suzann | •
|
(3.12.2007 10:41:21) ten článek se mi líbí. Když se všude možně zdůrazňuje slovo "prorodinná politika" v kombinaci s "umožníme ženám se vrátit co nejrychleji do zaměstnání", zvedá se mi žaludek. Já nechci co nejrychleji do zaměstnání a své dítě dát do jeslí nebo školek!!!!! Já chci, buď aby můj muž vydělával dostatečně, abychom vyšli z jeho platu a já mohla být mámou starající se o své děti, nebo abych za tu starost dostala příspěvek, tak abychom opět vyšli s penězi. Nechci děti strkat do školek. Já jsem máma. Proto ty politické snahy fakt nepovažuju za prorodinné, spíše za proekonomické. Přičemž rozhodně neschvaluju názor, že co je výhodné pro ekonomiku, je výhodné pro člověka. Spíše občas naopak.
|
jana38 |
|
(3.12.2007 10:45:59) Suzann, stopro souhlas! (sakra jaktože s tebou ve všem souhlasím:-)))) Ty první tři roky, to jsou základ, to už se nikdy nevrátí a chci si svoje děti užít a vychovat podle svého.
|
suzann | •
|
(3.12.2007 10:50:34) hehe, markéto, nechceš mi napsat na mejl? Pokecáme, když spolu souhlasíme :-D
|
|
|
Insula |
|
(3.12.2007 11:07:24) A znovu ti tleskám. Školka je pro dítě prospěšná, ale musí mít na to dítě věk (a ten je u každého dítěte jiný).
|
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(3.12.2007 12:51:07) já nemám nic, proti maminkám na rodičovské dovolené, jsem taky jednou z nich. Všichni pořád mluvíte o tom, co je nejlepší pro dítě - a to je jedna věc - spokojená maminka - když je frustrovaná a nešťastná (tak se přesně po 4,5 letech doma cítím já - mám pocit, že mi krní mozek, mateřským centrům, které jsem tak ráda navštěvovala s první dcerou se teď statečně vyhýbám, myslím si, že není hřích, že mě na světě zajímají i jiné oblasti, než jsou moje děti, které miluji nade vše, ale nejsou jedinou náplní mého života. Teď už mám strach, že inteligenčně krním, proto se snažím něco dělat, něco, co nemá naprosto, ale naprosto nic společného s mými dětmi). Takže mi z toho plyne to, že pokud maminka chce být doma, tak ať je - bohužel s tím, že rodinné finance prostě dolů jdou (opravdu nelze srovnat to, když se maminka stará jen o dítě, a to, když chodí do práce a pak se ještě stará o dítě, mezi tyto dvě věci bych rovnítko nedala). A když chce jít do práce, tak pro tyto případy by měla být možnost si zajistit částečný úvazek + dost rozsáhlou síť školek - a to bohužel zatím není. Takže já nenadávám na výšku rodičovského příspěvku, ale celkově nad systémem, který matky diskriminuje.
|
Katka,kluci 5 a 8 | •
|
(3.12.2007 14:30:24) Jani, já ti moc dobře rozumím. Začala jsem být s dětmi opravdu úplně v pohodě a šťastná, až když jsem se mohla vrátit do práce.Ted se na ně hrozně těším a užívám si to, ale doma jsem byla nebohá. No, ted mi asi hodně děvčat napíše,že jsem si děti neměla pořizovat....
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(3.12.2007 18:12:42) Možná napíšou, ale já tomu rozumím. Už jsem psala, v nějaké předchozí diskuzi, že se snažím vyřídit si OSVČ. Jenže to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Jediná věc, kterou doopravdy umím je bohužel činnost řemeslná a já na ni nemám školu. Začalo mi svítat na lepší časy, asi budu mít garanta a budu to moci dělat - tak doufám, doufám, doufám, že to vyjde. A nejvíce ze všeho bych to přála svým dětem.
|
petra | •
|
(4.12.2007 10:10:52) Jani,
držím ti palce, ať ti to vyjde. já měla na MD taky pocit, že krním. Výsledkem byla moje frustrace anásledné povolené nervy, které bohužel nejvíce odnášela právě moje dcerka. zachránilo mně až dálkové studium, kdy jsem konečně na dva dny v měsící vypadla ze stereotypu "papání, kakání".
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(4.12.2007 12:37:53) Právě to jsem myslela, protože to, že jsem nespokojená se odráží na tom, jak reaguju doma na určité situace - nejsem semetrika, ale někdy teda se rozjedu hodně - a to kvůli pitomosti. Když přijdu z angličtiny nebo se nějakou chvíli věnuju jen a jen fotkám, pak jsem schopná větší asertivity.
|
|
LU,2děti | •
|
(4.12.2007 12:41:30) I pro mě bylo studium cestou mezi "normální" lidi. Navíc mezi mladší:-) Taky dost odmítám mateřská centra - nemusím mezi "stejně postižené". Chodím s malou jenom na cvičení a na "šikovné ruce". Chodím kvůli ní, protože málo mluví a doufám že společnost vrstevníků jí prospějě. A svůj volný čas trávím s lidmi, kterí jsou vším možným, jen ne frustrovanými matkami na MD:-)
|
|
|
|
|
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(3.12.2007 14:00:16) Suzann - nejlepe tedy najit si toho spravneho tatinka, ktery splni Tve platove ocekavani...
