| Mecháček |
 |
(10.9.2007 14:57:49)
Ahoj, Tereza již vše podstatné napsala, k tomu není moc co dodat. Snad jen z vlastní zkušenosti, že opravdu není nijak jednoduché tu situaci zvládat psychycky a to ani pro jednu stranu. Je dobré na to být připraven, pro to dítko je to na jednu stranu úžasná šance dostat se mimo ústav a zkusit, jak se žije v normálně fungující rodině, ale na stranu druhou možnost srovnání s životem uvnitř (tedy v DD) a to tedy každý neunese. Je fakt potřeba volit spíše dítě již staršího školního věku, mladšímu byste to nevysvětlili už vůbec, ale ani tak to není žádná selanka. Našemu Kubovi bylo cca 11, když do hostitelky k nám přišel a byl to obrovský záběr, jak pro něho, tak pro nás. On byl velmi inteligentní, chápavý a rozumný kluk, ale kdybyste viděli ty jeho oči v neděli večer, když věděl, že v pondělí ráno musí zpátky... To člověku moc nepřidá, ta bezmoc, že s tím v podstatě nemůžete nic dělat. Ano, je to dobrá a potřebná věc ale vyžaduje mentálně silnou osobnost, jinak jsou z toho spíše problémy a návratová traumata.
A ještě na konec jedna připomínka, asi ta nejdůležitější. Od samého začátku je dobré, ne-li přímo nutné počítat i s alternativou, že k Vám do rodiny to dítě za čas přejde na stálo. Ono se to stává u těchto dětí málokdy, ale nám se to stalo a nepřipravenost na takovou situaci je katastrofa pro všechny zúčastněné, naše zkušenosti jsou v tomto ohledu velmi bohaté (a ne vždy dobré...).
Terezce přeju, ať jim to s holčinou vydrží a ať si jsou navzájem oporou v životě. Moc držím palce.
Mecháček
|
| Katka,kluci 5 a 8 | •
|
(10.9.2007 15:33:09)
To co píšeš Mecháčku musí být opravdu peklo- myslím ty návraty....Z toho bych byla hodně špatná,máte všechny,kdo to zvládáte můj obdiv.
|
| Mecháček |
|
(10.9.2007 15:43:35)
Katko, peklem bych to sice nenazval, ale jednoduché to tedy opravdu není. A nejhorší, nebo spíše nejriskantnější na celém tom podniku je to, že člověk, když do toho vstupuje, tak vůbec nemá šanci odhadnout, jak moc do toho zabředne a kam ho to nasměruje, i s celou jeho rodinou. Nejsou na to žádné šablony, schémata, ani poučky, jsou jen desítky a stovky zkušeností těch, co tím už prošli a je dobré se s nimi alespoň trochu seznámit. A i když ten "váš" příběh bude nakonec také úplně jiný, originální a neopakovatelný, ty převzaté zkušenosti a postřehy se rozhodně neztratí, mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. My se vše učilil až za chodu, protože nás situace překvapila a zaskočila a to není dobré pro nikoho. To rozhodně nedoporučuji a je to v podstatě jeden z hlavních důvodů, proč se do diskusí na toto téma vůbec zapojuji. A ten druhý je ten, že jsem nenapravitelný grafoman - exhibicionista.
A jedna vzpomínka: při návratu celé rodiny z prázdnin jsme cestou zastavili u DD, protože Kubovi končila dlouhodobá návštěva (zákon stanoví, jak dlouho maximálně může býti dítě v HP v kuse) a on nám ODMÍTL VYSTOUPIT Z AUTA. docela jsme se všichni zapotili, to si asi dovedete představit, ten pocit ve mě zůstal opravdu hodně dlouho. Bezmoc a vztek, i to je jedna strana HP.
|
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)