| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Bála jsem se o miminko

 Celkem 72 názorů.
 palac 


Blahopřeji ke šťastnému konci... 

(3.7.2008 9:46:36)
.... U nás se na něj ještě čeká. Synovi je už šest a půl, na podzim půjde do první třídy a problémy se srdíčkem nás provázejí celou dobu. Už jsme se s tím naučili žít a doufáme, že až dostatečně vyroste, vyřeší naše starosti operace. Ale jak jsi napsala, strach o miminko bych nikomu nepřála. Ten pocit bezmoci, když musíš čekat až se zjistí, co že tomu drobečkovi vlastně je a jestli vůbec přežije nebo jak bude žít dál, je nepopsatelný.
Trochu jsi mě tím článkem vrátila do doby,kdy byl syn na JIP. Byl mezi těmi nedonošenečky taky jako obr. Vlastně byl stejně velký jako tvoje dcerka. Pamatuji, že jsem mezi těmi mrňaty chodila a pořád si opakovala, že při té smůle máme vlastně štěstí, protože jsou na tom mnohé děti ještě hůř.
Tak všem přejme, ať je všechno jen a jen lepší.
 Katoun 


Re: Blahopřeji ke šťastnému konci... 

(3.7.2008 10:22:38)
také já Vám blahopřeji ke zdárnému konci, já se o svá mimi taky hodně bála ještě před jejich narozením. Při prvním těhotenství jsem začala v 5. týdnu krvácet a celé těhotentství jsem proležela na střídačku doma a v nemocnici, u druhého přišly taky komplikace. Jsem ráda, že jsem je oba v pořádku porodila a kromě alergií a problémů s častými záněty prudušek je nic netrápí.
 arsiela, 


Re: Blahopřeji ke šťastnému konci... 

(3.7.2008 15:07:09)
Moc ti blahopřeji,že to takhle dopadlo.A přiznávám,že i kapku závidím, protože my na ten šťastný konec(pevně v to doufám)stále ještě čekáme.O srdíčku jsme věděli od 30 tt těhotenství.Strach o malého jsme měla šílený, byl v inkubátoru a já na JIP. Manžel byl připraven jet kdykoli do Motola,kdyby se malý horšil a letěl tam vrtulníkem.Rodila jsme v Hradci Králové a nikdo nám nedokázal říct,jak se to bude po porodu vyvíjet.Naštěstí jsme se dostali z porodnice domu,ale strach zažívám denně.Denně se ptám proč zrovna naše miminko.Nikomu bych nikdy tohle nepřála,je to to nejhorší co může člověk zažít,když se bojí o nemocné dítě a ví,že nemůže pomoct.Jen věřit doktorům a modlit se aby to dopadlo dobře.
K tomu soukromí - já si platila nadstandart , právě z důvodu,že jsem chtěla abych měla klid a netoužila jsem o soucitné pohledy maminek. A kapku sobecky - neměla jsem v tu chvílu na to vidět zdravé děti.Kdo zažil pochopí.
Bohatě mi stačilo,když jsme musela jít na hromadné propouštění miminek,kde nám doktorka předávala papíry a mě jediné je nedala se slovy,že počkáme po ECHU jestli poletíme do Motola,nebo pujdem domů.
 Marcela 
  • 

A co soukromi? 

(3.7.2008 11:28:56)
Jsem rada, ze vase holcicka je v poradku.I kdyz to mozna nesouvisi s clankem ale zda se vam normalni, ze lekarka vysetruje vase dite pred ostatnimi matkami a jeste vam sdeli diagnozu pred takovym davem lidi. Mozna jsem jenom hnidopich ale mne by to docela vadilo. Vazne se to tak porad v Cechach praktikuje?
 Jana 
  • 

Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 11:50:50)
Nejsi hnidopich, taky me to Marcelo napodalo. A jeste jedna vec - jeste horsi, ze neni automaticke, ze s mimikem jede i mamimka!!! Pro me naprosto nepredstavitelne!!!
 Vlasta, 2 děti - 2,5 a měsíc 
  • 

Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 11:56:57)
Taky si to říkám, asi bych chtěla jet s ní a co mlíčko? Autorko : Odstříkávala jste nebo jak jste to pak dělaly s přikládáním k prsu?
 Murinka81 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 13:56:30)
Kojení je u miminek v inkubátoru (alespoň ze začátku) prakticky nemožné. Mamince nezbývá nic jiného, než se pokusit mlíčko odstříkávat a tímto způsobem laktaci stimulovat. Pokud je maminka úspěšná, tak se dítě učí sát později. V první fázi jsou děti v inkubátorech většinou utlumené léky a jsou krmeny umělou výživou (glukóza do žíly) a poté sondičkou přímo do žaludku. Pokud maminka mlíčko nemá, používá se na JIPkách mléko dárkyň.
Zažila jsem něco podobného - nešlo však o srdíčko, ale o to, že můj syn dostal druhý den po porodu těžké křeče, byl taky odvezen a umístěn v inkubátoru. Pocity nebudu popisovat, maminky, co něco podobného zažily je znají a ostatní, kteří tohle neprožijí (a já nikomu nepřeji, aby tohle prožil), tyhle pocity nikdy nepochopí. Můj syn byl na JIP 20 dnů. Za tu dobu lékaři nepřišli na nic - bylo tam "jen" podezření na fenylketonurii, které se našťestí nepotvrdilo. Po dvou měsících jsme v nemocnici skončili opět - krvácení ze stolice, křeče v bříšku.Alergie na kravské mléko. Syn dostal speciální výživu, krev ze stoličky zmizela a křeče pomiluly. Za necelý měsíc mu bude rok - dle alergologických testů je v pořádku, těším se, že brzy dostane první jogurt. Takže také příběh se šťasným koncem. Všem maminkám, které měly při narození miminka problémy, přeji, ať si je dítko nenese do dalšího života a těm méně šťastným přeji hodně sil!!!!
 Markéta 
  • 

Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 14:40:37)
moje dcera dostala hned po porodu infekci a byla na jipce na hromade hadicek s antibiotiky atd. chodila jsem ji tam KOJIT. odstrikavala jsem prvnich 24 hodin, protoze jsem nemohla kvuli vlastnimu stavu byt kazde cca 2 hodiny u ni. jiz druhy den jsem ale nasla ubytovani primo u detskeho a dochazela jsem za ni. posadila jsem se do kresla, sestra mi dite opatrne vyndala, rekla mi kterou hadickou ji tecou antibiotika, na tu jsem davala mimoradny pozor. ostatni byly pozorovaci sondy a kdyz jsem je nejak nedopatrenim vypnula, tak sestra prisla a zase je nahodila. stejne chodily kojit i matky nedonosencu, pokud to dite samo nezvladalo, ale ony mely mliko (odstrikavaly), tak ho krmily hadickou ze strikacky u sveho prsa, aby pozdeji mohly na kojeni prejit.
takze kojit dite, ktere je v inkubatoru je mozne.
 monika-h 


Re: A co soukromi? 