Doufam, ze si Tvuj prispevek precte pani, ktera mi jinde tvrdila, ze mam demagogicke nazory, kdyz rikam, ze nekterym matkam se nechce do prace a radeji si budou hrat s detmi... Tvuj prispevek je toho "ja chci" a "ja nechci" plny...
Ja bych toho chtela...
Kimmy
|
JaninaH |
|
(3.12.2007 14:22:08) Kimmy, myslím, že to "já chci" a "já nechci" je úplně v pořádku, nejdůležitější je, aby rodiče měli možnost volby, podle toho, co chtějí nebo nechtějí. Ale každá volba má své důsledky, rozhodnu-li se tedy zůstat doma s dětmi, musím počítat s tím, že budu od státu dostávat jen to, co mi dá (=na co má). U Suzann je problém v tom, že si z nějakého důvodu myslí, že by za to, že se stará o své děti, měla dostat zaplaceno víc. To je věc názoru a asi jí to nevyvrátíme. Jen by mě zajímalo, jaká částka by se jí zdála přiměřená. J.
|
10.5Libik12 |
|
(3.12.2007 14:32:25) Suzannin příspěvek je obecný a nehovoří o žádných nárocích. Společnost dnes chápe podporu žen v té rovině, že ji má zajistit možnost pracovat, nikoliv vychovávat své dítě, což je jednostranné. Já už ani nechci argumentovat tím, že státní vychova je podobně drahá jako výchova v rodině, mně by docela stačilo, kdyby statut matky měl nějakou společenskou vážnost, zadarmo. Ovšem dneska je to tak, že kdo je s dětmi doma, je podezřelý, buď si rovnou válí šunky, nezmůže se na nic jiného, nemá ambice anebo se spokojuje s nějakou trapnou závislostíatd.atd. Někdo v diskusi je hrdý na to, že přinese domu peníze, má-li malé dítě. To je hezké zrdcadlo toho, jak vnímáme priority. No nic, odcházím pracovat:)
|
JaninaH |
|
(3.12.2007 14:41:29) Souhlasím, Libíku, ani jeden extrém není v pořádku, ale ty si určitě pamatuješ dobu, kdy si ženy na MD mohly přivydělat jen do určité částky, jinak je stát "potrestal" odebráním mateřské. Nedávno jsem našla staré účetní doklady a zavzpomínala jsem si, jak ještě v roce 1992 jsem dělala "kejkle", abych si (poctivou prací po večerech, kdy děti spaly nebo hlídal manžel) "nevydělala". To bylo taky nedůstojné. Dnešní možnost volby, i když není ideální, je podle mě nesrovnatelně lepší. J.
|
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(3.12.2007 14:46:28) Libik - mozna zas lezu kam nemam, nesleduju diskusi ve strome, ale prispevky se mi radi tak, jak dochazeji, takze nevim, jestli jsi reagovala na neco ode mne...
Jen k te vete "Někdo v diskusi je hrdý na to, že přinese domu peníze, má-li malé dítě. To je hezké zrdcadlo toho, jak vnímáme priority." - ja nejsem hrda na to, ze nosim domu penize, mam-li male deti. Ja jsem hrda na to, ze jsem svemu muzi rovnocennou partnerkou - on se bezpochyby do pece o deti zapojuje podstatne vic, nez vetsina muzu, kteri maji zenu v domacnosti. A jsem hrda na to, ze svymi schopnosti prispivam do rodinneho rozpoctu a nevisi to vsechno jen na nem... A vse se deje s tim, ze priorita spokojenosti nasich deti je naplnena.
Nicmene - respektuju hrdost tech matek, ktere jsou hrde na dobre vedenou domacnost a cas straveny s detmi. Hrdost je totiz individualni a nejsou zadna kriteria typu "na tohle muzes byt hrda a na tohle ne" (pokud se nejedna o zlocin).
Tak to jen tak za mne...
Kimmy
|
10.5Libik12 |
|
(3.12.2007 15:01:54) Kimmy, takže žena starající se o děti a domácnost není mužovi rovnocenou partnerkou? To je tedy hodně polovičatá emancipace, feminismus naruby, manipulace ženskou nejistotou k ekonomické výkonosti.
