| MM, 2 kluci | •
 |
(10.9.2007 11:36:48)
... - snad jediné co na tom příspěvku chápu, ze že autorka je večer vyřízená, utahaná - to já bývám taky. Ale jinak?!
Ten úvod zní, jako by děti ukládala autorka sama, nádobí myla sama, hračky sbírala sama... A co manžel? Když píše že se milují, tak by se snad mohl podílet, snad nějak spolu komunikují, nebo snad ne...?!
U nás tyto věci děláme spolu (resp. nádobí už asi rok myje myčka, předtím jsme se střídali). Potom, když jsou děti v posteli, si řekneme co bychom chtěli večer dělat - pustit si film, internetit, debatit, tulit se..., taky někdy ještě skládáme prádlo apod.
Někdy toho už večer moc nestihneme, i toho ("intenzivnějšího" ;-)) tulení by mohlo být víc (často jsme prostě už unavení), ale že bychom si během celého večera nedali ani pusu, ani se jedinkrát nepohladili??? Nebo si neříct dobrou noc a nedat si pusu??? Nemyslitelné! To snad jenom, když se pohádáme - a i tehdy je nám brzy smutno a jeden či druhý se snaží to nějak překonat...
A když už autorka píše, že dostala chuť se k manželovi přitulit, tak proč to sakra neudělá? Proč si neřeknou co by chtěli jinak, a jak to udělat?
No prostě fakt nechápu, přijde mi to jak z jiného světa, nedokážu si to představit.
|
| Mirka,měsíční syn | •
|
(10.9.2007 11:58:33)
Naprosto souhlasím...Pokud je manžel tak úžasný tak proč seděl a nepomáhal,nějak tomu nerozumím,protože pokud je můj manžel doma,tak kromě syna se nemusím starat o nic.A i kdyby to tak jinde nebylo,tak nechápu jednu věc...autorka si ztěžuje že nemá dost energie,ale proč jí teda investuje tam kde to nikdo neocení.Ono nádobí jí neuteče a že nebudou uklizené hračky? Svět se nezboří.
Možná kdyby tuhle energii věnovala manželovi,byl by pak více ochotný jí s tím pomoci.
I tak jí ale přeji hodně štěstí
|
| Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) | 
|
(10.9.2007 12:15:55)
Připomělo mi to situaci asi před rokem a půl až dvouma. Druhé dítko bylo miminko-nespavec, manžel mi pomáhal s dětmi i domácností, ale na to tulení nějak nezbývala energie. Jednou večer jsme se zase oba vyčerpaní potkali v koupelně a manžel začal meditovat - "příjdu z práce, vrhnu se na děti, udělám, co je potřeba, ale nějak zapomínám, že mám taky manželku a přitom ty jsi to nejdůležitější v mém životě". Hrozně mě to dojalo. Od té doby se fakt snažíme, abychom si na sebe čas našli - protože na ostatní "důležité" věci typu úklid, práce si čas vždycky najdeme
|
|
| MSteflova | 
|
(10.9.2007 12:30:57)
s něčím ve Vašem příspěvku se i dá souhlasit. Nedá se ale srovnávat péče o měsíčního syna a o starší dvojčata. Pokud máte na starosti pouze dítě a ještě takhle malé, nedošla jste ještě do stádia, o kterém se tady mluví. Alespoň u nás nastal největší zlom, když dcera začala běhat. Souhlasím, že úklid hraček není priorita...okud ale máte hračky roztahané po celém bytě, takže noční cesta na záchod by se mohla stát nebezpečnou bojovkou, pak to raději neriskujete :-) A přeji Vám, aby ten přechod byl pozvolný a aby byla Vaše rodina stále spokojená.
|
| Mirka,měsíční syn | •
|
(10.9.2007 13:49:35)
Nerada bych tady rozebírala svůj osobní život...ale věřte že bych tohle nepsala kdybych neměla tuhle zkušenost co má autorka.
|
| MSteflova |
|
(10.9.2007 14:37:25)
Mirko, mrzí mě, jestli jsem se přiblížila k nějakým citlivým místúm Vašeho života. Tak to ale vyznělo. Reagovala jsem na Vaší větu "pokud je můj manžel doma,tak kromě syna se nemusím starat o nic", protože to každý tak zkrátka nemá. Nicméně zase souhlasím s tím, že každý je strůjcem, či alespoň spolustrůjcem, svého štěstí.
|
| Mirka,měsíční syn | •
|
(10.9.2007 15:29:02)
Myslím že se je věe v pořádku.Je mi naprosto jasné,že mnoho chlapů bere pořád MD jako dovolenou.Možná by chtělo zamyslet se ne nad sebou a tím proč nejsme dokonalé,ale nad tím jak jim tohle přiblížit.Pak by bylo jednodušší mluvit o citech i bežných starostech
|
|
|
|
|
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 | 
|
(10.9.2007 12:08:14)
Přesně tak, taky to tak cítím. Vzhledem k tomu, že si svého manželství vážím a jsem za něj šťastná, i unavená se donutím o něj pečovat. U nás to funguje tak, že holky už kolem osmé obě spí - já nedělám nic, žádnou práci, to je moje pravidlo - tahle chvilka patří mě nebo nám. Jsme spolu v obýváku, hodně si povídáme, ne vždycky, to ne, třeba si čtu a manžel sedí u PC, ale jsme spolu. A manželovo pravidlo je zase takové, že protože chodím dříve spát (i já vím, co je to padat únavou na hubu), vždycky mě chodí uložit do postele, přikryje, dá mi pusu, popřeje dobrou noc, cestou zpět zkontroluje děti a já...
já už si pak jenom řeknu, že jsem šťastná. A to doopravdy jsem.
|
|
| Stáňa a dva kluci | 
|
(10.9.2007 13:47:46)
MM a ty máš dvojčata? Ono je taky přece jen něco jiného mít děti po sobě než naráz, tak bych to tak příkře nehodnotila. A jak píše Klárka, tak manžel hodně pomáhá.
Klárko, chápu:), s dvojčaty to musí být mazec...sama jsem s dvojčat a tak si už umím představit, že to mamka neměla lehké, navíc bez babiček.