(4.7.2008 12:11:28)
Podle testů se vůbec neřiďte.Mám dceru alergickou na KM a když je dítě na dietě což vaše je,tak mu pochopitelně protilátky v testech nenajdou,protože se nemají z čeho udělat.podle vašeho popisu reagoval hodně,být vámi dám si velký pozor ,jak mu zkusit dát něco z mléka.
 juicy 
  • 

Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 12:20:48)
Přidávám se mezi hnidopichy, ta samá myšlenka mě taky napadla.
Holt běžící pás. Neohleduplné, ponižující. Ale koho by to překvapilo, když je u nás stále běžné roztahování nohou u vizity na pokoji před ostatními pacientkami, další 2-3 pacientky čekající u sestřičky na vyšetření v gyn. ordinaci a další lahůdky...
Proč se maminka nevlezla s holčičkou do sanitky je mi taky záhadou - tři hodiny zbytečného odloučení + nemožnost kojit?
 Katka 
  • 

Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 12:46:44)
Tak já se taky přidám. Opravdu mne zarazil ten způsob vyšetřování před ostatními, nemožnost být s malou při transportu do Prahy a navíc to oslovování od doktorky "maminko". Vím, že třeba to oslovování je v porodnicích časté, ale mně by to fakt hodně vadilo. Pro cizího člověka nejsem "maminka", ale "paní XY"...
Ale je fajn, že malá je v pořádku, to je asi hlavní. Katka
 Novotňásci 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 14:11:14)
Také se mi nelíbí jak se lékaři chovají k maminkám,které mají nemocné miminko.A vyšetřování před zástupem dalších maminek je v současné době dokonce neetické.viz práva pacientů.Tam se dokonce píše o tom,že diagnózu může kromě pacienta vyslechnout jen ten koho si k tomu sám dotyčný pozve.Pro cizí uši to není.
A to,že pisatelku nesvezli s miminkem?1/v sanitě je jen omezený počet míst.Maminka by se nevešla.
2/A potom vlastně ani nevěděli kam holčičku povezou.Maminka po porodu má mít klid na lůžku a né,aby jí kodrcali po Praze a nechli čekat kolik hodin na výsledky vyšetření.
Vím že to na klidu moc nepřidá,ale alespoň takhle by to mamince měli vysvětlit.
Já si také umím představit strach o dítě.Mám děti tři a s každým jsem si už zažila svoje.Nejvíce snad s posledními dvěma.Vojtíšek měl vážný úraz ruky a Kačka po porodu nechtěla papat.

Rozhodně do vás hnidopyšek nechci ve zlém rýt.Jen to chci trochu vysvětlit.
 Lenelka 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 16:22:40)
Lidko, klid na luzku ma maminka mit tak dve hodiny po porodu. Neni to duvod, aby nemohla jet s miminkem. Ja bych teda jela, i kdyby trakare padaly.
 arsiela, 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 18:11:11)
Ale ono to není tak jednoduché.Pokud se jedná o akutní převoz miminka a jde o minuty,tak nikdo nebude čekat až propustí maminku,nebo až přijde doktor aby maminka podepsala revers.Na to prostě čas vůbec není,v prvé řadě jde o to poskytnout miminku tu nej péči a nějaké kojení a podobně to se v tu chvíli absolutně neřeší.Navíc pokud se necháš propustit těsně po porodu a začneš jim třeba na mateřáku krvácet tak akorát přiděláš doktorům práci a stejně skončíš na gyndě v té dané nemocnici.Další aspekt je,že tebe přijmou jako matku,tudiž nemáš nárok na lékařskou péči,takže musíš řešit jak s kontrolama po porodu, kdy tě přijmuli jako pacientku nesmíš být na mateřáku.
Není to jednoduché ,ale dělá se to většinou tak,že maminka se na porodnici zmátoří z nejhoršího a pak se přesune na mateřák k miminku.Pokud se očekává vývojová vada,může rodit maminka na spešl pracovišti,kde pak léčí miminko.Třeba tak funguje Motol.
Co mám kamarádky,kterým šli mimča na sál hend po anrození a že jich je dost tak všechny se tam přesouvali tak třetí den po porodu.
 Lenelka 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 18:43:36)
Arsielo, ja rodila dvakrat ambulantne a odesla jsem cca osm hodin po porodu uplne v pohode, takze ja sama za sebe rikam, ze bych klidne sla s mimi hned. Ja reagovala na ten klid na luzku po porodu, fakt neni treba, zejmena kdyz v clanku jde o prevoz druhy den po porodu.
 Novotňásci 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 19:24:45)
Tak proč mají maminky šestinedělí(chráněné období) a proč se v porodnicích nechávají min.78h po porodu.A kde jsi prosím tě rodila? Pokud vím tak v Čechách ambulantní porod je rarita nebo spíše vůbec není možný.Ráda se nechám poučit kde se dá rodit ambulantně.Třeba bych toho příště využila.
Já osobně byla ráda za ty dny strávené v porodnici (kromě toho prvního).Sestřičky se mohly přetrhnout,aby maminkám co nejvíce pomohly.Aby si mamči odpočinuly před maratonem co je čeká doma.
Vzhledem k tomu,že mám tři děti tak bych ambulantní porod uvítala.Přece jen si ráda na vše doma dohlídnu sama.
 Lenelka 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 19:29:25)
No, prave ze ne v CR;) Ale v Podoli uz ambu porod jde pry bez vetsich potozi. Ja bych si osobne v porodnici neodpocinula at by se sestricky snazily sebevic.

Jinak jsem puvodne taky z Budejc a s Tvymi nazory na budejckou porodnici plne souhlasim. Moc spokojenych maminek, ktere by tam rodily, neznam.
 Novotňásci 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 21:07:18)
Lenelko.Já si to myslela,že jsi nerodila v Čechách.A díky že s mým názorem na budějice souhlasíš.Je tu sposta maminek,které se mnou nesouhlasí a napadají mne pro to.(jsou prostě zmanipulované personálem)Jsou i takové co se jim tam líbilo,ale těch je menšina.

Cizinko,oni se jim nevyplácí ani ty fyziologické.Co se nejvíce vyplácí jsou bohužel potraty a na druhém místě to jsou komplikovaná těhotenství a porody.
Pokud se nezmění systém bodového ohodnocení tak se nezmění nic.A těžko se budou prosazovat ambuporody,porody doma.
 cizinka1 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 21:21:38)
Lidko, verim ze tak to je. Pokud mas dukladnejsi informaci o vynosech porodnickych vykonu, byla bych moc zvedava a vdecna za odkazy. Nicmene, bez tlaku klientek a obcanskych iniciativ nezmeni se ani ten system, proto povazuji za rozumnou cinnost na tyhle veci upozornovat a rozprasovat myty o nebezpeci ambulatnich a mimoklinickych sluzeb, ktere jen pokryvaji ekonomicke zajmy farmaceutickych firem, patologickych laboratori a klinik.
 Novotňásci 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 21:36:21)
Cizinko,tyto informace mám od kamaráda lékaře.Já jsem už 6let mimo obor a tak nemám přístup k bodovému ohodnocení.Jedině,že bych si nechala pojišťovnou vyjet účet za můj porod.Mám 1/2roční holčičku narozenou v Prachaticích.
A pak jestli by byla ochotná některá maminky zveřejnit účet za císaře,aby se to porovnalo.
 M+4 
  • 

Re: A co soukromi? 

