| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Úděl nás žen? Toužit po dětech a starat se o chlapa!

Jako stromPodle času
 Celkem 254 názorů.
 katka+katka 
  • 

autorko, autorko 

(9.6.2008 9:18:54)
buď nejsi normální nebo máš extrémně nízké sebevědomí - promiň, že to říkám tak upřímně. Jak ses vůbec mohla zahazovat s takovými "týpky" - když je střízlivý, je milý - to myslíš, vážně? Svatba s jiným po tak krátkém čase? - to si vážně myslíš, že za tu krátkou dobu jde někoho poznat, tak aby si s ním mohla vážně uvažovat o rodině a životě na dalších x let? Co trošku přibrzdit a nespěchat, jsi mladá. A hlavně pokud zase potkáš muže podobného těm přechozím, tak utíkej od něj a rychle:-) Nemá cenu ztrátet čas (a nervy) s podobnými známostmi. Ve vztahu je sice potřeba tolerovat a odpouštět, ale všeho s mírou
Netvrdím, že můj muž je ideální, má také vlastnosti, ze kterých úplně nejsem nadšená (platí to i naopak:-), ale nikdy (ani střízlivý, ani opilý) se nechoval jako ti tvoji.
Odpovědět
 Ssilvie, Kubík, Domi a Maty 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 14:35:32)
Tak jsme si přečetla jak článek, tak i Vaše názory a musím říct, že autorka se snad jen zamýšlí nad tím, jak jsou "úkoly" rozděleny.
Jasně, jak si to kdo zařídí,...ale co třeba když se jedete pobavit za kamarádkou na kafe, automaticky necháváte dítko doma, vemete ho sebou nebo se zeptáte manžela, zda ho pohlídá?
A co udělá manžel, když jede za kamarádem? U nás většinou se "jen" zeptá, zda může jet, zda ho/manžela/ nepotřebuji. O dítku nepadne ani zmínka, natož aby si ho vzal sebou;).
Jinak já si nestěžuji, jsem spokojená, manžel pochválí, stále vyznává svou lásku,... ikdyž nejsme ani jeden dokonalí!
;)

A navíc jde určitě o komunikaci/ted mám na mysli posledního přítele/.
Jinak, myslím, že některé to tu přeháníte, že si špatně vybírá. Zkuste se zamyslet, vždy jste měly jen a jen skvělé partnery, vždy hned na začátku Vám řekli: ahoj, já jsem Honza, jsem alkoholik, časem Tě budu mlátit, vyždímám Tě z peněz,nikdy nebudu vysávat, úklízet..~j~

Autorce držím palečky, at se se svým životem pěkně popere s výhrou na konci!!
Myslím, že "super" muží dle tvých představ jsou, jen je třeba vytrvat v hledání! Nebo dát pauzu/jak radí i jiní/ a on se třeba najde sám:o)
Odpovědět
 Varanka + Kateřinka(9/09) 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 14:41:48)
Děkuji za zastání, nečekala jsem, že někdo něco tak pěkného napíše...začínala jsem mít pocit, že jsem vážně z jiné planety, když jsou okolo mě muži, kteří nejsou jako jejich partneři...
Odpovědět
 jak 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 14:45:00)
Ano Miso, vy to nepochopite. Radsi budete psat hity jako ze jste z jine planety. Takto se budiznicemu nezbavite.
Ach jo, normalne si delate legraci.
Odpovědět
 Barunka 
  • 

Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:18:50)
Mila Varanko
Znam jednoho moc fajn kluka, ktery by se k tobe mozna celkem hodil. Vlastne jich znam spoustu a porad me udivuje, ze nikde nejsou holky jako ty. Nechces se seznamit?
Barunka
Odpovědět
 Zdenka73 


Re: autorko, autorko 

(15.6.2008 20:36:08)
Náhodou - já Vás úplně chápu. Touha po rodině a dítěti je silná motivace, jak leccos překousnout.....Já to tak udělala - mám vytoužené dítě - ale ten chlap....Radši si ještě počkejte na toho pravého!!!!R^
Odpovědět
 Lucka+1dítko 
  • 

Re: autorko, autorko 

(15.6.2008 22:05:04)
Souhlasim s váma byt to není můj případ.L
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 14:44:02)
jasně, ale nejdřív člověka poznám, ne že si ho vezmu hned po dvou měsících a pak se nestačím divit, že? Taky jsem měla pár "dobrých" partnerů a opustila jsem je téměř okamžitě, navíc mě nikdy nenapadlo brát si někoho po takové chvíli
Odpovědět
 Varanka + Kateřinka(9/09) 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 14:47:27)
jak můžeš soudit 19 letou kačenu, když ani nevíš, co se okolo mě v té době dělo? rozhodně nejsem jediná, kdo se vdával po chvilkové známosti a po roce rozváděl...holt jsem na iq stála až za tebou
Odpovědět
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 16:20:51)
Míšo, nerozčiluj se, jde totiž o to, že kdo nezažil, nepochopí - i já si málem vzala vola - jen proto, abych se dostala z domu - v mém případě tedy mi to došlo ještě před svatbou, ale nemuselo a dneska bych možná psala něco podobného. Sice bych neměla dluhy, ale můj ex byl takový egoista, že si to málokdo dokáže představit.
Takže moje rada zní, svého nynějšího přítele pošli někam, i když toužíš po dětech nespěchej - on se ten pravý jistě najde a pak se tomuhle článku budeš jen smát.
Odpovědět
 SnowWhite 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 17:09:02)
Milá Míšo,
nač hned ten agresivní tón. Nejdřív napíšeš článek - dle mého skromného názoru snůšku kravin a pak se rozčiluješ, že Ti někdo napíše,co si o tom myslí. Naopak sdílím názory katka+katky, že člověk může ujet jednou dvakrát, ale takovou plejádu outsiderů jakou v podobě svých partnerů popisuješ ty, to už je umění poskládat. Jistě je mi líto, žes měla takovou smůlu v životě, ale to uznáváš sama, tak se nečerti a hned nevytahuj do boje ohledně iq. Na druhou stranu vždy jsou na vztah dva a to, co popisuješ, sis sama vybrala a navíc z toho nedokázala včas vycouvat....tak na co si vlastně stěžuješ?
Odpovědět
 Izabelle 


Re: autorko, autorko 

(13.7.2008 17:39:59)
hezka odpoved!! Ta se ti povedla !!!! :-)
Odpovědět
 Ssilvie, Kubík, Domi a Maty 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 14:50:08)
A byla jsi v její situaci, kdy Tě rodiče vyhodí z domu,... myslím, že to pak člověk přemýšlí jinak, navíc v 18letech??? A kdy je člověk zamilovaný/nevidí to "nerůžové"/, myslím, že právě v těch prvních měsících seznamování.
Navíc, vyhodit mne z domu a mít oporu v příteli/ikdyž jen 2měsíční/, který mi nabídne domov, zázemí, oporu,... tak mu odmítnu a řeknu, ne raději půjdu někam pod most,...
Jasně je to velká chyba/mohli bydlet jen na "zkoušku"/, ale když si vemu není první a mám pocit, že určitě ani jediná, natož poslední. Určitě se ponaučilaR^
Odpovědět
 tinas 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:00:41)
Ssilvie,
nikdo neříkal,že to měla lehké,když jí rodiče vyhodili z domu,ale upřímně řečeno,to nemá co dělat s tím,že se vdala bez rozmyslu po dvou měsících známosti. Mohla s partnerem bydlet,mohla si sehnat ubytovnu,ale nemusela se vdávat. Máš pravdu,že není ani první ani poslední,ale to není moc uklidňující myšlenka. Spíš to svědčí o tom,že moc nepřemýšlela a jednala naprosto neuváženě. Co asi můžeš po dvou měsících o člověku zjistit?
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:04:48)
přesně, to není důvod ke svatbě. Jinak ani já přesně v 19 letech neprožívala růžové období, ale nejtěžší období v mém životě
Odpovědět
 Pavluska 


Re: autorko, autorko 

(16.6.2008 15:48:56)
Nevím co tu soudíte.Nemyslíte si,že je úplně jedno kdy se vdávala????Prostě jen napsala jakou měla smůlu,to je vše.Připadá mi to tu jako kdyby jste byli všichni perfektní.Nemáte právo soudit a jestli Vás ten článek naštval,tak proč jste ho četld???
Odpovědět
 Davinia, 2 deti 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 22:04:59)
Podle zpusobu jakym pises sis nikdy nezazila opravdovou krizi,tudiz nemuzes soudit,zijes si svym perfektnim zivotem s perfektnim partnerem a perfektni rodinou a podle tebe je to tak jednoduche.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: autorko, autorko 

(10.6.2008 7:33:11)
Ale jo, zažila jednu v 19, druhou v 26 letech. Jen říkám, že svatbu s někým po 2 měsících nevidím jako východisko z toho, že tě rodiče vyhodí z domu. Jinak manžel rozhodně perfektní není, můj život taky perfektní není, ale trošku u toho života přemýšlím - takže asi tak.
Odpovědět
 Líza 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 14:47:27)
Ssilvie, jednak ten článek obsahuje spoustu známek fakt špatnýho výběru a špatnýho rozhodování, ale to nechám stranou, to už jsem psala autorce, ale ta zjevně nedozrála ještě k tomu, aby pochopila, že všichni psi nejsou jezevčíci.

K tomu, když někdo z nás odjíždí z domova.
Já jedu na kafe s kamarádkou a nechci mít s sebou děti, pak tedy říkám - tehdy a tehdy potřebuju, abys byl doma s dětma, jdu pryč. A on řekne jo, nebo taky ne, nemůžu.
On jede pryč a nechce mít s sebou děti - říká - tehdy a tehdy potřebuju jet pryč, budeš s dětma? A já řeknu jo, nebo taky ne.
Co je na tom k řešení?
Příští týden jedu na několik dnů pryč. Je na něm, jak zařídí, aby byly děti obstarané ten jeden večer, kdy má povinnosti v práci, má je prostě na hrbu on a on si to musí nějak vyřešit.
Kdyby odjížděl on, před takovou situací bych mohla stát já.
Odpovědět
 Ssilvie, Kubík, Domi a Maty 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 14:52:23)
Lízo, tak to Ti gratuluji, co mám známé, rodinu,.... všude se ptají jen maminky tatínků, zda budou doma, aby pohlídali dětičky a tatínkové řeší, zda mohou odejít, ne to zda maminka pohlídá děti, to se bere jako samozřejmost!R^
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 14:57:49)
Jaký si to uděláš, takový to máš. Já beru jako samozřejmost, že dítě má dva rodiče, kteří jsou si rovnocenní v právech i povinnostech. ;)
Odpovědět
 radka 
  • 

pro Monty 

(9.6.2008 14:59:42)
no ja si pamatuju, ze na nekolika diskusich jsi resila, jak k tomu primet sveho manzela a taky jste zdaleka nebyli rovnocenni partneri...
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: pro Monty 

(9.6.2008 15:00:07)
Donutila jsem ho, aby BYL.
Odpovědět
 mujkus 


Re: autorko, autorko 

(10.2.2009 10:41:03)
Ahojky to máš pravdu,ale co když můj manžel pracuje a já jsem na MD a péči o děti mám přímo placenou a vlastně je to takové mé zaměstnání,neříkám,že mi manžel nepomáhá.pomáhá a jak,ale abych mu řekla zítra jdu pryč,tak si nějak zařiď hlídání to by asi čuměl jak péro z gauče!!!~t~
Odpovědět
 Lassie66 


Re: autorko, autorko 

(10.2.2009 10:49:39)
Mujkus, možná by koukal jak péro z gauče, ale třeba by to vzal...on přeci také nepracuje 24 hodin denně, tak proč bys i ty nemohla "přerušit" svou pracovní dobu a nechat nějakou tu činnost tvému choti?
Odpovědět
 Ssilvie, Kubík, Domi a Maty 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:01:13)
Navíc, to bylo myšleno jako příklad úkolů, které jsou brány jako běžné,
když příjdou děti, že mají hlad,co bude dnes k obědu,.. komu to u Vás řeknou, Tobě nebo tátovi, že nemůžou najít ponožku, že by chtěly mít na zítra tyto šatičky vyprané, že jdou do divadla,.....
U nás kluci, taky musí uklízet po sobě, mají za úkol vynášení smetí, uklízení nadobí z myčky, sem tam vysát dětský,...ale myslím, že jsme klasický vzor toho, že domácí práce má na starost hlavně máma,...jasně možná blbý vzor,...já v něm byla vychována,...a nestěžuji si. Navíc kluky učím, pokud chtějí i péct, vyloženě si v tom našli zálibu, pomůžou i se zahrádku,... dle mého to neberou jakože jednou to budou dělat také, manžel to jako dítě dělal také.
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:03:31)
Syn se ptá toho, kdo je zrovna doma. ;)
Odpovědět
 Ssilvie, Kubík, Domi a Maty 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:06:25)
A když jste doma oba?;)
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 16:00:07)
Stejně jak píše Tinas, když jsme oba doma, ptá se toho, kdo je blíž. ;)
Odpovědět
 Bumbi&05,08,10 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 21:47:49)
Ano, to je u nás stejné - syn se ptá toho, kdo je blíž (v případě jídla to znamená blíž ledničky a kuchyně) ;););)
Odpovědět
 tinas 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:06:45)
Tak u nás to vůbec není jisté komu děti řeknou,když něco chtějí. Nejspíš tomu,kdo je u nich zrovna neblíž. Jídlo jim zvládne udělat manžel stejně jako já a ani jeden z nás to neřeší. Prostě to udělá ten,kdo má volno a je blíž. Já pořád nechápu co pořád řešíte. Domácnost je jenom jedna společná,tak proč všechno dělit na mužské a ženské práce. Je přece jedno,kdo udělá večeři jde o to,aby byla dobrá. :-)

No a s tím hlídáním a odchody. Máme to jako u Lízy. Jenom je manžel víc pracovně vytížený,tak se domlouváme podle aktuální situace.
.
Odpovědět
 Ssilvie, Kubík, Domi a Maty 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:14:06)
Asi tu budu chodit častěji:o) Má pocit, že u všech je to dokonalé! Tak Vám držím palečky a přeji at i vydrží.
U nás se neřeší domácí práce:o) Jsou vyřešeny. Manžel bývá od rána do večera v práci, já jsem na RD, tak je jasné, že většinu dělám já.
Takže asi nastolím, že jak příjde z práce, bude vysávat, uklízet, mohl by i navařit na druhý den:o)
Pokud ne,tak jsem si blbě vybrala a brzo se vdávala, to byl teda napád po 2letech. Asi tím, že jsem neměla štěstí na "blbečky" tak jsem nepochopila, co by měl vše manžel doma dělat.

Když to tak vemu, tak jsem ted doma skoro 14let vlastně za služku~j~

:-D
Odpovědět
 Ssilvie, Kubík, Domi a Maty 


ještě dodatek 

(9.6.2008 15:20:00)
štastnou, milující a milovanou služku:-D

PS: dobrá, občas/opravdu vyjímečně/ to taky zaskřípe;)
Odpovědět
 tinas 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:23:20)
Ssilvie,
taky mám přes týden manžela dlouho v práci,ale i o víkendu je sem tam potřeba něco udělat. :-) Navíc ocenit to,že má doma hezky naklizeno může třeba večerní masáží nohou nebo jinou milou pozorností. Já si to tedy fakt užívám. :-)
Odpovědět
 Ssilvie, Kubík, Domi a Maty 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:31:46)
Tinas, není lepší přes pracovní dny poklidit si sama v klidu a víkend užívat jako celá rodina na výletech, bazéně, ....

Navíc sama píšeš, že třeba odměnou za to že TY poklidíš je večerní masáž,.... o tom mluvím, já "poklidím" a manžel je spokojený, věnuje se mi, donese kytičku, dá najevo lásku,...příjde mi to milejší, než to, že příjde a bude vysávat a já koukat na telku~j~;)
At už je to vzor jakýkoliv, možná až budu chodit do práce/ted pracuji jen částečně/, budu potřebovat pomoct,...ale to už jsme zase u toho, já budu potřebovat POMOC, ne můj manžel;)
Odpovědět
 tinas 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:38:30)
Ssilvie,
to víš,že já si poklidím přes týden,ale o víkendu je taky občas něco udělat. Třeba přivrtat poličku,opravit zámek u dvěří a tak. To není tak,že já bych se tu přes týden válela a chudák manžel o víkendu dřel. :-)
Chtěla jsem spíš říct,že v případě potřeby to manžel prostě taky zvládne,když jsem třeba byla po operaci.Jde mi spíš o ten pocit,že vím,že mu není zatěžko vzít do ruky lux nebo uvařit oběd,než,že bych to po něm chtěla. Navíc já jsem ten typ,co by mu to neřekl. Buď mi chce pomoct a udělá to sám nebo ať si trhne nohou a já si to udělám. :-) Nejsem jeho matka,abych mu říkala co má dělat. On by měl vidět stejně jako já co je potřeba udělat i když tady jsem spíš toršku v science fiction s tím viděním. :-)


Jsme docela akční rodina,takže o víkendu pořád něco podnikáme. :-) Právě proto mi to uklízení pak zbyde na týden. :-)
Odpovědět
 Ssilvie, Kubík, Domi a Maty 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:50:08)
Tinas, díky.
Ted už si myslím, že to máte stejné jak u nás:o) Tak jsme normálníR^R^R^:-D
Odpovědět
 ZuziP 


Re: autorko, autorko 

(11.6.2008 1:54:43)
Na RD som aj ja vacsinu prac v domacnosti robila sama. Po RD sa to prerozdelilo.

Ale je to o tom, ake si to manzelia urobia a s cim suhlasia, take to maju. Ja som spokojna s tym, ako je to u nas.
Odpovědět
 mujkus 


Re: autorko, autorko 

(10.2.2009 10:45:02)
Tak to bylo moc pěkný!!!~R^~R^
Odpovědět
 Marta 
  • 

Re: autorko, autorko 

(10.6.2008 12:49:09)
Jé, já to mám doma stejné. Manžel jede na tři dny pryč a o domov se starám já. Pak jedu na tři dny na školení já a o domov se stará on. Akorát jsou srandovní komentáře kolegyň v práci: On Tě pustí? A kdo jim bude vařit? A kdo vyzvedne malou ze školky? A já říkám: No přece manžel!
Odpovědět
 Marta 1 syn 2 roky 
  • 

Milá Lízo 

(9.8.2008 22:06:55)
Ne všichni chlapy jsou takoví jako ten váš.
Já mám doma chlapa který mi jen oznámí že někam jde,a vůbec se nestará o to jestli s tím souhlasím natož aby se ptal jestli budu doma se synem..A když si chci někam vyrazit já??Musím hledat hlídání u babiček a podobně...
Kdyby totiž zůstal doma se synem sám,"odloží" ho ke své matce,(která bydlí vedle v baráku),a jde taky někam vyrazit...A ještě bych já byla ta špatná co někde courá když má doma rodinu(názor jeho matky)..
Takže mi nezbývá než závidět...
Odpovědět
 Dita, Matyáš 08,Kiki 11 


Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 15:11:56)
Katko není pravda, že když člověka znáš dlouho, znáš ho úplně, já chodila s prvním přítelem 4.5 roku v domnění, jak je to láska nebeská a on mi po této době řekl, že neví jestli si mě vezme, protože neví jestli jsem ta pravá, druhý přítel byl na necelé tři roky, o rok mladší než já a ten se zase do vztahu na papíře a dětí nehrnul, chtěl si užívat, takže ani ta nekonečná láska ho nepřiměla změnit názor, no a můj manžel??? Poznali jsme se přes seznamku, psali jsme si asi 2měs. maily, pak se sešli a povídali i spolu 6 hodin a kdybych tenkrát neměla přítele(mimochodem to byl víceméně omyl) a on přítelkyni...seznámili jsme se s tím, že budem prostě jen kamarádi, já si rozuměla vždy víc s klukama, on s holkama a to ne tak že přes postel, jak by někdo mohl namítnout...no po těch 6-ti hodinách které nám připadly ale stejně krátké, měli jsme tolik společných témat..viděli jsme se potom znovu asi za měsíc když se rozešel s přítelkyní, vlastně jsem byla jeho vrba a on se mohl vypovídat, potom to jaksi skončilo den před štědrým dnem s tím mým omylem, který mi řekl, že shání holku co se o něho bude starat, ještě že byl tak upřímný, mamlas,...přijel po Vánocích on tak jsme povídali, ten den u mě zůstal, další 2 dny taky, potom si jel domů pro věci a od té doby jsme spolu. Tenkrát v lednu asi měsíc po počátku našeho parnerského vztahu jsme si řekli, že bychom se mohli v létě vzít a zajednali termín na 14.7., asi za 3měs. jsem otěhotněla, svatba samozřejmě byla,v té době jsem byla ve třetím měsíci no a v lednu se nám narodil Matyášek, jsme ta nejšťastnější rodina na světě a i když má manžel pár much, stejně jako já, stále si rozumíme a máme si co říct a nemusíme se znát ani 2,ani 3 a více let, znali jsme se když jsme se brali cca 10měs., z toho vizuálně asi 8.Nikde není psáno že pokud člověka znáš dlouho, znáš ho dokonale a vztah bude perfektní, sposta lidí se rozejde třeba po 10 ti letech...autorce přeji šťastnější ruku při výběru dalšího a snad posledního partnera a možná bych jí poradila:NETLAČIT NA PILU, mě manžel spadl do klína jak blesk z čistého nebe, ani jeden jsme tenkrát neměli v úmyslu si s tím druhým něco začít když jsme se poznali.
Odpovědět
 Radka-2 děti 
  • 

Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 20:15:26)
Souhlasím, taky jsem měla za sebou jeden "letitý" vztah a celý k ničemu, s manželem jsme se znali 3 měsíce a bylo nám jasné, že máme společné cíle v životě, jsme spolu 9 let a stále si máme co říct, prokecáme hodiny a hodiny.
Odpovědět
 maurice 
  • 

Re: autorko, autorko 

(9.6.2008 20:33:23)
Tak my se s manželem znali 7 let a pak jsme spolu teprve začali chodit. Za těch 7 let jsme se viděli asi 3x. Seznámila nás moje kamarádka - manžel po ní tehdy jel, ale zřejmě nebyl její typ. Ale pozvání na projížďku na koni neodmítla a přizvala i mě. Tak jsme se seznámili. Pak jsme se ještě viděli někde v kavárně, kde jsme měli s kamarádkou zrovna scuka a on do toho zavolal, že je v Brně a jestli ji může vidět, takže byl přizván. No a do třetice jsem po letech byla se svým přítelem na dovolený nedaleko vsi, kde bydlel a tak jsem mu zavlolala a domluvila pro nás projížďku na koních.
Na podzim jsem se s přítelem rozešla. Na vánoce mi zbyl jeden vánoční pohled a tak (asi zasáhla ruka osudu) jsem ho poslala tomu klukovi od koní... Za dva dny volal a přál mi hezký svátky. Za další 2 přijel a pozval mě na kafe - údajně měl nějaký vyřizování v Brně a chtěl poklábosit. Na Silvestra jsme měli první rande, v dubnu jsem se stěhovala k němu, za další 2 měsíce mě požádal o ruku a za další měsíc jsme se vzali. Klape nám to 8 let.

