| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Co se změnilo za posledních 30 let v porodnici?

 Celkem 169 názorů.
 Káča, dvě děti 
  • 

změny jsou ale ne všude 

(25.7.2007 11:15:46)
Zažila jsem obojí: před dvěma lety jsem rodila v porodnici s moderním vybavením, porodní sály po rekonstrukci, první až čtvrtá doba porodní v jedné místnosti, ovšem lidský faktor poněkud pokulhával. Nebyl mi (mírně řečeno) doporučen jakýkoliv pohyb běhěm první doby s tím, že by se mi zpomalil porod, nepoužívané zaprášené míče (ve sterilním prostředí nemocnice!) mi taky nebyly dopřány. Porod byl dlouhý a těžký, takže jsem se k odporu nezmohla. Samotné tlačení jen na posteli, navíc nástřih provedený ve špatnou dobu, protože jsem ho plně cítila. Oproti tomu před pěti týdny druhý porod v porodnici před rekonstrukcí, na samotný porodní sál se muselo přejít, ale úžasná porodní asistentka. Většinu času jsem nestrávila na porodní stoličce, ale na záchodové míse s výsledkem myslím srovnatelným:) Posledních pár minut také na porodnickém křesle, ale to mi opravdu nevadilo, pokud jsem měla pocit, že do mého porodu jaksi zahrnou mé tělo, dovolí mi poslouchat se a chovají se ke mně jako k rodící matce a ne jako k pacientovi. Podle mě to chce mít štěstí na lidi nebo známé a důvěru ve vlastní tělo.
 adelaide k. 


Něco se změnilo 

(25.7.2007 11:17:56)
Evo,
změnilo, změnilo, ale pořád je to žalostně málo. Technika vypěla, věda pokročila, už ubývá jen pokrok lidského elementu. Ale dokud budou mít páni doktoři dotčenou čest tím, že je někdo přistihne při demagogii, manipulaci a zastrašování pacientek, asi to lepší nebude.

To hlavní co se změnilo jsme my ženy. Čím víc nás bude požadovat od porodníků rovnocenné partnerství, čím míň nás přistoupí na hru "dítě je sice vaše ale MY rozhodneme co, kdy, kde a jak s ním budete/budeme delat", tím rychleji ty změny přijdou.
 wicky 


Re: Něco se změnilo 

(25.7.2007 11:59:17)
Změnilo se dost a hodně se ještě bude muset změnit. Vyspěla technika, ale hlavně, změnila s značná část pacientů, kteří už neposlouchají na slovo, aniž by jim někdo vysvětlil co a proč se s nimi má dít. Chtějí se rozhodovat sami, chtějí informace a nenechají se jen tak odbýt. Nebude to lehké a nebude to hned, ale kvůli takovýmhle pacientům se bude muset změnit i přístup některých lékařů. Většina z nás je někdy v životě pacienty, vyžadujme tedy profesionální přístup a slušné zacházení a dostatek srozumitelných informací. Na druhou stranu je pak povinností pacienta na dohodnuté léčbě aktivně spolupracovat.
 Modřinka 


Reklama 

(25.7.2007 11:52:11)
Ono je určitě lepší řídit se ne tím co porodnice slibuje, ale zkušenostma ex-rodiček. Jistě, nejsou "objektivní", ale určitě vypovídají o dané porodnici víc než nálepka "baby friendly" a spol. na internetových stránkách. No jo, ale když to na Vás přijde, jeďte do Vrchlabí nebo do Brna, když jste ze Šumavy...
 Sapp 
  • 

Re: Reklama 

(25.7.2007 13:23:28)
Modrinko,
i kdyz ani ty reference od rodicek nemusi byt zarukou,protoze kazda mame jiny pohled na svet.
Pisu to proto,jak jsem psala niz,ze i pres komplikace me kamaradky verily(ne vsechny),ze tak jak ten urychleny porod probehl, melo byt.S pocitem,ze jim zachranili dite.A vlastne je to fajn,ze to bylo tak rychle.....
Mne se tyhle informace sesly najednou,protoze jsem chtela vedet co nejvice popisu porodu,jestli je to u nas opravdu uz jine nez za dob nasich matek,ktere rodily vlastne podobnym scenarem:)/=takze vlastne presne to co radis:)/
 SIm 
  • 

Re: Reklama 

(31.7.2007 8:35:21)
Modřinko, prosím, řekni mi: kam konkrétně do Brna bys chtěla jet? Moc by mě to zajímalo. Jestli za tím totiž taky nebude nějaká ta reklama :-(
 Sylvie 


Smát se... nebo radši plakat? 

(25.7.2007 12:10:17)
Matka: "Mohu u vás rodit na porodní stoličce?"
Porodník: "Ano, můžete rodit na stoličce"
Matka: "Opravdu?"
Porodník: "Jistě. Ale nakonec si musíte lehnout na "stůl", jak bychom to dítě chytali?


Hehe, jako vtip dobrý :o))) Mno, jako skutečnost... :o/

Připomíná mi to info od jedné porodnice, kterak sama sebe prezentuje na Aperiu:

Při fyziologickém porodu si žena může zvolit jinou než klasickou polohu vleže, pololeže či polosedě na posteli, a to na porodní stoličce, na porodním vaku, v kleku, ve stoje nebo polodřepu s opěrou nebo v závěsu a ve dřepu. Dvěma nejčastěji praktikovanými polohami jsou klasická poloha s upoutanýma a tatáž poloha s volnýma nohama.

Njn, to člověk neví, jestli se má smát, nebo brečet :o( Hlavně jsem se ale otřásla při představě, že někde stále ještě k posteli přivazují a to dokonce jako nejčastější porodní polohu :oO Přepadla mě docela normální ženská zvědavost a fakt by mě zajímalo, proč si tolik žen z tolika možností, které porodnice nabízí, zvolí zrovna tu, že chce být na posteli připoutaná. (MMCH jedná o fakultní nemocnici, tedy se v ní rodí krom dětí i další generace porodních asistentek a porodníku)


Diskuzi jsem četla, bohužel, pár dní přes smazáním jsem odjela na dovolenou, takže netuším, jak pokračovala. Nejsmutnější mi na celé té diskuzi přijde, že pan doktor si nejspíš vůbec neuvědomoval, o čem mluvíme, když zmiňujeme práva pacientů :o( A mám pocit, že mu unikaly zejména dvě skutečnosti:

1. že existují i jiné lékařské názory na vedení porodů, než které praktikuje on - a on by je měl znát, měl by je umět poskytnout (zvlášť bavíme-li se o naprosto základních věcech, jako třeba o sledování stavu plodu, které jsme s panem doktorem probírali). Nemusí být z nich nadšený, ale měl by je respektovat.

2. že i rodička má svá práva - a lékař jí opravdu nemůže provést žádný zákrok bez jejího souhlasu. A to ani tehdy, pokud si žena vybere jiný oficiálně uznávaný lékařský postup, než na který je péči poskytující lékař zvyklý. (znova opakuji - nebavím se o žádných specialitách typu že by třeba žena v porodnici požadovala akupunkturu, aromaterapii... ale o naprosto základních věcech kolem porodu).


A jinak k tvé otázce v nadpisu článku - situace v porodnicích se samozřejmě mění. Pomalu, zadrhává to... ale mění.
------------------
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Mám opačný názor. 

(25.7.2007 12:32:52)
Myslím si, že se toho ve zdravotnictví a jmenovitě porodnictví změnilo hodně. Vždyť jen to, že s sebou můžeme mít jako podporu tatínka, po porodu mít miminko celodenně u sebe, kojit bez omezení .... O přístrojových vybaveních porodnic ani nemluvě. I oddělení šestinedělí - každé miminko má monitor dechu atd.
A taky si myslím, že za věčnou nespokojeností maminek může stát právě ta reklama. Zkreslené představy maminek čekatelek - statečná maminka, usmívající se personál, dojatý tatínek. A pak přijde realita - sakra, ono to hrozně bolí. Jak to, že to není jako v růžové zahradě?
Jasně, je to hodně o lidech. Třeba můžete natrefit na asistentku, která má za sebou špatný den - nebo jako já, na takovou, která má panický strach z bouřky, čeká ji cesta domů přes les a já si dovolím ji před koncem směny, v noci a ještě v takovém hromobití obtěžovat nějakým rozením. Byla na mě ošklivá, ale nerozplakala jsem se, řekla jsem jí, že si naprosto nepřeju, aby se mě dotýkala. Když k tomu měla připomínky - znovu jsem ji to zopakovala (byla ve mě malá dušička, ale říkala jsem si, že jiným směrem než ven ze mě ta moje holka nepoleze). A asi jí to došlo, protože pak se se mnou přišla ještě rozloučit a popřát mi hodně štěstí. Ta, která nastoupila po ní a dovedla nás s Terezkou úspěšně k prvnímu seznámení, ta byla jako anděl. A u Michalky to samé. Prostě a zjednoduše sebrat zbytky síly a vzmoci se na konstruktivní odpor. Pokud si budu přát nezasahovat do porodu, tak si prostě nenechám nic píchnout, pokud si nebudu schopná to obhájit sama, je tam přece manžel, aby se zastal.
Ale já si nemám na co stěžovat - moc ráda na oba porody vzpomínám - bylo to jednoznačně silné a úžásné. Jen si prostě říkám, jestli určitá část maminek, pro které to bylo bolestivější než předpokládaly (a to nakonec myslím bylo pro každou, protože to se představit nedá, to se musí prožít), vinu za to nesvaluje na porodnici. Jako příklad si beru svou kamarádku, která se mi sama přiznala, že kdyby více spolupracovala, malá by byla na světě dříve a bez nástřihu.
Abych to neviděla příliš bíle, věřím tomu, že přístup může být někdy doopravdy příšerný, ale zase takhle černě, jako pisatelka článku bych to neviděla.
 due soli 


Re: Mám opačný názor. 

(25.7.2007 14:13:28)
Jano, mluvíš mi z duše, mám stejný názor. Rodila jsem zatím jednou, takže srovnání nemám, ale na porod jsem se celé těhotenství těšila a opravdu si ho užila.
O porodu mi hodně vyprávěla maminka, názory a diskuze rodiček jsem před vlastním porodem nečetla, protože si myslím, že kdo očekával očekávané a zklamal se, bude psát jen kritiku, která by mi zbytečně šrotovala v hlavě. Diskuze jsem začala číst až pak a opravdu málo se setkávám s kladnou stránkou.
Osobně jsem chodila na předporodní kurz a měla možnost si prohlédnout i porodní sál. PA nás seznámila se vším a hlavně nám kladla na srdce, aby jsme si VŠE co budeme a nebudeme chtít říkaly!! Že oni opravdu nemohou vědět co a jak chceme. Takže co jsem chtěla, o to jsem si řekla a nebyl jediný problém. PA i celý personál (včetně studentů, kteří mi tam vůbec nevadili) se chovali nenuceně, mile a nemyslím si, že by se zrovna ten den všichni dobře vyspali. Doktora jsem zaplaceného neměla, ani jsem nerodila na nadstandartu.
Takže moje zkušenost je kladná. I když věřím, že přístup není všude stejný.
 Vendy 
  • 

Re: Re: Mám opačný názor. 

(30.7.2007 8:52:48)
Ahoj, tuto vztříctnost mohu jen závidět, já měla u porodu PA, která na mě řvala ať nekřičím a tlačím, a když jsem jí chtěla říct, že teď talčit nemohu, že nemám kontrakci, tak mě to nenechala ani doříct a řvala na mě, že jsem tam od toho a to vše se dělo v přítomnosti pí primářky, která porod vedla, takže opravdu si v tomto směru nemám co chválit. Porod je silný zážitek a výsledek stojí za to, ale rozhodně v některých porodnicích zamrzly někde před 20 - ti lety. Vybavení skvělé, pomocné sestřičky také, ale ten zbytek...... Prostě někdo má štěstí a někdo ne, celé těhotenství jsem se porodu trochu bála, ale ještě že jsem nevěděla předem, že budu rodit 3 dny, to bych nikdy neotěhotněla. S podivem je, že do toho chci jít podruhé, ale teď jsem o kus moudřejší a určitě si nenechám tolik líbít a budu vědět co a jak. Všem přeju pohodový porod a zdravé děti.
 Kenka 
  • 

Re: Mám opačný názor. 

