fisperanda |
|
(19.10.2007 9:19:41) Pokud můžu napsat názor sama za sebe, tak bych byla především ráda, kdyby páni politici dělali svou práci dobře. Jestli u toho budou mít bokem tři milenky, mi je celkem jedno. Je pravda, že to není úplně košér, takový chování, ale přiznejme si na rovinu, že pro děti politici nebývají idolama. Pokud naše společnost vypadá jak vypadá (a neříkám jestli je to dobře nebo špatně), a soused si támhle vodí domů milenku, na třídní učitelku před školou čeká co chvíli jiný chlapík, maminky mění tatínky... tak těžko můžeme chtít po veřejně činných osobách, aby se chovaly slušně, jinak... Protože ty děti dřív nebo později konfrontovány s realitou budou. Myslím si, že naše společnost nevěří na pevnost svazku manželského, a tím, jak se potvrzuje to, že to často nefunguje, děti to přebírají a jejich důvěra je nižší a nižší. Navíc si myslím, že postupem času bude trvalý svazek muže a ženy skutečně přežitkem. Takže když to shrnu: Myslím, že lidi, kteří jsou víc vidět by se nad svým chováním měli přinejmenším zamyslet. Na druhé straně páni politici si našli jenom mladší přítelkyně, a tak je to skoro běžné, takže akceptovatelná věc. Nepřijatelný by bylo, pokud by se celá společnost snažila sekat latinu a oni by prezentovali svoje zhýralosti. Ale takhle...
Každopádně dobrý článek, stojí to za zamyšlení.
|
mona | •
|
(19.10.2007 11:11:28) Rozhodně neschvaluju mladé milenky respektive podvádění manželek našich politiků, ale myslím, že je to jejich soukromí, do kterého se jim nemá kdo vrtat. Jako bych nebyla ráda, aby se někdo vrtal v tom mém. Spíš by nás měla zajímat jejich práce, to je přeci jejich profese, ne? Jeden příklad - půjdu spíš k zubaři, který je šikovný, ale 5x rozvedený nebo ke spořádanému nešikovi žijícímu 20 let v monogamním svazku ? :-) Já tedy k tomu šikovnému - ale za manžela bych ho nechtěla. Stejně tak, jako se lidé rozvádějí a podvádějí mi ale vadí novináři a média, kteří o tom s gustem píšou statě plné polopravd, honí se za senzacemi (stoupne prodej!) a čtenáři (tedy my), kteří jim to hltají. Bohužel, každý z nás je asi trochu škodolibý a rád si čte o neštěstích těch druhých, to v¨ždy potěší. A politik má zas o něco větší popularitu, protože čím víc ¨se o něm píše a mluví (i negativně), tím je slavnější a populárnější a lépe volitelný (bohužel, stará známá pravda) Spíš bychom se měli dětem snažit předat,aby neměli přehnaný obdiv ke svým idolům a a tak řečeným celebritám. Že ten jejich idol sic dobře kope do míče (hraje hokej, tančí, zpívá,politikuje...), ale v životě to bude asi pěkný sobec. A že vůbec jsou na světě užitečnější věci, než číst drby a radovat se z nich.
|
Iveta | •
|
(20.10.2007 16:15:10) Neschvaluji Váš názor. Je to účelové chování a to v tak závažné věci nemůže vycházet. Politik, to není zubař nebo truhlář. Musí často rozhodovat mezi prospěchem a správností konání. Rozhoduje o přítomnosti a budoucnosti naší země, nás a našich dětí. To, jak se chová ke svým blízkým, je vizitkou toho, jak je na úrovni se svou morálkou a svědomím. Pokud není, nemůže dobře rozhodovat v politice, i kdyby měl deset doktorátů z ekonomie, práv a diplomacie (pokud je tak chytrý -a nemorální -tím hůř). Můžete si být jisti člověkem, který šmahem "vymění starou za novou", který vás bez mrknutí oka podvedl s kampaní, kde starou ještě využil, ,že se nebude chovat korupčně? Že Vaši budoucnost neprodá za maximální zisk pro sebe? Když lhal, že nebude obelhávat i vás? Ve hře je příliš mnoho. Politika, který nemá jasně a úzce nastavené morální mantinely, který se v životních krizích není ochoten spíše vzdát výhod, než by zradil zásady, odmítám. K původnímu článku: je třeba ROZLIŠOVAT! Samozřejmě, když se někde rozvede, třeba i dvakrát, nemusí jít ještě o nějakou morální chybu - je to třeba smůla a špatný odhad v partnerských vztazích. Něco jiného je ale podváděného partnera zneužívat na billboardy, lhát a mlžit o vztahu s jiným partnerem, přesto, že dítě už je nebo málem je na cestě, jít za svým štěstím - či kariérou - bez ohledu na zničení rodiny s dětmi, odhodit původního podporujícího partnera jako staré ponožkykdyž se mi naskytne někdo atraktivnější atd.
