" - tak jako dokážou být burani nebo galantní Češi, dokážou to i cizinci.
 10.5Libik12 


Re: Nemáme vás rádi! 

(10.7.2008 14:55:53)
neznám žádného nekultivovaného Němce je drsné, co třeba Beethoven?
 10.5Libik12 


Re: Nemáme vás rádi! 

(10.7.2008 14:56:23)
opr. "kultivovaného Němce"
 Sima + 2 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(11.7.2008 6:57:58)
Libiku, myslela jsem OSOBNĚ - asi to z příspěvku nevyplynulo. Samosebou excelentní osobnosti má každá země a národ, jen o nich bohužel často ani nevíme. To neznamená, že neexistují. Dcerky si stejně svého partnera vyberou tak, jak budou chtít. Rodič do toho má pramálo co kecat
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Nemáme vás rádi! 

(11.7.2008 8:09:02)
chceš říct, že pana Beethovena znáš osobně???
 Cindule - 1 ještěrka (19 m) 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(14.7.2008 14:06:25)
No, když už je řeč o Beethovenovi.... právě o něm je známo, že to byl velmi nerudný člověk, hádavý, nepříjemný. Ostatně není se čemu moc divit, měl velmi těžký život. Také po léta panovala mylná teorie, že jeho matka byla syfilitička - před Ludvíkem již porodila pár dětí, z nichž některé byly slepé či hluché. Před časem se zjistilo, že rodina byla postupně otravována olovem (prý měli v domě nějaké olověné trubky na vodu). Bližší informace ale neznám.
Ovšem před jeho hudbou- klobouk dolů!
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(11.7.2008 8:23:09)
Znám několik kultivovaných Němců osobně. Tohle je ta obecně zakořeněná představa, že Němec je přitloustlý blon´dák s připáleným ksichtem co vyřvává nahlas v hospodě v Krkonoších.....Měla jsem také dříve takové předsudky.
 Sima + 2 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(11.7.2008 8:26:40)
Nepsala jsem o předsudcích či představách, ale své zkušenosti, čtěte pozorněji!
To že má někdo zkušenost jinou, je celkem pochopitelné, všude se najde slušňák i nevychovaný pitomec.
 Sima + 2 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(11.7.2008 8:41:40)
Chjo, tak ještě jednou....
Lidé (cizinci), o kterých píšu, nejsou osoby, se kterými jsem se potkala v knížce nebo na chodníku, ale lidé z mého zaměstnání. Jako personalista jsem příležitostí ke kontaktu měla dost a dost. Takže "noch einmal": neznám OSOBNĚ slušně se chovajícího Němce a neznám burana Ukrajince. Přitom v mém okolí, když se vysloví Ukrajinec, okamžitě naskakuje vyrážka a když se řekne Neměc, představí si solventního pána v mercedesu. Předsudky vážně netrpím a s lidmi jiných národností se setkávám ráda, obohacuje mě to. Tož tak.
 10.5Libik12 


Re: Nemáme vás rádi! 

(11.7.2008 10:02:29)
To by mě tedy zajímalo, jak se tví zaměstnanci neslušně chovají k personalistovi. Vletí ti do kanclu bez pozdravu a zařvou na tebe "schnell"? Odplivnou si, krknou si a šlohnou ti propisku?
Pokud tvrdíš, že neznáš jediného slušného Němce, přibliž nám tu obecnou německou neslušnost.

Tento příspěvek není rejpem, jenom mě zajímá vyjasnění si pojmů, třeba jsem přehnaně slušná:)
 Sima + 2 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(11.7.2008 12:15:02)
třeba v kantýně nepočkají, až na ně dojde řada, hrubě odstrčí člověka čekajícího na výtah, nezdraví, když něco chtějí, nařizují, než aby požádali, když člověk chce něco po nich, vždycky vypadají tak, že je hrozně obtěžuje...
Nejde tu o propisku :-) či chování přímo ke mě (můžu být děsně nesympatická osoba), ale o každodenní přístup oněch zaměstnanců ke svému okolí.
No a o obecné slušnosti nemá smysl výrazně diskutovat, ta se může u jednotlivých národností velice lišit (např. postavení žen v islámských zemích, hierarchická společnost v Japonsku, ...), takže to s radostí přenechám někomu jinému.

A ještě jednou, já nemám nic proti Němcům, ani si nemyslím, že jsou jako národ nevychovaní, já píšu, že všichni ti, co znám (15), jsou hulváti na n-tou.
 10.5Libik12 


Re: Nemáme vás rádi! 

(11.7.2008 12:27:10)
role, úloha a postavení muslimek je jiná kategorie a hodně o tom ví, třeba Petra Procházková. Určitě to není kategorie slušnost x neslušnost.

Jestliže tvrdíš, že několik desítek Měmců se chová dle tvého popisu a jiné neznáš, musím připustit, že neznáš jediného kultivovaného Němce;), je otázka jakou to má statistickou hodnotu a jestli to, žes to sdělila v článku o smíšených manželích také není nějaký obecnější jev.
 Leonie 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(11.7.2008 12:37:09)
Statistickou hodnotu to nemá, vypovídá to jen, že pisatelka má prostě na Němce smůlu. Rozumím tomu, nedávno jsme se s kamarádkou divily tomu, že vlastně neznáme jediného sympatického Srba (muže ani ženu)- v naší mezinárodní komunitě se vždycky najde třeba Němec sympaťák a Němec nesympaťák, Mexičan sympaťák a Mexičan nesympaťák, ale Srbové byli ve všech případech, co známe, nesympatičtí. Tak jsme si říkaly, že je to nespravedlivý, že třeba po celém světě je spousta srbskejch sympaťáků a jenom my máme smůlu na tyhlety hulváty :o)Myslím, že právě kvůli tomu nás maminka nabádala, ať se v cizině chováme slušně - protože člověk, který nezná jiného Čecha než tebe, si také podle tebe udělá obrázek o celém národě.
 Sima + 2 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(11.7.2008 12:39:38)
Libiku - nemá to žádný hlubší podtext. Na začátku jsem odpovídala jednomu "pitomci", co rozhlašoval něco ve smyslu "čechy čechům", že mě by nevadilo, kdyby si mé dcery přivedly cizince a dodala jsem to o Němcích a Ukrajincích pouze jako dokreslení, situace, že není dobrý a špatný národ, že záleží jen na tom, s kým se potkáváme a to nás utváří. Ta debata o tom "co mám proti Němcům" se rozpoutala aniž jsem to měla v úmyslu.
 Markéta 
  • 

to jsi trochu prehnala 

(11.7.2008 20:38:39)
jednoho nemce jsem si vzala za muze a od te doby jsem tech slusnych potkala desitky, mila simo, priste nez neco podobneho napises, tak si to prosim lepe rozmysli ;-).
muj muz je velmi slusny clovek, ve fronach nepredbiha, do lidi nevrazi, pomaha starenkam se zavazadly a matkam s kocarky do autobusu a mnoho dalsich hezkych veci a budes se divit, to i presto, ze je svetlovlasy a uz jsem ho v hospode slysela zpivat, ani to se totiz nevylucuje.
mam s nemci zatim velmi dobre zkusennosti a to jsem tech nevychovanych jiz take poznala a vic nez 15, ovsem nevychovane cech jsem prestala pocitat uz davno.
 Sima + 2 
  • 

Re: to jsi trochu prehnala 

(12.7.2008 17:57:42)
Nemám důvod přehánět. Napsala jsem SVOU zkušenost a nikomu necpu, že má začít vnímat celý národ negativně. Kdežto vy mě tady tepete, že jsem si dovolila potkat nevychovance, jako kdybych si mohla vybírat. To že jsem potkala jen hulváty neznamená, že třeba ty (a další) jsi nenarazila na slušňáky. Přečti si mé příspěvky pořádně a nehledej mezi řádky, co tam není.
Příklad: Představ si, že tě pokaždé kousne pes, když nějakého potkáš a napíšeš to sem. A já ti odpovím, že jsi hrozná a přeháníš, že přece všichni psi nejsou zlí. Ty však jsi psy nijak neprovokovala, prostě jsi měla smůlu a nikde ve svém příspěvku jsi nepsala, že psy nesnášíš a že všichni koušou. Tak proč tě osočuji?! Nebylo by lepší napsat: Měla jsi smůlu, většina psů je hodných, třeba ten náš chlupáč by se rád nechal hladit a mazlil se s tebou. Konec příkladu (nechytej mě za slovíčka, že přirovnávám člověka ke psu, to spolu nijak nesouvisí, důležité je, co jsem opravdu napsala a za co jste mě osočili)
 Teraza Horáková 


Re: to jsi trochu prehnala 

(12.7.2008 18:32:25)
Jéééé, Madel, osobně jich znám jenom 5 a pěkný zvířata jsou z nich 4 :-))) toho dalšího jsem ještě flámovat neviděla :-))) ale to je fakt slabý vzorek populace :-))))
 Teraza Horáková 


Re: to jsi trochu prehnala 

(12.7.2008 19:16:38)
ale patriotismus se jim upřít nedá, to je asi jediné, co jim závidím.... možná i větší péči o svoje okolí, nejen o to, že moje území končí mým plotem......

 Sima + 2 
  • 

Re: to jsi trochu prehnala 

(12.7.2008 19:42:45)
Ženský, přečtěte si, co jsem už napsala (i to o počtu). Už mě nebaví pořád dokola opisovat, že nemám nic proti německé národnosti, byť jsem dosud nepotkala žádného sympaťáka. Tohle téma je už fakt únavný, s článkem nesouvisí a nemám k němu víc co říct. Jinak díky všem, co chtěli pochopit a pochopili. Přispívejte klidně dál, ale už beze mě. Pa a přeji všem hezký večer.
 Leonie 
  • 

Re: to jsi trochu prehnala 

(12.7.2008 23:20:16)
ale psala, cituji: "A ještě jednou, já nemám nic proti Němcům, ani si nemyslím, že jsou jako národ nevychovaní, já píšu, že všichni ti, co znám (15), jsou hulváti na n-tou."
 kajkule+2 kousky 


Re: to jsi trochu prehnala 

(13.7.2008 17:47:23)
no to teda psala,já nevím, ale nám čechům patří asi , že máme tupý ženský, které neumí číst, když je tu vás tolik a stejně reagujete na to, co tam opravdu není nebo naopak je a vy tvrdíte že není..hrůza, Simi, já tě pochopila, prostě si potkala nevychované němce, netvrdíš, že jsou takoví všichni, ale z toho co jsi zažila a jiné je jich víc než je zdrávo.
 kajkule+2 kousky 


Re: to jsi trochu prehnala 

(13.7.2008 18:00:50)
ty si o mě mysli co chceš, pokud nechápeš nečti.
 kajkule+2 kousky 


Re: to jsi trochu prehnala 

(13.7.2008 20:58:11)
Ano, já si taky myslím,že jsou i kultivovaní němci, já jen říkám prostě, že jejich opravdu hodně, co se neumí chovat, ne jen z mé zkušenosti, myslím tím celé okolí a lidi, kteří mají stejnou zkušenost.samozřejmě jsou i němci velice slušně se chovající, ale to jsou ti praví džentlmani a normální chlapící.Akorát je "utlačují" ti co se neumí chovat.ono je prostě dost těch, co si myslí, že je všichni milujou a budou jim skákat kolem zadku , protože mají třeba dost peněz všeobecně.Ale říkám, že jsou i slušní
 marcia 


Re: to jsi trochu prehnala 

(14.7.2008 10:45:34)
Damy, nehadejte se, autorka nechtela rici, ze jsou Nemci nevychovani. Prectete si ji pozorne. Chtela poukazat na nesmyslnost stereotypu tim, ze je postavila na hlavu. Chtela rici neco v tom smyslu: "i kdyz se rika, ze Nemci jsou civilizovani slusnaci a Ukrajinci jsou neotesanci, ja mam zrovna opacnou zkusenost. Proto ani nedam na stereotypy, ani nevyvozuju z chovani tech lidi, ktere nahodou znam, jaky je cely narod. Nemci mohou byt slusnaci i hulvati, stejne jako Ukrajinci"
Myslim, ze v ceskem skolstvi by se mela venovat vetsi pozornost porozumemi textu, usetrily bychom si hadky a nedorozumeni.
 Sima + 2 
  • 

Re: to jsi trochu prehnala 

(14.7.2008 11:53:32)
Díky, ač jsem se zařekla, že k tomuto už víc nenapíšu, nedalo mi to. Napsala jsi to zcela výstižně. Hodně příspěvků (ne jen tady, ale ve všech diskuzích) je jen o slovíčkaření a smysl napsaného zcela uniká.
Kdybych tu napsala: "Ráda čtu, přečetla jsem asi 2000 knih." V tu ránu by tu byly příspěvky - "to se jako chlubíš", "když na to máš peníze a čas", "to byl beztak nějakej Harlequine", "2000 nic není, kdo ti nakukal, že je to hodně" a možná někde mezi by zaznělo "já taky, co čteš, mě baví próza 19. století" nebo "já moc nečtu, radši jezdím na kole". První část příspěvků člověku akorát zkazí náladu, druhá část jsou příspěvky k diskuzi, ve které bude člověk rád pokračovat, doufajíc, že se dozví, co dřív nevěděl nebo se inspiruje nebo si poopraví názor.
 Lenka J., Léňa 14 m 
  • 

Re: to jsi trochu prehnala 

(13.7.2008 15:14:14)
já nevím proč co kdo nepochopil, ale já si myslím, že jsi to napsala jasně a určitě ne rasisticky :o)
 kajkule+2 kousky 


Re: to jsi trochu prehnala 

(13.7.2008 17:36:40)
panebože, proč by si měloä něco rozmýšlet jako?jasně snad napsala, že potkala jen samé nekultivované němce, ne že jsou takoví všichni, jen že ona měla tu smůlu, tak buď jste vy co jste to nepochopily úplně blbé nebo nevím
 Betina 


Re: to jsi trochu prehnala 

(14.7.2008 14:52:11)
No milá Markéto, musím se Simi trošku zastat. Určitě se nechtěla "navézt" do tvého muže, nebuď vztahovačná. Už tady několikrát vysvětlila, že to byla jen její osobní zkušenost, nic obecného, a od toho tady snad diskuse je, abychom se dopouštěly osobních postřehů. Nemohu nesouhlasit s tím, že je spousta čechů neurvalců a nevychovanců. Ale při své práci jsem - kdy s něměckými firmami spolupracuji denně - měla tu čest narazit nejen na němce, kteří jsou slušní a v pohodě, ale často i na němce, kteří nás evidentně považují za odpad a podle toho se také chovají. A to nejsou dělníci, jsou to často i majitelé firem atd. Obecně bych řekla, že mladší ročníky jsou mnohem míň formální (dokonce se často
přechází v konverzaci na tykání, což dříve absolutně neexistovalo), jsou přátelštější a pružnější. Protože navrhnout němci, že něco udělám jinak, než je obvyklý postup, nebo nějak netradičně rychle vyřešit vzniklý problém - to může být totální karambol. Co není podle vorschriftu, to prostě nejde a hotovo.
Rv
no a takhle by se dalo asi hodně dlouho diskutovat a popisovat od evropy a dál a dál,
prostě každý jsme nějaký, ale obecně má každý národ svou mentalitu a způsob jednání, o tom jsem přesvědčená:-D
 kajkule+2 kousky 


Re: Nemáme vás rádi! 