(25.7.2007 14:39:14)
Mě se u porodu nikdo na nic neptal,než sem se na cokoliv vzmohla,měla sem v sobě bůh ví jaké injekce a byla sem nastřižená.S článkem naprosto souhlasím,doktoři zkrátka a dobře ví,jak na to,aby jim rodičky nedělaly "komplikace". A manžel?Ten chudák věřil,že mi dokttor svým "profesionálním zásahem zachránil život.
 Grainne 


Jak to tu tak čtu... 

(25.7.2007 14:45:39)
musím konstatovat, že za těch 10 let, co jsem naposledy rodila, se toho moc nezměnilo, jen naštěstí můj přítel včas pozbyl přesvědčení, že mi zachrańují život a donutil je konat. Takže nejlepší řešení je dobře informovaný partner na sále, který vybojuje to, na co vy už nemáte sílu. Ostatně nemusí to vždy být jen otec dítěte, může to být i matka či kdokoliv ke komu máte důvěru a kdo bude schopný a informovaný a bude bojovat za vás
 Sylvie 


Re: Jak to tu tak čtu... 

(25.7.2007 14:55:30)
Njn, když si na předporodním kurzu PA chválila tatínky u porodu, že ona je to s maminkami těžká komunikace, že nevnímají, co jim zdravotníci říkají, ale od tatínka že informace vezmou snáz a je pak príma spolupráce... tak jsem jako nezkušená prvorodička fakt netušila, že se pod tím skrývá to, že když žena nekejvne na léčbu, začnou lékaři vymejvat mozek manželovi, takže ve finále žena musí čelit jednak zdravotníkům, jednak lékaři vystrašenému manželovi :o/ Hmmm, bylo to nad mé síly, podlehla jsem :o( nicméně pro manžela to bylo poučení pro příště, protože v následujících hodinách sám poznal, že lékaři nebyli ti, kdo měli pravdu, doma se mi sám od sebe omluvil a věřím tomu, že kdybych si při dalším porodu vymyslela, že chci rodit přivázaná za jednu nohu z Petřínské rozhledny, zařídil by rezervaci rozhledny ;o)

 Grainne 


Re: Re: Jak to tu tak čtu... 

(25.7.2007 14:59:46)
Ta komunikace je opravdu diskutabilní, ovšem problém dost často nebývá na našem, nýbrž zdravotnickém přijímači. Vysílač funguje, s příjmem signálu je to mnohem horší. Takže - tatínkové, nepodlehnout a opakovat!
 SIm 
  • 

Re: Jak to tu tak čtu... 

(31.7.2007 8:30:59)
Je třeba si ovšem položit otázku: chci rodit v prostředí, kde budu muset bojovat? Já ne. Já chci k porodu klid, intimitu, bezpečí. To, co každý savec, kráva, kobyla, fena. Jako veterinář by si mnohý porodník nevydělal ani na slanou vodu.
 Heda 
  • 

Re: Mám opačný názor. 

(25.7.2007 14:40:50)
Chtela bych teda vidět ty porodnice,kde mají všechny miminka monitor dechu.Jako vtip dobrý.
 Oggová 


Re: Re: Mám opačný názor. 

(25.7.2007 14:46:00)
Hedo, např. v Plzni, ve fakultní nemocnici, mají monitor dechu v každé postýlce.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Mám opačný názor. 

(25.7.2007 19:33:25)
U nás ve F-M to tak je, i v Ostravě, kde jsem byla za kamarádkama - myslela jsem tudíž, že je to už normální všude.
 Heda 
  • 

Re: Mám opačný názor. 

(25.7.2007 14:40:54)
Chtela bych teda vidět ty porodnice,kde mají všechny miminka monitor dechu.Jako vtip dobrý.
 Lída+2 


Re: Re: Mám opačný názor. 

(25.7.2007 14:56:23)
Hedo v Jičíně v Hradeckýým kraji mají v každým vozíčku.
 Irena, 2 deti 
  • 

Re: Mám opačný názor. 

(26.7.2007 0:41:52)
Zcela fundamentalni na porodnictvi a organizaci porodnic jsou prece podminky porodu a ne kdy budu kojit, existence spolecnych mistnosti matek a deti, dokonce ani pristroje na kontrolu dechu novorozencu! Rodila jsem pred mnoha lety a nedavno, v obou pripadech ve velkych prazskych porodnicich (Apolinar, Podoli), oba porody zcela bezproblemove, pomerne kratke (2, resp. 3 hod). Porod je stale stejne lekarsky veden. Pokud pominu kosmeticke zmeny jako absenci holeni a pripadne nastrihu, moznost zaplatit si lekare u porodu, fundamentalni veci se se skutecne nezmenily. Neni ve skutecnosti vubec na Vas, co se bude dit. Otec u porodu? Nikdo z personalu otce, ani rodicku fakticky nebere vazne (vyjadreni renomovaneho prazskeho porodnika-meho spoluzaka). Nejste totiz za porod, resp. jeho spatny vysledek financne zodpovedni. Narodi se pridusene dite? Lecbu, pripadne ustav, zaplati stat, resp. zdravotni pojistovna a ta (pokud), tak zkouma rozhodnuti zdravotniku.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Mám opačný názor. 

(26.7.2007 7:30:32)
U prvního porodu jsem lékařku prakticky neviděla, jen mě nakonec trošku zašila a u Michalčina vůbec. Oba porody vedly porodní asistentky, které mi pouze a jen radily, kdy tlačit a kdy ne, aby šlo miminko ven hladce, bez pro mě nepříjemných lékařských zásahů - takže nevím, ono je to asi jak kde.
 Irena, 2 deti 
  • 

Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(27.7.2007 13:31:14)
To, ze porod je lekarsky veden neznamena, ze u nej musi byt v bezproblemovych pripadech lekar. Tehdy porodni asistentka vede za lekare porod. Jakmile nastanou potize, lekar nastoupi na scenu - jste preci v nemocnici, nebo ne? Je to proste.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(27.7.2007 18:16:30)
Já si jako lékařsky vedený porod představuju tedy něco jiného - injekce oxytocinu, píchání plodové vody atd. prostě zásahy lékaře, či asistentky, to je vlastně jedno. To, že mi asistentka řekne, teď chviličku netlačte, to mi právě jako lékařské vedení nepřipadá. Samozřejmě myslím, u naprosto bezproblémových porodů.
 Irena, 2 deti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(27.7.2007 23:13:22)
Ach jo, vtip je v tom, ze Tvuj porod v nemocnici vlastne vede lekar, resp. jim poverena porodni asistentka, ktera se v ramci nemocnice nedovoli odchylit od ji presne vymezenych postupu. A pak je vse v rukou zdravotnika. Rozhodne se pro nastrih, oxytocin? Dle zkusenych porodniku, az na naproste vyjimky, je nakonec po jeho. V Cechach totiz, jak jsem jiz psala vyse, neni rodicka odpovedna (hmotne) za pripadne i porodem postizene dite. Vse se ve skutecnosti odehrava dle presnych propozic. Leceni, ustav? Plati pojistovna, resp. stat. A pojistovna (stat) plati i zdravotniky, vysledky jejichz prace ji (jeho) pak mohou stat penize navic...V podstate stejne vazby a vztahy, jako za socialismu. Jakmile budete Ty i Tve dite skutecne nezavisli na pojistovnach a statem garantovanych pojistenich a budes schopna si lekarskou peci hradit ze svych zdroju, pak teprve je vse skutecne na Tobe.
 stoupa 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(31.7.2007 20:10:41)
Přesně tak,mluvíš mi z duše.
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(31.7.2007 11:59:32)
Jano,

To co popisujes, se jmenuje aktivne vedeny porod (ne lekarsky). Regulace tlaceni ku podivu tomu pristupu patri. Jeho novejsi alternativa je normalni porod, ktereho pristup spoleha na tom, ze vzdava se vsech intervenci (a to i slovnich a tech zpusobu kontroli, ktere rodicce muzou prekazet ridit se svymi pocitami, a tak kontroli redukuje na minimum - poslechu ozev, pozorovani, pozornost k tomu, co rodicka rika).

Jeste bych reagovala na tvoji drivejsi prispevek: pises, ze zeny prehazuji na porodnici svoje zklamani z toho, ze porod bolel a ony nebyly statecne. Nevim, mozna nekoho takoveho znas, ale rozhodne to nebyla p. Eva P. Podivej se jeji dopis primarovi, zverejneny na diskusi Kde rodit. Jedna se o zenu s prehledem v literature "prirozeneho" porodu. Rozhodne neocekavala, ze bude statecna, ocekavala, ze dostane to, co porodnice inzeruje ve svych prezentacich: dostane dostatek svobody projevu se svymi porodnimi pocitami vyporadat se sama: volnost pohybu, podpora jeji intuici ze strany PA, masaz, laskava podpora a volnost hlasiteho projevu. Take ocekavala inzerovany vyckavaci pristup, a proto intervence, ktere patri k pristupu "aktivniho vedeni porodu", a byly provedene bez optani na souhlas, vnimala jako poruseni svych obcanskych prav. A zcela pravem.
 stoupa 


Re: Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(31.7.2007 20:08:08)
Ahojky,v tom to právě je,ať ti asistentka řekne kdy máš tlačit nebo ne,ať je tam doktor od začátku nebo se tam mihne na zašití,pořád je to lékařsky vedený porod a ten doktor si za to zodpovídá.Hlavně právně.Zodpovídá i za to co dělá porodní asistentka.O tom to je.U nás jsou lékařsky vedené porody jaksi nařízené státem.Jako to že má bejt každej pojištěnej.
 cizinka1 


Re: Re: Mám opačný názor. 

(31.7.2007 11:38:45)
Ireno,

To co popisujes, je duch kultury sluzeb a je jiste zakotven v narocich moderniho statu zpravovat populaci efektivnim zpusobem pomoci odborniku. Za totality v Cesku tyhle naroky povedlo se prosadit vice a dukladneji nez jinde. Ale neni to duch soucasneho prava, a obavam se, zebys nenasla jediny zakon, ktery by potvrdil to, co rikas. Nikdo te nemuze zbavit svepravnosti, a zadny zdravotnik nesmi ti provest nic bez tveho informovaneho souhlasu. I za svoje dite primarne zodpovidas ty, jsi jeho pravnim zastupcem a ty za nej rozhodujes. Zadne penezni vztahy a financni zodpovednost neni nahrada za primarni svepravnost jedinca. Uz jen pokud jsme u tech rizik: tezko kourici tehotnou nikdo nemuze zavrit do odvykaciho ustavu, zadna pojistovna nemuze odmitnout pojistit horolezce nebo motorkare.

Docela naivni je tvoje predstava, ze odobornici preferuji ty nejbezpecnejsi a ekonomicky nejefektivnejsi metody lecby. Porodnicke doporuceni ceske GP spolecnosti je snuzka scholastickych pravidel, ktere maji velice vagni vztah k empirickemu vyzkumu: at ve zdravotnich nebo financnich dusledcich. Prostuduj to, mozna budes prekvapena, jak iracionalne funguje paternalisticky stat,a dojdes k logicke otazce, zajmum koho to slouzi. Urcite ne zajmum obcana a ne spolecnosti ci statu. Financne potize ceskeho zdravotnictvi jsou pro tebe snad dobre zname: pri tom, ze pojistne nejsou male a CR ma prvni misto v podilu statnich penez ve zdravotnictvi.