|
Anna | •
|
(22.10.2007 15:34:23) Já považuji za vysoce nemorální, když chlap (třeba po více než dvaceti letech manželství) náhle prohlásí, že mu manželka už jaksi nevyhovuje a že si s ní nerozumí. Dokonce svou paní, se kterou jistě mnoho hezkého prožil, která je matkou jeho dětí a je mu přiměřená věkem i postavou, vymění za mladou štíhlou blondýnku.Měl by se nekonečně stydět za to, že svou paní využil, podvedl. A ne se rozčilovat, když jeho novou "lásku" označují jako jeho milenku. Je to lhář a měl by odejít. Kdo lže v osobním životě, lže i v politice. Paní Paroubková je hrdá a statečná žena. Je to jen náhoda, že se tak hnusně chovají předsedové našich dvou nejsilnějších politických stran? Bývalý i současný předseda vlády? Jsou oba tak arogantní, suverénní a nabubřelí, že klidně zapomínají na své závazky a povinnosti(názory svých voličů ani nevnímají). Smekám před paní Topolánkovou, která je schopna i v této situaci žít si vlastním životem a přála bych si, aby ona, matka 3 dětí na rozvod vůbec nepřistoupila a slečna Talmanová tak stále zůstala tím čím je - prostě Topolánkovou milenkou a matkou jeho nemanželského díěte. Ne, nechci být na ní zlá,dítě jí přeji, vždyť to je jediný smysl života.Ale "pořídila" si dítě se ženatým mužem, a jistě věděla, co dělá. Žena, která rozvrací rodinu, byla vždy v opovržení a to z mnoha důvodů.A ona dokonce stojí v čele jakého si výboru za obranu rodiny....fuj! Stejně tak muž, ktrý opustil rodinu, nemůže být ctěn a vážen .Já nechci, aby takoví lidé stáli v čele našeho státu. Vy ano?
|
Cindule | •
|
(23.10.2007 23:44:54) Já osobně si myslím, že pan Topolánek i pan Paroubek jsou vinni mnnohem víc, než jejich milenky. Ti pánové totiž byli ženatí a měli mít svou odpovědnost. Obě nové přítelkyně jsou svobodné, bez závazků. Vůbec jsem se paní Talmanové nedivila, že si pořídila děťátko (konečně měla to za 5 minut 12) s ženáčem, ale ten ženáč především měl vědět, že má manželku a děti. Hlavně on měl být ten odpovědný. Říká se sice, že žena dostane muže do postele, když sama chce, ale i tak věřím tomu, že má mít v sobě odpovědnost ten, který už svou rodinu má.
|
Reya | •
|
(24.10.2007 15:54:10) Pod tenhle názor se můžu podepsat. Stavět si svoje štěstí na neštěstí jiného se sice může vyplatit (osobně na boží mlýny moc nevěřím), ale já to stejně považuju za nic jiného než krádež.
Ono totiž vůbec nejde o to, jestli svatba ano nebo ne, v tomto skutečně souhlasím s tím, že komu připadá zbytečná, ať do ní nevstupuje. Pro mě třeba důležitá je a naštěstí můj partner (už manžel) to cítil stejně, v tom jsem měla veliké štěstí. Kdybych narazila na někoho, kdo by mi tvrdil, že se nikdy neožení, asi bych do toho nešla, tedy nešla dnes, po několikaletém rozpadlém vztahu, který se "přechodil". Smutné na tom spíš je výměna staré a okoukané manželky/partnerky za novější model, která se stává když ne rovnou módou, tak spíš tolerovanou skutečností, za kterou se nikdo dnes už ani nenamáhá stydět. Ta ženská s ním strávila část života, kdy třeba ještě nebyl tak úspěšný, prožila si s ním vzestupy, pády, krušné chvilky a "ztratila" s ním dvě veci, které jí nikdo nemůže vrátit - ČAS a MLÁDÍ, které mohla investovat do někoho spolehlivějšího. Ano, často je vina na rozpadu vztahu na obou stranách. Ale podle mého názoru je nesrovnatelně férovější se nejprve rozejít a pak si teprve hledat nového partnera. Že to hodně lidí nedokáže, je jejich slabost (snaha nechat si otevřená zadní vrátka?, potřeba si něco dokázat?).