I tomu tvému bloku rozumím, sama mám něco podobného, i když asi trochu v jiném směru. Jen, až budeš mít o něco více času a dočkáš se:), začni na tom pracovat, protože žít s tím celý život je mrhání časem.
|
| MM, 2 kluci | •
|
(10.9.2007 14:12:31)
...nevím co je na tom "příkrého"??? Napsala jsem jen jak to cítím (já subjektivně, není to žádné "objektivní hodnocení" to ani nejde!), a že to fakt nechápu...
Dvojčata nemám, staršímu synkovi je 3a půl roku, mladšímu 16 měsíců.
Ale přece PRÁVĚ PROTO, že je to s malými dětmi zápřah (a teď pominu zda s dvojčaty či "normálními" sourozenci), je důležítá ta spolupráce obou rodičů, ta komunikace mezi sebou, to soustředění se na to nejdůležitější!
Jak jsem psala, utahaní býváme oba taky dost, ale kdyby ještě k tomu nebylo ani to pohlazení, ta pusinka, prostě takové to hezké mezi námi, co nechce ani moc času či energie, tak bychom na tom přece byli ještě mnohem hůř, myslím že bych snad ani nedkoázala normálně fungovat...
Stojím si za tím, že si to fakt nedovedu představit.
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(10.9.2007 15:56:08)
MM promiň, jestli se tě to nějak dotklo, ale příkře mi to vyznělo...chápu, že to nechápeš:), mně vždycky jen tak trošku vadí neochota podívat se na věc očima druhého. Ale nechci se hádat:), každý rozumíme něčemu jinému a každý máme bloky někde jinde:).
|
|
|
|
| kveta dvojčata | •
|
(10.9.2007 14:09:29)
Asi jsem to špatně napsala,nějak vynechala...My to právě všechno děláme spolu,spolu uklidíme hračky,nádobí někdy umyje i manžel.Někdy to dokonce i všechno udělá sám.Ale jde o to,že i když spolu při tom mluvíme,tak jen o dětech,co dneska zase nového udělaly,jaké dělají pokroky,atd.Máme z toho radost,a zapomínáme mluvit právě o sobě,tak nějak nás to ani nenapadne.A to mi je právě líto,že si na to vzpomenu,až když jsem v posteli,a říkám si že mi něco chybí.Pro mně je to těžký,svěřovat se,říkat co chci a nechci,mam problém už od dětství.Ale chci to řešit,snad to zvládnu.
|
| 8.5Yettynkaa12 | 
|
(10.9.2007 14:23:41)
Mám občas problém, že nestíhám všechny své role. Jsem rebelka, matka,studentka, kamarádka, milenka(svého muže), dcera, manželka(svého muže), uklizečka domácnosti-hospodyně...Tak třeba - chci-li být dobrá hospodyně, tak už nestíhám být dobrá studentka a matka...Snažím se to nějak skloubit a ošidit, udělat nějaký kompromis. Odnáší to domácnost, kde není vzorně naklizeno. Kdybych se měla oznámkovat jako ve škole, tak by mé vysvědčení bylo:
rebelka - 1
matka - 3
studentka - 3
kamarádka - 1
milenka - 1
dcera - 3
manželka - 2
hospodyně -4
Jo taky jsem tak trochu lenoch a potřebuju čas k regeneraci, tak třeba ted tu vysedávám a relaxuju. A pak se divím, že nestíhám.
|
| MSteflova |
|
(10.9.2007 14:31:23)
Tak to jsi téměř premiantka :-) Já právě proto, že je těch rolí moc, bych si nedala jedničku z ničeho. To, jaká jsem milenka, dcera, matka či sestra, ať posoudí můj přítel, matka, dcera a bratr, ale jedno vím - za domácnost bych si lepší než 4 nedala...
|
| 8.5Yettynkaa12 |
|
(10.9.2007 16:27:00)
no, možná jsem shovívavá k sobě podobně jako k žákům - jsem totiž učitelka:)
|
|
| 8.5Yettynkaa12 |
|
(10.9.2007 16:32:12)
Jednička přece nevyžaduje stoprocentní výkon. Možná jsi k sobě moc kritická. I kdyby to bylo naopak, že já bych byla ta nekritická, asi chápeš, jak jsem to myslela.
Je toho na mne občas dost. Nabrala jsem si toho na sebe dost dobrovolně - studium jazyků při mateřské, tak občas nestíhám, ale je to svobodná volba. Můj tajný sen - den, co má víc než 24 hodin, aby se dalo vše lépe stihnout.
|
| Lizzie | 
|
(10.9.2007 16:34:07)
Milko, moc ti fandím, ať se ti daří, a ať bereš stále všechno s takovým nadhledem:-)
|
|
| MSteflova |
|
(10.9.2007 16:36:41)
Kdepak, já nikdy po jedničkách neprahla. Trojka je přeci "dobrá", no ne? A navíc, mít už teď jedničky, nemám k ničemu motivaci. Jo, jo, stále je co zlepšovat.
|
| MSteflova |
|
(10.9.2007 16:38:16)
A jinak, co se toho rebelství týče...nenazvala bych se přímo rebelkou, spíše velké sousto pro maloměsto. Hold ta změna přišla pozdě a já spadám do kolonky "nepřizpůsobiví".
|
|
|
|
|
| 8.5Yettynkaa12 |
|
(10.9.2007 16:36:18)
Nevím jak to popsat, nechovám se jako klasická ženská ve svém věku, ale spíš jako přerostlý teenager. Když nemůžu pryč na divoké večírky, tak si je např. pořádáme u nás doma, jezdím s dětma na skluzavce, baví mě šokovat okolí...Já vím, že to není zrovna oceněníhodné, ale mě děsně baví řádit, vybíjet ze sebe energii, bavit okolí. Neumím se této části své povahy vzdát. Už na gymplu jsem provokovala a tak trochu provokatér jsem dodnes.
