bledule | •
|
(27.9.2007 10:37:20) Článek mě zaujal, letos nás čeká první besídka. Tak nějak doufám, že u nás pančitelky dětem Ježíška tajit nebudou, doufám, že jim nebudou brát tu krásnou pohádku. Jinak jsem hlubice nevěřící, respektive mám svou malou soukromou víru, ale jsem velmi zaujatá proti křesťanské církvi. Proto doufám, že mé dítě nikdo nebude oblbovat ani ve škole a ani ve školce. Sama si pamatuju, jak mě jedna rádoby věřící strašila, že si pro mě přijde čert a skončím v pekle. Dlouho jsme v noci trpěla nočními můrami. Ona si vesele chodila do kostela a já v noci nemohla hrůzou usnout. Na druhou stranu ale chtíc nechtíc musím uznat, že stejně tak jak já jsem proti náboženství, stejně tak věřící musí být v odbdobné pozici vůči ateismu. Jistě, existují církevní školy, nicméně je to už jakési kastování. Tak nevím, řekla bych že otázky víry by do škoství patřit neměla, je to věc souromá a intimní, tudíž by měla být praktikována v rodině. Na druhou stranu, jak k tomu věřící přijdou, že?:-))) Ale fakt nechci dopadnout jako v Polsku, kde církev produkuje jednu katstrofu za druhou.
Nicméně odtajovat dětem nadělování dárků se nedělá, i když i na tuto alternativu jsem již připravena a vím, jak to případně dítěti podat. Ještě by mě ale zajímalo, jak tyto vánoční besídky berou lidé vyznávající judaismus. Že by židé své děti na besídky nepouštěli? Nebo jsou více liberární?
Jinak z článku jsem si odnesla zkušenost, jak se dá na banální věci různě nahlížet. Já bych určitě patřila k rodičům, kteří by nad textem nemysleli. Stejně tak se nehroutím, když ve Zlatovlásce useknou Jiříkovi hlavu.
|
Insula |
|
(27.9.2007 13:40:22) Také nejsem pro, aby bylo náboženství vyučováno ve škole. Pokud by to bylo dobrovolně, tak ano, ale ne pro všechny. S Ježíškem je to u nás trochu problém a i já sama jsem byla dost na vážkách. Můj manžel byl totiž kategoricky proti "oblbování" dětí a lhaní jim. Ale vzhledem k tomu, že všude kolem všichni mluví o Ježíškovi, tak i my máme Ježíška. Je pravda, že já sama si vzpomínám, jak jsem byla hrozně zklamaná, když mi moje sestřenice řekla, že žádný Ježíšek není a že dárky kupují rodiče. Mrzelo mě, že neexistuje i to, že mi naši lhali (i když jsem jim to nikdy neřekla). Takže já sama jsem byla opravdu hooooodně na vážkách, jak se k tomu postavit. Ale všichni mluví o Ježíškovi, takže budou jednou moje děti taky možná zklamané. :-(((( Nevím, co je lepší. A na druhou stranu nevím, jak bych měla dětem vysvětlit, že někomu dává dárky Ježíšek a někomu rodiče (tedy teď, když jsou malé).
|
LU,2děti | •
|
(27.9.2007 13:48:22) Teď jsem se bavila se synem na téma, jak to prožíval, když jsme mu řekli, že ježíšek není. Rozhodně byl ve stavu, kdy si jeho existencí nebyl stoprocentně jistý, ale zklamání prý necítil. A jestli to bral jako lhaní? prý bychom mu nemohli ani vyprávět pohádky- to přece také není pravda, že vlk sežral Karkulku :-) Asi to chce najít tu správnou chvíli.