A rozhodne se mylis, ze financni zodpovednost za postizene dite neponesou rodice: pokud se rozhodnou o nej pecovat doma, zcela jiste ponesou. Pokud stat preferuje (drazsi) formu ustavni lecby: je to jen dalsi dukaz iracionality a odlidstenosti systemu.
 Irena, 2 deti 
  • 

Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(31.7.2007 22:19:11)
Cizinko,
to, o cem jsem psala, neni samozrejme obsazeno v zadnych deklaracich, oficialnich predpisech nebo zakonicich. To se domnivati by bylo hloupe. Tokova je skutecnost. Jeste jednou-narodi se postizene, nedonosene, vazne nemocne... dite. Platis lecbu u tohoto ditete v CR? Ne! Tu plati stat! Rozhodnes se o dite (at zdrave, nebo nemocne) vubec nestarat? Stat zajisti ustav, ktery plati. To mnozi zneuzivaji. A pokud pojistovna tato zakonem zarucena prava (pro rodice bezplatne lecby ev. ustavu pro dite) musi naplnit a pritom nedozira na lekare, kteri jou ji take placeni, pak jsou jeji zamestnanci, mirne receno, prostsiho ducha. A to mi ver, ze jakkoli se to nezda, uplni prostacci v de facto statnich zdravotnich pojistovnach v CR nejsou. Deklarovano je ledacos, ale nakonec system musi ekonomicky fungovat. Ja jsem psala vyse, muj spoluzak z gymnazia, dnes jiz pomerne dobre postaveny gynekolog-porodnik v Motole, situaci komentuje slovy: cela vec ma disproporci. Pacientka si muze postavit hlavu, ja ji musim nakonec vyhovet, ale skutecne prusvihy plati pojistovna, ne pacientka (jako rodic). V CR nejsou pacienti, ani v pripade vlastniho zavineni, ochotni se jakkoli podilet hmotne na leceni ani svem, ani svych deti. To se lekari snazi mirnit (za tiche ucasti(souhlasu)) pojistoven...
 Apolena. 


Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(1.8.2007 7:42:05)
Ireno,
a kde ty peníze ten stát bere?
 Irena, 2 deti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(1.8.2007 12:16:15)
Sylvo, na Tvou otazku je prosta odpoved: od zdravych pracujicich. Napriklad ode mne. Od svych 8 let jsem neuzivala ani antibiotika, nikdy jsem nebrala nemocenskou, na materske, resp. rodicovske dovolene jsem byla 8 mesicu. S prvnim ditetem jsem studovala VS a nasledne delala postgradual. Obe deti mam, chvalabohu, bez chronickych nebo vaznych onemocneni. Jinak receno: temer necerpam a platim. Jeste lepsi prikladem je muj otec. Od absolvovani VS nepretrzite pracuje a nikdy nebyl na nemocenske (je mu 67). Mekka vsech zdravotnich pojistoven - necerpa a plati.
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(1.8.2007 12:54:42)
Ireno, to je ten princip pojisteni. To neznamena, ze nekdo, kdo mel smulu, ti (jako te "spolecnosti") neco dluzi. Ani to, ze maji slepe verit stejnym odbornikum, kterym veris ty, a drzet se jejich predstav, co je "zodpovedny". Clovek bude se chovat opravdu zodpovedne s vetsi pravdepodobnosti, az bude se castecne podilet na hrazeni lecby, o tom zadna diskuse, plny souhlas. Ale delegovat pravomoc urcovat co je ta "zodpovednost" nejakym odbornym organizacem, a od neposlusnych vymahat plnou nahradu: je to velmi naivni technokraticka predstava, ktera muze byt spise cestou ke korupci, lobbovani, pronevere zdravotnickych penez na telech pojistencu, a pomijeni informovanoveho souhlasu ve velkem, jak se to ted deje.

 Irena, 2 deti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(1.8.2007 17:24:03)
Na princip pojisteni se prave Sylva S ptala. Vyse uvedenymi texty jsem chtela upozornit na nektere nevyhody ceskeho, velmi paternalistickeho, systemu zdravotniho pojisteni a pece. Nebudu rozebirat, jak kvalitni maji ceske zdravotni pojistovny smlouvy s klienty a lekari, co by se dalo zlepsit, co by mohlo, resp. ma jaky kladny ci zaporny efekt. Nejsem v nejmensim presvedcena o smyslu podobnych "diskuzi".
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(2.8.2007 11:31:54)
Aha, Ireno, ok, takze se rozumime - totiz z tveho psani nebylo uplne jasny, jestli paternalistickou socialistickou kulturu ospravedlnujes jako opodstatnenou financnimi vztahami, nebo popisujes ji jako fakticky stav.

Verejna debata snad ma smysl: cim vice lidi z kruhu laiku a zdravotniku se uvedomi, ze existuje rozpor mezi zakonami a kulturou sluzeb, a take mezi aspiracemi klientu, zajmem spolecnosti a financni logikou systemu, tim vetsi bude natlak na zdravotniky a MZ a nasledne vetsi sance pro rozsahlou systematickou zmenu...
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(1.8.2007 10:13:29)
Ireno,

Ja s tebou souhlasim ze relativne maly rozsah, ve kterym se pojistenec podili na nahradu lecby ci pece vedle placeni pojistneho, neni prospesny pro efektivni fungovani systemu ani dokonce k zodpovednemu postoji obcanu vuci svemu zdravi. Nicmene tvuj spoluzak nema pravo provokovat konfliktni situace, kdyz klientka trva na svem anebo treba ji zastrasovat ci podavat falesne informace. Za takovy zpusob manipulace je take zodpovedny - sice ne trestne, ale nahradit skody mu pripadny soud by pravdepodobne naridil.

Cesti lekari se ridi netolik narizenim pojistoven kolik doporucenim odbornych spolecnosti. Neverim tomu, ze ve vedeni GP spolecnosti sedi kompetentni lidi s tesnym vztahem a prehledem vyzkumu na svete a zainteresovani setrit penize: nic z jejich doporuceni k tomu nenaznacuje.

Podle mych informaci lidi "zneuzivaji" drazsi ustavni peci proto, ze se jim nedostane dostatecne podpory, kdyz se rozhodnou pecovat o postizeneho doma: je o tom nekolika dobrych dokumentu. Nahradni rodinna pece pro postizene dite uz neni podporovana vzbec.

A obecne, nehlede na to, ze system zdravotnictvi je nastaveny blbe a bez statnich financnich intervenci nefunguje, uz vice nez 17 let v CR se snazi kopirovat princip pojisteni, ne statni bezplatne pece, jak to tvrdis.
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(1.8.2007 11:13:11)
Ireno,

Jeste dodam neco o systemu pojistoven USA, totiz je zrejme, ze tvoje inspirace a pojem liberalizmu ve zdravotnim systemu je od tamtud. Paradoxne, neni to take dobre fungujici system: totiz je nastaveny na tahani penez z kapes pojistencu, a doporuceni pojistoven zrovna nefunguji az tak efektivne. Prece je to tezce pretechnokratizovane porodnictvi s jednom nejvyssich procentu CS na svete... Mimochodem jedna z nejserioznejsich a nejrozsahlejsich studii o bezpecnosti porodu doma byla provedena prave USA: prislo se na to, ze je to nejen bezpecny zpusob porodu ve srovnani s nemocnicnim, ale i hodne zdravejsi a levnejsi, totiz zasahu bylo podstatne mene (publikovano v British Medical Journal). Umis vysvetlit, procpak porodnicky system USA porod doma neuprednostnuje bez ohledu na mocenske a lobbisticke zajmy zdravotnickych a farmaceutickych firem?

 Irena, 2 deti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(1.8.2007 17:39:22)
System zdravotni pece v USA je v mnoha smerech nechvalne znamy. Pokud jsi zdrava a bohata, nikdo Te o zdravi, resp. penize snadno nepripravi. Za penize, ktere nemusis odvadet zadne zdravotni pojistovne, si muzes koupit tak kvalitni zdravotni peci, ze pravdepodobnost lekarskych prehmatu a pomyleni je velmi mala. V opacnem pripade jsi opravdu v prusvihu a kvalita poskytnute pece je naopak velmi spatna, pravdepodobnost lekarskych prehmatu a pomyleni pak velmi vysoka. Doporuceni pacientum pak jiste odrazi take vyse popsana specifika daneho prostredi.
 Irena, 2 deti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Mám opačný názor. 

(1.8.2007 18:59:53)
O chovani znacne casti ceskych lekaru nemam nejmensi iluze. K socialistickemu zpusobu fungovani zdravotnictvi v CR jsem to soucasne pouze prirovnala. Po pravde receno, soucasny a socialisticky system maji z hlediska pacienta mnoho spolecneho. Povinne pojisteni, minimalni spoluucast, navsteva i praktickeho lekare bez poplatku, pobyt v nemocnici s hotelovymi sluzbami - zdarma, pojisteni deti, duchodcu - zaridi stat. Invalidnich duchodcu mame stale relativne slusny pocet. System je drahy zbytecnymi platbami a zneuzivanim pacienty. Proste, chce to vykrocit ponekud razantneji smerem k funkcnimu zdravotnictvi v systemu pojisteni - to je sance na zlepseni fundamentalniho vztahu pacient-lekar.
 LaraKroft 


Re: Mám opačný názor. 

(26.7.2007 14:57:32)
...Ale já si nemám na co stěžovat - moc ráda na oba porody vzpomínám - bylo to jednoznačně silné a úžásné. Jen si prostě říkám, jestli určitá část maminek, pro které to bylo bolestivější než předpokládaly (a to nakonec myslím bylo pro každou, protože to se představit nedá, to se musí prožít), vinu za to nesvaluje na porodnici. ...


...pro mě ne :) Pořád jsem čekala, kdy už ta hrůza přijde, a ono nic. Ne že by to nebolelo, ale celkem nic tak hrozného to nebylo. Prostě jsem to čekala mnohem horší :-)
 Staňka 
  • 

Re: Re: Mám opačný názor. 

(26.7.2007 15:15:02)
Tak to ti můžu upřímně závidět.Čekala jsem to zlé,bylo to už podruhé,ale bylo to opravdu ještě horší. Nevím co může být horšího než nepříjemná porodní asistentka z komunistické éry, která se těší na konec směny a zlatý hřeb kleště....
 Lída+2 


Re: Re: Mám opačný názor. 

(26.7.2007 16:18:37)
Laro,ale já bolesti při druhým na který si stěžuju neměla skoro žádný...:-)proto mi vlastně nikdo nevěřil asi že rodím, že jsem byla úplně normální a nesvíjela se a neřvala bolestí....nebo nedělala co oni jsou zvyklí.......jo to bude ono...kdybych sehrála divadýlko....možná by byl přístup jiný....

 kajka 
  • 

Re: Mám opačný názor. 

(28.7.2007 16:25:57)
Jani, já bych si zase přála, aby to nebylo jak v ordinaci v růžové zahradě, protože když jsem v upoutávce slyšela výrok typu "To jsou zas ty šílenci, co rodí doma" tak mě dost nadzvedlo ze židle (i proto se na něj nedívám). Ten seriál je taky totiž reklamní a propagační mám pocit, že ho snad psali pánové s GP společnosti.

To, že je dneska v nemocnici super vybavení je dobré, ale pouze pro maminky s problémem, jinak je to dost zbytečné. A ono je docela problém v tom, že se technika nadužívá.