|
| Lizzie |
|
(10.9.2007 16:40:05)
Milko a co je oceněníhodné, když ne tohle?:-) Já myslím, že tu spontánnost na tobě mají a budou mít tvé děti rády a jejich kámoši jim budou závidět pohodovou maminu:-)))Ostatně znám to, i ženská v 45(není to žádný věk, ale znáte některý ten názor..)může být ohromně spontánní, pohodová a až ,,nekonvenční"(pitomé slovo). Několik let jsem měla podobného člověka před sebou, jsem s ní stále v kontaktu a pro život mi byla, je a bude velkým vzorem - tedy pro to, jak ten život brát:-))
|
|
| fisperanda | 
|
(10.9.2007 17:08:23)
Nic si z toho nedělej, já sem si obarvila pramínky vlasů na růžovo, koupila sem si skejtový boty, objednala si tričko s praštěným potiskem, pořád poslouchám Billy Talenty a taky sem jakože někde jinde. Nikdy nebudu nosit kostýmky a vysedávat v cukrárně, to by mě pohřbilo. Potřebuju energii, čím víc, tím líp... Puberťák hadra. V některých rovinách jsem dospěla, ale někde se držím poměrně úspěšně :o)
|
| 8.5Yettynkaa12 |
|
(10.9.2007 18:05:15)
no ne Fisperando, čím víc Tvých příspěvků čtu, tím víc jsi mi sympatická:)))
|
| fisperanda |
|
(10.9.2007 18:08:11)
Taky jsem ráda za každýho "prdlouše" do klubu :o)
|
|
|
|
|
|
|
| Andrea (2 chalani) | •
|
(12.9.2007 11:09:09)
tak toto absolutne chápem, mám ten istý pocit. že cez deň sa rozprávame o deťoch a o nutných veciach, ktoré treba vybaviť, urobiť, príp. uvariť. :o) ale nie je čas na nás, a ten si žiaľ večer nenájdeme. u nás fungujú pusinky a milé gestá počas celého dňa, ale nevieme si nájsť čas na porozprávanie, zapálenie sviečky atak. už nie som na materskej a starší syn začal chodiť do školy, takže teraz sme v jednom behu až do večera. ale aj na materskej to bolo podobné, horšie o to, že dietky boli oveľa menej samostatnejšie. v každom období niečo je, čo človeka zamestná. a nejak postupne to došlo do tohto štádia :o( niektorá z vás v tejto diskusii písala, že postupne človek odvykne,ani nevieš ako). a niekedy sa zbadám cez deň v práci a poviem si, tento večer si to vynahradíme, ale keď prídem domov do toho kolotoča proste mi to nepríde na um a večer zaspávame bez rozhovoru. nie je to však vždy tak, ale mohlo by to byť podstatne častejšie, veď sme si najbližší na svete a akosi nato zabúdame.
|
|
|
| Matylda 11/2006 | 
|
(10.9.2007 15:17:42)
No to je zase kňouráni. Musí chodit do práce! Tahle věta mě fakt vytáčí a holka doma na MD se jako kope do zadku ? Přijde mi, že tyhle šichty na MD jsou mnohem náročnější než chodit do práce. Když je manžel tak super proč jí nepomůže. Zajímá jí co si manžel myslí. Nechápu proč se ho nezeptá. Já jsem na tom stejně, ale zatím mě nenapadlo takhle to ventilovat.
|
|
| Sova, 1 sovicka a vajicko v hnizde | •
|
(10.9.2007 15:40:56)
Ja bych "chut se pritulit" popsala spise jako pocit "ze bych mela mit chut se pritulit".
Osobne nejsem zrovna "zavisla na sexu", tedy nikdy jsem nebyla a to ani za idealnich podminek zamilovanosti, vrcholu sve mozne telesne krasy :-) a bezdetnosti. Sex pri pouzivani znecitlivujicich pripravku proti bolesti, jak tady dale nektera psala, se pro me pak stava, jak to rict, velmi neprijemny ukol, trosku nadnesene az za umyvanim nadobi a prebalovani mimina, kdyby teda uz slo o stupnici.
Ubyva i pozitivnich konverzacnich temat - kdyz odmyslim dite, rozestaveny barak (nestavime svepomoci, ale i tak je toho dost) a pokusy (opet odebirajici energii) se aspon z domu zapojovat trochu do prace.
|
| Helena | •
|
(10.9.2007 20:32:16)
Sovičko, to je teda nářez. Tak ať Vám to všechno klapne. Znám dost lidí, kteří stavěli svépomocí - je to teda dost náročné a ještě k tomu děcko + další na cestě.
S tím sexem si nic nedělej. Můj manžel mě tuhle pobavil, když mi říkal, že se bavili s kamarádem a ten mu říkal, že ženy jsou po prvním dítěti nejvášnivější. Ach jo, jaká já bývala vášnivka - když mi bylo takových 25. Dneska jsem ráda, že jsem ráda. Sex se mi pořád líbí. Když mi ale manžel začne povídat o svých fantaziích, tak mu vždycky říkám, jestli bychom mohli nejdříve nacvičit nějaké ty jednodušší polohy a pak se uvidí. Kdybych tušila, jak to se mnou dopadne, tak bych tomu asi nevěřila. No, jo, člověk nikdy neví, co mu život přinese.
|
|
|
| Petanda + Neo (10.9.05) | 
|
(11.9.2007 6:28:28)
Kdyz jsem si tu par prispevku procetla, tak jsem se pousmala a musim rict, ze jako zenske teda moc nevydrzite a nektere stoji i jako manzelky za prd. Nedivim se, ze chlapi pak maji milenky apod.
Preci kdyz nepracuju a jsem doma s deckem, tak rano poklidim, no dobra, behem dne uvarim obed (neco malo pro dite a sebe), po byte jsou hracky, to, pokud dite nema doma hrackarstvi mam uklizene za 5 minut....tak co sakris cely den delate? Mam takovy pocit, ze zeny, co jsou tak "strasne vyrizene" jak to tu popisuji...tak jim dokonce jeste manzel, az prijede domu z prace, doma uklizi, stara se o dite....a jeste ani nemaji chut se s nim pomilovat, pardon, jsou tak strasne unavene.
