Axela |
|
(11.4.2008 13:22:29) že se mi narodilo velké dítě - 4950g, 56 cm. Co mi však vadilo určitě, bylo fatální selhání lékařů při stanovování velikosti plodu. Sekli se o celé jedno kilo, což se v důsledku projevilo tak, že syn pochopitelně nešel vytlačit a na císař bylo samozřejmě pozdě. Nakonec to odnesl jen zlomeným klíčkem, jímá mě však hrůza z toho, že by se jednalo mé první dítě. To bych ho myslím nevytlačila ani omylem a konec nechci domýšlet. Jako bonus jsem od porodní asistentky dostala vynadáno, co jsem si to vůbec dovolila porodit. O třetím dítěti bych uvažovala pouze za předpokladu, že bych měla domluvený císařský řez. První syn měl 4 kg a 53 cm. Podle této úměry by to třetí vypadalo na 6 kg
|
katka+katka | •
|
(11.4.2008 13:25:44) No, to jste si doopravdy dovolila hodněJinak císař domluvit bohudík jde, sama jsem rodit nechtěla jinak.
|
Pavla | •
|
(11.4.2008 13:36:15) a jak lze domluvit císař? to by mne zajímalo. u porodu mého druhého "obříka" o císaři nikdo apriori neuvažoval, k tomu by se přistoupilo až v průběhu porodu, kdyby to nešlo jinak...
|
|
SnowWhite |
|
(11.4.2008 13:54:10) Mě by zase zajímalo jaký to je rodit císařským řezem? Moje porody oba byly peklo! Teď jsem ve fázi, že už není cesty zpět a nějak se to ven dostat musí , ale šíleně se bojím už teď. Potřebovala bych vědět jak dlouho bolí jizva, jaký to je pocitově....protože normální porod je megapeklo když se rodí, ale pak už je to celkem pohoda (když odhlédnu od hojení jizvy). U císaře mám pocit, že je super, že nic nevím, ale jak dlouho to bolí potom? Přiznávám, že jsem posera a mám zvýšenou citlivost na bolest...nicméně užila jsem si podvakrát něco, co se jen tak nezapomíná. Díky za popis Vašich pocitů - i když každá to má jinak
|
gabina | •
|
(11.4.2008 14:13:21) ahoj j jsem rodila 2sc ,myslim ze je to u kazdeho jinak podle toho jaky ma prah bolesti ja jsem to zvldla myslim dobre hlavne to chce rychle rozchodit.ze zacatku musis prijit na to jak vstavat s postele a jak si odkaslat aby bolest byla co nejmensi ale zvladnout se to da v poho nemusis se bat
|
|
Pavla | •
|
(11.4.2008 14:16:42) jak píšeš, každá to máme jinak, ale z toho, co od tebe čtu, je nejdůležitější NEBÁT SE, ber to pozitivně, prostě tak, že ten třetí porod se prostě musí povést, že proběhne výborně. Já sama do třetího nechci jít, dokud o tomto nebudu vnitřně bezpochyby přesvědčená u mne byl císař pohoda, epidurál, pak řez, pak jipka, vstala jsem v pohodě, kojila v pohodě, pak to chvíli tahalo, ještě možná tak 2týdny pro jistotu nosil vaničku vylívat manžel, když jsem táhla kočár, tak jsem to ještě chvíli cítila, ale naprosto ok. Po spontánním porodu se mi jizva hojila 2měsíce. Někdo jiný ti zase napíše, že jizva po císaři hrůza...fakt je to o tvém přístupu k věci. Věř tomu a neboj se, sežeň si třeba porodníka, na kterého ti dal někdo tip, nebo dulu a bude to fajn.