Těch 7 let před tím nepočítám, protože veškerý náš kontakt byl opravdu jen ty 3 setkání. Brali jsme se po 7 měsíční známosti.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: autorko, autorko 

(10.6.2008 7:37:29)
Určitě záleží i na věku, ale já si skutečně myslím, že za dva měsíce nikoho pořádně nepoznáš - tím zase nechci říct, že když si s někým 5 let, víš o něm všechno, tak 100% vám to vydrží. Přeci jenom 2 měsíce to je okolo 60 dní a 60 dní se člověk zvládne ovládat snáze a zakrýt negativní vlastnosti, než třeba po dobu 2 let. Jen nechápu, proč s ním nejdřív prostě jen nebydlela, proč se prostě musela vdát, kdyby se nevdala, tak by teď neplatila dluhy.
Odpovědět
 Dita, Matyáš 08,Kiki 11 


Re: autorko, autorko 

(10.6.2008 13:00:17)
Nepopírám, že vzít si někoho koho vůbec neznáš po dvou měsících není hloupost, ale nedá se to apušalizovat, někdo třeba rád dělá bláznivé věci, ale je pravda, že by si pak na to neměl stěžovat,ale proč kritizovat autorku, jen napsala své životní zážitky, vypsala své pocity...já jí jen přeju, aby to už příště vyšlo, co bylo bylo, čas holt nejde vrátit
Odpovědět
 mujkus 


Re: autorko, autorko 

(10.2.2009 10:49:44)
~x~~R^~R^
Odpovědět
 LOLA 
  • 

Re: autorko, autorko 

(11.6.2008 15:31:45)
ty si teda intelektuálka asi jsi nikdy nebyla zamilovaná v tomto období lidé dělají různé věci je to i lékařsky doložené.Věřím, že tvůj muž dlouho nevydrží pokud není stejné povahy jako ty.Autorku celkem chápu, ale ty tvé rady ne.Každá žena není silná holt jako TY!!!RvRvRv
Odpovědět
 Lenka 
  • 

SKOLA ZIVOTA 

(9.6.2008 9:21:21)
Az do posledniho odstavce jsem Te tipovala cca na 35.
KLobouk dolu, platit dluhy za byvaleho.... a mit pri tom silu myslet na poceti ditete..

Dej si cas, splat , co musis, az pak porizuj deti. Dite je ohromny zavazek a jakmile nastoupis na MD, nikdo jiny za Tebe platit nebude. A dite neni nijak levna "zalezitost", spis naopak.
Zvaz to.

Ja bych si ve Tve situaci dite neporidila. Ato by se mnou mohli pudy mlatit o zem.
Odpovědět
 Maťa. 


Varanka 

(9.6.2008 9:21:54)
ver mi, že takí muži (o ktorom snívaš) existujú! Len si nesmieš furt hľadať podvedome ten istý model chlapa.. Tiež som rozvedená a mám partnera, ktorý to splňuje (našli sme sa až po mojom rozvode, syna mám s exom). A som šťastná.

Myslím, že si typ, čo nasadí ružové brýle a od začiatku sa v roznych veciach až moc podriaďuje no a potom neskor, keď spadnú, ťažko zmeníš zabehnuté veci.

Za ďalšie, netlač na dítko. Ja viem, čo je to túžba po potomkovi. Ale ak na chlapa moc okato tlačíš, tak sa Ti just zatne.

A hlavne, si mladá, nezotrvávaj vo vzťahu, kde nie si spokojná. Dokiaľ si bez detí. Ver mi, dieťa neperspektívny vzťah nenapraví, skor potom ešte rýchlejšie pluje k záhube. Pokiaľ sa teda nechceš obetovať maximálne bez svojich požiadavkov...

Ja som syna rodila tesne pred 32-kou a vidíš, čakám už druhé - šťastne a plánovane:-) Tiež som po deťoch začala túžiť velice skoro...a dočkala som sa. Verím, že už konečne s tým pravým:-)
Odpovědět
 Katka, holčičky 4,5 a 2,5 
  • 

normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 9:24:17)
souhlasím s pisatelkou, že chlapi pro rodinu a zároveň s pocitem zodpovědnosti za ni jsou nedostatkové zboží. já v cestě za dítětem zvolila cestu kompromisu - lecos překousnout a snad se dočkám, dočkala jsem se po čtyřech letech vztahu, mám dvě děti, ale pořád v lesčem ustupuji, aby jsme jako rodina mohli fungovat, včetně financí - co se týče holek a jídla, vše hradím já, přítel "jen bydlení", zvažte co asi stojí víc. ale co, chtěla jsem děti, tak je mám a to je nejdůležitější.
Zakladatelko vydrž snad bude líp ale dokonalost nečekej.
Odpovědět
 Varanka + Kateřinka(9/09) 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 9:27:45)
Děkuji za podporu, jsem ráda, že je tu také žena, která chápe touhu po rodině! Přeji ti hodně štěstí!
Odpovědět
 jak 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 9:27:45)
Normalni chlapi jsou. A jde jen o to, nenechat se sebou vlacet. Jak muze chlap platit jen bydleni? Kdyz ma zenu na MD?
Proboha autorko, je ti 24. Co takhle nejake vzdelani misto touhy po diteti?
Odpovědět
 Varanka + Kateřinka(9/09) 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 9:29:27)
Myslíš, že jsem zkončila po základce? že jsem nějaká blbá morgonka? pokud ti to stačí, dělám si dálkově VŠ...a to jen proto, abych se neumlátila nicneděláním
Odpovědět
 jak 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 9:43:38)
a proc tak negativne? Proboha, to co popisujes v clanku, je jen o tom, ze si vybiras spatne chlapy. jestli je soucasny pritel tak uzasny muz, tak proboha, co nechape na tom, ze jidlo stoji treba 1000 Kc a vic na tyden? proc nejsi chvili sama? Z toho clanku uplne cisi touha po nejakem chlapovi a aby se o tebe nekdo " staral." Jenze s timto pristupem se na tebe budou lepit jen takove divne existence jako doted. A udel zeny? no, je to o tom, co chlapovi dovolis. Zadny udel zeny neexistuje. Byt tebou, jsem chvili sama, dodelam skolu, 2-3 roky si buduju karieru a uvidis, ze se najde chlap, o jakem se ti dnes ani nesni. A dite ti neutece, fak ne:))
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 9:55:28)
souhlas, jaký si to uděláš, takový to máš - žádný úděl neexistuje. Jinak nechápu (a to se snažím), co je na tom současném příteli tak úžasné, já už bych ho dávno opustila.
Odpovědět
 Jíťa 
  • 

Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 10:13:19)
Zkus přestat hledat toho pana ideálního. Vlastně zkus se na chvíli na chlapy úplně vykašlat. Já měla podobný vztahy, až jsem se naštvala a zařekla se, že už si žádnýho chlapa k tělu nepustím (když, tak nanejvejš nezávazně). A najednou se ten pravej objevil! Musel si mě dobývat, protože já zklamaná jsem všechnu náklonnost odmítala. Byl a dosud je pozorný, milý, chápavý, nemá problém se chopit utěrky nebo vysavače. Mám toho nejlepšího chlapa na světě (samozřejmě pro mě - jiná by s ním třebas nevydržela ani minutu, taky má svý mouchy) a jsem šťastná a spokojená.
Odpovědět
 madlenka07 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:25:32)
Tak já autorku z jedné strany chápu.Bude mi 35 let a vždy jsem si asi podvědomě vybírala podobné typy chlapů.O alkoholika po gamblera snad všechny.Pak jsem si ale řekla dost!a snažila se na sobě zapracovat,abych si vážila sama sebe,abych se hned nebála,že když mu budu odporovat,že mi uteče apod.Zafungovalo to a já potkala úžasného muže.Milý,hodný,pozorný,zamilovaný,pro rodinu,prostě ideál.Dost mne musel dobývat a zasloužit si mou důvěru.Po měsících jsem se zamilovala a začala věřit jeho slovům a plánům do budoucnosti.Miloval mne i mojí dcerku(kterou mám z jednoho vzathu s gamblerem-poznala jsem to až když bylo miminko na cestě),kdo zná tyhle typy ví,že se to občas prostě poznat nedá,jsou ve svém lhaní dokonalí.
Pan Úžasný jednoho dne zavolal a řekl,že mě má moc rád,ale kvůli dětem se vrací k bývalé manželce.Takže radit je jedna věc,realita je věc jiná.V každém případě máš ještě na miminko čas a věř,že to není jednoduché být sama s dítěte.Kdybych se měla znovu dostat do stejné situace,neměnila bych,moje holčička je to největší štěstí co mě v životě potkalo.Ale je to velmi těžké zůstat sama a to nejen kvůli penězům,ale prostě i proto,že mi nemá kdo pomoci,nikdo mne neobejme,když se v domácnosti něco rozbije a nespraví to,když malé rostou zoubky nemám se moc s kým podělit o radost i o starost.Babičky sice mám,ale to je trochu jiné než mít muže,který miluje.
Odpovědět
 zuni 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:01:09)
souhlasím do puntíku, jaký si to uděláš, sama!!! , takový to máš. To, aby se můj chlap začal starat a zajímat, že odpadky samy naskáčou do koše atd. atd., na něj nespadlo samo, musela sem mu to říct. Možná řekneš, to je ale ta chyba, proč to neví sám, ale holt lidé jsou různé, ne každej měl třeba takovou výchovu jako já a tak podobně. Ale pokud po chlapovi něco chci, řeknu mu to na férovku, a nepodřizuju se pouze!
Odpovědět
 jak 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:14:30)
Teda holky, jako zasnout, ze chlap vynese odpadky.
Teda, ja nevim. manzel vytira, zehli, dela co je treba. A prijde mi to normalni.
Odpovědět
 brzobohatka 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:24:49)
no, mě taky, ale u někoho jsou už ty odpadky velká změna!:-D
Odpovědět
 Myšutka* 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:47:28)
No vidíš a u nás je to tak, že mi muž domluvil paní na úklid a koupil myčku. :-D Ale je fakt, že u nás je to trošku komplikovanější - manža jezdí domů jenom na víkend a navíc jsme se domluvili na modelu žena v domácnosti x muž-živitel. Chodím do práce jenom na půl úvazku a zbyt času věnuju dětem a domácnosti. A poctivě přiznávám, že teď už děti tolik času nezaberou, takže když manžel přijede domů, tak po něm z takového toho "běžného" provozu nic nechci. Ale když třeba řeknu, že je potřeba vysát,tak automaticky zvedá zadek a udělá to.
Odpovědět
 Boďka 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:50:26)
no super, 5x mi to nabehlo ;((
Odpovědět
 zuni 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 12:21:29)
jak, já nežasnu, jen sděluji, že byly doby, kdy to pro něj normální nebylo, a já musela bojovat za to, aby bylo. Nikdy jsem nad tímhle nežasla, to podle mě musí být normální. Jen říkám, jak to bylo, to změnit nemůžu :-)
Dnes můj chlap taky vytře, vyluxuje, nádobí je jeho parketa, ale musela jsem za to bojovat
Odpovědět
 Líza 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:26:57)
Souhlasím, v tomhle případě nelze neříct každý svého štěstí strůjcem, to co popisuješ, není úděl ženy obecně, ale úděl tvůj, na kterým máš lví aktivní podíl tím, jak si vybíráš partnery a do čeho skáčeš bez rozmyslu.
Podle mě teď přišel čas sundat zbytky růžových brýlí a pohlédnout do tváře pravdě nikoli o mužích, ale o sobě, a začít pracovat na tom, aby to bylo jinak. Aby sis mohla v klidu najít dospělého zodpovědného muže, který ti bude partnerem, ne tyhle ubožáky.
Odpovědět
 mujkus 


Re: normální chlapi nejsou 

(10.2.2009 11:11:00)
Ano souhlasím musíš holka změnit hlavně sebe a být rozumná,zodpovědná a ne se chovat jak rozmazlené děcko co chce všechno hned!Buď na sebe přísná!Studuj,vykašli se na chlapa ,na kterém už teď je co měnit,i když je to třebas pro tebe těžké ,nebo tě bude prosit.Rychle pryč a pamatuj si pokud bude v tvém novém vztau více ALE, tak to nebude fungovat dlouho!Třebas takové:Sice mi nepomáhá,ALE je hodnej!-tohle je příklad.Dítě můžeš mít kdykoli a kolik budeš jen chtít!To ti opravdu neuteče a ještě budeš sem tam ráda vzpomínat na svobodu!Dítě to je luxus a na to musíš mít peníze a spolehlivého,pracovitého partnera,co tě bude nejen milovat,ale i tolerovat a vážit si tě.A bude děti chtít stejně jako ty,ale ne proto,aby jsi mu neutekla.V životě každý udělá spousty chyb a ty jsou od toho,aby se poučil,ale když zjistíš,že jsi udělala chybu a máš miminko a jsi závislá finančně,nebo s bydlením na partnerovi to je teprve NEŠTĚSTÍ a věř,že vím o čem mluvím!!!Pak teprve budeš nešťastná,ale bohužel s tebou i TVÉ DĚTI a to Tě bude teprve bolet!!!!!!!!!!~;((
Odpovědět
 Alča, svobodná, 27let 
  • 

Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 20:44:45)
Já se přidávám - normálního chlapa, aby dnes pohledal, fakt autorku naprosto chápu. Nejde se seznámit fakt nikde, oni nám i ty chlapi zlenivěli. Například mě se známí diví, že zrovna já si nemůžu nikoho najít - jsem vysoká, štíhlá, prý hezká černovláska, myslím, že chodím hezky oblečená, upravená(to si nechci fandit, to mi jen řeklo víc lidí), chovám se mile, vyjdu s každým- hm, a kde nic tu nic. Když už mě někdo osloví, tak to je zadanej hajzlík, kterej si chce jen užít, nebo podivná připitá, nebo zkouřená existence..chjo, já je snad přitahuju a normální hodný chlapi se mě bojej..:-(
Odpovědět
 Tatchud 
  • 

Musím se zastat chlapů 

(10.6.2008 15:49:59)
Jako ženy jste tu v přesile a proto mne tu možná ukamenujete, ale už jen to že občas zabrousím jako chlap na tyhle stránky značí, že mne rodina taky zajímá.
Já jako "sobecká" polovina lidstva chodím pochopitelně do práce. Možná tomu nebudete věřit, ale z mé výplaty se platí veškerý chod domácnosti a opravy domu který patří mé manželce. Na manželčin plat (nyní mateřskou) se vůbec nesáhne. Platím veškeré pojistky, stavební spoření (i za manželku), její oblečení zábavu atd. Nepřijde mi to vůbec divné - jsme manželé. Po práci nastupuji na druhou směnu - rekonstrukci domu (není náš, je plně ve vlastnictví manželky). Domů se teď dostanu tak v půl desátý, což mne velmi štve, protože jsem byl zvyklý syna koupat, nakrmit a uspávat. Vůbec mi nevadilo přebalování a jiné "radosti" kolem. Jen noční vstávání jsem přenechával - nevyspalý bych toho v práci moc neudělal a nvíc mne jen tak něco nevzbudí. Manželka si užije společnosti a zábavy (jezdí s kamarádkami) mnohem víc než já, ale mně to celkem nevadí, stačí mi povyrazit si tak 5-6x do roka a většinou to je společně s manželkou. Nedokážu si představit nebýt přítomen pokrokům syna a nedávat mu už od mládí příklad toho že nic není zadarmo akaždá sranda něco stojí.
Pozn: nádobí nemyju, prach neutírám a neperu, ale pověsit prádlo, vyluxovat a uklidit byt pro mne není problém (manželka to po mně nevyžaduje, protože kolem baráku je práce víc než dost a tím ji nezatěžuji zase já). Moc peněz nevydělávám - dal jsem přednost každodenní přítomnosti doma před lepším výdělkem. Dluhy nemáme žádné, kupujeme jen to na co máme.
Nemyslím si ale rozhodně, že jsem ojedinělý případ - takže HLAVU VZHŮRU A NEBRAT VŠE CO SE NASKYTNE.
Odpovědět
 Petrajda 


I já se musím zastat chlapů 

(11.6.2008 22:47:25)
I já se musím zastat chlapů, kolem mě je mezi ženatými spousta nesobečků. Ale mezi svobodnými jich zase až tolik není, to je fakt.
Odpovědět
 zlatino 


Re: Musím se zastat chlapů 

(15.6.2008 20:50:08)
Jen mi to tak přišlo že si spousta tady stěžuje na muže, ale kdo je takhle vychoval,,,,,,, ANO, MY ŽENY :O)))))
Odpovědět
 marketke 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 15:18:08)
Bohužel,JAK,může platit jen za bydlení a nic víc.Jednoho takovýho mám doma a teprve letos se snad dokopu k tomu,že podám žádost o alimenty - po 19-ti !!!!!!!!letech manželství.Jak tady někdo psal,stačí,když je žena ne moc sebevědomá a naopak moc touží po dětech a když ji manžel a vlastně okolí přesvědčuje o tom,že takhle je to správně.Teď jsem v situaci,že s dětma žiju od svojí výplaty k výplatě a manžel je vysmátej.Pevně věřím,že to dokážu změnit.
Odpovědět
 Ssilvie, Kubík, Domi a Maty 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 15:26:42)
Market a není toto právě o komunikaci?? Ikdyž jasně po 19letech už nic nezměníš nebo hodně těžce!
Spíš by se mělo autorce poradit, ne kritizovat/myslím, že svých chyb si je dost vědoma/. To umí každý, podat radu už ne!!!!

Kdyby si autorka vzala papír a napsala např: červen: nájem.....5tis, jídlo .....5tis, voda,el,....2tis......a ukázala partnerovi, nebo se domluvit, že jeden měsíc bude vše financovat on, druhý ona,.. promluvili si o tom, třeba by mu došlo, i Tvému, že opravdu to nemůže hradit vše sama.
Navíc u Vás jsou už i děti, tam to bude daleko horší:o( Držím Ti moc palečky a přeji hodně málo následků rozvodu na dětech, štastný a rychlý konec rozvodu a pak štastný život!
Odpovědět
 Varanka + Kateřinka(9/09) 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 9:27:53)
Děkuji za podporu, jsem ráda, že je tu také žena, která chápe touhu po rodině! Přeji ti hodně štěstí!
Odpovědět
 Boďka 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:39:12)
Varanka, možno to ešte skutočne nechápeš, ale tvojou skutočnou pomocou nie sú ľudia, ktorí ti pritakajú v štýle, "ach my ženy, koľko si my musíme s tými chlapmi v živote vytrpieť". Síce sa to pekne počúva, pohladí tvoju boľavú dušičku a to je tak asi všetko. Človek nerád počúva nepríjemné veci ale je to tak, skutočný problém je naozaj v tebe, nie v tých chlapoch, ich výber je prirodzeným dôsledkom tvojho správania, to naozaj nie je náhoda.