(13.7.2008 17:30:34)
Libiku, to že je většina němců nekultivovaných je všeobecně známe a zčeho asi, že?no přece z vlastních zkušeností.Myslí si , že jsou bůhví co (pozor, opravdu ne všichni) jednou jsme byli v koncentračním táboře v Osvětimi a byli tam 3 němci.Opravdu nevím, jestli je kultivované, když se v areálu koncentráku smějou (doslova se chlamou) když se dívají na to množství vlasů od mrtvých židů.byli to chlapíci ve věku kolem 30 let.Už přece jen to, že to jejich země zavinila by měli radši sklopit hlavy a ne se tam ještě chovat jak HOVA...
 Líza 


Re: Nemáme vás rádi! 

(13.7.2008 17:50:53)
Kajkule, takže ty máš zkušenost s nadpoloviční většinou všech Němců? Jak můžeš psát, že většina z nich je nekultivovaných? Možná by ses tam někdy mohla podívat - déle než na pár dnů či týden - a poopravila by sis názor...
 kajkule+2 kousky 


Re: Nemáme vás rádi! 

(13.7.2008 17:59:55)
ano, u sebe se o ni chovají jinak, ale v jiné zemi dávají dost najevo, že tam jsou, kurňa a taky jsem neřekla , že jsou všichni !!
 Líza 


Re: Nemáme vás rádi! 

(13.7.2008 18:28:27)
Řekla jsi většina Němců. Většina je více než polovina. Takže více než 50% Němců...
 kajkule+2 kousky 


Re: Nemáme vás rádi! 

(13.7.2008 21:01:05)
ano, podle mě a jiných , které mají zkušenosti tak většina, ne všichni
 Líza 


Re: Nemáme vás rádi! 

(13.7.2008 21:05:54)
Pochopíš konečně, že nikdo z vás nezná většinu Němců, tak se nemůže vyjadřovat o tom, že většina Němců to nebo ono??? To, co říkáš, je pustá generalizace, daná například chybou výběru, nebo třeba omezeností, to já nevím.
 Lenka J., Léňa 14 m 
  • 

Re: Nemáme vás rádi! 

(13.7.2008 21:51:42)
je určo myšleno "většina z poznaných"... a to slovíčkaření fakt přeháníte
 10.5Libik12 


Re: Nemáme vás rádi! 

(13.7.2008 22:05:32)
Kajkule, já bez skurpulí přiznám vliv předsudků, pokud se jedná o můj osobní pocit z Němců, je to dáno dlouhou historií (ne)koexistence našich národů a do jisté míry i rodinnou zkušeností(válečnou). Uchyluji se (mezi lidmi, kde si to mohu dovolit) i k brutálnímu humoru na toto téma.
Férové je, za předpokladu slušného a neurážlivého chování k Němcům, normálně přiznat, že mi ti Němci prostě nesedí a nehledat nějaký obecný charakteristiky na úrovni kolektivní viny.
Němci jsou úplně normální a hlavně každý je jiný:) Z druhý strany, asi je nemusím mít ráda, pokud nevytvářím štvavé protiněmecké spolky a teorie o jejich všeobecné mrzké povaze:)

Já si lebedím třeba v sudeťácké chalupě, kdysi za pár babek. Moc
dobře vím, že je to velké svinstvo, ale osobně se asi neuchýlím k tomu, abych ji darovala německému spoluobčanu, když nám ...zabili Fučíka:)...a navíc je to dle zákona..

 vlad. 
  • 

jsi chudák! 

(10.7.2008 16:00:21)
Tebe asi holky moc nechtěly, ty "český" ukřivděný chudinko :o)
 marcia 


Re: Nemáme vás rádi! 

(10.7.2008 20:01:03)
Mily pane ubozaku, asi si nedokazete predstavit, ze nekdo je schopen videt vsechny lidske bytosti jako lidi a jako takovy se zamiluje proste do toho ci onoho konkretniho cloveka pro jeho vlastnosti, ne proto, ze je vlastnikem obcanskeho prukazu Ceske republiky. Je mi Vas uprimne lito, musi byt tezke zit plny nenavisti.
 blange 


Re: Nemáme vás rádi! 

(18.7.2008 0:34:25)
Mozna prave kvuli takovym inteligentum, jako jsi ty, hledaji Cesky porozumeni u cizincu. Anebo ti nejaka s cizincem utekla a ty se s tim nemuzes srovnat? Kasli na to a vyjed za hranice, chytraku!;)
 natus 
  • 

Cizinec 

(10.7.2008 10:33:06)
Muj manzel je Rakusak a v Rakousku bydlime, i kdyz do sveho rodneho mesta to mam bliz nez treba Brnak do Prahy.
Kdyz opomenu pocatecni deficit me nemciny, diky kteremu vznikla spousta nedorozumneni, je pro nas rozhodne nase smisene, vice nez deset let trvajici manzelstvi rozhodne prinos.
Manzel se nejenom dobre naucil cesky, ale take (narozdil ode mne) posloucha ceske interprety - nejradeji Raduzu apod., ja jsem se naucila dobre cesky a vystudovala tady VS a mame ukazkove dvojjazycne dite, u ktereho nikdo v Cechach nepozna, ze vyrusta jinde.
Nastesti je mentalita Cechu a Rakusanu podobna, i kdyz to tady diky prilivu Turku, Jugoslavcu atd. clovek jako cizinec o neco tezsi. Skoro bych neverila, ze jsme pro Francouze "exoticky vychod", kdybych sama nezazila, jak moje pritelkyne - typicka Parizanka, se kterou se kamaradim uz 15 let, kdyz me poprve prijela v roce 1992 navstivit, zasla, ze mame splachovaci zachody atd.
 Cindule - 1 Ještěrka (19 m) 
  • 

Ano, Francouzi... 

(14.7.2008 14:30:36)
Také mám podobné zkušenosti s Francouzi. S jedním z nich jsem pár let i žila. Když jsem v roce 1990 jela poprvé do Francie, tak první zkušenost s nimi byla následující.... zeptali jsme se francouzských četníků na cestu, oni na oplátku nám prošacovali celé auto, vlezli nám i do peněženek, kontrolovali pasy a mezi sebou hovořili: to musí být nějaký komunisti, když mohou do Francie....:-) No, nikdo z nás nebyl komunista - prostě jen jedna česko-francouzská rodina jedoucí na návštěvu k príbuzným, které léta neviděla. Další zkušenosti v témže roce byly podobné výše popisovaným...navštívili jsme mnoho příbuzenských rodin, jejich různých přátel a už nás také velmi často nudilo, když jsme byli neustále dotazováni, zda víme, co je pračka, televize, mikrovlnku nám ukazovali jako nějakým křovákům z Afriky apod. Velmi se pro změnu oni zase divili, že nejsme nijak podvyživení, že máme docela hezké oblečení atd. Když jsem žila s oním Francouzem, tak jsem poznala zase mnoho jiných Francouzů. Po naší asi dvouleté známosti mě stejně překvapila vzdělaná přítelkyně mého skoro-tchána, když mi ošetřila popálenou ruku jakousi mastí. Poté se na mast hluboce zadívala a řekla: No, tomu psovi tu mast nemůžeme dát, je už propadlá..... :-)
Samozřejmě nemohu posuzovat celý národ sladké Francie, ale určitou představu o nich mám. Navíc právě Francouzi nemají rádi skoro žádný jiný národ (Němce nesnášíme, okupovali nás, Anglie je věčný soupeř, kdokoli z Východu je podezřelý, Italové jsou mafiáni, Američani nafoukaní, Arabové problematičtí teroristi..... a koho máte rádi? no přece nás...)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Ano, Francouzi... 

(14.7.2008 16:16:11)
V každém národě je určité procento blbců, nevzdělanců, šovinistů, homosexuálů, právníků, zahradníků či vdov. Ano, také jsem se jednou setkala se Švédem, který nevěděl, kde je Česká republika, přestože jsme zrovna v tom roce vyhráli MS v ledním hokeji a já měla za to, že každý Švéd lední hokej sleduje (a miluje). Setkala jsem se s Američanem, který se domníval, že Praha leží poblíž Moskvy - což zas vzhledem k rozloze USA není až tak nepochopitelné. Setkala jsem se s Ghancem, který se domníval, že všichni běloši v Africe jsou multimilionáři a je třeba jim řádně pustit žilou. Setkala jsem se Polákem, který si nejprve odmítal sednout k jednomu stolu s Čechy a po pár týdnech se z něj stal můj milenec. ;) Ovšem nikdy jsem se nesetkala s tím, že by mne někdo považoval za člověka, který neumí používat elektrospotřebič, nemyje si ruce a sere v síni. Buďto jsem měla kliku, nebo zkrátka tyto asociace v lidech nevzbuzuji. :-)
 Cindule - 1 ještěrka (19 m) 
  • 

Monty, 

(14.7.2008 21:03:01)
nic není ztraceno, zkus tu Francii :-)
Ne, já spíš mám pocit, že ve Francii se ukazovala ze "socialis. států" propaganda - něco ve smyslu tehdejšího Rumunska. Takže pochopitelně to většinu obyčejných Francouzů napadlo, že jsme všichni z Východu nějací chudáčci. Bylo docela komické, že se nám ve Francii smáli, že se sprchujeme 2 x denně, pravda, hygiena ani v historii nepatřila u Francouzů mezi oblíbené činnosti :-)
Jen ještě douška, když můj tehdejší francouzský přítel přijel na návštěvu k nám domů, tak žasl, jak to tam máme hezký. Stejně tak u našich známých, kde jsme byli na návštěvě. Myslím, že si pak udělal trochu lepší obrázek o naší zemičce v srdci Evropy.
Jinak se vůbec nedivím, že si nějaký Američan myslí, že je Praha u Moskvy. Vždyť - ruku na srdce - dokázali bychom my z fleku vyjmenovat všechny státy USA a jejich hlavní města? Já (rdím se až po uši) bohužel ne... vzpomněla bych si tak na 10-12 a byla bych ráda...
 Marta 
  • 

Re: Ano, Francouzi... 

(24.7.2008 9:15:29)
No vidíš, a já mám ty nejlepší zkušenosti. Otevření, zdvořilí, ochotní poradit. Trávíme ve Francii dost času a nikdy jsme neměli problém, i když kolikrát se naskytla možnost nás pořádně podusit! Ale tím netvrdím, že jsou všichni dokonalí, popisuji jen mé zážitky:)
 Linda 
  • 

Po 15 letech s Dánem 

(10.7.2008 10:38:36)
Clánek má pravdu, ale rozebírá situaci hodne psychologicky, chtelo by to pohled do obycejného dne obycejnýma ocima. Proste kdyz si vezmu cizince, neberu si jenom toho jednoho cloveka, ale celou jeho zemi. A stejne nejdrív projde clovek fází údivu, jak jsem si mohla vzít takovýho naivu (Dán verící v státní systém), a vubec vsechno v té druhé zemi je jiné, vetsinou pro Cecha nelogické a prece funguje. Druhá fáze je, ze si clovek zacne vybírat to lepsí z obou systému, drív nebo pozdeji dojde k "prevratné" myslence, ze sice vlastní jazyk kterým se domluvím s miláckem, je hezký, nicméne nejak se tu domluvit musím a tak se bud jeden musí naucit cesky a nebo druhý jazyk aktuální zeme. A po pár letech nastane tretí fáze kdy porádne nerozumím logice vlastní rodiny a prátel, ale v nové zemi jsem sice ted uz doma, ale porád tomu neco chybí, není to domov na 1000% - proste clovek nepatrí tam ani sem. Nekdo to vzdá a vrátí se a opet prizpusobí Cechám, jiný bojuje dál, vsak to nejak dopadnout musí. Jaká je ctvrtá fáze zatím netusím, zeptejte se me za pár roku.
PS. Ani Cech odchovaný Svejkem a Cimrmanem nemá obcas sanci porozumet dánskému humoru, stejne tak jako Dánovi pravdepodobne ani do konce tohoto tisíciletí úspesne nevysvetlím pointu "mrkve v zime nebo sánek v léte" a nebo "skubni si ploutví".
 Minka+Sabi 11/05+Sebi 4/11 


nezapadame ani do jedne kategorie 

(10.7.2008 12:28:40)
Jsme svoji jiz 9 let, mame jednu dceru, po 7 letech v US zijeme zase v CR. Ja ceska, on american.