(5.7.2008 12:48:36)
Ahoj, zajímalo by mě, jaké vážné výhrady máte k porodnici v ČB. Narodily se nám tam všechny 4 děti. Mám určité výhrady - problém s přítomností tatínka na začátku porodu(ale i to jsme vyřešili) apod. Ale není to nic tak závažného, co by dokázalo vyrovnat vysokou úroveň péče o novorozence, včetně špičkové JIPky. Ale to je asi o tom, že moje první kriterium pro výběr porodnice, je právě úroveň péče o problémová miminka. Žádná maminka dopředu nemůže vědět, že její dítě nebude mít problémy. Je mi líto maminek, které si vyberou malou porodnici a pak jim ho musí převážet jinam. Přeji jim, aby si užily výhody malé porodnice - asi intimitu prostředí apod., když jdou vědomě do risku převozu. Jasně, že někdo rodí překotně, pak vyhledává nejbližší zdravotnické zařízení, ale to není tak časté.
V ČB mě např. nechali přirozeně porodit dvojčata. Při porodu bylo na sále přítomno nejméně 5 lékařů, vše připraveno na rychlého císaře, miminka neustále monitorována, ale všechno probíhalo v pořádku, tak nás nechali. To monitorování a přítomnost lékařů bylo z hlediska nemocnice určitě náročnější, než císař provedený za pár minut. Věřila jsem jejich jištění, byla v klidu a dvojčátka porodila lehce a v pořádku. Za 3hodiny po porodu jsem se na ně mohla jít podívat na odd. intermediální péče. Naučili mě odstříkávat, první den děti dostávaly moje mlezivo+mléko od dárkyň,pily ze zkumavky, byly jen mírně nedonošení. Druhý den jsem dostala postel na intermediálu a děti v inkubátorech k sobě na pokoj. Začali jsme kojit. Spinkali v inkubátorech celkem 5dní, pak 1den v postýlce a pustili nás domů. Všechno proběhlo takto skvěle díky péči nemocnice ČB, kdy jsme tam leželi 7týdnů a dokázali nás udržet vcelku:-)) Opravdu nevím, jakou podstatnou výtku si vymyslet.M+4
 Novotňásci 


Re: A co soukromi? 

(10.7.2008 22:00:43)
A o tom to je.Právě jste si sama odpověděla.Vy jste měla problémy s těhotenstvím a to je voda na mlýn českobudějovickým porodníkům.Čím více problémová maminka je tím lépe.Proč? Jde o peníze,které jim pojišťovny musí platit.Pokud je maminka bez problémů tak se porod pro nemocnici nevyplácí.Udělejte si takový soukromý průzkum spokojenosti s českobudějovickou porodnicí.Většina spokojených maminek je z řad těch,které leželi na rizikovém odd a jen menšina těch,které jejich péči nepotřebovali.
Jakou mám výtku?Jejich více.Ale snad největší je,že mne rodil nezkušený lékař(chodili mu tam radit starší lékaři)a musela jsem větší část první doby porodní ležet na zádech a tlačit přestože to ještě nebylo k tomu.A nakonec byl syn porozen kleštěmi.A bez udání důvodů jsem ho 24h neviděla.Jen mi ho asi po 2h ze 4h strávených na sále přinesli přiložit.To až po tom co se manžel rozčílil na sestru,která si ve vedlejší místnosti pila kafe.A to se nezmiňuji o tom,že intimní prostředí,které prezentují na webovkách i v předporodním kurze je jen jejich bujná fantazie.Vyšetřovna i sprchy na chodbě.A v únoru permanentně otevřené okno ve sprchách i na monitoru.A reakce sester na prosbu o zavření.Odnesla jsem to chřipkou.
Možná jsem úskoprsá a problémy si vymýšlím,ale neznám ženu,které by nevadilo,že jí vyšetřují na chodbě kde se neobtěžují ani zahrnout závěs.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 19:41:20)
Lidko, já jsem si v porodnici neodpočinula. Ani jednou. Nevyspala jsem se a bolely mě záda, protože tam měli úplně blbé polštáře (tedy: mně naprosto nevyhovující). Bývala bych byla klidně šla domů po pár hodinách. Ta lhůta, kterou uvádíš, je našimi doktory naprosto uměle vykonstruovaná.
 Sylvie 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 19:46:49)
V ČR je ambuporod rarita, ale není zakázaný, tudíž je (teoreticky) možný kdekoli. Jiná věc je ta, že zdravotníci na něj většinou nejsou zvyklí, takže jsou bezradní a snaží se od ambuporodu ženu odradit. Já mám dobrou zkušenost se (starým) Vrchlabím, tam na ně byli zvyklí a problémy nedělali :o)
 cizinka1 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 20:47:30)
Lidko,

ptas se, proc v porodnicich CR zeny zustavaji min. 72 (podle doporuceni, nikoliv 78 jak pises) po porodu. Nejuprimnejsi odpoved dal na to v mediich primar Motolske porodnice: ambulantni porod porodnicim se nevyplati, je pro nej neekonomicky. Plny clanek, popisujici podle mne smutnou skutecnost, ze ekonomicke zajmy se uprednostuji pred zakladnimi potrebami matek a deti, je zde:

http://hn.ihned.cz/c1-21427450-vypukl-baby-boom-porodnice-nestihaji

Neni absolutne zadny duvod, proc nepropoustet ty relativne zdrave zeny a mimina po vaginalnim porodu jeste porodni den a neposkytnout jim ve skutecnosti levnejsi peci porodni asistentky. Doma se rychleji rozkoji, mene pravdepodobne vypukne drasticka forma zloutenky (stehovat se za svetlem a sluncem je jednodussi), domov je take klidnejsi misto pro odpocinek, soustredeni na miminko a dusevni pohodu. Bohatsi zeme nez Cesko provozuji ambulantni porody pro nekomplikovane plosne, mezi nemi treba i par skandinavskych zemi, kteri blaho diteti prezentuji jako jednu ze svych priorit. Asi s tym klidem na luzku nebude tak akutni.

Sestinedelka by mela si uzivat co nejvice polohy v leze, aby si setrila jeste neuplne zavinutou delohu, ale neni to zadny duvod neprojet se nekam sanitkou ci taxikem ani neodejit domu.
 Leonika 


Re: A co soukromi? 