|
Aja | •
|
(11.4.2008 14:30:10) Presne tak, kazdy to ma jine, ja spontanni porod bez problemu, po cisari jsem se jeste dlouho citila jako invalida a rozhodne bych ho uz nechtela zazit.BRRRR
|
|
|
Katka,kluci 5 a 9 | •
|
(11.4.2008 14:24:22) Rozpoutáš velikou debatu, každý bude mít tu svoji pravdu.... tak tady je ta moje verze: rodila jsem 2x, jednou SC a jednou normálně. SC byl ale až po dlouhém nepostupujícím porodu.U mě jednoznačně "vyhrál" druhý, klasický porod. Hodinu po něm jsem byla funkční, chodila, jedla a pod. Byla jsem nadšená. Oproti tomu po císaři jsem byla v pr... hodně dlouho, hlavně psychicky. Ale to byl můj problém, moc jsem si to při prvním těhu malovala narůžovo (přece "každá žena může rodit spontánně". Pak přišly hodiny bolestí a na závěr císař- měla jsem hrozný pocit selhání a spolu s nespavostí mého mimina to nastartovalo docela slušné depky - vůbec na to období nevzpomínám ráda. Ale pokud to má někdo tak, že se zase bojí rodit normálně do té míry, že ho plánovaný císař hodí do klidu, tak je pro něho určitě lepší.
|
SnowWhite |
|
(11.4.2008 14:33:48) Děkuju Vám všem za názory. Deatu poutat samozřejmě nechci - jen jak už jsem řekla : jsem posera a jelikož jsem dvakrát rodila v kuse týden a při samotné akci následovaly lahůdky, které ani nebudu popisovat, prostě se bojím. Je jasný, že každý je na tom jinak - já jsem ve fázi, že přemlouvám doktora ať mi dá narkozu týden předem a pak ať to ze mě nějak dostane abych o tom nevěděla . A to jsem teprve v půlce . Jen jsem nikdy nebyla na operaci a tak si neumím představit bolest, kterou přináší rozpáraný břicho...tak abych nejančila, že chci sekci a nedopadla ještě hůř Nicméně díky
|
Katka,kluci 5 a 9 | •
|
(11.4.2008 14:37:16) Pokud to je tak, jak píšeš, tak bych trvala na tom císaři. Ty stavy (/fyzické)potom nejsou zas tak hrozné a pokud oba předchozí porody byly komplikované a nepostupující tak z hlediska bezpečnosti mimča je ten císař asi bez debaty lepší.Já jsem byla střelená, dneska už se na to taky koukám jinak....
|
Dajenka, 1 dítko |
|
(18.4.2008 12:58:57) Jo, myslím, že je spousta porodů horších než stavy po císaři. Taky vím, o čem mluvím, kuchli nás po týdnu marných snah o efektivní indukci. Holt by doktor měl trochu myslet. Ale pokud je dobrá šance, že porod spontánně půjde dobře, je šílenství si vybrat císař... U takhle velkého dítěte by se mi ale taky klepaly kolena.
|
|
|
Simča | •
|
(11.4.2008 15:29:44) Neboj se SC, já jsem dvakrát rodila spontánně a protože jsem se po delší době rozhodla pro třetí miminko,jímala mě hrůza už od začátku,jak to bude s porodem.Vyřešila jsem to tak,že jsem si našla vynikajicího porodníka a od začátku s ním měla domluvený a zaplacený SC.Ta pohoda a klid,ve kterém jsem prožila celé těhotenství,mi rozhodně stály za to,i když jsem po císaři měla komplikace a vzpamatovávala jsem se déle.Ale možná to bylo i mým věkem.Kdy jsem si nejvíc užívala klidu bylo na těhu cvičení,kdy se probíraly všemožné úlevové polohy,dýchání při porodu atd. a mě to nechávalo v úplném klidu.Císař se dá zvládnout,ale podle mé zkušenosti je to opačné než u sponánního porodu.Porod pohoda,bolesti pak,ale to už je dítě venku,tak co....
|
madlenka07 |
|
(12.4.2008 8:02:24) Já rodila normální cestou a bylo to něco úžasného.Myslím že SC je dobrá věc v případě komplikací,ale mít to jako první volbu,no nevím...já ne.Ale je to na každém-naštěstí.Jen by mi vadilo,že by mi nechtěli dát miminko hned,ale já jsem pěkná držka,takže kdybyk něčemu takovému došlo,to by asi slyšeli...a miminko by mi ještě rádi dali hned
|
Simča | •
|
(12.4.2008 18:43:50) Madlenko,já jsem odpovídala na dotaz SnowWhite a pokud se nepletu,zajímala se o bolesti a pocity při SC.Jinak at si každý rodí,jak je mu libo,já jsem pro 100%ní volbu a rozhodně u tohoto článku nehodlám diskutovat o výhodách přirozené porodu kontra porodu SC,už toho bylo napsáno dost.