|
|
sara | •
|
(27.9.2007 14:15:29) Insulo, mám dvě dcerky, té starší bude v prosinci 9 let a první vánoce jsme "bez ježíška".Když byla malinká, proběhlo mi hlavou stejně jako Tvému manželovi,proč jí mám tahat za nos.Je to zvídavé dítě a každý rok se ptala,jak ježíšek vypadá,kam chodí pro dárky,jak je unese apod.Připadala jsem si jak sedmilhářka a s přibývajícím věkem jsem se snažila vyhýbat odpovědím doufajíc,že se to už njak vyvrbí s nástupem do první třídy.V první třídě přišla, že spolužák říkal,že ježíšek není.Já:"no a co Ty na to?"Terezka:"hned jsem mu řekla,že je pěkně blbej,protože,kde by rodiče vzali tolik peněz na dárky." Tak a nic víc,zvesela si odkráčela do pokoje.Letos v létě byla u své kamarádky a když přišla,nastala stejná situace.Myslím,že tam zhlédla něco pěkného a nadhodila,že si to bude přát.Přišla,já míchala polévku u plotny a hned spustila:"mamko,Anetka říkala,že ježíšek není" Já stejně jako loni,úplně se mi to promítlo,"no a co Ty na to?" No to právě nevím,ale mamko,řekni mi pravdu,nosí dárky ježíšek nebo ne??? Mě prolétla hlavou vteřinová myšlenka,kdy jsem si uvědomila,že teď je ta chvíle,že nemůžu lhát,protože pro Terez je to co řekne mamka svaté a hádala by se s vrstevníky a ještě by byla všem pro smích. takže následovalo jen němé zavrtění hlavou jako,že NE.Ona vykulila oči a "ne?????Tak to jste tam dávali ty dárky vy s taťkou?Ale mamko alspon jeden nosí ježíšek viď???? Bylo mi jí tak líto,viděla jsem ty otazníky v očích ale znova jsem jen zavrtěla NE.A ona"mami,ale stromeček nosí,viď?" já jen znova zavrtěla.No a Terezla poslední otázku,"proč teda tak lidi lžou" Tak jsem jí na konci července vysvětlovala,že lidi nelžou,že se to tak dělá,aby to kouzlo vánoc bylo co nejnadhernější,že i babička se mě třeba zeptá,co mi přinesl Ježíšek a myslí tím,co jsem dostala od taťky.Rozhovor se pak stočil k mladší sestře,s tím,že jí nesmíme nic prozradit,že je ještě malá.Terezka získala pocit spiklenectví a dohodli jsme se,že letos ustrojíme stromeček spolu.Moc se na to těším. Tak myslím,že jsme to zvládli dobře a v Terez nezůstala žadná křivda,že jsme jí devět let lhali. SARA
|
LU,2děti | •
|
(27.9.2007 15:04:42) Po přečtení ve mě začíná hlodat otázka, proč vlastně tak rodiče vyžadují besídky k nejrůznějším příležitostem. Je to pro to, aby se sešli rodiče školáčků i s jejich dětmi? Nebylo by pak lepší trávit čas nějak aktivněji a např. hrát si za pomoci učitelek nebo něco vytvářet? Také by se mohly děti podílet na přípravách. Myslím, že pokud se všichni dobře cítí, pak dojde spontánně i např ke zpívání vánočních koled, tanečkům a pod. Nebo se dělají besídky proto, aby se děti naučily vystupovat před dospělými? Pokud mají strach, stejně k ničemu nebude, když zadrmolí básničku. Jejich jistota by měla mít základy někde jinde. Jsem profesí učitelka v MŠ, ale moc jsem toho zatím nenaučila. Ale děsně mě vadilo, když jsem (jako praktikantka) musela s dětmi do zblbnutí opakovat básničky. Přišly mi jako roboti, všechna chuť se něco naučit a udělat rodičům radostjako by se někam vytratila...
|
Lizzie |
|
(27.9.2007 23:26:46) LU, mám pocit, že ty děti jsou pak pyšné, že něco předvedly, něco se naučily. I v tom největším stydlínovi se ta pýcha nakonec probudí..je samozřejmě nutné vysvětlit, že pokud něco zkazí, nic se neděje, ale ano, proč je neučit vystoupit před lidmi..ostatně tato schopnost dost chybí kolikrát i žákům/studentům ZŠ a SŠ. Ne v rámci besídky..ale např. prezentace vlastního názoru.
