Markéta, 5M Barborka | •
|
(25.7.2007 15:29:05) Tenhle názor bude asi trochu kontroverzní, ale přiznám se, že nechápu všechny ty výroky typu "byla jsem naštvaná, že mě nastřihli", "trvám na porodu v poloze, kterou chci já, i když doktor je proti", "proč mi píchnul oxytocin a neřekl mi to". Když jdete k zubaři a on vám řekne, že vám bude trhat stoličky, taky neřešíte, jakou anestezii vám dá a nebo že je vytrhnout nechcete, protože vám to přijde přirozenější. Maximálně si zjistíte, na co lze připlatit a pak se rozhodnete podle finančních možností a svých preferencí.
Já si prostě vyberu doktora a tomu důvěřuju, prostě udělám to, co mi řekne on. Věřím, že pro své kroky má nějaký důvod. Jak lze bez medicínského vzdělání posoudit, jestli měl nebo neměl být proveden nástřih? Nebo jestli poloha, která by vyhovovala vám, by nezpůsobila nějakou komplikaci doktorovi? Proč se tímhle deptat?
Ano, i doktoři dělají přehmaty, ale když už něco zvoře doktor, tak laik by tomu asi stěží zabránil.
Navíc dnes je ta výhoda, že si lékaře opravdu vybrat můžeme. Kdo chce rodit přirozeně, jede do Vrchlabí. Kdo chce rodit tak a tak, může si zjistit, jestli to jeho porodnice podporuje. Když ne, tak jde jinam.
|
Grainne |
|
(25.7.2007 15:35:05) Já si hájím své stoličky, hájím si své mandle atd. Čas vždy ukázal, že právem. Je to otázka osobního postoje a svobody rozhodování. NIKDO nebude beze mně rozhodovat o MÉM těle. Jednoduché. Pro mně lékař není autorita, je rovnocenný partner v okamžiku, kdy se jedná o MÉ tělo. O cizím s ním diskutovat nebudu.
|
Markéta, 5M Barborka | •
|
(25.7.2007 16:07:42) No právě, to je rozdíl mezi Vámi a mnou. Já věřím tomu, že doktoři (alespoň většinou) neindikují nic zcela zbytečně. Řekněme, že je vždy 25% pravděpodobnost, že pokud nebude postup souhlasit s uznávaným standardem, dojde ke komplikaci. Lékař si samozřejmě nemůže 25% pravděpodobnost neúspěchu dovolit a tak indikuje postup pokaždé. Vám může přijít, že jste se 3x rozhodla správně, protože jste nedodržela lékařovu radu a nic se nestalo. Ale počtvrté se Vám to může vymstít a to je něco, co třeba já neriskuju. A ano, časem se postupy vyvíjejí, ale máte Vy ty vědomosti na to, abyste posoudila, že se daný postup v budoucnu ukáže jako vhodný/nevhodný?
|
Grainne |
|
(25.7.2007 16:17:07) Předpokládám, že lékař mě pravdivě a úplně informuje O VŠECH možnostech, ne jen o těch, které se mu hodí. A ano, potřebné znalosti k danému problému si umím vyhledat, dát do souvislostí a rozhodnout sama o sobě. Zdravotnictví v téhle podobě je především tvrdý byznys. Lékaři jsou pod tlakem výzkumů, které financují farmaceutické firmy, výrobci zdravotnických pomůcek atd. Existují pochybnosti, zda jsou skutečně tak nestranné, jak se tvrdí. Bude mít vědec odvahu jít v případě pochybností proti svému chlebodárci?
|
Markéta, 5M Barborka | •
|
(25.7.2007 16:28:15) K Vašemu výroku "A ano, potřebné znalosti k danému problému si umím vyhledat, dát do souvislostí a rozhodnout sama o sobě.": Já prostě toto sebevědomí nemám, informace o problému si také vyhledávám, abych mohla s doktorem kvalifikovaně problém prodiskutovat, ale konečné rozhodnutí většinou nechám na něm, prostě protože ho považuju za profíka.
|
Grainne |
|
(25.7.2007 16:33:12) To je také v pořádku, v tom je právě ona svoboda - každý se rozhoduje sám za sebe.