Ano, i ja se nekdy citim unavena a vyflusnuta, ale ze bych se kvuli tomu nestarala o manzela....jsem preci v prve rade manzelka, z toho vzeslo dite, proste ja tohle nechapu.
|
| Lassie | •
|
(11.9.2007 10:15:58)
Petando, já nevím, zda máte doma služku, či pouze uklízíš hračky....Já mám doma o dost víc práce než jen to, co jsi zde vyjmenovala. Navíc se naprostou většinu času věnuji dceři a věci, jako je žehlení či úklid kuchyně, dělám až když se přítel vrátí z práce a převezme malou. Jinak mě se přítel nestará o domácnost a dítě, ale nám se stará o domácnost a naše dítě, pokud zrovna není na služebce nebo se nevrátí moc pozdě. My totiž to dítě máme spolu, není jen mé.
|
| Petanda + Neo (10.9.05) |
|
(11.9.2007 10:29:50)
Lassie,
nemam doma sluzku, jen si asi vse umim lepe zorganizovat. A to poklizis kuchyn jednou denne, to az prijede manzel z prace? To teda mas doma asi pekny neporadek. Ja jsem psala, ze poklidim rano. Az nachystam snidani a postaram se o maleho. Kuchyn, to poklizim prubezne, behem vareni nebo jak dojime. Stejne nechapu, takze tvuj manzel ti pomaha s domacimi pracemi a take pracuje, tak co teda delas ty? Cely den si hrajes s ditetem? Ja to proste mam rozvrzene tak, ze se venuji i ditku, poklidim a az prijede manzel, tak se venuji jemu a uzijeme si casu s malym nebo spolu nebo proste se kazdy venujeme tomu, na co mame naladu, knizka, film....dokonce si predstav, ze mam i cas se ucit. Ne, nejsem nejaka supermama, myslim, ze bych spoustu veci mohla delat lepe, ale i tak, kdyz to tu ctu, tak mi prijde, ze vetsina z tech mamin co si tu postezovaly, delaji, jak kdyby nesly tihu sveta.
Tak proc si tu nestezuji ty, co jsou mamky samozivitelky, co pracuji, co maji treba 4 deti? Je to tim, ze ty na to nemaji cas. Dulezite je, aby jsi ty i tva rodina byla stastna, kdyz vam takovy styl zivota vyhovuje. Ja jsem jina, to je vse, proste to nepochopim.
|
| fisperanda |
|
(11.9.2007 11:10:28)
Já třeba uklízím až když manžel příde z práce a dcerku zabaví. No a že přichází do nepořádku? No a co jako? Tu chvilku než poklidím, to klidně přežije. Přes týden mu nevařím, stará se o sebe sám, dělám mu teplý jídla až o víkendech. Mně zase příde že s některýma chlapama se zachází jako s dětma. Aby byli ušetřeni nepořádku, aby děti byly oblečený v čistým až se tatínek vrátí z práce, aby nezlobily... tatínek přece není žádnej Bůh...
Že mám doma přes den bordel je druhá věc. Pokud přijde neohlášená návštěva, její problém. Pokud se někdo ohlásí, uklidím... Pokud přijde moje mamka, je z toho dycky mela, JAKTO že nemám vyžehlený, JAKTO že není umytý nádobí... ale to považuju za její problém, né můj.
A uklízení a šůrování rozhodně nepovažuju za prioritu svýho života, je to nutný zlo, a jsem trochu naštvaná, že jsem ženská a víceméně to leží na mně. I když manžel pomáhá. Hodně. Nedovedu si představit, že kolem chlapa budu skákat jak tajtrlík, to bych si na sebe upletla pěknej bič. My to máme tak, že třeba si vyhradíme půl, možná čtvrt hoďky denně na úklid. Rozdělíme úlohy (já uklidím hračky, ty jdi s košem, já zametu předsíň, ty vydrhni umyvadlo...) a za chvilku nemáme co dělat. Je taky otázka, jak moc kdo doma uklízí. Já například nepěstuju poličky se serepetkama, který budu muset denně otírat od prachu a vyhazuju zbytečný věci, který nepoužívám, aby se mně furt nepletly pod nohy. Určitě neumývám parapety zvenku a taky dveře od bytu neleštím. Rohožku před bytem sem nevyklepávala snad nikdy.... :o) Okna můžou být zasviněný třeba rok nebo dva... :o)
|
| MSteflova |
|
(11.9.2007 11:57:16)
Jako bych to psala já. Neohlášené návštěvy nemusím, ohlášené návštěvy zajišťují, že máme doma jakž takž uklizeno (vždy, když má nějaká přijít, udělám akci "Kulový blesk", jelikož máme návštěv celkem dost, uklízím celkem pravidelně). O víkendu také probíhá "Kulový blesk", to si s přítelem rozdělíme činnosti a za dvě hodinky je hotovo. Okna myji, až když přes ně není skoro vidět. Také nejsem sběratel a nerada shromažďuji haraburdí - přítel je, bohužel, opačný případ, tzv."to se může hodit" typ. I jsem také zastáncem toho, že na chodu domácnosti se mají podílet všichni, kdo tu domácnost obývají.
|
| fisperanda |
|
(11.9.2007 12:14:43)
Přesně tak. Pokud budu skákat kolem manžela a děti nepovedu k tomu, aby pomáhaly, tak se pak nemůžu divit, že na všechno zůstanu sama a přerůstá mi to přes hlavu. Teď na mateřské, si můžu říct, že všechno udělám sama, že přece manžel chodí do práce, jenomže až začnu chodit do práce já, tak si nedělám iluze, že si manžel zase začne zvykat na luxování a věšení prádla, když to čtyři roky dělat nemusel. Zažila jsem kolegyni, která každý den volávala svýmu manželovi, jestli si ohřál ten oběd, který mu uvařila, radila, aby si to kdyžtak malinko přisolil a když nestihla navařit předchozí den, vstávala o pěti ráno, aby měl mužíček oběd. Hrůza a děs. A protože její vyvolený měl rád sladký, tak na Vánoce pekla snad třicet druhů, do roztrhání těla. A ještě se tím chlubila, tomu sem se musela fakt smát.
|
| MSteflova |
|
(11.9.2007 12:44:53)
To mi připomíná mou tchýni - jinak zlatou ženu. Celý život lítala okolo svého manžela a dvou synů. Mladší syn se sice bude během pár měsíců stěhovat do svého(první odchod od rodičů v 26 letech)ale rovnou se svou těhotnou přítelkyní. Není divu, že z toho hrůzou nespí. Neví, kolik co stojí. Nikdy nemusel nic dělat. Když tchýně odjela s dětmi na školní výlet, navařila předem na týden dopředu a nechala doma instrukce na popsané A4.Všechno doma bylo společné, aniž by kdy přidal alespoň pár stovek. Sára Saudková tyto jedince přirovnala k ojetým autům, které nikdy nedoženou své vrstevníky. Jejich životní partneři mají pak s nimi celý život peklo. Budu se snažit už odmala vést své děti k samostatnosti ať je to dcera či syn(zatím mám dceru). Řeči typu :"Ty bys to měla umět, jsi přece ženská" si, doufám, odpustím. Lidé by měli být už odmala vedeni k tomu, že ruku k dílu by měl přidat každý.
|
|
| Lizzie |
|
(11.9.2007 12:47:33)
Fisperando, souhlas:
1. sběratelství všelijakých kravin, na které se akorát práší na poličkách, no to je zlo, sběratelka si plete sama na sebe bič.
