zdenka | •
|
(5.9.2007 21:59:01) ... to se osvědčilo mně. Když jdu prcka (7 měsíců) uspávat, tak mít čistou hlavu, aby mi bylo vlastně jedno, jestli usne za půl hodiny nebo za 3 hodiny. Jak jsem měla v hlavě, že ještě něco potřebuju udělat, tak bylo zle. Doba uspávání se postupně zkracovala, až asi před 2 týdny se začal budit při přendavání do jeho postýlky, tak bylo uspávání na dvakrát :-( A asi před týdnem se začal šprajcovat při pokusu o uspání v mojí posteli, tak jsme to zkusili rovnou v postýlce, a ono to jde a většinou to netrvá ani 10 minut :-) Prostě mu začalo to přendavání vadit a na to, že večer patří do postýlky, už si zvykl. Na tom jsem trvala od začátku, stálo to trochu nervů, nenechávala jsem ho v postýlce vyřvávat, když už opravdu potřeboval "vypustit páru", tak radši u mě v posteli. Do postýlky ho přes den dávám jen na chvilku, co má náladu si tam hrát, dávám si pozor, aby z ní nebyl nepřítel. Párkrát už to jeho vztekání na moje nervy bylo moc a nechala jsem ho tam chvíli řvát a pak trvalo 2 dny, než se to srovnalo, že začal řvát v té vteřině, jak jsem ho tam položila :-( Já si myslím, že to jak které dítě usíná a spí, nezáleží na tom, co s ním dělá jeho máma, ale prostě na jeho individualitě. Některému mimču pro to uklidnění na usnutí stačí jeho známá postýlka, nějaký ten rituálek a je spokojené. Jiné pro tu svojí jistotu prostě potřebuje u sebe mít mámu. Ale myslím, že každému miminu by ta jistota, kterou potřebuje, měla být dopřána. Mám doma docela vzteklounka, který neví co chce ;-) takže občas si pořve, když je tak přetažený, že už nic nepomáhá, ale nechat dítě vyřvat jen tak pro svoje pohodlí, dokud nerezignuje, to se mi silně příčí.
|
Modřinka |
|
(5.9.2007 23:10:40) A jak to děláš?:-) Já dělám většinu práce, když brouček večer usne. Ne že by se s ním nedalo nic, luxování, nádobí z myčky a tak zvládnem, ale vyžehlit třeba ani omylem. Naštěstí ráno spí do osmi, takže se vyspím i když jdu spát pozdě. Já mám prostě pocit, že pořád uklízím a u nás je to pořád jak po výbuchu. Ach jo.
|
zdenka | •
|
(6.9.2007 14:15:31) Jo, to žehlení je jediné, co dělám večer, ale beru to tak, když to nevyjde dneska tak snad zítra. Stejně žehlím jen ty jeho hadříky, tak ho maximálně občas obleču do něčeho nevyžehleného. Vzhledem k tomu, že přes den spí tak 3krát 30 minut (pokud možno v drncajícím kočárku) a v noci tak od 21 do cca 6-7, mezitím se tak 4x budí na kojení - přes den jsou zajímavější věci, tak se dojídá v noci :-( A to je to od 5 boj, protože já ještě vstávat nehodlám :-( Takže nelze jinak, než skoro všechno dělat s ním na ruce nebo v babyvaku, případně se někde vedle mě houpe v autosedačce nebo válí na dece a přitom na mě většinou povykuje, že se mám věnovat jemu a ne práci ;-) Prostě nám oběma nezbylo než si zvyknout, že se bude většina práce dělat, když on je vzhůru. Taky to u nás ovšem vypadá tak, že "uklizeno" znamená, že se v kuchyni neválí žádný špinavý nádobí, luxuju tak 2x týdně, vytírám tak 2x do měsíce.