Věřím tomu, že ta Talmanová je opravdu fajn a sympatická holka, jak o ní řekla jedna bývalá známá politička. Tahle politička se blíží věku paní Topolánkové. Zajímalo by mě tudíž, jak by na její adresu mluvila v případě, kdy by se jednalo o jejího muže.
|
|
|
|
|
|
suzann | •
|
(19.10.2007 11:32:53)
reaguju na názor fisperandy:
"Protože ty děti dřív nebo později konfrontovány s realitou budou. Myslím si, že naše společnost nevěří na pevnost svazku manželského, a tím, jak se potvrzuje to, že to často nefunguje, děti to přebírají a jejich důvěra je nižší a nižší."
ono to jde i jinak, než aby to děti přebraly... je k tomu zapotřebí samozřejmě víra rodičů v tradiční hodnoty, že "to funguje" (pevnost svazku manželského), protože jinak to nelze předat. Ale vím z vlastní zkušenosti že děti nemusí přebírat to, jak manželství vnímá společnost. Chce to ale tolik síly, že ne každému se do toho bude chtít. Vím, že polovině lidí se to, co napíšu nebude líbit... U nás doma byla tradiční hodnota tradičního manželství důležitá a hodně se dbalo na to, abychom to my děti vnímaly jinak, než to vnímá společnost. Jak toho rodiče dosáhli? Tak zejména tím, že se nerozvedli (což nebylo vždy jednoduché...) a nakonec krásným happyendem v podobě toho, že (cituji mamku:) "s taťkou máme super vztah, čím dál lepší". A také docela mravenčí prací, která spočívala hlavně v omezení vlivu televize, víte přece, že každý druhý (možná dokonce každý), byť hezký film, určitě nezapomněl na zápletku s milencem/milenkou, nevěrou, rozvodem atd. Naši to omezení dělali buď tak, že pokud to bylo možno, nahráli hezký film z televize, na dvojčeti-videu promazali scény, kterým bylo lépe se vyhnout, a teprve pak nám film pustili. Anebo když to jinak nešlo, prostě nám nedovolili na film se podívat. Když dnes na ty zakázané filmy koukám, vůbec se jim nedivím a jsem jim vděčná za to, že se snažili v nás zasadit obrovskou důležitost manželského svazku. Byli to např. filmy Slunce seno (kde bylo myslím tím "problémem" dítě před manželstvím), Obecná škola (nevěra, a bylo tam toho víc), na další si teď nevzpomenu. Když jsem je až tak kolem mých 20 let viděla, vůbec jsem se jejich docela tvrdému rozhodnutí nedivila. Jsem jim za to vděčná. Samozřejmě v dobách, kdy jsme se na různé filmy nemohly dívat, to byla pro nás strašná újma. Ale teprve nyní (v manželství) vidím, že jejich snaha o důležitost hodnoty manželství se jim opravdu povedla. Prostě nám jen nechtěli předat pohled, který má společnost. Já osobně na pevnost svazku manželského věřím. Díky, mámo s tátou :-)
|
Grainne |
|
(19.10.2007 11:51:06) Bohužel si nemyslím, že cenzura čehokoliv a už vůbec cenzura "nevhodných částí" filmu, by k něčemu vedla, to by cenzurou museli projít všichni. K takovému opatření bych nikdy nesáhla, už proto, že by to byl krok zpátky, myslím, že potomkům musíme v první řadě dát možnost volby. Navíc, vynuceně setrvávat v nešťasném, nebo nevhodném svazku pod vlivem výchovy, no, to nevidím jako správné řešení. Tradiční hodnoty ano, ale dobrovolně. Konec konců, jak dějiny kráčí, zákazy, nebo cenzura ještě nikdy nic nevyřešily, možná jen odložily problém, který o to víc dolehl na společnost později. Není to možná taky tím, že musíme nejprve vyzkoušet, co všechno můžeme? I to je možnost, později zjistíme, že to není to pravé a zařídíme se podle toho.
|
Grainne |
|
(19.10.2007 11:57:05) Martine, hezky řečeno, ale po 13 letech šťastného soužití se jen stěží dá mluvit o zkoušce. Dát se naplno? Věř, že jsme měli několikrát možnost ukázat tomu druhému, že když padá do propasti, ten druhý udrží lano. Ano, můžu doběhnout někam na úřad a někde to podepsat a bylo by to s čistým svědomím, ale v dnešní době je to pro nás spíš společenská záležitost a nějak máme pocit, že si bez toho papíru vystačíme, ten naš vztah nevylepší. Navíc v určitém období by papír byl na překážku, nemohli bychom pracovat spolu, sice takové nařízení nikde neexistuje, ale kupodivu někde na tom stále trvají.