Markéto, fakt nevím o kom mluvíš, pracovaly naše matky a i jejich matky, nejsme v 19. století. neznám nikoho, kdo by odsoudil ženskou, která dá dítě do jeslí, natož do školky, tvými příměry. Pokud ses s takovým případem setkala, zajimalo by mě to jako ojedinělý společenskoliterární historizující zážitek.:)
|
Kudla2 |
|
(3.12.2007 15:13:39) Libiku, tak co takhle:
U tradičního rozdělení rolí (já se starám výhradně o děti a domácnost, manžel zabezpečuje veškerou výživu rodiny), bych měla problém, protože mě spousta z těch věcí nebaví (třeba děsně nerada vařím a uklízím,a od dětí si taky potřebuju občas odpočinout). Kdyby to bylo rozdělené tradičně, tak bych se cítila blbě, kdybych něco z těchhle povinností pravidelně "přehrávala" na manžela, protože bych to vnímala tak, že on má už tak dost starostí s tím, aby nás uživil. Takže pokud se budu chtít některých těch "tradičně ženských" povinností aspoň částečně zbavit a být přitom fér, tak nevidím jinou cestu, než převzít některé ty "tradičně mužské".
|
|
Kudla2 |
|
(3.12.2007 15:19:31) A ještě je k tomu potřeba vzít v úvahu, že mě ta činnost, kterou si vydělávám peníze, opravdu BAVÍ a odreagovávám se od celodenního bytí s dětmi. To proboha není o tom, že bych s nimi nebyla ráda, ale nebýt práce, tak by to byl takový stereotyp, že bych si nevychutnala to, co je na tom pěkného - asi jako když jíš pořád jen samé bifteky, tak už si je pak ani nevychutnáš a jsi z nich otrávená. A není to chyba ani těch bifteků, ani tebe, že bys byla taková rozežraná potvora, ale bez té změny to prostě nejde. Aspoň pro mě.
P.S. Bez ohledu na výše uvedené si myslím, že bychom měli být vděční za ty možnosti, které u nás dneska panují - nepoměrně větší možnost výběru, možnost kteréhokoli z rodičů jít na RD, možnost neomezeného přivýdělku, pokud někdo nechce, tak může být s dětmi až 4 roky doma... kde jinde se tím mohou pochlubit? A že by matky měly nižší společenský status jsem si nevšimla, nikdo, koho znám, se necítí méněcenně, ani když je s dětmi doma, nepracuje a má třeba placenou sílu i na ten úklid.
|
|
10.5Libik12 |
|
(3.12.2007 20:13:27) Madelaine, nezazanamenala jsem žádnou snahu kohokoliv o to, aby byla žena v domácnosti (představ si i takovou výstřednost jako celoživotní starost o rodinu) přijímána společností jako bytost normální. (psala jsem pod příspěvek, kde byla hodnocena Suzzann jako ten, kdo na něco čeká a mimojiné jsem uvedla, že by mi akceptování pozice žena doma stačilo bez jakýchkoliv dávek.
Kimmy, pokud jsi rovnoprávná ( a ty píšeš dokonce rovnocená) jen za předpokladu vydělávání peněz, nezlob se, ale na mě to působí jako model, kde si ženská něco zaslouží až poté, co něco vydělá.
Skloubit rodinu a práci je dle mého fráze, dělám to totiž 24 let, mohu si dovolit to říct. Proč nejsem doma? Původně jsem byla blbá a chtěla jsem být "rovnoprávná", pak už jsem měla moc finančních závazků(hypotéka, děti z jiného manželství) na to, abych mohla být doma , moc toho lituji.
|
10.5Libik12 |
|
(3.12.2007 23:37:24) Nesetkala jsem se s kritikou matky, která pracuje a má, dejme tomu, desetileté dítě. Systém klíčů na krku a tatranek ke svačině přijímají mladí, staří, ženský, mužský. Kdyby nepracovala? No to nevím. A náš nový veselý systém RP tento trend malinko umocňuje. Je přece tak pochopitelné, vlatně chvályhodné brát maximální možný příspěvek a pak jít do práce, peníze potřebujeme všichni, no ne? A taky je hlavní spokojená maminka a usměvavé miminko:)) Sečteno a podtrženo, doba fandí "pracantům", tož ano, já jsem v tom neangažovaně a nepálí mě ani, že mi sebrali pohřebné:). Mám životní zkušenost, že lze vydělat i po pauze, že dítě je malé jen jednou a že sebelepší job je trochu práce pro práci, dobrý k tomu, aby byl člověk o to raději, že má chvilku volna. Jsou věci, které nejdou vysvětlit. Až zas změní rodičák (během poslední MD mám 3. výměr) budu opět bránit "vyžírky a slepice", co nechtějí pracovat, opět zbytečně.
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(4.12.2007 4:47:59) Libik - "Systém klíčů na krku a tatranek ke svačině přijímají mladí, staří, ženský, mužský." - a to znamena, ze je to dobry system? to neni na ukor deti?
Proc male deti tak nezbytne nutne potrebuji maminku 24 hodin denne a ty vetsi najednou ne - co se zmeni, co se zlomi?
To mi, prosim Te, vysvetli...
Kimmy
|
10.5Libik12 |
|
(4.12.2007 9:56:34) Kimmy, ty jsi unesena vlastní produkcí příspěvků a ztrácíš kontinuitu, touto větou jsem například Madelaine demonstrovala, že není pravda, že pracující žena je předmětem kritiky společnosti.