|
|
|
Sorca | •
|
(26.7.2007 10:22:36) Proč tedy neděláte porodníka sama, když si umíte vyhledat informace a dát do souvislostí? Tak inteligentní maminky, které za 9 měsíců zvládnou to, co student medicíny za 6 let a všechny atestace k tomu, by mohly rodity samy a doma - ušetřily by si nervy s "hroznými doktory a příšernými nemocnicemi", ušetřil by stát, i nervy personálu. Nechci tady obhajovat doktory, kteří svou práci neodvádějí, ale myslím, že to není problém odbornosti (ten je jasný: lékař a PA odborníci, rodička a příbuzní laici), ale lidského přístupu personálu i rodiček: proto komunikujte a buďte laskaví a ASERTIVNÍ! NA obou stranách pak bude líp, ne?
|
Apolena. |
|
(26.7.2007 11:29:35) Sorco, fakt se všichni budoucí lékaři celých 6 let učí jen to, jak vypadá přirozený, nekomplikovaný porod???
|
|
Toranoko | •
|
(26.7.2007 12:13:07) Kolik myslis, ze z tech tebou uvadenych 6 let se venoval porodu? Kolik myslis, ze si precetl knih o porodu jinych nez skript na medicine? To jsou treba jen otazky toho, co by me zajimalo. Ja treba jeste tehotna nejsem, ale literatury o zpusobech porodu, moznostech apod, jsem precetla docela dost. Problem vidim v okamziku, kdy se rozhodnu JINAK, nez si pan doktor predstavuje - to on se potom citi ohrozen a bojuje za svou "auroritu". Stalo se mi to treba se zubarem - v momente, kdy jsem se zajimala, jak funguje moznost, kterou mi nenavrhl, a o ktere jsem se dozvedela, ze existuje {coz jsem asi nemela}, tvaril se urazene, ze zpochybnuju Jeho rozdhodnuti - coz nebyla pravda, jenom jsem od nej chtela informace, ktere nemel. Misto aby to priznal, rekl, ze s tim treba nepracuje, atp a probral to se mnou.
|
|
|
|
Dana | •
|
(27.7.2007 22:46:13) Já se řídím citem a taky hledám informace. Nedovolila jsem násilné přetažení předkožky staršího syna a vím, že názor na tuhle problematiku se vyvíjel. Takže pokud bych zůstala u původního pediatra, už by byl chlapec zbytečně obřezaný. Nová lékařka nikam nespěchá a radí u mladšího syna se stejným problémem jen jemně masírovat. Nenutila nás ani do průplachu kanálků, upravilo se samo. Hodně se ptám, ale řadu lékařů to přímo dráždí.
|
|
|
nada | •
|
(25.7.2007 22:38:59) naprosto souhlasím. Já mám být lékaři partnerem. Ať se to týká mandlí, porodu, trhání zubů a pod. Od zubařky, která mi tvrdila, že mi nedá injekci při vrtání zubu, musí poznat zda je citlivý jsem odešla k jiné, která mi všechny zákroky dělá při injekci a bez problémů. Dlouho jsem se léčila pro neplodnost...vzdala jsem to, a řešila věc přijetím dětí z DD. A najednou gynekolog (nástupce po předchozí lékařce) chce řešit hormonama něco, co jsem uzavřela před několika lety, nechce se nechat přesvědčit, že už mám dítě a nechci už zažívat marné pokusy a možná(spíš vůbec) rodit po 40. Neposlouchal, a stejně mi vypsal papíry na konzultaci do gyn. centra -- nešla jsem tam. Pak se strašně rozčiloval, já mu jasně řekla, že nic dalšími hormony řešit nebudu... chodím na pravidelné prohlídky, vždy mi napíše, že odmítám hormonální léčbu....už mám po 40, tak mě na další léčení neplodnosti nepřemlouvá. Ale vždy mi navrhne léčbu hormony...a já zase vždy odmítnu..stačí mi, že jinak jsem v pořádku bez nálezu, na to,že x-let nemám menses jsem si zvykla.
|
|
|
Simona | •
|
(25.7.2007 15:37:59) Kde si lze vybrat lékaře, či PA k porodu, to by mě vážně zajímalo. :-))) Ja teda mela u porodu, kromě manžela, samé neznáme lidi.
|
kaMyš |
|
(27.7.2007 17:48:31) Někde to jde, ale je to samozřejmě nadstandard. V Neratovicích jsem si zaplatila PA k porodu. Byla i možnost zaplatit Dr.
|
SIm | •
|
(31.7.2007 8:40:38) už jsem to taky slyšela - že to jde, když se chce. Hlavně od kámošek z Čech. Jde o to, aby se chtělo, to je to celé. Shánět ochotného doktora v místě bydliště a pak ještě sehnat ochotnou porodnici 200 km daleko - to už je fakt snad lepší ten porod doma.