|
|
|
Insula |
|
(27.9.2007 16:41:33) Sáro, já si právě přesně pamatuju ten pocit, co jsem měla, když jsem to zjistila (a že je to už spoooouuuusta let). Nevím, už kolik mi bylo let (už jsem určitě chodila do školy), ale nebylo to pro mě lehký. Prostě takový velký zklamání. :-((( Doufám, že to děti nebudou prožívat stejně. :-((( To by mi dal manžel pěkně "sežrat". S pohádkami je jiné. To je protě pohádka. To jsem cítila jinak. Tam jsem jakoby od začátku věděla, že to není pravda. Nebo jak bych to řekla. Ale u toho Ježíška jsem to neměla jak zjistit a byl to pro mě trochu "šok". Mimochodem když dneska čtu pohádky dceři (syn je ještě malý), tak si uvědomuji, jak jsou hrozně drastický. Vlk sežere Karkulku, drakovi useknou hlavy, Otesánkovi rozpářou břicho...... Už se děsím, že mi dcera jednou řekne, že princ je zlý, protože zabil draka nebo že myslivec zabil vlka.
|
Repulsion |
|
(27.9.2007 16:58:22) No jo, to by také možná stálo za samostatnou diskuzi. Protože ono to s těmi pohádkami není vůbec jednoduché - ty staré - Perrault, Grimmové apod. vlastně ani nebyly primárně určeny pro děti. Naše Němcová se zase snažila za každou cenu vychovávat, takže tam měla jasně rozdělené dobro a zlo - což dnes můžeme říci, že vede k černobílému vidění světa.
Přiznám se, že naše děti tyhle pohádky vůbec neznají. V kurzu byly takové knížky jako O pejskovi a kočičce, Deník kocoura modroočka apod.
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(27.9.2007 17:25:29) no né, Repulsione, tak přece jen máme něco společného... :) moje děti o "klasické" pohádky téměř nezavadily (babičky občas něco propašovaly :)), spíš vedeme příběhy jiného druhu (pejsek a kočička či Modroočko jsou taky hity) a úplně nejradši mají děti pohádky, které jim improvizovaně vymýšlíme...
|
Lizzie |
|
(27.9.2007 21:28:24) Modroočko je super, tu knížku mám ještě někde doma, byť v dost pošramocené verzi:-) Jinak Ráchel, mám strašně pěkné vzpomínky na sérii knížek od Laury Ingallsové - Wilderové, tuším, že byly tři, já mívala jen dvě..ale vážně moc pěkné. Když zabrousím do té ,,světové literatury" pro děti kolem devíti let:-) Takové pěkné vyprávění na základě autorčiných vzpomínek - rodinka koncem 19. stol. v Sev. Americe. Zmiňuji jí hlavně proto, že na ní a podobné knihy mám moc pěkné vzpomínky..klasické pohádky mě totiž ,,nebraly"
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(28.9.2007 9:03:45) jo, domeček v prérii je moc hezkej, žel jsme ho měli jenom zapůjčený, nedá se už sehnat...
|
Lizzie |
|
(28.9.2007 9:07:20) Ráchel, to je super, že to znáš:-) U mě pro změnu žel, že jsem domeček v prérii ztratila, občas bych se k němu i vrátila..a není. Taky ho nemohu sehnat.
|
|
|
|
|
fisperanda |
|
(27.9.2007 19:28:58) Doufám, že ve škole už je jiná povinná četba než Němcová a Malý Bobeš. Po přečtení těchto literárních děl jsem se zařekla, že v životě dobrovolně číst nebudu. Naštěstí mi to nevydrželo.