(7.7.2008 11:45:29)
Lidko,
souhlasím s Lenelkou,maminka může jít domů klidně i po 8hod. pokud se cítí dobře.si špatně informovana,v nemocnici po porodu má zustat 72hod miminko a nééé maminka.
 Kočanská 


ambulantní porod 

(22.7.2008 20:13:46)
Ambulantní porod je teoreticky možný kdekoliv. Dle zákonů platných v ČR nesmí nikdo omezovat práva rodičů a tudíž, pokud rodiče projeví zájem odejít se zdravým novorozencem z porodnice co nejdříve po porodu, nikdo jim v tom nesmí bránit. Zmíněných 72 hodin je uvedeno v jakýchsi interních zdravotnických předpisech, které ovšem nejsou na úrovni zákona a tudíž nejsou právně závazné. Více informací je určitě například na webových stránkách APERIO nebo HAM. Bohužel toto je pouze teorie, protože v praxi se rodiče mohou setkat s naprosto hrůzným přístupem - jako například, že na ně lékaři pošlou sociálku nebo že je za doprovodu policie donutí k návratu do porodnice. Je třeba si však uvědomit, že takové jednání lékařů, policie nebo sociálních pracovnic je protiprávní a mohou za ně být následně stíháni.
Podle mě je ambulatní porod super věc a osobně vůbec netoužím být s těmi hodnými sestřičkami v porodnici. Po čem toužím je být doma ve své posteli se svým miminkem s cpát se maminčinou svíčkovou.
 juicy 
  • 

Re: Zkus si přečíst článek ještě jednou, 

(4.7.2008 0:53:38)
protože tvoje argumenty moc nedávají smysl:
1.)stalo se to druhý den po porodu, takže riziko krvácení rodičky už snad bylo zažehnáno
2.)miminko bylo odváženo až hodinu po vyšetření - do té doby mohli maminku oficiálně propustit, eventuálně i ten reverz sepsat...

Nevím, jak to vypadá v sanitce, jestli by se tam maminka vlezla, nebo ne, ale mohla si zařídit odvoz členem rodiny nebo jet taxíkem. Nehledě k tomu, že jí mohli poskytnout jinou sanitku - když se můžou vozit nemocní na převazy, tak proč by se nemohla převézt šestinedělka, když jde novorozence a rozběhnutí laktace?
 arsiela, 


Re: Zkus si přečíst článek ještě jednou, 

(4.7.2008 7:35:13)
Mě už vaše názory,kdy tady řešíte soukromí a laktaci,to že se maminka nepřevezla ihned přijdou kapku divné.Tady je snad důležité,že nakonec se ta vada neukázala tak těžká jak byla,vše dopadlo OK.
Nevím,já prostě ve chvílu kdy mi mimčo bojovalo o život a nevěděla jsem co bude za hodinu,za dvě absolutně neřešila jestli ho budu kojit,nebo dostane jiné mléko a jestli se za ním dostanu o hodinu později.Manžela taky nevzali do sanitky když jel malý dvě hodiny po narození na echo,tak se tam dostal jinak.Důležité pro nás bylo ,aby se synovi dostalo nejlepší péče, a zvládl postižení s co nejmenšími následky a přežil.taky jsem ho neměla nějakou dobu u sebe,nesměla jsem ho pochovat a tak.Ale bylo to pro jeho dobro,lékařům jsme věřila,tak mě ani nenapadlo o tom,jestli by to nešlo jinak přemýšlet.
Tohle co tu většina z vás popisuje,řeší maminky,které si bohudíky ten stav,kdy nevědí jestli jejich miminko bude žít nezažili.
A Juici maminka si přece ten odvoz zařídila,do záchranky pokud veze inkubátor a má plnou osádku,se opravdu už nevejde.A na samostatnou sanitku na převoz do jiné nemocnice,když je propuštěná jako zdravá nemá nárok.Pokud si lékař nevymyslí diagnozu a nepřevezou ji jako případ.Tak to prostě funguje a s tím asi nic nenaděláme.Jsou posádky,který tam mamču smáčknou,ale za cenu porušení předpisů a kdyby se něco dělo,tak z toho maj pekelnej průšvih oni.Takže je to pak jejich dobrá vůle a nošení kůže na trh.Nemůže to po nich nikdo požadovat.
 Žžena 


Re: Zkus si přečíst článek ještě jednou, 

(4.7.2008 9:14:13)
Arsielo,
ano, některé věci jsou možná podružnějšího charakteru, ale zrovna to, abych jako matka mohla být se svým dítětem PRÁVĚ VE CHVÍLÍCH NEJTĚŽŠÍCH, to považuju za dost zásadní. Pro mne není přípustné nechat dítě někde samo právě proto, že to může být jeho poslední hodina... právě proto, že to může být jeho poslední hodina, je vrcholně důležité to, abych já tu hodinu nezmeškala... to je podle mne čas, kdy nejvíc potřebuje mámu a lásku. Pokud není zrovna na operačním sále na stole, tak prostě máma u něj být má.
I kdybych měla sedět 24 hodin jen na podlaze u inkubátoru, tak mi to za to stojí (a troufám si říct, že by to samé chtěl absolvovat i manžel v případě, že já bych fyzicky nemohla). A stojí to za to i mnoha maminkám, které si něčím podobným skutečně prošly.
To nijak nesnižuje důležitost péče lékařů a akutních ošetření, ale prostě jsem pevně přesvědčená o tom, že když jej zrovna neresuscitují či neoperují, je mojí největší povinností a touhou být s ním.

Problém je v tom, že toto u nás stále není něco, co by zdravotníci akceptovali. Že dítě leží samo několik dní v inkubátoru, společnost mu dělají pípáky a hadičky, a matku pustí jednou denně "podívat se přes sklo", je stále běžnou praxí. Bohužel.
 arsiela, 


Re: Zkus si přečíst článek ještě jednou, 

(4.7.2008 9:45:58)
Dobře a jak to uděláš ,když tě sanitka nevezme a manžel tam zrovna není,jak se to stalo dotyčné mamince.Musíš pak prostě počkat až tě někdo odveze.A když tě doktoři nepropustí,třeba proto,že prostě z jejich pohledu není maminka OK ? Štve mě, že tady prostě praxe,že dítě má být stále s matkou pokulhává.Na tom se shodnem,sama to píšeš. A není to jen otázka toho převozu,který se tady probíral.
Když to vezmu třeba právě v Motole,kde je kardiocentrum - dítě se odoperuje,jde na pooperák,můžeš za ním na pár minut,abys tam byla celý den není možné.A je jedno,že dítě třeba umírá.Ani v tu chvíli tě tam nenechaj(vím to od maminky,které se to stalo).
Ono obecně tady není zvykem,nechat rodinu u těžce nemocného celý den.Dodneška si pamatuju výrok své šéfové,když jsem načerno pustila dceru k matce,která na tom byla hodně zle a nechala ji tam celou noc sedět u postele.Raději ho nebudu publikovat.A u dítěte je to ještě horší,že musí být samo.
Ale nevím moc páky jak to změnit,vyřvat si to?třeba se někdo ozve komu se to povedlo.
 Žžena 


Re: Zkus si přečíst článek ještě jednou, 

(4.7.2008 10:01:38)
Pokud se nevejdu do sanity, volám okamžitě přátele s autem, nebo klidně taxi (to spíš, je to rychlejší).
Když mne nechtějí pustit doktoři, jsou dvě možnosti:
a) sama se cítím odjezdu schopná, v tom případě promptně požaduji reverz
b) nejsem schopná, za dítětem posílám manžela, on je taky zákonný zástupce a ohledně dítěte má stejná práva a závazky vůči dítěti jako já

To, že návštěvy mamin (rodičů) u inkubátoru, po operacích a v "posledních hodinkách" omezují, to je právě ta tragédie. Ačkoli pacifista, tak za toto jsem ochotna bít se do posledního dechu, klidně i teď "kdy se mne to osobně až tak nedotýká", vyvíjet tlak.