Osobně se mě dotýká, že například mně podsouváš to, že chci větší RP. Já totiž nechci žádný, respektive všem stejný, protože, snad dětskou prdel(ku) utíráme všechny stejně. Už jsem argumentpovala i tím, že pobíračky rodičáku jsou ekonomicky podobnou zátěží jako pobíračky dotovaného školství a jiných položek, nechápeš a podsouváš mi ekologické blouznění, nevadí.
Můj postoj k RP je kritikou nepřirozeného elitářství(buď elita, jestli jí jsi opravdu) a umělého vyvolávaní žlučovistosti mezi lidmi . Také je evidentním přitakáním jedinému způsobu životního stylu(práce pro práci) a v neposlední řadě je čirou diskriminací na základě jednoduchých počtů. (matka, která odváděla z nižšího příjmu více let kontra matka, která necelý rok měla 17. tis.)
Jde mi o princip, ne o prachy. Jde mi o to, aby se ty "makavky" na ty ostatní zas až tolik nevytahovaly. Nemají čím, totiž.
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(4.12.2007 11:43:25) Libik - Tobe proste nic neunikne - ted jsi me odhalila...
Ale jinak Ti nechci nic podsouvat - vim, ze Ty se za RP neperes, jen se mi nelibi nektere zevseobecnovani jako s tou rovnopravnosti... To ekologicke blouzneni mas na mysli z minuleho clanku? je to hezky vyraz - nicmene Ti to taktez nepodsouvam - vyjadruju se v obecne rovine.
Nevim, komu je urcena poznamka o "makavkach", ale usoudim, ze mne ne ;-)))
Jdu se kochat svymi prispevky
Kimmy
|
|
|
|
Petra | •
|
(4.12.2007 9:53:44) Libiku, tvoje příspěvky jsou absolutně nejlepší, nejtrefnější! Je vidět, že jsi žena zkušená a o práci a dětech (a o tom dnes tak moderním skloubení)něco víš.
|
|
|
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(4.12.2007 3:13:45) Libik - opravdu se nemuzeme bavit normalne? Potrebujes provokovat? Kde ja pisu, ze jsem rovnopravna JEN ZA PREDPOKLADU vydelavani? Co mi to zas davas do pusy? Kdyz napisu, ze moje definice je, ze kdyz mam prilezitost vydelavat, je moje zodpovednost to nezahodit, tak jak Ty z toho vydedukujes nejake podminky a omezeni - to fakt nechapu.
Takze specialne pro Tebe - nemyslim si, ze zena muze byt rovnopravna jen za predpokladu, ze sama vydelava. Myslim si, ze kazda zena se citi rovnopravna, pokud jsou splneny jeji vlastni podminky rovnopravnosti - nekdo se citi rovnopravny v domacnosti, nekdo ne. Neznam a neplanuju ustanovit zadnou univerzalni definici rovnopravnosti a uz vubec bych sve definice necpala nikomu jinemu.
Ja osobne vidim financni zabezpeceni rodiny jako spolecnou zodpovednost mne a meho muze. Neocekavam, ze on me a moje deti bude zivit a ja mu zato budu pecovat o domacnost a o deti. Oba vydelavame, oba pecujeme o deti a oba resime dalsi rodinne zalezitosti. Tak to u nas funguje a tak nam to vyhovuje. Ja bych mela problemy utracet manzelovy penize za veci, ktere nejsou nezbytne nutne pro provoz domacnosti a potreby deti. Je to jen muj osobni pocit a nerikam, ze musi byt aplikovan na ostatni. Ja chci mit pocit, ze k nasi zivotni urovni prispivam a ze spolecne budujeme financni jistoty do budoucna. Az nastane situace, ze by moje vydelecna cinnost kolidovala se spokojenym zivotem deti a jejich rozvrhem (tedy az nebudu mit moznost prace z domu a pruzne pracovni doby), tak celou situaci prehodnotime a ja prispevek do spolecne pokladny omezim na to, co bude mozne skloubit s peci o deti. Ale nebudu si chodit nikam stezovat, at mi stat neco plati. Pokud jinym zenam vyhovuje, ze veskere prijmy v rodine ziskava pouze manzel - tak je to jejich vec a ja to nebudu hodnotit. Neni na tom nic spatneho. Spatne je to, kdyz se zena snazi nahradit vlastni zdroj prijmu naroky na statni davky.
