| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Vánoce s maminkou

 Celkem 72 názorů.
 Bety 
  • 

Mají žízeň a my jim podáváme kousky chleba! 

(7.12.2007 10:32:50)
Maceško, naprosto s tebou souhlasím. Máme doma holčičku z DD a na Vánoce se chceme jet podívat za dětmi z DD. Marně si lámu hlavu, co těm dětičkám dovezeme, když oni tak zoufale potřebují lásku. Paní ředitelka mi řekla, že nemáme vozit nic, mají hodně sponzorů, hodně hraček, oni mají opravdu materiálně všechno. Ale ty dětičky jsou naprosto vyprahlé, dehydratované - jejich srdíčka mají akutní nedostatek lásky.
A tak jim dovezeme letos sebe - pohladíme, pmazlíme, popovídáme a budeme doufat, že jim pomůžeme alespoň na malinkou chvilinku zapomenout na tu nespravedlivost, že oni nemohou trávit Vánoce se svojí maminkou.
 Luca 
  • 

Re: Mají žízeň a my jim podáváme kousky chleba! 

(14.12.2007 23:51:14)
Ahoj, moc rada bych se podilela na takovehle pomoci, "nematerialni", ale o to vice potrebne. Muzete mi prosim konkretne poradit, jak udelat ty prvni kroky, s kym zacit spolupracovat, jak zajistit mozne navstevy a treba prave to povidani, hrani si, naslouchani nebo moznost konkretne detem vytvorit prostor s jejich rodici? Dekuji, Luca
 oddTom, Matěj04 Ignác06 Líza08 


Re: Mají žízeň a my jim podáváme kousky chleba! 

(15.12.2007 0:06:12)
U některých nemocnic fungují dobrovolnická centra apod., zkuste omrknout nástěnky v areálu nebo se možná lépe přímo zeptat na sekretariátu (ředitelství nebo personální odd.).

Pokud jste někde, kde nic takového zatím není, pak můžete zkusit něco takového založit. Jen pak je to na delší lokte (vlastní průprava, postoj vedení, personálu...)
 & 


odebirani deti z ekonomickych duvodu 

(7.12.2007 11:00:36)
Macesko,

tvuj clanek mi pripomel jiny o tam, jak se v CR pri odebirani deti z rodiny porusuji pravidla{nepisou jestli zakony} EU.
viz. http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=511786
 hataika/97,02,08/ 


Také přemýšlím jak pomoci 

(7.12.2007 12:38:19)
a zároveň vlastně neublížit.Jsem maminka dvou dětí a třetí čekáme.Stále více si uvědomujeme,jak to mají těžké děti v dětských domovech a specielně v takovém citlivém období jako Vánoce...Je mi jasné,že věci materiální nepotřebují,těch mají hromadu od sponzorů a dárců,ale jak pomoci jinak?Zvažovali jsme pozvat nějaké dítě na Vánoce,ale mám strach abychom mu ve finále vlastně neublížili...Máme dobrou vůli pomoci,ale prakticky nevíme jak...
 X Y Z 


Re: Také přemýšlím jak pomoci 

(7.12.2007 15:24:48)
Hatalko, tak to určitě nedělejte!!!!! To je asi nejhorší věc jakou můžete dětem dát, ukázat jim na jeden den že jinde to je hezké.

Co doporučuji já a pět let jsem dělala, je návštěvní péče. Záleží na domluvě s jednotlivými řediteli DD, někteří to umožnují, někteří ne. Jde o to, že si budeš moci "půjčovat" dítě k Vám domů, někdy to přeroste v pěstounskou péči, někdy zůstane jen u návštěv, které vám všem ale hodně dají.
Nicméně na Vánoce ti na 99% dítě nikdo takhle nedá a mají svatou pravdu - v jednom DD, kde k nám jezdila holčina (dnes skvělá maminka malé holčičky a moje velká kamarádka :) ředitel říkal, že to jednou udělal.. a to zklamání a dotazy dětí, kdy si pro ně teta zase přijde bylo to nejhorší co slyšel, protože to byla jeho vina.
Pár rodičů slibovalo že si je bude brát dál, ale nepřišli.. doporučuji začít po Vánocích, ted je emotivní období které bohužel z mnoha lidí vyprchá..a ředitelé DD si logicky nevezmou na triko to obrovské možné zklamání dětí.

Ale do budoucna až ti třeba miminko povyroste se po té návštěvní možnosti poohlédni, pokud to myslíš vážně a dlouhodobě. Držím palce :)
 Mecháček 


Motivace 

(7.12.2007 12:52:55)
Milá Maceško, tak to je super nápad a má hluboká poklona, že jste to dokázali zrealizovat, zváště v tomto našem legislativně přebujelém státě. Ale já bych nezavrhoval ani ty plyšáky, je to určitě maličkost, ale také jistě mnoho z těch dětí potěší. A nejen na Vánoce... Určitě se najde mnoho ochotných a hodných lidí, ale dotáhnout to až do takového krásného konce, to se podaří jen málokomu, k tomu je potřeba mnohem víc, než jen dobrá vůle. A protože ty to všechno máš (máte), tak se vám to vydařilo a nezbývá, než si vzít příklad a motivaci. Tak uvidíme, třeba se do toho příště pustí i někdo další, já doufám, že jich bude co nejvíce.

Mecháček

 pupava bezlodyžná 


Maceško,  

(7.12.2007 13:10:13)
to je strašné, nevěděla jsem, že v dětském domově můžou děti skončit po tom, co třeba matka samoživitelka přišla o bydlení. Asi jsem si ve své naivitě myslela, že v takovém případě by matka měla nárok na dávky, ze kterých by byz zaplatila, nebo by měla pomoci obec a v tak výjimečném případě byt přednostně přidělit. a maminka, pokud je schopná a nění třeba asociální, by se jistě ráda psotarala. pro děti by to bylo určitě o 100% lepší než DD. Tak mi zas padla jedna iluze :-( a je mi z toho dost smutno na duši.
 tyna1 


Re: Maceško,  

(7.12.2007 14:08:13)
Nemyslím si, že se děti odebírají čistě z ekonomických důvodů. To jsou podle mě opravdu ojedinělé, i když strašně smutné případy.
Chápu, že největším přáním dětí z DD, je trávit nejen vánoce se svými rodiči. Ale bohužel ve většině případů není jejich přání ze strany rodičů opětováno :-((((
 maceška 


Re: Maceško,  

(7.12.2007 15:20:17)
Myslím, Tyno, že to není tak černobílé. Mnoho lidí, kteří sami prošli ústavem, neumí být dobrými rodiči. Místo aby se jim nabízely účinné metody, jak rodičovství zvládnout, odeberou se jim děti. Máš pravdu, mnoho rodičů žije v klamné iluzi, že dětem (jejich dětem) je vlastně v DD dobře. Nikdo jim nevysvětlí, že tak to není.
Zkus si to představit, celou tu návaznost:
Dítě (budoucí matka) vyrůstá v ústavu - nemá širší zázemí - je citově oploštělá - trpí pocity méněcennosti, nemá zdravé sebevědomí - skončí v první otevřené náruči, často partnera ne příliš spolehlivého - otěhotní, narodí se jí dítě - dítě jí po porodu odnesou, někdy i na několik hodin - při své nejistotě se bojí vytvořit si s dítětem zdravou rodičovskou vazbu - z porodnice přijde do nějakého "domů", kde nemá širší vstřícné zázemí - dítě pořád pláče - matka nezná žádné účinné výchovné metody - selhává ve své mateřské roli, před sebou i před světem - kruh je uzavřen.
Vidíš, kolik chyb se stalo? V každém tom popsaném okamžiku si zasloužila podporu. Je tu celá řada momentů, které mají za následek nesprávně vytvořené nebo nevytvořené citové pouto mezi matkou a dítětem, a lehko se potom může stát, že "sejde z očí, sejde z mysli". Představ si, že když jsem zjišťovala u jiné sourozenecké skupiny, jestli bychom je nemohli pozvat na Vánoce k nám, řekla mi sp: "Mají zažádáno rodiče, prověřujeme podmínky, ale spíš to asi nedopadne." Byla vstřícná, milá, ochotná, ale...copak se nedá udělat víc? Pokud není v rodině pácháno násilí na dětech, mělo by se učinit maximum, aby se rodina zachovala.

Ano, čistě ekonomické důvody nebývají příčinou odebrání dětí, bytové důvody ano. Téměř vždy však jde o souhru více faktorů - nezaměstnanost, sociální nedostatečnost, nižší vzdělání rodičů, absence širšího zázemí. Tak to bylo i v "naší" rodině. Děti jsou socializované, vstřícné, se silnými sourozeneckými vazbami a s vytvořenou emocionální vazbou k matce. Rodina se rozpadla s nástupem otce do výkonu trestu.
 X Y Z 


Maceško,  

(7.12.2007 15:41:04)
moc ráda čtu tvoje příspěvky, a vždycky s nimi souhlasím. Až ted bych malinko polemizovala.. víš, já jsem pět let chodila do jednoho kojenáku odkud jsem si brala děti a ještě do jednoho DD, odkud jsme si brali už velkou holčinu, nyní mou kamarádku a skvělou maminku, jak jsem psala.

