| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dítě v manželské posteli - Ano, nebo ne?

 Celkem 109 názorů.
 kveta19 


Sama v postýlce 

(16.5.2008 9:37:59)
Přiznám se,my se s manželem nevyspali a malá taky ne.Když jsme jí dali k nám,tak plakala a po 15minutách se budila,někdy prořvala celou noc.
Naopak ,když byla sama ve své posteli,která byla metr od naší spinkala v pohodě.
Stěhováni do dětského pokojíku a velké postele proběhlo uplně v pohodě,až mi to bylo líto.Dostala velkou postel,velkou deku a se slov: "jsi velká holka,jezdíš na koni,máš velkou postýlku a svůj pokojík" nakráčela,zkontrolovala jestli má svůj oblíbený polštář a ovečku na spaní a vůbec nebrečela,že jsme jí vyšoupli z ložnice.Byli jí tři roky,takže možná asi akorát :-)
Já se bála,že bude scéna,a že od nás nebude chtít.
Asi má ráda svůj prostor a soukromí :-)
 katka+katka 
  • 

Re: Sama v postýlce 

(16.5.2008 9:49:08)
Káča taky byla od začátku sama v postýlce, nejdřív (první 2 měsíce) byla postýlka u nás v ložnici, pak už spala sama více méně celou noc, tak jsme postýlku přestěhovali do jejího pokojíčku a používali jsme "chůvičku". Myslím, že jsme si tím ušetřili práci s odnaučováním spaní v posteli a Katka se nikdy nebála sama v pokoji ani tmy.
Dokonce jednou přiběhla celá úžaslá, že Michalka spí ještě s rodiči v ložnici a povídá - to já bych teda nechtěla, kam si tam u vás dala hračky:-)
 kveta19 


Re: Sama v postýlce 

(16.5.2008 9:54:20)
Tak tmy se nase dite neboji taky.Myslim,ze pokud se diteti nechava svetlo,je jasne,ze se pak boji.My mame v detskem pokoji zaluzie,aby ji nedelali stiny na zdi projizdejici auta v noci.Sice je jich jen par,ale stejne.Ja se jako mala bala prave tech stinu.
Je pravda,ze kolikrat se v noci a po tme vyhrabe a jde curat uplne sama.Az si rikame,ze trefi,nenarazi a hlavne nema strach ;)
 Petra, dve deti 
  • 

Re: Sama v postýlce 

(21.5.2008 22:41:58)
Mala s nami spala do dvou let a nemeli jsme zadnou praci s odnaucovanim. Naprosta vetsina deti se od dvou do ctyr let dobre vzda a dobrovolne jde do pokojiku, znam mnoho rodicu, kteri meli podobne zkusenosti jako ja. Vase dite je urcite nemazlive, takovych deti je mene.
 katka+katka 
  • 

Re: Sama v postýlce 

(21.5.2008 22:48:03)
Páni, ty si Katku ani neviděla a už víš, že je nemazlivá? Dobrý, nevíš náhodou i jakou mám barvu vlasů? Jinak Káča je mazel, hodnotila bych jí jako průměr - znám děti mazlivější i nemazlivější
 martina 
  • 

Re: Sama v postýlce 

(18.5.2008 19:26:14)
Zdravim vsechny. Me deti s nami spaly do dvou let. Ted maji svuj pokoj a uplne v pohode. Nosila jsem je taky porad v satku. Povidacky o rozmazleni jsou z minuleho stoleti a kazdy kdo to rika, o tom nic nevi. Dite potrebuje citit blizkost a lasku, nikoliv drahy pokojik a super postylku s nebesy. Nechapu, proc chteji lidi deti a potom se je vedome od sebe snazi odpoutat a nevybudovat zadnou zavislost.Podle nekterych rodicu dite musi hned po porodu "umet" samo spat,pozdeji samo hrat.....ditka, ktera "dostala" od rodicu blizkost, kdykoliv a kdekoliv se pozdeji dovedou daleko lepe od rodicu odpoutat...sice je to u kazdeho ditete v jinou dobu, ale to prece nehraje roli. Nejde o to, aby dite dostalo "prehnanou pozornost"!!!Jde o to, ze dite chce byt v nasi blizkosti a to kdykoliv to potrebuje.Vsech deti, ktere nechavaji rodice rvat je mi uprime lito.
 katka+katka 
  • 

Re: Sama v postýlce 

(19.5.2008 7:15:50)
to je tvůj názor, já mám opačný
 madlenka07 


Re: Sama v postýlce 

(19.5.2008 7:55:33)
A já souhlasím s Martinou.:-)~s~
 jana 2 děti 
  • 

Re: Sama v postýlce 

(20.5.2008 13:57:47)
Souhlasím s tebou. Moje dcera se mnou spala v posteli do cca 3 let - pro někoho něco nepředstavitelného, pro mě něco přirozeného. Synovi jsou nyní 2 roky a taky spí se mnou....vůbec jsem nikdy neuvažovala o tom, že bych ho co nejdřív vyšoupla do svého pokoje. Potřebuje usínat se mnou...dle některých jej rozmazluji a jsem jeho otrok, ale já to tak necítím...nevadí mi to, je mi to naopak příjemné. Je pravda, že jsou na mě děti trochu více fixované než je zdrávo, ale ze zkušeností se starší dcerou vím, že to přejde. Na závěr. Nikomu jeho rozhodnutí neberu, je to každýho věc. 9 měsíců jsem děti nosila u sebe v břiše a tak mi přijde normální být s nimi i nadále v co nejužším kontaktu.
 Lenka 5 dětí 


Re: Sama v postýlce 

(21.5.2008 12:10:37)
Úplně s tebou souhlasím. U nás spali všechny 3 děti zhruba do 4 let. Denisce budou teď 2 a spí ve své postýlce, která je přisunutá k naší posteli bez postranice. Takže spí s námi, ale zároveň ve svém.
Když si vzpomenu na kojení krátce po porodu spojené se šílenou zimnicí, pro děti jsem z postele vylezla asi 3x a pak si je stejně nastěhovala do postele. Bylo to pohodlnější, děti byly spokojenější a když pak postupně odcházeli do pokojíčku, bylo mi to až líto. Takže odloučení z postele neprožívají jen děti ale i maminky. Alespoň já ano.
 Petra, dve deti 
  • 

Re: Sama v postýlce 

(21.5.2008 22:47:02)
Martino, psala jste to krasne. My jsme neslysici rodice, kvuli bezpecnosti nase sestileta dcerka s nami spala do dvou let a ted s nami spi rocni syn. Obe deti jsem nosila v satku, jsou vesele a aktivni. Prestoze neslysime, dcerka se naucila velmi brzy mluvit a ted syn zacina pekne mluvit. Dcerka ve skolce se za nas vubec nestydi a klidne o nas vypravuje:-))
 Madla Zemanová,tři kluci 
  • 

Dítě v mojí posteli-ANO 

(16.5.2008 10:23:31)
Naši tři kluci prospali v naší posteli pod různými záminkami každý několik let až jsme pomýšleli zrušit pokojíček.Ale dnes vím,že i když je to k neuvěření,do patnácti s vámi spát nebudou a pokud se bojí tmy,tak my jsme to vyřešili akváriem.
 Dana 
  • 

Madlo 

(16.5.2008 10:29:29)
Můžu prosím vědět jak akváriem? To jako jste dali do pokojíku rybičky? Dík za odpověd´
 Madla Zemanová,tři kluci 
  • 

Re: Madlo 

(16.5.2008 13:34:59)
Ano,dali jsme do pokojíka akvarium,které stejně pořád svítí a když jsme kluka přenesli do svého pelechu,tak se nevzbudil do tmy.Podotýkám,že většinou u nás skončil až do rána.Kdo by se s ním taky v noci tahal.Madla
 Repulsion 