2. okna nemytá vydrží (ostatně, kdo myje okna víc než 1x - 2x do roka? 1x ročně stačí, pokud je zrovna extra nepose*ou ptáci)
3. bordel v bytě - šťastné dítě (a vůbec nějak tak všichni), navíc bordel není špína, spíš tvůrčí nelad:-) A mezi námi..když je perfektně uklizeno, taky marně hledáte něco, co jste předtím měli furt na očích?:-)
Dost odstrašující příhoda..onehdá jsem seděla u příbuzných v křesle s potahem, koukala na televizi a zvedla se pro něco k pití..než jsem se vrátila byl perfektně srovnaný přehoz:-)) Ani sedat se mi do toho znovu nechtělo..
|
| zuzini | 
|
(11.9.2007 13:16:36)
Moje kamarádka jezdí umývat k babičce na barák okna co 2 měsíce. Chuděra
|
| Lizzie |
|
(11.9.2007 13:18:42)
Tak to je síla..ani u největších pořádkomilů jsem se s podobným druhem sebedestrukce nesetkala:-)cca 6x do roka? Ach ne..
|
| Sylvie | 
|
(11.9.2007 13:27:35)
Lizzie, já taky umývám okna zhruba tak 6x do roka. Minimálně, občas i častěji. Bydlíme na magistrále, je tu špinavý vzduch, okna jsou za chvíli dost zašedlá. Byt je málo prosvětlený denním světlem (spodní patra orientovaná na severozápad) a přeci jenom pár dní po umytí má člověk pocit, že je v bytě aspoň trochu světla a není to tak depresivní :o) Ale fakt je ten, že už jsem dávno opustila systém kýbl s vodou, mokrý hadr na mytí, suchý na leštění (a nejlépe doleštit novinama a pozor na šmouhy), ale prostě vezmu do jedné ruky stříkací čistící prostředek, do druhé hadr a během čtvrt hodiny mám umyta okna v celém bytě. Letem světem, hlavně když je pak vidět :o) (no, v celém bytě - máme jenom dvě místnosti)
|
| Lizzie |
|
(11.9.2007 13:33:56)
Silvie pokud to ta okna potřebují (a máte dvě místnosti) budiž, ale pravdou je, že jsem moc nepochopila takový ten systém úklidů velký vánoční, jarní apod, když někdo drhne celý byt jak blázen, nevím, ale když sem tam něco poklidíš přes rok, je to v pohodě, tak nač tyhle šílenosti? No a akce jako čištění koberců apod., je možné si rozdělit i přes rok.
Jinak my okna víckrát než 2x do roka nemyli a to vlastně proto, že na ně dost s*ali (jiný výraz mi k nim prostě nesedí) již zmínění ptáci, je to tak za 2 hoďky, ale stejně otrava neskutečná...
Já jsem fakt jednou zralá na nějakou paní na úklid..
|
| Lizzie |
|
(11.9.2007 13:35:09)
Jinak systém hadr - čistící prostředek chápu, ale bývalá sousedka, ta je myla snad čtyřikrát..na vesnici, dost síla.
|
|
| Linda | •
|
(12.9.2007 22:45:11)
Lizzie, myslím, že sehnat někoho na mytí oken se vážně vyplatí. Dá se to snadno delegovat, moc to nestojí a snad se na tom ani nedá nic zkazit. A člověk si ušetří tu pakárnu. My si necháváme mýt okna tak 2-3x do roka, ovšem vypozorovala jsem, že okna se vždy po umytí tak za týden až dva zašpiní do určitého stádia, na kterém se to ustrne a dál se to nezhoršuje. S výjimkou hoven od ptáků, ty nesmeje ani déšť...:-)
|
| Lizzie |
|
(13.9.2007 9:31:40)
Lindo, opět si mě potěšila:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| zuzini |
|
(11.9.2007 13:12:34)
Fisperendo, a já myslela, že jsem jediná. To jsem si oddechla :-)
|
|
| reena | •
|
(13.9.2007 9:56:07)
Jé, tak to u nás je to podobné, také uklízíme společně, říkáme tomu rodiná terapie :)) vylízáno tedy doma nemáme takřka nikdy, úklid je pro nás nutné zlo k tomu aby se nám pěkně bydlelo, ale rozhodně nemáme takové ty uklízecí soboty atd. jako měly třeba naše mamky.... ve volném čase máme tedy lepší program :) Manžela myslím nerozmazluju :) ale zase je pravda, že chodí domu na obědy (má to kousek a hospodskou stravu nemáme rádi, my si spíš potrpíme na zdravou výživu), takže vařám každý den pro všechny oběd a někdy i teplou véču, když nezbude od oběda nebo není salát nebo pomazánka... Mrňousovi se věnuju maximálně a manželovi myslím také a také snažím u toho studovat... takže jde to... Podle mě záleží na organizaci a domluvě....