Myslím, že je vážně potřeba tlačit na změnu těchto poměrů. A nejedná se zdaleka jen o čerstvá miminka, s tou přítomností rodičů u hospitalizovaného dítěte je to leckde bída i později (a já mám sama dost krušnou zkušenost z vlastní hospitalizace když jsem byla dítě).

Ach jo.
 Žžena 


Re: Zkus si přečíst článek ještě jednou, 

(4.7.2008 10:05:47)
Když není otec, je to komplikovanější, samozřejmě.

Jinak i u nás jsou momentálně občanské iniciativy, které se rodiči s dětmi v nemocnicích zabývají (např. Klíček), jejich podporu vidím jako smysluplnou. A pak taky individuální tlak na známé - zdravotníky atd. Osvěta.
 arsiela, 


Re: Zkus si přečíst článek ještě jednou, 

(4.7.2008 10:30:13)
JJ v tom s tebou souhlasím.Já osobně jsem měla oproti autorce " výhodu" ,že jsem o onemocnění syna věděla před porodem,tak jsme s manželem byli domluvený,že pojede on autem ,pokud by byl převoz do Motola.Že ho nevezmou do vrtulníku mi bylo jasné.Jakmile mě pustili z porodnice už to bylo jednodušší,protože přijem na JIP jako matka jsem si vyřvala a pak už mě záchranka jako doprovod při přesunu do Prahy vzala.To už totiž jde, když jsi někde hospitalizovaná s mimi jako doprovod,tak už tě vezmou.Paradox.
Ale jinak s tím,že nemůžeš být s miminkem třeba po sále mě točí a nemíním to vzdávat.Asi si mě pak budou pamatovat v Motole a na Bulovce dlouho,ale vzdát to taky nemíním a chci u prcka být.
Nadaci Klíček znám z Motola,ale jen okrajově,vím,že existuje.
 juicy 
  • 

Re: Zkus si přečíst článek ještě jednou, 

(4.7.2008 12:33:02)
Díky, přesně tohle jsem měla na mysli!
 10.5Libik12 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 14:18:22)
Všehno jo, ale nevím, jestli oslovení "maminko". Ty taky říkáš sestře "sestro" a lékařovi "pane doktore" a ne paní, pane XY. Bylo by pěkné pokud by doktorka, která se soustředí 1/4 hodiny na poslech, zároveň udržela v paměti tvé jméno, které by navíc dobře vyslovila (což v multikulturní společnosti nebývá běžné) ale chápu, když se uchýlí k univerzálnímu oslovení. Není-li to "dědo, babi", ale "maminko" nad miminem, tak je výtka toho dle mého JE hnidopyšství.
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 15:13:32)
Libik, ty z toho oslovení "maminko" necítíš tu zdravotnickou blahosklonnost? Já teda jo...
 10.5Libik12 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 15:16:10)
Ne, já jsem hrdá maminka a zkušená maminka, takže vím, že toto oslovení užívají doktoři a potom učitelky, děcka zřídka:)
 Líza 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 19:00:40)
Kopřivo, i když by jistě bylo z hlediska komunikace lepší těm matkám říkat jejich jmény, tak "maminko" mi nepřipadalo blahosklonné ani trochu, vždycky jsem v tom naopak cítla respekt a pokud to bylo ještě před porodem, tak taky ujištění, že to dobře dopadne, protože všichni už mi říkají maminko.
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 20:14:59)
Hm... Nojo, já jsem asi postižená tím, že gynekolog, který ostatní (dětné) pacientky běžně tituluje "maminko", mi coby bezdětné mladé dámě bez rozpaků říkal křestním jménem (aniž bychom spolu kdy pásli slony). Byl teda poměrně záhy usměrněn :-) ale ten dojem blahosklonnosti to ve mně zanechalo...
 nozilu 


Oslovení 

(7.7.2008 11:31:53)
Kdyb mě tak někdy doktor oslovil maminko nebo paní XY. Mě vždy oslovovali paní inženýrko.:-)
 Zdenka 
  • 

Tykání 

(3.7.2008 22:33:29)
No vidíš, já si na tom tykání na gyndě zakládám :-) Když jsem začala chodit do těhotenské poradny, tak přišly s takovým nápadem, že by mi měly začít vykat, což jsem rázně zatrhla. 15 let někam chodím a ve dveřích slýchám: "Ahoj Zdeni." Kdybych tam najednou měla slyšet: "Dobrý den, paní XY." tak mi to asi urve uši.
 Ivana Procházková 


Re: A co soukromi? 

(5.7.2008 0:14:37)
Já tedy z oslovení "maminko" rostla a rostu doteď, pokuď je od jiné osoby než od dcerky :). Zřejmě jde o věc vkusu, takže není asi nic moc o čem debatovat. Nicméně vzhledem k tomu, že nejsem jediná, komu to vadí, bylo by přinejmenším vhodné, aby toto oslovení z úst zdravotníků nezaznívalo.
 zuzkasim 


Oslovení "maminko" 

(3.7.2008 19:23:21)
Já teda nevím, ale když mi v nemocnici říkali maminko (jako že asi říkali), nijak mi to nevadilo, spíš jsem na to v tu chvíli byla pyšná. I když teď si uvědomuju, že asi většina lidí se přeci jen snažila oslovovat jménem.
Víc mi vadí, že jsem se své gynekoložce prořekla, že mám po státnicích, sestra ihned chtěla vědět titul a při každé návštěvě mě teď oslovuje paní magistro... Nemám dojem, že titul patří ke jménu, v práci snad ano, ale při běžném styku ho nehodlám užívat. Jsou zase jiní, kteří si na tom zakládají.
 DENISA 
  • 

Re: Oslovení "maminko" 

(4.7.2008 2:53:32)
No myslim, ze jestli si tady autorka cte ty prsky o oslovovani a jine hadani o prdu, tak se musi smat, ze to opravdu ty diskutujici maji FAKT problemy (po tom co ona si zazila). Hlavne ze to dobre dopadlo.
Ocenuji tvuj pristup k oslovovani. U zubare jsem se setkala s jednim slavnym hercem a sestra, ktera me oslovuje krestnim, aniz by me znala (vubec mi to nevadi), tak byla z te slavne osobnosti tak predpo...., ze hned ulisne zacala: "dobry den pane magistre, posadte se tady pane magistre". A dotycny potvrdil muj dojem z obrazovky, ze je to spravnak, se na ni oboril: "ale jdete mi sakra s tim magistrem k sipku sestricko, snad me znate a vite ze se menuju Pavel ne?"
 katka+katka 
  • 