|
Martin | •
|
(19.10.2007 12:50:10) PRO GRAINNE: To je samozřejmě v pořádku, chtěl jsem tím jen říct, že když člověk žije na psí knížku, začíná s tím, že vydrží, ať se stane cokoli, postupně ale povoluje...nic ho totiž nedrží, k ničemu se nezavázal, nic neslíbil, za nich nezodpovídá, může jít kdykoliv.Partneři si nechávají otevřená zadní vrátka: budeme žít spolu dokud to půjde. Co by ale lidé řekli o staviteli, který začíná stavbu od nouzového východu? Jistě, každá stavba musí mít nouzový východ. Ale přece nemůže být tam, kde má být hlavní vchod! Mám osobně známé co byli spolu 13 a víc let a pak se rozešli (není to v ném okolí ojedinělý případ). Tyhle rozchody, vztahy na zkoušku a volná soužití "kradou" čas. Pro ženy je to zvlášť těžké. Starší žena má s navazováním trvalého vztahu méně šancí, zvlášť když má i děti. Těžko se jí začíná nový život. Není už tak přitažlivá a mít další děti v pozdějším věku je také riziko. Tělo nečeká. Držím ti ovšem palce a věřím, že to nebude váš případ.
|
Kudla2 |
|
(19.10.2007 13:09:28) Martine, a myslíš, že ti Tvoji známí by za těch třináct let nešli od sebe, kdyby se byli vzali?
"nic ho totiž nedrží, k ničemu se nezavázal, nic neslíbil, za nich nezodpovídá, může jít kdykoliv" - to je samozřejmě špatný přístup, ale i když si navzájem naslibují hory doly černý les, nemá to ŽÁDNOU platnost, pokud podle toho i nejednají, nežijí spolu jako partneři a každodenně na vztahu nepracují. A u toho, jak řekla Madeleine, ten papír nic nezkazí, ale také ničemu výrazně nepomůže.
Pokud někdo má pocit, že mu ten svazek nevyhovuje, a nehodlá na něm pracovat on nebo partner, tak je mu slib před úřadem na houby, jenom mu to ztíží ekonomickou stránku věci.
|
|
Grainne |
|
(19.10.2007 13:20:21) Martine, děkuju za přání, ale to, čím jsme prošli...myslím, že laťka je oboustranně nasazena příliš vysoko, těžko bychom hledali partnera, který by dokázal stejné pro druhého. Prošli jsme opravdu těžkými obdobími a ten vztah je něco, o co se můžeme opřít. Jen hlupák by bořil opěrný sloup, bez ohledu na to, jestli má, či nemá stavba nouzový východ. Další věc - nebojím se, zřejmě už každou chvíli budu ženou v "krizovém věku", navíc mám mladšího partnera, měla bych? Ne, nebojím se, bez ohledu na to, co předvádí naše celebrity s výměnou "ojetých modelů".
|
|
Lenka | •
|
(19.10.2007 14:24:06) Pokud spolu mají lidé děti a např koupený byt, hypotéku, závazky atd, odchází se úplně stejně těžce jako z manželství. Takže nemáš pravdu, že ten svatební papír je všemocný a udrží člověka ve vztahu.
|
|
Petra Neomi | •
|
(20.10.2007 0:26:11) Dítě, dítě... Jsi s partnerkou chvíli a mentoruješ tu. Já jsem se svým partnerem 18 let, dítě máme, od 93 roku společnou firmu, jak si představuješ ten snadný rozchod, tu nezodpovědnost? Je to skoro půl života, co jsem se svým chlapem strávila a cokoli podepisovat by už byla jen trapná nadstavba. Koneckonců, spojili jsme své geny a zpolodili dítě, to je jediné neoddiskutovatelné a nezrušitelné pouto, to ostatní jsou jen společenské tanečky, které nemají obecnou platnost. Jistě, slib je slib, ale ten si mohou dát lidé bez účasti státu, nebo církve a platí stejně. Lépe řečeno, dobrý slib platí, ten, který člověk není ochoten splnit, je stejně prázdný pod lípou, jako před oltářem.
|
10.5Libik12 |
|
(20.10.2007 1:10:17) Ó Noemi, to je tak hezky napsané.
Já si ale myslím, že navzdory kultu individuality v nás přežívá vazba na společenský úzus, kde je žena povýšena tím, že ji muž uvede do právního skutku soubytí. Je to nefeministické, archaické a starosvětské, nicméně vychází to z místních kulturních tradic. Já prostě podezírám všechny dokonalé stylistky, co hovoří o manželském statutu coby o trapné nadstavbě, že si je ti chlapi zkrátka nechtěj vzít.
Jsem hnusná, jj, ale protože útočíte na manželství, tedy na něco, co neznáte. A to se nedělá.