Světlo v noci 

(16.5.2008 13:38:09)
Nevím, co je na tom pravdy, ale už jsem četl několik článků na téma, že nedostatečné přítmí má negativí vliv na regenerační hodnotu spánku. Takže bacha na to.
 Káča+2 
  • 

Re: Světlo v noci 

(16.5.2008 23:06:53)
Ano, souhlas. A taky barva světla. Raději žluté světlo (ze žárovky), než modré (úsporky, zářivky)
 KačkaH 


Re: Světlo v noci 

(17.5.2008 10:02:22)
Jo, jo, je to tak, světlo v noci má za následek spoustu poruch spánku a regenerace!!
 monika-h 


Re: Světlo v noci 

(17.5.2008 11:52:59)
Taky myslím,že světlo v noci je blbost.Přece dítě v břiše matky,taky nemá žárovku a je zvyklé na tmu.
 Madla Zemanová,tři kluci 
  • 

Re: Světlo v noci 

(17.5.2008 12:34:36)
Dovolte oponovat,slabé světlo(žárovka do akvárka má asi jako světlo v ledničce),které samozřejmě nesvítí do očí ,nemá žádný negativní vliv na zdraví dítěte.Běžně se prodávají noční světýlka do dětských pokojů.Madla
 madlenka07 


Re: Světlo v noci 

(19.5.2008 7:58:10)
Jenže dítě v břiše matky se ničeho nebojí,protože má maminku u sebe,na rozdíl od dětského pokoje.
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

úplně naopak 

(16.5.2008 10:32:35)
Já jsem zase byla na začátku se starším synem dbalá tehdejších příruček a snažila se o jeho spaní v postýlce. Po třech měsících ze mě byl třesoucí se zombie. Vypadalo to takto : v 8 usnul, v 10 byl vzůru na kojení, usnul v půl jedenácté a kolem půlnoci opět vzhůru, usnul v půl druhé, ve tři opět řval a v pět ráno se probudil, nakojil a nespal už vůbec... Usínal třeba půl hodiny - hodinu, do postýlky jsem ho pokládala jak na dynamit a stejně se to povedlo třeba na potřetí.Poté, co jsem jsem téměř zkolabovala , jsem zkusila si ho vzít na noc do postele.
Ne, že by pak prospal celou noc, ale budil se "až" po 2 - 3 hodinách,napil se ode mě a ihned usnul. Byl to takový pokrok v kvalitě našeho soužití, že jsem už nad ničím nepřemýšlela a spali jsem společně.Druhého kluka jsem měla v posteli rovnou a bylo to. Ale to už byla jiná kapitola,on byl celkově pohodový.
 Lída+2 


Re: úplně naopak 

(16.5.2008 10:59:35)
Nepíšeš o mém starším synovi:-D něco mit o připomíná...frekvence buzení to samé...spal s náma po dobu kojení. PAk jsme ho přendali do vlastní postele na došah od naší.:-)Budíček na dobro taky v 5 ráno do 3let...

Mladší naopak v noci nejedl od 5týdnů do 5měsíců a pak jen jednou. Spát se mu s náma nechtěl,ale vzhledem k tomu, že se budil jednou v 1:30 nebyl problém.
S náma v psoteli spal je to týden (skoro 7let)3 noci a myslím, že si to užil zase na hoodně dlouho.:-)
 Pavlína, 2 malí kluci 
  • 

Re: úplně naopak 

(16.5.2008 19:09:20)
Já to mám podobně: starší kluk spal v posteli se mnou, mladší kluk má raději svou postýlku, i když občas máminou postýlkou nepohrdne.
 Erika, dvě děti (3,5 a 1,5 let) 
  • 

Re: úplně naopak 

(19.5.2008 11:20:23)
Ahoj,
i moje první dítě - dcera - s námi spala v posteli do tří let. Byla plně kojená do roku a půl. Zato druhé dítě - kluk - od začátku spalo ve své postýlce a v pokojíčku. Bohužel kojený částečně pouze do půl roku.
Teď už děti spinkají spolu, ale byla to pořádná fuška naučit dceru spinkat v pokojíčku a ve své postýlce. Do teď k nám k ránu chodí se dospat.
 Sylvie 


Re: úplně naopak 

(19.5.2008 11:56:52)
U nás to bylo opačně :o) Nejstarší holka, která s námi spala v posteli, se později bez problémů přestěhovala do své postýlky. Prostřední holka, které se u nás v posteli nelíbilo a už v šestinedělí si "vyžádala" vlastní postýlku, později nějak otočila a během noci naši postel navštěvovala jako batole. Nejmladší kluk je to samé, od mimina přes den spal ve vlastní postýlce, večer v ní taky usínal, ale v noci/k ránu se prořval k nám do postele a to mu vydrželo doteď (jsou mu skoro tři roky). Co mně se týká, nejmilejší mi byl přístup nejstarší holky, protože kojení bylo pohodlnější a jako větší a pohyblivější nás už neokopávala, mezitím co u mladších jsem na kojení musela vstávat a později nás v posteli utiskovali. Ale celkově vzato jsou to andílci a i když na společné spaní občas brblu, jsem za něj ráda :o)

 Nervík, 2 kluci 4 a 7 
  • 

Re: úplně naopak 

(16.5.2008 20:01:26)
Katko,
u nás to bylo úplně stejně. Nejdřív jsem poctivě staršího kluka odkládala do postýlky několikrát za noc, dbalá rad z příruček. Ploužila jsem se nevyspaná a unavená. Pak jsem ho nechala u sebe v posteli a konečně jsem se trochu vyspala. To bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí.
U mladšího jsem přesně jako u Vás do postýlky ani nedávala.
Teď už mají oba svou postel, někdy mi i chybí to přitulené robě.
 Jana + 2 děti 
  • 

Re: úplně naopak 

(17.5.2008 22:12:59)
jako bych četla svůj vlastní příběh... Mladší, je mu teď 9 měsíců, spí od začátku s náma v posteli. A zatím ho to ani nechci moc odnaučovat. Sice mě občas pobolívájí záda z polohy na boku s prsem venku, ale je teploučkej a voní vedle mě celou noc.
 Maruška + Pavel 5/07 


Manžel na služební cestě 

(16.5.2008 11:01:49)
Pavlíček spal do svých 2 měsíců v postýlce u naší postele. A potom manžel odjel na dlouhou služební cestu a já unavená po celém dnu sama sem Pavlíčka po kojení jen kousek odsunula a spokojeně jsme spali oba.No samozdřejmě když se manžel ze služební cesty vrátil naše zlatíčko se svého místa v naší postely už nechtělo vzdát:-)Tak teď tam spíme všichni tři a je nám moc hezky.Hlavně mě když můžu mít oba dva chlapy u sebe.U nás je to docela vzácnost.A co bude moc neřeším zatím se všechno vyřešilo až na to přišel správný čas.
 Nanyna, dcera 9let 


6,5 let 

(16.5.2008 11:31:34)
Tenhle článek se výborně trefil do momentální situace v naší rodině...Bydlím s dcerou sama v RD s rodiči. Doposud jsme měly místnost na spaní společnou (s dcerou:)). Nyní se podmínky na spaní změnily a dcera má konečně svůj vlastní pokoj a já spím o patro níž... Závěr: malá cestuje každou noc potmě po baráku a jednou skončí v posteli mých rodičů, podruhé se objeví u mé postele, kde se s ní chvíli pomazlím a pak jí zase odvedu zpátky, načež za 2 hodiny skončí u rodičů a spí tam až do rána... V létě jí bude 7 let a od narození spala se mnou v jedné místnosti. Máme šanci, aby se to změnilo a ona spala jen ve svém pokoji?
 lipoo 


Re: 6,5 let 

(16.5.2008 13:07:37)
Nany-já myslím,že v pubertě už s váma spát nebude:-D,a ještě budete vzpomínat;)
 Eva. 