|
|
|
|
Úja | •
|
(25.7.2007 15:48:54) No k tomu příměru se zubařem bych tedy poznámku měla. Sice ne s trháním osmiček, ale zato se vztahem k onomu zákroku a informovanosti nebo neinformovanosti. Zubař mi před rokem vrtal zub, můj jediný zkažený, a dal mi tam plombu. Amalgámovou. Mně, která bych si amalgám nikdy nenechala dát (v prvé řadě zdravotní rizika a též ostatně estetická otázka). Prostě jsem otevřela ústa, on řekl že je kaz, navrtal, zalepil plombou. Rychlovka. Nezeptal se, jestli chci amalgám nebo bílou za příplatek. Chtěla jsem bílou a byla bych za ni ochotna připlatit opravdu hodně. Ale s otevřenou hubou při vrtání se člověk s lékařem o jeho plánovaných postupech může bavit opravdu těžko. Ten můj, ačkoli jinak zlatý člověk a ohleduplný zubař, který to dělá podle mne dobře, prostě udělal "co se obvykle dělá a všichni si to nechají dát, protože chtějí ušetřit"... a to je právě to, o co jde. Já nechci na svém zdraví a svém těle ušetřit. Já naopak chci to nejlepší a nejméně rizikové a to jsem připravená si zaplatit. Bohužel, v našem "bezplatném" zdravotnictví (nad tím slůvkem "bezplatné" kroutím hlavou každý měsíc nad svojí výplatní páskou) se stále ze setrvačnosti dělá "to co se dělalo vždycky a co je nejlevnější" a je dost často těžké si prosadit placenou alternativu.
|
Irene | •
|
(25.7.2007 17:25:45) Ujo, v některých případech je vhodnější amalgamová plomba. záleží, který je to zub. ty bílé plomby tolik netěsní, může se vytvořit spára a v té nový kaz. Myslím, že není jednoznačné, že amalgamové plomby jsou horší než bílé.
|
Lucienda |
|
(25.7.2007 17:37:33) amalgamove plomby jsou vhodnejsi tam, kde jsou vice namahane (kousaci plochy stolicek), bile tam, kde nejsou tolik namahane a jsou vice videt.
|
Úja | •
|
(25.7.2007 19:02:46) No, tak ten případ kde jsou vhodnější bílé plomby jsem právě já...
|
|
Hana | •
|
(26.7.2007 0:35:41) No, jo, ale to je to samé co s porodnictvím - vy ji přesvědčujete, že na některá místa je amalgám opravdu výhodný. Jenže je to její pusa a ona ho tam nechce!
|
m | •
|
(31.7.2007 21:49:11) tak si má čistit řádně zuby a má mít zdravý zub. To je nejlepší!
|
Karin80 |
|
(15.8.2007 22:04:22) A pokud se to aplikuje na porodnictví, tak je nejlepší nemít děti a nerodit, že? :-) Svatá prostoto...
|
|
|
|
|
|
|
Sylvie |
|
(25.7.2007 16:07:42) Když jdete k zubaři a on vám řekne, že vám bude trhat stoličky, taky neřešíte, jakou anestezii vám dá a nebo že je vytrhnout nechcete, protože vám to přijde přirozenější. Maximálně si zjistíte, na co lze připlatit a pak se rozhodnete podle finančních možností a svých preferencí. Mluv laskavě za sebe. Mně třeba moje zubařka už nějakých sedm-osm let doporučuje vytrhnout osmičky - zatím je mám stále v puse ;o) A to i přesto, že jsem s nimi jednou měla akutní problémy - i tak jsem se se zubařkou dohodla na postupu bez vytrhnutí, byť jsem si v kapse "pro jistotu" odnášela doporučení ke stomatochirurgovi, který má ordinaci zařízenou i na drobné operace.