Proc jsme se rozhodli pro zivot v CR? Protoze je tu asi nejsnazsi zit "cizinecky" zivot. Zijeme vlastne v bubline - bydlime sice na Praze 6, ale ve volnem case se vetsinou pohybujeme v Praze 1, kde jsou z velke vetsiny cizinci, v praci je manzel obklopen cizinci nebo velmi mladymi lidmi, kteri anglicky umi skoro jako rodily mluvci, dcera chodi do anglicke skolky, pratele jsou cizinci nebo "kombinovani", TV je anglicka.
Urcite snazsi nez zivot cecha v US, kde se velmi casto ceske spolky omezuji na funkci Sokola :-)
V CR ani jeden nemame pocit, ze bychom "svoji" kulturu z velkeho procenta ztratili.

... a po 7 letech se dovedu smat i humoru v US. Pravidelne i v CR sledujeme Jay Leno show.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

televize anglicky 

(10.7.2008 14:31:31)
Ahoj Minko - odbocim od tematu, ale prosim Te, rekni mi, jakou chytate anglicky mluvici televizi a jak - pres satelit nebo uz je v Praze kabel, ktery vysila dualne? Kdyz jsem nedavno zahledla CSI s ceskym dabingem, tak to nebylo nic moc, kdyz je clovek zvykly na original...

kdyz tak se mi, prosim, ozvi na soukromy e-mail kdoe@seznam.cz - diky moc!

treba se jednou v cizinecke komunite potkame ;)

Kimmy
 Jana, Maya (2005) 
  • 

Re: Po 15 letech s Dánem 

(10.7.2008 22:23:00)
Hlasim se taky k Cesko-Danskym rodinam, uz jsme s manzelem osm let :)

Ja jsem se s manzelem potkala na "neutralni" pude - oba jsme uz bydleli a pracovali nejaky ten cas v UK nez jsme se poznali.
Musim rict ze po vice jak desiti letech v UK mi Dansky zpusob mysleni a Danska kultura pripadaly moc a moc podobne kulture ceske (ale asi hlavne protoze ta anglicka kultura a humor jsou tak odlisne). Na
Cimrmana jsme sice spolu nekoukali, ale danske a ceske filmy jsou definitivne nase nejoblibenejsi.
 efinka 
  • 

vzala jsem si cizince  

(20.7.2008 2:02:38)
díky za článek. rozpoutaná diskuse ohledně národů mě mírně rozladila, mrzí mě, že česká (ale vlastně nejenom česká) veřejnost dokáže být tolik jízlivá a nepřející k dvojnárodostním párům. osobně uznávám jeden svět a jednu populaci, bez ohledu na barvu pleti, víru, národnost či sociální poměry. člověka soudím dle jeho vyjadřování, konání, myšlení a charisma - na vola narazím stejně tak dobře po celém světě jak u náš, zrovna tak jako na zlatý lidičky. stejně tak od nepaměti jsou sňatky z lásky či z jiných pohnutků, neoznačila bych holky co se provdaly do zahraničí za zlatokopky či že si chtějí dělat zajímavé - ten kdo tak smýšlí má bohužel dost omezené myšlení a vůbec mě to jeho vlastenectví zavání až rasismem.

viděla jsem velkou část světa, pobývala v cizích zemích a kontinentech až nakonec zakotvila na italské sardinii. myslím že ve srovnání (ač obecně nemám ráda škatulkování na nás a ostatní) jsou italové galantnější, pozornější, celkově náruživější k dámám svého srdce. oproti českým mužům víc dbají o své zevnějšky. a láska k vám je odvar toho nakolik se oddají svým dětem. nadruhou stranu často vyhrknou drsná slova, které během pár minut zapomenou, ale vám budou znít ještě dlouho nelibě v uších. prostě temperament brání zachování chladné hlavy, ale po výbuchu je okamžitě sluníčko. má osobní zkušennost a také mých znamých je alespoň taková.

to, co se ukazuje být problém, je výchova dětí. ženu, DÍTĚ, ani květinou neuhodíš (resp. ani výchovně neplacneš na zadek), vše atž do extrémů povoleno, cizí lidi šahají na vaše mimi ťuťu-ňuňu (co si to k sakru dovolují). když se můj chlapeček chová podle italských zasad v čechách, mají jej určitě za nevychované prtě. a my jsme v očích jižanů chladní, přísní, rodiče. je fakt, že už jsem někde mezi a kolikrát vidím jak rodiče vylítnou jak čertíci z krabičky kvůli prkotinám, to si vždy říkám, nejde o život, takže o H.... .

svým způsobem máme život složitější, ale nikomu si nad tím stěžovat nebudeme, protože to byla-je naše volba. věřím, že většina z nás měla pohnutky proč si vybrat cizince tak ryzí jako je LÁSKA a zabedněncům to prostě vysvětlovat nebudeme (myslím, že ti co věční kritici jsou závistiví, žárliví, nejspíš sami vnitřně nešťastní - tak se snaží zranit ostatní). Musíme se naučít sžít s danou mentalitou, kulturou, vyrovnat s jazykem a jinými bariery, ale to samo osobě z nás nedělá vyvrhelce národa, naopak, považuje se za vlastence a snažím se propagovat svoji malou zemi v srdci evropi a buhužel i Italům vysvětlit, že neumíráme hlady a nežijem ve středověku (pravda, vzdělaným, zcestovalým lidem nemusím vysvětlovat nic).

a na téma rozvod - procentuální tabulky na srovnání česko-cizineckých párů a česko-českých jsem neviděla. Nevydařit manželství se může ale nám všem, bez ohledu na národnosti. na závěr mé poznámky - téměř článku k článku - chci POPŘÁT NÁM VŠEM, ať máme partnery podle svého gusta a ať nám to výjde!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
 Olga 
  • 

Je to příliš těžké... 

(10.7.2008 10:46:33)
Co ve mně vzbuzuje otázky:

1. Zamilovanost po čase ustoupí a my najednou vidíme realisticky. Někdy se kyvadlo přehoupne i na druhou stranu. Zajímaly by mě autorčiny postřehy za pět, deset, dvacet let po svatbě. Z vlastní zkušenosti vím, že na některé věci jsem si přišla (a začaly mi vadit)až hodně dlouho po svatbě a nebylo pro mě lehké se s nimi vyrovnat. Nastal bolestný přerod nás obou. Nebylo to bez ztráty iluzí. A to jsme si při plánování svatby oba mysleli, že ač jsme do sebe zamilovaní, dokážeme být i racionální.

2 Plánuje autorka děti? V jaké kultuře a jakým jazykem je budou vychovávat? Co když nebudou tak nadané, aby bez problémů zvládly druhý (třetí jazyk?). Znám dva vysokoškoláky, ona Češka, on Němec. Hovoří doma oběma jazyky, což je pro jejich syny velmi zatěžující (velké problémy ve škole).Co tedy škola, návštěvy v Čechách, co vztah prarodiče a vnoučata?

3.Pustí autorka k vodě většinu svých přátelských vztahů v Čechách? Dlouhodobě se totiž udržují dost obtížně! Navíc bude mít po čase natolik odlišné zkušenosti, že si možná s bývalými přáteli nebude mít co říct! Nemůže se pak stát, že se v nové kultuře nakonec nenajde a ta česká se jí vzdálí natolik, že jí nebude rozumět?

Na závěr. Osobně si myslím, že smíšená manželství fungovat můžou za jediného předpokladu: že oba dva mají nekonečně mnoho dobré vůle, tolerance, ochoty ustoupit a lásky, která všechno vydrží. Tohle všechno platí samozřejmě o každém vztahu. Ve smíšeném manželství je to však mnohem náročnější. Přeju proto autorce dostatek sil i opravdové lásky! Držím palce!

 Líza 


Re: Je to příliš těžké... 

(10.7.2008 10:55:05)
Olgo, měla bych jisté výhrady k tomu, jak strašně zatěžující je pro děti bilingvní výchova - pokud tam není jiný problém a rodiče dodržují jasná pravidla, pak to obvykle k problémům nevede. Snadné ale je třeba problémy způsobené nedostatečnou domácí přípravou, poruchou učení nebo hyperaktivitou přičíst tomu, že rodiče mluví dvěma jazyky.

Pokud jde o tu toleranci - moje zkušenost říká, že protože očekávám automaticky mnoho kulturních rozdílů a nutnost jejich vstřebání, mnohem míň řeším prkotiny, o kterých se hádají česko-české manželské páry, totéž platí o mém muži. Prostě se jen hranice vzniku konfliktu posunula jinam.

Dvacetiletou zkušenost nemám, desetiletou ano, ale protože jsem nebyla deset let vdaná za žádného Čecha, nemůžu srovnávat, přijde mi to jako normální manželství. I přesto bych ale před svatbou s cizincem doporučila každému hodně moc přemýšlet.
 Minka+Sabi 11/05+Sebi 4/11 


Re: Je to příliš těžké... 

(10.7.2008 13:37:22)
Rekla bych, ze velmi zalezi, jestli zijes s manzelem cizincem sve sve rodne zemi nebo v cizine.
Spis ustojim obcasne kritiky cechu (ja tedy se zase k ceske mentalite az tak nehlasim) nez zivot daleko od rodiny a pratel.
Ona ta kritika po case prejde, clovek preci nebude chodit kazdy den domu s negativni naladou. To je potom fakt na zvazeni, jestli se nekam neprestehovat.
Kazdopadne budete te zit jinak nez prumerny clovek te dane zeme, at uz tve vlastni nebo cizi.
V nasem pripade mi tedy akorat vadi, ze se manzel nedomluvi s mou rodinou.
A hodne se zmeni, az prijdou deti, protoze to cloveka bude tahnout k rodine, kde ma zazemi nebo zazemi manzelovo a bude resit, kde chce vychovat deti a vlastni pocity, ze se mu neco v te dane zemi nebo ze mu vadi kritika, ustoupi do pozadi.
 perdita 


Re: Je to příliš těžké... 

(10.7.2008 12:57:03)
Olgo, nevím, jestli to nebereš až moc tragicky. Já jsem sem sice napsala jako první, ale moje manžeství trvá 14 let, je podle mne naprosto pevné a stálé. Máme dvě děti, které svorně vychováváme v toleranci a v obou kulturách, jak nám okolnosti dovolují.
Myslím, že autorka to popsala velmi dobře.
Dodala bych jen, že si člověk musí být více vědom rozlišnosti kultur, což mu pomůže, protože kluk z vesnice Sedlčany si bude brát holku ze sousedních Břežan a budou si myslet, jak moc si rozumím. Omyl, v jednoz rodin jsou spolené financi, v druhé oddělené. V jedné děti tatínka pouze vidí, v druhé se podílel na výchově. V jedné je maminka doma a realizuje se skrze domácnost a rodinu, ve druhé maminka nastoupila do práce, když byly dětem dva roky a ještě stále pracuje. To jsou taky dva naprosto odlišné světy! ale zatímco my víme, že budeme na věci koukat odlišně, ti dva ze sousedních vsí to může potkat jako šok.
Má to odlišnosti, ale je to vyvedené nebo nevyvedené manželství jako každé jiné. Obě strany se vždycky musí snažit najít cestu a chápat toho druhého, i když zamilovanost odešla. Ať jsou oba Češi, nebo jeden Turek, druhý Čech a žijí v Británii.
Howgh!;)
 Kirkland 


Re: Je to příliš těžké... 

(11.7.2008 9:09:34)
Ok - zkusim Ti na par otazek odpovedet. Sveho manzela - Americana- znam skoro 15 let.
1) zamilovanost ustoupila, svet vidim velice realisticky a sveho muze miluju vic, nez kdyz jsem ho potkala. Ale na zabiti nekdy je, to jo:-) Mluvime spolu vetsinou anglicky, ikdyz se manzel uci Cesky. Televize doma nam jede cesky, hlavne kvuli nemu. A - Kirk by radeji na duchod do Ceska.
Tchyne. kdyz ji manzel oznamil, odkud jsem, malem omdlela. Duvod? Protoze tady pred 15 lety prevladal trend, ze se v Cesku zije ala Chanov (vsechny zabary z Ceska bohuzel byly z Chanova). Je to stejne jako ted, kdyz ukazuji jaka je Afrika.

2) Mame 2 deti vlastni, 1 dite ma manzel z predchoziho svazku a 11 deti mame adoptovanych. Vlastni deti nemely NIKDY problem s jazykem. Mluvi naprosto dokonale cesky i anglicky. Ve skole maji francouzstinu a spanelstinu. Vzhledem k tomu, ze odmalicka strasne moc cestuji (Kirk je doktor bez hranic a my cestujeme s nim), ovladaji amharstinu a rozumi nekolika africkym dialektum. A opakuji, nikdy nemeli problem s tim, rozeznat kterou reci mluvi, nepletli se a ve skole nemeli zadny problem. Dite dokaze jazyky velice rychle rozeznat.

3)V Cesku mam jednu velice dobrou kamaradku, se kterou jsem porad v kontaktu. Dovol mi protiotazku - kdyz se prestehujes z Prahy do Brna, prerusis vsechny kontakty? Je to co by kamenem dohodil, ale nemuzes tu cestu zvladat kazdy den.
Po rodine se mi nestyska, mam prece jednu svoji velkou ~s~

 Kirkland 


Re: Je to příliš těžké... 