Kimmy
|
|
|
Levandulka+3 |
|
(3.12.2007 21:18:36) Madeleine, já myslím, že spousta žen si bohužel vybrat nemůže-třeba matka samoživitelka podle mě těžko vyjde s 3800 - dle nového modelu po 21.m, pokud žena neměla nárok na ppm(+ nějaké dorovnání do živ. minima...). Skloubení práce a péče o děti je supr, pokud to žena opravdu zvládá - pokud se těm dětem opravdu věnuje a není nervózní a podrážděná z toho, že nestíhá nebo jim nepouští TV, aby mohla pracovat. Záleží na tom, jak si kdo dokáže zorganizovat čas i jaký "tým pomocníků" kolem sebe má. Myslím ale, že to dokáže jen malé procento žen, spousta z nich to podle mého "zvládá" tak trošku na úkor dětí...
|
Sylvie |
|
(3.12.2007 21:33:14) Madeleine, já myslím, že spousta žen si bohužel vybrat nemůže-třeba matka samoživitelka podle mě těžko vyjde s 3800
Ovšem matka - samoživitelka na mateřské by měla dostávat adekvátní výživné na sebe + děti od otce dětí, rodičák by rozhodně neměl být její jediný příjem. Že se tak mnohdy neděje, že kolikrát soudci přidělují směšné výživné, že není možné výživné z otce - neplatiče dostat - to považuji za podstatně větší problém, než jestli rodičák má být tři nebo čtyři roky za tři osm nebo sedm šest.
|
|
Levandulka+3 |
|
(3.12.2007 21:53:02) Taky souhlasím. Pokud ovšem dítě nějakého otce uvedeného má. Ale to už asi zabíhám moc do detailů, systém, který by pamatoval na úplně všechny možnosti zřejmě nikdy existovat nebude..
|
|
|
Levandulka+3 |
|
(3.12.2007 21:43:54) Jejda Madealaine, já myslím, že vysoká porodnost ještě neznamená kvalitní péče o děti. A ta pro mě zůstává prioritou. Francouzský systém péče o malé děti znám hooodně dobře a v žádném případě by mi nepřišlo dobré, abychom se mu u nás přibližovali. Ale souhlasím s tím, aby bylo možností co nejvíce. Ale taky dobrá informovanost rodičů o "plusech" a "mínusech" té které varianty pro všechny zúčastněné. Kdyžtak si koneckonců přečti závěr mojí diplomky, viz. odkaz v jednom z dřívějších příspěvků.
|
Levandulka+3 |
|
(3.12.2007 22:15:57) Je to proto, že pro spoustu lidí je právě ta kvantita lákadlo. Mít všechno - dobrou práci i děti (byť v prvních letech jejich života v jeslích, u chův, v hlídacích centrech apod.). Takže státy, které toto nabídnou se těší vyšší porodnosti. Jižanské státy, kde bývala až vcelku donedávna tradice domácí péče o malé děti, toto zatím nenabízejí, takže matky, které i tam už jsou dnes emancipovanější a nebaví je mít jako hlavní náplň života děti a domácnost, nemají zatím moc možností, jak mateřství a kariéru skloubit. Takže pochopitelně mají dětí míň. Otázka je, co je pro společnost lepší - zda vyšší porodnost, ale za cenu toho, že děti budou v prvních letech života zažívat i jinou, než mateřskou péči, nebo nižší porodnost a děti u maminek, často však frustrovaných z toho, že dřepí doma a něco jim uniká...
|
Levandulka+3 |
|
(3.12.2007 22:22:57) Osobně si myslím, že pro děti je úplně nejlepší být u maminek "nefrustrovaných", spokojených se svým mateřským údělem, takových, které byví si s dětmi opravdu jejich dětství užívat. Ale vím, že všechny mámy takové nejsou, ani já bych nevydržela být jenom doma. Chce to ale vždycky najít tu správnou rovnováhu a potřeby dětí rozhodně brát v potaz.
|
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(4.12.2007 4:15:56) Lucie - tak z hlediska demograficke krivky, o ktere tu mluvila Iveta, je odpoved na Tvou otazku jasna - "vyšší porodnost, ale za cenu toho, že děti budou v prvních letech života zažívat i jinou, než mateřskou péči, "...
Z hlediska lidskeho by to porad mela byt osobni volba - kdo chce hodne deti, at je ma, kdo chce do prace, at jde... a vytvorit podminky pro vsechny.
Kimmy
|
|
Rapiti |
|
(4.12.2007 9:03:29) Já myslím, že maminka, která je s dětmi déle než by chtěla, pak už na ně nemá náladu a je ráda, když jde konečně do práce a třetí dítě jí připadá jako šílenost. Řekla bych, že tento pocit v ČR převládá. (Posuzuju podle sebe, jsem na RD skoro 7 let.) Na druhou stranu, kdyby musela rychle do práce a dítě si ani neužila, tak by si to asi chtěla pokud možno zopakovat. Nejlepší by bylo, aby si maminky mohly snadno vybrat, co jim vyhovuje. Pak by možná byly spokojenější a odrazilo by se to i na jejich vztahu k dětem.
|
|
|
|
|
|
Ája | •
|
(3.12.2007 22:55:27) Jsem jedna z těch, co to "zvládaj". Mám téměř ideální podmínky - práci na počítači z domova cca 3 hodiny denně, nehořej mi termíny, klidné a zdravé dítě (necelý rok staré). Stejně pracuju, jen když spí. Rodina s leccčím pomůže. 1x týdně mi chodí paní uklidit. 1x týdně si vezme babička prcka na procházku. Pracovat nemusím kvůli penězům, vyjdeme i bez nich, spíš se udržuju v oboru a myšlení. A stejně to není úplně jednoduché a bezproblémové. Často by bylo asi lepší se dospat, než pracovat. Nevím, jak to zvládá někdo, kdo ani nemá takové podmínky a nerada přiznávám, vždycky je to na úkor něčeho. Chci být doma dlouho a doufám, že takhle to vybalancuju. Nemám žádný zázračný recept, sama pochybuju.
|
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(4.12.2007 3:36:23) Lucie - pro svobodne zeny jsou tu prave ty dalsi davky a 21 mesicu opravdu neni nijak kratka doba...