Veľmi ale naozaj veľmi ti odporúčam prečítať si knižku od Robin Norwoodovej: Ženy, které příliš milují.
Odpovědět
 ZuziP 


Re: normální chlapi nejsou 

(11.6.2008 2:01:38)
Bodka, tak toto bola trefa do cierneho.
Odpovědět
 brzobohatka 


Re: jsou 

(9.6.2008 10:40:50)
normální chlapi samozřejmě jsou. nikdo ovšem není dokonalý. důležitý je si ujasnit, co vlasně člověk chce a na jaké kompromisy hodlá přistoupit. já jsem na svého "prince" čekala do 26.let. můžu říct, že přišel akorát-dřív bych jeho dobré vlastnosti nedokázala ocenit a navíc bych si myslela, že si ho ani nezasloužím. takže žádný spěch, jak radily "holky" předemnou, dej si klidně pauzu, na rodinu nespěchej. lepší pozdě a dobře, než brzo a být neštˇastná. hezký den.
Odpovědět
 Boďka 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:48:40)
Katka, pre teba sú najdôležitejšie tvoje deti, fajn, to je super. Zvážila si však, aj to, akým príkladom pre tvoje deti je tvoje spolužitie s partnerom? Ako vnímajú rozdielne postavenie v rodine tvoje a tvojho partnera? Čo si z toho zoberú do života, aký vzťah si budú vedieť vybudovať so svojím budúcim partnerom? To nie je len o tom, že ty si chcela deti a dávaš im to najlepšie, čo môžeš. Tým najlepším pre deti je predsa fungujúca rodina s milujúcimi rodičmi. Je jasné, že mnohokrát to skrátka nevyjde, hoci sa človek veľmi snaží, ale dopredu s tým rátať?
Odpovědět
 Boďka 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:48:40)
Katka, pre teba sú najdôležitejšie tvoje deti, fajn, to je super. Zvážila si však, aj to, akým príkladom pre tvoje deti je tvoje spolužitie s partnerom? Ako vnímajú rozdielne postavenie v rodine tvoje a tvojho partnera? Čo si z toho zoberú do života, aký vzťah si budú vedieť vybudovať so svojím budúcim partnerom? To nie je len o tom, že ty si chcela deti a dávaš im to najlepšie, čo môžeš. Tým najlepším pre deti je predsa fungujúca rodina s milujúcimi rodičmi. Je jasné, že mnohokrát to skrátka nevyjde, hoci sa človek veľmi snaží, ale dopredu s tým rátať?
Odpovědět
 Boďka 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:48:57)
Katka, pre teba sú najdôležitejšie tvoje deti, fajn, to je super. Zvážila si však, aj to, akým príkladom pre tvoje deti je tvoje spolužitie s partnerom? Ako vnímajú rozdielne postavenie v rodine tvoje a tvojho partnera? Čo si z toho zoberú do života, aký vzťah si budú vedieť vybudovať so svojím budúcim partnerom? To nie je len o tom, že ty si chcela deti a dávaš im to najlepšie, čo môžeš. Tým najlepším pre deti je predsa fungujúca rodina s milujúcimi rodičmi. Je jasné, že mnohokrát to skrátka nevyjde, hoci sa človek veľmi snaží, ale dopredu s tým rátať?
Odpovědět
 Boďka 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:49:57)
Katka, pre teba sú najdôležitejšie tvoje deti, fajn, to je super. Zvážila si však, aj to, akým príkladom pre tvoje deti je tvoje spolužitie s partnerom? Ako vnímajú rozdielne postavenie v rodine tvoje a tvojho partnera? Čo si z toho zoberú do života, aký vzťah si budú vedieť vybudovať so svojím budúcim partnerom? To nie je len o tom, že ty si chcela deti a dávaš im to najlepšie, čo môžeš. Tým najlepším pre deti je predsa fungujúca rodina s milujúcimi rodičmi. Je jasné, že mnohokrát to skrátka nevyjde, hoci sa človek veľmi snaží, ale dopredu s tým rátať?
Odpovědět
 Boďka 


Re: normální chlapi nejsou 

(9.6.2008 11:49:58)
Katka, pre teba sú najdôležitejšie tvoje deti, fajn, to je super. Zvážila si však, aj to, akým príkladom pre tvoje deti je tvoje spolužitie s partnerom? Ako vnímajú rozdielne postavenie v rodine tvoje a tvojho partnera? Čo si z toho zoberú do života, aký vzťah si budú vedieť vybudovať so svojím budúcim partnerom? To nie je len o tom, že ty si chcela deti a dávaš im to najlepšie, čo môžeš. Tým najlepším pre deti je predsa fungujúca rodina s milujúcimi rodičmi. Je jasné, že mnohokrát to skrátka nevyjde, hoci sa človek veľmi snaží, ale dopredu s tým rátať?
Odpovědět
 ZuziP 


Re: normální chlapi nejsou 

(11.6.2008 1:57:10)
Normalni chlapi su..
Odpovědět
 Dela 


neurob kompromis 

(9.6.2008 9:47:58)
ahoj, zjavne si sikovna holcina, ktora sa vie sama o seba postarat a chce muza , ktory je ti je aspon roven. V ziadnom pripade neustup zo svojich poziadavkov (vo svojom veku mas este ten luxus, ze si to casovo mozes dovolit) a neurob vyrazny kompromis. Chlap s ktorym si teraz ...utekaj od neho skor nez bude neskoro. Viem o com hovorim. Bola som podobna, velmi uspesna vzdy schopna zarobit slusne peniaze, viac ako vacsina chlapov, ktorych som stretla. Nikdy mi nevadilo sa podelit, ale vadilo mi zivit muza. Nie kvoli peniazom, ale kvoli tomu, ze som si ho vlastne casom nemohla vazit. Taky vztah nema buducnost.

nevydala som sa a uz som si myslela, ze sa ani nevydam, ale velmi som chcela babatko. V 35 som stretla manzela, laska na prvy pohlad, vsetko super, svadba do pol roka a o mesiac cakame mimco. Nie je to sice ziaden milionar a s momentalne jednym platom sa moj standard samozrejme o nieco znizil, ale je schopny zarobit na normalny chod domacnosti, chce sa mu pracovat a hlavne to berie ako samozrejmost a muzsku ulohu.
Odpovědět
 radka 
  • 

Re: neurob kompromis 

(9.6.2008 10:20:55)
Varanko, predevsim budes muset neco udelat sama se sebou - je to tezke, ale jde to. V Tvem clanku je vycet muzu, vsichni maji jedno spolecne - nestoji za to, aby se o ne clovek staral a lital kolem nich, coz Ty ale porad delas. Jak u jednoho, tak u druheho, tak u tretiho... dokud k nim budes mit stejny pristup, dostanes porad tak malo. Casem mas pak pocit, ze se obetujes a ze oni Te zneuzivaji - ano, to je pravda, ale mas na tom sama velky podil, protoze jim to dovolis a jeste je v tom podporujes... strasne moc nekoho potrebujes... musis se nejdriv naucit byt sama sebou a sama se sebou a pak budes na jine urovni chovani a sebevedomi a budes se potkavat i s jinymi lidmi, resp. budes se k lidem jinak chovat a tim padem oni k Tobe... je to dlouha cesta a taky jsem ji kus musela projit a pochopit, ze ne vzdy a ne v kazdem pripade by mel clovek delat to, co si mysli, ze je pro druheho dobre a delat to az do sebezniceni...
preji moc sily zmenit postoj k zivotu a ostatni prijde, uvidis...
Odpovědět
 Jíťa 
  • 

Klíč k výběru partnera 

(9.6.2008 10:22:59)
napsal dr. Plzák

Ačkoliv jsem slyšela i hodně kritiky na jeho názory, tak pár moudrých rad se v jeho knihách dá objevit, zejména to, jak otestovat a rozpoznat partnery pro manželstní zcela nevhodné (z mužů jsou to typy: žárlivec, pedant, lenoch, alkoholik...).
Ovšem ve fázi zamilovanosti je dost těžké se jeho radami řídit.
Odpovědět
 zuni 


co si myslím já 

(9.6.2008 10:38:33)
Ahoj, vím že se mi to asi bude "lehce radit", protože mám úžasného muže, ale na druhou stranu to tak nemuselo být. Byl to taky mamánek, o 6 let starší. V době, kdy bydlel s rodiči (pravda, něco jim platil), jsem já zařizovala svůj vlastní podnájem (pravda, nakonec nedopadl). Když jsme se vzali, vůbec nám to neklapalo. On nechával všude ležet bordel, chtěl pořád na návštěvu k rodičům, já z něj rostla... teď jsme spolu šťastný. prostě jsme o tom všem mluvili, ze začátku se i hodně hádali, a on to časem pochopil, že nemůžu dělat všechno. Nedávno sám navrhnul, že bude obstarávat mytí nádobí, to je oproti dřívějšku fakt bomba!
Myslím si, že máš právo na své touhy a přání. Že bys do svých přání měla i zapracovat, kdo z páru by měl co obstarávat. Např. chceš domek, to by měl zařídit muž. Měl by se to od tebe jasně dozvědět. A tak by to mělo být se vším. Za úspěchy by měla přijít pochvala - alespoň mě také muž pochválí oběd, i po skoro 2 letech soužití na to nezapomíná. Toť můj názor na věc...
Odpovědět
 fisperanda 


Já to chápu 

(9.6.2008 10:46:10)
Taky jsem taková byla. Tahala jsem se s nemožnýma týpkama, všechno bylo jenom na mně, všechno jsem platila, o všechno se starala, a oni si vedle mě vesele vegetili. Až sem měla jednoho dost, protože to takhle dál nešlo, našla jsem si dalšího. Úplně to stejný. Z bláta do louže. to mně bylo taky tak nějak kolem dvaceti. Ale díky tomu, že jsem si tady tím prošla, jsem se zformovala, a získala jsem představu o chlapovi, jak má a nemá vypadat, jak se má chovat... a tak dál. Takže ono i tahání se s blbečkama může mít svoje pozitiva. Když jsem si našla manžela, a začali jsme spolu bydlet, problém byl v tom, že zatímco já jsem si už zažila svoje, a delší dobu jsem bydlela sama, on přišel od maminky, takže nemohl pochopit že mi na chod domácnosti nestačí dva tisíce měsíčně. Vyloženě jsem ho musela učit hospodařit s penězma, vysvětlovat co kolik stojí a vychovávat ho stylem, že sem ho posílala na nákupy. Bylo to šílený. Důležitý ale bylo, že je dříč a měl chuť pracovat. Kdyby to byl flink a lempl, poslala bych ho do háje. Takže nakonec i etapu s financováním domácnosti jsme přežili, teď už je všechno v pohodě. Některý věci se dají řešit, jiný už ne.
A s nabalováním stejných typů chlápků, to bych mohla vykládat. Jsou to pořád ti stejní, sladcí, rtuťovití, zábavní kluci, bohužel pro život absolutně nevhodní. Manžel naštěstí utvořil výjimku, to ale nebyla nijak moje zásluha. A nedá se přešaltovat a jít hledat chlapi do univerzitní knihovny, když mě takový typy absolutně nepřitahujou. :)
Pravda ale je, že budeš mít tak kvalitního chlapa, nakolik si vážíš sama sebe.
Odpovědět
 brzobohatka 


Re: Já to chápu 

(9.6.2008 10:51:26)
přesné, hlavně ta poslední věta. jo, taky jsem se mezi 20-25ti "tahala s blbečkama", ponižovala se a až případ, který hraničil s psychickým týráním mě vyléčil-řekla jsem si, že to fakt nemám zapotřebí.
Odpovědět
 Bára 
  • 

Naše společnost 

(9.6.2008 10:52:14)
Víte, ve společnosti je zažité klišé o ženách zlatokopkách, které muže dřou z kůže, on živí rodinu a žena se s ním pak rozvede, aby jej oškubala o vše. Ale v pravém reálném životě vidím bohužel pravý opak; Žiju na malé vesnici, mám kamarádku. Přes den šije v dílně, v 16.00 běží pro děti do školky, pak s nimi a se svou mámou na pole, kolem dobytka, pak děti uloží a zase šije, třeba do 2 do rána. A její muž? Když má štěstí, moc se neopije a nechá ji šít. Když nemá štěstí, skončí občas s modřinou. Když se chtěla rozvést, celá vesnice byla proti ní, babky se před ní uflusávaly, že ničí rodinu. Ale ona jen chtěla chránit děti před opilcem a začít žít normálně. A řeči že to měla vědět dřív - nevěděl to nikdo že to bude takový ochlasta, jevil se jako velmi fajn muž. Další kamošku muž podváděl, udělal si dítě s jinou, odstěhovala se tedy k rodičům. Neustále jí vyčítají "ostudu" a že rozbila rodinu.Měla být ticho a "obětovat se". Než se rozvedla, manžel nasekal dluhy které jí dodnes strhává exekutor z platu. Manžel nepracuje, dluhy neplatí, teď s velkou slávou začal platit alimenty s průpovídkami o oškubaném manželovi. A takových případů je víc. Já mám "dobrého" manžela. Ale u něj sem feministka, která si ničeho neváží; rozuměj - chci aby se podílel na domácnosti. Co si to dovoluji, on je živitel. Ale já také chodím do práce a vyděláme stejně. Tak proč on lehne k TV a já kmitám jak divá, aby byla večeře, úkoly s dětmi apod? Proč já sem terčem kritiky když nestíhám umýt okna?Když se na to zlobím, matka mi nadává jak mám být vděčná. Proboha za co? Za to že nechlastá, nepodvádí a neutrácí v kasinech? Proč my ženy máme být vděčné za věci, které by měly být samozřejmé? Muži jsou často rozmazlení a sebestřední, a děláme si to samy, jako matky a také jako poslušné manželky. Ale já udělám vše abych svého syna takto nevychovala.
Odpovědět
 DasKa 
  • 

Mila autorko 

(9.6.2008 11:40:46)
Mila autorko, z tveho clanku hlavne ctu, ze chces podporu a pohlazeni a asi se spatne ctou odpovedi typu - muzes si za to sama, vybiras si spatne chlapy a podobne. Myslim, ze pravdu maji obe strany - ty i ostatni holky. Dovedu si predstavit cim jsi asi prosla, sama jsem mela par takovych "dobraku" a sama vim, jak se z toho bludneho kruhu spatne dostava. Ale opravdu si za to castecne muzes sama. Tvoje touha po miminku te dovedla do naruci exzotu, ktere by jeden pohledal, ale premyslej, opravdu by jsi chtela dite s nekterym z nich? Tady tak moc nejde o tebe, opravdu bys chtela tomu tvoreckovi tohle udelat? Mit tatu ktereho si nemuze vazit nebo se ho bat? A ze bys mu vsechno vynahradila ty? Bud rada, ze to takhle dopadlo a s zadnym dite nemas,i kdyz nekdy je mozna lepsi byt pak svobodna matka nez tahnout kouli v podobe neschopneho chlapa ktery se "mozna"zmeni.
Ale ver, ze ty nejsi spatna, to co tu popisujes, co vsechno jsi zvladla ve svem veku ustat, z ceho vseho se dokazes vyhrabat a jeste studujes, klobouk dolu. Nezapomen, ze kazda bytost je bajecna a jedinecna a nenech si to nikym vzit, hlavne ne nejakym zakomplexovanym blbcem. Zapracuj na sobe, dej si cas, najdi si pratele - existuje i spousta podpurnych skupin stejne "postizenych" lidi jako jsi ty a hlavne prestan hledat (nebo aspon mezi blbecema), ono az bude cas tak to prijde. Hlavu vzhuru a drzim pesti.
Odpovědět
 Maika 
  • 

Re: Naše společnost 

(9.6.2008 12:01:31)
Báro, nemyslím to zle, ale jsem v šoku ...prosím tě, kde to bydlíš a v kterém století? Okolo mě, daleko široko, takhle nežije ani jedna kamarádka, nebo známá, dokonce ani moje babičky nežily takhle v područí mužů a společenských předsudků.
Odpovědět
 Markéta, syn 6 l. 
  • 

Re: Naše společnost 

(9.6.2008 14:39:57)
Báro, a jak chceš vychovat svého syna k tomu, aby nebyl sobecký a sebestředný, když to vidí každý den u tatínka? Jde to?
Odpovědět
 Žžena 


Autorko, 

(9.6.2008 11:22:51)
vybíráš si pěkný ptáčky.
Ale asi je to taky Tvojí "balicí strategií". Pokud se na začátku, ve fázi růžových brýlí, chováš ve stylu "a takto se o tebe budu do smrti starat a jsem pracovitá a nenáročná ženuška, která touží jen po udržování krbu rodinného, všechno zastanu", tak se pak divíš, že nastane u muže problém v momentě, kdy najednou přejdeš do režimu "tak a teď se budem o povinnosti dělit".
Já jsem měla zrovna v tomhle ohledu s manželem jasno už před tím, než jsme spolu začali bydlet, vyříkali jsme si, co chceme a co ne... v tomhle jsem byla drsoň, to přiznávám. Ale měla jsem jasno v tom, že chci partnera pro život, ne další dítě, o které se budu jenom starat, dala jsem to jasně najevo předem a on měl možnost se rozhodnout, jestli do toho půjde nebo ne (faktem je, že předtím to pár chlapů odradilo, ale ukázalo se, že to bylo jen dobře :o)))
CO CHCEŠ TY? Obecná představa o "pohodě krbu rodinného" je málo. Měla bys popřemýšlet nad tím, jak jí dosáhnout, co v partnerství chceš a to aktivně hledat a rozvíjet, ne začít se hned starat o každého momentálně bezprizorního mužského!!!
Já naprosto chápu Tvoji potřebu sdílení a rodiny, ale jdeš na to z úplně opačného konce. Je to paradox, ale strašně důležitá pro partnerství je vlastní samostatnost. Teprve až budeš umět žít sama se sebou, budeš umět žít s jinám člověkem.

Na světě je plno skvělých mužských. Ale aby se některý z nich dostal i k Tobě, evidentně musí U TEBE SAMOTNÉ dojít k změně přístupu. Tím, že si vezmeš pod křídlo každého typoně, těm skutečně kvalitním zavíráš dveře.
Odpovědět
 ZuziP 


Re: Autorko, 

(11.6.2008 2:06:45)
Žženo, ten drson.. to mi pripomina mna, hehe :-D
Odpovědět
 bravad 


Jéžišmarjá 

(9.6.2008 11:27:38)
A proč se o něj vůbec staráš? Jak má ten nešťastník vůbec dospět, když bydlí nebo doteď bydlel u maminky a když je s tebou, tak ty mu maminku zdárně supluješ. To se nemůžeš potom divit, že je to takové nesamostatné a nevědomé děťátko. Zdárně pracuješ na tom, aby nesamostatným a nevědomým děťátkem taky zůstal.... Takže mé resumé: Špatně sis to zařídila a máš to hlavně ve svých rukou. Jo, a pokud by tě snad chtěl opustit, protože už mu nechceš dál poskytovat plný servis, tak je to pro tebe jenom dobře! Jestli tě má rád, tak to přežije. Držím palce!
Odpovědět
 teta 
  • 

Podle mě 

(9.6.2008 12:07:39)
by spíš autorka ve svých 24 letech měla toužit po pěkné dovolené a starat se sama o sebe...a ne se zoufale věšet na každého obejdu, který jí zkříží cestu.
Odpovědět
 Varanka + Kateřinka(9/09) 


Re: Podle mě 

(9.6.2008 12:17:20)
ááá zase jedna chytrá tetka, podle které by se holka měla do 30 motat okolo kosmetickejch salónů, pracháčů a dovolenejch, dík za radu, ale tohle mě fakt nebere
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Podle mě 

(9.6.2008 12:18:52)
no podle tvých reakcí na to dítě stejně ještě psychicky připravená nejseš (tím nemyslím věk)
Odpovědět
 Žžena 


Re: Podle mě 

(9.6.2008 12:41:46)
Varanko,
ale ještě když jsme u toho, co Tě bere nebo nebere? Co Tě tedy kromě momentální mateřské touhy (ovlivněné hormony) bere? Koukáš se ve svém životě dál než za vysněné miminko? Co bys chtěla se svým partnerem zažít, co budeš dělat příštích dvacet let, a co budeš dělat, až děti odejdou z rodiny za svým životem? Co chceš v životě svému dítěti ukázat? Jaký rodinný vzor a jaké možnosti žití a seberealizace?
Nebo co bys dělala v případě, že by se otěhotnění (třeba se skvělým partnerem) nedařilo?
Musíš mít přece v životě i jiné plány a opory, než mateřství. Postavit celý život na jediné věci je strašné riziko... sedíš na židli co má jen jednu nohu, velmi snadno z ní můžeš spadnout...
Odpovědět
 MirkaEyrová 


Re: Podle mě 

(9.6.2008 21:01:59)
Žženo, už jsme na sebe narazily;). Chci říct, že stavět na tom, aby bylo "hlavně miminko" je naprostý nesmysl. Musím říct, že k podobnému modelu mě dost často přirovnávali. Protože jsem šla hlavně po tom, abych měla prima rodinu, tj. abychom si rozuměli s manželem, a až přijdou děti, abychom spolu všichni dobře vycházeli. Což někdo může lehce zaměnit - obzvláště Husákovy děti, moji vrstevníci, kteří nezřídka nejdřív budovali kariéru a užívali si - a až pak teprve chtěli rodinu a děti. Já měla v sobě model - fajn pár, fajn rodiče, fajn děti, fajn práce, fajn hospodyňka.

Mno. Jako matka dítěte, které se nakonec ukázalo postižené, vidím pár základních věcí: za prvé - iluze báječnosti mateřství: nabourat ji může samo miminko už pár týdnů po narození - když má obrácený režim, nechce pít, má koliku, stále pláče (naše dítko bylo ještě hotový andílek); za druhé - je strašně důležité, aby byl spoleh na partnera - může se ukázat jako problematické zdraví dítěte, zdraví matky, anebo když je mamina OK a dítě pohodové, minimálně si troufám říct, že táta může život dítěti dobře obohacovat a zpestřovat, a samozřejmě může ulehčovat i samotné mamince dítěte; za třetí - i když dítě nebylo tím nejprvnějším a nejhlavnějším v mém životě, bylo a je pro mě přesto poměrně důležité, čili jak z hlediska vzájemných vztahů, tak z hlediska toho, abychom mu zajistili dobrou péči a dobrou výchovu; měla jsem i jistá očekávání - že když se budu snažit, vychovám prima kluka nebo holčinu, ze kterých jednou vyrostou fajn dospěláci: ve věku 10 let synovi diagnostikovali Aspergerův syndrom, což je porucha blízká autismu - děti s AS mají problémy s komunikací, s vnímáním sociálních signálů, mohou mít enormě citlivé smysly, mají problém s přijímáním změn - potřebují mít vše pod kontrolou, z čehož mmj. vyplývá i riziko negativních reakcí na selhání sám sebe i okolí apod. Pro mě jako jeho matku pak znamená jeho dg. hlavně důsledky v praxi - selhává jako dítě, jako žák, nezvládá, nechce se mu žít, dostává afektivní záchvaty... Neříkám, že takové dítě se narodí i autorce článku; jen ukazuji, jak ošidné je doufat v dítě jako v cíl života. Ten cíl, když už, by měl být partner, který bude schopen případné podobné průšvihy spolunést. Ale předtím by mělo být ještě srovnání si hodnotového žebříčku - dítě by nemělo být smyslem života už jen proto, že když se máma na dítě "upne" a nemá nic jiného, v určitých kritických chvílích může od svého dítěte očekávat víc, než co jí to dítě může dát. Kdyby například můj syn byl zdravý a rozhodl se, že on nezaloží rodinu (jakože po tom zcela přirozeně toužím a jeho věci a hračky schovávám pro vnoučata :-D), že místo toho půjde do Afriky pomáhat domorodcům i s rizikem, že se nedočká Kristových let, měla bych já být připravena ho pustit - protože to už je JEHO život, JEHO volba - a já bych neměla na něj klást své vlastní (sobecké) cíle, touhy a nároky. (A že tenhle postoj znám na vlastní kůži víc než dobře!)
Odpovědět
 Nerida 


Re: Podle mě 

(9.6.2008 12:55:43)
Miso- varanko, podle me na to nejdes dobre. Dite by melo byt dalsi prirozeny krok fungujiciho vztahu. Touha po diteti prece prichazi s tim konktretnim partnerem. A ty se snazis to cele nejak predbehnout. Takze nejdriv bud hodna na sebe, buduj vztah a poznavej partnera a pak snad i to miminko prijde.
Odpovědět
 Marta 
  • 

Re: Podle mě 

(9.6.2008 13:17:05)
Varanko, nejsi náhodou Dana z Ona Dnes? Ten styl by tomu vážně odpovídal. Dělej se sebou něco.
Odpovědět
 teta 
  • 

Re: Podle mě 

(9.6.2008 14:43:03)
Raději se motáte kolem nemajetných budižkničemů?
Odpovědět
 Lizzie 


Re: Podle mě 

(9.6.2008 15:55:40)
Míšo, tetčin názor má ale něco do sebe...,-)
Odpovědět
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Podle mě 

(10.6.2008 18:50:33)
no, Míšo, komu není rady, tomu není pomoci.
Odpovědět
 Žžena 


Re: Podle mě 

(9.6.2008 12:22:41)
S tím obejdou souhlasím, ale už ne s tím, že ve 24 by jediným cílem člověka měla být zábava a nezávazný život. Jsem stejně stará jako autorka, se svým manželem žiju několik let. S cestováním, prací, studiem a zábavou a seberealizací se to ostatně nijak nevylučuje... pokud člověk není s tím obejdou ~j~
Odpovědět
 zuni 


mimochodem... 