Re: 6,5 let 

(16.5.2008 21:12:36)
Když si představím sama sebe, jak malá putuji po bytě, trochu mi to nahání husí kůži. Já se bála jít i na záchod. každý máme své strachy, které časem zmizí, ani si nevzpomeneme. Já spala jako malá v pokoji s prarodiči a byla jsem moc spokojená. Až v 10 jsem se odstěhovala do pokojíku, byla jsem ráda, že jsem svým pánem. Chci tím jen říct, že do dětské dušičky nevidíme, já bych volila cestu menšího "zla" pro dítě. Třeba teď bude s vámi a za rok už bude nejšťastnější sama. Ahoj!
 Radka,Jena 8/06,TP 9/08 
  • 

spi sam... 

(16.5.2008 11:53:47)
Dobry den, nas Honzik spal s nami jen asi 4x v posteli,kdyz mel horecku a uklidnoval se kojenim. Jinak spal sam v postylce,vedle manzelske. Je pravda,ze v noci se budil 2-3x a to az po 6 mesicich,do te doby se budil jen 1x. Taky jsem ho chodila kojit do obyvaku,v loznici vubec. Asi v 18 mesicich (kojeni prestalo v 10mesicich) se budil po 2 hodinach a chtel caj,v te dobe jsme se i dozvedeli,ze cekame druhe mimi,tak jsme ho i s postylkou prevezli do pokojicku. Po tydnu se v noci budi 1-2x a staci mu dudel. Ted jen resime,jak ho prendame z postylky do velke postele,ale musime to stihnout,nez se narodi druhe...tak uvidime. Diky tomu,ze spi sam nema problemy spat i u babicek a od roku jezdi na "prazdniny",ve vsi spokojenosti - babicky by s nim v posteli spat nechteli - meli by strach. Tak u kazde ma svoji cestovni postylku.
 Ilona a její holčičky 
  • 

Re: spi sam... 

(16.5.2008 13:40:49)
Možná jsem sobec, ale děti v posteli jsem nikdy nechtěla. Když byly obě maličké, dětskou postýlku jsem měla hned vedle své postele, pokud plakaly nebo měly hlad, lehce jsem na ně dosáhla a bylo dobře. Dnes obě spí v dětském pokoji a přestěhovat je tam ve třech letech nebyl problém. Dnes je té starší devět a malé budou čtyři. Obě jsou rozumné a do naší postele se stěhují jen v neděli ráno, kdy si všichni čtyři i s tátou povídáme. Do své postele si je ale samozřejmě beru když mají horečku. To moje sobectví ustupuje mateřské lásce.
 Ledule 


Také jsme spali v jedné posteli 

(16.5.2008 11:56:35)
Asi do dvou měsíců našeho prcka jsem s ním spala v mé posteli. Pak byl nachlazený a Dr. nám doporučila dát ho do jeho vlastní postýlky, abych ho, když měl horečku, ještě víc nezahřívala. Vyřešila jsem to tedy tak, že jsem z postýlky odmontovala jednu bočnici a přisunula jsem si jí těsně k mé polovině naší postele, takže tak vzniklo jakési "trojlůžko". Ze zbylých tří stran je prcek chráněn žbrlinami a na té jedné má před sebou celé letiště. Takže se může kdykoliv ke mně v noci přitulit a i kojení je tak snažší.
 Eva. 


Re: Také jsme spali v jedné posteli 

(16.5.2008 21:14:03)
Také to tak máme a není nad to!
 mysty 


Re: Konečně normální článek 

(16.5.2008 12:58:57)
Náš roční chlapeček spinká se mnou v posteli a není nic krásnějšího,než cítit dech svého děťátka,které se k vám tulí.My si to moc užíváme a vychutnáváme,protože to nebude trvat věčně a až z nej bude velký kluk,tak se s maminkou už mazlit nebude chtít.Připadá mi to naprosto přirozené,vždyť žádné ze zvířat neodkládá své potomky někam jinam a má je u sebe v bezpečí.Nám to takhle vyhovuje a neměnili bychom.Jsme všichni spokojení a to je nejdůležitější.~s~R^
 Pavlína 
  • 

Re: Konečně normální článek 

(16.5.2008 13:37:39)
přesně tak, jak komu vyhovuje. synovi je 5 let a stále nad ránem cestuje z pokojíčku k nám do ložnice a ráno se s námi budí. neřešíme to. mladší spí s námi v ložnici vedle v postýlce.
prostě ráno se budíme v ložnici všichni 4 a je to paráda. přes den se tolik neužijeme, co víc si přát.
 Lindusa+ Samuel 


Re: Konečně normální článek 

(16.5.2008 13:45:45)
Článek se mi moc líbí - doporučiji i knížku Koncept kontinuum. Pro mě je to voda na můj mlýn - Sam spí s námi v posteli od mala, postýlka byla jen symbolicky na den a na večerní usnutí, od půl roku se už ani neobtěžjeme :-) A teď už má svojí postýlku větší, dostal ji asi v roce a půl a když ho hlídá chůva nebo babička, jde automoticky tam. A když jsme doma my, tak automaticky jde do naší postele. Ale do postýlky by se dal asi naučit - ale u nás je problém opačný - u nás! Není krásnější doba, než tahle a v noci se Sámulka tulí, ráno se mazlí - a já se toho nechci vzdát. A ani manžel - takže Sam má svou postel, když by chtěl, může tam jít spinkat( a ono to jednou přijde), ale zatím spíme ke spokojenosti nás všech společně - a není nic hezkčího, než si ho v noci přitulit a poslouchat jak funí.
Manželský život nám to nijak nenarušuje, ba naopak - jen jsme museli do obýváku pořídit rozkládací dvojlůžko :-)
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Terapie 

(16.5.2008 16:47:44)
přesně vím, jak to myslíš. Já když jsem smutná a nemůžu třeba usnout,jdu se přitulit k jednomu z kluků a jak on funí a klidně spinká, tak za chvíli spím taky....Pak si v noci jen přelezu k sobě do postele.Je to pro mě taková trochu terapie...
 Xantipa. 


Re: Konečně normální článek 

(16.5.2008 13:40:37)
Taky jsme měli děti u sebe v posteli. Dcera přešla do své postýlky tak na roce - neptali jsme se jí, prostě jsme jí tam dali sami, syn z ničeho nic ve třech letech prohlásil, že se potřebuje pořádně vyspat a tím začal spát v pokojíku ve svém a mladší syn spí více méně s námi posteli - bude mu 6 let. Ale ono to zas tak nevadí, neboť manžel je často v noci mimo dům. Někdy ale oba kluci nám celou postel zaberou sami. Nechápu, jak to, že když s námi spí malý, vejdeme se na postel 3, když tam jsou oba kluci, už se tam nevejde nikdo další. To je záhada.;)
 Robin* 


Re: Konečně normální článek 

(19.5.2008 1:10:45)
Mysty,jako bych to psala sama. Náš skoro tříletý syn spí taky s náma a moc si to užívám dokud to jde. V říjnu čekáme druhé mimčo a budeme spát všichni čtyři dohromady.
 Madla Zemanová,tři kluci 
  • 

Re: Konečně normální článek 

(16.5.2008 13:50:20)
Ráda bych upřesnila,že dva kluci jsou už dospělí 21a18a nejmladšímu je 8let.Přestože je už dost velký,občas k nám v noci přijde.Zdají se mu ošklivé sny,bolí ho nohy z růstu a nebo prostě nechce být sám.A i když je to třeba jednou za měsíc(bývalo to denně)Prostě jenom nadzvednu peřinu a spíme dál.Opravdu bych neměla sílu se ve dvě ráno dohadovat,že má jít do své postele.Madla
 Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 