V DD jsem příběhy dětí tolik neznala, ale za ten kojenák.. víš, za celých pět let tam prošla obrovská spousta dětí. Chodila jsem tam většinou několikrát týdně, znala je tedy prakticky všechny. První rok jsem plakala s rodiči v děcáku při návštěvách- bože, jaká nespravedlnost! přišli o bydlení i dítě! nemají ani na jídlo! tatínek je opustil! .. a pak jsem se od "tet" dozvěděla pozadí událostí.
Zdálo se mi občas, že jich až moc přišlo o bydlení, ale to že nové bydlení odmítají, nehledají, pracovat také nechtějí a po dítěti vlastně nijak doopravdy netouží, zjistíš až poté. Není tady místo ani nemám chut rozepisovat jednotlivé důvody, ale spousta těch lidí dokáže neskutečně hrát na city .. až když znáš ten příběh celý, vidíš, že zájem vlastně nemají. Poznala jsem JEN dvě, které zájem opravdu měly.
Jedna z doslechu - byla v Brně - holčina dříve z DD, která studovala, dítě měla snad už v 17. Byla s ním zezačátku v kojenáku a kojila ho, pak odešla do nějakého levného bydlení a dostudovávala, za prckem chodila jak mohla, na návštěvě se mu věnovala, bylo moc vidět jak ji na něm záleží. Ta by nějakou pomoc potřebovala, naštěstí snad brzy zvládla povinnosti, prcka si vzala a je vše dobré.
Druhá, která už nevím z jakého důvodu neměla dítě u sebe, ale chodila na návštěvy každý den kdy mohla. Byla JEDINA. Chápeš? Z těch 40 opuštěných dětí aspon polovina rodičů bydlela blízko.. a nechodili ani jednou týdně, někdy ani jednou za dva týdny... měli vždycky něco jiného na práci. Soucit s nimi se změnil v soucit s dětmi - plakali hrůzou, protože kdo by poznal po měsíci, dvou, třech.. že ta divná paní je její matka? A že ta matka bydlí asi kilometr od ní, to bohudík nevěděly.
myslím, že v této zemi jsou zákony dělané pro rodiče, ne pro děti..

samozřejmě tleskám tomu, co jsi dokázala a věřím, že právě tato maminka je určitě jednou z těch vyjímek. Ale většina z nich své děti spíše blokuje v kojenáku.. objeví se jednou za x týdnů nebo měsíců, a děti v DD zůstávají déle a déle.

Pak jsem učila angličtinu v dětském domově - tedy doučovala, měla jsem asi 10 dětí. Malovaly mi obrázky, a vyprávěly mi o svých maminkách, když jsme byly samy. Všechny měly hodnou, krásnou maminku, obzvlášt jeden chlapeček.
Říkal mi, jak za ním byla minulý víkend a přijede zase ten další. Opravdu jsem s ní soucítila - bylo mi ji tak líto! měla tak fajn kluka, který ji miloval, jezdila za ním a nemohli být spolu.
Jednou jsem se svěřila tetě při odchodu z domov, jak moc mě to mrzí. A ona mi jen řekla "viděla jste ty jizvy jaké má? Málem ho utýrala. Nebyla tady už půl roku"
Tenkrát jsem to obrečela. Ty děti prostě mají svou maminku, vysněnou, idealizují si jí. Rve mi to srdce a východisko to asi nemá.. ale ve většině případů (ne všech!!) to s jejich pravou maminkou moc společného nemá. Bohužel, bohužel, bohužel.

Vám všem krásné svátky a jen to dobré... :)
 maceška 


Re: Maceško,  

(7.12.2007 15:56:27)
Ivčo,
já vím. A právě proto si myslím, že bychom neměli vytvářet klima, že "ústav je pro dítě to nejlepší". Když vytvoříme systém pomoci rodině v nouzi, zachráníme těch...co já vím, 10%?...které opravdu o své děti stojí. Ostatní by měly být AUTOMATICKY nabídnuty k NRP. Představ si, že tady existují lidé (jednotlivci), kteří mají svědomí říct "toto dítě není vhodné pro NRP. Toto dítě si nezaslouží mít mámu a tátu."
Jenže když nepředchází systém pomoci (účinné pomoci, definované) biologické rodině, nikdo nevyhodnotí, jak to právě s tímto dítětem bude, jak to s ním dopadne, jestli si rodina podmínky vytvoří nebo ne...a tak se čeká...a čeká...a semtam se vyzkouší nějaký experiment...
To je to, co mi vadí. Nechci zachraňovat biologickou rodinu za každou cenu. Byla bych jen moc ráda, kdyby se podařilo oddělit rodiny, kterým je potřeba pomoci, buď před odebráním dětí, nebo krátce po něm. Do této kategorie spadá i "naše" rodina. Děti nebyly týrány, mají dobré sociální i hygienické návyky, jsou emocionálně silně vázány na sebe navzájem i na matku.
 X Y Z 


Re: Maceško,  

(7.12.2007 16:03:00)
krásně si to řekla :)
pro děti je samozřejmě nezbytné dostat se co nejrychleji z ústavu.. což se prakticky neděje.
Naprosto souhlasím že děti o které rodiče zájem nemají (dvě nebo tři návštěvy za rok zájem prostě NEJSOU) by měli být právně uvolněny a měli by se rychle dostat do takových rodin, jako je ta Vaše.
A ten zbytek - malý, ale je tam! - opravdu potřebuje pomocnou ruku - snad něco jako domy na půli cesty, ale pro rodiny v nouzi na nějakou dočasnou dobu, aby měli čas si problémy vyřešit, pokud je řešit chtějí.
Zatím má člověk někdy pocit, že v rodinách kde jsou děti týraném, polonahé, vyhladovělé jim je stát neustále vrací,jakmile se uzdraví.. a v o mnoho "normálnějších" rodinách jsou prostě odebrány a konec; a dostat je zpátky nebývá jednoduché. Musíme doufat, že se to snad brzy změní - s tvou pomocí určitě :)
krásné svátky, ještě jednou!! a určitě napiš jak ty "Vánoce dětí s maminkou" probíhaly, at se mám čím potěšit.
 maceška 


Re: Maceško,  

(7.12.2007 16:53:17)
To máš, Ivčo, pravdu. Zamýšlelas ses někdy nad tím, proč to tak je? Já teda mám svůj soukromej názor na tenhle zvláštní nepoměr: že totiž ti násilničtí rodiče jsou agresivní i v kontaktu s úředníky. Jinak si to neumím vysvětlit.
 maceška 


Re: Maceško,  

(7.12.2007 17:50:01)
A ještě jednu takovou hypotetickou věc ti dám k úvaze:
Řekněme, že ta matka je špatná ženská, na děti kašle, atd. Co by s těmi dětmi bylo? Nejmladší je v kojeneckém věku, a je jich celkem 6. Mají vytvořené sourozenecké vazby, a u těch pěti, kteří jsou spolu v DD, se i nadále posilují. Šance na náhradní rodinu je pro tyto děti velmi nízká - nechtějí do ní, jsou fixované na rodiče, a velmi pravděpodobně by to dávali pěstounům "sežrat", navíc nejstarší děti mají různé problémy, sice nic závažného, ale při celkovém počtu dětí to může být velmi limitující. Není v této situaci lepší posilovat matku a její mateřské schopnosti? Zůstanou-li tyto děti v ústavu po zbytek svého dětství, tzn. ty mladší prakticky celé svoje dětství, jaká je šance, že jednou z nich vyrostou sebevědomí mladí lidé, kteří zvládnou svoji rodičovskou roli?
 X Y Z 


Re: Maceško,  

(7.12.2007 19:26:04)
k té první věci - myslím,že máš pravdu. Vím že někteří romští spoluobčané na děti v DD brali i přídavky - chápeš to?? nechápu jak to dokázali, asi tou agresivitou na úřadě, kdy jim radši podepsali a udělali co si řekli.. nebo opravdu nevím.

A k té druhé - vůbec si netroufám soudit :(
u nás v kojenáku byl jeden velmi medializovaný případ, kdy šest sourozenců bylo dohromady s původní matkou a chtěli chlapečka - sedmého sourozence - který byl mezitím rok a půl v ústavu. matka o něj zájem nejevila, až nejstarší sourozenci ji tak nějak nakopli. Rodina byla dost problémová, chlapeček nesmírně chytrý, miloučký, fakt dítě z kalendáře.. a už měl hlavně vyhlédnutou adoptivní rodinu, když se ta původní rozhoupala k tomu, že ho nakonec chce. Nakonec skončil v adoptivní rodině - po dlouhé soudní kauze- a vede si úžasně, jak bude on jednou hodnotit situaci zpětně ale opravdu netuším :(

Myslím že žádné nejlepší řešení není, vždycky to bude bolet.
 maceška 


Re: Maceško,  

(7.12.2007 20:07:42)
To je ale jiná situace. Podobné jsme zažili my se Žanetkou - rodina ji nechala několik let v DD, přestože byli opakovaně dotazováni, jestli se o ni nechtějí postarat (důvody odebrání pominuly, ale když o ni nepožádali zpět, nikdo to nějak radikálně neřešil). Vzhledem k jejich opakovanému odmítnutí byla pro Žanetku vyhledána náhradní rodina - my - a teprve potom se rozhoupali požádat o svěření Žanetky do své péče ("když už teda v tom domově být nemůže"). A to je právě ten problém. Rodina (biologická) by měla VĚDĚT (tzn. mělo by to tak fungovat), že pokud nebude schopná převzít dítě do své péče dejme tomu do půl roku, půjde do náhradní rodiny. A toho půl roku by se s ní mělo intenzivně pracovat, aby bylo zřejmé, že návrat dítěte do rodiny je reálný, nebo naopak že jde jen o mrhání časem dítěte, a nalézt mu co nejrychleji rodinu náhradní.
 Hanka 
  • 

Re: Maceško,  

(7.12.2007 20:17:25)
Je to smutné, ale tady náš stát strašně selhává.
Ostatně jakby ne, když pro politiky je důležitější populisticky vysoké porodné, které se dotýká všech, a za něž si kupují voličské hlasy, než problémy pár anonymních dětí v dětských domovech. Těch pár je v poměru k ostatním dětem nikoli, že bych v absolutních číslu považovala počet dětí v ústavech naší republiky za malý. Naopak, všeobecně se ví, že je tu mnohokrát vyšší než ve VB a jiných státech západní Evropy.