K té kamarádce možná kdyby víc spolupracovaly zdravotníci s ní a ne ona s nima tak by možná taky porodila dřív. Vždyť přece ona je ta co rodí a ne oni, oni jsou tam od toho aby jí pomohli a byli jí k ruce a ne ona, aby jim přidělala body.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava - Poruba 

(25.7.2007 12:46:29)
zastaralý přístup - asi jak kde. Já jsem rodila v Porubě, nakonec se porod protáhl skoro na 3 dny, ukončen císařským řezem. Taky jsem měla nastudováno, taky jsem měla své představy. Nakonec jsme nerodili přirozeně, prostě už bych na to neměla sílu, nakonec se zjistilo, že to bylo i dobře, protože bobek měl velkou hlavičku a doktorka manželovi říkala, že bych ho asi nevytlačila.
Po celou dobu před porodem (a za ty 3 dny se u mě vystřídaly všechny směny, co sloužily), jsem nezažila jediného nepříjemného lékaře nebo sestru. Vše mi hezky vysvětlili, ptali se mě na názor (analgezie atd.), žertovali jsme spolu. Je ale fakt, že jsem se vůbec nebála a neměla jsem bolesti, takže jsem mohla normálně uvažovat.
Když mě vezli na sál, manžel zůstal v předsálí a říkal, že pořád slyšel šílený řehot, vůbec nevěděl, co se děje. To jsem je zrovna dorazila dotazem, jestli mi můžou popisovat, co se právě děje - čili jak mě "řežou". (Nejsem zdravotník, nechci kontrolovat, prostě jsem jenom děsně zvědavá). Byli tak ochodní, takže jsem si operaci pěkně užila 8-).

 Eva (Klárka 6 měsíců) 
  • 

Re: Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava - Poruba 

(25.7.2007 14:31:49)
Taky jsem rodila v Ostravě-Porubě. Doktorka byla mladá, porodní asistentka taky - snad ještě mladší. Ležela jsem tam už v prosinci a viděla jsem snad všechny por. asistentky - mladé holky, které to bavilo. Myslím si, že máme lepší porodnice než v Praze, kde je stále ještě v některých porodnicích "hekárna". V Porubě jsem byla ve velkém pokoji se sprchou, s manželem od začátku do konce. I ty 2 hod. po porodu byl ještě se mnou. A na šestinedělí byla úžasná sestřička (asi kolem 50 let), která s námi měla pochopení, vše vysvětlila a pomohla - když jsem měla 3. den po porodu krizi s kojením - která je normální, stejně jako celé oddělení, rodili jsme všichni v podobný čas.
Akorát co mi vadilo a co doteď nechápu, pořád nám říkali, myjte si ruce než šáhnete na dítě, ale příbory jsme si museli mýt jen pod horkou vodou!
 IvanaJ 


Re: Re: Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava - Poruba 

(26.7.2007 16:43:53)
před dvěmi lety jsem rodila ve FNsP O- Poruba a s manželem na porod dodnes rádi vzpomínáme.celou dobu jsme měli pokoj pro sebe, PA přišla jen natočit monitor, když chtěla předporodní přípravu ptala se jestli souhlasím, jestli chci epidurál ( chtěla jsem, ale nestihla ) lékařka byla čerstvě po škole, ale úžasná a i střídání směny při kontrakcích bylo pohodové. pediatrička mladé děvčátko, starší PA, která se při prvním pláči rozesmála a svým úsměvem doslova rozsvítila celý pokoj. museli mi dát ke konci oxitocin, ale to už jsem byla za to vděčná nikdo nestresoval, nevyhrožoval nebyl nepříjemný i když později, když jsem se dívala na porod ( ano vše jsme si natáčeli a personálu to nevadilo ) , tak mi došlo, že byly komplikace a já si málem malého udusila, ale zvládli jsme to.
kdybych ještě jednou byla těhotná tak bych rodila zase tam.
 Renata 
  • 

Re: Re: Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava - Poruba 

(28.7.2007 8:29:32)
Souhlasím s Tebou je to o přístupu lékařů pohužel ti staří kékaři mají zaběhnuté praktiky které jsou v rozporu s lidskými právy stále nějaké prohlídky, nepoužívají sterilní rukavice neumývají si ruce před samotnou prohlídkou jsou schopni tě vyšetřit i na pokoji přes jinou maminkou atd. pokud jde člověk do soukromého sanatoria jajo já v Brně Helios je to úplně někde jinde zde s Tebou je jeden lékař, který tě příjme odrodí a propustí, žádní jiní líkaři fyzicky s Tebou nemusí přijít do styku což je dobře. Starým gardám bych odebrala lékařský diplom navždy
 Zvedava ;) 
  • 

Helios Brno 

(30.7.2007 19:14:47)
Ahoj, na kolik prijde porod v Heliosu?Na webovce cenik nemaji.Dik
 SIm 
  • 

Re: Helios Brno 

(31.7.2007 8:18:02)
to bude tím, že se v Heliosu operuje, ale nerodí. Pokud vím, v Brně není soukromé zařízení, kde by se rodilo.
 Zvedava ;) 
  • 

Re: Re: Helios Brno 

(31.7.2007 18:33:15)
Tak to je skoda...:(
 Zornitza, podruhé těhotná 
  • 

Re: Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava - Poruba 

(25.7.2007 21:38:17)
Jsem malá- 150 cm, proto jsm nastoupila do porodnici týden před terminem. Několik krát za ten týden na UZ měřili malého jetli projde, ne půjdeme rovnou na CR. Nakonec že projde. Začala jsem rodit, musela jsem skoro celou dobu chodit, protože jsem měla slabé sthy, ktere mi zesilovaly lekama, a dítě moc nechtělo klesát. Poslední dvě hodini jsem stravila ns stole, s moinitorem na břicho. To už bolelo tak, že jsem křičela- jeden tatinek utekl z navštěvy a z vedlejšihio odděleni posilaly sestričky aby se ptala jak to pokračuje. Nicméně porodní asistentka proti mému projevu naprosto nic nenamitala, občas skontrolovala jestli po křiku dycham hezky "jako pejsek", což bylo pro ní to důležité. Byla jsem za to vděčná. Byl to až do konce těžky a komplikovaný porod a neměla jsem na výběr jak ho chci, ale jsem ráda, že jsem ho mohla prožit po svém, bez nepřijemných komentářu personalu, který mi naopak byl velmí nápomocen. Tohle se odehralo před osmi letech v Čáslavi.
 SIm 
  • 

Re: Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava - Poruba 

(29.7.2007 18:06:18)
no jo, však taky bývá fakultka občas tak nacpaná, že nebere. Můžu trochu srovnávat, protože mám v Ostravě kamarádky, a tak nějak se stalo, že jsme s kamarádkou měly v těhotenství i k jeho konci podobné problémy. Ona v Porubě - v poradně se jí věnoval vždy jeden lékař, všechno s ní probrali, dohodli se na řešení, měla automaticky nadstandard a pak se smála, že si v nemocnici připadala jako v lázních. Já v Brně - nikdo se mnou nebavil, o postupu rozhodli, aniž se mi kdo co obtěžoval říct či vysvětlit rizika, navzdory mým opakovaným dotazům, doktoři na kontrolách pokaždé jiný, každý mi taky něco jinýho řekl, nadstandard pak místo mě, co jsem byla na řadě, dostala manželka lékaře po známosti. Když při operaci vypadla elektřina a zhasla světla, nikoho ani nenapadlo na mě promluvit a říct - to je dobrý, to se stává, všechno zvládnem. Asi tak. Problém často není v tom konkrétním zdravotním problému, ale v komunikaci a přístupu lékařů. A ten může představovat rozdíl mezi vysmátou maminkou, která měla pocit, že se na své lékaře může spolehnout, a všichni kolem ní udělali to nejlepší pro ni a její mimi, a polohysterickou troskou, která následně věnuje velkou část energie na zjišťování, co se s ní vlastně vůbec dělo.
 Sapp 
  • 

UH 

(25.7.2007 13:05:27)
Ahoj Evo,

pri cteni popisu "tve"porodnice jsem ji hned poznala.A na konci clanku se jen utvrdila,ze me poznani bylo pravdive.Bydlim cca 5min od teto porodnice, a i kdyz me nekteri lide promlouvali do duse,ze se to v ni za tech 30let opravdu zmenilo,instinkt me vedl trochu dal(ac nebo prave proto jsem byla rizikova rodicka,troufla jsem si popojet o tech 30km dal)
Nechtela jsem riskovat komplikace pri porodu,ktere se v teto porodnici jen hemzi(poslednich 5 maminek-kamaradek mi rikalo stejny scenar,ze i kdyz chtely rodit jinde nez na sale(napr.do vany nebo jina poloha)vzdy jim bylo oznameno,ze diteti klesaji ozvy a musi rychle na porodni luzko a sestry musi hupsnout na bricho,aby bylo dite rychle porozene)Trochu zvlastni,ze to byl ten samy problem..
Taky jsem nechtela riskovat,ze behem meho treba rychleho porodu se bude obedvat a nenajde se jediny lekar na celem oddeleni(pri vysetrovani v tehu kvuli srdci nenarozeneho ditete sestra nemohla sehnat lekare(jakehokoliv na porodnim) 50min a dopadlo to tak,ze se pak vratila samotna sestra s podepsanym KTG,ze muzu jit.
Taky me jako tehotnou vyplasila zprava me kamaradky,ktera rodila o dva mesice drive,kdyz mi napsala,ze ji prave vymenili dite!(bylo na sviceni kvuli zloutence a sestra vratila jine dite-v jinych podepsanych vecech,jiny stitek na ruce-jsou tam jeste sundavaci)a jeste mamince moc neverila,jestli si to nejak neplete.Nepletla a deti se zase vymenily.
V neposledni rade jsem nechela pri komplikaci riskovat prevoz ditete do Brna(pod ktere UH spada)a nekolika denni odlouceni.
NO a o nejake pritomnosti tatinka-pokud tedy je tam vice rodicek,tak tatinek jde az na sal,vzhledem k tomu,ze tam maji tyhle pokoje jen dva,je to docela velka pravdepodobnost..

Ale k clanku-ne vsude se nic za tu dobu nezmenilo.Jak jsem psala,popojela jsem do Zlina a pokud budu mit jeste nekdy nejake dite,pojedu tam zase,protoze jsem tam zazila vsechno to,co mi slibovali.

Preji ti priste pohodovy porod

Sapp
 olivie 
  • 

Re: UH 

(26.7.2007 14:42:13)
Taky jsem rodila v UH a také spousta mých kamarádek, ale žádná neměla takové problémy
jako Vy a Vaše kamarádky :-(
 verča 2 děti 
  • 

Re: UH 

(26.7.2007 21:38:36)
Já jsem rodila v UH a to 2x. Neměla jsem problémy s přístupem personálu a první porod byl hodně zlý. Manžel byl přítomen a vždy se snáma o každém kroku radily, nebo nás informovali, co to bude obnášet a proč se to musí udělat. O různých polohách v poslední době porodní- mám 3 kamarádky, které v téhle porodnici rodily do vany. Takže výběr určitě je, já o to nestála. Skákání na břicho, co je to za hloupost. Mě malý nechtěl jít ven a někde se zasekl a nikdo mi na břicho neskákal- Nechápu jak můžeš srovnávat, když jsi rodila jinde. A já jsem slyšela zase mnoho mínus na Zlín a to tam utíkaly holky, co poslouchaly tyhle žvásty a pak druhé dítě rodily raději v UH a byly spokojené.
 olivie 
  • 

Re: Re: UH 

(27.7.2007 10:36:32)
Jsem ráda, že tu nejsem sama, kdo byl v UH spokojený, já totiž zastávám názor, kdo má rodit v pohodě, tak může rodit kdekoliv a všechno bude O.K. a kdo má mít problémy, může je mít i v té sebelepší porodnici. Je to sice už skoro 14 let, rodila jsem bez manžela, na porodním lůžku s nástřihem a šitím, ale nemám jediný důvod si na něco stěžovat. A taky nikdo v mém okolí si na UH nestěžuje a to rodily v současné době...
 Myška 
  • 

Re: Re: Re: UH 

(31.7.2007 12:55:24)
Olivie, moje řeč. Rodila jsem v UH téměř před dvěma lety, porod se komplikoval, ale nikdo bez mého vědomí nic neudělal, všechno se mnou nebo s manželem konzultovali a s personálem jsme vycházeli víc než dobře. Prostě naprostá spokojenost a příště rozhodně jedině UH. Taky zastávám názor, že komplikace můžou nastat vždy a všude a doktoři jsou od toho, aby je vyřešili. V mém případě absolutně na jedničku, i když s nástřihem a šitím.
Můj názor je ten, že kdo je spokojený, pochválí, ale komu se trošku netrefí do noty, tak to prostě bude jaksepatří hanět. A někdy to prostě přirozeně nejde, tak je potřeba to řešit...
Já jsem taky na Zlín nic extra neslyšela.
Ale každý ať si dělá jak umí. Takhle se mnou a s dcerou mohl být mažel každý den celé odpoledne, do Zlína by to asi měl z ruky....
 Sapp 
  • 

Re: Re: UH 

(28.7.2007 17:27:02)
Mila Verco,

nepisu ani zvasty ani hlouposti ani nesrovnavam.Jen jsem napsala sve informace.Nerekla jsem,ze do vody v UH rodit nelze a vzdy se skace na bricho!a ze tatinek k porodu nesmi!jen se muze stat,tak jak se stalo velmi dobrym kamaradkam-nemam duvod si vymyslet pohadky a ony jiste take ne.
Jen mam proste tyhle informace,ktere predavam dal.Verim ti,ze jsi spokojena byla,i takove kamaradky mam,ale i ty co ne.Neni prece duvod k tomu znevazovat neci slova.
Preji ti hezky den
 Markéta, 5M Barborka 
  • 

Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 13:11:35)
Když jsem rodila já, bylo to se zaplaceným doktorem a na nadstandardu, asi i díky tomu jsem byla se všemi službami naprosto spokojená. Nechápala jsem jediné - když neodpovídal "nález", nikdo mi žádnou bolest nevěřil.