Re: Konečně normální článek 

(16.5.2008 17:59:23)
My měli prvního syna v posteli skoro do dvou let. Vždycky jsem ho dala do postýlky a za pár hodin se stěhoval k nám, tak jsme postýlku zrušili. Abych pravdu řekla bylo to z lenosti vůbec vstávat ke kojení, prostě spal s náma a když chtěl prso, tak ho dostal. S dcerou jsem si řekla a už ne. No a co myslíte, je zase v posteli. Dokonce jsem si uvědomila, že když jí dám do postýlky a náhodou tam spí třeba do jedenácti, tak vůbec nemůžu usnout, protože jsem zvyklá jí mít vedle sebe. Některé noci končí tak, že byť už náš mladý spí ve svém pokoji, tak v noci přikvačí a já s oběma dětma jsem v manželské posteli a manžel putuje do synovi postele. Ale co, jednou vyrostou a už se nám to nepoštěstí. Já vzpomínám, jak ráda jsem vlezla vždycky mezi rodiče.
 Lenka,Nikolka04/04+Jakub12/06 


Nápodobně 

(19.5.2008 13:52:21)
U nás je to taky tak.Dcera (4 roky) má postel v pokojíčku, ale v noci přijde k nám do ložnice a když se vzbudí i syn (1,5) tak si ho dám taky do postele a manžel si jde lehnout do pokojíčku.I když jsem malého zkusila chvíli pochovat a zase uložit do postýlky, tak se za chvíli zase vzbudil, takže to už neřeším.~g~
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: Nápodobně 

(19.5.2008 17:08:46)
Také jsme to tak měli - dost dlouho v posteli oba kluci a když se tam ještě ke mě do nohou nacpal pes,tak už tam bylo teda dost narváno....
A už vidím ty komentáře k tomu psovi ("fuj, fuj, jak nehygienické...";)
 Dája.N. 


Re: Konečně normální článek 

(18.5.2008 9:51:55)
Naprosto souhlasím. My máme 16-ti měsíčního. Když má muž noční, tak si ho beru k sobě do postele. A mnohokrát jsem se už přistihla, jak na něj s něhou koukám a říkám si, kdyby zůstal takhle malinký. :-)Myslím, že každá z nás někdy v sobě má ten pocit, že by svoje děťátko "umačkala" láskou. Buďme rádi, že jsou naše děti zdraví, alespoň v rámci možností. A užívejme si jejich závislost na nás. Dlouho to trvat nebude. Daniela a Kryštůfek
 Insula 


dle přání dítěte 

(16.5.2008 14:12:47)
Přesto, že jsem v podstatě nekojila, tak naše děti spaly, "kde sami chtěly". Dcera toho s námi v posteli tedy moc nenaspala, nevyžadovala to, ale syn ano. Také jsem si dřív myslela, že ho tím rozmazlím nebo že ho pak z naší postele "nedokážeme dostat", :-) ale nic takového se nestalo. Když prostě v noci plakal a utišil se s námi v posteli, tak jsme si ho tam vzali a když mu postačilo dát jen napít či dudlík, tak zůstal u sebe. Dneska spí ve svojí postýlce (dva roky). Žádné odnaučování nenastalo. :-) Ale upřímně musím říct, že jsem byla nejšťastnější, když spaly s náma. :-) Bylo mi to příjemné, i když toho člověk moc nenaspal :-) (hrozně se roztahovaly) :-). Nikdy jsem neměla strach, že dítě zalehnu.
 *Niki* 


Spím s dětmi ráda. 

(16.5.2008 15:24:41)
My v neděli odstěhovali mladšího synka (cca 1,5 roku) do velké postele vedle do pokojíku ke staršímu bráškovi, který vzhledem k bytové sytuaci spí sám až od 3 let (tedaa, často se ke mě stěhoval). Mladší synek se vrátil jen první noc, od pondělka zatím spí v pohodě se starším. A mě moc chybí! :-)
Já se s dětmi vyspím v pohodě, jasně že se někdy budíme, ale nevadí mi to, okamžitě zase usnu. Teď je tam tak prázdno... :-)
 Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 


Re: dle přání dítěte 

(16.5.2008 16:01:09)
Taky máme dvě dcerušky. První byla pohodářka, moc toho nevyžadovala, v posteli jsem s ní spala jenom v krizových situacích (nemoc, zoubky, po očkování apod.) nebo když se vzbudila před ránem, tak aby ještě chvilku dospala. Ale jinak vždycky spala ve svojí postýlce.
Ta mladší byla od narození ukřičenější, nervóznější, měla strašně slabý spánek a špatně usínala... Prvních pár měsíců spala jenom přitisknutá ke mně a v těsném obejmutí, postupně si převykala. Teď je jí rok a měsíc a běžně prospí celou noc nebo se probudí jednou. Takže opravdu - je důležité, CO POMŮŽE DÍTĚTI a ne co se píše v chytrých příručkách. To je dobré pro rady (třeba něco z toho bude fungovat), ale ne pro striktní dodržování.
 Kuku, 1 syn 
  • 

2 rodice, 2 nazory 

(16.5.2008 14:29:20)
Manzel byl od zacatku proti, aby s nami syn spal v jedne posteli - postylku mel hned vedle nasi manz. poslele. Proste ho chtel vychovavat k samostatnosti od zacatku, i kdyz ja mam na to jiny nazor. Nepodridila jsem se uplne, ale snazila jsem to omezit. Nekolik prvnich noci jsem se vubec nevyspala,snad ani hodinu v kuse, porad jsem musela z syna vyndavat z postylky na kojeni atd. Po nekolika dnech jsem po kojeni zrejme vycerpanim usnula a spala az do rana a jake bylo prekvapeni, kdyz jsem se probudila a syn lezel vedle me a PRES NOCNI KOSILI! cucal mlicko.
Dnes je mu sedm let, od dvou let spi bez problemu ve sve posteli a svem pokojicku, ale je vzdy stastny jako blecha, kdyz smi obcas prespat u nas. A hadejte, kdo mu to vetsinou dovoli? Zaprisahly odpurce deti v manzelske posteli.
 sunsung 


k rybičkám 

(16.5.2008 16:07:07)
ale rybičkám by se mělo na noc zhasínat, taky potřebují střídat světlo a tmu, tímto jim zkracujete život...svítí se třeba kuřatům, které je žádoucí rychle vykrmit, urychluje se jim tím metabolismus, ale také zkracuje život

jinak také spíme s dítětem v posteli a nevím jak jí to odnaučíme...
 Madla Zemanová,tři kluci 
  • 

Re: k rybičkám 

(16.5.2008 16:54:55)
Tak těm rybkám zhasínejte ve dne,myslím,že je jim to jedno v který čas jim svítíte.Madla
 katka+katka 
  • 

Co sexuální život? 

(16.5.2008 16:30:01)
Je to intimní otázka, takže chápu, když nikdo neodpoví. Ale jak probíhal sex.život, když s Vámi děti spaly v posteli? Nějak si to nedovedu představit - ani kousek soukromí:-)
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(16.5.2008 16:44:06)
Prostě malý usnul u mě a já se pak odplížila do obýváku za manželem. Pak jsme se oba vrátili do ložnice k mrňousovi.Zase tak často to nebylo, bývala jsem docela utahaná...Ale umístění dítěte by to neovlivnilo.
 Madla Zemanová,tři kluci 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(16.5.2008 17:03:51)
Je pravda,že někdy to byl problém a my usínali pomalu dřív než děti,ale to asi nemá nic společného s tím,kde dítě spí.Při milování v noci se odnese do svého a přes den stejně zvoní telefon,někdo se dožaduje návštěvy nebo by sex při počtu členů naší domácnosti musel proběhnout na záchodě(ale rychle,kdyby se někomu chtělo).Přesto máme děti tři,tak to fakt jde.Madla
 jitulena 


Re: Co sexuální život? 

