wicky |
|
(25.3.2008 17:36:07) Anketní otázky:
1. Podle čeho jste vybírali mateřskou školu?
Podle místní příslušnosti, organizace času a nabízeného programu, prostředí a osob, které se jako zástupci školky účastnily zápisu.
2. Ovlivnil vás při výběru i bohatý program, např. kroužky a nadstandardní aktivity, nebo preferujete, pokud jsou např. výtvarné činnosti integrované do běžného programu školky?
Jsem raději, pokud jsou tyto aktivity integrované do běžného programu školky.
3. Jaké jsou podle vás výhody, nebo nevýhody nabitého programu?
Výhodou je, že se děti ve školce nenudí, zkusí i aktivity, které by jim rodiče nezprostředkovali (nemají možnost, příležitost, prostředky nebo je to nenapadne). Nevýhodou je náročnější příprava pro učitelky, finanční náročnost pro rodiče a případné rozčarování, když to děti nezaujme.
4. Co od mateřské školy očekáváte?
Že naučí dítě fungovat ve skupině vrstevníků, společně s nimi tvořit, hrát si a akceptovat jako autoritu cizího člověka. Po naší loňské zkušenosti také že dítě zaujme.
5. A cokoli, co vás k tématu napadne. Odpovídejte prosím v diskusi pod touto anketou.
Chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaký způsob posuzování "školkové zralosti". Nemyslím tím požadavky na dodržování hygieny, schopnost najíst se a obléknout, ale psychickou vyzrálost. Dcera začala navštěvovat školku ani ne týden po svých třetích narozeninách, 3x týdně na dopoledne. Zpočátku nebyly problémy. Ráno se jí sice nechtělo vstávat (dojížděly jsme 45 minut), ale odchod do třídy se obešel bez slziček, někdy si chtěla trochu povídat než mě propustila. Od roka ji pravidelně jeden den v týdnu hlídala jedna babička, jeden druhá babička s dědečkem, chodila na cvičení rodičů s dětmi, vstup do školky se zdál být zvládnutý, pokaždé jsem dostala obrázek, co namalovala. Říkala, že se jí ve školce líbilo, chtěla tam zůstat někdy i na spaní. Jenže postupně se doba loučení začala prodlužovat, dcera působila ustrašeně, obvykle jsme začaly s "vyjednáváním" už po přezutí do bačkůrek. Nic špatného se jí ve školce zdá se nestalo, sama jen říkala, že se tam dva kluci perou a jeden z nich do ní strčil, jinak nikdo ji prý nebil, nikdo na ní nekřičel, nikdo na ní nebyl zlý. Myslím, že si tam nenašla žádné kamarády, i když jedna čtyřletá holčička s ní kamarádit chtěla. Po měsíci a půl byla 14 dní nemocná a pak se jí to vracelo až do vánoc a ve školce už nestrávila ani jediný den. V lednu jsem se s ní dohodla, že zkusíme zas jít do školky, den před tím jsme tam byly spolu platit školné, i s paní hospodářkou o tom mluvila. Ráno ochotně vstala i vypadala, že se tam těší, ale jak jsme vstoupily dovnitř, nechtěla se přezout, svléknout bundu a přepadl ji nekontrolovatelný třes a ten strach, co jsem viděla v jejím obličeji mě opravdu překvapil. Ze školky jsem ji odhlásila a nevím, zda mám v září učinit další pokus nebo se nejdřív někde poradit. Nechci ji zbytečně stresovat nebo v ní vzbudit pocit, že školku nezvládla. Uvažuji o soukromé školce, protože tam je počet dětí na jednu učitelku výrazně menší, ale zatím mě od toho odrazovala cena. Ono to totiž školkou nekončí a děti mám dvě.
|
Líza |
|
(25.3.2008 17:42:48) Wicky, jestli je to tak, že začátek dobře zvládala a postupně to došlo tak daleko, že se před školkou třásla strachy, tak muselo něco konkrétního být špatně. Ona sama si nemusí být vědoma, že by jí tam někdo ubližoval, ale dala bych ruku do ohně, že tam něco bylo. Ostatně - každý si asi všimne a je schopen sdělit, když ho někdo bije, když mu ale někdo ubližuje psychicky, tak to dítě to nepojmenuje. I ve školkách existuje šikana ostatními dětmi. I ve školkách jsou špatné učitelky, které si na dětech vybíjejí zlost. Citlivější dítě to pak odskáče. Osobně bych řekla, že co popisuješ, nesouvisí se školkovou zralostí či nezralostí, ale s konkrétní školkou a tím, co se tam dělo.