Velké porodní bolesti jsem měla i v okamžiku, kdy jsem měla "těhotenský nález", "0cm". Nikdo mi bolesti nevěřil, jedna sestra říkala, že to jsou poslíčky, druhá se mě ptala, jak snáším bolest, a třetí rovnou říkala, že s takovou bych měla uvažovat o epidurálu. Když už jsem to nemohla fakt vydržet, uprosila jsem manžela, ať přivede sestru a ta mi něco píchne. Sestra ležérně přiběhla, zjistila "jé, vy rodíte" a do půl hodinky byla Barunka na světě. První doba porodní mohla trvat necelou hodinu (jsem prvorodička).

Pak mě zase bolely při kojení bradavky. "Ne, vy to dítě držíte špatně, jinak by to nebolelo." Vystřídalo se na mě 5 laktačních poradkyň a všechny to viděly stejně. Pak se mi jednou holčička přisála mimo bradavku a to bolelo o tolik míň, že jsem ji tam v blažené nevědomosti nechala dost dlouho a pro sestry můj obrovský cucflek byl konečně důkaz toho, že jsem fakt nemožná.

A do třetice, bolel mě nástřih. Opět řeči typu "To je ale normální, vy jste nikdy neměla takovou ránu?" "Hojíte se fakt krásně." Po 3 týdnech, co jsem nemohla ani chodit, jsem se odhodlala svěřit se svému gynekologovi. Ten udělal testy, zjistil zánět, nasadil na 14 dní antibiotika, vymývání rány a dostal mě z toho. Do konce šestinedělí jsem byla jako nová.

Takže můj vzkaz všem: když vás něco opravdu bolí, stůjte si za tím. Oni to fakt neumí posoudit.
 Lída+2 


Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 14:01:12)
Mám stejnou zkušenost. příjdu do porodnice... bolesti teda nic mco cítím dítě skoro mezi nohama. sestra, že mi natočí monitor a uvidí se.....za 40minut 2 přiblblý křivky asi 50...sestra mi řekne: "vždy´t rodíte podruhý a nepoznáte poslíčky"."kdyby to bylo k porodu jsou min. 80....."
Já na ní:" poprvé jsem měla porod vyvolaný a bylo to jiný"
Ona: " to je stejný"
Takovej blábol.:-DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

Ona na mě: Jděte domů."
Já: "Dokud mě někdo nevyšetři ani se nehnu"
Ona: znechuceně odkráčela shánět DR

DR: "tak si lehněte třeba sem."....lehátko nevím na co...
pak následoval vyděšený výraz.....
" okamžitě na sál"
" tatínek se bude muset převlíknout tempem jako na vojně při cvičení"

A za dalších 20minut byl Daník na světě.Bolesti nic moc...(u vyvolanýho co 2minuty 9 hodin v kuse. Co je na tom stejnýho nechápu doteď......).

Dokud se budou řídit nevím čím- přístrojema. Rodičky brát jako přiblblý tupce a hysterky..tak se asi nic nezmění.
 Finrod Felagund 


Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 14:11:22)
Čím více čtu příspěvky typu Vašeho (a 100% Vám věřím, protože je to přesně obraz toho, co vidí člověk ať jde v ČR k doktorovi kamkoliv) tím více se o mou zanedlouhomanželku bojím, kam by měla jít do porodnice, aby jí neublížili, respektive se k ní nechovali nějak špatně. Co jsem tak slyšel, tak doktoři mají ve zvyku všechno uměle korigovat a nenechají takřka nikdy ženu rodit zcela přirozeně, a to ani nemluvím o tom, že jsou na rodičky často sprostí a suroví... Jenže kam jít, aby to bylo lepší? Porodní centra prý doktoři často bojkotují, protože neuznávají právě ty přirozené porody a tak se jedno za druhým zavírá.... Mohla byste, prosím, něco poradit?
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 14:23:27)
Finrode, to je jednoduché, půjdete tam spolu a postaráš se o to, aby se k ní všichni chovali jaksepatří. I když jak jsem psala výše, zase tak drastické to všude není. Nevím odkud jste, ale na porodnici tady u nás ve Frýdku-Místku slyším jenom chválu a mám i osobní zkušenost.
 Finrod Felagund 


Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 14:29:15)
Momentálně Norsko, ale to je jen dočasné. Jinak Královéhradecký kraj...
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 14:34:44)
Z Norska do Frýdku-Místku,tak to je trošku z ruky.:))) Ale určitě bych se poptala všude kolem, kdo, kde a s čím má dobré zkušenosti. Já věřím tomu, že určitě uspějete.
 Finrod Felagund 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 14:41:31)
Snad jo... ono to přeci jenom je o strach, když si vezmu příhody jako když byla moje mamka s bráchou v porodnici a protože se brácha narodil někdy k půlnoci, sestra byla otrávená a jinak dobrý a bezproblémový porod se proměnil v peklo tím, když jí vytrhla placentu, načež začalo hrozné krvácení, jehož následky nikdo neřešil, protože by to znamenalo, že by dotyčná sestra musela přiznat, že udělala chybu. A tak nechali mamku bez pomoci po velké ztrátě krve... a takových příběhů je tolik, že se opravdu bojím, aby s mou drahou polovičkou něco špatného neudělali...
 Mlada 


Re: Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 14:39:05)
Tak to máte pořád šanci, že od srpna zase bude opravdu fungovat Vrchlabí :)
 Finrod Felagund 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 14:42:25)
O Vrchlabí jsem už slyšel, snad ho do té doby až to bude aktuální nezavřou..
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 14:44:27)
Dulezite je ale vedet, jaky porod by vase nastavajici chtela...nekdy se stava, ze do Vrchlabi prijede natesena rodicka a pak se ji to nelibi, protoze vlastne nevi, co to prirozeny porod je...

Ale podle toho, co od vas ctu, verim, ze to budete mit nastudovane a promyslene :-)
 Jaboma 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 14:52:12)
A o porodu doma neuvažujete?
 Finrod Felagund 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 14:55:59)
no ono je to diskutabilní, protože kdyby nastaly komplikace, tak doma není žádné zázemí...
 Lída+2 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 15:05:31)
Pokud teda královokradeckej kraj.
KAmarádky chválej přímo Hrace Králové.
některé rodili v Opočně,ale netuším jestli to náhodou nezavřeli....
¨ve VYsokým Mýtě mi rodila kamarádka a kam se hrabe Vrchlabí( od jiný).....
hodně chválej PArdubice( z HK asi 15 minut).
já popsala porod v Jičíně( ale přikládám to k tomu, že měla v 19 končit... pak mi shánět Dr a pak měla kvůli mě přesčas 40minut... a napadá mě, že byla ještě vlastně bouřka).:-DDDDDDDD
ale jinak šetinedělí bylo usper.:-) hodný sestřičky. NA novorozeneckým taky.

Já osobně bych pokud by to šlo a budete v čechách dřív: objela porodnice a nechala si je ukázat. Už od přístupu by jste viděli jak to asi bude ...až tam přijdete.....
V JC byli prohlídka sálu a nějaký hodinový povídání. KAždý čtvrtek poslední v měsíci,ale jestli to tak je pořád netuším....

Jo a ještě jsme si vzpomněla, že třeba když jsem rodila Luka tak sestřička co tam byla celý den...tak říkala , tý co jí přišla už někdy v 18:45 vystřídat, že tam zůstane taky, že se už těší na miminko, když jsme se tolik trápila celý den....( takže je to hodně v lidech na kterýho se narazí).
 JD 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 15:49:55)
Z vlastní zkušenosti píšu: pozor, vrchlabí už není co bývalo, abyste nebyl zklamán...
 Hana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(26.7.2007 0:28:11)
Finrode - no přece Vrchlabí, proč váháš?
 Lída+2 


Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 14:53:11)
Pokud tam je otec tak si většinou dovolí míň. Třeba já rodila v sobotu v 19:40...už se těšili na film a já je vyrušila.....
 Markéta, 5M Barborka 
  • 

Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 15:09:04)
Tady musím říct, ať se to mnohým nebude líbit, že podle mě bezplatné kvalitní zdravotnictví je protimluv. Můžete se spoléhat, že za "paušál" dostanete dobrou službu, ale jestli chcete být jistější, tak si připlaťte. Jak jsem psala, měla jsem nadstandard a zaplaceného doktora, velkého profíka. Ten, ač podle jiných příspěvků i tady na rodině se někdy k pacientkám chová hrubě, ke mě se choval jako gentleman a na nic z toho, co udělal, jsem si stěžovat nemohla. Na nadstandardu byly sestřičky celkem milé a to, že se mi opravdu věnovalo 5 laktačních poradkyň, také neberu jako normál. Většinou spíš slyším "kojit jsem se musela naučit sama". Takže moje rada je hledejte, co vám bude sedět, a pak si za to připlaťte. Já to příště udělám stejně - ty peníze, co mě to stálo, beru jako jednu ze svých nejlepších investic.

Malý postřeh nakonec: mám kamarádku, doktorku, která rodí děti ve fakultní nemocnici. Před pár týdny porodila sama a největší strach měla z toho, že ji budou rodit někteří její kolegové...
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(26.7.2007 0:58:48)
Markéto, to je ale dost strašné, pokud se "pan doktor" chová slušně jen za příplatek. Pokud to nezvládá bez příplatku, nemá na svém místě co dělat. MMCH, doktorovi bych za porod ve zdejších podmínkách nikdy neplatila. Leda snad za to, že se mnou začne zabývat POUZE v případě komplikací.
 Helena 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(6.8.2007 11:56:52)
S tim souhlasim, je to skandalni, ze se lekar chova slusne jen kdyz se mu priplati. A to v takovehle situaci, kdyz zena rodi. Otresnost .
Za dalsi nevim co mysli prispevatelka tim "zdravotnictvim zdarma". Taddy si snad kazdy plati pojisteni , ne? A to pojisteni obnasi i porod "zdarma". Takze zadne zdarma opravdu neexistuje.
Pokud si platite pojisteni domacnosti nebo auta, tak to co je obsahem poj., smlouvy (jako ve zdravotnictvi) se neplati. Copak by vam opravar v servisu, rekl o tom , ze mu to mate jaksi dat na ruku, bnebo ze bez priplatku vam to proste neudela.
To"zadarmo" se jmenuje POVINNE POIJISTENI.
 Danny+1+// 
  • 

Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(25.7.2007 22:23:52)
Finrone,
mám pozitivní zkušenost s porodnicí v Havlíčkově Brodě, do které jsem si zajela 60km i když mám jinak porodnici 5 minut od domu. Neznám nikoho kdo by tam byl nespokojený a ani na diskusi tady na rodince nejsou negativní zážitky. Měla jsem vyloženě přirozený porod, velmi rychlý, bez klistýru, bez holení, bez nástřihu (dítě váha 3,9kg), v příjemném přítmí s milým personálem. Co je hlavní a pro mě osobně důležité: když nejsou komplikace (a to zdůrazňuji, protože si myslím, že je tak má být, že některé vymoženosti platí jen když nejsou komplikace) tak se rodí na stejném pokoji, kde je první doma porodní a kde je každá mamina sama (mají takové pokoje 4) a může se vybrat poloha a dost častá poloha tam je v kleku, já jsem taky tak rodila coby prvorodička a nemůžu si to vynachválit, bylo to opravdu velmi přirozené a krásné!!! Porodní plán tam je skoro samozřejmost, řídili se jim i ve věcech na které jsem si já sama v dané chvíli ani nevzpomněla. Mimojiné se tam rodí i do vody i když o to jsem nestála. Vybavení není nemocniční, ale civilní, takže jsme si s manželem připadali jako doma.