A já mám pocit, že ten důvod, proč jsou v ústavech, je z velké i ten, že je to zájem ředitelů ústavu (co by pak důležitá paní ředitelka šla dělat, že ?), a dalších zaměstnanců na ten ústav nabalených. Jistě ne všech, četla jsem několikrát o řediteli DD a kojeneckého ústavu myslím, že v Aši (jméno si bohužel nevybavuji), a tam dávám klobouk dolů. Ale nejlépe je na tom vidět, že to jde, "nenechávat" děti v ústavu, ale je to zřejmě o výjimečnosti pár lidí. A výjimečných lidí nebude nikdy dost, takže je třeba změnit systém. Protože systém jako celek rozhodně nefunguje.
Navíc když si čtu jak draze se rekonstruují dětské domovy, je jasné, že v tom mohou být i další zájmy, lidí, které o takovýchto investicích rozhodují. Velké zakázky jsou prostředím, kde se daří korupci.
Děti to mají těžké.

Co můžeme udělat my? Asi zajímat se o konání svých politiků a možná nekřičet kategoricky NE, kdyby třeba v našem okolí měl být poskytnut obecní byt pro alternativní výchovu dětí, např. 6 dětí a dvě tety, které se o ně nastřídačku v "domácím" prostředí starají. Protože to je další věc, která mě vždycky naštve, že lidi toto kategoricky blokují. "My nechceme, mít potíže". A jestli už je někde na radnici vůle, tak zmizí, protože politik by byl blázen, aby prosazoval, něco proti takového vůli svých voličů.
Chápu obavy těch lidí, chápu, že je možné omezení (třeba jeden takový byt v domě, ve čtvrti), ale neříkejme alespoň katebgoricky NE, a zkusme do "toho jít". Třeba poznáme, že to žádné nepříjemnosti nepřineslo. A udělat tím můžeme hodně ne ?



 Čtenářka 


Re: Maceško,  

(8.12.2007 13:09:38)
Jen chci dodat neznámé jmého člověka, kterých ve vedení ústavů opravdu není mnoho - je jím primář Kojeneckého ústavu v Aši MUDr. Rákos.
 Hanka 
  • 

Re: Maceško,  

(9.12.2007 22:25:49)
Ano, to je on, děkuji. Opravdu výjimečný člověk, co mohu sledovat.

Ale jak jsem psala výjimečných lidí, není nikdy dost, a systém jako celek u nás moc dobře nefunguje.


 helena,dva kluci 
  • 

Re: Maceško,  

(10.12.2007 12:10:58)
Ti ředitelové prázdných děcáků by mohli fungovat jako výchovná rodinná centra rpávě pro krizové situace. Vychovávat rodiny k soběstačnosti, pořádat rodičovské kurzy, být azylem pro nejisté a nezaopatřené. Práce by se jistě našla... a věřím že každá ředitelka by raději organizovala kurz vaření pro maminky z romských rodin než ukazovala kostkový cukr jejich opuštěným dětem.Helena
 Hanka 
  • 

Re: Maceško,  

(11.12.2007 18:19:25)
Víš, že si tím opravdu nejsem jistá. Myslíš, že na to všichni ředitelé DD mají dostatečnou kvalifikaci ? A všichni mají chuť se učit novým věcem, stát se na určitou dobu studujícími a poslouchajícími, "skousnou", aby je dříve ředitele někdo použoval.. a když mají třeba pár let do důchodu. Když mají své autoritativní postavení, jisté fin. ohodnocení. Když se za ty roky, co to dělají v tom "naučili" chodit, že mají zájem o změnu ?

Maceška psala o ředitelích ústavů, kteří nechtějí děti pouštět do rodin, protože by tím přišli o fin. příspěvek na dítě. Od lidí, kteří postaví takovýto důvod proti zájmu dítěte, nemám velké mínění, že by byli "ochotni vyučovat romské maminky vaření, než ukazovali jejich dětem cukr".... Kvůli dětem by to asi takovýto lidé nedělali. A teď počítejme: změnou riskují, že o své postavení a fin. ohodnocení přijdou, oproti tomu, že si polepší, není tak jisté. Naopak mohou hodně ztratit. Takže když počítám, říkám si, že u většiny ředitel našich ústavů, ta chuť po změně asi moc velká nebude.

Přitom nechci házet všechny do jednoho pytle, ale z toho, co kde čtu: na internetu, v novinách atd. atd. nemyslím, že by ředitelé chtěli změnu. Vždyť od koho čtete v novinách příspěvky, že náš systém ústavní výchovy nefunguje, že je třeba změnit. Od pí Vodičkové z Fondu ohrožených dětí, na internetu píše Maceška a jiný adoptivní či pěstounští rodiče, občas je zde příspěvek personálu DD nebo bývalého personálu, ale viděla jste někdy v novinách článek od odborných zaměstnanců, od ředitele ? Já ne. Čím to, že neupoukazují na to, co by se pro rodiny a děti dalo dělat, že po ničem nevolají ? Asi jim to vyhovuje ne ?

 hmr 
  • 

Altruistko, 

(10.12.2007 14:54:31)
jak by se Vám asi tak líbilo vedle takové "rodinky" bydlet...
 Cita 


Re: Altruistko, 

(11.12.2007 17:22:39)
Hm, mě by to teda nevadilo.
 Hanka 
  • 

Re: Altruistko, 

(11.12.2007 18:09:05)

Jestli vás to opravdu zajímá, tak já bych do toho šla. Klidně.
 zuzkasim 


Stromy splněných přání 

(7.12.2007 13:11:13)
U nás se pravidelně pořádají akce nazvané stromy splněných přání, lidé se vyzývají k tomu, aby splnily materiální přání dětí z dětských domovů či klientů z chráněných bydlení. Jenže já sama mám zkušenost, že tito lidé jsou materiálně dobře zabezpečeni (jak píšete sponzoři, důchody apod.), chybí jim ale právě ty základní věci jako láska, pohlazení, pochopení... Jenže ty je mnohem těžší dát. Jestli se Macešce a jiným tohle povedlo, moc jim fandím.
Já se letos pokusím aspoň pomoct při výrobě přáníček pro lidi v LDN, děti jim tam půjdou prý zazpívat a časem se mi snad pokusí aspoň trošku zútulnit jejich bílé nemocniční pokoje. Je totiž zajímavé, jak stěny v dětské nemocnici září obrázky, barvami atd., zatímco stěny v LDN jsou bílé bez jediného obrázku. Ti lidé se často nemohou pohnout ze svého lůžka a týdny zírají do bílé stěny, čekají na návštěvy rodiny a často i na smrt. Jenže dělat sponzora pro děti je zajímavější než pro staré trpící lidi (ne, že by to děti nepotřebovaly, jen bych tu pozornost ráda směřovala i jinam). Jsou to totiž dva rozdílné světy, které jsem za poslední 2 roky nově poznala.
 pupava bezlodyžná 


Re: Stromy splněných přání 

(7.12.2007 13:20:26)
zuzko je to už sice odbočka od tématu diskuze, ale musím s tebou naprosto souhlasit. U nás se maličko rozbíhá dobrovolnictví, tj. někdo si tam za lidmi přijde třeba 2x v týdnu na 2 hodiny k lůžku popovídat. Těm lidem pak září oči a už nemluví o touze umírat. To je mnohem, mnohem víc než finanční dary. Sestra je jakž tak zaopatří po stránce tělesné, ale na rozhovory už většinou čas není a ti lidé mají obrovskou potřebu na sklonku života si s někým popovídat, najít porozumnění a třeba i odpuštění. i když i těch materiálních darů je v téhle oblasti hodně třeba, polohovací pomůcky, i pleny jsou drahé, je tam nedostatek čistě i materiální.
 Maruška Z. 


Re: Stromy splněných přání 

(7.12.2007 16:33:59)
Zuzko, Pupavo, nevíte, jestli existuje nějaký program, který se návštěvami v LDN zabývá? Díky, M.
 pupava bezlodyžná 


Re: Stromy splněných přání 

(8.12.2007 10:29:57)
Systematicky vlastně nevím, u nás / v trošku větší okresní nemocnici / to funguje pod dobrovolnickým centrem, nejdříve se to rozběhlo právě při dětském oddělení, a pak se to rozšířilo i na jiná. Na LDN i na internu teď chodí 1-2x týdně 2 paní čerstvě důchodového věku a jedna studentka VŠ. Pokud byste o to měla zájem, zkusila bych kontaktovat dobrovolnické centrum při vaší nemocnici, pokud existuje. Pokud ještě ne, pak oslovit primáře odd. nebo třeba vrchní sestru oddělení, o které byste stála. Asi by vám museli trošku ukázat chod oddělení a domluvit si vhodný čas jak pro vás tak pro pacienty, což bývá spíš odpoledne, v podvečer. Věřte, že ta pomoc by byla velmi vítaná a naprosto adresná, konkrétnímu člověku.
 Hanka 
  • 

Re: Stromy splněných přání 

(7.12.2007 19:57:06)
Ahoj,

já když jsem ležela v nemocnici, ráda jsem poslouchala příběhy a vyprávění spoluležících. Vyprávěli hlavně staří lidé. Bylo to báječné, když člověk měl na práci jen ležet a ležet a příp. ho něco málo bolelo, vyprávění bylo skvělé. Kolikrát mě napadlo, že jsou někde lidé, kteří mají chuť, potřebu povídat a lidé, kteří mají chuť a potřebu poslouchat. Jak to skloubit ?