(16.5.2008 17:36:05)
Ahojky, probihal a probiha uplne normalne. Vetsinou se odehrava v obyvaku, kam sme pro podobne prilezitosti poridili pohodlnou pohovku :)a v posteli, kdyz nekricite(rozhodne nejsme upne zticha) tak ti mali se ani nehnou brvou. Predpokladem je ale vek, cim mladsi dite tim vic v pohode, se skolakem asi tezko, tam uz bych se bala nejakych nasledku :). Navic kdyz s Vami dite sdili loznici, tak je skoro jedno jestli uz je v posteli nebo metr od ni. :)
 Maruška + Pavlík5/07 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(16.5.2008 18:53:19)
Nám nejvíc vyhovuje když Pavlíček jde s jednou z babiček o víkendu na procházku to máme celičkou postel jen pro sebe:-)A večer jsme vždycky docela unavení takže na sex moc chuť není.Ale obyvák je večer uplně volnej a když se ozdobí svíčkama je to taky pěkný:-)
 mysty 


Re: Co sexuální život? 

(16.5.2008 20:07:04)
To přece není žádný problém,byt je velký dost,v obýváku gauč,v pokojíku postel,fantazii se meze nekladou,takže žádné omezení.
 kacabul 


Re: Co sexuální život? 

(16.5.2008 20:11:49)
Ono to dítě nemusí ani spát s člověkem v posteli. Pamatuji si, když synovec před nastoupenou celou rodinou, začal lézt sestřenici pod tričko. Na otázku Co to dělá? odpověděl, že tatínek to dělá taky. My máme tři děti a všechny vždy spali sebe v postýlce a od jednoho roku v pokojíku. Nikdy jsem neměla pocit, že jim to nějak vadí. Večer odpochodují a ráno zase napochodují.
 Veveruše 


Re: Co sexuální život? 

(16.5.2008 21:41:39)
Pokud člověk nemá jen ložnici, není problém:-D. Nejen obývák, ani koupelna není špatná~g~. A rovněž potvrzuji, že ani pokud občas dojde na postel, tak se naše dítě nebudí.
Synovi budou v srpnu tři, spí stále s námi a všem nám to zatím moc vyhovuje. Navíc manžel se ke mně ve spaní nikdy moc netulil, zato syn ano - docela mi bude chybět, až se rozhodne pro vlastní postel (pomíjím praktickou otázku, že ji momentálně nemáme kam dát - jeho prázdnou dětskou brzy obsadí druhé mrně, s novorozencem si totiž spát netroufám - to jen nasuneme postýlku opět až k naší posteli; pro další postel už v ložnici místo není a do obýváko-kuchyně se sotva vejdou hračky, natož dětská postel;(().
 Mací, Míša a Lukášek 


Re: Co sexuální život? 

(17.5.2008 10:22:31)
Není to problém ani pokud má člověk jen 1+1, mrňouse jsme nebudili, teď už máme druhého mrňouse, trošku větší byt a většinou volíme pohodlnou pohovku v obýváku.
Ale pravda je taková, že večer se dost často stává, že uspáváme děti a uspíme se také.
První prcek měl postýlku, druhý už od malička chrní ve velké posteli - máme totiž palandu hned vedle manželské a ráno se ke mě tulí 2 krásní kluci, jen tatínek to občas těžce nese, že už se nemá kam přitulit.;)
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Sklopná postel 

(18.5.2008 19:49:45)
A sklopná postel by váš problém s místem nevyřešila? Máme doma krásnou "skříň v kuchoňujídelněobýváku, kterou vždycky večer po odsunutí stolu shodíme na zem a děti mají pokojíček z ložnice
 Insula 


Re: Co sexuální život? 

(16.5.2008 22:36:55)
Myslíš, že se sex dá provozovat jenom v posteli a jenom v noci??? ;)
 katka+katka 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(17.5.2008 6:45:45)
to rozhodně ne, nicméně na Kačenka se naučila velmi brzo (a velmi tiše) chodit, takže když jsme realizovali v obýváku, jednou k nám jako malinká přišla jak myška, sedla si na zem a olizovala plyšáka, když jsme si jí konečně všimli naprosto samozřejmě mi plyšáka podala:-) Takže obývák už pro jistotu ne. Tak nám kromě ložnice zbyla ještě koupelna a ta padla taky, ve chvíli když se Káča naučila otevírat dveře:-) Jednu dobu Katka měla skutečně "kazišukovské období" - tak to nazvala manžel
 katka+katka 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(17.5.2008 6:52:54)
Ježiš, to je chyb, no jo, ještě nebylo ranní kafčo.
 Insula 


Re: Co sexuální život? 

(17.5.2008 11:51:31)
Dcera by dolů do obýváku nešla (spíme v patře), je strašpytel a kluk by asi šel, ale se řevem, takže bychom ho slyšeli. Ale i kdyby ne, tak by nic neviděl, protože se zamykáme. Nebydlíme sami, tak pro jistotu. :-D ;)
 katka+katka 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(17.5.2008 12:18:15)
My právě zamykáme jen tu ložnici - Káťa ví, že je to naše "posvátné území", kam smí jen, když se něco děje nebo o víkendu ráno, kdy blbneme v posteli všichni tři:-)
 Luca 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(18.5.2008 1:04:55)
ASi ještě nechtěla dalšího sourozence...
 katka+katka 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(18.5.2008 13:46:31)
Toho se bát nemusí:-)Ale jeden čas to už bylo úplně hrozné, až jsme si jednou vlezli s manželem do auta na zahradě - děs nachytala nás v obýváku, ve 3 hodiny ráno v koupelně, protože šla zrovna čůrat:-), pak zase v kuchyni, protože dostala žízeň
 Luca 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(18.5.2008 23:52:46)
No sleduju, že to je ale talent! Jak to vzala, když vás nachytala? Už má osvětu za sebou? Dcerka(4 roky) už ví, jak děti přichází na svět, ale kdyby viděla i "výrobu" - nevím nevím.
 katka+katka 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(19.5.2008 7:21:36)
ona nám začala chodit hrozně brzo, takže když nás nachytala v obýváku, nebyl jí ani rok, když v koupelně, tak naštěstí byla tak ospalá, že si nás ani moc nevšimla, v kuchyni už se na nás dívala "podezřívavě":-) Ale má jasno, co je to sex a k čemu "to je" - jednou se jí venku chtělo čůrat, tak jsem jí poslala do křoví a zpátky se mi vrátila s fotkama orálního i normálního sexu, takže jsme jí to s manželem vysvětlili. Bylo nám hloupý jí nechat u toho, že ta paní kouše pána do pindíka, protože zlobil:-) - takhle si to vysvětlila ona sama. I když manžel se občas ptá, čím by mě mohl nazlobit:-)
 Luca 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(19.5.2008 23:01:33)
jo, tak to máte vyřešené, myslím, že čím dřív se to děti dozví, tím je to pro ně samozřejmější.
 katka+katka 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(20.5.2008 6:58:31)
nic jsme jí ohledně sexu tajit nikdy nechtěli, ale zase taky jsem si nepředstavovala, že jí to budu vysvětlovat ve čtyřech letech na základě pikantních fotek ze křoví:-)I když asi jsme měli ještě štěstí, kamarádky syn našel v pískovišti použitý kondom a hned se přišel svým nálezem pochlubit a taky položil otázku "co to je"
 Eva(5/05 a 11/07) 
  • 

