JanaY |
|
(13.5.2008 17:38:01) Dnes volal syn z VŠ, že bude mít narozeniny a potřebuje nový batoh. Jak říci manželovi konstruktivně, aby na něj přispel 1000 kč? Vždy ho dotazem na peníze vytočím natolik, že to vezme od Aurory, přes válku a okupaci k mé a synově lenosti.Dík.
|
Badulka |
|
(13.5.2008 18:09:30) Kopni manžela do zadku.Pokud není na podpoře tak neinvestovat 1000,- do svého dítěte může jen naprostý sobec Bohužel to vidím na své švagrové
|
|
Repulsion |
|
(13.5.2008 18:23:47) Jak to máte s penězi? Ty nevyděláváš?
Pokud pro vás 1000 není kritický zásah do rozpočtu, tak takové jednání taky nechápu. Bez ohledu na to, kdo vydělává víc a kdo míň jsou peníze rodinné a měly by se vydávat podle možností a potřeb... předpokládám, že když si chce manžel něco koupit za 1000 Kč pro sebe, tak Tě o svolení nežádá...
|
Teraza Horáková |
|
(13.5.2008 19:23:52) Vy jste rozvedení?? Nebo v nějakým těžkým finančním průšvihu???? k narozeninám by určitě dostal nějakou hloupost, tohle je alespoň užitečný dárek
|
|
|
kaMyš |
|
(13.5.2008 19:19:11) Obecně je systém konstruktivní "hádky" takový:
1. Sdělím fakta (syn potřebuje batoh) 2. Sdělím pocit (nevím, co v tomhle případě sem dosadit, možná se dá vynechat?) 3. Sdělím potřebu (potřebuju, abys na něj přispěl) 4. Návrh řešení (co s tím uděláme? kolik přispěješ?)
Jinak teda hádky nad penězi jsou hnusné A po pravdě, nechtěla bych žít ve vztahu, kde bych s partnerem musela o každou korunu bojovat.
|
JanaY |
|
(13.5.2008 20:19:56) Tak moc díky. Já si postup nejdříve nacvičila a pak vyšla do boje a vyšlo to. Asi to s tím mým chlapem jindy neumím. Zítra peníze přijdou symovi na účet. Jinak si studium většinou financuje sám z brigád. Nejsem rozvedená, vydělávám. Manžel o svých penězích rozhoduje sám.
|
Teraza Horáková |
|
(13.5.2008 20:32:26) Aha, takže máte oddělené hospodaření. Ty si taky o penězích rozhoduješ sama (jen jsem zvědavá). A omlouvám se za tykání, na internetu to tak funguje, kdyby to vadilo, přestanu.
p.s. a jak jste společně živili syna předtím? jak se dělíte o náklady na domácnost?
Nerýpu, jak jsem psala, zajímá mne, jak to funguje jinde.
|
Míša | •
|
(14.5.2008 10:03:18) U nás to funguje půl každý za sebe a půl společně, máme každý svůj účet, hrubě víme kolik kdo bere, společně nakupujeme vše do domácnosti, každý sám si kupuje běžné drobnosti. Konstruktivní hádka u nás naprosto nepřichází v úvahu, manžel má buď náladu dobrou/normální a pak s ním lze komunikovat rozumně, ale není radno se pokoušet diskutovat na ožehavá témata, pokud má náladu mizernou, není možno nic jiného než servírovat zprávy velmi pozitivní a chutnou krmi . Jakékoliv problémy musím velmi diplomaticky postupně řešit tak, aby měl pocit, že rozhodl on (byť podle mého nenápadného návodu). Jakýkoliv pokus o diskuzi ožehavých témat končí z jeho strany naprosto nesmyslnou argumentací (má ihned pocit že si něco vynucuji) Prostě má takovou povahu.
|
Anadar |
|
(14.5.2008 12:41:17) Popravdě řečeno,já se do nějakých konfliktních témat raději dobrovolně nepouštím,bojím se komunikačnho večera,protože by se mohl zvrhnout v konfrontační večer. Párkrát jsem to zkusila.V situaci ,kdy mne tlačila bota,jsem vyrukovala s nějakým tématem na muže a z klidné debaty bylo stejně za chvíli ječení(moje).On umí moc pěkně argumentovat.A když něco nechce,tak to nechce.Kouzlo sporu je taky v tom,že každý trochu ustoupí a dohodnou se na kompromisu.Když druhá strana ustoupit nechce a ustupování je pouze na vás,je to velmi těžké. Batoh,toť u nás oblíbené téma. Kdykoli jsem podotkla,že je potřeba do rodiny batoh,odpovědí bylo:vždy´t jeden máme, je skoro nový.To je pravda.Už asi třicet let,nikdy nepoužívaný,velmi nepraktický a nevzhledný.Nicméně -nový. Stejná logika:Potřebujem nový sporák.Odpově|ď :Je skoro nový.Moje odpověď:Je starý 18 let.Odpověď : No vidíš a pořád slouží.Moje odpověď:I OPBH by mi ho už vyměnilo.Odpověď: Nejsem OPBH. Et cetera et cetera.
|
Míša | •
|
(14.5.2008 14:15:08) Nejsou naši manželé nějak příbuzní?
|
Anadar |
|
(14.5.2008 18:25:24) Míšo ,určitě.Navíc je můj manžel zřejmě zároveň manželem ještě asi dalšího půltuctu těžce zkoušených manželek.
|
ZuziP |
|
(14.5.2008 23:43:03) Chvalabohu moj nie.
|
|
|
|
|
|
|
Sima + 2 | •
|
(14.5.2008 13:57:40) My jsem také měli oddělené hospodaření, ale založili jsme společný účet, kam jsme poslali z toho svého dohodnutou částku výplaty a odtud se strhla všechna inkasa, kupovalo jídlo, prostě rodinně hospodařilo. Když tam nezbývalo dost peněz, přitlačili jsme oba na odesílané částce z výplaty. Fungovalo to dobře. Dnes už sice chodí výplaty na stejný účet, ale trvalý příkaz na ten "rodinný" máme stále. Vyžíváme z toho rodinného účtu a co zůstane na tom "výplatním" je občas hrozně příjemné si užít.
|
|
|
zuzkasim |
|
(13.5.2008 23:18:45) Díky za rozumný návod. Vyrostla jsem v rodině, kde tatík odmítal téměř jakékoliv výdaje (samozřejmě nejvíc vydělával on) a nejhorší bylo, že si nekoupil ani nic pro sebe - nebylo mu tedy co vyčítat. Myslím, že tímto postupem bychom aspoň občas dosáhli na svoje potřeby Jen mám obavy, abych nebyla podobná, jako on, jsem spíš šetřivý typ...
|
Janoow |
|
(13.5.2008 23:42:59) ježiši holky, já to poslala do jiné diskuze, moooooc se omlouvám. To je tak když člověk čte víc článků najednou. Nezlobte se na mě prosíííím.
|
|
|
|
|