(9.6.2008 12:25:48)
k tvojí touze po miminku.... úplně to chápu. Jsou doby, kdy jsem úplně šílená, moc chceme miminko oba... ale bohužel statistiku neplodných párů tvoří skuteční nevzdálení lidé a my jsme jedni z nich. Co bys např. dělala, kdyby byl problém v tvém partnerovi (i když, jak říkám, neplodnost je problém obou, oba se stali nedobrovolně neplodnými)? Nechala bys ho? Protože víc toužíš po miminku než po partnerovi? (Doufám že ne, to by bylo dost sobecké)
Odpovědět
 Monča 
  • 

Re: mimochodem... 

(9.6.2008 14:09:48)
Ahoj holky, píšu sem poprvé...
Varanko, poradím ti, vybodni se momentálně na chlapy, dej si vše do pořádku, užij si dle libosti a toho pravého potkáš uvidíš!

Já jsem ve 26 rozvedená, můj ex byl "lidový vypravěč" = dost veliký lhář, který mě podváděl s jinou a ani mi nesdělil, že si podal žádost o rozvod. Bylo to nedospělé, prolhané dítě uvažující asi jako 17 letý puberťák (ikdyž mu je 30). Pořídili jsme si barák na hypotéku a on strašně chtěl miminko (přitom mě v té době už asi podváděl). Rozvod byl 3/4 roční horor a to doslova (vyhorožování "rozbitím držky", mým rodičům, atd, atd....no na román). Chodili jsme spolu 5 let a 2,5 z toho byli manželé. Bohužel to byl takový ten blbeček co se lepí na tebe. Jak já jsem ráda, že si podal žádost o rozvod - já to totiž bezmezně milovala...po tom martyriu a procitnutí jsem šla do sebe. Kriticky se na sebe podívala - a že to bylo hodně těžné, věř mi. Navíc jsem tehdy byla z toho všeho psychicky na dně. Všechny mé blízké jsem požádala ať mi upřímně řeknou nebo napíšou co si myslí, že je na mě báječné a kladné (vlastnosti) a co je naopak špatné, nebo to dělám špatně. Nooooo, dozvěděla jsem se spoustu báječných věcí (ty si ostatně člověk o sobě asi uvědomuje) ale i negativ a připustit si je bylo hodně těžké.
Pak protože jsem čtenář, jsem si nakoupila knihy a hledala na netu návody "pomož si sám odrazit se odedna a trošku se změnit" a pracovala na tom asi půl roku....a pak jsem potkala toho mého prince se kterým čekáme miminko a jsme oba moc šťastní a vážíme si jeden druhého po tom všem zlém co jsme si oba prožili. O věcech debatujeme, kompromisujeme (zvlášť pro mě paličáka hodně těžká věc). Co mi hlavně pomáhá, že pořád a o všem mluvíme. Mě je 26 a příteli 39, a jsme jako dvě kopie. Prostě jsme si názory, hodnotovým žebříčkem, zálibami a společným pohledem na svět hodně sedli, což neznamená, že se na všem shodnem, to ne :-).
Uvidíme jak to bude dál, přeci jen miminko je pěkná zkouška pevnosti vztahu, ale my se na to těšíme a budeme se snažit. Ale přítele jsem potkala, když jsem chlapa nehledala a ani nechtěla!!!
Uvidíš i tobě se jednou zadaří jen netlač na pilu. A opravdu blbečky vyhazuj oknem!
Odpovědět
 Marta 
  • 

tak se mi zdá, 

(9.6.2008 13:09:55)
že si Dana z Ona Dnes odskočila na rodinku.... akorát na konci chybí 3 otázky pro čtenáře.
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Vy ženy 

(9.6.2008 13:11:35)
musíte být docela dost zvláštní bytosti. Ještě že se s vámi setkávám výhradně ve virtuálním prostoru.
Odpovědět
 Varanka + Kateřinka(9/09) 


Poslední dodatek 

(9.6.2008 13:20:54)
Pro ty, co si nejprve přečetli diskusi a až potom článek...
Nejdu hlava nehlava po dítěti, jak to tu některé z vás nadnáší. Ani se nehrnu do svatby, nebo starého modelu rodiny. Můj článek byl jen pozastavením nad tím, jak se liší touhy mužů a žen...jak se liší jejich představy. Byl postesknutím, jak je těžké vysvětlit muži, proč "nedávat lžičku do odkapávače kulatým dolu" . Nejsem ani pobožná, ani exot co chce jen plodit děti. Ostatně, ty bych bez ohledu na partnera mohla klidně plodit dávno. Myslím, že jsem normální, průměrně vzdělaná a pracující, stále se vzdělávající žena. Svým způsobem je článek poukázáním, na "mamahotely" va kterých většina dnešních mladých mužů vyrůstá. Chci jen schopného a rozumného muže...ano, můj ideální partner se mi doma válí na gauči, ale nestěžuju si, že ho musím učit zacházet s penězi, že ho musím učit uklízet si prádlo a "dávat prkénko dolu". Problém, jak už tu některá z vás řekla, je zase v nás ženách...prostě si je rozmazlíme od dítěte!!!
Takže milé dámy, kritičky, než začnete kritizovat, přečtěte si to, co kritizujete!
Odpovědět
 jak 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 13:23:37)
Miso, kecy. Zadne mamahotely, blbe si vybiras. Muj muz z mamahotelu neni a ty mas jen plane reci. Ale zase, pokud tvuj partner je skoro idealni, asi ti staci to, co ostatnim ne.Ale nesvadej to na mamahotely, alibisticky.
Odpovědět
 Líza 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 13:23:56)
No a nic se ve tvém světě ani nezmění, pokud vůbec nepřipouštíš, že tvé zkušenosti jsou dané nikoli tím, že "dnešní muži vyrůstají v mamahotelech", ale tím, jaký typ mužů si vybíráš.
Asi jako kdyby někdo, kdo v životě viděl jen jezevčíky, tvrdil, že všichni dnešní psi jsou divní, protože mají krátké nohy a tak dlouhé tělo.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 13:27:26)
pravdivé
Odpovědět
 zuni 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 13:47:51)
nejde jen o to, nevybírat si mamánky. Já jsem vdaná za původně mamánka, a dnes je to bezvadný chlap, u kterého nejsou žádné známky po mamahotelu patrné. Jde i o to, jak si to kdo zařídí. Mohla jsem ho obletovat a starat se tak, jak si automaticky představoval, byl tak totiž vychován. Ale to bych si připadala jako služka. Stálo nás to několik hádek a mě pár slz, později už jen rozhovorů a dopracovali jsme se k tomu, že se v manželství i v domácnosti oba cítíme šťastně
Odpovědět
 Varanka + Kateřinka(9/09) 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 13:55:39)
Děkuji že tu nejsou jen ženy s dokonalými muži.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 14:01:53)
ale jak sis mohla přečíst něco s tím dělají, situaci řeší, ty v podstatě poskytuješ ten mamahotel
Odpovědět
 Varanka + Kateřinka(9/09) 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 14:06:32)
Ten článek ale nemá být o tom, co s tím já dělám nebo nedělám. Je ale pravda, že pokud je v bytě nepořádek, přičítá to okolí ženě. Pokud chlap nesplní svou povinost v bytě, je to problém ženy, která si ho neumí vychovat? Kdybych s tím nic nedělala, nejspíš bych jen tiše dřela a platila a žádné hádky by ani nevznikali.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 14:10:41)
Je ale pravda, že pokud je v bytě nepořádek, přičítá to okolí ženě - tak nic takového z okolí fakt neznám.
Navíc pokud jsi nespokojená, což evidentně jsi, proč toho chlapa neopustíš? Na mě to působí tak, že prostě MUSÍŠ někoho mít.
Odpovědět
 . 
  • 

Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 15:00:39)
No mně nebo manželovi když okolí vyčítá, že máme vy bytě binec, tak dotyčné okolí příště není pozváno na návštěvu, ať už si ten binec přičítá komu chce. :-))))
Odpovědět
 jak 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 14:38:39)
Miso, proboha, kde to zijes? Okoli pricita neporadek zene, neumi muze vychovat? Delas si z nas legraci?
Nedri a neplat, co je na tom tezkeho? Venuj se sobe, jidlo obstarej pro sebe. Proboha, co je na tom tezkeho?
promin, ale jsi zena trpitelka.Trpis a chces byt litovana. To same , ze chlapi chodi do hospod ci se vali. Delaji, co jim dovolis.
Dostuduj,vrhni se na karieru a uvidis, ze do 5 let mas dobreho chlapa. Chlapa pritahuje nedostupna zena, ne slepice, co doma dre, trpi a ceka zazrak.
Odpovědět
 ZuziP 


Re: Poslední dodatek 

(11.6.2008 2:13:26)
Vystizne, Lizo.. R^:-D
Odpovědět
 tinas 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 13:31:21)
No Míšo,já bych řekla,že především se musíš změnit ty a tvůj pohled na muže.
Píšeš,že chceš normálního chlapa,ale hledáš ho na divných místech (posilovna,bar) a máš na něj fakt divně nastavený žebříček hodnot.
Pořád nechápu o co ti jde. Jestliže si vybíráš pořád dokola stejný model chlapa nemůžeš se divit,že ho dostáváš. Proč se smiřuješ s tím,že ti je milejší nějaký chlap,než "kvalitní" chlap, To je divný ne? Věř mi,že na světě je spousta skvělejch chlapů,co to mají v hlavě srovnaný a ne jenom povaleči a vyžírkové na,které narážíš ty. Mám kamarádku a ta si vždycky vybírala naprosto stejnej typ chlapů jako ty. Vždycky jí obrali o peníze,sem tam jí jednu šoupli a vypadli. Ona byla fakt nepoučitelná,protože pokaždé sáhla po stejném týpkovi. Přestaň fňukat,jak je svět nespravedlivej a začni se seznamovat. neber to co ti přijde hned pod ruku. brát si někoho po dvou měsících známosti je fakt zvláštní a nesvědčí to o tvé přílišné zralosti. Píšeš,že je ti 24 a to mám fakt pocit,že na všechno dost tlačíš,když uvážím,cos tu o sobě všechno napsala,že máš za sebou. Jsi mladá holka,tak neblbni zpomal netlač napilu a uvidíš,že se nějakej normální chlap objeví.

R^
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 13:46:38)
Mne hlavně udivuje to nastavení priorit… OK, jsem třeba z jiného vesmíru, ale věděla jsem vždycky poměrně přesně, jaký by měl být muž, kterého bych si přála mít za partnera. Taky jsem chodila/žila s pár zoufalci, ale nikdy jsem je nebrala jako PARTNERY. Obvykle mi jich zpočátku bylo líto, neboť jsem naivně skočila na jejich fňukání a stesky a chtěla jsem jim pomoct. Když mi s konečnou platností došlo, že jsou to neschopní mamánci nebo totální ztroskotanci, už jsem jen přemýšlela, jak se jich zbavit, aby je to moc nebolelo, protože jsem holt takový hodný blbeček. A sorry, být chlap, takhle nastavená kritéria mne uráží. Jestli někdo potřebuje chlapa proto, aby mu daroval semeno na miminko, protože má zbytnělou potřebu muckat se s někým, kdo se nemůže bránit a komu vyhovuje být alespoň pár let závislý a pasivní, aby po sobě sklápěl prkýnko, vynášel koš a přinášel výplatu, asi se měl spíš narodit jako včelí královna. Ta nepotřebuje ani tu výplatu, od toho má dělnice…
Odpovědět
 Žžena 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 13:43:37)
Míšo, pokud tedy bylo účelem Tvého článku zkritizoval CHLAPY OBECNĚ, jak jsou všichni nezodpovědní a stejní a nepořádní a mamánci, tak to je smutný. Většina chlapů, který znám, takových není (a myslím že je to taky tím, jaký k nim žena zaujme postoj), dovolila bych si zastat se jich. Tak jak to teda máš? Na jedný straně si stěžuješ na neschopné muže, na druhý straně tvrdíš, že Ti neprosto vyhovuje učit Tvého pohovkového povaleče základním praktickým návykům.
Odporuješ si ve vlastních tvrzeních.
Odpovědět
 bravad 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 14:28:22)
Náhodou se musím Míši zastat. (I když tedy to, co teď Míša dodala opravdu z jejího článku vůbec není zřejmé.) Jsem přesvědčená o tom, že jsme - obecně - špatně vychováváni. Zatímco tatínkové/synové se válejí u televize, čtou noviny, knížky, věnují se svým zálibám, maminky/dcery makaj v kuchyni a udržují domácnost. Pak mají dcery dojem, že zkrátka musí zajišťovat chod domácnosti a péči o děti, zatímco jejich partneři odchází do hospod a na hokej, to v lepším případě, nebo se rovnou válí doma na gauči. Někdo se tu zmiňoval, že nezná žádného muže ze svého okolí, který by doma nepomáhal. Velmi té diskutující závidím. Já mám tedy rozhodně úplně opačnou zkušenost. A jenom doufám, že ten nechutný model svojí výchovou nepřenesu také na svoje děti..
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 14:36:32)
POMÁHAL?
Sorry, ale když někde bydlím, tak tam snad s ničím NEPOMÁHÁM. Pomáhat můžu sousedovi. ;)
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 14:37:38)
Svatá pravda!
Odpovědět
 & 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 14:39:43)
Bravad,

mozna, ze nekteri takovy jsou. Ale proc vlizt s takovym chlapem DOBROVOLNE do chomoutu. To nechapu. Proc se sikovna, schopna, mlada holka s nekym takovym spokoji?
Odpovědět
 bravad 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 14:54:48)
Ahoj H&M, to já teda také nevím.
Odpovědět
 tinas 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 14:44:02)
Bravad,
nesouhlasím.
Jistě jsou omezený,sebestředný paka co si myslí,že ženská patří akorát k plotně a do postele,ale jsou taky chlapi co to maji v hlavě srovnaný a hledají do života partnera a ne služku. Záleží jenom na nás jaký týpek si vybereme. Můj manžel měl doma klasický mamahotel,ale i přes to se dokáže postrat o chod domácnosti i o děti. Jistě neumí vařit omáčky a perfektně žehlit košile,ale udělat minutku,nebo obstarat základní věci v domácnosti zvládne dobře. Práci,která je doma rozhodně nebere jako samozřejmost a ví co všechno musím dělat,aby to jakž takž fungovalo. Syn je odmalička vedený k tomu,aby si svůj bordýlek uklízel sám stejně jako dcera. Nemá žádné extra buřty jenom,protože je chlap!!! Nechci z něj vychovat výše zmiňovaný pako a rozhodně se nechystám mu dlouhodobě poskytovat mamahotel. Obě děti vědí,že práce se sama neudělá i když je fakt,že zatím jim to uklízení v pokojíčku moc nejde,že jsem jako dráb. Opakování je matka moudrosti,tak jim snad taky jednou dojde,že je lepší dávat hračky zpět na původní místo,než každý den dostávat sprďáka za bordel v pokojíčku. :-) A taky snad pochopí,že maminka rozhodně není jejich služka a uklízet to za ně nebude.:-DR^
Odpovědět
 bravad 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 15:08:07)
Já myslím, že to co popisuješ, vůbec neodporuje tomu, co jsem psala já. Vlastně bych řekla, že tím, jak to u vás chodí potvrzuješ to, co se snažím říct. O žádných pacích, co považují ženu za služku jsem se ani slůvkem nezmínila (ostatně ani autorka článku o ničem takovém nepíše - jenom si stěžuje na svého miláčka, který je ve svých 30ti letech stále ještě malé miminko). Jenom jsem kritizovala to, jak jsme (my všichni - prostě obecně) byli vychováváni. Je pochopitelné, že takové nezdravé stereotypy chování si do svých vztahů přinášíme a je celkem časté, že s tím nejsme spokojeni a snažíme se to změnit a že je to pěkná fuška. To že, se ti daří tvým dětem onen nevhodný výchovný model dále nepředávat, si zaslouží gratulaci (upřímnou). Já se sama ještě něčím podobným nemůžu pochlubit, protože mám doma malého kojence (a ten si po sobě ještě hračky sám neuklidí, i kdybych to stokrát chtěla:-) ).
Odpovědět
 bravad 


Re: Ještě jsem chtěla dodat - sorry, zapoměla jsem 

(9.6.2008 15:14:03)
Můj manžel se v současnosti taky postará o domácnost, je-li třeba. Leč k tomuto stavu vedla cesta mocně posetá trny.
Odpovědět
 tinas 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 15:20:50)
Bravad,
vycházím z toho,že každý si k tobě dovolí jenom tolik kolik mu dovolíš ty!

Zásadou číslo jedna je pro mě rovnocenný partnerský vztah,kde nemusím řešit co,kdo doma udělá a čí je to práce. Ono ve kvalitním vztahu taky asi nejde o to,kdo co dělá,ale jestli pracujete společně pro to,aby vám to doma klapalo. Pokud lidi netáhnou za jeden provaz společně asi nemá cenu v takovém vztahu setrvávat. Já prostě nehodlám nesmyslně soupeřit o to,kdo doma nosí kalhoty. Docela ráda tuhle roli nechám manželovi,protože vím,že jsem pro něj rovnocený partner a ne jeho služka. Já ráda něco udělám pro něj a on rád dělá něco pro mě.