|
wicky |
|
(25.3.2008 17:57:10) Lízo díky za názor, moc si toho vážím. Moc nevím co dál, jestli zkusit jinou školku (ona o tom nechce ani slyšet, že prý bude chodit rovnou do školy) co nejdřív nebo od září (zas bude podzim a nemoci). A jak jí dát příležitost naučit se navazovat přátelství. V blízkém okolí žádné dítko, se kterým by mohla kamarádit není, prostě nikoho nějak častěji nepotkáváme. S dospělýma je pořád, dětí si užije jen na dramaťáku, na plavání nebo na hřišti.
|
Dada | •
|
(25.3.2008 19:23:59) A ještě Wicki, když čtu tvůj druhý příspěvek, zkuste se do nové školky jít spolu podívat. My to tak udělaly, pobyly jsme tam dopoledne dvě hodiny a Terka se mě zeptala: A mami, nemůžu tady už rovnou zůstat? Mně se tu moc líbí. Třeba to u vás zafunguje stejně. Držím palce!
|
|
Jíťa | •
|
(25.3.2008 19:31:16) Co zkusit požádat o pomoc pedagogicko-psychologickou poradnu. Taky si myslím, že se v té školce muselo něco stát a zřejmě se to stále děje. Pokud by šlo o ojedinělou a náhodnou událost, dcerka by za několik dní zapomněla. Já osobně bych tedy do poradny určitě zašla. Už jen proto, abych se dozvěděla důvod takové změny chování. Může jít skutečně o problém mezi ní a dětmi nebo učiteli, ale taky to může být (jak ostatně sama píšeš) nějakou nezralostí - to by potom změna školky nevyřešila.
|
|
|
|
Dada | •
|
(25.3.2008 19:21:52) Wicki,
souhlasím s Lízou, máme totiž podobnou zkušenost. Dcera (jak už jsem psala výše), byla v mš v malém oddělení dva roky naprosto v pohodě a spokojená ale nástupem do velkého oddělení, k jiným učitelkám, se po pár měsících začala chovat podobně jako vaše malá. Do školky nechtěla, ale kamarádky z mš zvát k nám nebo chodit k nim - i beze mě - na návštěvy, to ano. Postupně jsme zjistili, že problém byl opravdu v učitelkách - psychicky se na ní dost podepsaly. Školku jsme vyměnili a jsme nadšení, hlavně z přístupu, tolerance, opravdu milé atmosféry. Když dorazím do školky kolem 16 h, čekám ještě hodinu než si malá dohraje a zatím povídám s paní učitelkou a ostatníma maminkama, z té školky se totiž nechce nikomu. Opravdu škoku vyměň, do téhle už ji nedávej. Zajímalo by mě, zda jsi zkoušela o situaci mluvit s učitelkama? Jestli ano, zajímalo by mě, co ti řekly? Jestli vůbec byly komunikativní, musely by přece vědět, zda se něco děje, zda si malá s vrstevníky hraje či ne, pokud ne, tak jak se ji snaží do kolektivu začlenit atd....
|
wicky |
|
(29.3.2008 15:03:35) Učitelkám jsem to říkala (měli 2) a říkaly, že se zatím s dětmi moc nekamarádí, ale že docela pěkně spolupracuje a i dobře jí (doma to byl tou dobou boj). V podstatě se tvářily, ať jim jí tam nějaký čas dávám i přes případný ranní řev, že ono se to zlomí. Lámat jí nechci. Schválně jsem vybírala spíš menší školku (4 třídy, 100 dětí - jsou tu v okolí skoro samý sídlištní takže velký) a byla jsem ráda, že nás vzali do školky s nejhezčím přístupem lidí u zápisu. Holky, všem díky za povzbuzení, po nějaké poradně se poohlédnu.
|
|
|
|