(11.7.2008 9:24:34)
Zapomela jsem dodat, ze u nas nejde jen o jazykovou a kulturni barieru.
Ja pochazim ze socialistickeho Ceskoslovenska, kdy jsme zili ve 2+1 a nemeli nic. Muj manzel je syn cloveka, ktery vymyslel jednu velice dulezitou soucastku na Boeing a nenarodil se se stribrnou lzickou v puse, ale rovnou s platinovou. My ale zijeme skromne, tchan odkazal majetek na charitu.
 Léňa a Tomík 12/05,Nela 08/08 


cimrman? 

(10.7.2008 11:21:33)
je to trochu mimo ale co jsou cimrmanovské vtipy? asi sem nikdy žádný neslyšela a když tak asi nebyli vtipné když si to nepamatuji.
 Lizzie 


Re: cimrman? 

(10.7.2008 11:36:25)
Autorka asi myslela hlášky z Cimrmana:))...a ty jsou vtipné dost, alespoň pro mě.
 sestynka 


Re: cimrman? 

(10.7.2008 12:50:12)
:-) nejdřív porcovat a až pak rozmrazit :-))):-):-)
 Mače 


Re: cimrman? 

(10.7.2008 12:19:17)
za manžela mám Slováka a musím říct, že občas je to hoooodně těžké, je hodně impulzivnía kamrádka které chodí také se slovákem má stejný problém, ale zvládnout se to zatím dá.

Ovšem s Cimrmanm problém nemáme, ani mě nikdy nepřipadal vtipný, popravdě vlastně ho absolutně nesnášim a jsem na něj dost alergická, stejěn tak na české filmy stejného typu viz. Vesničko má středisková, a tak, prostě to nemusim....
 Mače 


Re: cimrman? 

(10.7.2008 12:24:01)
podle článku Ano.
 Mače 


Re: cimrman? 

(10.7.2008 12:30:14)
to určo pokud je máte oba rádi, což nás jaksi minulo.
 Magda & 2 
  • 

Re: Slovaci 

(10.7.2008 12:38:13)
...no z politologickeho hlediska jsou Slovaci cizinci, to je jasny, ne? To, ze jsme cast (velmi malou cast ani ne jednoho stoleti...) historie sdileli v jednom statnim utvaru ale neznamena, ze "jsme z jednoho testa". To rozhodne ne. Navic z historickeho hlediska je zrejme, ze Cesi a Slovaci jsou odlisne narody, maji odlisne jazyky, odlisnou kulturu, historii...atd, a duvody k vytvoreni polickeho utvaru Ceskoslovenska po 1.sv.v. byli spise pragmaticke...
 Magda & 2 
  • 

Re: Slovaci 

(10.7.2008 13:31:06)
V pohode. Ja jsem mela Slovaka na svatbe za svedka a za cizince ho nepovazuju. Ale formalne cizincem proste je.
 stará Marie 


Re: cimrman? 

(10.7.2008 13:56:48)
"Dobytí severního pólu -obraz 5
9.1.2007 16:53 | Jára Cimrman
Obraz 5
(Učitel jde v čele, hlavu zakloněnou, jak sleduje hvězdy.)

Učitel: Ještě dál, ještě kousek… (Zkusí krok vpravo, krok vlevo, až najde přesné místo.) Tady je to! Polárka je přímo v nadhlavníku. Přátelé, teď stojím přesně v místě, kde zemská osa protíná povrch naší planety. Severní pól je dobyt!

Lékárník: Ukaž, pusť mě tam taky!

Frištenský: Teď já! Teď já!

Učitel: Tak, a teď tam pusťte náčelníka.

(Náčelník si stoupne na severní pól.)

Náčelník: Přátelé, kamarádi, bratři! Po měsících útrap a strádání nadešla konečně vytoužená chvíle, kdy na tomto nejsevernějším bodě naší zeměkoule stanul Čech. Je to sice poněkud zkaleno tím, že jsem Němec. Ale jen jménem. Srdcem, hlavou i těmato nohama jsem Čech.

Frištenský (napovídá): A rukama taky, Karle…

Náčelník (odbude ho mávnutím ruky): Jsme to my, pražští otužilci, kteří jsme stanuli na vysněném místě všech otužilců světa.

Lékárník: Karle, zkrať to, je tu zima.

Náčelník: Není pro muže hanbou, když zde, v místě věčného mrazu, uroní kroupu. Nechť tedy do rachotu našich slzí zazní naše sokolské "Nazdar!"

Všichni: Zdar!

Učitel: A teď vás musím, přátelé, upozornit na jednu zeměpisnou zajímavost. Jestliže se postavím k náčelníkovi a půjdu od něho kterýmkoli směrem, půjdu vždycky na jih.

Lékárník: Ne!

Učitel: No jo! Podívejte se! (Postaví se k náčelníkovi a vykročí.) Jdu na jih. (Vrátí se a vydá se jiným směrem.) A teď jdu zase na jih. A teď - zase na jih.

Lékárník: To je neuvěřitelné!

Učitel: To ještě nic není. Frištenský, postav se zády k náčelníkovi. A teď vykročte oba vpřed.

(Náčelník a Frištenský kráčejí od sebe.)

Vidíte? Oba jdou na jih!

Lékárník: To jsou věci!

Učitel: A to nejlepší jsem si nechal na konec. Teď něco uvidíte! Vojtěchu, udělej na pólu značku a ustup stranou. (Stane se. Učitel vykročí směrem ke značce.)

Podívejte se - jdu na sever (překročí značku a pokračuje v chůzi), a teď jdu na jih! A zpátky: na sever, a na jih.

Lékárník: To není možné!

Učitel: Můžeš si to zkusit.

Lékárník: To jsem tedy zvědav. (Vykročí k pólu a v okamžiku, kdy ho překračuje, rozjasní tvář.) No jo!!! Kamarádi! To stálo za to. Na pokraji smrti mrazem, na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vysílením, ale stálo to za to!

Frištenský: Já tomu možná nerozumím, ale za sebe bych řek, že tu nic tak extrovního nevidím. Když to srovnám třeba s tím výletem na Kokořín…"

KONEC CITACE

...........no a pak stačí říct jenom "když to srovnám s tím výletem na Kokořín..." a všichni vědí, pokud toho cimrmana znají. Když ho neznáš, tak ti ta věta vtipná nepřijde. Musíš mít to "zázemí" celé divadelní hry. A tak je to s celou kulturou (nemyslím jen kulturou jako že divadlo a obrazy a tak...).
 Ivana B., vydata do Čiernej Hory 
  • 

Re: cimrman? 

(10.7.2008 16:06:34)
Ano, je to presne tak.
Ale ja som si to všimla nie vo vztahu so svojim manželom (už davno mame vytvorene svoje vtipy a pamatne vety) - taky problem mi nastal pri hladani priatelov tu v zahranici. Oni všetci vtipkuju o tom svojom, a ja iba nechapavo klipkam očami. Potom mne padne na um nejaky citat... a zastavim sa lebo viem že nebudu rozumiet. :-) nakoniec mi nezostavalo nič ine iba vyžiadat si aby mi požičali najkultovejšie filmy na DVD, a tak dalej... Vlastne to ani nie je take zle, filmy su celkom dobre ;-)
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: cimrman? 

(11.7.2008 9:10:47)
"když to srovnám s tím výletem na Kokořín..." se výborně hodí o dovolené, když očekávání poněkud předčilo skutečnost a hlavně u nás doma při mnoha příležitostech používáme : "já jsem to celé pozorně vyslechl, a došel jsem k tomu názoru, že až příště zase bude nějaká příležitost a já budu požádán o nějakou další rekonstrukci, že se Vám na to vyse*u ! " to se totiž dost hodí....
 Magda 
  • 

Re: cimrman? 

(17.7.2008 17:07:16)
Mě (Češku) paradoxně k lásce k cimrmanovskému humoru přivedl manžel cizinec:)
 Banna a 3 bambolotti 


Re: cimrman? 

(12.7.2008 17:27:40)
My s Cimrmanem taky problem nemame :-) Ja jsem na Cimrmanovi docela zavisla,takze se mi casto stane, ze se v jistych situacich dostavi Cimrmanovske asociace. Pak se klidne smeju a pokud to je jen trochu mozne, prekladam a vysvetluji (do anglictiny, pritel Ital)...zatim to takhle funguje uz pres dva roky. Pritel pochopil i "jarovku" a ted propaguje "nejvetsiho ceskeho genia" i mezi svymi kamarady a kolegy. Jsem na nej pysna :-D

Doma mame zasoby klasickych ceskych komedii, ale i italskych filmu (samozrejme s titulky).

Uz jsem to tu psala pri vice prilezitostech, ale ja se nemuzu ubranit pocitu, ze to, ze jsme ze dvou rozdilnych kultur nas oba jen obohacuje. Samozrejme moc pomaha, ze muj pritel ma opravdu uprimny zajem poznavat nove veci a rozsirovat si obzory..o moderni ceske historii toho vi pomalu vic nez ja ;)

Zatim zijeme na "neutralni pude" - v Irsku, ale planujeme presun do Italie a uz se moc tesime, jak nase deti budou vyrustat ve dvojjazycnem a dvojkulturnim prostredi.
 vodnalka 


Re: cimrman? 

(25.8.2008 12:25:54)
to jsem zvedava jak se ti pak v italii bude libit. ziju v milane pres rok a pul. a musim rict ze me tady drzi jen muj pritel ital :o). To bude asi tim ze se mi Milano nelibi :o). Hodne stesti
 Banna a 3 bambolotti 


Re: cimrman? 

(30.9.2008 22:59:20)
No, trochu se toho bojim, pravda...trenink bych ale uz mela - uz pres tri roky jsem v Irsku, takze taky daleko od domova.. Ted se popravde tesim na jakoukoliv zmenu...hlavne zpatky na kontinent:-) Planujeme bydlet nekde "za mestem" a jako tolik dalsich lidi dojizdet. Cokoliv nez zivot ve meste, hlavne az prijdou deti...a to neplati jen pro Milan, pro jakekoliv mesto...tak drz pesti...az tam budem, budu potrebovat kontakt na spriznene duse! :-))
 Eva Harnett 
  • 

Manželství s cizincem 

(10.7.2008 11:23:48)
Článek myslím pojmenovává velmi dobře všechna úskalí vztahu s partnerem jiného než českého původu. Dodala bych snad jen, že proces učení a poznávání druhé kultury skrze milovanou osobu je dlouhodobý a možná trvalý. I po jednom desetiletí vztahu s dnes již manželem, cizincem narážím na problémy, které vznikají z toho, že každý z nás komunikuje na základě předpokladů, které jsou dány kulturně. V tom lepším případě na to (často náhodně) přijdeme, v nesčetně případů je komunikace „mimoúrovňová“, aniž se o tom dozvíme, a výsledkem je frustrace.

I když přiložená statistika naznačuje, že smíšená manželství přibývají, přesto zatím platí, že Česká republika je monokulturou. Pro cizince není jednoduché zde žít, lépe na tom jsou ti, kteří pocházejí z ekonomicky vyspělejších koutů světa. České muže a ženy, kteří zvažují sňatek s cizincem a chtějí zůstat žít v Čechách, bych chtěla upozornit, že tento krok změní jejich život daleko více , než si dokáží v období zamilovanosti představit. Získají náhled nejen na jinou kulturu, ale prizmatem partnera i na svoji vlastní. Do jisté míry se stanou cizincem ve vlastní zemi a mnohé jejich sociální kontakty již nebudou možné. Tím nemám na mysli jen jazykovou bariéru (známe s mužem spoustu lidí, kteří s námi chtějí konverzovat v cizím jazyce), ale osamělost, kterou přináší nový pohled na rozdílnost, někdy i slabiny a předsudky vlastní kultury. Tato zkušenost je nesdělitelná a „ví“ jen ten, kdo to zažil.

Manželství s cizincem tak někdy vede někdy k pocitu osamění uvnitř vztahu a téměř vždy k izolaci sociální, alespoň do doby, než si dvojice vybuduje novou společnou síť sociálních kontaktů. Domnívám se, že je však současně příležitostí soustředit se na sebe navzájem, na obecně lidské atributy vztahu mezi mužem a ženou a že je tato situace trvalou motivací pro aktivní naslouchání druhému a tedy i nadějí, že vztah vydrží.
 Magda & 2 
  • 

Re: Manželství s cizincem 

(10.7.2008 12:07:05)
Uplne vycerpavajicim zpusobem jsi vystihla to, co se mi honilo hlavou pri vzpomince na zivot s cizincem. Zazila jsem velmi podobne pocity, ale muj instinkt me nakonec varoval a ja ze 7 leteho intenzivniho vztahu s Anglicanem (ekonomicky zajisteny, inteligentni, sarmantni...atd) vycouvala doslova nekolik tydnu pred svatbou. To bylo jeste v dobe nez CR vstoupila do EU a libra byla tenkrat jednou tak draha nez je v dnesnich dnech. Moje mama to obrecela, ze jsem si prej zkazila cely zivot. Ale to, ceho jsem se tenkrat zalekla, byla prave ona "vykorenenost" z vlastni kultury a zaroven permanentni "odcizeni" v kulture nove. K tomu jsem mela v Praze rozestudovanou VS a presne v den, kdy jsem si byla vyrizovat "preruseni studia na dalsi rok", jsem potkala par spoluzaku a sli jsme spolecne na pivo. A ja jsem tehdy byla totalne okouzlena tim, ze mluvi cesky a ze jim "rozumim", a tim myslim, ze rozumim vsem rovinam jejich reci, ze si s nimi mohu lehce hrat se slovy, parafrazovat stejne filmy, mluvit v metaforach...atd. Tenhleten "intuitivni zazitek z porozumeni" jsem v Anglii velmi postradala....Svatbu jsem po teto zkusenosti odvolala a za rok se s anglickym pritelem rozesla. Ctyri roky pote jsem se provdala prave za jednoho ze spoluzaku, s kterym jsem ono prelomove odpoledne popijela na zahradce a mame ted spolu 2 deti. Myslim si, ze vztah s cizincem me urcite obohatil a "rozsiril obzory", byla to cenna zivotni zkusenost, ktere ani za mak nelituju. Ale nedovedu si predstavit, ze bych dneska zila v cizine. Nechtela bych ztratit vsechno to, co tu bylo popisovano v prispevcich prede mnou. A hlavne jsem zjistila, ze ceskou kulturu mam fakt rada a zacala jsem si ji cenit az ve chvili, kdyz jsem nad ni ziskala nadhled a moznost srovnani s kulturou jinou....
 Simeona a 3 


Re: Manželství s cizincem 

(10.7.2008 13:39:32)
Já jsem se svým mužem 10 let, z toho 5 v manželství. Na začátku určitě fakt, že je cizinec hrál roli - byla to trošku "exotika", bylo to zajímavé. Nicméně do manželství jsem šla protože je to člověk, kterého mám ráda. Konflikty u nás nevznikají kvůli odlišnosti kultur ale kvůli běžným rozdílům v myšlení mužů a žen řekla bych, navíc žijeme v ČR a tak se muž za ta léta taky spíš přizpůsobil.