Tenhle názor bude asi trochu kontroverzní, ale přiznám se, že nechápu všechny ty výroky typu "byla jsem naštvaná, že mě nastřihli", "trvám na porodu v poloze, kterou chci já, i když doktor je proti", "proč mi píchnul oxytocin a neřekl mi to". No, tak třeba já jsem si vědoma svých práv, tedy i toho, že k jakémukoli zákroku musím dát předem informovaný souhlas. Pokud mi lékař píchne oxytocin a nevyžádá si předem můj souhlas, postupuje v rozporu se zákonem a je mým právem to napadnout. Pokud by mi dokonce ani neoznámil, co hodlá udělat, tedy bych ani neměla možnost vyjádřit svůj nesouhlas, tak bych si samozřejmě stěžovala, protože já jsem svéprávný jedinec a jsem zvyklá, že s jako takovým se mnou lékaři zachází K poloze - jsem to JÁ, kdo rodí a kdo má bolesti, nevidím tedy důvod, proč bych měla preferovat pohodlí lékaře (který je za svou práci placený), před pohodlím mým
Já si prostě vyberu doktora a tomu důvěřuju, prostě udělám to, co mi řekne on. No vidíš, mnou vybraní lékaři, kterým důvěřuji, mi dávají na výběr z různých možností léčby a nechávají na mne, kterou si vyberu. Zatím jsem s nimi neměla problém, ani když jsem si vybrala takový postup, ze kterého nebyli zrovna nadšením na větvi.
Navíc dnes je ta výhoda, že si lékaře opravdu vybrat můžeme. Kdo chce rodit přirozeně, jede do Vrchlabí. Kdo chce rodit tak a tak, může si zjistit, jestli to jeho porodnice podporuje. Když ne, tak jde jinam. Blbost. Za jedno ne každý má možnost jet do Vrchlabí, za druhé ani nevím, jestli je Vrchlabí zrovna otevřené (předchozího cca půl roku nebylo). A za třetí a to hlavně, přirozený porod není nic jiného, než že lékaři a PA zbytečně nezasahují do porodu, nechávají ho plynout svým tempem a v souladu s pocity rodičky (to se týká třeba jejího pocitu, v jaké poloze jí je nejlíp) a zasáhnou pouze tehdy, pakliže je to opravdu nutné (zjednodušeně řečeno). Vzhledem k tomu, že ze zákona mám nárok na to, aby na mně lékaři prováděli pouze ty zákroky a vyšetření, ke kterým dám souhlas, neměl by být přirozený porod problém v žádné nemocnici. A pokud to pro zdravotníky problém je, tak si asi budou muset doplnit vzdělání, aby dokázali vyhovět zákonu i u těch rodiček, které se zbytečným zasahováním do porodu nesouhlasí.
Navíc já za osobu u porodu nejdůležitější považuji porodní asistentku, protože je to ona, kdo je s rodičkou a kdo o ni pečuje. Zkus si v porodnici svobodně zvolit svoji PA :o/ Teď rozhodně nemluvím o tom, že bych si chtěla do porodnice přivést PA, která by tam fungovala jako dula - mluvím o tom, že bych chtěla u porodu vlastní porodní asistentku, která mě zná z těhotenství, se kterou jsem své představy o porodu předem probírala a která POROD VEDE, je to ona, kdo provádí potřebná vyšetření, případně navrhuje další postupy.
---------------
|
|
Nasuada |
|
(25.7.2007 16:33:46) Markéto přiznám se, že poněkud nerozumím. V prvním příspěvku jsi napsala:
"Takže můj vzkaz všem: když vás něco opravdu bolí, stůjte si za tím. Oni to fakt neumí posoudit".
To mi evokuje spíše nedůvěru k lékařům.
|
Grainne |
|
(25.7.2007 16:40:21) Bolest je jak známo prožitek individuální, jak může lékař vědět, jak mě to bolí? Mně by to opravdu zajímalo. To nemusí být otázka nedůvěry, ale je prostě technicky nemožné změřit bolest.
|
Markéta, 5M Barborka | •
|
(25.7.2007 16:48:33) Přesně tak, Grainne, díky.
|
|
SIM | •
|
(2.8.2007 8:57:25) bolest je poměrně komplikovaný stav, jehož vnímání a schopnost ji snášet má mnoho stránek a složek, objektivních, subjektivních. Není v mých silách se tady o tom rozepisovat. Jedno však říci mohu - i když člověk trpí bolestí - pokud má pocit, že je v bezpečí a lidé kolem něho mu věří, berou ho vážně a on věří jim, že mají maximální snahu mu pomoci, je bolest následně mnohem lépe snášena. Tedy: je zde bolest a snášení bolesti. A bohužel,musím říct, že současná gyn.-por. péče je schopena věnovat se tlumení bolesti (epidurál), ale již ne vytváření podmínek proto, aby byla dobře snášena.
|
|
|
Úja | •
|
(25.7.2007 16:47:53) :o)))
Nevím, co je na tom nepochopitelného. Doktor-muž ví jak ženu bolí porod? A ještě přesně jak tu jednu konkrétní (protože každá to cítí trochu jinak)? Člověk, který nikdy neměl zlomenou nohu, ví jak bolí tříštivě rozdrcená holeň? Odkud? Člověk, který je celý život zdravý, ví, jak blbě je pacientovi po chemoterapii? Člověk, kterému nikdy nezemřel blízký příbuzný či partner, ví, jaké to je, když se tak někomu jinému stane?