často,když tu čtu nějaké články si říkám,sakra proč si to ty holky nechají líbit. Fakt nevím,ale rozhodně to nechápu. Nikdy bych chlapovi neposluhovala jehom,protože je chlap! Jenomže s emnou je to asi těžký jsem tvrdohlavá a neposlušná. Ve vteřině,kdy bych ucítila nějaké přitažení opratí postavila bych se tvrdě na odpor.
:-D:-D
Odpovědět
 MirkaEyrová 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 22:40:15)
Tinas, když tak čtu Tvoji poznámku o "extra buřtech" pro syna, tak se mi vybavila úplně doslovná situace - moje vlastní máma poukazovala na to, že (mému) manželovi mám dát jako prvnímu, a navíc to nejlepší sousto (stehýnko z kuřete). Už sama svým postojem mi dává najevo, jak jsme my ženy méněcenné :(:-© Sakra, já chci taky stehno!!! :(;). Budiž jí ale přičteno ke cti, že svého syna táhla k domácím pracím obdobně jako i mě - válel těsto na nudle například ~k~. Ale když mluví o tom, jak to chodí v bráchově rodině, tak cítím ten osten - "no, je pěkně vycepovanej; hned si po sobě jde omýt hrnek"... Žárlí, holka, žárlí ~k~.
Odpovědět
 MirkaEyrová 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 22:41:48)
...jéžiši, dneska se fakt úúúžasně soustředím. Samozřejmě že mám dát manželovi jako prvnímu = servírovat oběd ;)
Odpovědět
 Lisa 
  • 

Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 15:52:24)
Muži se takhle chovat rozhodně nemusí - můj manžel dře v práci jako kůň, doma pracuje taky, a to včetně úklidu, vytírání a nádobí, kdykoliv něco dělá, tak k tomu bere synky, aby se taky nestyděli přiložit ruku k dílu, a netváří se, jako že mi dělá milost. Když chce vyrazit s někým ven, tak to projedná a jde, když chci vyrazit já s někým ven, tak to projednám a jdu. Práci nedělíme na Moje a Tvoje ale na Hotovo a Zbývá udělat. A stejně tak, když si jeden nebo druhý potřebuje odpočinout, tak si bez pocitu viny vůči druhému, právě něco dělajícímu, odpočine.
Odpovědět
 Lusika 
  • 

rozdělení domácích prací 

(10.6.2008 21:08:35)
Ahoj,
nám na předmanželské přípravě říkali, že od okamžiku, kdy se manželé sejdou doma, ať z práce nebo z pískoviště s ratolestmi, dělí se domácí práce napůl.
U nás to tak není a zřejmě nikdy nebude. Já to tedy nevzdávám a zřejmě mě čeká dlouhá cesta. Když jsme se s manželem seznámili, klidně např. uvařil kafe jen pro sebe. Teď se automaticky ptá, zda chci taky kafe. A o práce se často dělíme, ovšem ne spravedlivě. Já tu těžší, on tu lehčí. Nevím, asi je to stylem výchovy, u nich je muž hýčkaný nešika co akorát nosí výplatu.
Lusika
Odpovědět
 petishee 


Re: Poslední dodatek 

(9.6.2008 16:49:55)
"Byl postesknutím, jak je těžké vysvětlit muži, proč "nedávat lžičku do odkapávače kulatým dolu""

A proč že se to vlastně nemá dělat? Možná jsem teď ze sebe udělala špatnou manželku, (já totiž dávám všechny příbory do odkapávače "kulatým dolů";) ale nad tímto jsem nikdy nepřemýšlela. Nebo možná proto mám spokojené manželství - protože neřeším takovéto kraviny ~j~
Odpovědět
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Poslední dodatek 

(10.6.2008 18:57:03)
bych spíš řekla liší se představy tvoje a těch blbců, co s nima žiješ, nikoliv normálních mužů a normálních žen.
jinak když se tak stále vzděláváš, tak si ježkovy voči třeba přečti párk knížek o partnertví, třeba se dovíš něco o tom, že takhle se litovat nikam nevede.
Odpovědět
 Tatchud 29 let, syn 2roky+3měsíce 
  • 

Re: Poslední dodatek 

(11.6.2008 8:32:11)
Jsem chlap a popravdě můžu říct, že ty zmiňované mamahotely jsou vesměs doménou městských "chlapáků" - je tam spousta zábavy kolem, starosti o barák nikdy žádný neměli, víceméně od dětství nuda a možnost zapřažení do práce (sekání trávy, dělání dříví, starost např. o králíky atd.) - no a teď někoho někoho z týhle letargie a sladkého nicnedělání zkuste vytrhnout. Ale i v panelákách se najdou chlapi, kterým tenhle styl života s ovladačem od televize s 50ti programy a basou piv po ruce naprosto nevyhovuje a utíkají mimo město, kde se i kolem malého baráčku celoročně skoro nezastaví a o televizi ví jen to, že existuje.
Pokud v článku místo slova chlap doplníte slovo žena, platí to samé.
Odpovědět
 Lizzie 


Re: Poslední dodatek 

(11.6.2008 9:22:32)
Tachude,

doménou ,,městských" chlapáků? To bys měl vidět, kolik je na vsích maminčáků - jo,barák sice obstarají, ale maminka vyváří, najednou je jim třicet a furt pěkně doma:)) Z práce na barák, večer večeře od maminky..a běda holce, co se přistěhuje.
Odpovědět
 Tatchud 29 let, syn 2roky+3měsíce 
  • 

Re: Poslední dodatek 

(11.6.2008 13:41:21)
Bydlím teď desátým rokem na vesnici a naštěstí se kolem mne tihle Chlapi nevyskytují. Alespoň já osobně jsem tedy tvrdá palice, která si nenechá moc kecat do života a to v permanentí přítomnosti rodičů nejde. Já vyměnil pohodlí a bezstarostnost za nezávislost na rodičích a s tím spojenou svobodu. Každá sranda sice něco stojí - bydlet u našich tak mám podstatně víc času a peněz pro sebe, ale já bych zpátky neměnil ani náhodou. U ženských to tak neberu, ale každej správnej chlap by se měl osamostatnit - pokud se neumí postarat ani sám o sebe, tak jak se chce potom starat navíc o rodinu?
Odpovědět
 Lizzie 


Re: Poslední dodatek 

(12.6.2008 0:17:52)
To je moc sympatický přístup...,-) Přiznávám, že dosud jsem spíš na takový ty ,,nezávislý, rozlítaný" typy, což se s usedlejším způsobem života moc neslučuje...ale tvůj přístup je (výrazný) bodík k dobru nějaké slečny (jak koukám na nick, tak už asi paní).
Velkou část života jsem strávila v prostředí, kde rodiče ještě v 19 de facto rozhodují za ,,děcka" (naštěstí ne ti moji) a pak se to nějak táhne..jsem za exota, když tak trochu ,,funguju" sama (min. jinde), proto bývám vůči přehnané rodičovské autoritě trochu ostrá...
Ať se daří;)Pokud lze soudit z několika příspěvků, resp. pokud soudím z několika příspěvků, působíš jako schopnej chlap...
Odpovědět
 Mirasol, Neli04, Mája07 


Re: Poslední dodatek 

(18.6.2008 9:20:49)
Už dlouho jsem na rodině nebyla, ale po přečtení tvého článku a některých reakcí na něj, musím reagovat i já. Myslím, že jsem pochopila, co tím vším jsi chtěla říci a na druhou stranu nepochopila reakce některých čtenářek a kritiček. Zdály se mi dost ostré. Taky mě překvapil tvůj nízký věk v ohledu k věcem, které jsi zažila....odhadovala jsem tě tak na minimálně třicet. Chtěla jsem říct, že jsem vdaná, děti mám dvě a manžela jednoho:-D, je to hodný chlap, ale do ideálu má moc daleko. Občas se hádáme o blbosti, občas o věci zásadní. Když mám na něho vztek, tak si ale vzpomenu, že jsou chlapi daleko horší, než on. Nebije mě, nepije, do práce chodí, prkénko dolů dává:-D. Jen občas ty maličkosti, jako, že nechce hlídat děti, nestará se, jak mi je a sex by chtěl 3x denně seprostě někdy nakupí a pak je to šustot;((.
K tobě bych řekla, že bys na nějaký chlapi měla chvíli zapomenout, věnovat se sobě a pak to přijde samo....... ikdyž si myslím, že nikdy ideální. Nikdy to asi nebude tak, jak si malujeme ve svých představách~k~
Odpovědět
 Adda6a 


Ach jo ... 

(9.6.2008 13:25:34)
... co tohle ma spolecneho s nejakym ""udelem zen""? Snad vystiznejsi by bylo ""lidska hloupost nezna meze"" ;-)
Odpovědět
 .vlad. 


začni si vážit seba sama 

(9.6.2008 14:09:12)
Ahoj autorko, jsi určitě bezva a schopná žena. Pro takové týpky, jaké popisuješ, je tě škoda. Zkus si nějakou dobu užívat život sama se sebou, nikoho úporně nehledej. Pokud poznáš svou cenu a budeš si sama sebe dostatečně vážit, pravděpodobně se najde někdo, kdo by si považoval toho, že zrovna s ním chceš být. A pokud ne, taky dobře. Lépe sama, než s nějakým chlapem - pijavicí, který na tobě bude celý život parazitovat.
Odpovědět
 Monča 
  • 

Re: začni si vážit seba sama 

(9.6.2008 14:22:36)
Holky, já jsem zase holka z "mamahotelu", nemusela jsem krom svých zálib doma nic dělat, krom opravdu mála věcí. Ale s přítelem (díky bohu za jeho toleranci) jsem se naučila obstarat domácnost za pár měsíců, prát, žehlit i skládat košile (brrrrr nenávidím) a vařit tak, že se přítel olizuje a chválí, že jsem lepší než má mamka zkušená kuchařka. Možná to někomu příjde divné, ale u nás doma jsme to nemuseli dělat a taky který puberťák by to dobrovolně dělal, že :-)?!
Ale jde se to za pár měsíců naučit a tak jako přítel myje nádobí, pere a uklízí tak to dělám i já. Tak na zahradě stavíme plot spolu a pak si jdem užívat spolu. Nikdo to nemá striktně rozdělené, ale všichni dělají podle potřeby.
Nevím co pak s mamánkem, když tě potká to co mě "už třetí měsíc bliju díky těhotenství" jsem na marodce a občas neschopná cokoliv. Tak holt uvaří a uklidí přítel - má ruce a hlavu.
Odpovědět
 NikaXS 


Taky jedna 

(9.6.2008 15:38:30)
Muj pribeh tu nektere z vas urcite znaji. Taky jsem to s partnerem v zivote zrovna nevyhrala...

Autorky bych se rada zastala, podle toho, jakym stylem pise (vyjadrovani, bez gramatickych chyb...), to vypada, ze je inteligentni zenska. Myslim, ze i pres nepriznive okolnosti (brzky odchod od rodicu, dluhy apod.) nerezignovala a vzala zivot do svych rukou. To je vec, za kterou ji obdivuju.
Odpovědět
 ZuziP 


Re: Taky jedna 

(11.6.2008 2:40:25)
vzala zivot do svych rukou? ~g~
Odpovědět
 Janička 
  • 

Zkus to z opačného konce 

(12.6.2008 20:16:06)
Mám kamarádku, která je v bledě modrém to samé co ty. Přitahuješ stále stejný typ chlapů, protože zřejmě působíš na své okolí dojmem - všechno zařídím, můžeš se na mě spolehnout. Proto se na tebe lepí taková individua. Dovol druhým lidem, aby někdy něco zařídili za tebe, aby si tě hýčkali a rozmazlovali. Myslím si, že proto tě rodiče také "vyhodili". Zkrátka jsi jim nedovolila, aby ti poradili nebo pomohli a oni to brali jako nevděk. Jsi moc hodná a obětavá holka, ale zkus nejenom dávat, ale i brát a aspoň část své drahocenné energie věnovat sama sobě.
Odpovědět
 Lizzie 


Jde mi z toho mráz po zádech... 

(9.6.2008 15:28:58)
...zvlášť při představě, že jsi jen o kousek starší než já. Tolik zkušeností a karambolů s chlapama. Nebudu tě soudit, to mi jednak nepřísluší a navíc přístup tvé rodiny taky nebyl zrovna fajn...snad jen to, co už tu padlo. Važ si sebe sama, hodně štěstí...a na ty chlapi zas až tolik nespoléhej.
Odpovědět
 SnowWhite 


Obsah článku bych viděla jinde 

(9.6.2008 17:28:09)
Musím říct, že po shlédnutí diskuse mi spíše připadá, že článek je podivná snůška nesmyslů a stížností na něco, co vlastně nevím co by mělo jaksi být. Pojala jsem podezdření, že autorka prostě chtěla napsat článek a postesknout si jaká je ona chudinka. Což patrně je, z mého pohledu víceméně vlastní vinou. Co mě však zaráží jsou její poměrně ostré reakce na ohlasy na článek, snaha o ironii apod.
Co se jejích poznatků týče - nemám ideálního partnera (děkuje, že se zde vyskytují i ženy bez ideálních partnerů), ale co nabízím já, abych toho ideálního vehementně vyžadovala? Navíc nejsou jen muži zhýčkaní svými matkami - nesnáším výraz mamahotel - v tom přece mohou vyrůstat a nezřídka vyrůstají i ženy. Přičítám vše jen věku - ve 24 letech nemá patřičný nadhled a její snaha o paušalizaci vyšla dost naplano.
Neříkám, že chlapi jsou všichni úžasní, mám pocit, že žádný není 100% času úžasný, ale tento článek nevyjadřuje vůbec nic -nenašla jsem v něm jedinou myšlenku, která by stála za to se jí dále zabývat. To už snad radši o porodech na poli či nedostatcích zdravotního systému a jak nás škube stát - či jak škubeme my jej :-)
Odpovědět
 Linda 
  • 

Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 19:41:36)
Ač jsem sama ve vztahu docela spokojená (to "docela" znamená, že ze svých požadavků jsem taky musela podstatně slevit a dávno jsem sundala růžové zamilované brýle), ale! Když vezmeme v úvahu statistiku, že každé druhé manželství se rozvádí. Když kolem sebe vidím spoustu žen s malým dítětem či dětmi, které manželé opustili, musím opravdu konstatovat, že chlapi jsou parchanti a hlavní tíha starosti o rodinný krb stále leží na ženách. Všem z Vás, které tady píšou, jak dobře si chlapy vybraly, blahopřeju. Ale většinou jsme tady mladé mámy od malých dětí, takže na hodnocení výběru partnera je fakt moooc brzo. Radši bych to shrnula, až nám bude tak 50-60 let, jak jsme si která vybrala. A docela mě štve, jak autorce vyčítáte, že si blbě vybírá - ano, je to tak, ale i já mám pocit, že chlapi jsou nejdřív nezralí a pak zadaní, nebo divní...
Odpovědět
 Líza 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 20:00:22)
Lindo, to není moc zářivej úsudek, že chlapi jsou mizerové, protože se rozvádí tolik manželství. To bys totiž nejdřív musela mít přesný procento manželství, který se rozváděj kvůli chlapům.
A já viděla už ledacos. Viděla jsem ženské, které odkráčely za hlasem svého srdce i s dětma. Viděla jsem chlapy, kteří nebyli své hvězdě dost dobří, protože nevydělávali 60, ale jen 30 tisíc, a nejezdili ve Volvu, ale ve Škodovce. Viděla jsem vztahy, kde tak dlouho každá hádka o prkotinu končila okázalým skákáním z okna té partnerky, že chlap udělal to nejlepší, co mohl, když vypadl.
Jasně, jsou i chlapi, kteří jsou nezodpovědní mizerové. Ale pro svoje tvrzení, že to je typická mužská vlastnost, jsi nepředložila jediný důkaz.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Chlapi jsou parchanti 

(10.6.2008 7:49:47)
Taky bych to neviděla tak jednoznačně. Znám muže, kteří jsou č****i a stejně tak znám ženy, které samy způsobily rozpad rodiny a mluvit se o nich slušně taky nedá.
Kamarádku opustil manžel s tím, že si děti představoval trochu jinak (nejlépe s knoflíkem na vypínání) a že jí drží palce, aby to nějak zvládla, děti vidět nechce a jen tak mimochodem platit jí taky nebude. Je jasné, že tady je ten muž na nakopání do zadnice.
Oproti tomu jiná kamarádka mi každý čtvrtek dávala na hlídání dceru, s tím že chodí na angličtinu, dceru si vyzvedával její manžel. Po půl roce se zjistilo, že na žádnou angličtinu nechodí, za to chodí k sousedovi o patro níž a rozhodla se tam i přestěhovat, dceru si prý může nechat manžel, protože je beztak celá po něm.


Odpovědět
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 20:14:19)
Souhlasim s tim ze chlapi jsou parchanti 1. tridy.To muzi jsou neverni,lzou a delaji si co chci doma sotva hnou prstem
A zena?ta je obetava co je verna jak pes,vari,uklizi,stara se o deti a musi se smirit s ranami od pritele ci manzela.
Koneckoncu jsou to muzi kdo pachaji domaci nasili a zeny zoufale od nich utikaji,muzi znasilnuji,muzi doma nic nedelaji,muzi lzou a podvadi.
Chlap kdyz podvede manzelku lidi odsoudi manzelku ze mela byt zticha a obetovat se.
Kdyz podvede zena MUZ je chudak ktery ma pravo na rozvod a zase muze za vsechno zena ktera je okamzite devkou
Muz kdyz bije zenu nic se nedeje ma na to pry pravo,zenA kdyz da muzi facku muz nje bity zenou a zase je chudak.....muzi nejsou dobri muzi nebo bych chtela videt muze ktery nikdy nebyl neverny a nikdy nelhal,nikdy neuhodil,a pomahal doma-takovy neexistuje!!!
Odpovědět
 SnowWhite 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 20:25:50)
Ze by dalsi svetice? Vy musite byt damy naprosto dokonale! Preji Vam abyste potkaly muze jez nebude ubozak, dokaze zabezpecit rodinu a jeste vas nosi na rukou, venuje se detem, nelže, nebot je to Mirek Dusin, svou vizazi obluzuje na prvni pohled, ale nikdy toho nezneuzije, nebot ma oci jen a jen pro vas. Vy musite byt krasavice dokonale, sectele, moudre, trpelive a laskurozdavajici. Chtela bych vazne videt, co za vztekla, zarmoucena a zatrpkla kostata se pod vasimi nicky skryva.
Odpovědět
 Teraza Horáková 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 20:28:25)
Aničko, ty musíš být strašně zklamaná? Někdo Ti hodně ublížil??

Chlapi dovedou být úžasní. Manželé, přátelé, tátové..... pravda, znám jich málo, ale existujou :-D
Odpovědět
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 21:06:52)
v zivote co vim jsem nepotkala kluka co by byl verny a nikdy nepodvedl.
To jen spousta zen zije v iluzi jaky maji dokonaly manzelstvi ci vztah a pritom si on suka jinde.
Jeden par meli pred svatbou a mluvili o miminku ona verna jak pes on uz jeden rok mel stalou milenku a mam pokracovat?Vzala si ho a zije v krasne iluzi lec lzive a takovych chlapu co maji milenky a zeni se je spousta.
Za svuj kratky zivot temer 22 let jsem intimne poznala 11 muzu a muzu rict ze ani jeden nema v umyslu se ozenit a byt verny.statistika je kruta 48 procent muzu meli sex s jinou i kdyz meli manzelku ci partnerku a tech dalsich 52 procent byli neverni predtim s jinou,jo jsem zklamana hodne mam dite a jsem sama a vim ze muzi jsou hnusni.
Odpovědět
 Teraza Horáková 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 21:17:00)
Ančo 22 let a 11 mužů intimně???

Jsem nechutně staromódní..... ale když vezmu statisticky počet žen a počet mužů - tý jo, chlapů je málo, asi sis občas nějakýho musela vypůjčit, že jo....:-D

p.s. ne, nic proti tomu, to byl ftip
Odpovědět
 Teraza Horáková 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 21:17:49)
Ančo 22 let a 11 mužů intimně???

Jsem nechutně staromódní..... ale když vezmu statisticky počet žen a počet mužů - tý jo, chlapů je málo, asi sis občas nějakýho musela vypůjčit, že jo....:-D

p.s. ne, nic proti tomu, pokud to nebyl ten můj, to byl ftip

jinak znám i pár věrných mužů
Odpovědět
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 21:22:24)
A kolik znas tech vernych oproti nevernym?Mohla bys mi tu napsat ten pomer prosim protoze myslim ze to bude 1000 ku1
Ted jsem sama a s malym chlapeckem a uz nikoho nehledam protoze je mi takhle lip
Odpovědět
 Teraza Horáková 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 21:51:42)
1 : 1000 fakt netuším, 1000 chlapů prostě neznám..... ono taky záleží na tom, jak se ve vztahu chováš Ty a nemyslím tím sexuálně (p.s. na tohle rozhodně patent nemám, jen mne překvapil ten počet, jak jsem psala - jsem fakt staromódní).

Mám pár kamarádů a ti mají kamarády (a to jsou kamarádi mého muže a chlapi jsou většinou chlubiví). Takže buď existují, o kterých jsem se to nedozvěděla, nebo dávají přednost jiným zábavám.

Jo. P.S. taky jsem si napoprvé tvrdě nabila kokos.....jenomže život ve 24 nebo ve 25-ti a leckdy i později prostě nekončí...

Tak si zkus všímat normálních mužských a nejen těch "lamačů"
Odpovědět
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 21:59:02)
No jo jenze jak jsem zjistila kdyz ma muz dite zenam to nevadi ale naopak uz ano.
mam dite rok a pul stareho Filipka a s ditetem se chlap hleda tezko.
Ja jsem ve vztazich radikalni ale az pozde a jednim jsem byla skoro tri roky skoncilo to v momente kdy mne uhodil a s otcem ditete jsem se rozesla v momente kdy mi sebral penize...ja si proste nenecham srat na hlavu a v tom je asi ten zasadnï problem,,umim se obetovat odpustit 1!!!ulet ale delat nekomu sluzku,mlatit se nebo urazet a podvadet se nenecham a jen bohuzel musim riczt ze mam sanci jen u techto typu..
Mimojine jsou 14 co jich meli 20 a vice
Odpovědět
 MirkaEyrová 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 22:18:56)
Ančo, jenže oni opravdu existují chlapi, kteří ženu neuhodí, neukradnou jí peníze, a představ si, dokonce jsou schopní s dítětem třeba udělat úkoly nebo mu dát večeři.

A ano, zajísté ne každý chlap půjde do vztahu s mámou dítěte (a když už půjde, tak zase bacha, aby svého postavení nezneužíval vůči dítěti, to by mělo mít přednost), ale zase je o něco pravděpodobnější, že se ukáže, jaký teda má vztah k dětem.
Odpovědět
 Teraza Horáková 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 22:41:28)
Anči, v tomhle jsem fakt staromódní.... Nevěřím, že ti stačí takový chlap, ale moje kritéria se z "frajerů a namistrovanejch borců" roky změnila na obyčejný mužský, co uměj dát najevo city, komunikovat, jasně, že se mi musejí líbit a já se musím líbit jim.

Myslím, že chlap, kterého mám doma, je super, myslím, že nás má všechny moc rád, je to táta, kamarád, přítel, milenec a ještě ho vychválím - líbí se i jiným ženským, takže je prostě pěknej :-)))

Třeba to, aby nás finančně zajistil, nebyl úplně můj požadavek, nehledala jsem muže úspěšného ve své vlastní kariéře, ale obecně je to určitě dobrý požadavek.

ještě v jedné věci se pleteš, mnoho žen nedokáže přijmout partnerovy děti.... pár z nich znám osobně. Můj muž je taky má, krom toho, že jsou fajn, tak se vzájemně tolerujeme, protože máme všichni rádi jeho. Ale pravda, sám tvrdí, že je sobec, že neví, jak by ustál dítě ne zcela vlastní... myslím, že by to zvládl, ale za něho to prohlásit nemůžu.