Příbuzenstvo dokáže být humorné, zažila jsem komentář od příbuzných své švagrové, že "oni tam taky měli holčinu z Kosova"- s kamennou tváří jsem jim tenkrát řekla, že i k nám lidé z Kosova utíkají.

Je pravda že Cimrmana doam neřeším, ale já zase nemám pochopení pro naprostou většinu britských komiků, nepřijde mi to podstatné
 Lucie V. 
  • 

Re: Manželství s cizincem 

(25.7.2008 12:58:16)
Mam za manzela Anglicana, navic o skoro 10 let mladsiho, zijeme v Cechach.
Jsem s nim proto, ze je to zatim prvni z mych partneru, kdo me umyslne nestresuje, na koho se muzu spolehnout, ktery nevidi problemy tam, kde nejsou, naopak me uci si je zbytecne nevytvaret, nevyzaduje ode me servis, nehodnoti me, nepodezira, ma uctu ke svym rodicum (ti me prijali absolutne skvele, ackoliv mohli byt zpocatku zdeseni, ze jejich svobodny syn si vybral o 9 let starsi partnerku s dospivajicimi detmi, ke kterym se mimochodem chovaji bajecne). Na druhou stranu to neni zadny domaci kutil a je fakt,ze co se organizace tyce, jsem to spis ja, kdo musi davat podnety (dano i jeho neznalosti cestiny, tudiz on nemuze komunikovat s remeslniky apod.)
Mohla bych byt nastvana (coz kolikrat jsem), ze tudiz neni uplne idealni, ale kdo z nas je? Prevazuji klady a asi mam po letech zkusenosti dane priority.
Ja mam to stesti,ze me odjakziva Anglie bavila, pritahovala, anglicky humor miluju,a tak moc neresim, ze s nim nemohu sdilet radost z typicky ceskeho humoru (Cimrman apod., od toho mam kamarady). Spolu si uzivame sledovani britskych (nejen) sitcomu a ja mu po malych davkach serviruji vsechny ty "Vrchni prchni". Jemu se zatim nejvic libili "Samotari" :p.
Netvrdim, ze je to dano tim, ze je Anglican, ale oproti svym ceskym partnerum tam zrovna ja rozdily nachazim, zejmena co se ucty tyce(nejen ke me, ale k lidem obecne).
 Leonie 
  • 

Re: Manželství s cizincem 

(10.7.2008 15:18:48)
Pises, ze tvoje maminka to obrecela - moje maminka by skakala radosti do vysky, kdybychom se s pritelem rozesli... Jsme spolu temer 4 roky a planujeme spolecnou budoucnost, ale maminka mi neustale predhazuje medialne propirane pripady rozvodu smisenych manzelstvi s naslednymi unosy deti. Obcas mam pocit, ze by byla spokojenejsi, kdybych radeji chodila s nejakym Pivrncem z Branika nez s mym vzdelanym, pracovitym a hodnym pritelem - cizincem.
 Vladan 


Je Slovensko cizina? 

(14.7.2008 21:18:09)
Spousta z Vás určitě odpoví, že ne. Já musím říct, že ano. Našel jsem si přítele na Slovensku. Byl strašně fajn, jazyková bariéra pochopitelně nebyla žádná, mentalita byla velmi příbuzná té naší, protože nepocházím z Čech, ale z východní části našeho milého Česka...ale...ale po týdnu jsem si uvědomil, že se cítím jako v cizině.
Prostě všechno bylo o malinko jiné. Jiný přístup lidí (kolikrát lepší, ale byl to nezvyk), jiná struktura hospod, barů, obchodů, firem...prostě najednou jsem si připadal na Slovensku jako v cizině.
Je to zvláštní a příšlo mi to docela líto, ale zjistil jsem, že bych na Slovensku žít nechtěl. A nevím, jak bych pak reagoval na bydlení a spolužití třeba v Anglii s Angličanem nebo v Německu s Němcem. Řekl bych, že dnešní mladí lidé už asi ty rozdíly tak nepociťují - je pravda, že mezi Prahou a Londýnem zas takový rozdíl není (už teď mám pocit, že bych se bez znalosti angličtiny v Praze vůbec nedomluvil), ale tyto vztahy chtějí daleko pevnější lásku a větší toleranci než "vnitrostátní".
Milujte se, množte se a radujte se ze života, ale pokud máte pocit, že se necítíte "jako doma" tam, kde máte bydlet, tak si to dvakrát rozmyslete, než řeknete "yes, I do".
 Lizzie 


Cizince nebo Čecha? 

(10.7.2008 11:35:11)
Vztah s cizincem fungovat může i nemusí, každopádně to občas bývá asi pěkně náročné. Známá, mladá holčina, má dlouhodobý vztah s Francouzem. Potkali se na stáži - nejdříve kvůli ní pracoval v Lucembursku (aby to měl blíž), pak si našel práci v Čechách, klape jim to.
A já? No, dřív jsem si říkala..třeba jo. Teď nevím, jestli bych to ustála. Zvlášť mě vystihuje ta část s Cimrmanem - nevím, jestli bych těžce nenesla tu kulturní odlišnost, že se nedá stavět na společné minulosti apod...Čechy za burany nepovažuju a přiznávám, že čím jsem starší, tím víc ,,česká" si připadám, byť respektuju a zajímám se i o jiné kultury...vztah si jistými národnostmi si nedovedu představit vůbec, s jinými možná...ale spíš si říkám, že skončím s Čechem (pravděpodobně cestovatelsky založeným...tak můžeme skončit v severní Anglii, že:)).
Jinak je to každého volba...lásce se neporučí a ten sprostý příspěvek nahoře je trapná provokace.

P.S: Až si budu za pár let brát nějakého Fina, tak si na své současné úvahy vzpomenu..,.)

Jsem si vědoma, že můj příspěvek je nic moc říkající, článek je každopádně zajímavý.
 A. 
  • 

Re: Cizince nebo Čecha? 

(10.7.2008 13:45:15)
Již 12let jsem s manželem s cizincem. Je pravda, že byly obdobi ( po 3letech a kritický byl 7rok- a zde se rozhodovalo, zda spolu zůstaneme nebo ne), manželé jsme 8rokem, manžel je starší o 12let, má za sebou nepodařené manželství, takže neočekávám další kritické období.
Ale když mělo dojít k rozchodu- moc jsme nad tím přemýšleli a diskutovali, oba dva jsme probrečeli dost času a došli jsme k závěru, že bez sebe nemůžem být, že si nedovedem představit, že bychom spolu nebyli. Tahle krize trvala cca měsíc a půl.
Když jsem po roce nad tím přemýšlela, snažila jsem si uvědomit kde nastala chyba, protože manžel je člověk, který se o mně psychicky a finančně staral při mých studiích(měla jsem rodinné problémy). Dnes vím, že to byla moje chyba, měla jsem strach, že mi utíká život(manžel byla moje první větší známost), že si ho neužiju, chtěla jsem si zkusit život v zahraničí(na jihu-miluji teplo), ale manžel po 3letech našeho seznámení si zde postavil dobrou kariéru a podnikáme společně již 9let, takže neměl v plánu odtud odejít. Jenže taky nemluvil a nerozuměl dobře česky, cítil se tu dost spokojený.
Až nyní rozumí téměř všemu(ne cimrmanovým vtipům) a nesouhlasí s naším právním systémem, ale našemu státu se líbí jeho daně a že svými daněmi příspívá k flákáčům a těm nahoře též, zamítli mu občanství. Což se nás strašně dotklo, ale jsme zatím unavení začínat někde od nuly, svým způsobem si nežijeme špatně, od nikoho raději nic nechceme a stastnější jsme když od nas taky nikdo nic nechce.
No nic chtěla bych říct, že jsem štastná, že mám jeho, náš vztah už není o zamilovanosti, ale o toleranci, pohodě a o velmi intenzivní lásce, Když má jeden z nás(jednou za xměsíců) zdravotní bolesti, má je i ten druhý. Je pravda, že asi po 10letech byl náš vztah fádní, jenže člověk pořád myslí, co by chtěl ještě dokázat,ale letos jsme usoudili, že rok utíká strašně rychle a skoro je stejný, jen s tím rozdílem, že jsme starší a starší.
Takže letos očekáváme našeho prvního potomka, který nás už ted víc spoutává a dává nám radost ze života, uff fádnost bude tatam.
Všem, kteří žijí s cizincem nebo s čechem, přeji hodně lásky, toleranci a mnoho spokojených společných let!!!!
 10.5Libik12 


(ne) civilizovanej východ 

(10.7.2008 13:56:41)
To je hezký článek, nejsem si ale jista, jestli je překvapení Fransouzů nad tím, že umíme číst a psát, je obecné, nebo autorka měla smůlu. My dost multikulturně žijeme a jediného civilizačního soucitu a podivení se mi dostalo od Řeků, kteří mě ve své domácnosti seznámili s faktem, že z pákové baterie při zdvihnutí páky teče voda:).

A je otázka jestli podobný despekt nemáme my na východ dále. Já jsem třeba bývalá manželka roztomilého Bulhara ( v Čechách od narození, takže Cimrmany vstřebal do puntíku) a dost dlouho jsem si myslela, jaký, že má štěstí, že ho osud zavál do tak civilizované Prahy.) chacha.
To, jak nahlížíme na Ukrajince, Bělorusy, Rusy, Maďary a nakonec i na Slováky, Bulhary s Rumuny + celej Balkán nevyjímaje, taky o něčem vypovídá.
Připomenu-li obecnou nechuť k Němcům a Polákům, je s podivem, že si nás ti cizinci vůbec berou:))
 Maja 
  • 

Re: (ne) civilizovanej východ 

(10.7.2008 16:02:36)
S tou pákovou baterií jsi mi připomněla, jak jsem běhala polonahá v Británii po chodbě a hledala někoho, aby mi ukázal, jak se z té jejich baterie dá pustit voda. (a to jsem vzděláním i povoláním technik) :-)
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: (ne) civilizovanej východ 

(11.7.2008 8:20:55)
soulhasím, západ Evropy se na nás dívá stejně, jako my se díváme na bývalé sovětské země a dál na východ.
My opovrhujeme Ukrajinci, Vietnamci a jinými "přičmoudlými" a pak se velmi divíme, když vyjedeme do zahraničí a tam se dívají stejně na nás.
Myslím, že není až takový problém v tom, jestli se jedná o cizince, ale prostě v tom, jak si s dotyčným "sedneme".
I ve spoustě českých manželstvích jsou neschody kvůli rozdílným "původům", každá rodina má jiné názory na výchovu, postavení partnerů, vzdělání, finance. A toto můžou být větší překážky.
 Alena a 3 deti 
  • 

Tak nevim 

(10.7.2008 11:43:33)
Jestli se muzu podelit o sve zkusenosti, ac ne 20ti lete...
Nestalo se nam, ze by jsme resili nekdy nejake problemy ktere vychazi z odlisnosti naseho puvodu. I kdyz resime otazky typu: u nas je to tak a tak a u vas se to dela spatne....Nikdy se kvuli tomu nehadame, tim padem nas vztah neni nijakym zpusobem ovlivnovan. Taky protoze oba vime, ze zvyky a zpusob zivota nasich narodu nemuzeme nijak ovlivnit. Myslim, ze nezalezi na tom odkud oba partneri pochazi, ale je dulezita tolerance a vzajemna ucta k obema narodum. Taky myslim, ze hnet od zacatku je treba dulezite ujasnit si otazky typu, kde budeme zit a vychovavat deti. Znam pripady kdy se rozpadlo manzelstvi, protoze se neshodli na tom kde budou bydlet. Partneri muzou byt i ze stejne vesnice, ale pokud se neshodnou na zakladnich vecech, tak vztah nemuze fungovat. Podle meho nazoru se nic nemneni na tom odkud partneri pochazi, naopak prinesou do vztahu nove zkusenosti a tim ho cini zajimavejsi.
 uzjsempryc 


Re: Tak nevim 

(10.7.2008 15:46:33)
Souhlasim.
Pokud resime nejaky problem, nema to nic spolecneho s kulturni odlisnosti,ale s nejakou hovadinou, kterou bych resila i s Frantikem z Kotěhůlek:)
 Fifi 
  • 