Můj nápad je asi vyloženě bláznivý, protože jsem ani nikdy nečetla, že by něco podobného fungovalo v zahraničí, ale proč se nestaví domovy důchodů vedle domovů pro děti nebo třeba vedle léčebny, kde děti musí dlouho pobývat? Asi by to nebylo pro všechny jejich obyvatele, ale pro mnohé asi ano. A takové dětské oči dokážou probudit k životu a dětem by se zase dostalo pozornosti.

I mě samotnou napadá kolik je na tom komplikovaného, ale na jednu stranu nebylo by to nemožné.
 Cita 


Re: Stromy splněných přání 

(11.12.2007 17:35:58)
Hanko, ne přímo takhle, ale s prý se na západě (k nám to ještě nedorazilo) často dělají domovy důchodců a mateřské školky se společnými zahradami..Mě to přijde jako dobrý nápad.
 maceška 


Re: Stromy splněných přání 

(7.12.2007 15:23:07)
Zuzko, tohle je další "velké téma". Máš úplnou pravdu. Je mi těch starých lidí líto...
 Deja 


Re: Stromy splněných přání 

(8.12.2007 18:17:16)
U nás v Domově pro seniory (F-M) organizuje dobrovolnictví ADRA a Re-centrum. Jinak k "povídání" využíváme i praktikanty a spokojenost na třech stranách :-))
 Peta77 


Jsi skvělá! 

(7.12.2007 14:48:32)
Ahojky Maceško,
musím říct, že stejně jako všichni ostatní, před tebou smekám! Nejenže jsi dala domov 3 dětičkám, ty ještě přemýšlíš, jak zpříjemnit Vánoce ostatním v DD. Myslím, že jsi to dotáhla k dokonalosti! Pakliže děti byli odebrány POUZE z ekonomických důvodů, udělala jsi nádherný dobrý skutek. Pakiže má svou vinu na stávají situaci i matka dětí (dle mých zkušeností pravděpodobně ano), možná se "chytí za nos" a začne podnikat něco pro to, aby mohla se svými dětmi být pořád!
Nakousli jsme tu, dle mých zkušeností pracovníka v DD se školou, fakt, že děti jsou v některých případech skoro zavaleni materiálnem, neváží si ho. Nejednou jsem byla přítomna při rozdělování dárků, které si naše děti přáli v akci s Českým rozhlasem. A reakce dětí na to, že jim někdo ZCELA cizí koupil např. MP3 přehrávač byla taková, že vybral prý "blbou značku"! Tak to mne nadzvedávalo ze židlí a děti neodešli bez mého výkladu o vděčnosti...neříkám však, že je to pravidlem:-)
Pro někoho, kdo chce opravdu pomoci, je forma dobrovolnictví asi tou nejlepší možností, zvládne-li ji z časových důvodů. Existují přímo projekty na toto zaměřené. Já jsem se např.účastnila projektu pořádaného Nadací Terezy Maxové "Otevřená náruč" a určitě existují i další!
Ale každopádně díky všem, kteří se v tomto hektickém čase vůbec zajímají o děti z DD a KÚ:-)))
 Tinuviel 07/07+09/09+02/16 


tereza maxová jde jiným směrem... 

(10.12.2007 20:14:54)
také jsem byla součástí otevřené náruče, nicméně jsem ráda, že se TM vydala jiným směrem a doufám, že se jí její záměry podaří
 Zasjaj. 


Macesko, dik! 

(7.12.2007 15:22:38)
Macesko jsi fakt uzasna ;O)
Darovat vsechen ten cas, ktery te to zarizovani jiste stalo, je mnohem vic, nez darovat penize na darky! Fakt mas muj obdiv.
 Hadi a spol 


Dobrovolník 

(7.12.2007 16:02:48)
Být kamarádem všem těm dětem můžete být jako dobrovolníci, kteří za nimi pravidelně dochází - není nic krásnějšího než zazvonit na zvonek a za dveřmi slyšet, jak běží po schodech a křičí - už je tady, už je tady :-) a nakonec Vás nechtějí pustit domů :-)

Stačí hodina, hodina a půl jednou týdně, nebo i jednou za 14 dní.

Dělám tohle už několik let , vždycky to bylo bezva a od té doby co mám svoje děti je to ještě lepší.
 tyna1 


Re: Dobrovolník 

(7.12.2007 16:15:03)
Tohle mě moc zajímá, ale bohužel jsem nenarazila v našem okolí na ústav, který by to umožňoval.
Takže, kdyby někdo věděl o něčem podobném v Brně či okolí, budu ráda za kontakt :-)
 Maruška Z. 


Re: Dobrovolník 

(7.12.2007 16:40:12)
Taky jsem z Brna a přemýšlela jsem, že bych chodila i se svým mrnětem na návštěvy do kojeňáku. Jenže na www stránkách kojeňáku přímo píšou, že mají stop stav dobrovolníků a víc jich nepotřebují. Mně se to zdá trochu divné, ale možná je to pravda, anebo nemají o spolupráci zájem. :-( Takže stejně jako Tyna uvítám jakoukoli informaci.
 Hadi a spol 


Re: Dobrovolník 

(7.12.2007 22:15:06)
http://www.kam.vutbr.cz/presbloky/?p=odkz

Tady najdete dobrovolnická centra v Brně

Nebo se podívejte na www.hest.cz - tam si zadejte, že chcete být dobrovolníkem, vyplňte formulář a oni vás zkontaktují
 Dagmar s Vašíkem 


Re: Dobrovolník 

(9.12.2007 14:14:31)
Ahoj..děla jsme dobrovolníka dřív než k nám přišla Hanka do PP.Nevím zda to ještě funguje.Dobrovolnická org. se jmenuje Motýlek a sídlí v dětské nemocnici na Černopolní.Chtěli jen výpis z trestního rejstříku.Dobrovolničí se v dětské nemocnici,LDN v Babicích a v Bohunicích.Já chodila jednou týdně do Bohunic za dětma na popáleninové centrum do Bohunic.Pořádaly se akce v ZOO a podobně.

Jinak Maceš...jsem ráda,že se ti podařilo najít cestičku a podporu.
 Heidi 


Četla jsem to také na aktuálne.cz 

(7.12.2007 16:50:21)
Maceško, četla jsem to taky na centrum.aktualne.cz, to jsi tam psala ty? Jsem ráda, že můžou být ty děti s maminkou, ale proč nemůže být i ten bráška?
 maceška 


Re: Četla jsem to také na aktuálne.cz 

(7.12.2007 16:55:24)
Heidi, tam je jinej článek, jenom stejně začíná :-)
Protože malej je v jiným ústavu, kde si konečně po 4 měsících pobytu zvykl (=rezignoval), a pobyt se sourozenci a maminkou by ho zase mohl rozhodit.
 Petra, 4 děti 


Mluvíš mi z duše. 

(7.12.2007 22:31:07)
Přesně to cítím při pohledu na strom přání...a na srdceryvnou kampaň okolo toho.
Kdyby se raději naši politici zamysleli nad tím, jak třeba zjednodušit adopci dětí...aby nemuseli čekat tak dlouho na novou rodinu.
Zabezpečit možná nějak víc pěstouny a ohodnotit je.....aby děti poznaly život v rodině.
Pořád se snažíme je zabezpečit nějak materiálně, ale hračky a jídlo a teplá postýlka jim nechybí..jen náruč plná lásky.
Přísloví říká, že špatná rodina je lepší než sebelepší dětský domov..a tohle si myslím taky.
 Heidi 


Re: Mluvíš mi z duše. 

(7.12.2007 22:33:51)
Nejlepší je to těm politikům napsat. Tady si můžete jen postěžovat, ale číst vás nebudou.
 Hanka 
  • 

Re: Mluvíš mi z duše. 

(9.12.2007 22:35:44)
Ahoj, jak napsat ? Kolikrát jsem o tom také uvažovala, protože mě vždycky namíchnou novináři, co si napíší článek a v něm se rozčilují, co veřejnost politkům trpí. Ale co s tím může veřejnost sakra dělat, že ?

Takže naposledy už jsem skoro napsala na KDU-ČSL, že když podporují Čunka, svůj hlas jim proto určitě nedám, a že si to budu "pamatovat"... prostě, tak trochu zoufalství, a jediná odpověď na otázku co mohu dělat.

Tak se chci zeptat, ty "píšeš" ? Snad to může být cesta, alespoň nějaká.

 Heidi 


Re: Mluvíš mi z duše. 

(9.12.2007 23:28:23)
Jo jo já jsem docela aktivní, píšu různě, ale i s nimi mluvím když je příležitost. Napsat můžeš na jednotlivý politický strany nebo na jednotlivý poslance www.psp.cz. Taky je možný psát články do novin atd. v hodně novinách a časopisech to otiskují. Jo a taky můžeš využít různých on-line rozhovorů s politiky, který jsou na zpravodajských serverech a ptát se jich veřejně. Jestli chceš řešit něco ohledně pěstounů, děcáků atd., najdi si o poslancích info, kdo je v jakejch výborech a kdo se těmhle tématům věnuje.
 Heidi 


Re: Mluvíš mi z duše. 