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(22.10.2007 16:34:20) vnímám to podobně
|
|
|
|
Radka | •
|
(21.10.2007 12:56:26) Martine, tvůj argument ztrácí na síle ve chvíli, kdy je tak snadné dát se rozvést. V řádném manželství také mnohdy lidé na počátku slibují věrnost a po několika letech se rozvádějí. A často velice snadno. Pokud se k rozvodu z jakékoli příčiny rozhodnou, oddací list v šuplíku je nezastaví. Já jsem sice řádně oddaná, ale vůbec nemám problém s tím, že se dva lidé rozhodnou založit rodinu aniž by prošli oficiálním obřadem. Hodně záleží na vnitřní zralosti partnerů. Pokud zralí nejsou, utečou i z oficiálního vztahu.
Ale jinak asi chápu, kam míříš. Bráníš rodinu jako instituci, nositelku hodnot, bezpečný domov a to je dobře.
|
|
|
|
suzann | •
|
(19.10.2007 12:52:52) taky se to dá nazvat cenzura, ovšem. Ale na druhou stranu, já nepovažuju to, že celá společnost jistý názor podsouvá (=v každém filmu je vyobrazená nevěra/rozvod) za možnost volby, protože vidíme pouze jediný názor, a to "manželství nefunguje". Naši nám tedy dali i druhou možnost volby, a to "manželství funguje". Společnost je toho jediného názoru plná, opačný názor zde téměř nevidím, vy snad ano? To se pak nedá mluvit o volbě, protože je-li pouze jeden pohled na věc, nelze si svobodně vybrat, vždy budu trochu víc fandit tomu, co znám, než že bych se držela toho, o čem jsem jen slyšela, ale v praxi neviděla.
|
suzann | •
|
(19.10.2007 12:57:15) a Grainne, nevím jak můžeš říct "vynuceně setrvávat v nešťasném, nebo nevhodném svazku", nejsi vůbec v obraze. To co jsem řekla o manželství našich, mělo znamenat toto: Neměli to spolu vždycky lehké, možná by jim spousta lidí v jistých dobách poradilo "radši jděte od sebe", ale oni nešli a nakonec k sobě znova našli cestu, a teď jsou spolu šťastní. To je cesta mých rodičů, ne vždy to tak může dopadnout, ale jen jsem tím chtěla říct, že našim se povedlo (což se nemusí povést vždy a všude) nám pevnost manželství ukázat vlastním příkladem. Nesuď to, o čem nic nevíš.
|
Grainne |
|
(19.10.2007 13:12:04) Suzann, nikdy nikoho nesoudím, vždy mluvím obecně. Ovšem tím pádem nesoudím ani ty, kteří to vidí jinak.
|
|
Mirka | •
|
(20.10.2007 21:54:35) Děkuji za članek,je v nim spousta moudrosti,politici(Paroubek,Topolanek atd)selhali a opravdu je to hnus jak se zachovali ke svym ženam.Boli mě to moc,když vidim jak se u nas pohrda manželstvim.Opravdu je na nas rodičich jaky vzor davame našim dětem.Suzan moc jsi to pěkně napsala!!!!!!!
|
|
|
Hela | •
|
(20.10.2007 22:36:33) Suzann, Vas prispevek o peci Vasich rodicu me dojal,dlouho jsem nic tak pekneho necetla. Myslim, ze takova cenzura z lasky ma smysl. Deti nemaji jeste svobodnou volbu, berou to, co vidi. A v tech filmech vidi znepokojive veci. Jako dospele se pak mohou rozhodovat bez cenzury. Co nejvice detem preji rodice jako mate Vy.
|
suzann | •
|
(21.10.2007 19:25:51) díky, Helo, takovou reakci jsem fakt nečekala, že to takle někdo vnímá.
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(22.10.2007 16:36:31) suzann, hledám teď pro jeden projekt někoho s podobným příběhem, jako mají tví rodiče. byla bych vděčná, kdyby ses mi ozvala na email a napíšu ti víc.
|
|
|
|
|
|
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(19.10.2007 11:43:34) Fišperando,
PÁNI POLITICI SI NAŠLI JENOM MLADŠÍ MILENKU, A TO JE SKORO BĚŽNÁ VĚC, TAKŽE AKCEPTOVATELNÁ.
je mi líto, pro mě není akceptovatelná. Jak mohu věřit premiérovi, který není schopen udržet si svojí vlastní rodinu? Jak mohu věřit, že bude schopen udržet stát? Co si mám myslet o premiérovi, který se styděl za svoji manželku, který ji nebyl schopen prezentovat veřejnosti?
Pro mě není akceptovatelná výměna žen po čtyřicítce. Ano, jsem zaujatá, protože jsem žena. Jaké poselství tímto chováním předáváme svým dcerám? Po čtyřicítce tě chlap zahodí do koše a najde si jinou... Jak vůbec můžeme svoje dcery v této atmosféře vychovávat tak, aby byly na své ženství hrdé?