Spinkání v posteli 

(17.5.2008 19:37:27)
Já se musím přidat.Syn z náma spával asi od tří měsíců asi do roka, a nebyl krásnější pocit než ho cítit jak se vždy tulil. V roce jsme ho dali do pokojíčku, protože jsme se už nemohli vlézt, a úplně v pohodě bez problémů, první noc spal sám celou, od té doby pak vždy v noci zavolal a my si za ním přišli přelehnout na matraci, kterou má doteď pod postelí, kdyby náhodou spadl, nebo jen tak na hraní.
Ted máme holčičku, ta usne večer v postýlce a při prvním kojení putuje zase za náma. Co mám známé, tak i když se snažili děti učit spávat v postýlce, tak při jakékoliv nemoci nebo růstu zoubků zase měli a už se jich nezbavili. A jak říká kamarádka, holku si k nám snad do postele nepřivede :-) takže malý za náma ani jednou nezkusil přijít, ale klidně bych ho i v deseti nevyhodila, protože třeba se v těch deseti už ani nepřijde pomazlit, tak si užíváme teď holčičku. Eva
 Lusika 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(17.5.2008 20:20:36)
Sexuální život ničí spíš únava, než přítomnost dítěte v posteli rodičů:-). Lusika
 Tvoje horší já 


Re: Co sexuální život? 

(17.5.2008 22:11:58)
V obýváku.:-D
 Luca 
  • 

jde to i jinde 

(18.5.2008 1:00:40)
Je to velmi jednoduché, sex přece nemusí být omezen jen pod duchnu v posteli, ne? Ale koukám, že tvé obavy, že nikdo neodpoví, se nevyplnily :o)
 katka+katka 
  • 

Re: jde to i jinde 

(18.5.2008 7:32:01)
u nás skutečně zbývá ta ložnice, Katka od té doby, co chodí, chodí úplně všude:-) a ještě ke všemu jako myšička:-) A zamykat kuchyň, obývák nebo koupelnu se mi nechce, ví, že normálně nesmí jen k nám do ložnice, takže po pár trapných situacích si už raději užíváme jen tam
 Vercik, sedmi mesicni chlapecek 
  • 

Re: Co sexuální život? 

(5.6.2008 17:29:22)
Sex je nejlepsi po ranu. Vecer jsme vetsinou unaveni. No a rano dame maleho do ohradky v obyvaku a loznice je cela nase.:-)
 Agi 
  • 

DOTAZ - DVOJČATA 

(17.5.2008 20:46:51)
ahjte zkušené maminy, mám dotaz: máma malinký byt a čekáme dvojčata, což nás dost překvapilo a mám dvě možosti: buď budou obě mimča sama v jiné místnůstce (hned za zdí) v postýlkách, nebo v manželské posteli v ložnici, protože do ložnice se víc než jedna postálka nevejde, co byste mi radily?
Agi
 Agi 
  • 

Re: DOTAZ - DVOJČATA 

(17.5.2008 20:48:33)
uff velká omluva za překlepy: máme s manželem malinký byt ... atd. už jsem nějaká ospalá
 madajka 


Re: DOTAZ - DVOJČATA 

(17.5.2008 20:59:11)
Tak my máme taky dvojčata. Máme byt prozatím 2+1, ted dostavujeme, ale holky mají od narození svůj pokojíček, a každá svou postýlku. Ale já slyším každé jejich otočení, každý pohyb, nikdy nějak dlouho nebrečely než jsem k nim přišla. Ted jsou jim tři roky, mají už přes rok velké postele, a naši postel v obýváku využívají pouze, když jsou nemocný, jinak spí samy. Máme většinou problém, když jedeme na dovču, nebo když jsme byli v nemocnici, tak holky nechtějí spát ve společeném pokoji s námi. Jsou prostě zvyklí na svůj klid. ~g~:-D
 Agi 
  • 

Re: DOTAZ - DVOJČATA 

(17.5.2008 21:04:45)
to by se mi líbilo taky, ale bohužel, jediný prostor, který bude jejich pokojíčkem (bohužel o velikost 2,5x3,5m) je oddělen od ložničky zdí, jinak to nejde, na lepší bydlení nejsou penízky, i tak zplácíme tento byteček, lae bojím se, aby tam byly děti samy, v jiné místnosti a v manželské posteli dvě mimča - to tedy taky nevím.
 madajka 


Re: DOTAZ - DVOJČATA 

(17.5.2008 21:38:08)
Když je málop místa je to děs. Móje kamarádka má dvojčata a bydlí v jedna plus jedna, ale v kuchyni se ani nehne, v pokoji mají manželské postele, a dvě postýlky, musely vystěhovat veškerý jiný nábyte´k, jinak by se tam nevešly. my máme výhodu že máme rodinný domeček, který neustále rozšiřujem. Do vánoc už konečně budeme mít vlastní ložnicia nebudeme muset spát v obýváku.
 Jiitule+3 


Re: DOTAZ - DVOJČATA 

(17.5.2008 22:35:06)
Ahoj Agi, (my = matka + taťka + 2děti v garsonce :-)) co kdybyste tu stěnu, která odděluje místnost pro mimča, nechali probourat... ne třeba celou, ale že by vznikl co nejširší průchod - pokud teda stěna není nosná...
Vznikl by vám větší společný prostor, a úprava není až tak náročná.
My žijeme ve 4 lidech v prostoru 36m2 + zasklená lodžie, na které mrňous tráví svoje denní spánky. Jediný člověk, který teď vlastní opravdovou postel, je starší dcerka, jinak spíme porůznu na zemi nebo "v šuplíku" :-) (glosa k předchozím tématům: přesto si na sexuální život nemůžu stěžovat) Máme se dobře, ale docela se těšíme do baráku, který se pořád ne a ne dorekonstruovat...
Držím ti palce, chce to trpělivost a pevné nervy, určitě to zvládnete!!
 Agi 
  • 

Re: DOTAZ - DVOJČATA 

(17.5.2008 22:39:27)
ona ta stěna probouraná je,a le tedy jen na 80cm, na dvaře, jinak by to byl problém. uff, s prostorem je potíž .. :o) ale mohlo by být i mnohem hůř, toho jsem si vědomá. Ale asi to bude oopravdu muset být tak, že ze začátku budou mrňata spát v jedné postýlce a pak obě v mini děcáčku s chůvičkama, v podstatě budou ode mne jen cca 120cm, ale za zdí ..
 Jitul 
  • 

Re: DOTAZ - DVOJČATA 

(18.5.2008 12:43:44)
Ahojky, já bych doporučovala dát je za tu zeď :-)) Nevím, ale v posteli 2 malá miminka, to by asi nešlo :-( Naše malá je taky zvyklá ve velké posteli, ale my s manželem se pořádně nevyspíme (ale hlavně, že spí malá). Moje kamarádka má dvojčata a moc dobře si pamatuju, jak je od začátku měla pěkně navyklé na postýlky v ložnici, stejně ze začátku hodně spinkají a když se naučí usínat sami a spinkat v klidu, je to jen velké plus pro maminku :-) Prostě ať má každý svůj klid :-)
tak přeju hodně štěstí a hlavně hodná miminka :-)
 Agi 
  • 

Re: DOTAZ - DVOJČATA 

(18.5.2008 13:21:29)
děkuju za radu, taky mi to skoro zní nejlépe, jen to budou mé první děti, tak jsem měla strach
 Lenka 
  • 

Re: DOTAZ - DVOJČATA 

(18.5.2008 22:47:51)
Ahoj,

ja jsem prvni dva mesice mela dvojcata u nas v loznici - spali v jedne postylce (dve by se nam tam nevesly) a zhruba kolem dvou mesicu jsem je presunula do jejich pokoje.
Ty prvni dva mesice byly docela hodne neprijemne na vstavani, pak se to zklidnilo, takze jsem k nim nemusela porad behat a ted v peti mesicich spi celou noc.
 TwinVerča 