(9.12.2007 23:28:34)
Jo jo já jsem docela aktivní, píšu různě, ale i s nimi mluvím když je příležitost. Napsat můžeš na jednotlivý politický strany nebo na jednotlivý poslance www.psp.cz. Taky je možný psát články do novin atd. v hodně novinách a časopisech to otiskují. Jo a taky můžeš využít různých on-line rozhovorů s politiky, který jsou na zpravodajských serverech a ptát se jich veřejně. Jestli chceš řešit něco ohledně pěstounů, děcáků atd., najdi si o poslancích info, kdo je v jakejch výborech a kdo se těmhle tématům věnuje.
 Hanka 
  • 

díky 

(11.12.2007 18:24:01)

No to je super, že někdo dělá takovéhle věci. Můžu se zeptat, co děláš, jak jsi se k tomuhle dostala ?
 Peta77 


Re: tak úplně nesouhlasím 

(8.12.2007 6:06:24)
Ahojky jmenovkyně:-)
Peti, píšeš tu o PP dávkách...myslím, že v dnešní době jsou na dostatečné výši. Ba naopak mi přijdou až příliš vysoké a hrozí zde zneužívání ze strany sociálně slabších pěstounů - osobní negativní zkušenost. I když se samozřejmě soc.prac. ve spollupráci s psychology vyselektovat jedince, kterým jde v první řadě o peníze...Ale bohužel ne vždy se to povede. Také mám jako adoptérka pocit, že vzhledem k tomu, že adoptérů je hodně, požadavky na ně jsou přísnější než na pěstouny, kterých je stále nedostatek... Samozřejmě neházím všechny pěst.do jednoho pytle. Lidí jako je Maceška si velmi vážím!
Také bych s tebou pollemizovala nad větou: "Lepší špatná rodina než dobrý ústav". Za svou praxi jsem četla tolik spisů dětí, ve kterých je daná rodina popisována, že s tím poravdu nelez souhlasit! Také se mi vždy vybaví chlapec, jehož jsem byla tř.uč., který raději než byl jel domů, ač mohl, zůstával dobrovolně v DD, jednou dokonce i přes Vánoce. Smutné na tom je to, že to bylo tak trošku i díky tomu, že věděl, že u nás bude mít co jíst, bude se moci dívat na pohádky, bude bruslit...doma? Otec alkoholik, který propije všechny peníze, domácnost bez elektřiny...A to nejsme žádné z přepichových zařízení, na rekonstrukci teprve čekáme...
 Petra , 4 děti 
  • 

Re: tak úplně nesouhlasím 

(8.12.2007 22:44:45)
Ahojky, Pe´to.... :o)
Nooo, já jsem nemyslela vlastní rodiny, kde ani to dítě nechce samo být, protože tam nedostane nejen náruč, ale ani jídlo a postel....na druhé straně je mnoho dětí, které jsou v ústavu, protože podle sociálních pracovnic nemají doma odpovídající podmínky. Te´d jde o to, jak kdo chápe "odpovídající".
Vím, že je mnoho zoufalých osudů, že jsou děti narkomanů a alkoholiků, kteří doma zůstat nemohou, protože by možná nepřežili.....ale ty jsem neměla na mysli.

Šlo mi o to, aby v dobré víře "sociálka" nebrala děti lidem, kteří jsou spokojení s tím, jak žijí....i když to není podle našich norem. Třeba Romové mají prostě jiné tradice, jiné představy o životě.....které se nevejdou do našich škatulek.

Osobně si myslím, že většina rodičů, kteří nemají vlastní děti, chtějí být raději adoptivními rodiči než pěstouny, prostě aby měli "své" dítě jisté....
Já nevím, kolik pěstouni přesně za odměnu, ale troufala bych si tvdit, že je to několikanásobně menší částka, než kolik by stál pobyt dítěte v ústavu. A věřím, že si neberou děti pro peníze. Kamarádka má v péči 3 děti jiného etnika, kolik "za to má" jsem se neptala, ( žijí dost skromně a hodně počítají) - zato vím, kolik času jim věnuje, jak obtížné je s nimi někdy vyjít, porozumět jim....je to tvrdá "práce". Na druhou stranu jim svou lásku hodně dává....přestože má i své děti.....není to "práce", je to prostě něco jiného.
Myslím, že kvůli financím to pěstouni nedělají, znám jednodušší profese s lepším ohodnocením.
 Peta77 


Re: tak úplně nesouhlasím 

(9.12.2007 7:12:23)
Peti,
já DOUFÁM, že většina pěstunů si bere děti z jiných, než finančních důvodů...Bohužel se ale opravdu vyskytnou případy, kdy to tak není.
Jestli jsou částky vysoké či nízké, tak to určitě závisí na lokalitě. Věřím, že na Prahu nízké jsou, ale na chudé kraje s vysokou nezaměstaností? Tam už je to trošku jiné!
Ale přesto věřím, že převládají lidé typu Macešky, kteří jsou úžasnými pěstouny!
 maceška 


Re: tak úplně nesouhlasím 

(9.12.2007 11:35:34)
Petro, ty údaje najdeš tady: http://www.llp.cz/_files/file/ustavni_pece.pdf
 Peta77 


Re: tak úplně nesouhlasím 

(10.12.2007 6:08:12)
Vkládám sem část odkazu pro ty, co je zajímala výše odměn pro pěstouny (z odkazu Macešky). Posuďte samy, zda se vám při vyšším počtu dětí zdají tyto částky vysoké či nízké.
Asi musím dodat, že jsem adoptérka, PP jsme nechtěli, mám dobrou práci, která mne zároveň i baví a je relativně slušně finančně ohodnocená. Opravdu nezávidím, jen poukazuji na to, že by výběr pěstounů měl být dle mého subjektivního názoru a zkušeností poněkud přísnější.

a. příspěvek na úhradu potřeb dítěte
- dle zákona náleží nezletilému dítěti svěřenému do PP (je vyplácen
pěstounovi)
- výše příspěvku se řídí věkem dítěte a jeho zdravotním stavem

Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle věku a zdravotního stavu dítěte v pěstounské péči od 1. 1. 2007 měsíčně v Kč
zdravé dítě: do 6 let 3 680
od 6 do 15 let 4 508
od 15 do 26 let 5 175

b. odměna pěstouna
- jedná se o formu společenského uznání osobě pečující o dítě v
pěstounské péči
- výše odměny je závislá na počtu dětí a jejich zdravotním stavu
1 3126
2 6252
3 17193
4 18756
1 dlouhodobě těžce zdravotně postižené 17193
 maceška 


Re: tak úplně nesouhlasím 

(10.12.2007 9:33:44)
Tak na tohle musím zareagovat - není pravda, že při počtu 3 a více dětí v PP pobírají pěstouni uvedené částky - je to pouze tehdy, když nemají jiný příjem. Tzn. my, i když máme 3 děti v PP a z toho jedno je těžce zdravotně postižené toto "společenské ocenění" nemáme. Je to stejné jako kdybys ke své práci chodila dejme tomu večer uklízet kanceláře, a řekli by ti, že ti za to plat nenáleží, protože už jsi oceněná jinde.
To nepíšu jako stížnost, ale konstatování. Nevadí mi, že to tak je, ale že se to nikde neprezentuje, resp. prezentace je zkreslená.
 Liné 
  • 

rozdíl mezi PP a adopcí 

(10.12.2007 9:56:04)
Rozumím tvým pocitům o nutnosti přísného posuzování pěstounů. Jen bych ráda připomenula, že nejvíc jsou vždycky vidět křiklouni, nejvíc se probírá týrání dětí, málokdo mluví o tom, jak je ten který rodič úžasný. Jsme nastaveni, že více vnímame to negativno. To obrovské množství lidí, kteří své děti vychovávají s láskou a péčí, pak přehlížíme. Když to uvedu na příkladu televizních novin - musela bych si myslet, že se jenom krade, vraždí a bourá.

Takže když píšeš o tom, že sociálně slabší pěstouni přijímají děti kvůli penězům, pokud budou děti milovat, vychovávat je s láskou, respektovat jejich identitu, já v tom opravdu nevidím problém. Pořád je to pro stát daleko levnější. Koneckonců, která práce vyžaduje mnohaletý 24 hodinový zápřah a je tak emocionálně náročná? Že je rodina nezbytná pro děti, to víme:-)

A druhá věc, opravdu bych nesrovnávala adopci s pěstounskou péčí. Sociální anamnéza dětí v PP je výrazně odlišná od dětí adoptovaných. Chci tím říci, že jedno není lepší než druhé, obě formy jsou ve společnosti zapotřebí.

Já jsem profesně procházela obdobím, kdy jsem si říkala, že přece je adopce pro dítě mnohem lepší než "jen" pěstounská péče. Že přece když jsou to adoptéři, tak to myslí vážněji než pouzí pěstouni, kteří si za to nechávají zaplatit. Byla jsem trdlo. Do adopce jdou zkrátka jiné děti, a samozřejmě nemám na mysli osobnost, ale okolnosti, za jakých nevyrůstají u biologických rodičů, a do pěstounské péči jsou umísťovány děti jiné, děti s účastí biologických rodičů, děti, pro které se v rámci adoptivních žadatelů nenašla adekvátní máma s tátou.

Hodně štěstí a krásné svátky.