Jsem ze smiseneho manzelstvi 

(10.7.2008 13:06:44)
Chtela bych svym prispevkem priblizit pocity deti ze smisenych manzelstvi. Cela nase rodina je tak nejak smisena :) Muj otec spolu s bratry jsou Cesi, kazdy si vzal cizinku. Moje mamka je buharska Turkyne, obe tety z Ruska - jedna mogolske, druha korejske narodnosti (nebo tak nejak :)) kazda rodina ma 2 deti. My jsme zili cast detstvi v Bulharsku, od revoluce jsme v CR. Pro nas jako deti bylo zasadni stehovani a s nim spojene problemy kulturniho soku, aspon ja to tak vnimala. Pro me stehovanim skoncilo detstvi (bylo mi 9), hodne me to poznamenalo a vlastne cele dospivani jsem se s tim nejak snazila vyrovnat. Ale nasla jsem svou identitu, citim se byt Ceskou (trochu rizlou jiznim teperamentem :), vzala jsem si Cecha a sve dite vychovavame zde. Do Bulharska budeme jezdit o prazdninach jako se delo dosud a doufam, ze se nase deti nauci bulharsky, az tam budou travit u pribuznych prazdniny. Z Cech bych se za nic nehla, mne se tu libi, citim se tu doma, mam tu pratele. Rekla bych ze jsem introvert, proto me to stehovani tak vzalo. Bratrovi v te dobe bylo 6, je impulzivnejsi, mel nejake pranice s detmi, ale prizpusobil se bez problemu. Cesky jsme se naucili pres prazdniny, pro deti to neni zadny problem. Pro mamku to muselo byt daleko horsi. Ona tu zkusenost 25 leteho manzelstvi uz ma, nejdrive si myslela, ze si v CR nezvykne, ale asi po 20 letech uz prisla na to, ze je tady doma a ne v BG, jak si vzdy myslela (prichazi na to behem letnich navstev, kdy vidi, jak se zmenila). Pro tatu nebyl problem zit v BG a prizpusobit se tamni kulture. Nebyt zasadniho zhorseni zivotni situace v BG po revoluci, tak bychom tam zustali.
Mi bratranci jsou smiseni s mnohem vzdalenejsimi kulturami. Dva z nich jako deti hodne cestovali s rodici - Lybie, Irak apod. Pry to vzdycky brali jako skvele dobrodruzstvi a spoustu novych kamaradu, nikdy je to nestresovalo. Ti dalsi dva bratranci zili skoro cely zivot v CR, takze nemeli jine problemy nez ostatni deti.
Muj prispevek pusobi asi ponekud chaoticky (no, vzdycky se najde nekdo, kdo mi pripomene, ze jsem vlastne tatar :) ale ja uz jsem na svou osobnost hrda, at je brana z jakehokoli uhlu, takze s tim nemam opravdu problem). Ale chtela jsem rici, ze vzdycky zalezi na OSOBNOSTECH tech ucastniku - at uz manzelu nebo jejich deti. Ne tolik na okolnostech. Ano, doporucuju zvazit, kde budete zit a kde vychovate deti a treba si to i vyzkouset, jestli to tak opravdu zvladnete. Ale nemyslim si, ze narodnostni prekazky by mely rozvratit vas vztah, pokud o sveho partnera opravdu stojite. A kamarady bez predsudku si najdete taky vzdycky, vy i vase deti. Takze zadne strachy :) Pro me to bylo dosti dramaticke, ale taky jsem to zvladla a problemy posiluji cloveka ne? :) Drzim palce vsem statecnym.
 Marta 
  • 

Re: Jsem ze smiseneho manzelstvi 

(24.7.2008 9:25:21)
Neboj se, i naše rodina má nakročeno. Otec Čech, matka Slovenka (čili nyní cizinka:). Dvě dcery. První má za manžela Afričana (černocha a ne žádného bílého ani Araba) a druhá Srbo-Chorvata z Bosny a Hercegoviny. Dětem říkáme, že mají za úkol zapojit Asii, Indiány a Eskymáky:)
 Líza 


Re: Jsem ze smiseneho manzelstvi 

(24.7.2008 9:54:15)
Srbo-Chorvat? Podle vzoru Ruso-Francouz?
 Xantipa. 


Re: Jsem ze smiseneho manzelstvi 

(24.7.2008 10:07:52)
Taky mě to zarazilo. Myslela jsem, že Chorvat a Srb - každý jiná národnost. Nebo se pletu?
 Líza 


Re: Jsem ze smiseneho manzelstvi 

(24.7.2008 10:11:48)
Jistě, leda by autorka myslela, že měl jednoho rodiče takového a druhého onakého a sám se identifikuje s oběma národnostmi... ale tihle lidé obvykle sami sebe prohlašují za jugoslávce...
 Xantipa. 


Re: Jsem ze smiseneho manzelstvi 

(24.7.2008 10:22:43)
Ale teď jsem z toho zmatená. Četla jsem si na netu něco o tom a vidím, že se tam mluví o národu srbskochorvateském, ale pak se tam mluví zvlášť o Srbech. Tak nevíš, jak to je správně? Co řekne takový člověk - že je Chorvat, Srb nebo něco jiného? A jakou tedy mají národnost - Srbskou, Chorvatskou nebo Srbskochorvatskou? Netušíš?
 Líza 


Re: Jsem ze smiseneho manzelstvi 

(24.7.2008 10:32:56)
Srbochorvatský národ nikdy neexistoval, bylo to jen zbožné přání politiků, kteří se snažili udržet klid v mnohonárodnostní Jugoslávii. Jsou Srbové a Chorvati a obzvláště teď po válce jsou myslím většina z nich poměrně citliví na to, aby je někdo zaměňoval s těmi druhými.
Že se jejich jazyky liší méně než pražská čeština od ostravské, to je druhá věc, ale rozhodně jde o dva národy s různými historickými kontexty, tradicemi a náboženstvím.
 Xantipa. 


Re: Jsem ze smiseneho manzelstvi 

(24.7.2008 10:40:11)
Takže myslíš, že zatím někdo "cizí" je klidně nazve Srbochorvatem, tak člověk, který tam v těch oblastech žije, by se nikdy nenazval Srbochorvatem, ale jen Srbem nebo Chorvatem?
 Líza 


Re: Jsem ze smiseneho manzelstvi 

(24.7.2008 11:16:16)
Řekněme to takhle: je-li někdo, kdo by se nazval srbochorvatem, nebude to říkat před svými sousedy; a je dost pravděpodobné, že se nazve jugoslávcem, zatímco okolí mu bude posměšně říkat, že je jugonostalgik. Lidí, kteří pocházejí třeba ze smíšených manželství a skutečně se cítí nevyhranění a nepřiklánějí se ani k jednomu etniku více než k druhému, je hodně málo. To, co se tam stalo, přispělo k tomu, že i lidi, kteří před válkou svou národnost neřešili, často dospěli k jasnému přesvědčení, ke kterému národu patří.
Pokud jde o jazyk, dříve se tomu říkalo srbochorvatština a mělo to srbský, chorvatský a další dialekty, dnes už se to považuje za dva jazyky, srbštinu a chorvatštinu; když tam s někým mluvíš a není si jistý tvým přízvukem, často se ptá jen jestli mluvíš "po našem", neřekne srbochorvatsky...
 Xantipa. 


Re: Jsem ze smiseneho manzelstvi 

(24.7.2008 11:17:54)
No - citlivé téma - pro ty, kterých se to osobně dotýká.
 Líza 


Re: Jsem ze smiseneho manzelstvi 

(24.7.2008 11:18:07)
A s tím cizím, který se klidně nazve srbochorvaty - představ si, že by po druhé světové válce někdo přišel a řekl, že jsme čechoněmci. Mezi těmi národy se stala spousta zvěrstev na obou stranách, po té válce zůstala hromada mrtvých, hromada uprchlíků, kteří se už nikdy nebudou mít kam vrátit a hromada lidí, kteří z Balkánu jednou provždy odešli. Rozvrácené rodiny... Bojovali navzájem proti sobě a zůstalo to v nich, říkat o nich, že jsou srbochorvati je docela neurvalost.
 uzjsempryc 


Vzala jsem si cizince 

(10.7.2008 15:35:04)
Manzel je american.
Poznali jsme se v USA, nekolik let tam zili. Vzali jsme se, nebot proste k sobe pasujem, doplnujem se. Rozhodne to nebylo k vylepseni ekonomicke situace (timto bych spise ztratila) a take to nebylo z lasky ke kulture, ackoliv proti USA nic nemam a citim se tam velmi dobre.

Ted vsak jiz zijeme cca 5 let v CR, manzel je velmi dobre pocestil a to i co se tyce zminovaneho Cimrmana:), ceskych filmu, humoru, politiky atd......pravda dalo mi to praci:)))Stejne tak se vsak muzeme zasmat nad vecmi patricimi k USA...verim, ze velka cast tohoto porozumeni funguje jen diky faktu, ze jsme oba meli moznost dlouhodbe zit v protejsi kulture...tudiz jsme ji nasakli.

Preklady v rodinnem kruhu..nemohu nez souhlasit, je to vycerpavajici, ale je to dan za zivot s cizincem.

Mluvime anglicky, manzel uz me daaavno neopravuje, vi ze u me nepochodi. Mame vcelku dobre vyvinuty interni jazyk:)))Presne jak pise autorka.

Reakce typu..nebojis se rozchodu, o deti...na to vzdy reaguji tak, ze jen v nasem okoli je plno 100% ceskych paru, kteri uz jsou davno rozvedeni a resi neskutecne problemy a tahanice...na to si clovek nemusi brat cizince. Koneckoncu je to vzdy o komunikaci. Je jasne, ze stat se muze cokoliv a snatek vyhradne s cechem neni zarukou.

Snatky s cizinci jsou o prizpusobivosti, toleranci...jsem rodily svetobeznik a tudiz mi problem necini. Presto musim rict, ze jsem hrdy cech!:)))) a za svuj puvod se nestydim, o sve zemi mluvim vzdy krasne. A to jak pise autorka, k tomuto pocitu mi velmi dopomohl prave snatek s cizincem. Vazim si sveho puvodu a presto respektuju manzeluv puvod. Vzdy me mrzi, kdyz lide u nas mluvi hanlive o CR....dyt je to krasna zemi, pres vsechny sve problemy....dyt ty jsou vsude, nic neni idealni:)
 alena a 3 deti 
  • 

Re: Vzala jsem si cizince 

(10.7.2008 16:50:41)
Souhlasim, taky jsem si zacla vic vazit CR az po mem odjezdu a jsem moc hrda na svuj puvod. Cr je krasna zeme i kdyz ma sve chyby, ale to maji vsechni.My sice nezijeme v CR, ale tutto otazku jsme vyresili hned na zacatku. S tim, ze pokud se budu chtit kdykoliv vratit, partner se mi prispusobi. Tim padem nejsem nijak omezovana a domu mne to netahne. ( musim napsat, ze jsme se seznamili po mem nekolikaletem pobytu v jeho zemi a jsme spolu jen z ciste lasky -zadne financni nebo jine prilepseni)
Jeden z duvodu, je take obava o partnera, ze by si u nas nezvykl - i kdyz se mu CR moc libi, jezdime tam velmi casto. Ma problemy s cestinou a taky ma rad teplo a slunicko(zijeme totiz na jihu a musim se priznat, ze i mne to domu netahne uz kvuli te zimne)A taky obavy na blbe narazky lidi, jako napsal ten nahore. Jsem tu taky cizinec a prozila jsem si tu sve, vim ze to cizinci nemaji lehke, protoze se vzdycky najde nekdo, kdo je ponizuje, nikomu bych to neprala zazit. Proto taky vsechny cizince respektuji - pokud se teda chovaji slusne. Podle mne si kazdy muze zit kde chce, pokud se prispusobi tamnim zakonum a podminkam.
 nordica 


Smíšené manželství 

(10.7.2008 22:33:43)
Zase mi to nedá, abych nepřispěla svojí zkušeností, i když zde na fóru jsou to spíš "vzpomínky starého zbrojnoše". Vdala jsem se za Dána ještě v období hluboké totality, což znamenalo nekonečné martýrium s úřady, které už si, naštěstí, nikdo ze zde přítomných nedovede představit.Manžel sem jezdil v té době dost často obchodně a tak projevil až nekonečné pochopení a trpělivost.Jenže - byla jsem zvyklá z Prahy na široký okruh známých, kulturu, atd. a najednou jsem se ocitla v cizí zemi, kam jsem se předtím směla podívat jen na 4 dny. Narodil se nám syn a já zjistila, že sedím v domečku v polích mezi pastvinami, manžel na mne mluvil anglicky, protože učit mne dánsky mu připadalo moc zdlouhavé, v kurzu pro přistěhovalce se spolu bavilo 10 Turků a já jen zírala. Když jsem mluvila s normálními lidmi - v obchodech apod.(kteří naštěstí uměli anglicky), zjistila jsem, že povědomí o Československu je tak strašlivé, že se ze mne velmi rychle stal český patriot. Byl to opravdu děs, donekonečna každému vysvětlovat, že Česklovensko neleží u moře, máme asfaltové silnice, koupelny v bytech a vysoké školy. Ještě v září 1989, kdy jsem nastoupila v Dánsku do svého prvního zaměstnání (exportní odd. velkého podniku), jsem musela vysvětlovat vše výše uvedené. Pak se to mírně zlepšilo(nejen tím, že jsem se pořádně naučila jazyk) - Česká republika začala být hodně známá a populární. Syn doma slyšel 3 jazyky (maminku česky, tatínka dánsky a rodiče mezi sebou anglicky)-bez negativních následků. Kulturní rozdíly mnou a manželem ani moc nebyly - snad jen velmi těžko chápal ironii a vždy se zeptal:jak to myslíš? To se ale dá vše ustát, je pravda, že rodina má možná tendenci si vytvářet svůj mikrosvět. Ale rozhodně by to nebyl důvod k rozpadu manželství,. Ten nastal, bohužel, ze zcela jiného důvodu, protože jsem zažila v praxi zde v Čechách oblíbené přísloví o Dánech. Ale to už je zase jiná kapitola.
 Jana + Sara 2roky 
  • 

Kdo je cizinec?...! A kde? 