Myslíte, že naše dcery budou chtít mít vůbec děti, když jediné, co na ně bude čekat, až je vyvedou konečně z hnízda, bude to, že zůstanou samy, protože jejich muž odešel za mladší ženou? A je to naprosto normální a nikdo je nepodrží, nedá jim možnost vyzkoušet druhou šanci?
Mě z toho mrazí. A Topolánek a Paroubek jsou pro mě představitelé téhle jednopoužiťové elity, která udává normy.
|
fisperanda |
|
(19.10.2007 12:02:15) tou akceptovatelnou věcí jsem myslela, že je přijatelná pro společnost. Protože pokud máme nastavený hodnoty tak, že se tohle prostě děje (a děje se to, muži si hledají milenky, opouštějí manželky a děti), tak nevím, jak dalece můžeme po lidech, kteří jsou veřejně činní chtít, aby se chovali jinak?
|
Mateřídouška1 | •
|
(19.10.2007 12:33:19) Jsme tu dvě Mateřídoušky, jedna se píše s malým "m", tak já abych se odlišila, budu Mateřídouška1.
K tomu tématu - Pokud se tento postoj stane normou, tak to bude už opravdu běžné a hodnoty půjdou do háje ještě víc. Mně to taky připadá nevkusné, pokud se veřejná osoba - třeba politik, prezentuje na veřejnosti a ve společnosti jako slaboch, děvkař a samolibej blb. Tyhle lidi mají reprezentovat náš stát. Jsou placeni z našich daní. Podle mě není pravda, že jejich soukromí je jejich problém. Vzhledem k tomu, že jsou mediálně známí, jejich hodnoty se mohou stát hodnotami jiných lidí. Mně osobně vadí, že takoví lidé mohou vykonávat tak důležité a vysoké funkce. Nezaslouží si to. Opět jsme sto let za opicema. Zaostalí. Ve svém soukromém životě ať si každý volí hodnoty podle svýho naturelu, ale lidé ve veřejných funkcích a politice by měli mít dostatek vkusu a schopnosti slušné reprezentace nás všech. Pokud my tolerujeme tohle politikům, nezasloužíme si víc. Slušnej člověk je už bohužel považovanej za blbce, nemoderní mrtvolu. Pokud nemám vysoce postaveného a dobře vydělávajícího manžela, zajímavého a úspěšného milence, pokud si neplatím chůvu pro děti a nejsem od rána do večera mimo domov, nejsem bohužel in, ale blbka se staromódními názory.
|
|
Pruhovaná |
|
(20.10.2007 12:39:26) Lže manželce, dětem, veřejnosti (bilboardy)... lže tedy i v jiných věcech. Takový nemůže pracovat dobře jako politik. Ani jinde. Je to zkrátka nespolehlivý podvodník. Zítra třebas řekne, že měna nebude, pozítří se probudíme a ejhle - však si to pamatujeme. A divit se nelze, vždyť jsme o tom věděli - je to někdo, kdo zkrátka lže.
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(22.10.2007 16:37:37) jo. je to sňatkovej podvodník... to bejvalo trestný :)
|
|
|
Irena, 2 deti | •
|
(20.10.2007 21:48:00) Fisperando, co to proboha predvadis za eskapady "logiky"? Jasne, ze manzele opusteji manzelky, manzelky manzele - to se preci delo v mensi ci vetsi mire vzdycky! Jenze nejde o to, konstatovat, ze nestalost ve vztazich byla a protoze se v soucasnosti se zvysuje, je to asi "spolecensky akceptovatelnejsi (nez drive)", ale uvedomit si, ze v mnoha pripadech jde o poskozeni VICE dalsich osob (deti, opoustenych partneru) a ty (zejmena deti) je treba chranit. Spolecenske tlaky na par se snizily. Tim se bohuzel zvysil pocet lidi, kteri ve sve neschopnosti videt za spicku vlastniho nosu maji pocit, ze o nic nejde. Proste vymeni partnera, deti bude vychovavat jiny (jina) a on (ona) si poridi dalsi (partnera, deti). Proti podobnym "myslitelum" je treba bojovat.
|
10.5Libik12 |
|
(20.10.2007 23:13:45) Fisperanda jenom velice trefně podotkla, že politici nedělají nic jiného, než co se ve společenosti víceméně akceptuje. Jinak mě zaráží, jak mnohé z vás soudí Paroubka či Topolánka tak, jako byste u nich byli denně na kafi. Nedivila bych se, kdyby obě paní byly dost v pohodě. Tady zaznívají takové soucity, jako by snad byly vrženy do existeční tísně a společensky degradované nebo co. Třeba už těch svých Jirků Mirků měly plné zuby, po takových letech bych se jim nedivila. Nedělejte z nich chudinky a ani oběti, když je neznáte.