 Karen 


Re: tak úplně nesouhlasím 

(10.12.2007 13:05:02)
Dobrý den, obvykle se do diskusí pod články nevyjadřuji, ale názory Pety77 mne upřímně řečeno nadzvedly ze židle (Peto nic ve zlém, Tvé názory Ti nemám za zlé, jen máš asi zkreslené informace na tuto problematiku, tož “ půjdu s kůží na trh“ abych těm, jež to vidí podobně nechala nahlédnout do naší kuchyně)

Jj. bylo před asi rokem a půl pěstounům přidáno. Ale my začínali(není to tak dávno-5let), když odměna pěstouna byla 1 150 Kč na jedno dítě.O zdravotním a sociálním pojištění si všichni pěstouni mohli nechat léta jen zdát.
Já též měla dobrou práci - vlastní firmu.Ta práce mne těšila, ale přesto jsem cítila
Velkou touhu, najít NĚCO….co by můj život posunulo ještě výš….(no jo, jsem střelec )

Pak přišla informace o potřebném děcku, které je tak zvláštní, že ho nikdo nechce. Tehdy jsme se chytli drápkem a nemysleli na budoucnost(finanční)

A když jsme ho dovezli domů, tak mi bylo jasné, že od něj už do práce nepůjdu, protože nás opravdu zaměstnával 24 hodin denně ( po třech letech usilovného obcházení odborníků i „odborníků“jsme se dostali ke stejné diagnóze jako Maceščina Michalka - vysocefunkční autismus.

Neuměl ve čtyřech letech téměř nic a potřeboval vše - Lásku, péči, ochranu, informace a hlavně sociální vztahy s vrstevníky. Do školky ho nechtěli, tak jsme se intenzivně snažili mu potřebnou interakci zajistit doma.
Zkrátím to: během tří let jsme přijali do poručenské péče 5 postižených dětí z toho dva dlouhodobě těžce zdravotně postižené (mentálně), kteří nás budou potřebovat i v dospělosti a ti ostatní velmi hendikepovaní zdravotně.Jedno děcko je jiného etnika.Ani o jedno se žadatelé neprali :-).
Některé jejich diagnózy jsme znali předem, některé jsme objevili časem.
Žádali jsme o takové děti vědomě,protože malé zdravé bílé nemá problém rodinu najít.

Rozdíl mezi adoptéry a pěstouny je mimo jiné také v tom, že pěstouni nepotřebují na dítě papír, přijímají je i s rizikem, že jim budou biologičtí rodiče dětí dělat problémy ať už svou neadekvátní aktivitou či pasivitou (viď Maceško, taky o tom víš své),ale hlavně pěstouni tak nějak počítají s tím, že ty jejich zlatíčka nebudou mít tak přehledný a předvídatelně klidnější start do života, jako ta sladká, zdravá miminka.Možná jsou v tomto ohledu i realističtější.
Nechci se samozřejmě nijak dotknout těch, kteří si adoptovali děcko,protože si všech velmi vážím, jen si myslím, že prvotní pohnutky a možná i startovací poměry v rodinách mohou být různé.

To ovšem neznamená, že by to pěstouni dělali proto, že za to dostanou (podle Pety) vysoké odměny. A říkat, že :“ Jestli jsou částky vysoké či nízké, tak to určitě závisí na lokalitě. Věřím, že na Prahu nízké jsou, ale na chudé kraje s vysokou nezaměstaností? Tam už je to trošku jiné!“- to je podle mne alibizmus.

Jen tak pro zajímavost : poměr pěstounských rodin oproti adoptivním je v Praze nejnižší v celé republice.

A proto, že rodina žije v oblasti ,která není lukrativní, kde nejsou sice vyšší náklady, ale také jsou tam mnohem menší platy a větší nezaměstnanost – proto by měli mít za stejnou práci míň?

Tos děvče docela přehnalo!

Jistě. I zde se může vyskytnout černá ovce, ale ty to jistě po prvním ochutnání odradí.

Nechci aby mne někdo litoval či chválil, je to můj život a moje volba, ani se nechci vytahovat, chytrým radám, že jsem si jich neměla brát tolik, se už jen usmívám, ale srovnej, Peto, svůj život s mým a pak dělej závěry, ano?

Je to SLUŽBA 24 hodin denně, 365 dní v roce, po dobu mnoha let, není výjimka někdy i několik desítek let bez možnosti si oddechnout, pokud pěstouni potřebují pomoc, musí se ji samozřejmě zaplatit.

Např. pokud jsou všechny děti relativně zdravé a zrovna nemáme nějakou návštěvu u odbodných lékařů, kterých mají všechny děti za povinnost navštěvovat 4-5 několikrát do roka( většina 30- 150km daleko), tak když ráno vysypu všechny děti do školských zařízení, tak kromě péče o domácnost mám na starost celé dopoledne vlastně jen roční miminko(zadarmo), jehož rodič dělá našemu autíkovi asistenta, kterému by asistentský plat nestačil ani na chůvu.
Ale dělá to z lásky a za pár korun. Nesehnali jsme lepšího a bez závazků.

Po obědě začneme psát úkoly. S každým děckem zvlášť, protože to nikdo z těch čtyř sám nedokáže.(máme dva prvňáčky, jednoho hyperaktivního čtvrťáka a osmáka ve zvláštní škole, který rozumí česky jako asi tříleté dítě a mluví ještě hůř)
Jsou dny, kdy s úkoly končíme v 8 večer :-).

Do toho organizovat ty ostatní, aby toho učícího se nerušily, dělat svačinu, vařit večeři, rozvážet a svážet na kroužky, kterých je týdně dohromady asi 11, procvičovat čtení, počítání, skloňování, básničky, logopedii. Občas zbude čas na nějakou společnou hru, lítání po zahradě, hřišti atd.
Ve čtyři přijede muž z práce, přivede tu nejmladší ze školky ( ta se taky potřebuje se mnou chvíli pomuchlat a povyprávět, co ve školce dělala :-)), jde s dětmi chvíli ven, nebo na kolo.
A už je tu večer – najíst, umýt, večerníček, písnička nebo pohádka, uspat, aby zase druhý den byly ochotné s úsměvem v 6 hodin vstát – suma sumárum asi 2,5 hoďky od večeře do usnutí.
Pak padnu na pár minut k netu, abych si vyčistila na Rodině hlavu mezi kamarádkami :-)
To je náš běžný pracovní den. O víkendu se snažíme dohnat, co jsme nestihli v týdnu, jezdíme na výlety, za kulturou, akcí máme docela dost.
Jednou měsíčně je všechny vozím na léčení 330 km daleko. Moc jim to pomáhá.

Já si opravdu nestěžuju ani nevymýšlím a cítím se sice utahaná, ale maximálně šťastná, že jim tu péči mohu dát a že jim to dělá dobře a zdravotně se velice rychle zlepšují.

Je to naplnění mého života, ale bez příspěvku od státu bych to finančně těžko zvládala.
A nemysli si , že si nějak hýříme. Žijeme skromně, ale místo na důchod bych dětem spořila pro budoucnost, kdyby bylo těch peněz víc. Ale běžné výdaje jsou také vysoké(+ hypotéka a půjčky).

Občas se najdou dobří lidičkové, kteří ze své výplaty darují finance na přilepšení – to pak řešíme domeček, sportovní vybavení,lepší prázdniny či nákladné speciální výukové pomůcky (montesori)

Peto, upřímně, dělala bys to za těch 20 000?
Dělala bys to za 50 000, nebo za 100 000 ?

Nebo by sis je adoptovala a s hrdostí bys po té šichtě místo zaslouženého spánku po nocích vydělávala na živobytí?

Já je miluju, a dělala bych to i bez platu a živila bych je jen z příspěvku na úhradu potřeb a manželova platu...
Ale vím, že bychom žili v chudobě.
A proto se nestydím za svůj plat pěstouna, protože stejně jde celý na potřeby rodiny.(Já se dostanu tak jednou – dvakrát v roce k holiči, jiné potřeby nemám .Ne že bych na nic neušetřila, ale den má jaksi pořád jen 24 hodin.)
A nebránila bych se ani, kdyby odměna pěstouna stoupla třeba na polovinu toho, co stát dává DD, protože vím, že bych ty děti obstarala , vychovala a zabezpečila do budoucna líp než ústavní péče.

A moudrý stát by si měl umět spočítat, že se mu to ne dvakrát, ale mnohonásobně vrátí.

Omlouvám se za román, ale nějak mi to nešlo přestat…..:-) ))

A děkuji Hance za zastání se pěstounů. DĚKUJI!