Re: DOTAZ - DVOJČATA 

(17.5.2008 21:54:50)
Ahoj,
naši kluci spali první 4 měsíce spolu v jedné postýlce napříč (s náma v ložnici). A pak teprve jsme přistěhovali i druhou postýlku do ložnice (prostor díkybohu neřešíme). Druhá postýlka byla v té době v obýváku a kluci v ní byli s náma přes den.
Pokud máte málo místa, řešila bych to samostaným pokojem v době, kdy už se Vám děti do jedné postýlky (v ložnici?) nevejdou. Plus samozřejmě chůvičky a ev. monitory dechu.
Do manželské postele si dvojčata představit nedovedu ;);). Ale záleží na dětech, jakou budou mít náturu.
Držím palce.
Veronika
 Helena,Evička+Alex 8/02 


Re: DOTAZ - DVOJČATA 

(19.5.2008 8:41:42)
S námi dvojčata spala v posteli, byť měli každý svoji postýlku, cca 3 měsíce, pak už se začali převalovat a šli do svých. Bylo to pro nás pohodlnější, lépe jsme se vyspali všichni. Když dětičky spaly snámi spaly déle a lépe. Nám to nijak nevadilo a od roka a půl spí ve vedlejším pokoji a vše bez problémů.I když Alex jeden čas, a není to tak dlouho, že spal a i ze spaní poznal, že jsem se k němu otočila zády a ještě mě u toho držel za ruku. Když občas přišel s pát do ložnice.
 Kateřina 
  • 

Každý ať si dělá co chce 

(18.5.2008 11:49:27)
Dělá se z toho zbytečná věda, ať si každý dělá co uzná za vhodné. My měli s manželem dítě v posteli protože jsme chtěli a vyhovovalo nám to a žádné nebezpečí typu zalehnutí mu nehrozilo - ležel mezi dvěma lehkými polštáři mezi našimi hlavami, na velkém letišti. Spí s náma dodnes (15 měsíců) a co se týká sexu, nemusí být přece jen večer před spaním. Navíc když usne, spí tak tvrdě že se dá dělat cokoliv, v tom taky problém nevidím. Známí dávali malou do pokojíčku vedle hned od narození, každému jak to vyhovuje :-)
 Ivka(kluci 8 a 3roky) 
  • 

Dělejte,jak to cítíte 

(18.5.2008 22:55:05)
To jsem ráda, že tolik lidí poslechne svou intuici (jako my) a nechá děti ve své posteli dokud samy nedozrají a samy se (pyšné na novou velkou postel) neodstěhují do pokojíku(u nás oba ve 2-3letech).Já mám kolikrát bohužel pocit, že lidi bez problémů mají v posteli svého psa, ale ne své dítě (ze strachu "jak by ho to pak odnaučili", "byl by z něj mamánek" apod.). Takže všem váhajícím doporučuji pořídit velkou postel, nebo přirazit z boku postýlku bez bočnice (my máme obojí:-) a vyspíme se luxusně). Sex probíhá mimo ložnici - naštěstí máme velký byt -nezkusili jsme akorát špajz :-). Pozor na to přistižení, náš tehdy asi 3-letý synek pohled na sex pochopil jako že "tatínek mamince ubližuje" a byl z toho dost špatný. Jinak mě překvapuje, že u článku a diskuze na toto téma se vůbec nikdo nezmínil o bezpečnosti miminek v samostatném pokoji. Nemyslím, že bych byla nějaký mimořádný plašan, ale zažili jsme už nenadálá noční zvracení či prudké nástupy laryngitidy (dítě se dusí, nemůže plakat ani volat, jen sípe)a byla jsem moc ráda, že jsem byla opravdu HNED VEDLE. Nechci nikoho strašit, ale malá miminka bych i z tohoto důvodu samotné v pokoji nenechala ani s chůvou. Dvouleťák už se při zvracení určitě aspoň posadí, zavolá nebo přijde. Přeji všem rodičům i dětem klidný a spokojený spánek!
 madlenka07 


Re: Dělejte,jak to cítíte 

(19.5.2008 7:15:17)
Já spím se svojí dcerkou v posteli od narození,bude jí rok a nemáme s tím žádné problémy.Ale co jsem si občas vyslechla o rozmazlování,o nesamostatnosti!S těmi psy s tebou souhlasím,hned to někdy použiju,až mne bude zase někdo peskovat:-D.
Jinak když měla malá střevní chřipku,která byla náhlá bez jakéhokoli varování a přišla v noci,kdybych jí neměla u sebe nebo dokonce v jiném pokoji,asi bych na to,že zvrací přišla až po chvíli.První zvracení bylo docela nenápadné a mohla to kdykoli vdechnout.Dokonce jsem někde četla,že spaní dítěte v posteli s rodiči snižuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojenců.
 mato 
  • 

Re: Dělejte,jak to cítíte 

(19.5.2008 8:28:05)
to je pravda, ked spinka dietatko s rodicmi, pocuje ich srdiecka a dych a nielenze to je pre neho upokojujuce,ale jeho srdiecko bije podla rodicov. Zapadne "vyspele" staty vymyslaju vselijake baby phony a podlozky, ale akosi zabudli ze najdolezitejsie je mat dieta pri sebe, to je najprirodzenejsie a nic to nestoji.
Ja som stastny ze u nas maju ludia podobne nazory a nesupnu svoje dieta pri prvej moznej prilezitosti do svojej izby a aupairke, to je zvratene!
 Petra, dve deti 
  • 

Re: Dělejte,jak to cítíte 

(20.5.2008 0:24:57)
Delate to moc dobre. My jsme neslysici rodice. Protoze neslysime, kvuli bezpecnosti ma sestileta dcerka do dvou a pul let s nami spala (dobre se vzdala a rada spi ve svem pokojiku - jen obcas spi s nami, kdyz je ji smutno) a ted s nami spi rocni syn. Pohodova dcerka do dvou mesicu spala sama v postylce, do te doby ,nez se nam rozbil pristroj reagujici na plac ditete. Nechtelo se nam koupit kvalitnejsi za 8 tisic, tak jsme malou vzali k sobe a bylo mi tak NADHERNE! Je opravdu krasny pocit mit u sebe dite, ktere nas tak potrebuje! Zvireci matky jsou chytrejsi nez my.
 mato 
  • 

re 

(19.5.2008 8:16:22)
nas syncek spinkal od narodenia s nami v posteli, boli sme istejsi ked sme hned pri nom. Teraz ma 10 mesiacov, zaspava vo svojej postielke ale ked ideme spat, berieme ho k sebe. Pomaly rozmyslame, ze ho nechavame spat v postielke celu noc.
Nazory, ze rodic moze privalit svoje dieta v spanku su podla mna neopodstatnene, jednoducho to clovek citi, ze tam ma svoje babo.
Neviem si predstavit, ze by sme mali novorodenca vo vedlajsej izbe, to je podla mna zvratene...
 madajka 


Re: re 

(19.5.2008 10:11:42)
Nám teda holky od narození spí ve svém pokojíčku, ale jsou od nás pouhé dva metry. Neustále otevřené dveře, slyším vše co se v pokojíčku děje. Je fakt že když jsou nemocný tak většinou spí s námi v posteli. Ale to že spí odmala samy bych za zvrácené nepovažovala. Každý máme svůj názor. Například moje sestra měla malého u sebe v posteli neustále a syndrom náhlého umrtí měl dvakrát, naštěstí ho vždy vzkřísili, ale i když s nima byl v posteli, tak to zjistili v prvním případě málem pozdě. Podruhé už měl hlídačku, tak to bylo rychlejší.
 katka+katka 
  • 

Re: re 

(19.5.2008 10:51:44)
taky nevím, co je na tom zvráceného. Každému prostě vyhovuje něco jiného. Fakt, že někdo může dítě zalehnout, nevidím jako neopodstatněný. Manžel jednou usnul s dcerou v obýváku na gauči a posunul si na ní ruku, Katka tehdy byla ještě mimčo a on je postavou takový "hromotluk" - jasně, že se jí to nelíbilo a hůř dýchala. Mmch manžel nebyl ani opilý, ani zfetovaný, prostě jen unavený.
Katka spala od 2 měsíců ve svém pokojíčku, měli jsme chůvičku (je v ní slyšet úplně všechno) a monitor dechu - obojí jsem sice dostala po kamarádce, ale slyšela jsem, že to není nejlevnější, každopádně považuju to dobrou investici. Jinak s monitorem dechu jsme měli jednou planý poplach.
 honza, dcera 11 měsíců 
  • 

tenhle článek je na nic! 