Re: Oslovení "maminko" 

(7.7.2008 9:01:39)
Deniso, naprosto souhlasím - občas mi přijde, že se tu řeší s prominutím kraviny. Já měla to velké štěstí, že se dcera narodila zdravá, v inkubátoru byla jen na zahřátí, protože byla mrňousek. Ale já si zase "užila" v těhotenství a narovinu říkám, že ve chvíli, kdy jsem byla těhotná a nevěděla, jestli dítě ve mě ještě žije a co bude dál, mi bylo úplně u prd***, jestli mi někdo říká maminko, Katko, inženýrko, paní V. nebo jakkoli jinak, stejně tak mi bylo jedno, zda mi můj stav oznámí před ostatními ženami v pokoji, před mediky apod, ale hlavně jsem chtěla vědět JAK NA TOM JSME.
 hrouda 
  • 

Oslovení -Obilňák a tamní specialita  

(7.7.2008 20:28:38)
No, dámy, copak oslovení "maminko", to je ještě dobrý, na Obilňáku úřaduje jedna taková mladá dětská sestra, která rodičky a nedělky oslovuje "mamko" - a to velmi nahlas a takovým způsobem, že máte pocit, že tím myslí něco jako "demente". Z té jsem kvetla už před čtyřmi lety a loni v srpnu dokonce přišla pro našeho novorozenečka na porodní sál a hned "tak mamko" - čekala jsem jen, kdy přítomnému manželovi řekne "tak taťko" (aby to bylo fifty fifty:-) )))
 Míša, 2 děti 
  • 

Re: Oslovení -Obilňák a tamní specialita  

(7.7.2008 21:08:45)
Hroudo, vím přesně, kterou sestřičku myslíš a vystihla jsi to přesně!:-))
 DENISA 
  • 

Re: A co soukromi? 

(4.7.2008 2:40:42)
A necitis z osloveni "sestricko", take tu blahosklonnost smerem od pacientu? Takze priste oslovovat sestry jen jmenem, pamatovat si ho a vzpomenout si, kdykoliv se budem svijet bolesti, na jmeno te spravne sestry, ktera ma prave sluzbu. Btw: jestli nekoho urazi osloveni "maminko", tak je to dost smutne, pro me je to nejhezci osloveni jake se muze zene dostat.
 Piškot s Piškůtky 6/04+11/09 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 15:19:50)
Taky jsem si tím prošla, dceru z porodnice odvážela sanitka do jiné nemocnice bez mě, já za ní mohla až následují den, takže to bylo cca 19hodin bez ní a bez kojení. Kdo nazažil, nepochopí.
Odjet s ní jsem nemohla, ač jsem byla po porodu v pohodě, rovnou mi řekli, že mě nemají kde ubytovat, byla jsem v takovém rozpoložení, že mě ani nenapadlo, se ptát jak jí budou krmit. Hormony u mě fungovali asi nějak jinak. Když jsem se dostala druhý den za dcerou na JIRP, opět mě neměli kam uložit, to už jsem ale byla neodbyná a spolu s manželem jsme se do pana primáře "obuli" pak to šlo, na šestinedělí a do papírů mi napsali "zánět prsu" jinak bych tam nemohla být. Prostě blbárna. Ležela jsem na 3-lůžkovém pokoji sama a chodila na kojení jak mi sestry zavolaly, že se malá probudila. Chodila jsem i v noci, i když se mě snažily přesvědčit, že se mám vyspat a kdesi cosi. Asi jsem byla za exota, ale přišlo mi to samozřejmé, že ač tam musím jít cca 2 minuky, tak prostě jdu a hotovo.
Po 5 dnech se jim na JIRP uvolnil pokoj, kde jsou maminky hned vedle oddělení kde jsou děti v inkubátoru, to už bylo lepší, to jsem s ní byla skoro neustále a po další pár dnech mi jí daly na pokoj. Taky zajímavá praxe, tím, že jsem prokázala odhodlání chodit kojit, byla jsem shledána "schopnou" jí mít nejen celý den u sebe, ale i první noc. Normálně to tak není, když máte u sebe přes den poprvé své dítě -mimo inkubátor- první noc je bez diskuzí dáno zpět k sestrám. Je na to i nějaký předpis,prý.... já měla štěstí, že to šlo.

 Novotňásci 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 18:13:05)
Holky,vy tu řešíte oslovení "maminko".Budte za to rády.V českobudějovické porodnice se tí před pěti lety nezabývali.Maminky vyvolávaly podle čísla porodu.(číslo na zápěstí)To by se vám líbilo být pro personál jen očílovaný kus?
 Miko1 + 2 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 20:48:59)
teda nevim, jak je to v CB na sestionedeli, protoze ja sla z gyn jip rovnou na materske pokoje na neonatologii, moje 800 gramovy pidilidi lezelo v inkubatoru na jip, cca 3 metry od meho pokoje. vsichni nas oslovovali prijmenim, o nasich detech mluvili krestnim jmenem (i kdyz mi jeden z doktoru neustale zanetku nazyval zuzanka ;)). "maminky" nas oslovovali pouze hromadne (maminky, v jidelne je jidlo atd.....)
na jip jsem mohla travit klidne 24 hodin denne (pokud zrovna nebyl prijem, ci nejaka resuscitace...), mlicko jsem odstrikavala 7 tydnu, nez jsme poprve prikladaly....
jakmile to bylo mozne, dostala jsem zanetku na pokoj i s inkubatorem, komplet ji mohla osetrovat, kdykoliv vyndat, pochovat a samozrejme vojtovka :-).
vetsina beznych vysetreni probihala na pokoji, je tedy pravda, ze absolutni soukromi nebylo, ale v tu chili pro me bylo nejdulezitejsi to, ze kdyz zanetku vysetriji, berou krev atd, tak ja ji chovam.
 Novotňásci 


Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 21:32:09)
A to je ono.Jinak se chovají k maminám na normálním šestinedělí a jinak s problémy.Podle mne to není správné.Slušně by se měli chovat ke všem.

Před časem se prim.Sák do médií vyjádřil v tom smyslu,že neproblémové maminky jim na porodnici zabírají místo.Že jim fyziologické porody přidělávají zbytečnou práci.A tím nemohou poskytnout kvalitní péči rizikovým maminkám a miminkům.
 Mili+5 


Re: A co soukromi? 

(5.7.2008 10:53:30)
Některé věci asi lékařům nedochází, oslovení maminko mi tedy nevadí, ale když lékaři nepoužívají křestní jméno nebo aspoň "vaše holčička, váš chlapeček", pokud si na jméno nemohou vzpomenout, mi tedy vadilo.
Na Aro v Motole byl jinak celkem vlídný ošetřující lékař, žádnou aroganci jsem od něj nevnímala, ale o umírající Milence pořád mluvil v osobních zájmenech, ona je v hlubokém bezvědomí, ona už nemá základní reflexy, její mozek už nepracuje, ani jednou neřekl Milenka nebo aspoň vaše holčička, ani když nám oznamoval, že zemřela. Asi si neuvědomaval, jak to na mě hrozně působilo, bylo to takové, jakoby by už byla jen mrtvola, která nemá jméno.
 Ivana Procházková 


Re: A co soukromi? 