|
|
|
|
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(27.9.2007 14:59:02) Můj muž vyrostl v evangelické rodině, kde se rozhodně netvrdilo, že dárky nosí "Ježíšek". Nijak ho to myslím neochudilo :) Vánoce slavíme jako narození Ježíše Krista, kterého dal Bůh lidstvu jako dar - a jako připomenutí téhle události si dáváme navzájem dárky. Našim dětem jsme v tomto směru nikdy nelhali, takže vždycky koukaly jako telátka, když se jich třeba v sámošce hodná paní prodavačka ptala, copak jim Ježíšek přinesl :), případně odpověděly po pravdě, že "nic", a prodavačku zcela šokovaly. Musela jsem pak vždycky vysvětlovat, že u nás nosí dárky rodiče... Svoje děti jsem instruovala, aby jiným dětem "Ježíška" nerozmlouvaly, že by ty děti byly smutné a že jim to vysvětlí jejich rodiče... Upřímně řečeno si neumím představit, že pro někoho "hluboce věřícího", jak se autorka charakterizuje, nemá Ježíšek s Vánoci nic společného. Jinak se přiznám, že já ambice zasahovat do vzdělávání svých dětí mám a klidně budu za to považována za PMD :). Koneckonců jsou to moje děti, nepatří nějaké instituci. Kdyby někdo naléval mým dětem do hlavy nějaké dělnicko-rolnické bláboly, tak se teda taky ozvu. K tomu, zda víra má či nemá místo na státních školách - chápu, že to je rozporuplné, ale... i ateismus je "světonázor". Takže pokud se ve škole dětem předává nějaký náhled na svět, a to se jistě děje, tak je to vždy něčím ovlivněno - ať už vírou, nebo nevírou, nikdy to není zcela neutrální.
|
Insula |
|
(27.9.2007 16:34:56) Ráchel, to by u nás neprošlo už vůbec, slavit Vánoce jako narození Ježíše Krista. Manžel je prostě totální ateista a bezvěrec. :-)))) No a já nevím. Jsem sice pokřtěná katolička, ale nemodlím se, nechodím do kostela a ani si nejsem jistá, jestli mám věřit. Jsem spíš taková pochybující. Věřím, že něco mezi nebem a zemí je, ale jestli je to Bůh???? ............ Nevím.
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(27.9.2007 17:22:59) Insulo, pak samozřejmě nevidím nejmenšího důvodu, proč byste měli slavit Vánoce jako Ježíšovo narození :) - nejde o to držet nějakou prázdnou tradici, jde o to, co žijeme...
|
|
Cindule + 1 ještěrka (10 m) | •
|
(27.9.2007 22:58:13) To je trochu i u nás... Manžel na otázku, zda je věřící či ne, odpovídá zásadně v duchu jeho povolání (advokát).... V Boha nevěřím, ale jeho existenci nepopírám. U mě je to trochu jiné. Já jsem člověk věřící, ale v co nevěřím jsou církve a náboženství. Mám svou víru ve svém srdci, věřím v Boha, věřím v Ježíše, věřím v Buddhu, věřím na energie, které dokáží pomáhat (víme-li, jak na to). A s naší maličkou se už moc těšíme na Vánoce, které si letos už trošku užije. Samozřejmě, že jí dárečky přinese Ježíšek :-))) V tomto bodě ani manžel ani já nemáme žádné pochybnosti. Ještě trochu k těm drastickým pohádkám. Ano, jsou leckdy drastické, že vlk sežere Karkulku a babičku. Ovšem, když vidím současné pokusy o změnu Červené Karkulky, že vlk utekl, protože viděl myslivce. Tak to mi připadá zcela zcestné. Generace dětí nebyly nijak výrazně deprimované, že vlk nakonec skončí s kamením v břiše ve studni a teď nakonec naše děti z toho mají být v šoku? Myslím, že klasika má být zachována tak, jak to známe.
|
Mery72 |
|
(28.9.2007 6:52:25) Taky jsem činila pokusy o "zlidštění pohádek", ale časem mi došlo, že v dětském světě je nutné jasně oddělit dobro a zlo, takže ten vlk je zase ve studni:-)) a děti kupodivu nemají špatné sny. (špatné sny mají po novodobých pohádkách:-(, takže si užívají udivených pohledů - tys ještě neviděl Nema?)