|
|
| Petra | •
|
(26.9.2007 13:45:46)
JSI ÚŽASNÁ .... jako moje kopie :-)))
|
|
|
| Markéta, syn 5 l. | •
|
(11.9.2007 18:07:28)
Petando, chystáš se do práce? To, co tady popisuješ, byl systém, který se doma tak nějak zavedl, když jsem byla chvíli na mateřské. Tj. muž přišel večer domů, měl tam klídek, pohodu, nic nemusel. Nepřišlo mi to zatěžko, dokud jsem se nevrátila do práce. Jenom po těch pár měsících vysvětlit, že byt je nás obou, že dítě může do jeslí vodit i tatínek, že okolo bydlení existuje nějaká ta administrativa atd. byl dost velký problém. Přitom předtím můj muž fungoval úplně normálně. No, po pár měsících jsme to nějak srovnali, a teď to funguje celkem príma,myje myčka, pere pračka, suší sušička, nežehlíme, vařím o víkendu, úklid jsme až do prázdnin řešili uklízečkou, ale teď jsme o ni přišli a musíme hledat novou. Pár drobností nakoupíme u nás ve večerce, větší nákup jednou za dva týdny. Ale upřímně, i když jsme to doma zjednodušili jak to jen jde, je to strašně časově náročné - ráno šup do školky, běh do práce, běh z práce, šup ze školky, na chvíli ven, pak domů, večeře, prcek spát - a najednou je deset. Pokud je muž doma (tak půl roku z roku), tak do jedné do rána si povídáme, pokud není, tak čtu, cvičím, dělám fotky atd. Taky tak do té jedné. Vstávám po šesté. A začíná to na mě nějak doléhat, což ale asi bude ta čtyřicítka na krku. A protože tak mentoruješ ostatní holky v diskusi, taky ti poradím - dej si na zaběhaný systém bacha, pokud nehodláš po návratu do práce (jestli se plánuješ vrátit) outsourcovat úplně všechno.
|
|
| Ráchel, 3 děti | •
|
(11.9.2007 21:12:58)
no, tak to třeba pochopíš, až budeš mít dětí víc, budeš je vodit na kroužky, dělat s nimi úkoly, honit je do jejich poviností, řešit jejich konflikty s učitely... případně k tomu budeš mít práci (ať už klasické zaměstnání nebo z domova)... a k tomu se budeš snažit taky normálně "žít". To jsem zvědavá, jestli budeš pořád dělat takový ramena.
|
|
| MSteflova |
|
(12.9.2007 9:31:16)
Petando, myslím, že záleží také na věku dítěte. Níže(než jsem si všimla tvé odpovědi)jsem psala, že je dcera jak z divokých vajec, kromě té hodiny, co v poledne spí, lítám jen za ní. S ní připravuji snídani, s ní poklízím. Buď jí mám na ruce, nebo jí po 10 vteřinách kontroluji, kde je a co zrovna dělá(máme doma různá zakoutí, ztratí se mi z dohledu jedna-dvě). Kuchyň také uklízím průběžně, ale pouze jak to dcera zrovna umožní, pokud na to mám klid, udělám to důkladněji. Mezitím se přítel vyblbne s dcerou, která si ho omotala kolem prstu a vítá ho s nadšením, jakmile se objeví ve dveřích. Honí se po bytě, dělají "baf" a tak :-)Až bude dcera více schopná se sama zabavit, věřím, že to bude lepší. Zatím jí raději vezmu ven, jelikož pokud něco uklízím v kuchyni, roztahá dcera něco jiného, třeba prádlo z koše někde jinde.
Jinak přítel jezdí na služebky, bývá 3-4 dny v týdnu mimo domov. Má to sice náročné ale sám říká, že si tam odpočine. Jednak, když si zapne v 8 tv, slyší i zvuk a hlavně se v noci vyspí. Já stále po 3 hodinách v noci kojím.
Bez mučení se přiznám, že mám velmi ohleduplného a chápavého partnera a také super aktivní babičku.
Co se týče svobodných matek, ty jsem obdivovala už v době, kdy jsem byla bezdětná, natož teď, když mám dceru.
|
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(12.9.2007 11:12:41)
Petando,
ono je taky opravdu velký rozdíl, mít jedno dítě, koukám že tvé už je dvouleté, a dvojčata nebo děti rychle za sebou. Když bylo Matýskovi rok a půl a byl sám, navíc klidné dítko(s hyperaktivkou by to bylo zase o něčem jiném:-)), tak už to byla opravdu pohoda, tak to tak nesuď.
|
|
|
| Petra | •
|
(26.9.2007 13:38:02)
Úplně s Tebou souhlasím, a s Petardy si nic nedělej, ať se v tom všem (domácnost, děti, a vše kolem) máchá sama ... my "normální" to prožíváme spolu s partnerem a nejde nám jen o ten sex :-)), ale o vyšší cíle
|
|
|
| Linda | •
|
(11.9.2007 15:55:09)
Tvůj příspěvek mi připadá velmi zvláštní, to jsi asi supermatka nebo máš superdítě. Otázku: "Co celý den děláte?!" bych od jiné ženy na mateřské opravdu nečekala.
Mě přijde péče o malé dítě na jednu stranu pohodová (je fajn si hrát, smát se, mazlit se s dcerkou), ale na druhou stranu je to věčný koloběh: nachystám jídlo, nakrmím malou, přitom se umaže nádobí, sem tam něco poleje, sem tam zašpiní prádlo. Denně peru, 2-3x denně dávám prát myčku. I když člověk vlastně nedělá nic konkrétního, jedno z druhým zabere čas i energii. Navíc je nutné být neustále ve střehu, vypnout lze jen v okamžicích, kdy dítě spí (a to zas člověk musí dávat pozor, jestli se náhodou nevzbudilo). A to celé trvá celý den, nikoliv 8 hod. denně, jako jiná práce. Včetně víkendů. Pokud jsem na všechno sama, jdu s malou 2x ven, což znamená min. 4x převlíct jí i sebe. Neustálá komunikace s malou, hry, zpívání - i toho je za celý den dost, když to mám dělat jen já.