"spousta z nich to podle mého "zvládá" tak trošku na úkor dětí..." - tohle ja porad nechapu - mas pocit, ze maminka pracujici na plny uvazek neni na ukor ctyrleteho ditete? Co je ten "ukor"? Proc mas pocit, ze nikdo jiny, nez matka, nedokaze o dite dobre pecovat nebo ho zabavit, ze tim dite nutne neco ztraci?
Na jinem serveru jsem cetla dost uprimnou zpoved matky, ktera popisuje svuj bezny den - behani za dvema detma, vareni, uklizeni, reseni sarvatek, znova uklizeni, rozcilene sceny a brekot... ja nejak nerozumim, jak tohle tem detem prospiva vic a par hodin ve skolce jim nejak skodi... a ze tech matek, ktere priznaly, ze tak nejak to chodi i u nich, byl velky pocet.
Pises "pokud se těm dětem opravdu věnuje a není nervózní a podrážděná z toho, že nestíhá nebo jim nepouští TV, aby mohla pracovat." - to si opravdu myslis, ze zena, ktera se stara jen o deti a domacnost neni nervozni, podrazdena a nepousti detem TV????
Tak jako jsou deti, kterym vyhovuji skolky, a deti, kterym nevyhovuji, tak jsou matky, ktere lepe zvladaji materstvi, kdyz nejsou doma porad. A vubec to neznamena, ze jsou kvuli tomu horsi matky, nez ty, ktere ty roky opravdu cele stravi jen s detmi. Protoze kvalita matky neni dana tim, jestli stravi s detmi 6 hodin denne nebo 12 (tak jako kvalita pracovnika neni dana tim, kolik hodin stravi v kancelari, ale taky se to tem sefum spatne vysvetluje).
Kimmy
|
Levandulka+3 |
|
(4.12.2007 12:00:03) Kimmy, ráda bych s tebou podiskutovala, byť máme určitě na spoustu věcí odlišný názor. Bohužel už na to ale nemám čas a v nejbližších dnech ani nebudu:-( Navíc už mám pocit, že jsem se tímto tématem zabývala docela hodně, jestli máš čas a chuť přečti si tu moji diplomku. Jen k tomu věnování se dětem-není pravda, že by všechny matky, co jsou jen doma, byly uštvané, nenaplněné a dětem se nevěnovaly. Znám spoustu takových, které s dětmi neustále něco tvoří, zapojují je nápaditě do běžných denních činností, vymýšlejí pro sebe a děti zajímavý program a myslím si, že pro ty děti je to naprosto úžasný start do života. A ty matky v tom vidí velkej smysl a naplnění a jsou ochotny obětovat třeba i svoji slibnou kariéru. Před takovými matkami smekám a moc si jich vážím. Já osobně bych to nedokázala, nemám tolik trpělivosti a jsem asi v jistém smyslu i sobecká. Ale snažím se a myslím, že jsem pro děti dokázala i tak obětovat docela hodně. Ale sebekriticky musím přiznat, že je rozdíl, jestli se mohu věnovat jen dětem a domácnosti, nebo u toho studuju a pracuju a dělám spoustu jiných věcí. To jsem pak určitě nervóznější a staršímu synkovi pouštím dvd častěji:-). Chce to ale opravdu najít tu rovnováhu, což je závislé na mnoha a mnoha faktorech (místo bydliště, dostupnost hlídání, vytíženost manžela, zdraví)...Ne každému se to proto úplně daří. Ach jo, zas jsem se rozepsala, vypínám počítač a jdu s mladším ven do přírody, je krásně:-) Tenhle server je droga!
vý,mi 02, kami
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(4.12.2007 12:25:41) Lucie - Tvoji diplomku jsem cetla, i kdyz jen letmo.
Samozrejme, ze nemuzes zevseobecnovat - nikdy se neda rict, ze kazda pracujici matka sve deti zanedbava nebo ze kazda matka v domacnosti se jim neustale tvorive venuje. Nevim, kolik znas matek, ktere maji mentalni kapacitu denne s detmi osm hodin tvorit - ja takovou neznam zadnou. Ja s detmi tvorim vetsinou jednou za den nebo ob den, jak to vyjde a mam toho docela akorat. Jenze ja zas mam vyhodu, ze se nemusim starat o domacnost a vareni. A o tom to cele je - ja mam podminky k tomu, abych mohla pracovat, tak pracuju - a proto by se stat mel snazit, aby tyto podminky vytvoril.