|
madlenka07 |
|
(12.4.2008 20:00:21) Simčo,já jen napsala svůj názor a svoji zkušenost.Nic jiného v to nebylo.
|
Simča | •
|
(12.4.2008 21:49:26) Tak jo, O.K., ono se to většinou zvrhne v porovnávání porodů a to podle mě nejde.Každý porod je individuální a každý ho prožívá jinak.Já jsem měla první dva porody spontánní a docela hladké,ale ted už jsem těsně u 40-ky a věř mi,znovu se mi do těch bolestí jít nechtělo(i když potom jsem si jich užila až až).Ale to už bylo krásné a zdravé miminko na světě,tak i ta rekonvalescence šla vcelku dobře.
|
|
|
|
luthienka |
|
(12.4.2008 20:03:03) Jenom mojek zkušenost s tím, kdy se přináší mimčo po SC. Já poprvé rodila v krajské porodnici, pak jsem byla 12 hodin na pooperačním a dítě viděla až na normálním pokoji a nosili mi ho po 3 hodinách. Druhé dítě jsem rodila v malé porodnici, kde pooperační není a mimino mi přinesli hned, jak jsem si řekla. Hezky mi ho i rozbalili, já spočítala prstíčky a nechali mi ho v posteli, dokud jsem chtěla. A na kojení mi malou nosili, když sama potřebovala.
|
|
|
|
suvis |
|
(12.4.2008 17:46:44) Já bych to viděla asi takhle - porod je vždycky o nějaké té bolesti, ale při císaři to má jednu velkou výhodu, už totiž víš, že vše dobře dopadlo, a ta bolest se jinak snáší, když už toho svého broučka vidíš ležet vedle sebe. Já byla na napůl plánovaném s.c., když se zjistilo, že se v důsledku minulé operace na čipku vůbec neotevírám ani po několika hodinách kontrakcí. Bylo ale spousta času na epidurál, a musím říct, že na porod vzpomínám moc ráda. Malou mi dokonce přiložili k prsu hned, jak ji zvážili, změřili a zabalili, ještě jsem ani nebyla došitá. Teď jsem v 18.tt. a na 99% mě čeká opět řez, tak doufám, že to bude taky v pohodě.
|
Lela 2 kluci | •
|
(13.4.2008 10:12:04) No, tak tedy já mám zase jinou zkušenost, císaře jsem měla dvakrát, oba akutní, epidurál nebyl, děti jsem viděla až za hodně dlouho... Navíc první císař byl hodně bolestivý (hrozilo udušení miminka, takže to řízli rychle a moc nekoukali jak). Normální porod jsem nezažila, ale myslím, že normální znamená přirozený tutíž jednoznačně dobrý pro oba. Pokud nastanou komplikace tak jednoznačně císař (zdravé miminko je důležitější než za každou cenu rodit normálně). Ale trošku mě vždycky naštve, když se tu někdo rozplývá nad císařem, jaká je to pohodička a že si ho třeba i maminka vyžádala... Je to operace jako každá jiná a může mít dost komplikací.Prostě to shrnu, císař je dokonalá věc, když hrozí komplikace, ale považovat ho za bezbolestnou a pohodlnou cestu porodu mi přijde zcestné.
|
katka+katka | •
|
(15.4.2008 10:09:27) Lelo, on je rozdíl císař plánovaný a akutní. Kamarádka měla akutní (2.dítě), ačkoli chtěla 3 děti, o dalším právě díky tomu zážitku už neuvažuje. Já se jí ani nedivím, když mi to vyprávěla. Lékař se choval naprosto suveréně, dokonce sestřičku posílal domů, že on už to zvládne a pak z minuty na minutu se vyděsil, manžela nechal odvést, křičel sakra, sakra, ať přijde Pavel (myšleno další doktor), pak volali oba dva sakra, kde je anesteziolog, na její otázky co se děje nikdo neodpovídal, když se probrala byl u ní jen manžel a vůbec netušila, jestli je dítě v pořádku. Naproti tomu já měla plánovaný a říkám, že to byla prostě nádhera. Celou noc před tím jsme s manželem nespali, nemohli jsme usnout, koukali na radiobudík a odpočítávali hodiny, kdy už bude naše holčička s náma. Do porodnice jsme jeli natěšení, lékaři kolem nás byli v klidu, přesně jsem věděla, do čeho jdu a co bude následovat.