|
|
|
|
Katka, dvě děti | •
|
(28.9.2007 8:01:42) Ráchel, tato věta: "Upřímně řečeno si neumím představit, že pro někoho "hluboce věřícího", jak se autorka charakterizuje, nemá Ježíšek s Vánoci nic společného." mi přijde nefér. Myslím, že tak inteligentní ženská jako ty jistě dobře pochopila, jak to autorka myslela. To, kdo dětem naděluje dárky, (V Německu skřítek ,v Rusku Děda Mráz v Americe Santa, v Itálii prý zas nějaká čarodějnice....) souvisí -pokud vůbec , tak jen velice vzdáleně - s křesťanskou oslavou Vánoc, podobně jako zvyk pomlázky nesouvisí (krom stejného termínu slavení) s křesťanským smyslem velikonoc. A to, kdo dětem naděluje dárky, s vírou v Boha tak moc nesouvisí. Můj bratr - věřící s věřící manželkou dětem naděluje dárky sám, "nechce jim lhát", kdežto v naší rodině (žena věřící, muž nevěřící) dětem dárky přece jen nosí Ježíšek (ale také jsme o tom krátce uvažovali, jestli tuto tradici vzít za svou nebo ne...). Můj skoro sedmiletý syn mě v létě táhnul k rybníčku, že mu děti napovídali, že "zlaté" rybičky v něm plní tři přání,... když jsem viděla ty rozzářené oči, řekla jsem , že o tom nic nevím, ale zkusit to můžem: Obě děti si přáli tři přáni ... a protože byly splnitelné, ...když jsme za dva dny přijeli domů, čekaly drobné hračky (jedno přání se týkalo hračky, druhé zdraví a třetí toho, abychom se měli všichni rádi...) od "rybiček" je čekali v jejich pokojíčku. Za ty rozzářené oči to stálo, i když bylo léto a ne vánoce. Nemyslím si, že až zjistí, že rybičky ani Ježíšek dárky nedávají, tak že z toho budou mít trauma a nedůvěru jak ke mě, jako k rodiči, tak že by to ovlivnilo fatálně jejich vztah k Ježíši.
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(28.9.2007 9:32:26) "Ráchel, tato věta: "Upřímně řečeno si neumím představit, že pro někoho "hluboce věřícího", jak se autorka charakterizuje, nemá Ježíšek s Vánoci nic společného." mi přijde nefér."
no, paradoxně autorce to nefér nepřipadalo - viz její reakce
"A to, kdo dětem naděluje dárky, s vírou v Boha tak moc nesouvisí."
S tím si dovolím nesouhlasit - kdybych v Boha nevěřila jako mí rodiče, tak bych svým dětem nejspíš stejně jako oni tvrdila, že dárky nosí "Ježíšek"...
ad tvá historka s rybičkami - těší mě, když vidím radost svých dětí z toho, že jsme jim s láskou a "na míru" vybrali nějaký dárek; a těší mě jejich rozzářené oči, když Ježíš zcela konkrétním způsobem vyslyšel jejich modlitby
|
Katka | •
|
(28.9.2007 13:08:51) "ad tvá historka s rybičkami - těší mě, když vidím radost svých dětí z toho, že jsme jim s láskou a "na míru" vybrali nějaký dárek; a těší mě jejich rozzářené oči, když Ježíš zcela konkrétním způsobem vyslyšel jejich modlitby"
Ráchel, u nás dětem kupodivu také dáváme dárky s láskou, nevím jestli na míru, a jestli jsou všechny naše dárky korektní a výchovné, a přiměřené věku a blablabla, ale pokud si něco přejí, je to pro nás důležitá informace,že si to konkrétní přejí, (a protože jim chceme udělat radost, pokud si přejí Spidermanna, nekoupíme jim ponožky...)ale chápu, že někteří lidé mají potřebu stále vychovávat, a to i ostatní diskutující .A také mám pocit, že někteří lidé věří tak nějak "hlouběji" a "opravdověji" než ostatní , kteří nemají stejný názor jako oni, jsou v jejich očích tak nějak jako méně "hluboce" věřící, a velmi rádi to těm ostatním dají přemoudřele najevo...:-)))
|
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(28.9.2007 17:53:08)
Ráchel, u nás dětem kupodivu také dáváme dárky s láskou, nevím jestli na míru,
- tím jsem se neobratně a stručně snažila vyjádřit, že hledáme dárky, které naše dětí potěší - a že si myslím, že je pro dítě důležité, když v dárku vnímá zájem rodiče, když z něj cítí, že na něj rodič myslel, že mu rozumí a že ho zná. nijak jsem netvrdila, že to ty takhle neděláš. MMCH - dárky jsou moje "srdeční záležitost", prostě mě baví hledat, co toho druhého opravdu potěší...