Ne. Nikdo neví a nemá právo soudit, jak se druhý člověk cítí, jestli jej něco bolí, nebolí, víc nebo míň... Ze svého dětství si od lékaře pamatuju "proč řveš, vždyť injekce NEBOLÍ". Bolela. Vždycky. Kdo by to měl vědět líp než pacient?
Jak mi může o bolesti nebo nebolesti vykládat někdo, kdo daný zákrok/životní situaci nikdy neabsolvoval? Já myslím, že to s důvěrou nutně nesouvisí. To je prostě fakt. Ani doktor, kterému důvěřuju sebevíc, nemůže vědět, co přesně cítím.
|
|
|
Hanka | •
|
(25.7.2007 18:46:33) To je vidět, že ti v životě ještě žádný doktor nic nepokazil, nebo o tom nevíš.
A já se nerozhoduju tak jednoduše, že mi doktor prostě bude trhat stoličky, ale zeptám se na důvod proč trhat, jaké jsou jiné možnosti, jaká jsou rizika a možné komplikace... Ano jsem pro hodně doktorů problematický pacient. Vybírám si doktory, kteří to akceptují. Jsem šťastná, že mám tu možnost. Přitom nikomu neberu, že se radši spoléhá na doktory a nechává to pánubohu a je tak víc v klidu. Mě více klidu dodá informovanost. Věřím, že tím, že se budu starat dokážu některé přehmaty eliminovat. A také si zvolím co víc vyhovuje mě. Vadí mi např. hojně podávaná analgetika. Já je automaticky nechci, radši vydržím trochu bolesti. Ale pro spoustu sester a doktorů to je rutina a pacient jim nestojí za to, aby se ho zeptali.
|
|
Hanka | •
|
(25.7.2007 18:46:33) To je vidět, že ti v životě ještě žádný doktor nic nepokazil, nebo o tom nevíš.
A já se nerozhoduju tak jednoduše, že mi doktor prostě bude trhat stoličky, ale zeptám se na důvod proč trhat, jaké jsou jiné možnosti, jaká jsou rizika a možné komplikace... Ano jsem pro hodně doktorů problematický pacient. Vybírám si doktory, kteří to akceptují. Jsem šťastná, že mám tu možnost. Přitom nikomu neberu, že se radši spoléhá na doktory a nechává to pánubohu a je tak víc v klidu. Mě více klidu dodá informovanost. Věřím, že tím, že se budu starat dokážu některé přehmaty eliminovat. A také si zvolím co víc vyhovuje mě. Vadí mi např. hojně podávaná analgetika. Já je automaticky nechci, radši vydržím trochu bolesti. Ale pro spoustu sester a doktorů to je rutina a pacient jim nestojí za to, aby se ho zeptali.
|
|
Irene | •
|
(26.7.2007 13:07:19) Doktory ani sestřičky v porodnici jsem si bohužel nemohla vybrat, furt se střídaly směny... ta možnost vybrat si někoho komu bych mohla věřit tam prostě nebyla. A když přišel někdo, kdo měl zrovna směnu, neměl snahu ani potřebu si moji důvěru nějak získávat. A tak si ji nezískali. Neumím rozdávat důvěru celoplošně, to je něco, co chvilku trvá.
|
Markéta, 5M Barborka | •
|
(26.7.2007 23:10:24) Já jsem naštěstí tu možnost poznat svého porodníka předem (v poradně) měla a jsem za to moc ráda. Chápu, že anonymnímu bílému plášti se tolik věřit nedá. Myslím, že většinou je nějaká forma dohody s konkrétním doktorem možná.