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(6.9.2007 14:30:12) no, nic ve zlym :), ale mě by spíš zajímalo, jak to budeš dělat, až budeš mít děti tři, jako autorka článku... je hezké nenechávat si práci na večer, ale to jde při třech dětech jen opravdu těžko... no, já to holt někdy "řeším" tak, že tu práci prostě neudělám :)
|
MSteflova |
|
(6.9.2007 14:34:57) Moje řeč, i já to tak řešim a to mám jedno. Dcera je teď navíc v tom věku, kdy jídlo je všude kolem, takže by se někdy u nás dalo jíst z podlahy. Doslova :-) Jinak jsem se registrovala(chtěla jsem mít obrázek:-), a protože tu již v minulosti nějaká Lassie byla, musím si nick zpestřit číslovkou...
|
|
zdenka | •
|
(6.9.2007 21:47:40) Však já to taky často řeším tak, že tu práci neudělám ;-) Jediná akutní práce je podle mě to špinavé nádobí, nechci aby mi to druhý den přišlo samo naproti nebo abych to z něj musela osekávat majzlíkem až budu potřebovat příště vařit :-( Jestli někdy budu mít tři děti, tak snad k nim bude i nějaký tatínek, který by mohl nějakou tu akutní práci zvládnout nebo se naopak chvíli postarat o děti, někdy nějaké z nich bude ve škole nebo školce ... Teď jsem na prcka i na domácnost jen já, ale zase o to míň práce tu mám ;-) Ale to co jsem chtěla tím prvním příspěvkem říct, že člověk si musí uklidit večer především v hlavě, jinak prcek tu netrpělivost vycítí a tím spíš nezabere :-( Několik měsíců jak odpadnul on, tak jsem padla taky a bylo to to jediné, co se mi osvědčilo. Teď se to nějak zklidnilo a hlavně ustálilo. Byla doba kdy přes den leckdy vytuhnul při kojení, v kočárku usnul během minuty, ale večer řádil 2-3 hodiny. Teď to vždycky trvá tak těch 10 minut, nějak uhoupat - drncat v kočárku, ale taky jízda v trolejbuse nebo autobuse, nošení v babyvaku, a v posteli nebo postýlce ho musím držet za bok a lehce s ním cloumat, to je jediný fukgující způsob uspávání :-)
|
|
|
MM, 2 kluci | •
|
(6.9.2007 21:57:33) ... píšeš: "Stejně žehlím jen ty jeho hadříky, tak ho maximálně občas obleču do něčeho nevyžehleného..."
Zajímalo by mě, proč je žehlíš? Zrovna u těch dětských věcí mi přijde, že téměř vůbec zmačkané nebývají? Natáhnou se a hotovo... Možná nějaké věci pro sváteční příležitosti jako košiea nebo holčičí sukýnka - ale jinak? Fakt by mě to nenapadlo, přijde mi to jako zbytečná práce.
Jinak ale souhlasím jak píšeš, že děti vycítí tu netrpělivost a teprve neusnou!
|
Baba Jaga |
|
(6.9.2007 22:17:01) Ja zehlicku ani nemam a jde to i bez ni :)
|
Lizzie |
|
(6.9.2007 22:19:32) To moc ráda slyším, přiznávám, že se žehlením jsem se dosud nesžila..
|
Baba Jaga |
|
(6.9.2007 22:39:48) No ja mam jeste v zive pameti, jak jsem travila nedelni odpoledne s kosem pradla... horor. Domaci prace mi nevadi, ale zehleni nenavidim. Ted mame susicku a ty veci z ni zehlit nepotrebuji, sice teda treba kosile nevypadaji nazehlene jako od maminky, ale cert to vem :)
|
Lizzie |
|
(6.9.2007 22:42:16) Zdenko, upřímně, já prádlo do skříně ani neskládám, tedy zpočátku jo, ale jak ho průběžně beru a do skříně vracím, kolikrát ho jenom pověsím na ramínko nebo hodím do poličky. Košile a kalhoty s puky (snad vyjma 1 exempláře a tím si nejsem jista) nenosím, takže to, že žehlení není nijak potřebně mě jedině těší:-) Ona představa, že trávíš nad žehlicím prknem půl odpoledne je dost hrozná..