Myslím ale, že je hodně mužů, kterým by to vůbec nevadilo.
Odpovědět
 Jíťa 
  • 

Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 22:57:12)
Taky si myslím, že většině mužů dítě/děti nevadí. Snad jen těm, co ještě nejsou na rodinu připravení a chtějí si především s partnerkou užívat.
Odpovědět
 Jíťa druhá 
  • 

Re: Chlapi jsou parchanti 

(11.6.2008 12:10:02)
Pozdě,ale přece: Musím potvrdit, že cizí děti chlapům nevadí. Měla jsem syna mladá a zůstala jsem s ním sama. A zájem o mě, resp. o nás byl tak velký, že jsem žasla. Nejenže se velmi ochotně nabízeli všichni kamarádi, u kterých bych podobné návrhy rozhodně nečekala, ale stále přibývali další. Dokonce mě pár chlapů oslovilo v metru, jestli nesháním tatínka.. Neříkám, že pořídit si dítě je dobrý způsob, jak někoho sbalit, ale není to taková překážka. Teď už mám přítele a máme druhé dítě a rozhodně nemám pocit, že by to "své" upřednostňoval (někdy spíš naopak, přeci jen s tím starším to líp umí).
Odpovědět
 Jíťa 
  • 

Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 22:57:52)
Taky si myslím, že většině mužů dítě/děti nevadí. Snad jen těm, co ještě nejsou na rodinu připravení a chtějí si především s partnerkou užívat.
Odpovědět
 Teraza Horáková 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 23:13:58)
Jíťo...fakt nevím, můj muž to bral tak, že budeme mít spolu děti, a on měl z prvního manželství docela velké. Myslím, že kdybych měla cvrčka doma, taky by to pojal, nebo by do toho vztahu vůbec nešel.... protože to je osůbka, o které bych se zmínila na první schůzce.

A ty osůbky mám doma dvě.... přesto si nemyslím, že bych i ve svém věku (a to je mi o dost víc, než Anni), byla bez šanci.

Otázka je, co hledáme... Kdyby se totiž u nás něco semlelo (doufám, že ne), asi bych hledala spíš kamaráda, přítele a milence, ale ne tátu těm našim výrostkům, i když, kdo ví? Pro mne je to teď úplně nepředstavitelné, stát se ale může cokoliv.
Odpovědět
 Jíťa 
  • 

Re: Chlapi jsou parchanti 

(10.6.2008 10:11:48)
A já jsem snad psala něco jiného? Já říkám, že většině chlapů děti nevadí - aspoň si to myslím.
Ti, kterým děti vadí, jsou stejně nějakým způsobem problémoví a opět dle mého názoru, nepřipravení na rodinu. V tom případě je snad i dobře, že to dají včas jasně najevo, nebo dokonce ze vztahu vycouvají.
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Ančo Ančo, 

(9.6.2008 21:48:03)
ty se nevdáš... ;)
Odpovědět
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Ančo Ančo, 

(9.6.2008 21:50:26)
Tak s tim ze se nevdam jsem se uz smirila kdyz jsem zustala sama s synem protoze jeho tatinka jsem musela vykopnout.smirit se stim ze jsem v necelych 22 letech zustala na ocet je tezke ale da se stim zit kdyz vzpomenu ze bych zila v iluzi tak radsi krutou realitu a sama
Odpovědět
 zuni 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(10.6.2008 10:21:02)
Ančo, možná se mi ty a nejen ty vysměješ, ale já poznala za život 11x méně mužů než ty a po půl roce jsme se vzali, Opravdu myslíš vážně tvrzení, že pokud máš náturu na to poznat intimně jedenáct mužů ve 22, což je zřejmě každý ten vztah s mužem kratší než jeden rok, že máš nějakou touhu po svatbě?? Tímto chováním spíš dáváš najevo (i těm mužům, to oni vycítí), že ti jde jen o postel. Rv
Odpovědět
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(10.6.2008 11:02:08)
nE NIKOMU SE VYSMIVAT NEBUDU.ted je to uz stejne jedno protoze od ty doby co mam Filipka zadny chlap mne nebalil.....mela jsem od te doby tri znamosti jeden mi rekl ze nechce holku s deckem druhymu slo jen o sey a ten treti zmizel po Anglicku takze jsem vztahy vzdala a budes se divit uz rok jsem bez sexu takze nejsem typ co jde do baru a najde tam lasku na jednu noc.vetsina mych znamosti trvala pres mesic a dva vztahy byly delsi.
Vidis ty mas Velke stesti kdyz si ho nasla na poprve
Odpovědět
 zuni 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(10.6.2008 14:15:02)
já mám hlavně štěstí že mám dost rozumu a nelezu s každým po měsíci do postele, promiň mou upřímnost
Odpovědět
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(10.6.2008 15:31:46)
HM MYSLI SI CO CHCES fILIPKA ROZHODNE MAM ZE VZTAHU A NE Z MESICNI ZNAMOSTI A KURVA TAKY ROZHODNE NEJSEM
Odpovědět
 Jíťa 
  • 

Re: Chlapi jsou parchanti 

(10.6.2008 15:57:31)
Á jedna madam dokonalá! Které se nikdy nestalo, že by prostě třebas jen ujela. Ani jednou?!

Jak dlouho je potřeba podle tebe znát chlapa, aby bylo správné a rozumné se s ním vyspat?

Kdysi jsem v jakémsi románě četla jakýsi kodex, co může dívka dovolit a kdy. Bylo to ve stylu:
na 1. schůzce jen držet se za ruce a jediná pusa na rozloučenou
2. schůzka můžou se líbat
3. může dovolit nechat se hladit přes šaty
... a tak podobně to pokračovalo.
Odpovědět
 zuni 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(10.6.2008 16:14:39)
nojo, asi to znělo hnusně.
Ale ty kecy Anči, která nadává na určitý druh chlapů, ale stylem "házím všechny do jednoho pytle", a nakonec z ní vyleze že je stejná jako ti, na které nadává, to je prostě moc.
Odpovědět
 Jíťa 
  • 

Re: Chlapi jsou parchanti 

(10.6.2008 16:40:53)
Kdo ví, co ji trápí. Taky jsem měla takový černý období, kdy jsem chlapa nechtěla ani vidět. A taky tomu předcházelo pár takových podivných vztahů-nevztahů, když jsem si chtěla po rozvodu něco dokázat. Takže její názor na muže celkem chápu. Ono až to, co ji bolí, přebolí, tak se možná bude divit, jak mohla takový hlouposti psát i dělat.
Alespoň mě to časem přešlo.
Odpovědět
 Líza 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 20:28:47)
Ančo, nevidíš si na špičku nosu a jsi naprosto mimo realitu.
Odpovědět
 Sára,8-ti měsíční dcera 
  • 

Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 20:34:13)
Aničko,myslím,že to vidíš až moc pesimisticky,ale přiznám se,že NEZNÁM jediného muže,který by alespoň jednou nebyl nevěrný.A věrných žen znám spousty.Naše smůla.
Odpovědět
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Chlapi jsou parchanti 

(10.6.2008 19:08:18)
já znám řadu mužů, kteří nikdy nebyli nevěrní. asi mám divný kamarády a divnýho manžela.
Odpovědět
 zuni 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(10.6.2008 10:16:53)
ANCA21, to ti někdo musel dlouho vymývat mozek, že jsi těm svým řečem uvěřila a zdá se, že je myslíš vážně. Nebo je to zdařilá parodie, to je taky docela reálná možnost.
Odpovědět
 Betull 


Re: Chlapi NEjsou parchanti 

(10.6.2008 11:34:48)
ne? tak ja mam jednoho takovyho doma.
Odpovědět
 MirkaEyrová 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(10.6.2008 19:12:42)
Ančo, MŮJ muž nepodvádí, nelže, nebije mne, nekrade, dělá v domácnosti nebo i v péči o syna, co je třeba. Hledej, třeba takového najdeš taky.
Odpovědět
 ZuziP 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(11.6.2008 2:42:49)
Anco a rozmyslala si uz nad tym, kto asi za to moze, ze takeho chlapa nepoznas?
Odpovědět
 Jíťa 
  • 

Re: Chlapi jsou parchanti 

(9.6.2008 21:26:02)
Pokud se manželství rozpadne, je obvykle vina obou dvou, jak muže tak ženy.

Podle některých příspěvků mám spíš dojem, že za rozvody nesou více vinu ženy svým chováním. Neustále od mužů něco chtějí a domnívají se, že v rovnoprávném vztahu mají právo žádat cokoliv. Jenže v rovnoprávném vztahu mají i muži právo něco žádat! Důležité je najít tu správnou rovnováhu: Já můžu vyjít vstříc v jednom a on mě zase v něčem jiném.
Odpovědět
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(11.6.2008 17:49:00)
Ach jo tak ty davas vinu za rozvod zenam???A jsi normalni.Je jasny ze vinu za rozvod z 75 procent nesou muzi.Zeny ocekavaji vernost,uprimnost,ohleduplnost,ze chlap bude pracovat,nebude mlatit ji a nebude pit a bude pomahat doma.Bohuzel muzi jsou takovi omezenci ze to nedokazou a jsou to oni kdo si uzivaji a jejich zeny zatim doma jen uklizi a staraji se doma a v tom rovnopravnost nevidim!!
Odpovědět
 Líza 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(11.6.2008 18:38:30)
Ančo, omezení nejsou muži, ale tvůj názor na ně. A to, že v 75% případů můžou za rozvod, jsi sebrala kde prosímtě?
Muži bezpochyby vstupují taky do manželství s očekáváním toho, že jim bude partnerka věrná, že je podrží v nepohodě, že se nebude chovat jako hystericky, vyčítat málo peněz nebo málo času, že jim nebude nevěrná. Všichni lidi vstupují do manželství s nějakými očekáváními. Ale podobně jako u autorky - pokud ses dosud v životě zblízka setkala jen s psychopaty, měla by ses zamyslet nad tím, co je v nepořádku s tím, jaké lidi si vybíráš.
Odpovědět
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(11.6.2008 20:27:43)
Fakta jsou ze s zmuzu co biji zenu by bylo druhe mesto a z muzu co podvadi dve Prahy.
bylo to tak vzdycky zeny se obetovali,doma muzum delali sluzky nikdy nebyly neverny dokonce snima museli spat i kdyz nechteli a muzi?
Ti vzdycky ale vzdycky meli milenky a doma cekali dokonaly servis.
Prej zenska by mela byt vdecna kdyz nezustane sama a muz bere za samozrejmost ze mu bude verna a poslusna a pokud treba se zena nenecha mlatit ci podvadet rozbila rodinu a mela byt zticha.
Muz odejde s milenkou na vine je zase zena a tak bych mohla pokracovat dal.
Spis bych rekla probudte se ze sna mnohe z vas uz byli podvedeni a v zivote se to nedozvite.....realita ke kruta
Odpovědět
 Teraza Horáková 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(11.6.2008 22:51:40)
Ančo, a tyhle bláboly Ti naimplantoval do hlavy kdo????

že musíš být vděčná, když Tě chlap nebije, nezahýbá a bla bla bla.... žiješ na malé vesnici??? Vyrostla jsi v tom?
Odpovědět
 zdenek75 


Re: Chlapi jsou parchanti 

(21.6.2008 10:23:35)
Anco Anco .. jenom doufam, ze ten splin nepreneses na maleho
Odpovědět
 Lenka 
  • 

Děvče, děvče... 

(9.6.2008 20:22:18)
Moc se snažíš a moc staráš a tyhle problémy si přivozuješ sama. Vybíráš si ve své touze po hnízdění za každou cenu naprosto neperspektivní chlapy - to je i ten současný - rozmazlený mamánek, kterého bys táhla na zádech.
Podle toho, co píšeš, jsi jinak docela šikovná ženská, ale asi s prominutím beznadějně bl.. nebo tak trošku pipka. Nezlob se, že ti to píšu otevřeně, ale být tebou začnu chodit k psychologovi, aby tě rozebral a osvětlil ti, proč si vybíráš neomylně naprostá paka, na kterých pak lpíš a kteří tě využívají.
Vážně chceš za každou cenu zplodit děti...a s takovými chlapy? abys pak zůstala rozvedená samoživitelka? Vážně těch karambolů nemáš dost? Prober se - to myslím v dobrém - něco v tvé psychice je moc špatně.
Protože jsou sice ženské, které sice chtějí za každou cenu jen a jen "hnízdit", ale ty si většinou vyberou dříče, pracovité rodinné typy, kteří rodinu a odpovědnost chtějí a taky se k ní umí postavit.
Ty své známosti, co popisuješ, to není reprezentativní vzorek chlapů, to jsou extrémy.
A ty máš sklony k závisláctví na chlapovi. Než začneš pomýšlet za svatbu a dítě, tak si nejdřív srovnej hlavu a myšlení.
Odpovědět
 Lenka 
  • 

Re: Děvče, děvče... 

(9.6.2008 21:13:31)
Jinak - obecně - česká ženská se musí naučit mít na chlapa stejně vysoké nároky, jako má chlap na ní. A to vede přes sebevědomí a věřím, že dnešní dorůstající děvčata si už dokážou poradit - tedy pokud se nenechají od maminek "zmasírovat" starými vzory chování.
Ono totiž, když česká ženská přestane brát zavděk jakýmkoliv chlapem, který nepije, nezahýbá, ale bude mít na něj vyšší kritéria, chlapi se budou muset postupně změnit, protože by nenašli partnerku. Ale dokud jim válení a nezodpovědnost velká část ženských toleruje, tak s tím nepřestanou.
Upřímně - myslíte si, že ve většině vztahů na západě v dobře situovaných vrstvách by se "ujmul" ve vztahu typický česká taťka v teplácích, věnující se gaučingu a chlastání piva, potažmo často i sekýrování své polovičky? Těžko...tam jsou totiž chlapi vedení už odmala k jinému chování a chování na úrovni od nich ženské očekávají, stejně jako zodpovědný přístup k životu, rodině, domácnosti...


jinak jsem dočetla celou diskusi a myslím si, že si autorka:

budto

a/ dělá svým článkem nehoráznou prču

nebo

b/ žije s růžovými brýlemi a ve snech o "princi na bílém koni" - akorát teda že se jí jako princ zdá každý kolemjdoucí, protože jako malá holka chce honem mimi a mimi a mimi

nebo

c/ má symdrom trpitelky, jak tu někdo psal a chce být v podstatě litována a bahní si v tom...a jakmile jí někdo řekne, že jsou i jiní chlapi, ostře vystartuje...tváří se, že "my ženy to máme těžké", "já jsem chudák, najela jsem si...", ale když jí někdo řekne, že dělá chybu ve výběru, vyvádí jako gumová...takže vlastně je spokojená? není spokojená? se stavem věci...jak říkám syndrom trpitelky jako vyšitý...trpitelka se totiž vždy postaví k věcem tak, jako že nejdou změnit, že se "prostě dějí, prostě je to tak"

a vzdělání s tím nemá co dělat, i docentka může být v určitých věcech fatálně nezralá...ano, možná za to nemůže, protože vzor chování, kdy člověk chce zoufale lásku "odkohokoliv" pochází už zpravidla z vlastní rodiny, kde jí asi nedostal dost /což napovídá to o vyhození rodiči z domu/

takže Míšo, nejlíp najdi odbornou pomoc a srovnej si v hlavě co doopravdy CHCEŠ ...harmonické zázemí, jak tvrdíš? fajn, tak se musíš naučit rozeznat, u kterého chlapa ho můžeš získat a u kterého ne. Když se chceš jet cachtat ve slané vodě, tak přece nezamíříš do Krkonoš, ne?
Odpovědět
 xxx 
  • 

Re: Děvče, děvče... 

(9.6.2008 22:02:39)
Myslím, že D/ je správně.
Autorka si pravděpodobně nese něco v sobě ze své původní rodiny. Jednak je to nízké sebevědomí a k tomu nedostatek lásky a pochopení ze strany rodičů. To je dost zlá kombinace, která zřejmě vede k tomu podivnému výběru partnerů.
Měla jsem to trošku podobné, doma mi neustále matka předhazovala, jak jsem nemožná. K tomu pedantská výchova "rákoskou" => v 18 jsem se nalepila na prvního, kterej mi řekl, jak jsem úžasná a nasliboval hory-doly-černej les...
Po pár životních kotrmelcích jsem zjistila, že si docela dobře vystačím i sama, zařekla se, že chlapa nechci ani vidět a přestala LOVIT. Taky jsem zjistila, že nejsem tak nemožná, jak mi neustále tvrdili, že toho dokážu hodně a v něčem jsem dokonce i lepší než moje matka. Naučila jsem se vážit si sama sebe. Pak se objevil ten pravý... A já věděla, že je takový jaký má být. Neřešila jsem malichernosti (např. jestli dává prkýnko dolů, nebo jestli spí v ponožkách), ale ty důležité věci (nepije, nekouří, je pracovitý, má dobré srdce a miluje mě...)
Odpovědět
 Mili+5 


Mám takového chlapa 

(9.6.2008 20:26:03)
Varanko, snad jen pro zachování naděje ti chci napsat, že já takového chlapa doma mám, není tedy dokonalý, ani já ne, ale o rodinu se vytrvale a svědomitě stará, neutrácí peníze s kamarády nebo po hospodách, je věrný a co je důležité, ačkoliv jsem na něm finančně závislá, neboť jsem si zvolila kariéru maminky, nikdy jsem neměla pocit méněcennosti nebo pocit, že doma nerozhodujeme společně jak o penězích, tak o ostatním. Jsou samozřejmě věci, které nechávám na něm a také věci, které jsou v mé kompetenci. Možná si vybíráš takové muže, protože si neuvědomuješ vlastní velkou hodnotu, ale to je jen takový pohled zvenčí, nemusí být správný. Asi máš pravdu v tom, že muži, kteří se takto chovají, nemilují ženu ale jen sebe, jenže já mám pocit, že na začátku našeho vztahu jsem byli oba s manželem taky docela sobci plní sebelásky, ale snad jsme měli dobrý základ od rodičů nebo co, postupně jsme se změnili. Mě osobně také pomohla víra v Boha, ale to je jen moje osobní zkušenost, nechci ji generalizovat.
Odpovědět
 Pavlína a Brečoun 


Autorko, 

(9.6.2008 20:30:54)
tvůj článek mi připadá jako z předrevolučních dob, kdy se holky houfně vdávaly v 18,19 letech, většinou těhotné a mladé páry začínaly v pokojíku v bytě rodičů, bez peněz, bez toho aby si něco užili, vybudovali, poznali se v krizových situacích(viz Manželské etudy Heleny Třeštíkové). Já jsem byla v tvém věku v prváku na VŠ, šťastná jak blecha! S přítelem jsme několik let žili ve společné domácnosti, až pak svatba a dítě, které jsme si nadělili k 30 narozeninám. Musím říct, že kdyby partner, pil, dělal dluhy, doma se jen válel, jakkoli mě prudil, žila bych radši single bez dětí(ale chce to město, na vesnici je tohle pořád něco "divného";), pokud máš práci, která tě baví, zájmy, přátele, nevidím důvod proč se nervovat s podobnými týpky a řešit ve 24 letech dítě. Můj názor, nechci tě kritizovat, jen nechápu...
Odpovědět
 Linda 
  • 

Já autorku chápu 

(9.6.2008 20:56:00)
Tak já na jednu stranu autorku chápu. To, že někdo si dovede představit spokojený singl život bez dětí, je jeho velkou výhodou ve vztahu k mužům. Jak vyplývá z toho, co píše autorka, ona si takový život představit nedokáže a paradoxně jí to ve vztahu k mužům škodí...Právě proto, že jí na tom moc záleží, dělá ve vztazích příliš velké ústupky. Ale nejsem psycholog a nedokážu jí poradit, co s tím - snad jen popřát štěstí, že jí osud přihraje nějakého toho fajn chlapa...
Odpovědět
 MM, 2 kluci 
  • 

@Autorko: Taky mi přijde... 

(9.6.2008 21:35:25)
... že nějak moc lpíš na tom, mít chlapa "za každou cenu". Ale proč proboha???

OK, chápu že se těšíš až budeš mít rodinu. Dobře, ale je Ti teprve 24, máš takovou spoooouuuuustu času!!! Založení rodiny dnes bývá na pořadu dne tak kolem 30. (nebo i později se nic neděje), a myslím že je to dobře. Do té doby si přece můžeš užívat SVÉHO VLASTNÍHO života, tak jak si ho uděláš: školu resp. práci, přátele, své (byť třeba hodně malé) bydleníčko... a těšit se přitom na to, až tu rodinu budeš jednou mít, a sice s někým s kým to opravdu bude za to stát.

Myslím že období zhruba mezi cca. 20. a 30. rokem by mělo být venováno vlastnímu "rozvoji" - najít a mít ráda "sama sebe" (protože jinak je téměř nemožné později mít opravdu ráda partnera tak aby to fungovalo), přijít na to co chceš, jak chceš žít, a užívat si to.
(Přijde mi, že lidem, kteří tuto fázi přeskočili, často něco chybí a může to pak mít špatný vliv i na vztah.)

Casem přitom uvidíš jaké lidi potkás, kdo je zajímavý, s kým by to bylo třeba i víc než přátelství... Ale nic neukvapuj! Ono to ani nepůsobí moc dobře, když jaksi vyzařuješ že se mermomocí potřebuješ na někoho pověsit. Nepotřebuješ!

Buď potkás chlapa se kterým to opravdu bude ono (a kldině si dej dost času na to, aby sis byla jistá - opravdový chlap, který tě bude mít rád, to pochopí!), nebo holt zatím zůstaneš ještě "sama" (v uvozovkách, protože s přáteli, zajímavou prací a aktivitami člověk vlastně sám není, i když ještě nemá tu rodinu). Furt lepší než s takovými týpky jak o nich píšeš... :-/

Myslím že časem to přijde, ale samo - nejspíš když to budeš nejmíň hledat.

No nic, toť můj názor... Zdraví M.
Odpovědět
 MM, 2 kluci 
  • 

@Autorko: Taky mi přijde... 

(9.6.2008 21:35:59)
... že nějak moc lpíš na tom, mít chlapa "za každou cenu". Ale proč proboha???

OK, chápu že se těšíš až budeš mít rodinu. Dobře, ale je Ti teprve 24, máš takovou spoooouuuuustu času!!! Založení rodiny dnes bývá na pořadu dne tak kolem 30. (nebo i později se nic neděje), a myslím že je to dobře. Do té doby si přece můžeš užívat SVÉHO VLASTNÍHO života, tak jak si ho uděláš: školu resp. práci, přátele, své (byť třeba hodně malé) bydleníčko... a těšit se přitom na to, až tu rodinu budeš jednou mít, a sice s někým s kým to opravdu bude za to stát.