A aby sis,Petro nemyslela, že jsem virtuální, mrkni na naše stránky:
www.pestouni.estranky.cz

Přeji všem krásný den, já jdu psát úkoly :-)

 SandraW 


Re: tak úplně nesouhlasím 

(10.12.2007 13:29:54)
Ahoj Karen klobouk dolů před tebou,moc ti fandím a držím palce.
 suzann 
  • 

Re: tak úplně nesouhlasím 

(10.12.2007 13:42:34)
Karen, mám slzy v očích, protože tohle je pro mě naprosto nepředstavitelná - promiň to slovo - oběť. Ty jsi si ty děti vybrala dobrovolně. Nejsou slova, kterými bych vyjádřila svůj obdiv... Ať jsi moc šťastná. A díky, žes to tak podrobně popsala.
Někdo takové děti, které by "takové mohly být", zabíjí před narozením, ty sis je vzala, protože o ně není zájem... Fakt máš můj obrovský obdiv!
 kveta19 


Re: tak úplně nesouhlasím 

(10.12.2007 14:18:30)
Mate muj obdiv cela rodina.Protoze tady je i milion malo.Ja bych na to VSECHNO nemela.Hezke Vanoce
 Mrej 


Strom přání 

(10.12.2007 16:05:37)
by měl být určen pro takovéto rodiny, toje můj názor už delší dobu a proto žádná přání ze stromů netrhám, protože si myslím, že to z dětí z děcáků dělá do budoucna jen nevděčné parchanty, promiňte mi ten výraz.
 Peta77 


Re: tak úplně nesouhlasím 

(10.12.2007 17:12:35)
Ahojky Karen,
já myslím, že jsi se rozohnila docela zbytečně:-)
Pakliže by sis přečetla všechny mé příspěvky a řádně, tak bys pochopila, o čem mluvím...
Předně jsem psala, že VELMI obdivuji lidi, jako je Maceška. Právě za to, co s manželem dokázali, že do své rodiny nejen přijali děti do PP, ale že je ochotna se se svými zkušenostmi i podělit s ostatními. A to, jak pomohli zmíněným dětem a jejich matce, to je krásné!
Dále jsem psala, že v DNEŠNÍ době jsu dávky dle mého názoru na dostatečné výši, ba i příliš vysoké a dodala jsem, že mám negativní zkušenost ze svého okolí. A opět jsem zdůraznila, cit.:"Samozřejmě neházím všechny pěst.do jednoho pytle. Lidí jako je Maceška si velmi vážím!" Tak proč tě můj příspěvek tak "nadzvedl"? Nikoho neurážím...A že se vyskytnu případy, o kterých píši? samozřejmě, že ano...dokonce nás na ně upozorňovaly i samotné soc.prac. Se zvýšením dácek prý u pěstounů více sledují zaměstanost, finanční poměry... a opět cit.:"Ale přesto věřím, že převládají lidé typu Macešky, kteří jsou úžasnými pěstouny!"
No a ohledně zkreslených informací...nemyslím si, že bych byla nyní "mimo". Je pravda, že nevím nic o finančním ohodnocení před r.2007, ale také se o něm nezmiňuji.
Nemyslím si, že jsem cokoliv přehnala. Ne všichni musí sdílet tvé názory...
A co se týče tvé rodiny...na jednu stranu se mi to zdá obdivuhodné, na druhou tak trošku "bláznovství". Proč? Vím, o čem mluvíš, vím, či případně tuším:-), jaké problémy se za kterou dg zkrývají. Možná k sobě máme blíž než myslíš. Ty se dětem s handicapem věnuješ jako pěstounka, já profesně. Kromě adoptované dcery (a nešlo o zdravé bílé mimino:-) studuji VŠ - speciální pedagogiku, a po rodič. dovol. míním přejít z etopedie k psychopedii.To jen tak pro vysvětlení.
Taky je to trošku román, ale měla jsem pocit, že jsi mne nepochopila, takže jsem to zkusila dovysvětlit:-)
Hezké svátky a všem dětem, ale hlavně tobě a manželovi, hodně zdraví!

 Karen 


Pro Petu i Macešku... 

(10.12.2007 22:41:09)
Ahoj, Peto77,
mám v povaze až nesnesitelný smysl pro spravedlnost, tak promiň mé rozhořčení :-)
Tvé příspěvky jsem si přečetla velmi pozorně několikrát a ubezpečuji tě, že přesně vím, o čem mluvíš…a věř že opravdu po nikom nežádám, aby sdílel mé názory,jen jsem chtěla ,jako Ty, říct svůj pohled na věc :-)

To, že obdivuješ lidi jako je Maceška je hezké – kolik jich znáš?
Já znám mnoho pěstounů a i když jsou VŠICHNI opravdu skvělí, Maceška se svým manželem jsou jedineční a neopakovatelní :-)
Každý je jiný, každý dělá co umí. A je to tak dobře.
Sama jsi četla odpověď Macešky, že plat pěstouna nepobírá. Proč asi?
Odpovím Ti za ni: protože je to stále mladá ženská a ve svém oboru dosáhla velmi vysokého postavení a znalostí. Pokud se z něj na 10-15 let vytratí a nebude držet krok s modernizací svého oboru, tak až by ztratila hypotetický nárok na Odměnu pěstouna ve zvláštních případech (=doslovný název ) tak by v té své bývalé práci mohla už jen asi tak vytírat podlahu.Takže pokud chce být prospěšná až do důchodu v oboru, který mnoho let studovala, tak si tu „formu společenského uznání osobě pečující o dítě v
pěstounské péči „ bude muset odečíst z rodinného rozpočtu, i když pracuje kvůli dětem na zkrácený úvazek a PLNĚ by si jí zasloužila. Protože ta dřina s těmi dětmi je jednou daná stupněm jejich ústavní deprivace či mírou jejich postižení – většinou obojím. To se nedá odsunout na jindy…nebo prostě vygumovat.
A takových lidí v podobné situaci je víc.

V našem státě je pěstoun „ tak dobře ohodnocený“, že nemá právo, v případě že pobírá Odměnu pěstouna ve zvláštních případech, a pokud to jeho profese či rodinný rozpočet opravdu potřebují, si přivydělat ani halíř, neboť vše co vydělá se mu zpětně ztrhne z již jmenované Odměny pěstouna ve zvláštních případech.
Už to je z mého pohledu diskriminující.(ještě jsem zapomněla upřesnit, že Odměna pěstouna ve zvláštních případech se dotýká vždy jen jednoho z pěst. rodičů, ne obou, jak by se mohlo na první pohled zdát).
Že vlastně takoví jako je Maceška, dělají tuto práci navíc téměř zadarmo, bez připočtení např. k důchodu a že to stejně udělá, protože ji něco uvnitř stále žene k pomoci potřebným a že ty děti miluje, to už Tvoje informace neobsahovala.
Ani to, že aby pěstouni mohli přijmout dětí více, když mají tu touhu, citové rezervy a relativně dostatek sil, musí se většinou zadlužit na několik desetiletí a splácet hypotéku a většinou i lízing– teda jestli je vůbec dostanou,.(Kdyby si ty děti nevzali, klidně by jim stačila třeba garsonka a kolo) ještě dlouho po tom, co už na ten hvězdný plat pěstouna nebudou mít nárok, děti budou dospělé.
Ale za kým půjdou ty dospělé děti, když budou potřebovat pomoc?
Za svými pěstouny s minimálním důchodem, stále ještě splácejícími hypotéku.Myslíš, že je to ojedinělý případ? Věř, že zdaleka ne.

Zdá se Ti stále, že je to dostačující forma společenského uznání?

Proč by třeba pěstouni nemohli mít rentu podle počtu řádně vychovaných dětí a odpracovaných let v oboru, jako některé obory ve státní službě?Vždyť kolikrát dávají v šanc celý svůj majetek i dobré jméno. O duševním a fyzickém zdraví a o svých nenaplněných očekáváních a raněných citech nemluvě.
Má ten, který si myslí, že je pěstoun nadhodnocen, dojem, že by třeba hasič koupil svému útvaru novou hadici, když by se mu zdála ošoupaná?
Nebo že by si policista ze svého kupoval každý rok novou pistoli, aby mu neselhala? Nebo že by celý plat každý měsíc dal svému zaměstnavateli, aby bylo na nové pneumatiky služebních vozů atd.?
Absurdní že.
Ale věřte, že u pěstounů se ta odměna rozpustí v rodinném rozpočtu, který jde převážně na potřeby dětí v PP.

Věřím, žes to nemyslela zle, ale tím žes řekla A a neřekla B si zkreslila představy většiny lidí, kteří se zatím s touto problematikou setkali jen okrajově.
Zasela si semínko závisti v tom, žes vytrhla z kontextu informace o příjmech pěstounů a stejně zasvěceně jsi nepohovořila vyčerpávajícím způsobem o náplni jejich práce (já vím, že to nejde), o jejich pracovní době, o fakticky neexistující dovolené či nemocenské, o jejich nadměrných vydáních, které se se zvětšujícím se počtem dětí více než násobí. (pro příklad si vem třeba dopravu početnější rodiny kamkoli…)
To se mi zdálo nespravedlivé a to jsem se chabě snažila narovnat svým popisem našeho dne.
Možná, že to bylo zbytečně rozohněné, ale už jsem taková, jak se někdo dotýká jakkoli MÝCH dětí či pěstounů, neznám bratra :-)))

Jistě, existují i pěstouni, kteří přísně oddělují biologické děti od přijatých – znám opravdu jen z doslechu ne osobně, že třeba přijaté děti nesmí do obývacího pokoje, nedívají se na televizi atd. jsou přece přijaté!Pro mne nepředstavitelné, stále se utěšuji, že je to třeba jen klep, ale jak jsem nakoupila tak prodávám. ALE jestli je to pravda, tak těm dětem to asi za to stojí, než aby nikam nepatřily.A dnes mají soc. pracovnice ze zákona povinnost co 3 měsíce každou pěstounskou rodinu navštívit, tak by si mohly jen tak mezi řečí děti postěžovat. Pak ať si je pořádně proklepnou a dávky jim seberou.

Víš, oni jsou taky soc. pracovnice a soc. pracovnice. Těm jedněm jde hlavně o děti a těm druhým o správně vyplněné kolonky a dětský zájem a blaho se jim v tom papírování jaksi ztrácí. Znám obě kategorie, na štěstí jsem se potkala v drtivé většině s tím prvním druhem :-)

Tolik na dovysvětlenou :-)

Jinak Ti též přeji vše dobré a věř, že si vážím nejenom pěstounů, ale i všech lidiček, kteří dokáží pro druhé udělat něco navíc a obzvláště těm, kteří adoptují jakékoli dítě a ještě u toho zvládají si vydělávat a studovat. To já bych nedokázala.

Nějak se nám v té debatě ztratil původní smysl Maceščina článku .
Maceško, jsi hvězda, a všichni co tu o Tobě mluvili v superlativech mají pravdu.