(5.7.2008 0:30:09)
No pokud jde o mě, tak oslovení např. "mladá paní" je rozhodně přijatelnější než "maminko", pokud tedy chceme zohldenit, že lékař není sto zapamatovat si jméno pacienta.
Pokud by někdo chtěl argumentovat, že ne každá maminka je provdaná (a tedy "paní";), tak předesílám, že podle etikety se jako "paní" oslovuje žena, která (i) je provdaná, (ii) porodila dítě, (iii) dosáhla VŠ titulu. (Stačí splnění pouze jedné z podmínek. :))
Takže já jsem velmi pro nahradit v porodnicích oslovení "mladá paní" za "maminku" - když už tedy ne přímo jméno.
A že se mám těšit na "maminku" i od učitelů? Hmm, to mě čekají ještě zážitky.. :).
Naštěstí mám dcerku zatím ve věku, kdy jiné oslovení pro mě než "maminku" nezná a rozhodně nemám chuť, aby se privilegia tohoto oslovování dostávalo kde komu :))).

 10.5Libik12 


Re: A co soukromi? 

(5.7.2008 1:04:40)
Pokud rodíš ve čtyřiceti a výše, je otázka, jestli by nemělo zaznít "stará paní", když "paní" bez přívlastku se nepoužívá. ;)
 Kohnova 
  • 

Re: A co soukromi? 

(5.7.2008 1:12:20)
Libik : :D
Oni ti doktori, kdyz chteji, umeji vyridit potrebne i bez oslovovani. Myslim, ze by se melo ozivit osloveni PANI bez dalsich privlastku, event. MILOSTIVA PANI, to je cool a trochu by to dalo vsechny maminkare do late. Jednou jsem to pouzila prave v te porodnici, ohradila jsem se proti mamince a rekla, ze pokud je problem zapamatovat si moje jmeno, prosim pani doktorku nebo milostivou pani. Pak uz si dali zalezet, aby se mnou vse potrebne vyridili bez oslovovani :D.
 10.5Libik12 


Re: A co soukromi? 

(5.7.2008 1:14:16)
Kohnová, "milostivá paní" je pecka, zkusím to v klientském přístupu, co tu strašíš takhle poránu:-D
 Ivana Procházková 


Re: A co soukromi? 

(5.7.2008 5:11:34)
:)))))))))
Ovšem pozor, aby se "paní" nezvrtlo ve familiérní "paninko".

Kohnová, s těmi učiteli mi to přišlo od Libika jako přílišná nadsázka, ale pravda, že se v této sféře nepohybuji (pokud vyloučím MŠ dcerky, kde mě znají pochopitelně jménem) a lecos se od dob mého mládí změnilo.
 Kohnova 
  • 

Re: A co soukromi? 

(5.7.2008 1:07:45)
Ivule, neboj, ja jsem ucitelka a neznam zadnou ucu, ktera rika rodicum studentu (zaku) maminko nebo tatinku. To se nedela ani na ZS, jediny pripad, kdy jsem se s tim setkala, byl film Jak vytrhnout velrybe stolicku. Ja rikam rodicum pane/pani XY, pokud vim (nebo tusim), ze maji tituly a potrpi si na ne, tak i tituluji (jmeno pak uz nepouziju). Moji kolegove to delaji vsichni taky tak.
Ja titulovani "maminko" taky nemam rada, jsem pani Kohnova a fidli, pokud ma nekdo problem zapamatovat si jmeno (precist si ho z karty), tak at mi rika pani doktorko (mam doktorat), protoze mlada uz tak moc nejsem :D. A nebo, klidne, budu v porodnici nosit jmenovku i s titulama, to by byl docela mazec :D.
 Olina 
  • 

Libiku mě to taky štvalo, když mi říkali maminko, 

(6.7.2008 9:39:46)
vždycky sem se chtěla zeptat: A jak dlouho si už pane doktore myslíte, že sem vaše matka? Měl by vědět moje jméno, je napsaný na posteli a má ho napsaný v papírech, radši ať ho ví, než aby si mě s někým spletl :o(. Ale stačilo by paní, já jim taky neříkám chlapče nebo děvenko. Já na tom nevidím nic tak hrozně těžkého, oslovovat někoho jménem, od toho jména jsou. Hele, manža je dr., ale tohle fakt nezkousnu.
 Sylvie 


Re: Libiku mě to taky štvalo, když mi říkali maminko, 

(7.7.2008 9:14:23)
Měl by vědět moje jméno, je napsaný na posteli a má ho napsaný v papírech, radši ať ho ví, než aby si mě s někým spletl :o(

Olino, to je přesný. Já před lety taky dělala ve zdravotnictví sestru, mám příšernou paměť na jména a obličeje :o( a tím spíš jsem se snažila každého oslovovat jménem. Je to pro mne prostě jeden ze stupňů kontroly, že se opravdu věnuji tomu správnému pacientovi. Jména jsou uvedené na postelích, jména mají podle pokojů a postelí sestry uvedené na nástěnce na sesterně, když s nějakým pacientem (nebo rodičem) potřebuji něco projednat, dát mu léky, ošetřit ho... musím vědět, KOMU tu péči mám věnovat, a pak snad není problém to jméno použít.
 DENISA 
  • 

Re: A co soukromi? 

(4.7.2008 2:28:39)
Katko to je sila. Rika vam "maminko" prodavacka v samosce, nebo postak? Kdyz je nekdo u toho, kdy se z zeny stane matka, treba u toho i pomaha jako dr. nebo sestra a v te porodivsi zene vidi "maminku" a tak ji oslovuje, to je spatne? Me toto osloveni znelo jako rajska hudba, ale chapu, existuje spousta lidi, kteri si potrpi na oslovoveni pane/i inzenyrko.
 Katka 
  • 

Re: A co soukromi? 

(4.7.2008 8:43:46)
Já si na oslovování titulem nepotrpím vůbec, kromě pracovních vztahů, tam to patří. Ale oslovování "maminko" se mi prostě nelíbí, stejně jako když někdo v domově důchodců říká klientce "babi".
2x jsem rodila v Ústí a s oslovováním nebyl problém, buď nám říkali jménem, nebo neoslovovali vůbec (když je jasné, že mluví se mnou, nemusí mi nijak říkat, ne?). "Maminka" jsem pro své děti, ne pro cizí doktorku, kterou vidím možná poprvé a naposledy v životě. Ale necítím to jako životní téma, jen se mi to prostě nelíbí.
 kotrmela 


Re: A co soukromi? 