|
|
|
|
|
Blanimour |
|
(15.4.2008 9:30:35) Byla jsem na tom dost podobně. O variantě, že bych nedokázala porodit přirozeně, jsem vůbec neuvažovala. Ale nakonec došlo na císař, a to po 36 hodinách kontrakcí. Pak to šlo šup šup, začaly se ztrácet ozvy. Takže nebyl čas na epidurál, musela se dát celková narkóza. Roli asi hrálo i to, že jsem při porodu měla dost děsnou chřipku, takže jsem asi prostě neměla sílu. A pak jsem si móóóc užívala ty záchvaty kašle s rozřezaným břichem. Pokud budete mít císaře s celkovou narkózou, počítejte i s jedním možným nepříjemným zážitkem. Protože se kvůli dítěti používá jen omezený výběr anestetik, můžete mít dost hrozné stavy. Já měla při probouzení halucinace, vůbec jsem neměla kontrolu nad svým tělem - to považuji za horší zážitek než těch 36 hodin kontrakcí. A pak samozřejmě ty stavy, že jsem to nezvládla, že jsem dceru mohla mít u sebe až třetí den a ona tam chudinka sama... Do toho mi nešlo kojení (po císaři častý problém). Ale znám spoustu ženskejch, které byly po císaři v pohodě. Mě je ale dodnes líto, že to nevyšlo přirozeně.
|
|
|
Hana, holky 3 roky a 6 měsíců | •
|
(11.4.2008 14:56:43) z porodu císařským řezem nemusíš mít strach! Zkusila jsem si jak spontánní tak operační porod a zpětně mi to připadá asi tak nastejno. Jizva se hojí opravdu rychle, hlavně to chce se hned od začátku nevyhýbat pohybu, i když opatrnému (cvičila jsem na posteli už pár hodin po operaci a šlo to - opatrně hýbat nohama, břišní dýchání, a pod.). No a 9.den po císaři už jsme se starší dcerou a kočárkem vyrazili na pískoviště Držím palce, ať jde všechno hladce. Hana
|
|
Zuzka+Adamek 12/05,TP3.11.07 |
|
(11.4.2008 19:12:29) Snowhite, tak ja mam dve deti,prvni cisarem kvůli nepostupujicimu porodu a druhe normalne vaginalne. PO cisari me jizva bolela tak 3 tydny a prvni tyden jsem vstavala a lehala si tak 10 min,i chuze mi cinila problemy. Jako i curani bylo peklo nebot se pri tom vzdy jizva stahovala dovnitr do bricha (to jsou me osobni pocity).
Druhy porod skoncil rozsahlym roztrzenim,syn mel kratkou pupecnikovou snuru (20cm) a sel ven ksichtikem nahoru a natrhl me tak,ze mam site 2cm streva,konecnik,celou hraz a par centrimetru dovnitr-tam me rozthl raminkem. Upozornuji ze mel 3650g a 50cm. Zadnej mega obrik.
Asi 10dni po porodu mi zacaly vypadavat stehy a siti u konecniku se mi rozjelo-nedrzelo u sebe. Super vec...
Po vsech moznych zazitcih z druheho porodu,problemy se stolici,v pozdejsim veku s udrzenim stolice atd,bych preferovala CS. I muj gynekolog rikal,ze CS je lepsi nez tady toto.
|
Cita |
|
(12.4.2008 0:04:29) Zuzko, tak to doufám, že u tebe na toho plánovanýho císaře dojde..
|
|
|
katka+katka | •
|
(11.4.2008 20:04:54) Já jsem normálně vysvětlila své gynekoložce, že bych chtěla CS a proč a důvod se našel. Jinak vím i o pár maminkách, které to zaplatily.Budu držet palce, aby ti to dopadlo tak jak chceš!!!