Pro všechny: je škoda, že se o této porodnici nehovoří v takových superlativech jako o Vrchlabí, protože si myslím, že si s ní v ničem nezadá v přístupu k přirozenému porodu! Asi to o ní není tak známo a nemá takovou reklamu!
 Štěpánka* 4 holky a kluk 


Re: Re: Re: Re: Co vytočilo na porodnici mě - "Vás to bolí? Ale to není možné..." 

(29.7.2007 16:54:12)
Mám za sebou porody v letech 84, 85, 98 (mohly být pohodové, protože nebyly komplikované, ale černá můra vzpomínky) byly jak přes kopírák, bohužel. Potom 02 Vrchlabí nesrovnatelný a nezapomenutelně pěkný zážitek. Do týdne se chystám do Havlíčkova Brodu, ačkoli Vrchlabí i s původním primářem by mělo zase jet. Chodím tam měsíc do poradny a zatím mám opravdu jen příjemné zážitky a dobrý dojem, líbí se mi, že skutečně praktikují vyčkávací taktiku. Takže o tom zda bude císař či normální porod se rozhodne až ve finále. A bylo mi řečeno, že kdybych si trvala na přirozeném porodu, tak i když nebudou vnitřně souhlasit, bude mi to umožněno. Dneska když je možné si písemně vyžádat určité zacházení, by snad to nemusel být problém nikde.

Moje kamarádky také nedávno rodily, jedna v Ově-Porubě, druhá v Brně-Bohunicích a obě měly na přání přirozený porod, i když byly rizikovky.

Tu debatu jsem chvíli četla, ale nedalo se to, šla jsem od toho. Možná si pisatelka podle některých stěžuje na pitominky, ale mně to jako něco banálního nepřijde, když vám provedou něco s čím vědí, že nesouhlasíte a přitom vaše dítě není v ohrožení života, že je to jenom o rutině a o ne-partnerství s rodičkou.

Hodnocení porodnic - zde zhusta o ničem nevypovídají, pokud někdo není sdílný v podrobnostech. Když se napíše - rodil mě ten a ten a děkuji, tak jo dobře, ona byla spokojená. Ale mě zajímá, zda skutečně si mohla vybrat jak se v medailonku tvrdí - holení, klystýr, jídlo, pití, poloha, nástřih a podobně. To je to co mě zajímá a podle čeho si vybírám. Nemám zájem se v bolestech dohadovat, že to a to opravdu nechci a poslouchat bludy typu, že když mě nevyklystýrují, že se mi o střeva zasekne dítě a podobně. Taky bych nerada někdy ještě byla v porodnici 8 hodin bez manžela, který to prostepoval před dveřmi do oddělení sálů, já bez doušku vody a sousta po celých 10 hodin a jeho neustále posílali pryč ať se jde najíst a napít, že je tam zbytečný a podobně. A v závěru si musela lehnout na záda, i když v medailonu mají napsáno něco úplně jiného a to, že si o tom všem můžu rozhodnout sama. Nejlepší na tom bylo, že celou dobu jsem tam byla samojediná a evidentně je štvalo, že nemůžou mít nohy na stole a pít kafe, celou dobu jsem je slyšela kafrat na sesterně. Teprve až se změnila směna a tyhle odešly tak za mnou pustili manžela, ale to bylo asi tak všechno. Nejednalo se o porodnici v UH.
 LaraKroft 


Re: Re: Re: Kde rodit? 

(26.7.2007 15:14:20)
Nevím, proč máte v ikoně norskou vlajku, ale jestli máte k Norskému království nějakou bližší vazbu, z vlastní zkušenosti (Bergen, Lillehammer) doporučuji rodit právě tam.
 Finrod Felagund 


Re: Re: Re: Re: Kde rodit? 

(26.7.2007 18:07:07)
Bydlím tady :) (kousek od Oslo směrem na Sandviku). Je mi jasné, že to bude lepší, ale my jsme chtěli, aby se malé narodilo v Čechách...
 mama 
  • 

Markéto??? děláte si legraci?  

(26.7.2007 16:26:15)
"Když jsem rodila já, bylo to se zaplaceným doktorem a na nadstandardu, asi i díky tomu jsem byla se všemi službami naprosto spokojená. Nechápala jsem jediné - když neodpovídal "nález", nikdo mi žádnou bolest nevěřil. "

- následuje popis porodu, kdy zdravotníci nevěřili, že rodíte, kojení, zánětu na nástřihu.... S čím jset, proboha, byla spokojená? S vybavením pokoje??????!!!!!

naše zdravotnictví určitě miluje takhle spokojené rodičky.
 Markéta, 5M Barborka 
  • 

Re: Markéto??? děláte si legraci?  

(26.7.2007 22:39:01)
No s vybavením pokoje taky :o)

Beru to tak, že většina toho, o čem jsem psala, je dost netypické. Sice mi porodní bolesti nevěřili, ale když jsem na nich trvala, tak mě vyšetřili a pak už vše šlo rychle, profesionálně a se zdvořilým přístupem (na to jsem obzvlášť háklivá). Bolesti při kojení mi sice nevěřili celou dobu, ale vzhledem k tomu, že jsem na nich trvala, tak se mnou opravdu pracovalo 5 různých odbornic a do konce pobytu v porodnici mě naučily perfektně kojit v různých polohách i poslepu (ragády neznám). No a na bolestech té hráze jsem ještě v porodnici asi netrvala dost přesvědčivě, takže za to zanedbání si můžu tak trochu sama. Celý můj příspěvek byl v podstatě o tom "když vás něco bolí, trvejte si na svém, opak se vám může vymstít".

S čím jsem ještě byla spokojená? Nejvíc mě napadá systém vzdělávání rodiček - měli cca 10 různých bloků vzdělávání, každou chvíli za mnou někdo přišel a říká "já vám teď řeknu něco o kojení ... rehabilitaci po porodu ... nošení dítěte ... koupání dítěte ... nemocech dítěte ... první pomoci atd.", když skončil, tak jsem podepsala papír, že jsem to jako slyšela. Předpokládám, že na konci všem kontrolovali, jestli opravdu všichni slyšeli vše a stvrdili to svým podpisem.

 KAčka 
  • 

Re: Re: Markéto??? děláte si legraci?  

(28.7.2007 19:10:46)
Markéto,

hmm.. hlavně že si to nechali podepsat, že ti to odpřednášely, zřejmě se tím musí vykazovat, já bych byla osobně radši, kdyby to dělaly pro mě protože chtějí a ne proto, že musí a mají to nařízeno.
 KAčka 
  • 

Re: Re: Markéto??? děláte si legraci?  

(28.7.2007 19:12:31)
Markéto,

hmm.. hlavně že si to nechali podepsat, že ti to odpřednášely, zřejmě se tím musí vykazovat, já bych byla osobně radši, kdyby to dělaly pro mě protože chtějí a ne proto, že musí a mají to nařízeno.
 Markéta, 5M Barborka 
  • 

Takhle se ale práce řídit nedá 

(29.7.2007 17:12:48)
Nezlobte se, Kačko, ale tohle je velmi absurdní představa. Jak byste docílila toho, aby všichni dostali všechny informace? Kdyby to bylo podle Vás, dopadne to tak, že nejsympatičtější maminky dostanoou 80% informací, z toho většinu uslyší dvakrát nebo třikrát, a ty, které bohužel z nějakého důvodu těm sestřičkám sympatické nebyly (cizí národnosti, poporodní deprese), se nedozví skoro nic. A to počítám s tou lepší variantou, že alespoň některé sestřičky budou ochotné se o své znalosti dělit... Risknete si Vy, že budete "sympatická" a že na vás bude dost času?
 Markéta, 5M Barborka 
  • 

Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 15:29:05)
Tenhle názor bude asi trochu kontroverzní, ale přiznám se, že nechápu všechny ty výroky typu "byla jsem naštvaná, že mě nastřihli", "trvám na porodu v poloze, kterou chci já, i když doktor je proti", "proč mi píchnul oxytocin a neřekl mi to". Když jdete k zubaři a on vám řekne, že vám bude trhat stoličky, taky neřešíte, jakou anestezii vám dá a nebo že je vytrhnout nechcete, protože vám to přijde přirozenější. Maximálně si zjistíte, na co lze připlatit a pak se rozhodnete podle finančních možností a svých preferencí.

Já si prostě vyberu doktora a tomu důvěřuju, prostě udělám to, co mi řekne on. Věřím, že pro své kroky má nějaký důvod. Jak lze bez medicínského vzdělání posoudit, jestli měl nebo neměl být proveden nástřih? Nebo jestli poloha, která by vyhovovala vám, by nezpůsobila nějakou komplikaci doktorovi? Proč se tímhle deptat?

Ano, i doktoři dělají přehmaty, ale když už něco zvoře doktor, tak laik by tomu asi stěží zabránil.

Navíc dnes je ta výhoda, že si lékaře opravdu vybrat můžeme. Kdo chce rodit přirozeně, jede do Vrchlabí. Kdo chce rodit tak a tak, může si zjistit, jestli to jeho porodnice podporuje. Když ne, tak jde jinam.
 Grainne 


Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 15:35:05)
Já si hájím své stoličky, hájím si své mandle atd. Čas vždy ukázal, že právem. Je to otázka osobního postoje a svobody rozhodování. NIKDO nebude beze mně rozhodovat o MÉM těle. Jednoduché. Pro mně lékař není autorita, je rovnocenný partner v okamžiku, kdy se jedná o MÉ tělo. O cizím s ním diskutovat nebudu.
 Markéta, 5M Barborka 
  • 

Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 16:07:42)
No právě, to je rozdíl mezi Vámi a mnou. Já věřím tomu, že doktoři (alespoň většinou) neindikují nic zcela zbytečně. Řekněme, že je vždy 25% pravděpodobnost, že pokud nebude postup souhlasit s uznávaným standardem, dojde ke komplikaci. Lékař si samozřejmě nemůže 25% pravděpodobnost neúspěchu dovolit a tak indikuje postup pokaždé. Vám může přijít, že jste se 3x rozhodla správně, protože jste nedodržela lékařovu radu a nic se nestalo. Ale počtvrté se Vám to může vymstít a to je něco, co třeba já neriskuju. A ano, časem se postupy vyvíjejí, ale máte Vy ty vědomosti na to, abyste posoudila, že se daný postup v budoucnu ukáže jako vhodný/nevhodný?
 Grainne 