Teď bych si dovolila reagovat na všechny ty příspěvky "rodím já a tak se bude vše dělat podle mě". Můj jediný a hlavní cíl bylo porodit pokud možno bez komplikací zdravé miminko a tomu jsem chtěla podřídit vše. Kvůli tomu jsem si naordinovala velkou dávku pokory vůči zkušenostem mého porodníka. Nechtěla jsem požadovat jinou polohu, než kterou porodník preferuje, protože ji zřejmě preferuje z nějakého důvodu, co kdyby výběr jiné polohy mohl něco zkomplikovat? Byla jsem předem přesvědčená, že mi dolsin nepomůže, jenom mě otupí, ale dala jsem na lékaře, který říkal, že někdy porod urychlí. Dolsin samozřejmě nepomohl, jenom mě otupěl, ale porod urychlil perfektně a i díky tomu mám na porod spíš příjemné vzpomínky. Věděla jsem, že některé maminky odmítají oxytocin, ale protože jsem nedovedla posoudit, co všechno by se mohlo stát, kdybych ho nedostala, tak jsem to neřešila. Kdyby mi řekli, ať celou první dobu porodní ležím na monitoru, tak tam ležím, protože bych to dělala ne pro sebe, ale pro své miminko. Jsem typ, který by nikdy ze své vůle nerodil doma, protože to považuju za strašně nezodpovědné, chtělo by se říci sobecké, vůči miminku. Ale to je zase na jinou diskusi.
Ale každý jsme jiný, já prostě ráda hraju na jistotu a uznávám profesionály.
Btw. musela jsem poznat pět zubařů a čtyři gynekology, než jsem kápla na ty pravé. :o) A zrovna s těmi pěti zubaři, Hanko, mám velmi nedobré zkušenosti, můj chrup s nimi zrovna nevzkvétal.
|
Sylvie |
|
(26.7.2007 23:40:30) Můj jediný a hlavní cíl bylo porodit pokud možno bez komplikací zdravé miminko a tomu jsem chtěla podřídit vše.
Jj, o to asi jde většině žen, které jdou rodit ;o) No a právě proto třeba já trvám na tom, že na mne nebudou bezdůvodně prováděny postupy, o kterých se už mnoho ví, že buď nemají pro dítě žádný (nebo sporný) přínos, nicméně mnohde se ještě rutinně provádí prostě "ze zvyku". K tomu řadím i "nařízenou" polohu - pokud lékař neumí odasistovat porod v jiné poloze, měl by si mezery ve vzdělání či praxi honem rychle doplnit a ne svou neznalost přenášet na rodičky. K prvnímu porodu jsem šla v tomhle bodě smířená s tím, že holt nemám na výběr - no a z porodnice jsem odcházela se zkušeností, že trvá-li si lékař na svém (poloha na lůžku) a mimčo taky na svém (tak dokud tu, mámo, takhle ležíš, odmítám rotovat), je na komplikace zaděláno - a že stačí, aby lékař ustoupil a dovolil matce zaujmout takovou polohu, jaká jí je v dané situaci v rámci možností nejpříjemnější... a hned není potřeba vymýšlet plán na "záchranu dítěte", protože mimčo si poradí samo ;o)
Ale každý jsme jiný, já prostě ráda hraju na jistotu a uznávám profesionály.
No, tak třeba já taky uznávám profesionály, byť to pro mne neznamená, že se jim slepě podřídím. Problém je v tom, že mě při shánění infa o porodnicích málokterá porodnice přesvědčila, že v ní pracují profíci, ke kterým bych šla s klidem rodit :o/
----------------
|
Sylvie |
|
(26.7.2007 23:41:23) oprava:
...o kterých se už mnoho let ví, že nemají...
|
|
|
|
|
Sim | •
|
(27.7.2007 16:48:33) Jo jo, věř, a víra tvá tě uzdraví. Mimochodem k tomu zubaři: můj už bývalý zubař, starý praktik, bývalý ředitel UNZU, u kterého jsem byla po přestěhování 3 roky, než mi odrostlo dítě a já jsem měla dost síly a času začít shánět nového, mi vyvrtal 1 pigmentovou skvrnu (zbytečně, ta ničemu nevadí), 2 plomby udělal tak, že se do měsíce rozpadly, další čtyři(včetně těch dvou opravených) udělal tak, že byly převislé a ohrožovaly dásně. A při kontrole mi nechal kaz, o kterém jsem sama věděla. Za vše mu přitom pěkne pojiš´tovna zaplatila. A platí (a bude platit) i za opravy jeho špatné práce u mojí nové zubařky. Manžel u něj byl 15 let. Tomu se zuby naštěstí moc nekazí, ale stihl mu za tu dobu napěstovat paradentózu do 2 stadia, aniž mu cokoliv řekl. Ten člověk prostě cíleně vedl své pacienty k umělému chrupu. Ale jak říkám - věř si, věř. A hlavně se netrap tím, že bys pro své zdraví mohla udělat víc.
|
|
|