|
|
Katulajda |
|
(12.4.2008 20:20:27) Ahoj, tak já jsem syna pro nepostupující a dlouhý porod nakonec taky rodila císařem a nemůžu si ho vynachválit. Byla jsem sice celý den upoutána na lůžko, ale potom jsem mohla bez problémů sedět i nosit své dítě a bylo mi fajn. Na chodbách porodnice jsem pak potkávala zbědované maminky po normálních porodech a v porovnání s nimi mi bylo opravduvhej. Nemůžu ale srovnávat, rodila jsem totiž jen jednou a to tím císařem
|
|
|
Mšice+2 kluci99+05 |
|
(11.4.2008 14:13:20) Katko, nevím, jak kde, ale např. v brněnských porodnicích císařský řez bez závažných zdravotních důvodů domluvit nelze. Vím o několika matkách, které se bály rodit normálně, trvaly na císaři a byly odeslány do porodnice na menším městě, kde nebyl problém. Já sama nemohu soudit, co je lepší, obě děti jsem rodila spontánně a byla jsem tomu ráda, přestože porody nebyly zcela ideální a bez komplikací. Kamarádka, která rodila první dítě sekcí a druhé spontánně, říká, že spontánní porod je na 100% lepší a dobrovolně by do císaře nešla (samozřejmě, jsou-li k tomu závažné zdravotní důvody, není co řešit).
|
Eva + holčička | •
|
(11.4.2008 15:18:42) Hm, to je hezké, ale co když jsem na tom jako Snowhite - nízký práh bolesti, nic moc vzpomínky na první porod - i když s epidurálem, bez něhož bych kvůli své fobii z bolesti do dítěte snad ani nešla, natržení při porodu, dlouhé hojení, sex asi tak rok a půl absolutně o ničem....Teď čekáme neplánované druhé dítě, těším se na něj, ale na porod NE. Takže jsem to zkonzultovala se svým gynekologem a domluvili jsme se na císaři, vysloveně mi řekl, že je to v mém případě lepší než se celé těhotenství stresovat a potom stresovat ještě všechny na porodním sále.
|
Mšice+2 kluci99+05 |
|
(11.4.2008 15:39:37) Pokud ti to doporučil gynekolog a nevidí v tom problém ani on ani porodnice, není co řešit. Já jen píšu ze zkušenosti mého okolí, že u nás prostě "císař na objednávku" nelze. A já osobně bych do něho nešla, porody byly taky nic moc, první mně vyvolávali, kontrakce po 5ti minutách jsem měla 8 hodin, placenta vyšla až hodinu po porudu, její porod byl horší než porod dítěte a to šití potom zaživa opravdu stálo za to. U druhého syna už to bylo lepší - ty nejhorší bolesti trvaly cca 4 hodiny, ale nenastřihli mě, roztrhla jsem se, zašili mě tak kvalitně, že šití třetí den po porodu mírně prasklo, to bych taky nikomu nepřála. Ale do epidurálu bych nešla a do císaře taky ne (pokud bych nemusela), říkám já osobně, ale každý ať si dělá co chce, a pokud mu to zdravotníci umožní, nevidím v tom problém.
|
Petra | •
|
(11.4.2008 16:59:49) Holky neblbněte, nebo sem do diskuse vletí Cermanová a všem Vám doporučí normální porod a k němu dulu!
|
|
SnowWhite |
|
(11.4.2008 17:14:40) Je mi lehce stydno se přiznat, ale jsem ve své fobii tak daleko, že ani neuvažuji o tom, co je lepší pro dítě (pokud ho samozřejmě neohrozím přímo). Snažím se na to nemyslet ale stále se v myšlenkách vracím k tomu, jaé to bylo a co všechno mě může čekat. Samozřejmě bych si moc přála, aby to šlo hladce a miminko bylo naprsto v pohodě, ale tak nějak sobecky se točím jen a jen kolem toho, zda nechcípnu bolestí a nebo hrůzou. Další dítě bylo velkým přáním mého manžela, já bych dobrovolně do třetího nešla zejména kvůli tomu, že ho musím porodit. Jen mi přišlo blbý, když on ho tak chce a není jiný důvod než můj strach, ho nemít. Už jsem s lékařem myšlenku sekce naťukla, ale pak jsem se hned začala zase bát, že dělám chybu a že to vyjde nastejno . Proto jsem moc vděčná za všechny celkem útěšné názory. Samozřejmě se vždycky může něco zvrtnout, ale s tím se musí počítat. Mě šlo spíš o to, kolik bude názorů, že CS není nic tak hrozného . Ještě jednou díky
|
Nervík, 2 kluci | •
|
(12.4.2008 21:22:54) Je to začarovaný kruh: Čím víc se bojíš, tím hůř rodíš. Čím hůř rodíš, tím víc se bojíš. Myslím, že to souvisí s pradávnými pudy. Strach, stres znamenal nebezpečí, porod se zastavil, aby se nebezpečí dalo uniknout. Klid = bezpečí, může se rodit. Ale jak to vyřešit, nevím. Člověk si neporučí, aby se nebál, navíc po špatných zkušenostech. Přeju Ti, abys našla správné řešení.