A také mám pocit, že někteří lidé věří tak nějak "hlouběji" a "opravdověji" než ostatní , kteří nemají stejný názor jako oni, jsou v jejich očích tak nějak jako méně "hluboce" věřící, a velmi rádi to těm ostatním dají přemoudřele najevo...:-)))
- Nevím, jestli přesně rozumím téhle větě. Hloubku víry je často těžké posuzovat, ale nevidím důvodu, proč nevyjádřit svůj podiv nad tím, když někdo vyjáří nějakou myšlenku, která se z mého úhlu pohledu s vírou až tak neslučuje - a pokud sis všimla, Lída se neurazila a normálně mi to vysvětlila. Možná se vyjadřuju přemoudřele... no, tak buď to je tvůj dojem, nebo je to tou mojí inteligencí, jak jsi psala :), nebo jsem naopak totálně blbá a namyšlená, a nebo z toho snad časem vyrostu...:)
|
Katka | •
|
(28.9.2007 18:35:50) Ráchel: "Hloubku víry je často těžké posuzovat, ale nevidím důvodu, proč nevyjádřit svůj podiv nad tím, když někdo vyjáří nějakou myšlenku, která se z mého úhlu pohledu s vírou až tak neslučuje "...
Nic ve zlém. Jen jsem měla potřebu Ti naznačit, (také protože si pamatuji ještě jiné tvé příspěvky, kde stanovisko druhého, který se považuje za věřícího, odsuzuješ jako neslučitelné s vírou - např. tuším v otázce křtu malých dětí či jinde křesťanského manželství a zasahování církevního společenství do něj... ) že i úhly pohledů jednotlivých věřících (třebas i v jedné jediné církvi, pokud není sektou) se často mnoho liší, a direktivně se vyjadřovat, jaké stanovisko je to správně křesťanské (popřípadě "neslučitelné" s křesťanstvím ... ptám se : s jakým konkrétním pojetím křesťanství???), nebo vyjadřovat se k "hloubce" víry někoho, koho znáš z pár vět v diskusi, mi přijde .... řekněme nepravdivé a necitlivé. Jsem přesvědčena, že hloubku víry nelze vůbec nijak posuzovat. Znáš to biblické "nesuďte, ..."
Otázka nadílky Ježíška nebo rodičů v tomto hraje roli velice okrajovou až podružnou, a reakci Lindy jsem četla až po napsání svého prvního příspěvku. Psala to moc hezky, ne tak ironicky jako já, zřejmě si věty o "hloubce" nebrala tak osobně. Já ano. Za ironii se omlouvám.
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(28.9.2007 18:50:34) Já jsem si samozřejmě vědoma toho, že úhly pohledů jednotlivých věřících se liší. Mohu ale mít svůj osobní názor, že něco je s křesťanstvím slučitelné a něco ne - z biblického pohledu - ať už je to křest nemluvňat či jiné otázky. Pokud někdo tvrdí (a teď to myslím obecně, nemluvím o Lídě), že je hluboce věřící křesťan, a zároveň zastává stanovisko, které je dle mého názoru zcela nebiblické, proč bych se nad tím nepozastavila? To mi nebrání mít přátele napříč církvemi. V tom všem jsem ochotná respektovat různé odlišnosti, shodnout se s někým na tom, že se neshodneme, vyslechnout si, jak on rozumí nějaké problematice v Bibli - něma problema. Co se týče Lídina příspěvku, já se jen pozastavila nad tím, že by křesťan považoval Ježíše, víru a Vánoce za od sebe odtržené záležitosti. Ano, napsala sice Ježíšek a já pochopila, že tím nemyslí Ježíše Krista, ale českou obdobu Santa Klause, ale řada lidí si to podle mě vyloží jinak. Proto jsem si dovolila na to upozornit. Jinak já si o sobě fakt nemyslím, že všechno vím a všechno znám :), to naštěstí obstará Někdo jinej :)
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(28.9.2007 19:21:12) ještě malé doplnění - co se týče toho termínu "hluboce věřící", tak ten jsem použila jen proto, že ho o sobě použila Lída. Já osobně se mu jinak vyhýbám.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|