(11.7.2008 0:46:01)
Jenom koukam, kolik lidi zijicich mimo Cechy rika: "vzala jsem si CIZINCE".
;-))
Prvniho manzela jsem dobre neznala - a bohuzel k poznani PATRI i jeho okoli, jak vyrostl, kultura jeho naroda...
Rozchod byl ani ne po roce.
Po 13ti letech v jeho zemi (Nemecko - a mnoha vztazich jak vystrihnutych ze "Sex & the city";) jsem potkala sveho muze.
On si vzal "cizinku".
Jsem cizinka?
Kde?
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Jsem "postižené dítě" :-D 

(11.7.2008 13:06:22)
Když se moje maminka vdávala, většina její rodiny byla nešťastná. Její kamarádky jí varovaly, že takových, co holku oblbnou a opustí už viděly plno... Když jeli k jeho rodině, loučili se s ní příbuzní téměř v slzách. "On tě tam prodá do harému" patřilo k častým výhružkám. I když dnes je Čechům tato země dost známá, tenkrát byla dalekou exotikou.
Po příjezdu si maminka musela zvykat na lecjaké věci - v domě nebyla koupelna (podle našich představ), ani splachovací WC. Když svým vyvdaným neteřím a synovcům něco uvařila, koukali se na to nedůvěřivě a někteří to odmítali i jíst. Maminka si musela zvykat na spoustu pro nás neobvyklých věcí, naučit se řeč, kterou do té doby neznala (tatínek se česky učil už dříve, neboť tady studoval).
Už před svatbou se rodiče domluvili, že nejprve budou pár let "tam", protože tatínek měl pocit, že něco své zemi dluží za to, že ho nechala vystudovat (a to si cestu i studium sem platit sám z peněz, které si vydělal za 3 roky práce ve slévárnách), ale po pár letech se vrátí "sem", neboť maminka byla jedináček a nechtěla tu své rodiče ve stáří nechat bez pomoci. Tatínek měl v té době 2 sestry (jedna již nežila, původně byl ze 4 dětí) a tak věděl, že o jeho otce bude postaráno (maminka už také nežila).
Celé dětství jsme se sourozenci vyrůstali v dvoujazyčním prostředí, ve školním roce jsme byli "tady", na prázdniny jezdili "tam". Celý život jsme veděli, že máme kořeny ve dvou kulturách a nikdy jsme to nebrali jsko negativum... spíše naopak. Dodnes udržujeme úzké kontakty, díky moderní technice (mobily, Skype, ICQ a pod.) možná ještě snadnějim než dříve.
Moji rodiče jsou spolu stále, letos 30.12. oslaví 57. výročí svatby a neznám láskyplnější vztah, než vztah mé maminky Češky a tatínka Bulhara.
Simča

Ps. už to tu padlo: to, že jsou oba partneři Češi neznamená, že si budou názorově a postoji blízcí. Rodina mého otce a mojí matky si byla ve způsobu výchovy dětí, vztazích s širší rodinou nebo trávení volného času mnohem bližší, než rodiny moje a manželova :-). Ale i přes "rodinné deformace", jak tomu s mužem říkáme, jsme spolu už 27 let... Je to jen o lásce, toleranci a pochopení.
 Lana+Julik05/05+Kristian10/07 


Diky  

(11.7.2008 16:20:22)
Diky moc za super clanek.
U nas je to trosku jinak, manza zil do svych cca 16 letech v CR, pak odesel s rodici do Nemecka. Poznali jsme se v CR, ja odesla za nim do Nemecka.
I kdyz mame oba "ceske zaklady", stejne mi pripada, ze ziju s cizincem. (vlastne s nim ziju, manza je papirove Nemec ;) Ovlivneni prostredim je fakt silne.
Nejsem tu doma, ale prestavam byt doma i v Cechach. Obcas z toho mivam depky. Chtela bych se vratit do Ceska, ale nevim, jestli bych toho za par let nelitovala, mame dve deti, a tady se mame dobre. Chybi mi rodina a pratele. Cesko neni na konci sveta, ale nemuzu jen tak sednout do auta a zajet na kafe k rodicum...
 Wilma 


Re: Diky  

(11.7.2008 17:47:04)
Někdy mám pocit že každý z nás si vlastně bere cizince... Možná to, to že pochází z jiné země a mluví jinou řečí pomáhá že si to líp uvědomíme a víc se snažíme ty odlišnosti tolerovat...
 Bleuet 
  • 

Manzelstvi s Francouzem 

(15.7.2008 14:38:50)
Zacnu od zacatku. Od mala jsem zboznovala cizince, rozdilne kultury a jazyky. Na dovolenych jsem porad behala za rodicema a vyptavala se jak se rekne to a to. Nakonec jsme se zamilovala do Francouze, ktereho jsem poznala v CR.
Situace byla pro nas velmi prizniva ,jelikoz jezdil od mlada do CR,takze znal par ceskych slovicek a hlavne miloval Cechy!Prvni 2 roky jsme se bavili anglicky, ale po jedne pamatne vete: "Give me penezenku, s"il te plait". Jsme si rekli, ze takhle to proste nejde, jelikoz az jednou budeme mit deti, tak budou mit v hlave mis-mas. Od tohoto dne spolu mluvime jen francouzsky( jelikoz zijeme ve Francii). Manzel mi trosku vycita, ze se s nim nechci bavit cesky, ale s mou rodinou se v pohode domluvi.
Manzelova rodina vzdy pry cekala, kdy si domu privede Cesku, takze zadne prekvapeni.
Jak rikala Silva, respektuji me kvuli memu vzdelani a mym jazykovym schopnostem, ale myslim, ze byli i tak prekvapeni, ze moje rodina na svatbu neprijela oprejskanym zigulem ;o). Myslim, ze mi asi hodne pomohlo, ze pochazim z pomerne dobre zajistene rodiny a diky rodicum jsme mela moznost cestovat a nebyla jsem " nevesta s holym zadkem". Diky tomu jsem se vyhnula pochybnostem "nevzala -li si ho aby se odstehovala za lepsim". Rekneme si to totiz na rovinu, tahle otazka vzdy visi ve vzduchu i kdyz jsem si nevzala zadneho stareho a bohateho paprdu, ale chudeho mladika ;o).

Manzel je myslim i pysny,ze ma doma Cesku, a jeste k tomu blondynku.
Nemuzeme prece hazet vsechny Francouze do jednoho pytle, vzdyt jich je 60 milionu! Kamaradka Bulharka si vzala Francouze, ktery je asi nejvetsi sovinista, ktereho jsem kdy potkala! Rika, ze si ho vzala jen kvuli tomu, aby se dostala do Francie, jaka je tady pry uzasna ekonomicka situace ( ha, ha..) atd...ale tenhle clovek je blbec i na " lidske urovni" a ti jsou nejen ve Francii.
Spis si myslim, ze je to o obrovske toleranci o urovni vzdelani a bohuzel i o podobne socialni situaci a to nejdulezitejsi o lasce, ktera (potvrzuji) hory prenasi!
 Eliska 
  • 

Teda nemuzu si pomoct, 

(11.7.2008 22:45:30)
, ale tenhle clanek a cela diskuze okolo se mi jevi jako dokonalej odraz ceske mentality. Cizinci, cizinci, proc se to proste nemuze brat normalne. Jsme snad vsichni z jedny planety, tak nac rozebirat takovy malichernosti jako je smiseny vztah... Jsem 10 let ve stastnem manzelstvi s africanem a musim rict ze jedina prekazka jsou prave lidi okolo se svyma nazorama. Nikde to nepocituju tolik jako doma v Cechach.
 Libi,Jasminka,Mia 


Re: Teda nemuzu si pomoct, 

(12.7.2008 5:33:55)
Elisko,musim s Tebou jen souhlasit.Jsem taky vdana za africana,mame spolu dve deti.jestli chces,muzes pisnout na mail...rada se podelim o nove poznatky:)
 moswen 


Teda nemuzu si pomoct, 

(3.3.2012 19:25:13)
Ahoj, videla jsem tvuj prispevek, ze jsi si vzala cizince. Chystam se ted na svatbu s africanem a zajimalo by me jak moc je pote legalizovani manzelstvi v cr slozite. prosim napis mi rada si poslechnu tve zkusenosti.
 severanka 


Re: Teda nemuzu si pomoct, 

(12.7.2008 22:18:28)
a zkoušela jsi žít třeba v zemi svého manžela? jak tam se budou tvářit na bělošku? vše exotické je prostě zajímavé, lidi nejsou slepí ani hluší. proč hned křičet že jsou Češi špatní
 Libi,Jasminka,Mia 


Re: Teda nemuzu si pomoct, 

(13.7.2008 8:00:30)
Ne,nezkousela jsem zit v Africe.Zatim k tomu nebyla prilezitost,protoze situace v zemi,odkud pochazi,nebyla dobra..5 let tam byla valka a teprve ted se vse vraci k normalu.A nevylucuji,ze se treba jednou do Afriky odstehujeme..Urcite je to tam jine nez tady a to,ze jsem beloska,prece nic neznamena.Kolik je takovych paru a ziji spolu spokojene...Urcite to je jine,nez souziti s Cechem,ale je to hodne o toleranci a porozumeni...jako v kazdem vztahu.
 Astrit 


Chce to odvahu... 

(12.7.2008 16:36:28)
Chodila jsem s cizincem (Angličanem) a teď jsem ráda, že jsem se provdala za Čecha. Provdat se za cizince vyžaduje vždy odvahu. Můžeme si říkat, že západní kultury mají k sobě blízko, ale rozdíly vidíme už mezi Moravou a Čechami... A jít do exotického svazku, je z mého pohledu už na hranici šílenství, kde často už ani odvážným štěstí nepřeje. Ať běžná vyznání nebo partnerské výměny názorů se vždy nejpřesněji vyjádří v mateřštině, vím že mi hodně vadilo, že kromě toho co řeknu, musím ještě přemýšlet jak to řeknu a že opravdu hloupé bylo i to věčné opravování "pana lingvisty". A mít děti s cizincem? Myslím si, že je to jen další stres a velké úvahy jak vlastně na to...a pak v koutě duše věčný strach, že mi partner dítě odvleče do zahraničí, kde zákony budou na jeho straně. Nic proti lidem, kteří se rozhodli do cizozemských svazků vstoupit, obdivuji jejich odvahu, ale nechtěla bych pak řešit jejich problémy.
 Kirkland 


Re: Chce to odvahu... 

(13.7.2008 9:51:07)
Astrid, medialne jsou mnohem zajimavejsi unosy deti do zahranici. V televizi to zni velice dobre. Bohuzel je ale pravdou, ze nejvice dokonanych unosu deti se odehrava v ramci jedne a te same zeme. Divila by jsi se, kolik je v Cesku maminek, ktere maji desitky rozhodnuti soudu o tom, ze dite bude svereno do jejich pece a pritom dite jiz nekolik let nevidely a urady se jim jen smeji. Unosce je pribuzny a jeste k tomu obcan te same zeme - matka ci otec, kterym deti byly svereny do pece maji smulu. Unosci staci se jen dost dlouho vyhybat soudu.
Je daleko pravdepodobnejsi, ze se Ti vrati dite odnekud ze zahranici, nez z Ceske Dolni do Ceske Spodni.

A Africe ziji stridave nekolik let a je to moc krasna zeme. Odsuzujes neco, o cem nemas ani poneti, jak to funguje.
 ivca 
  • 

Mini storz s nadsazkou... ale trosku pravdiva :) 

(13.7.2008 10:41:34)
kdyz jsem si stezovala manzelovi (take cizinec) ze jeho pribuzni se me jednou zeptali, jestli u nas mame dalnice, odpovedel mi s usmevem "no odpoved je ze je sice mate, ale ne moc" :)

Jinak souziti s cizincem .. po letech nevnimam ze je cizinec.
Nejvetsi rozdily byly v kuchyni - jejich kuchyne je rafinovana, naaranzovana, takze hromada brambor s obrovskou zelenou hmotou (ano, spenat) manzela vzdycky pokladal na lopatky. Snedl nicmene vzdycky vsechno; ale ja jsem se casem naucila hodne varit po jejich, je to lehci i chutnejsi .. a vzdycky jsem inklinovala k takovym vymakanym receptikum.
Jednoduche dusene zeleniny, segedinsky gulas a vse co manzel nerad si varim pres den se synem. Manzel naopak zrychlil v jidle, zezacatku jedl jednu porci cca 20-30 minut (tj. o 18-28 minut dele nez ja :), ted se "bohuzel" naucil jist jako ja - rychle...coze me dodnes mrzi ze neni naopak, ale s mou zravosti tezko.

Co se tyka jazyka, mluvime anglicky i jeho jazykem a nemam pocit ze bych se nekdy nemohla vyjadrit. Anglicky jsme mluvili oba vyborne a jak uvadi autorka, skutecne jsme si vytvareli svuj jazyk, sva slova.
Ted prechazime hodne do jeho jazyka a opravuje mi jenom casy nebo spatne pouzite obraty, predlozky.. vyznamove nikdy nic. Kdyz jsem mluvila hur, neopravoval mi nic aby mi nepretrhl nit vypraveni..je v tomhle dost empaticky.
A kdyz nevim - sup do anglictiny, neni nic jednodussiho. Syn mluvi ve trech letech perfetkne obemi jazyky a prehazuje se bez problemu, uz nam i prarodicum i preklada - tesim se az bude starsi a budeme moct prestat prekladat prarodicum my a vystrida nas aspon trosku prcek.