(19.5.2008 11:14:06)
To mě štve, že někdo publikuje způsobem, že položí otázku, rozebere jí a bez přispění k řešení se v ní pobabrá. Nakonec moudře položí stejnou otázku jako na začátku. Jestli takhle vypadá celý časopis "Máma", tak jsem rád, že ho doma nemáme. Nejspíš se k nám ani nedostane.
 Dáša Ultzenová, 2 syni 
  • 

s rodici v posteli 

(19.5.2008 11:40:15)
Rikam ano, pokud to deti chteji. Male jsou jen chvili a prijemne pocity to urcite prinasi obema stranam. Dnes i muj 11.lety syn se rano prijde rad do postele k rodicum pritulit. Az bude v puberte (coz bude za chvili), uz chodit nebude. Mame hezky vztah i s mladsim synem, ktery se v 7 letech prituli rad i nekolikrat za den. Myslim si, ze takove deti maji mensi sklon k nasilnostem na druhych, k sikane atd.
Drzim palce! Dasa
 Culka 
  • 

Re: s rodici v posteli 

(19.5.2008 13:41:50)
Vím, že se určitě najde spousta rozhořčených - ale dotaz pro ty ostatní - jak jste to udělali, pokud byl s Vámi zvyklý pát pejsek nebo kočička? Před narozením miminka jste ho vyšoupli? Nebo to někomu funguje jako velká rodinka se všemi dohromady?
Díky za inspiraci....
 10.5Libik12 


Re: s rodici v posteli 

(19.5.2008 13:45:28)
Zřídili jsme jinou ložnici, bylo mi jasný, že nemohu čubičkám vysvětlit, že najednou ne tam, kde jsou zvyklé:)
 Dáša, 2 syni 
  • 

Re: s rodici v posteli 

(19.5.2008 17:02:39)
Co se tyka pejsku a kocicek, nic takoveho doma nemame. Rozum mi ale veli, kdyz dite v posteli, tak bez pejska ci kocky. Preci jen jsou to zvirata, umi zarlit jako lidi, a pak mohou ublizit. Navic i z hygienickeho hlediska to neni nejvhodnejsi. Pokud bych cekala dite, asi bych zvire v predstihu odnaucovala, ze do postele nesmi. Udelat pekny polisek jinde, to je asi reseni. Ale nejsem kinolog. Dasa
 Lusika 
  • 

s kočkou 

(19.5.2008 21:08:43)
Ahoj, naše Lucka s námi spí tak od měsíce věku, tedy kolem 6 hodiny se po kojení přesouvala k nám ze svého. Její postýlka je přímo vedle naší a nemá bočnici, takže máme vlastně trojlůžko. To jsme ale zavedli až asi po měsíci, prvně jsem se bála ji k nám dát. Ale je to krásné a takhle je to kompromis, putuje tam a zpět (2r).

Ale ke kočce. Kočka byla zvyklá spát v mých nohou. Vybudovali jsme jí dlouho před porodem nový lákavý pelišek, ale k ničemu:-). Prvně jsem měla strach, že bude spát u malé, ale tu obcházela obloukem už od narození. Jen čichnout a pryč.

Kojení 6x za noc kočku již první noc natolik rozmrzelo, že již od první noci spí v nohou manžela, nebo v pelechu. Naše kočka je "domácí", nechodí ven a může všude v bytě, kromě stolů a linky, samozřejmě. Dlé mého jde o pocit, nikoliv o skutečné hygienické nebezpečí. Psa, co chodí na ulici nebo venkovní kočku bych k miminu do postele nedávala. Žárlivosti bych se nebála, je to další člen tlupy, bude mít váš pach.
Důležité je vštěpovat pravidla, při jídle nesahat na zvíře, netahat, nekřičet, nebafat, samozřejmě nehladit cizí psy bez dovolení jeho pána apod. Taky je dobré, aby zvíře mělo svůj klid a nepronásledovaly je všude děti. A nenechávat děti se zvířaty bez dozoru.

Alergolog mě upozornil, že pokud dám kočku pryč, tak alergeny budou klesat velmi pomalu a tím jsou nebezpečnější. Těžko říci, každý lékař ti řekne něco jiného.

Lusika
 katka+katka 
  • 

Re: s kočkou 

(20.5.2008 6:55:46)
my máme kočku a kocoura - taky jsou jen doma. Taky jsem měla strach jak Katku přijmou, aby jí nezalehli apod. Ale nakonec to bylo úplně v pohodě, dokonce mi i přišlo, že jí občas hlídají:-)
 Culka 
  • 

Re: s kočkou 

(20.5.2008 9:30:25)
Díky za zkušenosti - to je aspon přínosné, většinou se všude objeví na toto téma jen moralizování......
 Lucylou 


neustálé výčitky, navíc k ničemu 

(20.5.2008 22:34:33)
Zrovna dneska jsem zažila opět "rady", které jistě znáte: Rozmazlíš jí. To si jí teda hezky učíte. Ona vám to spočítá. atd... Člověku to neustále bubnuje v hlavě - na jedné straně je to tak krásný, když si s malou(6 měs.) můžeme zalézt do postele a tulit se, užívat si hezké chvilky blízkosti. Malá to má moc ráda a je na ní vidět, jak je šťastná, když je s námi. Na druhé straně se člověk bojí udělat chybu, něco zameškat či podcenit. Pořád si ale řikám, jak to je nejpřirozenější? Je to přeci malé miminko, které MUSÍ být s maminkou, potřebuje ji. Jak to dělali za dávných dob? To mi moc pomáhá to dělat právě tak, jak mi má intuice říká - být vždy na blízku, pomoci, ukázat, že jí máme moc rádi. Tak jak to tu již bylo mnohokrát řečeno - uteče to tak rychle...Tak proč se pořád řídit něčím, co vymyslel někdo, kdo to stejně nevěděl na sto procent? Navíc každé dítě potřebuje něco jiného, a to právě my, mamky, můžeme zjistit a dát jim to. No a taky, co když se za pár let přijde na to, že spaní s rodiči je to nejlepší, co dětem můžeme nabídnout? Vždyť se dnes už děti nemají nechávat vykřičet a dřív si za tim všichni stáli. Tak přeju všem maminkám to, aby se dokázaly řídit podle toho, jak to cítí ony, a ne podle toho, jak to vidí druzí!!
 Radmila, 3 dospělé dcery 
  • 

Rozhodně ano - není nic moudřejšího, než příroda 

(22.5.2008 9:59:17)
Naše nejmladší s námi spala do desíti let... Nejdříve jsme se museli uskromnit, pak jsme si zvykli. Dnes už je holka dospělá - ale je nesmírně hodná, správně sebevědomá, sluníčko, prostě ideál. Zkrátka to potřebovala pro svůj pocit bezpečí a kontaktu, nejspíš asi tak, my jí nebránili. Radmila

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.