(7.7.2008 14:10:11)
Ahoj Katko, my jsme o té vadě vůbec nevěděli. I při prohlídce po porodu bylo vše "prý" v pořádku. Pravda je, že mi bylo trapně - dávala jsem si vuïnu i když jsem nekouřila, nefetovala ani nepila a přeci se vyskytl problém - a pohledy maminek byly nepříjemné.
Moc děkuji za reakci - potěšilo mne to.
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 20:56:19)
Mně sdělili podezření na onkologickou diagnózu po dlouhém čekání na chodbě, která byla plná čekajících pacientů. Neměla jsem možnost se ani na nic zeptat. Bylo to velmi traumatizující.
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: A co soukromi? 

(3.7.2008 20:57:31)
Mně sdělili podezření na onkologickou diagnózu po dlouhém čekání na chodbě, která byla plná čekajících pacientů. Neměla jsem možnost se ani na nic zeptat. Bylo to velmi traumatizující.
 Lusika 
  • 

Re: A co soukromi? 

(4.7.2008 14:01:39)
Na Bulovce vyšetřovali děti na pokoji, takže u toho taky byly ostatní maminky. Jestli by takto sdělili i nějako závažnou diagnózu, nevím. Nedělejte si iluze o lékařském tajemství, máme doktory v rodině, tak o tom něco vím.

Oslovení maminka na Bulovce používají taky. Pokud nás ale volali na vyšetření a měli jméno před sebou, volali jménem. Mladá paní nebo snad paní pacientko by se vám líbilo více? Nebo se mají naučit jména? Nebo lepit na andělíčky štítek se jménem?:-) Pro mě bylo důležitější, že jsou milý. Musím tedy říci, že tohle by mě ani nenapadlo řešit.

Lusika
 Tatramelka+3 


Zkušenost se soukromím na Slovensku 

(3.7.2008 15:41:44)
Milá pisatelko a ostatní přispívající,

uf, to jsem si oddechla, že příběh měl dobrý konec! Přeji Vám hlavně zdraví... .

Chtěla jsem se s Vámi podělit o zkušenost ze "zahraničí" tedy ze Slovenska. Přes obří nevoli mojí matky jsem se už stejně přes komplikace v těhotenství domů nedostala a týden před Vánocema jsem skončila v nemocnici. Byla jsem ve 30 týdnu, na 2 prsty otevřená, mrňavé miminko a o dva týdny později mi diagnostikovali přezrálou placentu. Ihned jsem ale od lékařů dostala signál, že mi hrozí předčasný porod a ve stávající nemocnici není neonatální oddělení a proto jsem dostala na výběr pár nemocnic v okolí, kam bychom ještě v celku mohli být hospitalizování a v tom nejhorším případě bychom ale přezevšechno mohli být s miminkem pohromadě. Po čas mého pobytu jsem vysledovala, že je to zcela běžná praxe. Jinak jsem byla spokojená i s nadstandardním pokojem, na který měl můj manžel přístup 24hodin i s lůžkem pro nocležníka a za cenu 300SK. Veškeré prohlídky jsem absolvovala s dítětem a dětská doktorka obcházela jednotlivé pokoje. Zrovna tak gynekolog. Rovněž standardní byla vyšetřovna, kde se odhalovala jen jedna pacitentka, ale bylo to rovněž s obecenstvem. Ale musím říci, že jsem si za tu dobu zvykla a hlavně to bylo dobré místo pro ujasňování si diagnóz. Protože jeden dr. řekl to, druhý zase ono a když jsme se tam takhle všichni sešli, tak to hormadně i s pacientkou prokonzultovali a věděla jsem na čem jsem.
Tak bych to shrnula asi takhle: byla jsem v nemocnici poprvé za celý svůj život. První dojem děsnej, lůžka snad stoletá zrovna tak jako celý interiér, ale se servisem jsem byla naprosto spokojená. Narozdíl od mých kamarádek, které upřdednostňovali doma ty nejhezčí a nejmodernější nemocnice většinou s velmi chabými zkušenostmi s personálem.
 Tatramelka+3 


Re: Zkušenost se soukromím na Slovensku 

(3.7.2008 15:55:33)
Jů, ještě jsem zapoměla dodat. Že bezprostředně po porodu jsem dostala na vybranou a byla jsem poučena o rizicích první noci s dítětem. Za celý pobyt v porodnici jsme byli odloučení na 3 hodiny. 3 hodiny po porodu jsme byli celá rodina včetně sester na porodním sále (na to málem dojela moje kamarádka, ti sice také byli celá rodina pohromadě, ale když upadla do kómatu, tak její muž nevěděl, kde má shánět doktory a málem vykrvácela. Dva mésíce před tím jim tam stejným způsobem vykrvácela jiná ženská - to je reklama pro porodnici v Děčíně), pak mě převezli na pokoj abych se vyspala a za 3 hodiny mi přivezli ten náš uzlíček na kojení a už jsme zůstali spolu.
No, nechtěla bych dělat reklamu celému Slovensku, možná jsem jen kápla na prima tým. Ale byla jsem fakt spokojená a nadšená. Taky mě naprdla dětská doktorka, ale vyjasnili jsme si to a celkový dojem z celého pobytu byl prostě bezvadnej. Navíc můj muž je tu na nějakém projektu a tak pracuje od nevidím do nevidím a sestry neměli problém ho pustit na návštěvu i na JIPku v kteroukoliv denní či noční hodinu po předešlé tel. dohodě. Prostě super!
 nozilu 


To chce pevné nervy a věřit 

(7.7.2008 11:52:50)
Velmi dobře vím, jaká je to nejistota, když víte, že Vašemu dítěti něco je, ale nikdo neví, co.
Před rokem jsme byli přijati do nemocnice, protože syn měl zvláštní záchvaty. Doktoři byli vynikající, ale všechna vyšetření mozku byla v pořádku. Doktorka mi řekla, že kdyby ten záchvat neviděla při příjmu, tak by mi nevěřila. Syn měl totiž záchvaty jen jeden den a potom už nic. Normální zdravé miminko. Když konečně něco objevili na CT. Tak nás poslali do Motole na magnetickou rezonanci.
3 týdny jsme čekali na vyšetření. Neboť při převozu se malý nachladil a nemohl na MR. Po shlédnutí CT snímku odborníkem mě připravovali na možnost nádoru. Těch pár týdnů bylo nejdelších v mém životě. Naštěstí MR vyvrátila nádor a odešli jsme s diagnózou kortikální dysplasie (jinak vyvynutá část mozku) poměrně vzácné.
Je to rok a my jsme na lécích a v pořádku. Konečně začínáme očkovat. Minulou středu nás paní doktorka pochválila. Že je Eda normální zdravě vyvinuté batole. Které mluví, chodí, navazuje kontakt a hlavně nemá záchvaty.
Takže všem přeju pevné nervy. Znám i maminky u kterých osud nebyl tak shovívavý a jejich děti jsou vážně nemocné.
 Mardolinka 


Tohle máme taky 

(3.7.2008 19:25:37)
... otevřená botallova dučej a taky čekáme

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.