|
Mortadela |
|
(7.9.2007 7:46:23) Proč půl odpoledne a proč děsná? :-) Já žehlím ráda, pro naši tříčlennou rodinu mi to netrvá déle než 2x třičtvrtě hodiny týdně, pokaždé si k tomu pustím v televizi co mě zajímá a koukám a žehlím a jsem spokojená. To jsem ale slepice, co? :-) :-) :-)
|
Lizzie |
|
(7.9.2007 8:02:38) Jéé, ahoj Mortadelo, slepice vůbec nejsi, já myslím, že každý si to má zařídit podle svého, i když u nás je pravda, že u toho žehlení se víc času stráví, ale holt to nejde rozdělit lépe:-) Každý máme právo na názor a prakticky nic není univerzální:-)
|
|
|
|
|
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(7.9.2007 0:12:54) Mně to vždycky přišlo, že dětské věci nemá cenu žehlit - chvilku po navléknutí je to stejně zmačkané. A když se už děti oblékají sami, tak obvykle už před obléknutím vypadá původně vyžehlený kus oděvu jako něco, co vypadlo krávě z huby. :-)))
|
Rubiales |
|
(10.9.2007 21:12:07) Ja jsem do tretiho mesice sve dcery poctive zehlila jeji veci z rubove i licove strany a navic vyvarovala na 90 stupnu. V sestinedeli mala dost trpela na vyrazky a doted ma docela suchou pokozku, ale nastesti uz bez vyrazek. Tak na radu sve mamy jsem radeji podstoupila to zehleni, protoze videt malou zarudlou s vyrazkou mi nedelalo dobre. Ted uz to sice nedodrzuju tak striktne, ale bodycka, ktere ma primo na tele radeji porad zehlim. Ale obcas se k tomu dostanu az par dni po prani, kdyz mam na to cas a chut :-) Jinak co se tyce toho usinani, tak do osmeho tydne jsme malou uspavali v rukach na balonu a byl to velky boj. Nekdy to trvalo i treba tri hodiny. Stridali jsme se s manzelem a malem usinali s malou v naruci. Kdyz konecne ve 23h zabrala, tak jsem uz ani na zadne domaci prace nemela naladu. Parkrat jsem se jeste prekonala a vecer si uvarila nejake jidlo na druhy den, protoze jsem behem dne nic nestihala. Mala sestinedeli probrecela. Pak najednou v osmi tydnech jsem ji jednou vecer po kojeni dala do postylky a sla neco delat. Mala si tam chvili povidala a po 20 minutach usnula sama. Tak jsem poznala, ze kdyz chce, tak usne i sama a od te doby jsem ji vecer po kojeni do naruce nebrala. Maximalne jsem ji dala jeste jednou nakojit. Ted jsou ji 3,5 mesice a usina skoro napoprve. Ona teda usne uz u kojeni, ale i kdyz se pri prendavani do postylky vzbudi, tak zase hned usne. Budi se cca 3x za noc, obcas ji mezitim necham spat u sebe v posteli, protoze usnu uz behem toho kojeni, ale jsme obe spokojene.
|
|
|
zdenka | •
|
(7.9.2007 12:31:04) Jednak nad tím trávím cca půl hodiny týdně, což celkem jde. Dělám to možná trochu ze setrvačnosti, vím že nacpe do pusy spousty jiných nevyžehlených a nevyvařených věcí, ale ono když od 3 do víc než 6 měsíců bojujete s různýma dietama a hnusnýma kapkama kvůli problémům s nějakýma pitomýma bakteriema ve střevech :-( tak se člověk snaží to "špatné" co nacpe do pusy co nejvíc omezit :-( Po těch 3 měsících bolestí bříška (prdíky jinak zvládal v pohodě) už jsem dokázala podle jeho chování předpovědět, kdy se objeví ve stoličce hlen s krví :-( Možná i proto už se to usínání zklidnilo, vypadá to, že už jsme nad tím zvítězili :-)
|
|
|
|
MM, 2 kluci | •
|
(6.9.2007 15:52:16) Jo to s tím výbuchem znám(e) ;-))), uklízení furt dokola je fakt hrozný... Ale např. žehlení nedělám(e) téměř vůbec. Naštěstí nemusí nikdo z nás nosit košile apod., v tom případě by se to bez toho neobešlo. Jde to ale určitě zredkuovat na minimum. Myslím že je obecně dobré se vždy ptát: Je to opravdu potřeba? Nedělám to jenom, protože "se" to údajně tak dělá? Má to oravdu smysl? Pak je toho alespoň míň. Ale my (manžel a já) taky večer děláme nějaké práce, ale jen někdy, třeba skládání prádla. Jindy si zas uděláme hezký večer a nic takového neřešíme :-)
|
|
|
|