Můj názor 

(25.7.2007 16:17:07)
Předpokládám, že lékař mě pravdivě a úplně informuje O VŠECH možnostech, ne jen o těch, které se mu hodí. A ano, potřebné znalosti k danému problému si umím vyhledat, dát do souvislostí a rozhodnout sama o sobě. Zdravotnictví v téhle podobě je především tvrdý byznys. Lékaři jsou pod tlakem výzkumů, které financují farmaceutické firmy, výrobci zdravotnických pomůcek atd. Existují pochybnosti, zda jsou skutečně tak nestranné, jak se tvrdí. Bude mít vědec odvahu jít v případě pochybností proti svému chlebodárci?
 Markéta, 5M Barborka 
  • 

Re: Můj názor 

(25.7.2007 16:28:15)
K Vašemu výroku "A ano, potřebné znalosti k danému problému si umím vyhledat, dát do souvislostí a rozhodnout sama o sobě.": Já prostě toto sebevědomí nemám, informace o problému si také vyhledávám, abych mohla s doktorem kvalifikovaně problém prodiskutovat, ale konečné rozhodnutí většinou nechám na něm, prostě protože ho považuju za profíka.
 Grainne 


Re: Re: Můj názor 

(25.7.2007 16:33:12)
To je také v pořádku, v tom je právě ona svoboda - každý se rozhoduje sám za sebe.
 Sorca 
  • 

Re: Můj názor 

(26.7.2007 10:22:36)
Proč tedy neděláte porodníka sama, když si umíte vyhledat informace a dát do souvislostí? Tak inteligentní maminky, které za 9 měsíců zvládnou to, co student medicíny za 6 let a všechny atestace k tomu, by mohly rodity samy a doma - ušetřily by si nervy s "hroznými doktory a příšernými nemocnicemi", ušetřil by stát, i nervy personálu.
Nechci tady obhajovat doktory, kteří svou práci neodvádějí, ale myslím, že to není problém odbornosti (ten je jasný: lékař a PA odborníci, rodička a příbuzní laici), ale lidského přístupu personálu i rodiček: proto komunikujte a buďte laskaví a ASERTIVNÍ! NA obou stranách pak bude líp, ne?
 Apolena. 


Re: Re: Můj názor 

(26.7.2007 11:29:35)
Sorco,
fakt se všichni budoucí lékaři celých 6 let učí jen to, jak vypadá přirozený, nekomplikovaný porod???
 Toranoko 
  • 

Re: Re: Můj názor 

(26.7.2007 12:13:07)
Kolik myslis, ze z tech tebou uvadenych 6 let se venoval porodu? Kolik myslis, ze si precetl knih o porodu jinych nez skript na medicine? To jsou treba jen otazky toho, co by me zajimalo. Ja treba jeste tehotna nejsem, ale literatury o zpusobech porodu, moznostech apod, jsem precetla docela dost. Problem vidim v okamziku, kdy se rozhodnu JINAK, nez si pan doktor predstavuje - to on se potom citi ohrozen a bojuje za svou "auroritu". Stalo se mi to treba se zubarem - v momente, kdy jsem se zajimala, jak funguje moznost, kterou mi nenavrhl, a o ktere jsem se dozvedela, ze existuje {coz jsem asi nemela}, tvaril se urazene, ze zpochybnuju Jeho rozdhodnuti - coz nebyla pravda, jenom jsem od nej chtela informace, ktere nemel. Misto aby to priznal, rekl, ze s tim treba nepracuje, atp a probral to se mnou.
 Dana 
  • 

Protože mám špatné zkušenosti! 

(27.7.2007 22:46:13)
Já se řídím citem a taky hledám informace. Nedovolila jsem násilné přetažení předkožky staršího syna a vím, že názor na tuhle problematiku se vyvíjel. Takže pokud bych zůstala u původního pediatra, už by byl chlapec zbytečně obřezaný. Nová lékařka nikam nespěchá a radí u mladšího syna se stejným problémem jen jemně masírovat. Nenutila nás ani do průplachu kanálků, upravilo se samo. Hodně se ptám, ale řadu lékařů to přímo dráždí.
 nada 
  • 

Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 22:38:59)
naprosto souhlasím. Já mám být lékaři partnerem. Ať se to týká mandlí, porodu, trhání zubů a pod. Od zubařky, která mi tvrdila, že mi nedá injekci při vrtání zubu, musí poznat zda je citlivý jsem odešla k jiné, která mi všechny zákroky dělá při injekci a bez problémů. Dlouho jsem se léčila pro neplodnost...vzdala jsem to, a řešila věc přijetím dětí z DD. A najednou gynekolog (nástupce po předchozí lékařce) chce řešit hormonama něco, co jsem uzavřela před několika lety, nechce se nechat přesvědčit, že už mám dítě a nechci už zažívat marné pokusy a možná(spíš vůbec) rodit po 40. Neposlouchal, a stejně mi vypsal papíry na konzultaci do gyn. centra -- nešla jsem tam. Pak se strašně rozčiloval, já mu jasně řekla, že nic dalšími hormony řešit nebudu... chodím na pravidelné prohlídky, vždy mi napíše, že odmítám hormonální léčbu....už mám po 40, tak mě na další léčení neplodnosti nepřemlouvá. Ale vždy mi navrhne léčbu hormony...a já zase vždy odmítnu..stačí mi, že jinak jsem v pořádku bez nálezu, na to,že x-let nemám menses jsem si zvykla.
 Simona 
  • 

Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 15:37:59)
Kde si lze vybrat lékaře, či PA k porodu, to by mě vážně zajímalo. :-))) Ja teda mela u porodu, kromě manžela, samé neznáme lidi.
 kaMyš 


Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(27.7.2007 17:48:31)
Někde to jde, ale je to samozřejmě nadstandard. V Neratovicích jsem si zaplatila PA k porodu. Byla i možnost zaplatit Dr.
 SIm 
  • 

Re: Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(31.7.2007 8:40:38)
už jsem to taky slyšela - že to jde, když se chce. Hlavně od kámošek z Čech. Jde o to, aby se chtělo, to je to celé. Shánět ochotného doktora v místě bydliště a pak ještě sehnat ochotnou porodnici 200 km daleko - to už je fakt snad lepší ten porod doma.
 Úja 
  • 

Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 15:48:54)
No k tomu příměru se zubařem bych tedy poznámku měla. Sice ne s trháním osmiček, ale zato se vztahem k onomu zákroku a informovanosti nebo neinformovanosti. Zubař mi před rokem vrtal zub, můj jediný zkažený, a dal mi tam plombu. Amalgámovou. Mně, která bych si amalgám nikdy nenechala dát (v prvé řadě zdravotní rizika a též ostatně estetická otázka). Prostě jsem otevřela ústa, on řekl že je kaz, navrtal, zalepil plombou. Rychlovka. Nezeptal se, jestli chci amalgám nebo bílou za příplatek. Chtěla jsem bílou a byla bych za ni ochotna připlatit opravdu hodně. Ale s otevřenou hubou při vrtání se člověk s lékařem o jeho plánovaných postupech může bavit opravdu těžko. Ten můj, ačkoli jinak zlatý člověk a ohleduplný zubař, který to dělá podle mne dobře, prostě udělal "co se obvykle dělá a všichni si to nechají dát, protože chtějí ušetřit"... a to je právě to, o co jde. Já nechci na svém zdraví a svém těle ušetřit. Já naopak chci to nejlepší a nejméně rizikové a to jsem připravená si zaplatit.
Bohužel, v našem "bezplatném" zdravotnictví (nad tím slůvkem "bezplatné" kroutím hlavou každý měsíc nad svojí výplatní páskou) se stále ze setrvačnosti dělá "to co se dělalo vždycky a co je nejlevnější" a je dost často těžké si prosadit placenou alternativu.
 Irene 
  • 

Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 17:25:45)
Ujo, v některých případech je vhodnější amalgamová plomba. záleží, který je to zub. ty bílé plomby tolik netěsní, může se vytvořit spára a v té nový kaz.
Myslím, že není jednoznačné, že amalgamové plomby jsou horší než bílé.
 Lucienda 


Re: Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 17:37:33)
amalgamove plomby jsou vhodnejsi tam, kde jsou vice namahane (kousaci plochy stolicek), bile tam, kde nejsou tolik namahane a jsou vice videt.
 Úja 
  • 

Re: Re: Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 19:02:46)
No, tak ten případ kde jsou vhodnější bílé plomby jsem právě já...
 Hana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(26.7.2007 0:35:41)
No, jo, ale to je to samé co s porodnictvím - vy ji přesvědčujete, že na některá místa je amalgám opravdu výhodný. Jenže je to její pusa a ona ho tam nechce!
 m 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(31.7.2007 21:49:11)
tak si má čistit řádně zuby a má mít zdravý zub. To je nejlepší!
 Karin80 


Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(15.8.2007 22:04:22)
A pokud se to aplikuje na porodnictví, tak je nejlepší nemít děti a nerodit, že? :-)
Svatá prostoto...
 Sylvie 


Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 16:07:42)
Když jdete k zubaři a on vám řekne, že vám bude trhat stoličky, taky neřešíte, jakou anestezii vám dá a nebo že je vytrhnout nechcete, protože vám to přijde přirozenější. Maximálně si zjistíte, na co lze připlatit a pak se rozhodnete podle finančních možností a svých preferencí.
Mluv laskavě za sebe. Mně třeba moje zubařka už nějakých sedm-osm let doporučuje vytrhnout osmičky - zatím je mám stále v puse ;o) A to i přesto, že jsem s nimi jednou měla akutní problémy - i tak jsem se se zubařkou dohodla na postupu bez vytrhnutí, byť jsem si v kapse "pro jistotu" odnášela doporučení ke stomatochirurgovi, který má ordinaci zařízenou i na drobné operace.


Tenhle názor bude asi trochu kontroverzní, ale přiznám se, že nechápu všechny ty výroky typu "byla jsem naštvaná, že mě nastřihli", "trvám na porodu v poloze, kterou chci já, i když doktor je proti", "proč mi píchnul oxytocin a neřekl mi to".
No, tak třeba já jsem si vědoma svých práv, tedy i toho, že k jakémukoli zákroku musím dát předem informovaný souhlas. Pokud mi lékař píchne oxytocin a nevyžádá si předem můj souhlas, postupuje v rozporu se zákonem a je mým právem to napadnout. Pokud by mi dokonce ani neoznámil, co hodlá udělat, tedy bych ani neměla možnost vyjádřit svůj nesouhlas, tak bych si samozřejmě stěžovala, protože já jsem svéprávný jedinec a jsem zvyklá, že s jako takovým se mnou lékaři zachází K poloze - jsem to JÁ, kdo rodí a kdo má bolesti, nevidím tedy důvod, proč bych měla preferovat pohodlí lékaře (který je za svou práci placený), před pohodlím mým


Já si prostě vyberu doktora a tomu důvěřuju, prostě udělám to, co mi řekne on.
No vidíš, mnou vybraní lékaři, kterým důvěřuji, mi dávají na výběr z různých možností léčby a nechávají na mne, kterou si vyberu. Zatím jsem s nimi neměla problém, ani když jsem si vybrala takový postup, ze kterého nebyli zrovna nadšením na větvi.


Navíc dnes je ta výhoda, že si lékaře opravdu vybrat můžeme. Kdo chce rodit přirozeně, jede do Vrchlabí. Kdo chce rodit tak a tak, může si zjistit, jestli to jeho porodnice podporuje. Když ne, tak jde jinam.
Blbost. Za jedno ne každý má možnost jet do Vrchlabí, za druhé ani nevím, jestli je Vrchlabí zrovna otevřené (předchozího cca půl roku nebylo). A za třetí a to hlavně, přirozený porod není nic jiného, než že lékaři a PA zbytečně nezasahují do porodu, nechávají ho plynout svým tempem a v souladu s pocity rodičky (to se týká třeba jejího pocitu, v jaké poloze jí je nejlíp) a zasáhnou pouze tehdy, pakliže je to opravdu nutné (zjednodušeně řečeno). Vzhledem k tomu, že ze zákona mám nárok na to, aby na mně lékaři prováděli pouze ty zákroky a vyšetření, ke kterým dám souhlas, neměl by být přirozený porod problém v žádné nemocnici. A pokud to pro zdravotníky problém je, tak si asi budou muset doplnit vzdělání, aby dokázali vyhovět zákonu i u těch rodiček, které se zbytečným zasahováním do porodu nesouhlasí.