Že manželství není závazek, manželský slib je formalita do té míry, že to projde sněmovnou a vládou, je určitě problém, ale ne Paroubkův a Topolánkův.
|
Irena, 2 deti | •
|
(20.10.2007 23:47:24) Ale Libiku, vzdyt jo, pisu preci, ze kazdy vidi, jak jsou vztahy soucasnosti nestabilni (ani v minulosti nebyly skalopevne) - to nahlizi i stredne inteligentni policejni pes. Ale to neznamena, ze je to O.K. a je treba se tomu prizpusobit. To je logika typu - hodne lidi se chova nejakym zpusobem, tak to je asi dobre. A ze predseda vlady neni jiny? Je to preci obcan, jako my vsichni, tak co bychom od nej meli chtit? Tento pohled na vec povazuji za, mirne receno, neprilis chytry. Rozpad vztahu (az na patologie jako alkoholismus) je vzdycky pro deti a rodice problem a rodice by se meli maximalne snazit, aby sve deti "radosti" rozvodu usetrili. Proste rozvod je neuspech, problem, selhani. Spolecnost, ktera rozpad rodiny (bez skutecne zavaznych duvodu)neodsuzuje, dela chybu. Pokud to nekteri nechapou, nema asi cenu je presvedcovat. Jak na vec nahlizi manzelky nepredjimam, ale obe jejich manzele vymenily za novejsi modely a to typicky neni nic moc. Dulezitejsi je ale naprosta bezzasadovost politiku - Topolanek se chvili predvadi s puvodni rodinkou, jakmile pomine kampan, posle rodinku do kopru... A bezzasadovy politik je, mile damy, spatne.
|
10.5Libik12 |
|
(21.10.2007 0:08:12) Nevím, proč mě spíláš do blbů a zárověň napíšeš, že Spolecnost, ktera rozpad rodiny (bez skutecne zavaznych duvodu)neodsuzuje, děla chybu. Připouštíš tedy, že společnost akceptuje takové chování, což je podstata toho, co píšu já. Jestli je chimérou kohokoliv, že v takto rozvolněné společnosti by se měli vyskytovat předsedové stran, kteří to svým dobrým příkladem zvrátěj, no nechť tu vidinu mají, každý sníme svůj dětský sen, že.
Všimla sis, že by snad politici dělali něco, co je opravdu nepřijatelné, nezvyklé? Blbě se mi hledá příklad, protože u nás se zkousne od rasismu přes hulvátsví všechno..
Ale třeba moc na veřejnosti nekouřej, to je totiž momentálně společensky nepřijatelné.
Takže stručně, já nepíšu, že hodnej Paroubek má hodnou překladatelku a je to hezké. Já píšu, že si to střihnul z toho důvodu, že věděl, že to v této lokalitě projde, protože je to společenská norma.
|
Irena, 2 deti | •
|
(21.10.2007 19:57:41) Zdravim (nejen) Libika, bud(te) v klidu, do blbu jsem Ti (Vam) rozhodne nespilala. Pokud muj text mohl v komkoli tento dojem vyvolat, necht prijme mou omluvu. Opravdu si myslim, ze "Spolecnost, ktera rozpad rodiny (bez skutecne zavaznych duvodu)neodsuzuje, děla chybu." Z toho ovsem nutne nevyplyva, ze nase spolecnost popsane chovani v soucasnosti akceptuje. To se totiz velmi tezko presne stanovuje. Co znamena akceptuje? Delaji to lide? Jasne, staleti, co svet svetem stoji. Odsuzuje se to? Jasne, vetsina lidi nepovazuje rozvod, rozchod, rozvrat rodiny za zadouci spolecenske jevy, je to proti "dobrym mravum". A presto rozchodu pribyva a to neni dobre (viz predchozi veta). Kdo si mysli, ze dobre mravy jsou chimera, tomu asi nelze vysvetlit, proc jakekoli nemravne chovani vysokych predstavitelu statu je vysoce nezadouci. Jiny spolecensky impakt ma rozvod sevce, jiny ministerskeho predsedy. A jeste jednou - spolecnost ma za to, ze rozvody nejsou dobre, takze priklady Paroubka a Topolanka nejsou spolecensky zadouci. Jasne, ze kdyby oba zmineni panove zili zcela bezuhonne, rozvodovost nezvrati, to se vyviji postupne, v matematice se pouziva "metoda postupnych aproximaci". V diskutovane spolecenske aproximaci smerem k rozvodum ma Paroubek (Topolanek) vetsi vahu, nez treba svec v sousedstvi. Takze je na vysoke politiky treba pohlizet jinak, nez na sevce. Asi tak.