Muj komentar na tema ustvanych matek byl o tom, ze casto mam z nekterych typu prispevku pocit, ze zeny v domacnosti jsou usmevave, peclive, detem se cele dny venuji tvurcim zpusobem a vubec ze vsech kape spokojenost. Tak to ve skutecnosti neni a ja jsem vdecna tem, ktere priznaji, ze ono to zas takovy med doma s detma neni a tu svatozar klidne odkopnou.
Ja myslim, ze kdyz jsou na to podminky - tak se da pracovat/vydelavat i travit s detma hezke chvile - u nas to tak funguje, i kdyz ja jsem taky ustvana tim, jak po vecer dohanim praci diky pruzne pracovni dobe.
Jsem mozna divna, ale nemyslim si, ze nekde existuje rovnitko typu "matka doma rovna se uzasny start do zivota" - za prve neverim, ze kdyz je zena doma do tri let a od tri do osmnacti maka na plny uvazek, ze opravdu da diteti uzasny start do zivota. Za druhe jsou ruzne typy matek a jsou i takove, ktere jsou s detmi doma 12 let a deti jsou problematicke... takze proto mi ta oslava dlouhe rodicovske prijde spatna rada bych videla reseni, ktere situaci opravdu dlouhodobe zlepsi...
Hezkou prochazku, my uz jsme zpatky a tatinek cte pohadku, tak tady debatim...
Kimmy
|
|
|
|
|
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(3.12.2007 15:44:17) Libik - nestudovala jsem definice emancipace, feminismu ani dalsich podobnych terminu, takze o nich nebudu debatovat.
Zeptej se, kolik zen, ktere jsou doma s detmi, se citi opravdu rovnopravne - kolik muzu se podili rovnym dilem na peci o deti a domacnost po tech 8-10 hodinach, kterou stravi v praci.
A mozna je to jen moje definice, ale ja v rovnopravnosti opravdu vidim i spolecnou zodpovednost za financni situaci rodiny - tedy - mohu vydelavat, aniz by to negativne ovlivnovalo mne nebo nase deti - tudiz je moji zodpovednosti tu prilezitost nezahodit.
Nicmene nikomu sve definice ani svuj styl nenutim. Ale ja si taky nikde nestezuju, ze se mi dostava malo oceneni za to, ze mam deti.
Kimmy
|
LU,2děti | •
|
(3.12.2007 16:06:59) Náhodou jsem zabrousila do diskuse, ač mě článek nezaujal... Já jsem žena, která je s dětmi doma a "živí" ji manžel. A cítím se velice rovnoprávně. Můj názor, že chci být s dětmi doma (pokud nás nebude nutit finanční situace) byla vzata vážně, navzdory tomu, že nikdo z okolí to nechápe. Podle mé matky jsem například já ta líná, co se válí doma. Ale podle mě a mého muže je důležité, aby každý z manželů se realizoval tak jak chce. Já chci být doma a manžel dělá práci , která ho baví a která nás živí. Mě to přijde naprosto ideální. Můj názor je doma brán vážně, manžel si mě váží za to, co pro rodinu dělám a jsem pro něj partnerem. Nedávno mě potěšil tím, že jsem jeho nejlepší kamarád:-)Jinak i doma se snažím na sobě pracovat- studovala jsem s malým synema i teď mám spoustu zájmů. Mslím, že jsem emancipovaná žena v domácnosti :-)
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(3.12.2007 16:15:01) LU - blahopreju Ti - takovych prispevku vidim hodne malo - konecne nekdo, kdo je naprosto spokojeny - jen tak dal...
Ja mam asi smulu, ale vetsinou narazim na pribehy o tom, jak manzel po praci otevre noviny nebo jde na kolo nebo se venuje konickum a zena poskakuje okolo. Tomu ja rovnopravnost nerikam, ale nekomu to mozna vyhovuje (LU - toto neni narazka na Tvuj pripad!! je to vseobecne konstatovani).
Kimmy
|
|
Levandulka+3 |
|
(3.12.2007 16:23:08) No, já myslím, že je supr, že to máte takto hezky rozdělené a manžel vás uživí. A navíc jste oba spokojení. jenže ne každý manžel rodinu bohužel bez problému uživí:-( Ten můj je například doktor, práce ho taky baví, věnuje jí docela dost času (někdy třeba i dvakrát tolik, kolik je běžná pracovní dobu), až se mi ale sníží od 21. měsíců syna rod. příspěvek, uživí nás docela těžko (a to se neflákám a přivydělávám si na žl učením). Bohužel platy jsou dnes hooodně rozdílné a bohužel ani ne podle náročnosti povolání:-( Takže opravdu ne každěj chlap rodinu v pohodě uživí...