|
|
|
Patsy + holky |
|
(12.4.2008 19:48:43) Mšice, ale jde. Mám známou, která si SC v brněnské porodnici zaplatila
|
|
Anabella |
|
(12.4.2008 22:44:29) Ja bych se podruhe taky rozhodla pro cisare,kdyby to slo,porod sice trval jen 12 hodin,ale presto ze me nastrihli,tak jsem se pekne roztrhla(pry necekali,ze jsem tak uzka) a sesili me teda priserne,az po sestinedeli mi gynekolozka rekla,ze mi sesili jen kuzi a ne svaly,takze uvnitr mam jamku asi jako rajce.Myslela jsem si,ze jsem hystericka,kdyz jsem nemohla mesic po porodu jeste sedet.Takze druhy porod by byl pro me dost trauma.A to malej nebyl nejakej obr. 3800g/50cm
|
|
|
|
|
|
Zdenka | •
|
(11.4.2008 21:33:27) To je bohužel u hypetrofických dětí normální, že jejich váhu nejsou schopní odhadnout. Ty přístroje "končí" někde těsně nad 4 kg. Prostě se změří pár hodnot (v centimetrech) a nějakým vzorečkem se z toho vyrobí další číslo v kilogramech. Ostatně na to, jak děcko proleze porodními cestami mají vliv ty centimetry a ne ta kila, takže si myslím, že je to vlastně jedno. Můj synek byl a je dlouhý, hubený a "kebulák" :-( Takže sice měl "jen" 3,9 kg, jenže už na UTZ ve 30. týdnu měl hlavičku jako ve 36. týdnu. Nástřih 6 cm to spravil, přesto považuju svůj porod za pohodový. Sice jsem si 2 týdny nesedla, ale už 2,5 hodiny po porodu jsem znuděně šmejdila po porodnici - než mě pustili ze sálu, nasnídala jsem se a umyla, tak dali malého na novorozenceké a on spal a spal a spal, kéž by mu to bývalo vydrželo déle než ten jeden den ;-)
|
Zazi (1+1+1) |
|
(12.4.2008 10:58:13) První syn měl 4560 kg, 51 cm (asi), já měřím 165 cm. Narodil se spontánně, po běžně dlouhém porodu. Bez nástřihu a poranění, v pohodě jsem seděla dvě hodiny po porodu. Dcera 3300 g (má chromozomální aberaci, proto je takhle "malá" - v porovnání s bráškama) a třetí syn 4250 g (zase bez zranění a nástřihů). Všichni se narodili týden po termínu. Cukrovku nemám, proč se narodili větší, nikdo netuší. Silný strach z porodu mi přijde jako dostatečný a dobrý důvod k císařskému řezu. A naštěstí mám pocit, že se gynekologové a porodníci někdy už docela snaží respektovat přání rodičky.
|
Renka + 3 |
|
(12.4.2008 16:42:42) Já už měsíc před porodem věděla z UTZ, že syn bude veliký a samozřejmě jsem měla obavu, jak proběhne porod. Měřím 165 cm. Chodila jsem do rizikové poradny v porodnici (kvůli jiným problémům), kde jsem hlásila všude, že čekám obříka, ale doktoři vždy mávli rukou, že když jsem porodila dvě děti, třetí půjde taky. Takže císař ani náhodou. Odhadovaná velikost byla ve 40. týdnu 4200 g. Nakonec měl syn 4222 g a 53 cm, narozený spontánně,ale s velkými problémy, hlavička nešla vytlačit (průměr 38 cm), došlo k dystokii ramének a zlomenině klíčku, malý měl tranzitorní tachypnoi, nízký tep i saturaci kyslíkem, byl na kyslíku 9 hodin, infuzi měl ještě déle, poté silnou žloutenku, takže byl na fototerapii. Podle pediatrů měl jít císařem , ale to se porodníci samozřejmě nedozví, není tam ta zpětná vazba. Oni mají další čárku za přirozený porod a my teď budeme s obavami malého sledovat, jak se vyvíjí. Dnes bych byla chytřejší a císaře bych si prostě vynutila. Jinak moje zranění nejsou veliká a pro mě byl přirozený porod šetrnější ,ale raději bych podstoupila císaře a měla klid, že je miminko v pořádku.