|
|
|
|
Vdaná třicet let | •
|
(21.10.2007 3:56:58) Protože jsem ve věku paní Paroubkové a Topolánkové, vím bezpečně, že to bylo pro ně bolestivé.Představte si vedle nich partnera. Určitě to nebude žádný mladík bez závazků. Jsou na stáří opuštěné. Když čtu příspěvky, okamžitě poznám věk pisatele. Těm mladším doporučuji zkusit to podívat se z úhlu jejich maminky nebo tatínka, teprve potom to pochopí.
|
Kohnova | •
|
(21.10.2007 23:58:59) No to teda promin, ale musim nesouhlasit. Sice mam do duchodu cca tak jeste dvacet let, ale nemuzu si pomoct.. Pi Paroubkova ani Topolankova prece nejsou zadne stareny nad hrobem, verim, ze se v dane situaci dobre neciti, ale proc by mely byt osamele? Maji snad svoji profesi, deti, pratele a objektivne neexistuje duvod, proc by si nemohly namluvit jineho chlapa, ktery si bude umet lepe vazit jejich kvalit. V cem by pripadna neosamelost s temi jejich Jirkomirky mela spocivat? Ve stari s muzem jako ti dva? K CEMU jim takovi chlapi mohou byt?? Vazne to nevim. To, co pises, je postoj, ktery ma mnoho zen okolo padesatky (tady v Cechach), pasivita, rezignace na vlastni zivot a aktivitu, kterou musis vyvinout, aby tvuj zivot za neco stal. Misto spolehani na vlastni sily a rozum,se upinaji na manzela a deti s tim ze "jim obetovaly vsechno" a ocekavaji vdek a uctu. A pak jsou smutne a trapi se. Jo, je to blby, kdyz me opusti muz po dvaceti letech a v rozpuku klimakteria odskotaci s fertilni mladici, ale co s takovym chlapem? Doopravdy fakt nevim, cim by me mohl zivot s nekym takovym obohatit.
|
|
Ivana Procházková |
|
(22.10.2007 1:30:46) Vdaná 30 let, o své mamince (pardon) jsem si už před mnoha lety myslela, že měla vzít život do svých rukou a přestat sloužil mému tátovi a svým dětem. Ona si (pro mě z nevysvětlitelných důvodů) vybrala roli, v které se musí obětovat zřejmě pro blaho rodiny (ale nemusí, my děti bychom to přežili - některé z nás i uvítaly, a táta je/byl dospělý, ten by to taky zvládnul). Ale ne, maminka se musela zašít u štupování ponožek a přihřívání večeří. Možná, kdyby taková ženská musela v 50-ti řešit, co nového se svým živostem, by se začala vidět úplně jinak. Ženská přeci v 50-ti letech není odepsaná!! (Stejně jako nejsou odepsaní ti jejich chlapi, někteří z nich to právě národu předvádí.)
|
|
|
|
|
|
Marketa | •
|
(19.10.2007 13:54:52) Pro mě to také není přijatelná. Kdyby byli rozvedení už před tím než se dostali na vrchol k moci, tak to vezmu jinak než když své manželky, s kterými žijí řadu let a mají s nimi děti, byť už dnes dospělé, tak to je prostě totální schopnost neovládat se. Navíc jeden z politiků se ani nerozvedl, je ženatý a má s milenkou dítě, které zapíjel v baru a utratil ze společného jmění s manželkou vysokou částku na oslavu pro ni absolutně cizího člověka. Být tou manželkou, tak ho požádám aby mi tuto částku osobně věnoval. Také v té době, kdy se stal otcem odmítl návštívit zemi, kam byl dávno pozvaný. Nadřadil porod partnerky před zahraničními povinnostmi. Hostitel se samozřejmě urazil. byla to nějaká asijská země, kde se toto nepromíjí a bere se to za vrchol buranství. Takže toto ovlivňuje i jejich funkce.
|
Grainne |
|
(19.10.2007 13:59:13) Možná bude dobré učit děti, že ne každý příklad je hodný následování.
|
|
|
irca | •
|
(19.10.2007 19:55:54) Jedno mi nejde na rozum. Kde se pořád berou ty mladé milenky? Vždyť jich tolik neexistuje, aby každý muž opustil manželku kvůli mladší. Nebo se mýlím? A ne každá mladá žena touží po padesátníkovi. Pro mě by to moc lákavé nebylo.
|
Mateřídouška1 | •
|
(20.10.2007 11:04:45) Tyto ženy jdou po penězích a úspěchu. Je mnohem snadnější přijít k hotovému, než pracně a dlouho budovat.
|
Amina | •
|
(22.10.2007 9:22:59) Když mě právě to budování baví:-)) Ne že by bylo něco závratného na placení hypotéky, ale to, že si s manželem a dcerou vybereme domeček, do něj vybavení... To je to, co mě baví, možnost volby, a to že jsme všichni společně u toho.
|
|
|
|
|
|