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(3.12.2007 18:17:40) Lucie, to se mi zase až tak nezdá. Můj manžel je automechanik a nemá nijak přehnaně vysoký plat a vycházíme naprosto v pohodě - neříkej, že nedokážete vyjít z doktorského platu + rodičáku - to je potom asi i o nárocích. A aby sis nemyslela, že nemám představu, kolik lékaři berou, tak mám, švagrová je obvodní lékařka a nemá svou vlastní ordinaci, je zaměstnanec - takže jakž takž přehled mám.
|
LU,2děti | •
|
(3.12.2007 19:07:32) Já si myslím, že je to o nárocích i o štěstí. My si ten luxus, že jsem doma můžeme dovolit také proto, že nejsme vázáni žádnými velkými dluhy( např hypotékou). Byly doby, kdy jsem studovala, měla dítě, platila si zdravotní pojištění a poplatek za studium 3500,-měsíčně. K tomu jsme táhli leasing na oktávku. Takže chápu rodiny, kdy se platí 10- 15 tisíc hypotéka- je to fakt znát a málokdy satčí jeden příjem. Jinak nemáme žádné domácí kino, drahé mobily, foťáky, na dovču jezdíme většinou v Čechách,...A hlavně máme s rodiči napůl veliký RD. Takže rekonstruujeme podle momentální finanční situace. (Ale např po 11 letech máme stále válenkdy po mě a bráchovi:-))
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(4.12.2007 2:57:34) LU - ano, presne o tom to je - byt spokojena s tim, co mam - naucit se vyjit s prostredky, ktere mam k dispozici a nestezovat si, jak nekdo nechape nebo nedocenuje mou zasluznou roli matky....
Ja vim, ze v tom urcite hraje velkou roli i stesti (mit vyresene bydleni), ale mam pocit, ze Ty bys neprovolavala zadna velka hesla o diskriminaci ani kdybys musela bytovou situaci resit jinak.
Jsem moc rada, ze jsi sem napsala!
Kimmy
|
|
|
Levandulka+3 |
|
(3.12.2007 20:16:06) Já neříkám, že nevycházíme, zatím docela v poho, s těmi 3800 mateřské to ale bude horší(nemám na výběr, 1. dítě jsem měla ještě za studií, druhé 2,5 r. potom, takže jsem nikdy plně nepracovala, čili nemám možnost volby délky a výše rod. přísp.). Záleží taky, jaké má kdo náklady na bydlení apod.. Určitě netvrdím, že nějak živoříme, zas tak úplně "za vodou" ale taky nejsme. Každopádně je pro mě ale priorita zůstat se synkem doma, i když vím, že bude potřeba se trošku uskromnit. Jak jsem psala, snažím se i přivydělávat si, vzhledem ale k tomu, že babičky máme 260km daleko a manželovi práce vezme docela dost času (služby, studium) na to vydělávání a moji seberealizaci zároveň moc času nezbývá. Ale snažíme se, jak se dá a určitě se v porovnání s jinými máme docela fajn. Taky vím, že v jiných zemích to mají rodiče malých dětí ještě mnohem těžší, psala jsem na to téma diplomku(viz. odkaz dole na konci diskuse), přijde mi jen dosti nesmyslný ten nový systém čerpání rod. příspěvku... A ještě k otcům na rod. dovolené, péči chův, babiček, jeslí - ať si to řada z vás nemyslí, z psychologického hlediska je role mateřské péče v 1. 3 letech života nenahraditelná. To vám ostatně potvrdí téměř každý psycholog. Já vím, někdy se to těžko přijímá, zvlášť když jste třeba žena, která ví, že za 3 roky bude v oboru svojí profese úplně mimo. A určitě takové profese existují. Člověk ale asi nikdy nemůže mít úplně všechno..
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(4.12.2007 3:23:11) Lucie - "z psychologického hlediska je role mateřské péče v 1. 3 letech života nenahraditelná." - tato veta je spravna ve smyslu, ze nemuzes odstranit matku z zivota ditete na tri roky a nahradit ji nekym jinym.
Neni spravna ve smyslu, ze pokud matku nahradi nekdo na par hodi denne, ze to diteti nejak ublizi.
"Člověk ale asi nikdy nemůže mít úplně všechno.." - clovek zcela urcite nemuze mit nikdy vsechno - jde o to naucit se prijmout to, co clovek ma a najit v tom stesti...
"nemám možnost volby délky rod. přísp" - mas moznost volby delky (nikoly vyse) - neni Tvou povinnosti vycerpat maximum RP, muzes si zvolit navrat do prace drive nez po ctyrech letech. Ale chces byt doma. Moznost volby mas a svou volbu jsi ucinila.
Kimmy
|
|
|
|
|
|
Raduza |
|
(3.12.2007 21:25:34) Kimmy, to by pak chtělo rovnoprávnost, aby se muž věnoval dětem a domácnosti stejně jako žena po 8-10 hodinách v práci :-))
|
Kimmy, 2 deti | •
|
(4.12.2007 3:38:52) Bromelie - ano, to je jeden z vykladu rovnopravnosti. Tobe to pripada usmevne, mne zcela normalni.
|
|
|
|
|