Bohužel pocházím z neúplné rodiny, a tak přesně nechápu, v čem by měla spočívat péče o manžela???? Domnívám se, že 2 leté batole péči vyžaduje, na rozdíl od dospělého muže. Můj muž vyžaduje klid a nebuzerovat (a i s tím mám občas problém, abych mu to poskytla :-).
|
|
| 10.5Libik12 | 
|
(11.9.2007 21:22:58)
Madelaine, já ti chtěla přitakat, protože je to jasná pravda, ale pak jsem si uvědomila, že mám tu slepici, která inklinuje k tomu chápat manželství jako "starost o manžela" v sobě. Nejde o to, že bych mu posluhovala, ale mám prostě nepříjemnej pocit, když je binec a on přijde utahanej z práce. Přitom on je feminista po obou rodičích.:)
Holky, zabme v sobě ty slepičí syndromy, nebo ještě naše dcerušky budou kmitat vedle pánů tvorstva při naprosto stejné náročnosti povolání. Je to strašné. Já svou výchovu trochu kompenzuji přirozenou leností a nepořádností, ovšem moje máti a její mužskej, to je neuvěřitelný. Ten snad neví ani, kde jsou kapesníky a kam se uklízí hrnky, všechno až pod frňák, strašný:-( a máti si zpívá u hadru, když otčím sleduje dokument v TV a vykládá jí, co je tam zajímavého a vůbec jí to nepřipadá divný.
|
| Petanda + Neo (10.9.05) |
|
(12.9.2007 1:43:54)
Vsechny vase reakce jsem si poradne procetla, zamyslela se nad tim a shrnu to. Bavila jsem se o zenach na materske. Samozrejme, ze zeny, ktere pracuji, nemohou doma lestit skrinky a litat kazdy den s hadrem. Je to ale jiny pripad. S manzelem jsem tema, az pujdu do prace, probrala a samozrejme se o domacnost budeme delit, ale kdyz nepracuji a jsem cely den doma, tak muzu poklidit, beru to tak, ze ted je to moje prace. Na to, kolik kdo poklizi, to je kazdeho vec, moje mama moc nepoklizela a vadilo mi to, snazila jsem se pomahat, ale protoze jsem chodila po skole na brigady a tak, nestihala jsem a bylo mi docela trapne, kdyz moje nej kamaradka mela doma poklizeno (to prosim jejich mama byla sama s dvema deti) a nam se v kdejakem koute valel prach a stavalo se, ze mi dosly treba cista tricka. Proto si svou domacnost vedu jinak, mam mensi dite a chci, aby byl v cistote. A take si proste sveho manzela vazim, pracuje hodne, dela to pro nas, ne ze by byl pan tvorstva, ci tak neco, ale i kdyz se vecer citim unavena, radsi se chvili premuzu a pobudu s nim, protoze jsme proste partneri a jeden druheho potrebujeme.
Autorka clanku ma dvojcata, to je samozrejme jeste o necem jinem a v tom pripade je pomoc muze nezbytna, ale zase by si zaslouzil, aby se jeho partnerka starala i o jeho potreby (nemyslim ve smyslu doma se vse leskne, ale citove). To ze ma nekdo dite jedno a nekdo deti 3, kazdy si sam vybere na co staci.
Mejte se hezky
Pa Petanda
|
| MSteflova |
|
(12.9.2007 8:57:14)
Petando, moje máma také dříve "šůrovala" od rána do večera, nemohu tedy říct, že by se u nás vše blýskalo, ale uklizeno a navařeno bylo pořád. Zase si ale nepamatuji, že by si mohla dovolit nám věnovat tolik času, jako třeba já dnes věnuji dceři. Pamatuji si, že často říkala:"Počkej, až tohle dodělám", nebo "teď nemůžu" aj. Má dcera spí většinou hodinu přes den, to je čas, za který mohu něco udělat. Nedávno začala běhat a je teď jako neřízená střela, ještě občas neudrží balanc, takže ji nesmím spustit z dohledu. Do toho máme rozdělaný dům, ale vím, že o tomhle případu jsi nemluvila.
Jen si prostě myslím, že žena pracuje doma a muž v práci. V tom s tebou souhlasím. Co ale pak? Muž má padla a žena pokračuje dál? Mně přijde rozumné, že muž dítě na chvíli přebere, už jen z toho důvodu, aby si ho také užil a strávil s ním nějaký čas. Je to přeci také...
Co se toho přemáhání týče - nemyslím, že sex může být příjemný pro toho, kdo se přemáhá a chce dopřát potěšení druhému. Sex má dopřát potěšení oběma. Pokud si partneři navzájem pomohou, mají hotovo v 8 a ne v 11 večer, pak vznikne určitě lepší prostor, aby tomu tak bylo.
|
| MSteflova |
|
(12.9.2007 9:00:03)
...je to přeci také rodič. :-)
|
|
| Linda | •
|
(12.9.2007 15:50:21)
mluvíš mi z duše :-).
|
|
|
| Ivana Procházková | 
|
(13.9.2007 7:09:27)
Petando,
ono tvrzení, že když je žena s jedním dítětem na MD, tak má čas na to, aby se postarala o domácnost sama a měla by to tedy dělat i za svého muže, má jen zdánlivou logiku (i když já bych na to se svým nenáročným dítětem čas také měla..).
Podívej se, my jsme s manželem vedli společnou domácnost dost dlouho před tím, než se narodilo dítě (asi 8 roků). Za tu dobu jsme si (zcela logicky - oba jsme pracovali) rozdělili úkoly v domácnosti. No a nevidím jediný důvod, proč bych s nástupem na MD měla jeho část úkolů převzít, když přeci mně namísto pracovních povinností nastaly mateřské povinnosti. Připadá mi trochu nespravedlivé, aby mojí náplní dne byly všechny ty nudné domácí práce, díky čemuž bych měla o to méně času na své dítě. Přeci jsem se vzdala své profesní dráhy a odešla na MD právě proto, abych se starala a byla s dítětem, ne proto, abych vytvářela domácí zázemí ve prospěch svého muže a jeho pracovní kariéry. (já se ke své profesi na MD zase rychle vrátila, ale to je jiná věc)
|
| Jana, syn, 20měsíců | •
|
(13.9.2007 9:16:22)
Ivule,
o Tvém příspěvku jsem docela dlouho přemýšlela.