Jeste k tem jazykum - je to jen muj nazor, ale myslim ze oba partneri by se vzdycky meli snazit naucit jazyk toho druheho. Manzel uz cesky mluvi vyborne, ja jeho jazykem take.. prijde mi to prirozene;aspon trochu se naucit - a ucit - cesky muze kazdy.

Nakonec jsem se rozepsala... ale obcas kdyz vidim nase zname, rikam si ze fanda z ostravy se zuzkou z prahy maji mezi sebou vic rozdilu nez my dva. Ty nase jsou takove usmevne drobnosti, ktere vztahu dodavaji stavu a obohacuji ho.
 majdaleenka +07+11 


Re: Mini storz s nadsazkou... ale trosku pravdiva :) 

(13.7.2008 21:26:16)
Ivco, přeju Vám to, Vám všem, kterým to vyšlo a jste šťastné s cizincem, fakt:-) Já před tím utekla, naše rozdíly nebyly ani úsměvné ani vtipné, byly to taky asi jen hlouposti, ale nešlo to. Teď žijeme s Čechem a je to nesrovnatelné, naladění na jednu vlnu... on i ten jazyk udělá dost, přestože mluvím anglicky výborně, jsou věci, které nevyjádřím, vtípky, situační komika, občas přeci jen chybí slovo a tu se musí dlouho opisovat... a pak, doma je doma, miluju Čechy ať jsou jaké jsou a taky jsem tu sociálně "zasíťovaná", mám tu přátele, blízké lidi, jsem ráda, že tu jsem, ale opravdu to všem přeju, těm tady i těm tam, každý má právo na štěstí, ať už kdekoliv;)
 majdaleenka +07+11 


Re: Mini storz s nadsazkou... ale trosku pravdiva :) 

(13.7.2008 21:26:24)
Ivco, přeju Vám to, Vám všem, kterým to vyšlo a jste šťastné s cizincem, fakt:-) Já před tím utekla, naše rozdíly nebyly ani úsměvné ani vtipné, byly to taky asi jen hlouposti, ale nešlo to. Teď žijeme s Čechem a je to nesrovnatelné, naladění na jednu vlnu... on i ten jazyk udělá dost, přestože mluvím anglicky výborně, jsou věci, které nevyjádřím, vtípky, situační komika, občas přeci jen chybí slovo a tu se musí dlouho opisovat... a pak, doma je doma, miluju Čechy ať jsou jaké jsou a taky jsem tu sociálně "zasíťovaná", mám tu přátele, blízké lidi, jsem ráda, že tu jsem, ale opravdu to všem přeju, těm tady i těm tam, každý má právo na štěstí, ať už kdekoliv;)
 ivca 
  • 

Re: Mini storz s nadsazkou... ale trosku pravdiva :) 

(14.7.2008 11:08:02)
Majdalenko, rekla jste to moc hezky.. ja jsem treba nikdy problem s vyjadrenim dikybohu nemela nebo nepocitila; obcas spolu hledame vyraz pro neco ale oba vime co ten druhy mysli. A obcas paradoxne se neco vyjadri lepe v anglictine nez v jeho jazyce.. ale to je malokdy. Kdyz jsme po sobe zacali pokukovat, tak jsem ani netusila ze je cizinec, byla jsem prekvapena az druhy den :)

Mozna ten "Váš" cizinec pro Vas proste nebyl ten pravy chlap.. ja jsem takovehle hadky kvuli kterym to dal neslo zazila prave s cechem.
A co u nas s tim mym cizincem hraje obrovskou roli je jeho i moje perfektni rodina, ktera nas podporuje, uci se jazyky, jsou veseli, vtipni, volame si.. a to dela fakt strasne moc. Takove stesti nejen na tchyni ma velmi malo mych kamaradek, at maji manzela cecha nebo cizince. Jsem rada, ze vy jste ted spokojena - snad nam to obema vydrzi :) Mejte se krasne!
 Astrit 


Re: Chce to odvahu... 

(15.7.2008 17:53:09)
Kirkland, je dobře, že jsi šťastná, přeji ti to. Jen jsem napsala svůj názor, s cizincem jsem chodila, takže trošku vím o čem mluvím. Zkrátka každému co jeho jest...nevím, jestli máš děti, já ano, a vím co je to strach o ně. Ale o těch únosech v Česku máš pravdu, jediný rozdíl je v tom, že když jsou uneseny v ČR, tak přibližně víš, kde momentálně jsou a s kým, ale bohužel díky naší porouchané legislativě jsou mnohdy děti stejně nepřístupné jako by byly na opačném konci planety...
 Risoslav 


Je to spíš o toleranci 

(13.7.2008 17:02:13)
Zdravím já sám nikdy vztahj s cizinkou neprožil mám už tak dost problém navázat kontakt s jakoukoliv češkou, ale pokud se oba mají rádi(naivní ,že?)Tak proč vztahu nedat zelenou.
 hanci neposeda 


Podruhe bych do toho asi nesla... 

(14.7.2008 12:16:24)
Jsem vdana za cizince, mame dvouleteho synka, bydlime v zemi, ktera je pro oba cizinou. S narozenim synka se mi zacalo styskat po Cechach mnohem vice nez pred tim - chybi mi rodinne navstevy (rodice se boji letani), popovidat si v cestine (na synka sice mluvim cesky, ale uz ted se o jeho cestinu bojim, manzel cesky neumi, ceske pratele tu nemam), obcasna pomoc babicek, ceska kuchyne, ceske lesy, rybniky a pamatky, pracovni prileztosti (to pred narozenim synka, ted jsem na md), vadi mi, ze uz pri pozdravu cizi lide resi, odkud jsem a co tu delam, a take to vecne usili vyznat se v systemu (skolky a skoly, prace, pronajmy domu atp.) S manzelem se mame radi, ale rade z mych pocitu nerozumi (nemel ke sve rodine prilis silna pouta). Zkratka, podruhe bych do toho asi nesla...
 Jitka A 


Re: Podruhe bych do toho asi nesla... 

(14.7.2008 14:02:40)
Znam presne situaci co popisujes. Moje ditka uz jsou starsi tak jsemo fazi dale. Casem se seznamis s dalsima maminkama a zivot bude veseljsi a pak uz ti to ani neprijde.R^
 Banna a 3 bambolotti 


Re: Podruhe bych do toho asi nesla... 

(16.7.2008 18:25:59)
rozumim velmi...presto, co jsem napsala vyse, o tom, jak je mi ve vztahu fajn a jak se doplnujeme...jsou chvile, kdy je mi hrozne smutno...presne jak rikas...chybi mi rodina, kamaradi (jsem tu uz tri roky, ale kdyz se zamyslim, opravdu blizkou kamaradku mam snad jen jednu a jeste se moc nevidame...), k zblazneni mi chybi ceska krajina (vzpomenu si na Vysocinu, kde jsem vzdycky chtela zit a chce se mi brecet)...a nejhorsi na tom je, ze vim, ze uz to tak bude porad.

I kdyz jeste nemam deti, o jejich cestinu se bojim uz ted. Jsem pevne rozhodnuta na ne mluvit cesky, vozit knizky, cd, dvd, jezdit domu za rodinou atd, ale stejne budeme v cizim prostredi, tudiz v mensine...

A presto vsechno vim, ze bych pritele nevymnenila za nikoho jineho na svete...jen proto, ze je cizinec. Souhlasim s nazorem, ktery tu od nekoho zaznel - pokud vztah s cizincem neklapal, pak proto, ze to nebyl ten pravy, ne proto, ze to byl cizinec. Pokud to neni ono, vsechno se pocita...pokud je to to prave, vsechno se da zvladnout...:-)
 Katka +3 roky 
  • 

Re: Podruhe bych do toho asi nesla... 

(17.9.2008 22:51:54)
Hanko mam podobne pocity. Zarlim na cizi jazyk, mam strach, ze se deti jazyk nenauci pouzivat, ackoliv mluvim pouze cesky a mame ceska dvd. Ziji jiz 7 let v cizine a moc jsem si nezvykla, stale se mi styska po cechach. Sice me tam sposta veci stve,ale presto bych se okamzite vratila.
 kata-b 


Re: Podruhe bych do toho asi nesla... 

(6.1.2009 23:52:43)
Joo, ja si rikala ze s manzelem cizincem to v treti zemi par let vydrzime, vydelame dost penizku a vratime se do Ceska. Mam ale problem najit si tu pratele, po narozeni syna (rodila jsem v Cesku) se mi tak neskutecne styska (uz je to 5 mesicu co jsem v Cesku nebyla, hlavne se mi po porodu zmenil vztah k me matce, mam pocit ze ji potrebuju), ze zvazuju jestli za to vubec nase manzelstvi stoji, ten pocit osameni je hodne neprijemny. Ale kdo to nezkusi na vlastni kuzi, ten nepochopi o cem je rec, me pred bydlenim v cizine rodina i cesti pratele varovali, ale neverila jsem jim, myslela jsem si ze to zvladnu levou zadni...
 Regi 
  • 

vlastni jazyk 

(14.7.2008 17:46:54)
Souhlasim s "vlastnim jazykem" s pritelem(belgicanem) mame spolu vlastni jazyk (anglo,cesko,vlamsky) kteremu opravdu nikdo jiny nez mi dva nerozumi :-) Je to ale roztomile,ucime se tak navzajem i kdyz jinym lidem to nic nerika.Cestina neni lehka pro cizice a tak touto cestou si zapamatuje aspon slovicka.Ja sice vlamsky rozumim, ale porad je pro me pohodlnejsi domlouvat se anglicky a v Belgii se dorozumet timto jazykem neni problem, kdezto v CR malokdo angl.ovlada a tak priteli vlastne nic jineho nezbyva nez neco malo se naucit.Ziji v Belgii jiz vic nez 5 let a kultura hl.v jidle a stolovani je opravdu jina a myslim, ze cesi maji co dohanet.
Mi se zase muzem pochlubit peknymi pohadkami a krasnou historii a prirodou.
Belgicanum jsem jiz par mist v CR ukazala a moc se jim u nas libilo....az na to stolovani a "tezke" jidlo.:-)
Ja osob.si myslim, ze vztah s cizincem me obohatil a nelituji toho.
Mejte se, Regi BRNO
 aja-m 
  • 

ach jo 

(17.7.2008 13:31:57)


Prave ted mi chybi sila to tu vydrzet.
 blange 


Re: ach jo 

(18.7.2008 1:52:53)
Sice nevim kde, ale vydrz, protoze tam kde jsi, ses ocitla z nejakeho duvodu a z nejakeho duvodu tam porad jsi. Snaz se najit lidi (ale i jeden spravny clovek bude stacit) a kecejte a kecejte a kecejte, az vsechna ta tiha zmizi. Zkus tu "silu vydrzet", ktera jak rikas ti chybi, promenit na energii neco prozit. A uz jsi zacala tim, ze jsi sem napsala.....:-)
 Mona, 1 dcera 
  • 

Re: ach jo 

(18.7.2008 7:50:08)
Vydrž...Zkusím Ti poslat energii na dálku, snad to pomůže...Bude líp, uvidíš!
 M.J. 
  • 

Moje "zkušenost" s cizincem 

(30.9.2008 0:11:55)
Je to už nějaký pátek, co se kdysi o mě ucházel jeden Němec, byl tehdy na praxi ve Škodovce v MB. Docela se mi líbil, ale pár věcí mi na něm vadilo, např. se divil, proč se rozhoduji tak dlouho mezi svým tehdejším přítelem a jím, když můj přítel je "jen" Čech a on je přece Němec (já jsem mu oponovala, že já jsem přece v jeho očích tím pádem taky "jen" Češka...).
Bylo toho ještě víc, co mi vadilo, zkrátka jsem se rozhodla, že zůstanu se svým českým přítelem, kterého jsem si nakonec časem vzala a máme spolu 2 krásné děti a spokojené manželství.
Ale proč to všechno píšu: po odchodu toho Němce z praxe ve Škodě jsem se dozvěděla od více kolegů a kolegyň, že se vsadil, že mě dostane do postele a že hodně hlasitě obdivoval můj rozkrok (!!!), přičemž nechápu, jak si tohle mohl dovolit (nic jsme spolu neměli, nedala jsem mu ani pusu). Jenže moji kolegové si to vysvětlili, že sázku vyhrál, protože rozkrok musí obdivovat jen ten, kdo ho viděl... Tím pádem docela silně utrpěla moje pověst. Velmi trapné a je mi ještě teď z toho nanic, když si na to vzpomenu.
M.
 Eva + 2 
  • 

Přítel Dán 

(27.9.2010 9:54:42)
Děkuji za pro mě povzbuzující článek. Přítel je Dán a za měsíc se přestěhuje sem do Čech. Těším se, rozumíme si skvěle a komunikace v angličtině přináší i komické situace - přesně tak jak uvádíte ve svém článku. Máme vlastní řeč, výrazy, které ostatní neznají. Obavy mám z přijmutí přítele rodinou a přáteli, kteří ne všichni ovládají cizí jazyk. Přístup přítele k rodině, výchově, respektování partnera ve vztahu je diametrálně odlišný od u nás všeobecně tolerovaného tradičního rozdělení rolí. Držím palce všem smíšeným párům!
P.S.: pokud by někdo věděl o Dánské komunitě tady v ČR, prosím poraďte, ráda bych příteli asimilaci zpříjemnila...

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.