Velmi si Tě vážím a jsem hrdá na to, že Tě mohu počítat mezi své přátele.
Přijmi poděkování za vše, co si pro mne a mou rodinu udělala, kolik naděje a optimizmu jsi mi dodala v těch mnoha protelefonovaných hodinách, když jsem nevěděla, kam se obrátit o radu.

A ještě větší dík Ti patří za to, co děláš pro své i ty ostatní děti!!!

Jsem ráda že jsi!
Hodně LÁSKY a SÍLY Tobě i Tvé rodině!!!
Karen
 Peta77 


Re: Pro Karen 

(11.12.2007 7:07:43)
Karen,
máš pravdu v tom, že kromě Macešky, kterou znám pouze virtuálně, znám jen pár PP rodin, mezi nimiž jsou jak ti pěstouni, kteří do "toho" šli s úžasnými úmysly, tak bohužel i ti druzí. Ale je pravda, že dětem bude i u těch druhých asi lépe, než v DD...
Že si pěstouni nemohou ke své odměně přivydělat, je stejně nespravedlivé, jako když si dříve nemohli "klasičtí" rodiče přivydělat k rodičovské...To se už naštěstí změnilo, tak třeba se to poštětsí i vám! Stát asi počítá s tím, co jsi psala ty, že je to služba na 24 hodin, 365 dní v týdnu...a nebere v potaz, že i pěstouni by si potřebovali od dětí "odpočinout" a věnovat se také sami sobě, svým zájmům, povolání...To je opravdu v zákoně špatně zakotveno, plně souhlasím!
Trošku jsem se usmívala nad tím, jak popisuješ, že svou odměnu dáváš do rodinného rozpočtu a uvádíš příklady z jiných profesí...V našem státě je PP bráno tak nějak zvláštně, aspoň to tak cítím, jako něco mezi rodinou a zaměstnáním...Třeba se vše změní, až bude uzákoněna profesionální PP (teda jestli už není:-). Ale o tom víš ty zajisté více než já:-)
Karen, chápu, že ty jsi nastartovaná na všechny, kdo se nějakým způsobem "obují" do PP. Já stejně tak reaguji na lidi, kteří se dívají skrz prsty na děti jiného etnika. Ani kolirát nedočtu do konce a už mi letí tlak, protože jsem se s pár exoty už setkala...Takže promiň, jestli ti můj příspěvek zvedl hodnoty TK:-)
Nemám ve zvyku se tu dohadovat, to mi pak to ranní či odpolední kafíčko ani moc nechutná! Takže zakopejme válečnou sekyru a hezký adventní čas!
 Karen 


ještě pro Petu :-) 

(11.12.2007 8:52:35)
Nechtěla jsem se hádat, omlouvám se , jestli to tak vyznělo.
Jen jsem chtěla dodat to B, aby byla rovnováha a srovnání.

Já rychle vzkypím a stejně rychle zas vychladnu, nebylo to osobní, to ze mne mluvila směs negativních předchozích zkušeností s názory těch, co do tématu až tak moc hluboko nevidí, ale přesně ví, čeho je moc a čeho málo. No a slízla jsi to Ty :-) promiň :-))

Přeji krásný konec roku a pno lásky, porozumění a moudrosti.

Ať Ti ta Tvá cácorka dělá samou radost.
 Hanka 
  • 

Re: ještě pro Petu :-) 

(11.12.2007 19:08:41)
Milá Karen,

děkuji za poděkování. Já ti chci také poděkovat a napsat, že díky tvému "vzplanutí" jsem se dostala "do obrazu", takže tohle je na něm moc pozitivní !!!
A myslím, že nejen já, ale kdokoli kdo si přečte tvůj příspěvek, zůstane v pokoře a závist (snad v budoucnu vůči vyššímu fin. ohodnocení, možnosti přivydělávat si atd.atd.) odloží do kouta. A to je dobře.

Přála bych si, aby ten tvůj příspěvek četli i naši politici.

Takže ještě jednou děkuji a přeji celé rodině všechno nejlepší do nového roku a klidné a pěkné vánoční svátky.

Totéž Pétě a všem lidem dobré vůle :-)
PS: My máme v rodině tako adopťátko. A já také umím vyletět, já se "chytla" s Maceščiným bráchou tady na serveru, protože použivá pro Romy označení cigáni a použil formulaci "lidé s méně přijatelnými geny"... nesnáším zavádějící označení, protože umím dohlédnout, kam to může vést.



 maceška 


Re: Pro Petu i Macešku... 

(11.12.2007 9:57:22)
Karen...mám slzy v očích
Já jsem pěstounkou RÁDA, a ty to víš. Neumím si představit jiný život. Díky ti za obhajobu naší práce, škoda, že nevystupuješ veřejně :-)
 Karen 


Pro Macešku... 

(11.12.2007 10:17:39)

Tak jo, souhlasím!
Ty budeš ministryní zdravotnictví, Vlado ministrem školství a Já veřejným ochráncem práv pěstounů!!!

No ale tak mne napadá, že pak už nebude nějakého ochránce vlastně třeba :-)))

Mám Vás oba ráda.
 Hanka 
  • 

Re: tak úplně nesouhlasím 

(11.12.2007 18:41:46)
Ahoj,

díky za uveřejnění částek, ale podle mne jsou takové jaké jsem čekala, a to nízké. Myslím si, (psala jsem o tom v příspěvku), že by pěstouni měli být nadprůměrně ohodnoceni. Tyhle částky mi nepřijdou nadprůměrné, vždyž i u té největší, se částka pohybuje pod celostátní průměrnou hrubou mzdou. A je to podle mne velice náročná a zodpovědná práce. Nadprůměrným ohodnocením u té "nejnáročnější" kategorie tj. 4 děti doma 40 tis. a více a myslím, že by vůbec nevadilo, kdyby to bylo odstupňováno podle toho, s jakými zdravotními i jinými problémy se musí pěstouni vypořádávat.

No umím si představit tu závist.

 Hanka 
  • 

Re: tak úplně nesouhlasím 

(9.12.2007 22:52:13)
Já nevím kolik v současné době pobírají pěstouni, ale osobně mám dojem, že jsou to stále strašně nízké částky. Jestli to víte, budu ráda, když to napíšete, alespoň budu v obraze.

Myslím, že bychom se neměli ubírat cestou, že nízké (je to relativní pro někoho dostatečné) fin. ohodnocení pěstounů nám zabezpečí, že to nebudou lidé dělat pro peníze. Je to nefér vůči těm lidem a možná to i vylučuje potenc. pěstouny, které tyto fin. příjmy klesnout nechtějí.

Podle mne dobří pěstouni odvádí společnosti tak mnoho, že by měli být nadprůměrně ohodnoceni. Ano nadpůrměrně !!! A proti zneužívání bych postavila třeba větší kontrolu, toho zda pěstouni skutečně dobře fungují. Možná, že by se ozvali námitky některých pěstounů, že větší kontrola bude provázena větším zasahováním do soukromí, ale pak by to podle mne šlo vyřešit i tak, že si pěstouni mohou zvolit. Buď vyšší fin. prostředky spojené s větší "kontrolou" nebo nižší. Každému může vyhovovat něco jiného.
Vždyť ti lidé často zůstávají na "plný úvazek" doma a z toho se jim jednou budou vypočítávat důchody. Maminka, která má v pěstounské péči čtyři děti, by si podle mne zasloužila jako důchodkyně cestovat po světě, pořídat si zahrádku, chalupu či co by chtěla a ne mít nízký důchod. Navíc o příjmy v důchodovém věku se naše generace musí postarat již sama. Důchod bude o minimální příjmech, cokoli navíc je na nás. Zda si v produkčním věku vyděláme, investujeme.. je to drsné, ale je to tak. A pěstounka se čtyřmi dětmi (zpravidla nikoli bezproblémových) si těžko bokem může "starat" o svou důchodovou budoucnost. To by pak asi nedělala ani dobře své pěstounství. Takže si myslím, že by tito lidé měli být nadprůměrně ohodnoceni. I s ohledem na jejich budoucnost.
 Jiřina+Honzík 4 roky 
  • 

Milá Maceško 

(10.12.2007 13:45:31)
Když jsem četla Tvůj článek, tak mi tekly slzy, jak malému špuntovi..ano, nás matek se to dotýká, zvlášť o vánocích, ještě více než kohokoli jiného.Je to problém každého státu, vždycky budou někde děti, co nemají co jíst, nemají možnost se vzdělávat, nemají zdravotní péči a nemají možnost být se svojí rodinou...Maximálně, co každý z nás udělá je to, že přispěje na nějakou organizaci, které se tímto problémem zabývá..ale co dál? co city a ty ty malé děti potřebují, kdo jim je dá? Proto se před Tebou hluboce skláním a děkuji Ti, že jsi nám všem připomněla, v tom shonu předvánočním, že ne všechny děti se mají tak báječně, jako ty naše.Každý z nás si občas postěžuje, ale jsou lidi, kteří opravdu nemají ani ten základ a tím je domov. Je to smutné. Přeji všem krásné a spokojené Vánoce, a ŠŤASTNÉ DĚTI kolem Vás.
 Helena 6 
  • 

Poklona i mužům 

(12.12.2007 14:47:09)
Maceško a ostatní, kteří dáváte tolik lásky dětem, které neměly stěstí - Přeji Vám hodně zdravíčka, štěstíčka a krásné svátky. Vím, že největší odměnou jsou Vám všechny Vaše děti a všechny jejich radosti.
A ne každý muž je schopen přijmout cizí děti a ještě je mít opravdu rád. Proto smekám i před Vašimi manžely!

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.