|
mumis |
|
(12.4.2008 21:58:18) Ahoj, rodila jsem 2x a potřetí už ani náhodou.První syn měl "jen" 3,84 kg a 52 cm. Porod byl dlouhý a nepostupující, otvírání skončilo na osmi centimetrech. Nakonec synovi pomohli ven kleště, měl kefalhematom a podlitinu přes půl obličeje.Já jsem byla hodně potrhaná a nastřižená. Hojila jsem se docela dlouho. Druhý porod měl naprosto stejný průběh, ale naštěstí skončil CS. Druhý syn měl 4,74 kg a 56 cm. Po císaři jsem se zahojila lépe a byla jsem šťastná, že jsem nemusela rodit normálně. Oba kluci jsou v pořádku. Při obou těhotenstvích jsem přibrala max. 5 kilo.
|
|
Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 |
|
(13.4.2008 9:57:17) Renko, je mi to moc líto, jaké problémy váš chlapeček z porodu má!!! Je to sprosté od doktorů, že v případě větších odhadů vše důkladněji neproměřují!!! Když čtu příběhy maminek na této diskusi, tak děkuji všem svatým, že já i moje děti přežily porod v pořádku! Měla jsem velké štěstí. První syn měl "jen" 3,9kg a narodil se velmi rychle, bez potíží, bez šití, druhý měl 4,2kg a taky vše proběhlo dobře, bez šití, chlapeček měl teda zlomenou klíční kost, ale vše dobře srostlo. Ale taky mi říkali, když jsem porodila jednoho většího porodím i druhého. Jen mě děsilo to, že nedokázali na ULZ udělat odhad váhy, protože jim to počítač nevypočítal z těch naměřených hodnot - prý přes 4 kg ale jesti 4,5 nebo 5 kg to nikdo nevěděl. Ale naměřené rozměry hlavičky byli vždy nízké a to je asi nejdůležitější, hrudníček a nožičky byli větší, ale to už prý "projde" dobře. Hlavičky měli moji kluci 34 a 36 cm obvod. Přeju co nejméně komplikací v budoucnu!!!
|
Ilonesa |
|
(13.4.2008 21:15:59) Moje první dcerka 3,60kg a 51cm/1999/,synek 4,85kg a 55cm-obvod hlavičky 40 cm.Naštěstí šlo vše vcelku dobře,ale přikládám to tomu že to byl už druhý porod,při prvním teda nevim,nevim.Hlavně že to nakonec dobře dopadlo,týden před porodem mi tvrdily že má 3,60kg!!!Taky se dost sekly.A kdyby se něco stalo tak co si kdo na kom vezme?Odnese to zase jen to miminko a rodič.Opravdu je to dost sprosté a lhostejné
|
|
Ilonesa |
|
(13.4.2008 21:19:04) Moje první dcerka 3,60kg a 51cm/18.12.1999/,synek 4,85kg a 55cm-obvod hlavičky 40 cm/1.6.2007/.Naštěstí šlo vše vcelku dobře,ale přikládám to tomu že to byl už druhý porod,při prvním teda nevim,nevim.Hlavně že to nakonec dobře dopadlo,týden před porodem mi tvrdily že má 3,60kg!!!Taky se dost sekly.A kdyby se něco stalo tak co si kdo na kom vezme?Odnese to zase jen to miminko a rodič.Opravdu je to dost sprosté a lhostejné
|
|
Ilonesa |
|
(13.4.2008 21:19:34) Moje první dcerka 3,60kg a 51cm/18.12.1999/,synek 4,85kg a 55cm-obvod hlavičky 40 cm/1.6.2007/.Naštěstí šlo vše vcelku dobře,ale přikládám to tomu že to byl už druhý porod,při prvním teda nevim,nevim.Hlavně že to nakonec dobře dopadlo,týden před porodem mi tvrdily že má 3,60kg!!!Taky se dost sekly.A kdyby se něco stalo tak co si kdo na kom vezme?Odnese to zase jen to miminko a rodič.Opravdu je to dost sprosté a lhostejné
|
|
|
|
|
|
|