Myslím že období zhruba mezi cca. 20. a 30. rokem by mělo být venováno vlastnímu "rozvoji" - najít a mít ráda "sama sebe" (protože jinak je téměř nemožné později mít opravdu ráda partnera tak aby to fungovalo), přijít na to co chceš, jak chceš žít, a užívat si to.
(Přijde mi, že lidem, kteří tuto fázi přeskočili, často něco chybí a může to pak mít špatný vliv i na vztah.)

Casem přitom uvidíš jaké lidi potkás, kdo je zajímavý, s kým by to bylo třeba i víc než přátelství... Ale nic neukvapuj! Ono to ani nepůsobí moc dobře, když jaksi vyzařuješ že se mermomocí potřebuješ na někoho pověsit. Nepotřebuješ!

Buď potkás chlapa se kterým to opravdu bude ono (a kldině si dej dost času na to, aby sis byla jistá - opravdový chlap, který tě bude mít rád, to pochopí!), nebo holt zatím zůstaneš ještě "sama" (v uvozovkách, protože s přáteli, zajímavou prací a aktivitami člověk vlastně sám není, i když ještě nemá tu rodinu). Furt lepší než s takovými týpky jak o nich píšeš... :-/

Myslím že časem to přijde, ale samo - nejspíš když to budeš nejmíň hledat.

No nic, toť můj názor... Zdraví M.
Odpovědět
 MM, 2 kluci 
  • 

@Autorko: Taky mi přijde... 

(9.6.2008 21:36:29)
... že nějak moc lpíš na tom, mít chlapa "za každou cenu". Ale proč proboha???

OK, chápu že se těšíš až budeš mít rodinu. Dobře, ale je Ti teprve 24, máš takovou spoooouuuuustu času!!! Založení rodiny dnes bývá na pořadu dne tak kolem 30. (nebo i později se nic neděje), a myslím že je to dobře. Do té doby si přece můžeš užívat SVÉHO VLASTNÍHO života, tak jak si ho uděláš: školu resp. práci, přátele, své (byť třeba hodně malé) bydleníčko... a těšit se přitom na to, až tu rodinu budeš jednou mít, a sice s někým s kým to opravdu bude za to stát.

Myslím že období zhruba mezi cca. 20. a 30. rokem by mělo být venováno vlastnímu "rozvoji" - najít a mít ráda "sama sebe" (protože jinak je téměř nemožné později mít opravdu ráda partnera tak aby to fungovalo), přijít na to co chceš, jak chceš žít, a užívat si to.
(Přijde mi, že lidem, kteří tuto fázi přeskočili, často něco chybí a může to pak mít špatný vliv i na vztah.)

Casem přitom uvidíš jaké lidi potkás, kdo je zajímavý, s kým by to bylo třeba i víc než přátelství... Ale nic neukvapuj! Ono to ani nepůsobí moc dobře, když jaksi vyzařuješ že se mermomocí potřebuješ na někoho pověsit. Nepotřebuješ!

Buď potkás chlapa se kterým to opravdu bude ono (a kldině si dej dost času na to, aby sis byla jistá - opravdový chlap, který tě bude mít rád, to pochopí!), nebo holt zatím zůstaneš ještě "sama" (v uvozovkách, protože s přáteli, zajímavou prací a aktivitami člověk vlastně sám není, i když ještě nemá tu rodinu). Furt lepší než s takovými týpky jak o nich píšeš... :-/

Myslím že časem to přijde, ale samo - nejspíš když to budeš nejmíň hledat.

No nic, toť můj názor... Zdraví M.
Odpovědět
 Žerry 
  • 

Víte vy co....? 

(9.6.2008 20:48:08)
....Nazdárek!Chodím do práce,nakupuji,o děti se starám,jsem schopn(.) uvařit,vyprat a vyžehlit.A jsem MUŽ. Jen mé manželce je to stále málo.I k dětem v noci vstávám a přikrývám je,chodím s nimi na toaletu nebo jim dám pít,neboť manželka toho není schopna.Je to ona, kdo je tím hulvátem a rozdmýchávačem 95% hádek.Je hysterická v tom lékařském smyslu, její máma má z tohoto hlediska nějaký klinický záznam, ale manželka se léčit nebude-to je pod její úroveň.Jak asi vypadá její výchova dětí si udělejte obrázek sami....Žerry
Odpovědět
 bravad 


Re: Víte vy co....? 

(9.6.2008 21:31:19)
Jé, to mě mrzí. ;(( Máš recht, jsou i nesnesitelné ženské. Zrovna teď se bude ženit jeden můj známý. Musí. Tu holku znám a toho známého je mi už teď líto. Nechápu, že nevidí jaké monstrum si bere (dobře, není to monstrum, je to jenom sebestředná, sobecká a velmi velmi dominantní žena) a jde do toho.
Odpovědět
 Inka 
  • 

Muži jsou normální 

(9.6.2008 22:37:11)
Lituju ty ženy, co si myslí, že muži jsou parchanti, s takovým názorem na někoho slušného těžko narazí, protože to z nich ta zapšklost čiší. Já mám super manžela, když oškrábe brambory nebo nakrájí zeleninu, tak mi nepomáhá, ale vaříme. Když luxuje, tak mi nepomáhá, ale uklízí v našem bytě. Pmůže mi tchyně, když pošle kastról guláše nebo moje mamka, když se slovy, že jsem bordelář utře prach. I kolegy a kamarády mám prima, těm pošukům se to chce vyhnout a ne si je stěhovat do bytu.
Odpovědět
 Monika 
  • 

Re: Muži jsou normální 

(10.6.2008 0:20:20)
Musim souhlasit. Je docela smutne hazet vsechny muze do jednoho pytle a jeste je nazyvat parchanty. A u nas take manzel nepomaha, ale vykonava cinnosti. :)
Deti zatim nemame, ale myslim si, ze to uz nas po nasem 12-ti letem krkolomnem vztahu nerozhazi. A ne, neni nam 35 ci 40, ale ani ne 30.
Odpovědět
 ZuziP 


Re: Muži jsou normální 

(11.6.2008 2:55:34)
Ty, Inko, je to presne tak. Ono to tak funguje: ak si myslim, ze vsetci muzi su parchanti, tak je to to, co od zivota ocakavam.. a co aj nakoniec dostanem. Je to fakt.
Odpovědět
 věra 2 děti 
  • 

Pro Míšu - Varanku 

(9.6.2008 22:40:52)
Vím o čem píšeš.

Doma se naši rozváděli, chodila jsem od 20 let s klukem o 6 let starším. Když mě bylo kolem 23 let, hrozně mě bralo mít děti. Toužila jsem po nich. Do té doby jsme o tom mluvili, že určitě jednou. Pak řekl, že děti nechce a že jedině na pekáči!? Neschopna slov jsem se probrala a uvědomila si, že s takovým člověkem nemůžu být. Rozcházeli jsme se a znova dávali dokupy. Pak přišel definitivní konec a úplné dno. Hrozně jsem ho milovala.
Pak jsem se rok z toho dostávala. Začala jsem věřit v Boha. Pak jsem chodila ještě s jedním klukem, o dost mladším, ten děti moc chtěl, ale nepřeskočila jiskra u mě. Nebylo to to pravé. Pak bylo pár platonických lásek.
Rok po posledním vztahu jsem si řekla, DOST TRÁPENÍ, kašlu na všecko, je mi 28, když mám být v žívotě sama, tak to tak má být. Začla jsem si užívat, nehledala jsem v davu očima nějakého borce, zkrátka to byl zlom a obrovsky se mi zvedlo sebevědomí. S holkama jsem chodila na zábavy, kašlala jsem na kluky co byli k mání.
A taky jsem si v tu dobu řekla, Bože jestli mě máš rád, tak já bych si představovala kluka, aby byl vyšší než já, hodný, chytrý, pracovitý, VĚRNÝ, chtěl děti, rodiče ho brali, aby měl modrý oči .... atd.
Zní to směšně, dala jsem si požadavek, jaký má mít vlastnosti a jak by měl vypadat.
Asi za tři měsíce jsem se s ním seznámila, dala nás dohromady kamarádka, hned na první schůzce jsem věděla, že to je on. Skoro takový, o jakého jsem si řekla. Vzali jsme se po osmi měsících a za pět měsíců jsme měli miminko a teď máme další.
Chci jen říct, že musíte být chvíli sama a jen takové doporučení: nebrat antikoncepci. Někde jsem četla, že tělo si samo pozná, kdo mu "voní".
Odpovědět
 Petra, 2 roky Peťka 
  • 

pro autorku 

(9.6.2008 23:40:47)
Mně v tvém věku skončil destruktivní vztah a ty před tím nebyly o nic lepší, teď pomalu v pětatřiceti, když se ohlédnu, tak nemůžu uvěřit tomu, co jsem všechno vydržela. Následně jsem byla pět let sama, teď jsem spokojeně vdaná, mám rozkošnou holčičku a moje předchozí vtahy mi pomohly v tom, že jsem si uvědomila, co nejsem ochotna už snášet a dala mi ponaučení o tom, jak se v partnerství chovat, v mém případě tzn. nebýt charitou, ale partnerkou. A teď malá rada ode mě, skonči vztah, který není plně funkční, neboj se, sama nezůstaneš, na miminko máš opravdu dost času a není umění zplodit dítě s nějakým chlapem, ale snaž se mu najít opravdového tátu a sobě spolehlivého partnera. Hlavně se nauč mít ráda sama sebe a nenech si ubližovat, na negativní reakce se vykašly, není těžké být chytrý, eventuelně zlý, každý máme jinou povahu a my holt nejsme ranařky, ale určitě nejsme o to horší. Tobě život v podstatě začíná a tak neházej flintu do žita.
Odpovědět
 MirkaEyrová 


Re: pro autorku 

(9.6.2008 23:48:29)
Ještě bych řekla malé povzbuzení. V sousedství je rodina, kde měli "holky" starší poměrně o dost, než jsem já. Ta mladší se vdala cca kolem 20 až 25 let, dvě děti. Ta starší byla svobodná, pořád sama... a myslelo se, že už sama i zůstane. A vida, ve čtyřiceti si našla partnera, mají rodinku, a - sice s drobnými zdravotními problémy, ale přesto jsou spokojení, pokud vím. Ne že bys musela čekat až do čtyřiceti :-), ale dvacet čtyři ještě není žádnej věk R^.
Odpovědět
 madlenka07 


Re: pro autorku 

(10.6.2008 7:23:23)
Souhlasím s Petrou ve všem,co napsala.
Destruktivní vztahy by se měly ukončit,ale je mnohem lehčí radit ostatním,když jsme něco podobného nezažily(já bohužel ano).
Spousta lidí tady v diskusi nechápe,že existují ženy,které si prostě neumí představit život bez dětí,ale na tom není nic špatného.Někdo se chce věnovat práci,někdo zájmům a někdo prostě dětem.A na tom není nic špatného.Já jsem proto to,abych měla děťátko dělala skoro zázraky a prázdná slova -,,neboj se,ten pravý jednou přijde" mi nikdy moc nepomohla.Ten pravý zatím nepřišel,ale miminko mám a jsem šťastná.Naučila jsem se mít ráda sama sebe a smířila se s tím,že ten pravý možná nepřijde.Nikdy jsem nechodila na LOV,ale mnoho lidí mi to přiřklo,prostě jen proto,že jsem chtěla mít rodinu.Rozhodně to nebylo tak,že jsem chtěla chlapa za každou cenu,ale slýchala jsem to často.A také rady typu,děti si nepořizuj,jsou s nima starosti,já už bych to neudělal(a)...
Takže se na vykašli na všechny lidi,kteří tě za to odsuzují a žij podle svého srdce.Co se má stát to se stane a pokud se máš poučit z toho,že budeš mít dítě s nějakým budižkničemu,tak to tak bude.Já se z toho poučila:-) a teď už vím,že není lehké být sama s dítětem bez muže.Ale přišla jsem si na to sama a snad tuhle zkušenost ve svém životě využiji.Držím moc palce.
Odpovědět
 MirkaEyrová 


Re: pro autorku 

(10.6.2008 8:49:37)
Madlenko, já si taky život bez dětí nedokázala představit. Ba dokonce jsem si nedokázala představit ani to, co je moderní teď, o 10 let později - že se dítě kolem 18, 20 let "osamostatní", tj. najde si samo byt, samo platí energie, samo obstarává svoji domácnost - a jaksi si "užívá" svobodného života. Taky mě to táhlo za "princem mých snů", za rodinou, za dětmi. Ale přesto jsem si dokázala zachovat natolik zdravého rozumu, abych dokázala skončit vztah, který se nevyvíjel tak, jak jsem si myslela, že je správné. Jo, pěkně jsem si zabrečela, protože jsem toho buldu měla už ráda, ale cítila jsem, že TOHLE není to správné, a ten řez jsem udělala.

Prostě HORMONY by neměly zaslepit, měl by člověk pořád nějak přemýšlet, než si vybere.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: pro autorku 

(10.6.2008 8:50:41)
souhlasím.
Odpovědět
 madlenka07 


Re: pro autorku 

(10.6.2008 10:30:41)
Ano,nevyhovující vztah se má ukončit,s tím souhlasím.Ale neuměla jsem a neumím poručit svému mateřskému pudu.Prostě mít dítě byla touha silnější než já.To,že je otec mojí dcerky nevyhovující jsem poznala až když jsem byla v 7.měsíci těhotenství.Ale i kdybych na to přišla 2 hodiny po početí,nic bych neměnila.
Odpovědět
 MirkaEyrová 


Re: pro autorku 

(10.6.2008 15:23:36)
Jo, tak to já si poručila i tomu mateřskýmu pudu. Ve chvíli, kdy jsem pochopila, že nejsem úplně OK s nervíčky, a že sotva zvládám jedno dítě (to jsem ještě netušila, že není OK hlavně to dítě), zakázala jsem si na druhé dítě byť jen myslet. Hodně to bolelo, mateřskej pud se bouřil jak splašenej, probrečela jsem hodně kapesníků, a dlouho jsem se nemohla podívat na kočár s cizím mímem. Ale můj pocit odpovědnosti byl silnější - prostě nechtěla jsem si další dítě pořizovat v situaci, kdy bych měla pocit, že mu nezajistím pozornou a dostačující láskyplnou výchovu. Možná bych to zvládla; ale nechci, aby jakékoliv dítě bylo pokusný králík mých pudů. --- Na stranu druhou, když jsem chtěla první dítě, chodila jsem do práce, ve které jsem byla dost stresovaná, a zatímco jiní v práci ode mě očekávali možná spíš kariérní postup, já jsem zcela nepokrytě dala přednost svým mateřským pudům. A ty mě vedly k rozhodnutí dát vale stresující práci a hledat si něco klidnějšího; a když jsem nenacházela, tak jsme nakonec vysadili antikoncepci ;):-D~s~~s~~s~. Takže dítě je pro mě přednější než kariéra, ale zdraví a pohoda dítěte je přednější než mateřský pud. Dobře stavěný partnerský vztah je pro mě ale základ R^~s~~s~.
Odpovědět
 madlenka07 


Re: pro autorku 

(10.6.2008 19:56:01)
Hezky napsané...já se naštěstí takhle rozhodovat nemusela.Vlastně jse neměla žádný jiný problém než že jsem nemohla otěhotnět.To že je partner jaký je jsem poznala až později...Fakt je,že když už mímo mám,s druhým bych se v tomhle případě také rozhodovala jinak.Protože už nezodpovídám jen sama za sebe,ale i za svou dceru.~s~
Odpovědět
 Jíťa 
  • 

Re: pro autorku 

(10.6.2008 10:38:51)
Taky jsem měla dítě bez muže (rozešli jsme se, když dceři byly 3 měsíce) a dokonce i bez alimentů.
Osobně můžu říct:
1. Pokud máš dítě a k němu i prima tátu, je to fajn.
2. Pokud je dítě to jediné, po čem toužíš, dá se to zařídit. Je to náročné, ale dá se to taky zvládnout.
3. I kdybys už s někým dítě čekala, dneska to není důvod se hned vdávat. Pokud si nejsi partnerem jistá, tak klidně počkej. Ušetří to spoustu problémů v budoucnosti. Já po své zkušenosti bych se kvůli těhotenství nevdávala.
4. Vykašli se na okolí a jejich rádoby dobře míněné rady. Je to tvůj život a jak si ho zařídíš je jen tvoje věc.
5. Máš právo dělat chyby! Ale jsi to zase jenom ty, kdo ponese následky. A je zbytečné plakat nad rozlitým mlékem. Důležité je, co si z toho odneseš do dalšího života. Někdo si nese dál pocit křivdy, jiný se poučí a snaží se stejnou chybu neopakovat.
Odpovědět
 zuni 


Re: pro autorku 

(10.6.2008 15:04:26)
madlenko, to je přesný. Já si taky neumím představit život bez dětí. Ale jak už jsem psala výše, bohužel u nás to nejde tak jednuduše jako "prostě jsme se rozhodli a za měsíc se objevily dvě čárky"... znám dost známých, který na tom byli podobně a nakonec se dětí dočkali, ale čekali třeba 2,6, 8 let! To je pro mě dost útrpná představa. Ale k čemu je zplodit dítě, protože po něm "strašně moc toužím", a pak ho např. nechat projít traumatem rozvodu, ´domácího násilí a tak podobně, jak u takových týpků jak popisuje autorka, bývá.
V tvém případě se to určitě dalo, udělat kvůli touze po dítěti cokoliv, ale existují i jiné situace, třeba právě neplodnost.
Jinak to je přesný, jsou lidi co se poučí je z vlastních (třeba špatných) zkušeností, i kdyby jim radilo tisíc lidí dobře..... Něco se musí prožít.
Odpovědět
 madlenka07 


Re: pro autorku 

(10.6.2008 20:11:59)
Suzann,otěhotnět jsem se snažila 10let...takže mezi to,udělat proto abych měla dítě cokoli patří i to,že jsem nejdříve lítala od doktora k doktorovi,píchala do sebe injekce apod,až jsem se dala na alternativní medicínu,začala se léčit podle čínské medicíny,detoxikovala tělo,chodila k psychologovi,nechala se uvést do hlubinné regrese,navštěvovala rodinné konstelace,chodila na homeopatii...až se to naknec povedlo.To že mne opustil partner v 7.měsíci těhotenství bylo sice bolesté,ale po těch letech čekání na miminko vlastně ne až tolik důležité.Bez chlapa je to těžké,ale zvládnout se to dá.
Odpovědět
 zuni 


Re: pro autorku 

(11.6.2008 7:43:40)
madlenko, tak to je jiná. Pod těmi písmeny to budí jiný dojem, než jaká je skutečnost :-) R^ Takže deset let. Asi si prozatím zkusím najít jinou náplň života než čekání na miminko :-) ale naděje umírá poslední a já tuším a věřím, že se taky dočkám :-)~s~
Odpovědět
 madlenka07 


Re: pro autorku 

(11.6.2008 7:53:12)
Držím palce,suzann.Přeji Ti,aby to bylo co nejdříve a byla jsi tak šťastná jako já.
Odpovědět
 Iris 
  • 

Vždyť jsi úžasná 

(10.6.2008 0:39:21)

Vždyť jsi dokázala osamostatnit se od rodičů, začít podnikat, začít stavět dům. Ustát rozpad manželství. A to v necelých 24ti letech. S tím partnerem to taky jistě časem zvládneš, jen neupěchat. V tvém věku jsem už taky moc chtěla miminko, ale teď zpětně jsem ráda, že první dítě jsem měla ve 32ti letech. Ve 24 jsem byla úplné telátko :).
Jak se pozná ten pravý? Pro každou je ten pravý někdo jiný. Jde o to ujasnit si, co od něj čekám. Já vybírala třeba podle toho jak se chová k lidem, ze kterých nic nemá - ke starým, postiženým. Nebo k ženám, které se mu nelíbí a jak zvládá to, že se mu nějaká jiná líbí. Jestli dovedeme být spolu nejen sami, ale i v nějaké společnosti přátel. Zda má zájem dobře vycházet s lidmi, na kterých mi záleží. Zda plní sliby a dohody. Jestli se dovedeme dohodnout a máme podobnou představu o pravidlech ve vztahu, o počtu dětí, o trávení společného času, o financích. Spíš než v posilovně bych hledala toho pravého třeba ve spolku dobrovolných hasičů.
Odpovědět
 Žerry 
  • 

Vzkaz pro Lindu 

(10.6.2008 10:46:55)
Lindo, svého času si manželka dost často telefonovala také s jednou Lindou.Nakonec se z té Lindy vyklubal pořádný Linďák.....
Odpovědět
 satty 


Neboj! 