Myslím, že teoreticky máš pravdu. Proč bělat doma servis, aby manžel mohl nerušeně růst ve své vlastní kariéře a přicházet o čas na vlastní kariéru. Prakticky mi to ale přijde trochu přitažené za vlasy, protože to přece není tak, že zatímco manžel pracuje, matka se stoprocentně věnuje jen a pouze dítěti (pokud by to tak bylo, a psaly jen matky dětí které zrovna spí, diskuze by asi značně prořídly). Já během toho co si můj syn hraje nebo spí zvládnu udělat spoustu vlastní práce - pracuju na počítači, syn si hraje vpodstatě vedle mě, takže to není problém. Časově to odpovídá víc než půl úvazku. no když to tak počítám tak určitě denně pro svoji vlastní kariéru pracuji kolem šesti hodin denně. Cca dvě hodiny ráno než se syn vzbudí, dvě během jeho odpoledního spaní a zbytek v právě už zmiňovaných chvílích kdy si hraje sám. Vzhledem k tomu, že moje práce je prací "pro mě" já se na ni těším a baví mě, ale vydělám s ní poměrně málo, kdežto manžel přes den chodí do práce pouze z důvodu našeho finančního zabezpečení a až večer, když přijde domů dělá co ho baví(píše disertační práci), nepřijde mi divné, že občas uklidím i po něm. Navíc mi ani nepřijde, že by toho uklízení bylo nějak zvlášt, jsou samozřejmě momenty, kdy mám pocit, že mám dost, ale to je tak jeden večer za dva týdny - manžel je z práce unavený mnohem častěji, a jsou momenty, kdy mu opravdu nezávidím. Ale zase chápu že je spousta profesí, které se nedají dělat doma od počítače, a tam potom určitě ta frustrace, z pouhého vytváření zázemí manželovi, přijít může.
|
| Ivana Procházková |
|
(13.9.2007 21:37:14)
Jano,
no já nemůžu úplně říct, že by mě moje práce vždy bezvýhradně bavila a pokaždé bych se na ní těšila - pracuji proto, abych něčeho konkrétního dosáhla, což s sebou nese různé povinnosti a termíny, někdy méně zábavné než bych si přála.
Ale pokud jde o domácí práce a jejich rozdělení mezi manžele, z nichž jeden je na MD, tak je pro mě přirozené, že pokud jeden padá na hubu (konkrétně třeba ten pracující manžel - i když u nás to bývám dle svého soudu spíš já :)), tak druhý převezme část jeho úkolů v domácnosti a opačně.
Jen nepovažuju za správné a logické, že když žena nemusí chodit na MD do práce, tak by automaticky měla hned zajišťovat všechny ty nudné a ubíjející práce kolem domácnosti sama s odůvodněním, že má ten luxus, že "ji manžel živí". Také to lze interpretovat opačně: manželovi se dostává luxusu, že mu doma vyrůstá spokojené dítko a zároveň má plný časový prostor pracovně se při tom realizovat.
|
|
| Míša | •
|
(20.9.2007 0:05:15)
Nevím jestli mám nenormální dítě, ale moje holčička (2,5 roku) je živel, a nechat jí "hrát si" samotnou znamená, že mám během 20 sekund rozebranej pokoj, a během minuty celej barák. Pokud si s ní nehraju, nebo jí alespoň nějak neustále nemotivuju aby si hrála s hračkama, tak jde prostě za hlasem své přirozené zvídavosti a s obrovskejma kukadlama se mě ptá "jů mámí co je to" a drží v ruce něco co by rozhodně držet neměla. a je tak "šikovná", že mi během pár sekund co mi trvalo odnést talířek se lžičkou na linku (2 metry) a vrátit se s plínou na utření pusy, vylezla ze židličky, otevřela mrazák a vytáhla šuplík. ten spadnul, prasknul, vše se vysypalo................ než jsem to alespoň nahrnula zpět do mrazáku, vyrabovala kastroly........ tak jsem ještě podala vařečky, a učily jsme se hrát na pánvičky........
Umíte si představit ty nervy, když příroda zavelí, a já musím kamsi? z postýlky už vyleze sama............
|
| MSteflova |
|
(20.9.2007 9:46:38)
Míšo, mám doma něco podobného. Dceři je teprve 14 měsíců, ale zvídavá je také dost a v židličce dlouho nevydrží. Už před měsícem jsem šla něco vyhodit do koše, otočim se a ona v té židličce stála...krve by se ve mně nedořezal. Teď jí krmím na zemi na takových těch pěnových puzzle, co se dají poskládat dohromady. Sedíme tam spolu, malá si několikrát poposedne, přesedne a je spokojená. Řekla bych, že si to jídlo víc vychutná a sní větší porce. Co bude dělat ve 2.5 letech si raději zatím nepředstavuji :-)
|
| Míša | •
|
(20.9.2007 23:24:53)
narostou ti asi tak dva páry přídavných rukou, další nohy abys rychlejc běhala, a hlavně, vyrostou ti oči na zádech, na zadku, na břiše, ty horní na zádech abys mohla koukat dozadu a ty na zadku a na břiše, abys viděla přesně to co vidí malá z jejího úhlu pohledu. a své okolí budeš vnímat jako soubor nástrah a zároveň vytušíš co tvou malou nejvíce na čem zaujme. Malou už zásadně neposazuju do vozejčku na to sedátko pro děti, protože buď musím blokovat prostředek uličky aby na nic nedosáhla, nebo se mi nenápadně stěhujou věci do košíku. a ne po kusech, ale rovnou po krabicích......... takovej karton tatranek, a je to rychlý, než ho vrátíš zpět, máš tam jeden s čokoládama a asi 20 pytlíků hašlerek..................
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Petra | •
|
(26.9.2007 13:24:37)
NO, tak Ty jsi mě opravdu dostala, asi jsi buď vzor ženy (manželky + matky + hospodyně) a nebo lezeš manželovi do zadku (pardón) jak můžeš, jen aby si nenašel milenku. A jak se navíc vyjadřuješ k tomu, že jiní vzorní manželé (asi Tvému stačí chodit jen do práce, když Ty jsi na té dovolené) vypomáhají v domácnosti a s výchovou svých vlastních dětí ... to už jsi mne opravdu dorazila!!! Na dítě musí být vždycky dva a tak by to mělo být i po celý život (a tak by to mělo být i u domácnosti). A opravdu Ti závidím, že při dětech vše zvládáš, asi Tvé děti nezlobí, nejsou nemocné, nejsou hyperaktivní, nejsou prostě náročné, protože jinak by jsi na to sama nemohla stačit, a jestli ANO, tak jsi prostě HVĚZDA a já se skláním.
|
|
|
V její náručí
Magická show Pavla DolejškyCheb 
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Magická show Pavla Dolejšky
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)