(10.6.2008 13:23:39)
Moje rada zní, že ani současný přítel nestojí za nic a doporučuji rozchod. Z Vašeho článku to zní jasně, jste typ ženy, která je pro typy chlapů - lenivý, nezodpovědný,nemakačenko,flákač atd. spása. Oni vás vyhledávají a mají se dobře, všechno zařídíte, zaplatíte, vydržíte. Takže si dejte pauzu, dejte se dohromady, žijte si sobecky pro sebe a pokud se chcete starat, starejte se o sebe, rozmazlujte se a hlavně buďte náročná k sobě i partnerovi. Zařiďte si svůj život, to je ze všeho nejdůležitější. Nesmíte nic z toho co jste doposud mužům tolerovala a odpoštěla dovolit. Já našla muže pro život až ve svých 32letech a mám krásnou malou holčičku a věřte mi o nic jsem nepřišla, užila jsem si skoro 6let sama (+ - nějaká ta známost) měla dobrou práci i kariéru na kterou jsem pyšná a vím, že kdybych musela zůstat sama, že to zvládnu. Je vám pouhých 24let a i když mluvím jak vaše máma, tak je to prostě tak, máte čas a i když si přejete rodinu a děti, nesmí to být za každou cenu až ten nej si zaslouží vaši péči a starost, ale oplátkou za tu jeho. Buď hrdá a sebevědomá a nenechte si nikdy ubližovat a nebo se ponižovat, raději je člověku samotnému, než žít ve strachu a ponížení. Držím palce a nebojte, jak říká moje babička, na každý hrnec je poklička. :-)
Odpovědět
 Ajka, 
  • 

ženy bez mužů-být sama 

(10.6.2008 15:48:51)
Zvláštní je, že ve většině případů není divné, když je "muž" sám tj. bez stálé přítelkyně, ostatní si říkají, no jo užívá si atd..ale když je sama holka řekněme nad 20, tak si říkají..nikoho asi nemá co? hmhm bude nějaká divná....takový mám dojem :) a podvědomě pak si myslím, že i většina žen se snaží prostě někoho mít za každou cenu...já jsem byla sama celou VŠ cca 6 let a byla jsem naprostý exot a celou svou duší jsem toužila prostě UŽ někoho mít, abych nebyla divná..zpětně si říkám, že to byl super čas, pár známostní, volnost atd. ale tehdy jsem brečela po večerech na koleji, když ostatní šli někam "S" někým a já než abych šla sama jsem raději nešla. Trvalo to 4 roky, pak si to nějak sedlo a po dalších 2 letech jsem narazila na kluka jak z mých snů...vydrželo nám to rok, přesně než vyprchala zamilovanost....pak zase pauza a pak po 5 letech "kamarádění se" jsem se dala dohromady s mým manželem a po roce jsem se vzali....Z autorky to na mně dýchlo ta stará touha, někoho "mít" ..chce to asi hodně a to dítě patří jaksi k tomu, nechce být sama, jde vlastně ze vztahu do vztahu (to vidím nyní u kamarádek, s jedním skončí a někdy souběžně začínají už druhý)....je těžké umět být sám a být s tím spokojený...přiznám se, že jsem to moc nezvládala, ale te´d jaksi po 7 letech manželství si říkám, že jen ten kdo zvládl být sám a být sám sebou, zvládne i být ve dvou sám sebou a tvořit pár...kdo nezvládne být sám, velmi těžko to nezvládne pak ve vztahu ...toť moje zkušenost. Přeji autorce dobré kamarádky, co jí povzbudí a nebudou jí předhazovat další "muže" co jsou volní a doporučuji než znovu začně s někým "být", zkusit být delší čas sama :) zkusit si představit, že třeba opravdu se nikdo nenajde pár let...pro mne osobně je nyní zpětně lepší být sama bez trvalého vztahu než žít s někým, kdo mně vnitřně ubíjí a být s ním, jen abych nebyla sama....to je podle mne moc smutné...
Odpovědět
 & 


Re: ženy bez mužů-být sama 

(10.6.2008 17:50:38)
Ajko,

Souhlas, Ja jsem mela vztah od 19 do 26. Ex byl sice mamanek, ale oproti autorcinym partnerum jeste v pohode. Pak jsem si rekla ze lepsi zadny chlap nez nejaky "pako" a byla jsem tri roky sama. Pak jsem potkala sveho manzela, ktery to dobou zil take tri roky sam. To ze oba dva jsme dokazali docela spokojene zit singel, mi dava urcity pocit volnosti. Ze jsme spolu, protze chceme a ne proto ze musime.
Odpovědět
 & 


Re: ženy bez mužů-být sama 

(10.6.2008 17:50:39)
Ajko,

Souhlas, Ja jsem mela vztah od 19 do 26. Ex byl sice mamanek, ale oproti autorcinym partnerum jeste v pohode. Pak jsem si rekla ze lepsi zadny chlap nez nejaky "pako" a byla jsem tri roky sama. Pak jsem potkala sveho manzela, ktery to dobou zil take tri roky sam. To ze oba dva jsme dokazali docela spokojene zit singel, mi dava urcity pocit volnosti. Ze jsme spolu, protze chceme a ne proto ze musime.
Odpovědět
 Tatchud 29 let, syn 2roky+3měsíce 
  • 

Musím se zastat chlapů 

(10.6.2008 15:57:59)
Jako ženy jste tu v přesile a proto mne tu možná ukamenujete, ale už jen to že občas zabrousím jako chlap na tyhle stránky značí, že mne rodina taky zajímá.
Já jako "sobecká" polovina lidstva chodím pochopitelně do práce. Možná tomu nebudete věřit, ale z mé výplaty se platí veškerý chod domácnosti a opravy domu který patří mé manželce. Na manželčin plat (nyní mateřskou) se vůbec nesáhne. Platím veškeré pojistky, stavební spoření (i za manželku), její oblečení zábavu atd. Nepřijde mi to vůbec divné - jsme manželé. Po práci nastupuji na druhou směnu - rekonstrukci domu (není náš, je plně ve vlastnictví manželky). Domů se teď dostanu tak v půl desátý, což mne velmi štve, protože jsem byl zvyklý syna koupat, nakrmit a uspávat. Vůbec mi nevadilo přebalování a jiné "radosti" kolem. Jen noční vstávání jsem přenechával - nevyspalý bych toho v práci moc neudělal a nvíc mne jen tak něco nevzbudí. Manželka si užije společnosti a zábavy (jezdí s kamarádkami) mnohem víc než já, ale mně to celkem nevadí, stačí mi povyrazit si tak 5-6x do roka a většinou to je společně s manželkou. Nedokážu si představit nebýt přítomen pokrokům syna a nedávat mu už od mládí příklad toho že nic není zadarmo akaždá sranda něco stojí.
Pozn: nádobí nemyju, prach neutírám a neperu, ale pověsit prádlo, vyluxovat a uklidit byt pro mne není problém (manželka to po mně nevyžaduje, protože kolem baráku je práce víc než dost a tím ji nezatěžuji zase já). Moc peněz nevydělávám - dal jsem přednost každodenní přítomnosti doma před lepším výdělkem. Dluhy nemáme žádné, kupujeme jen to na co máme.
Nemyslím si ale rozhodně, že jsem ojedinělý případ - takže HLAVU VZHŮRU A NEBRAT VŠE CO SE NASKYTNE.
Odpovědět
 Teraza Horáková 


Re: Musím se zastat chlapů 

(10.6.2008 16:57:14)
Já myslím, že chlapů se tady nějak ohnivě zastávat ani nemusíš, protože tu tolik negativních reakcí nebylo..... možná jsem některé prošvihla :-)))
Odpovědět
 Tatchud 29 let, syn 2roky+3měsíce 
  • 

Re: Musím se zastat chlapů 

(11.6.2008 7:35:00)
Nečetl jsem všechny příspěvky, ale to pod nadpisem "Chlapi jsou parchanti" (být napsáno "Někteří" - tak na to vůbec nereaguju) a podobný názory kdy vyznělo že to máme nejspíš v genech a jsme všichni stejní. Jo, znám těch parchantů taky dost. To samý by se dalo ale otočit i proti ženským (jenže chlapi sem moc nepíšou) a tvrdit, že jim jde jen o drby, šminky, blbý seriály, věčně je večer bolí hlava, jsou hysterický a blablabla. Taky je to blbost - takovouhle doma nemám, ale znám takovejch taky dost.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Musím se zastat chlapů 

(11.6.2008 7:44:21)
Přesně tak, někteří chlapi jsou sice parchanti, ale rozhodně ne všechni, stejně tak některé ženy stojí za dvě věci, ale zase rozhodně ne všechny.
Odpovědět
 Katka 
  • 

Re: Musím se zastat chlapů 

(15.6.2008 22:32:11)
U nás to funguje tak nějak podobně, jeno jste mě poavil větou "moc peněz nevydělávám". My nerekonstuujem, máme byt, 2 děti, manžel vydělává a já pobírám rodičák. Ale že by se platilo vše z manželova bytu a na rodičák se nešáhlo, tak to by manžel musel vydělávat tak jednou tolik. Popsal jste toho tolik, co platíte... Taky platíme, ale vychází nám to tedy na knap. Já vím, že je to mimo mísu, jen jsem se pobavila. Nevadí mi, že žijeme od výplaty k výplatě. Jsem ráda, že muž vezmě děti ven, nebo jdeme všchni, okoupe je, hraje si s nimi. Je to tak nějak všechno v pohodě :-)
Odpovědět
 Tatchud 29 let, syn 2roky+3měsíce 
  • 

Za málo peněz (a spoustu práce) hodně muziky 

(18.6.2008 10:28:12)
Spousta lidí sice netuší jak to dokážeme, ale je to možné. Já jako chlap na dnešní poměry opravdu vydělávám směšné peníze - cca 14 000,- čistého. Jednak jsem dal přednost práci v místě domova (kvůli rodině a dojíždění), ale hlavně kvůli problémům s páteří, kdy mám fyzicku práci víceméně zakázanou - od toho se také pochopitelně odvíjí výše platu, protože bydlíme na vsi a ne ve městě, kde jsou (ne vždy výdělky trochu větší) . Ještě před třemi, čtyřmi lety jsem měl jako zdravý pomalu i dvakrát tolik, ale pracoval jsem třeba i šestnáct hodin denně a stejně všechno polkla stavba. Rekonstruujeme tak, že platíme pouze materiál a pokud to není vysloveně nutné, neberu si řemeslníky (nezvládl jsem pouze rozvod vody, topení a plynu a složitou tesařinu - vše ostatní jsem dělal sám a proto i ušetřil - ale taky si částečně dopomohl k tý páteři, jenže vysvětlit tvrdohlavýmu chlapovi, že ne všechno musí dokázat úplně sám je nadlidský výkon). Jde hlavně o to, že nemusíme mít vše, co ostatní kolem nás (naše 22 let staré auto jezdí i přes nějaké ty vrtochy stále a ještě chvíli bude muset). Novým autem a každoroční dovolenou u moře se sice chlubit nemůžeme, ale nemáme korunu dluhu.
Odpovědět
 passer-by 


Autorce 

(10.6.2008 18:10:26)
Ko ko ko ko dáááááááááák :-)
Odpovědět
 Jíťa 
  • 

Míšo 

(10.6.2008 20:16:00)
Už jsem to tu někde psala, máš právo žít život tak, jak ty uznáš za vhodné. Zároveň máš i právo dělat chyby.

Ale taky bys měla mít možnost se někomu vyplakat na rameni. Bohužel server Rodina.cz není nejvhodnější místo pro vyplakání se. Je tu totiž spousta rádoby chytrých a dokonalých superžen, které nikdy nechybují, toho správného partnera si vyberou obvykle napoprvé, mají oporu v rodičích i sourozencích, prožily si šťastné a bezproblémové dětství i dospívání a vůbec proplouvají životem tak nějak snadno. Tyhle ... nikdy nepochopí problémy druhých a ve své nabubřelé nadřazenosti si do tebe ještě škodolibě kopnou.

Na rodině se totiž můžou vyplakávat jen matky nemocných nebo postižených dětí, nebo adoptivní matky.
Odpovědět
 Líza 


Re: Míšo 

(10.6.2008 20:22:12)
Myslím, že trochu podceňuješ zdejší pisatelky.
Pokud někdo napíše článek ve smyslu "mám já to ale pech, vybírám si gaunery a nevím, co s tím, potřebuju si ulevit", pak je to OK. Ty ale zapomínáš, že autorka velmi ostře napadá a uráží velkou skupinu lidí - říká se jim muži - to jsou ti, jak se od nás liší tím pindíkem a ještě pár detaily - víš, je jich kolem 50% populace - a tvrdí, že oni všichni jsou hajzlové.
Sorry, co jako měla čekat? Že kvůli tomu, že většina z nás jsou ženy, jí to proje jenom tak? Mám ráda chlapy, znám spoustu skvělých chlapů, s jedním takovým žiju, další takoví jsou moji přátelé, kamarádi, kolegové... a kvůli tomu, jak autorka urazila je všechny, nemůžu její generalizaci nechat bez povšimnutí.
Všimni si, o co jinak by znělo, kdyby napsala "jsem v takové situaci, že mám až někdy pocit, jako by všichni chlapi byli takoví". To by znamenalo, že má nějakou sebereflexi, a zároveň že chápe, že to odsouzení ve skutečnosti nepatří všem, co ten penis mají.
Když v mé přítomnosti někoho bezdůvodně urážejí, obvykle se ozvu. Člověk, který bezdůvodně uráží a ještě na tom trvá, moje rameno k vyplakání nemůže čekat.
Odpovědět
 Jíťa 
  • 

Re: Míšo 

(10.6.2008 20:36:58)
Asi jsi četla jiný článek. Podle mě autorka nijak nezevšeobecňuje. Prostě si jen posteskla, že nějak nemůže natrefit na toho pravého. Tím, že se na konci ptala, jestli snad vymřely, podle mě nechtěla naznačit, že nejsou, spíš chtěla slyšet, že ještě pořád existují, že ostatním se podařilo je najít, prostě pohladit po duši...

To o těch mužích-hajzlech tu zaznělo v diskuzi od úplně jiných žen!
Odpovědět
 Líza 


Re: Míšo 

(10.6.2008 20:46:28)
Víš, já nevím. Buď je ten článek konstatováním že všichni muži jsou takoví - pak rozumím autorčiným reakcím, nebo je míněno vážně těch několik otázek na konci - a pak nerozumím autorčiným agresivním reakcím na odpovědi, které říkají dej si oraz, chyba je ve výběru, změň něco u sebe a pak máš šanci dopadnout jinak.

Jinak s těmi hajzly, ano, máš asi pravdu, to tu zaznělo spíše až v diskusi od některých, které vyjadřovaly s článkem souhlas.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Míšo 

(11.6.2008 7:14:28)
Jo, přesně pokud autorku nepolituješ, tak reaguje agresivně, pokud polituješ, poděkuje. Jestli takhle reaguje i v životě není se čemu divit, že naráží na chlapi, na které naráží - život totiž není jen o tom, že ji všichni budou litovat a odkývávat její myšlenky a názory.
Odpovědět
 Varanka + Kateřinka(9/09) 


Re: Míšo 

(11.6.2008 16:26:18)
Podotýkám, že já napsala jen svou zkušenost s muži okolo mě. Pokud bych si myslela, že všichni jsou stejní, myslím, že by ze mě byla spíš lesbička a žádného muže už bych v životě nehledala!
A co se týká mého názoru, nemyslím, že je na místě, pokud někdo napíše, že ho 3x okradli romové, prohlašovat o něm, že je rasista!
A můžete zas o mě napsat, že reaguji agresivně!
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Míšo 

(11.6.2008 7:18:29)
No, já teda sourozence nemám, manžel taky ne, rodiče mi umřeli (táta když mi bylo 19, máma těsně po promoci a před svatbou), o pár let později zemřeli i manželovi rodiče - my se vyplakáváme u sebe navzájem:-)
Na druhou stranu můžu říct, že to rameno na vyplakání nemusí nutně jen poskytovat biologická rodina, máme přátelé, na které se můžeme 100% spolehnout, nemají nic z našich genů, ale jsou naše opora (stejně tak i my jejich). Já skutečně věřím v jaký si to uděláš, takový to máš.
Odpovědět
 katka+katka 
  • 

Re: Míšo 

(11.6.2008 8:20:02)
Jíťo, k té opoře v sourozencích bych chtěla napsat, že to rozhodně není samozřejmé. Znám hodně lidí, kteří sice mají sourozence, ale max. si pošlou sms k narozeninám, o Vánocích a na Nový rok, jinak se o sebe prakticky nezajímají. Pak jich je pár, kteří si doslova dělají ze života peklo a naschvály. A pak jich je taky pár, kteří spolu vychází a jsou si oporou, ale těch znám dost málo.
Podobné je to i s rodiči
Odpovědět
 Varanka + Kateřinka(9/09) 


Re: Míšo 

(11.6.2008 8:51:51)
ahoj Jíťo
Už jsem to tu taky pochopila. A byla jsem hodně zklamaná, z tohoto zjištění...
Asi založím servr "Nevyzrálé puberťačky" nebo "jsem chudinka,litujte mě"

ale budiž jim přáno.

Měj se hezky, papa
Odpovědět
 SnowWhite 


Re: Míšo 

(11.6.2008 21:37:06)
Nazdar Míšo,
taky by se mohl jmenovat "totální ubožačka" nebo "poserte se ze mě". Musím říci, že mě diskuse začíná dost nudit, tvoje reakce jsou velmi vyhraněné a neadekvátní. Ve finále je mi tě vlastně dost líto. Třeba ti to ještě do budoucna vyjde a nebudeš kolem sebe muset tak zběsile kopat.;)
Odpovědět
 Lusika 


vzorec na partnery 

(10.6.2008 20:12:06)
Ahoj, prý máme každý vzorec, podle kterého hledáme. Např. bratr či otec. U mě je to zřejmě bratr, lehkomyslný a přelétavý. Najít toho pravého je těžké a dokonalý muž neexistuje. Je potřeba si uvědomit, v čem jsem ochotná slevit a v čem nikdy.
Lusika
Odpovědět
 Honza, 17 let ženatý, dvě děti 
  • 

vydrž... 

(11.6.2008 10:24:43)
Děvče, jsi úžasná, neuvěřitelně silná ženská. Ale možná právě tím přitahuješ týpky, který se nedokážou starat, ale chtějí, aby o ně bylo postaráno. Je to jako magnet - přitažlivost kladnýho a zápornýho pólu. Dobrá rada je drahá. držím Ti palce a přeju Ti, abys potkala normálního chlapa, kterej dokáže ocenit co v Tobě má a přitom se bude chovat jako chlap. Hodně štěstí!
Odpovědět
 Vlasta, 2 děti - 2,5 a měsíc 
  • 

Nevěš hlavu 

(11.6.2008 14:31:59)
Varanko!! 24 let, to je krása, vykašli se na přílišné hledání a buď chvíli sama se sebou, cestuj, vyčisti si hlavu, prostě užívej života. Nikam s dětmi nespěchej, jak to jednou přijde tak už to bude jen kolotoč povinností i radostí, ale máš ještě čas. Kolem mě je spousta 30-letých kamarádek a známých bez dětí i partnerů, ale o tom ten život je. Na toho nynějšího partnera se vykašli, a řekni si co od života chceš a co chceš od partnera a jdi a hledej, nesmíš, ale nosit ty růžové brýle, sice píšeš, že si je sundala, ale vzápětí sis je asi zase nasadila. Takže hlavu vzhůru ono to nějak dopadne, po výčtu těch týpků co jsi s nimi chodila už víš, jak otec tvých dětí nemá vypadat, nebuď k sobě tak tvrdá a přej i sobě. Mít chlapa za každou cenu i když stojí za prd je na nic. To bych radši byla sama, než měla některého z nich. Přeji Ti aby ten Pan Pravý přišel, je jedno kdy, a aby jsi ho k sobě dokázala přitáhnout a děti neřeš hned, ten správný čas přijde sám, když se budeš za každou cenu snažit mít všechno hned bude z toho jen zklamání. Takže přeji hodně trpělivosti a také štěstí při hledání.!!
Odpovědět
 PetraČ 
  • 

Úděl nás žen... 

(12.6.2008 9:00:03)
Ahoj, tak jsem přečetla pár názorů na článek. Chtěla bych autorce článku popřát, aby našla konečně toho pravého, který ji bude mít rád. Možná být jí, tak sundám ty růžové brýle a začnu být trošičku mrcha. Každopádně děti nemám a také po nich toužím. Ale ne za každou cenu.
Varanko - hlavně buď silná. Co se stalo, už nevrátíš, ale život jde dál, tak hlavu vzhůru, vypni hruď a pravou nohou se vrhni do toho života zase dál. Hodně štěstí :-)
Odpovědět
 PrskyPrsk 
  • 

To jsou kecy 

(14.6.2008 23:58:14)
Když to čtu, tak přemýšlím, co jsi za jednoduchou ženštinu, že jsi se zahazovala s takovou svoločí.
Ale asi máš co si zasloužíš, vrána k vráně totiž sedá, rovný rovného si hledá.
Jednu radu nad zlato bych ti chtěl ale dát.
Rozhodně nepodléhej vlivu hormonů, které tě teď nutí do mateřství.
Máš se ještě hodně v životě naučit a prožít, teď bys to dítě sice asi zabezpečila materiálně ale po citové stránce jsi dítětem ještě ty sama.
Odpovědět
 Ostia 


Re: To jsou kecy 

(19.6.2008 9:45:14)
Proc to jsou kecy?

Ten tvuj prispevek je opravdu hodnotny chlapce. Tahle holka toho dost zazila a ze vseho vysla se cti. Ty naopak ses zmohl jen na urazeni. Typicky maly macho a jinak prazdno.
Odpovědět
 chytrolínka 
  • 

Re: To jsou kecy 

(4.8.2008 19:21:10)
Víš pojal jsi odpověď trochu primitivně, ale snad to Varance otevře oči. Vůbec nemyslí na sebe e vlastně ty partnery rozmazluje. Ve své podstatě oni jsou těmi dětmi, které se musí vychovávat celý život. Uděláš něco špatně musí zákonitě přijít trest a nenechávat bez odezvy, jen tak se s nimi dá žít. Po letitých zkušenostech mohu potvrdit, že každý muž , pokud mu dáte dost prostoru chovat se nevhodně, pak to jistě udělá.
O mužích se říká, že jsou tak nemožní proto, že jsou buď v pubertě pak přejdou do krize středního věku a pak do senility.(pro dotčené - vtip)
Odpovědět
 Lucka+1dítko 
  • 

autorko!!!!! 

(15.6.2008 22:03:32)
Úplně tě chápu,byt sem takové nepovedené štěstí neměla.Nesnáším rady typu jsi ještě mladá,počkej a určitě tě štěstí najde!!!!!Proč si nevylít srdíčko.Je fakt že gentlemanů ubylo,ale snad se jich ještě pár najde.Rozdělení úkolů v domácnosti je tak nák na domluvěa toleranci.
Přeju ti ,abys konečně byla štastná a dluhy byli zaplacený.Lucka
Odpovědět
 Žerry 
  • 

Varanko,Varanko 

(16.6.2008 17:19:43)
...nemáš to jednoduché.To uznám i jako chlap.Na druhé straně,neřeš to ukvapeně.Pokud ale uvažuješ ve stylu nadpisu Tvého článku,tak si zaděláváš na "pěkné" problémy.Zdraví Žerry.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.