Navíc já za osobu u porodu nejdůležitější považuji porodní asistentku, protože je to ona, kdo je s rodičkou a kdo o ni pečuje. Zkus si v porodnici svobodně zvolit svoji PA :o/ Teď rozhodně nemluvím o tom, že bych si chtěla do porodnice přivést PA, která by tam fungovala jako dula - mluvím o tom, že bych chtěla u porodu vlastní porodní asistentku, která mě zná z těhotenství, se kterou jsem své představy o porodu předem probírala a která POROD VEDE, je to ona, kdo provádí potřebná vyšetření, případně navrhuje další postupy.


---------------
 Nasuada 


Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 16:33:46)
Markéto přiznám se, že poněkud nerozumím. V prvním příspěvku jsi napsala:

"Takže můj vzkaz všem: když vás něco opravdu bolí, stůjte si za tím. Oni to fakt neumí posoudit".

To mi evokuje spíše nedůvěru k lékařům.

 Grainne 


Je mi líto 

(25.7.2007 16:40:21)
Bolest je jak známo prožitek individuální, jak může lékař vědět, jak mě to bolí? Mně by to opravdu zajímalo. To nemusí být otázka nedůvěry, ale je prostě technicky nemožné změřit bolest.
 Markéta, 5M Barborka 
  • 

Re: Je mi líto 

(25.7.2007 16:48:33)
Přesně tak, Grainne, díky.
 SIM 
  • 

Re: Je mi líto 

(2.8.2007 8:57:25)
bolest je poměrně komplikovaný stav, jehož vnímání a schopnost ji snášet má mnoho stránek a složek, objektivních, subjektivních. Není v mých silách se tady o tom rozepisovat. Jedno však říci mohu - i když člověk trpí bolestí - pokud má pocit, že je v bezpečí a lidé kolem něho mu věří, berou ho vážně a on věří jim, že mají maximální snahu mu pomoci, je bolest následně mnohem lépe snášena. Tedy: je zde bolest a snášení bolesti. A bohužel,musím říct, že současná gyn.-por. péče je schopena věnovat se tlumení bolesti (epidurál), ale již ne vytváření podmínek proto, aby byla dobře snášena.
 Úja 
  • 

Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 16:47:53)
:o)))

Nevím, co je na tom nepochopitelného. Doktor-muž ví jak ženu bolí porod? A ještě přesně jak tu jednu konkrétní (protože každá to cítí trochu jinak)? Člověk, který nikdy neměl zlomenou nohu, ví jak bolí tříštivě rozdrcená holeň? Odkud? Člověk, který je celý život zdravý, ví, jak blbě je pacientovi po chemoterapii? Člověk, kterému nikdy nezemřel blízký příbuzný či partner, ví, jaké to je, když se tak někomu jinému stane?

Ne. Nikdo neví a nemá právo soudit, jak se druhý člověk cítí, jestli jej něco bolí, nebolí, víc nebo míň... Ze svého dětství si od lékaře pamatuju "proč řveš, vždyť injekce NEBOLÍ". Bolela. Vždycky. Kdo by to měl vědět líp než pacient?

Jak mi může o bolesti nebo nebolesti vykládat někdo, kdo daný zákrok/životní situaci nikdy neabsolvoval? Já myslím, že to s důvěrou nutně nesouvisí. To je prostě fakt. Ani doktor, kterému důvěřuju sebevíc, nemůže vědět, co přesně cítím.
 Hanka 
  • 

Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 18:46:33)
To je vidět, že ti v životě ještě žádný doktor nic nepokazil, nebo o tom nevíš.

A já se nerozhoduju tak jednoduše, že mi doktor prostě bude trhat stoličky, ale zeptám se na důvod proč trhat, jaké jsou jiné možnosti, jaká jsou rizika a možné komplikace... Ano jsem pro hodně doktorů problematický pacient. Vybírám si doktory, kteří to akceptují. Jsem šťastná, že mám tu možnost.
Přitom nikomu neberu, že se radši spoléhá na doktory a nechává to pánubohu a je tak víc v klidu. Mě více klidu dodá informovanost. Věřím, že tím, že se budu starat dokážu některé přehmaty eliminovat.
A také si zvolím co víc vyhovuje mě. Vadí mi např. hojně podávaná analgetika. Já je automaticky nechci, radši vydržím trochu bolesti. Ale pro spoustu sester a doktorů to je rutina a pacient jim nestojí za to, aby se ho zeptali.
 Hanka 
  • 

Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(25.7.2007 18:46:33)
To je vidět, že ti v životě ještě žádný doktor nic nepokazil, nebo o tom nevíš.

A já se nerozhoduju tak jednoduše, že mi doktor prostě bude trhat stoličky, ale zeptám se na důvod proč trhat, jaké jsou jiné možnosti, jaká jsou rizika a možné komplikace... Ano jsem pro hodně doktorů problematický pacient. Vybírám si doktory, kteří to akceptují. Jsem šťastná, že mám tu možnost.
Přitom nikomu neberu, že se radši spoléhá na doktory a nechává to pánubohu a je tak víc v klidu. Mě více klidu dodá informovanost. Věřím, že tím, že se budu starat dokážu některé přehmaty eliminovat.
A také si zvolím co víc vyhovuje mě. Vadí mi např. hojně podávaná analgetika. Já je automaticky nechci, radši vydržím trochu bolesti. Ale pro spoustu sester a doktorů to je rutina a pacient jim nestojí za to, aby se ho zeptali.
 Irene 
  • 

Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(26.7.2007 13:07:19)
Doktory ani sestřičky v porodnici jsem si bohužel nemohla vybrat, furt se střídaly směny... ta možnost vybrat si někoho komu bych mohla věřit tam prostě nebyla.
A když přišel někdo, kdo měl zrovna směnu, neměl snahu ani potřebu si moji důvěru nějak získávat. A tak si ji nezískali. Neumím rozdávat důvěru celoplošně, to je něco, co chvilku trvá.
 Markéta, 5M Barborka 
  • 

Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(26.7.2007 23:10:24)
Já jsem naštěstí tu možnost poznat svého porodníka předem (v poradně) měla a jsem za to moc ráda. Chápu, že anonymnímu bílému plášti se tolik věřit nedá. Myslím, že většinou je nějaká forma dohody s konkrétním doktorem možná.

Teď bych si dovolila reagovat na všechny ty příspěvky "rodím já a tak se bude vše dělat podle mě". Můj jediný a hlavní cíl bylo porodit pokud možno bez komplikací zdravé miminko a tomu jsem chtěla podřídit vše. Kvůli tomu jsem si naordinovala velkou dávku pokory vůči zkušenostem mého porodníka. Nechtěla jsem požadovat jinou polohu, než kterou porodník preferuje, protože ji zřejmě preferuje z nějakého důvodu, co kdyby výběr jiné polohy mohl něco zkomplikovat? Byla jsem předem přesvědčená, že mi dolsin nepomůže, jenom mě otupí, ale dala jsem na lékaře, který říkal, že někdy porod urychlí. Dolsin samozřejmě nepomohl, jenom mě otupěl, ale porod urychlil perfektně a i díky tomu mám na porod spíš příjemné vzpomínky. Věděla jsem, že některé maminky odmítají oxytocin, ale protože jsem nedovedla posoudit, co všechno by se mohlo stát, kdybych ho nedostala, tak jsem to neřešila. Kdyby mi řekli, ať celou první dobu porodní ležím na monitoru, tak tam ležím, protože bych to dělala ne pro sebe, ale pro své miminko. Jsem typ, který by nikdy ze své vůle nerodil doma, protože to považuju za strašně nezodpovědné, chtělo by se říci sobecké, vůči miminku. Ale to je zase na jinou diskusi.

Ale každý jsme jiný, já prostě ráda hraju na jistotu a uznávám profesionály.

Btw. musela jsem poznat pět zubařů a čtyři gynekology, než jsem kápla na ty pravé. :o) A zrovna s těmi pěti zubaři, Hanko, mám velmi nedobré zkušenosti, můj chrup s nimi zrovna nevzkvétal.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(26.7.2007 23:40:30)
Můj jediný a hlavní cíl bylo porodit pokud možno bez komplikací zdravé miminko a tomu jsem chtěla podřídit vše.

Jj, o to asi jde většině žen, které jdou rodit ;o) No a právě proto třeba já trvám na tom, že na mne nebudou bezdůvodně prováděny postupy, o kterých se už mnoho ví, že buď nemají pro dítě žádný (nebo sporný) přínos, nicméně mnohde se ještě rutinně provádí prostě "ze zvyku". K tomu řadím i "nařízenou" polohu - pokud lékař neumí odasistovat porod v jiné poloze, měl by si mezery ve vzdělání či praxi honem rychle doplnit a ne svou neznalost přenášet na rodičky. K prvnímu porodu jsem šla v tomhle bodě smířená s tím, že holt nemám na výběr - no a z porodnice jsem odcházela se zkušeností, že trvá-li si lékař na svém (poloha na lůžku) a mimčo taky na svém (tak dokud tu, mámo, takhle ležíš, odmítám rotovat), je na komplikace zaděláno - a že stačí, aby lékař ustoupil a dovolil matce zaujmout takovou polohu, jaká jí je v dané situaci v rámci možností nejpříjemnější... a hned není potřeba vymýšlet plán na "záchranu dítěte", protože mimčo si poradí samo ;o)


Ale každý jsme jiný, já prostě ráda hraju na jistotu a uznávám profesionály.

No, tak třeba já taky uznávám profesionály, byť to pro mne neznamená, že se jim slepě podřídím. Problém je v tom, že mě při shánění infa o porodnicích málokterá porodnice přesvědčila, že v ní pracují profíci, ke kterým bych šla s klidem rodit :o/


----------------
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(26.7.2007 23:41:23)
oprava:

...o kterých se už mnoho let ví, že nemají...
 Sim 
  • 

Re: Proč nevěříte svým lékařům? 

(27.7.2007 16:48:33)
Jo jo, věř, a víra tvá tě uzdraví. Mimochodem k tomu zubaři: můj už bývalý zubař, starý praktik, bývalý ředitel UNZU, u kterého jsem byla po přestěhování 3 roky, než mi odrostlo dítě a já jsem měla dost síly a času začít shánět nového, mi vyvrtal 1 pigmentovou skvrnu (zbytečně, ta ničemu nevadí), 2 plomby udělal tak, že se do měsíce rozpadly, další čtyři(včetně těch dvou opravených) udělal tak, že byly převislé a ohrožovaly dásně. A při kontrole mi nechal kaz, o kterém jsem sama věděla. Za vše mu přitom pěkne pojiš´tovna zaplatila. A platí (a bude platit) i za opravy jeho špatné práce u mojí nové zubařky. Manžel u něj byl 15 let. Tomu se zuby naštěstí moc nekazí, ale stihl mu za tu dobu napěstovat paradentózu do 2 stadia, aniž mu cokoliv řekl. Ten člověk prostě cíleně vedl své pacienty k umělému chrupu. Ale jak říkám - věř si, věř. A hlavně se netrap tím, že bys pro své zdraví mohla udělat víc.
 Nasuada 


napiš vedení porodnice  

(25.7.2007 15:42:24)
Ahoj Evo,
přiznám se, že jsem tvoji diskusi s panem doktorem S. z časových důvodů nečetla, a že byla smazaná jsem se dozvěděla u holek z diskusního bloku "porod doma", takže vlastně ani nedokážu posoudit zda ke smazání dle pravidel tohoto webu byla nebo nebyla.
Nicméně si myslím, že bys měla kontaktovat buď vedení porodice případně celé nemocnice a stížnost jim předložit. Tobě už to nepomůže, ale dalším maminkám to pomoci může. Kdo mlčí ten souhlasí.....

Co říci k porodu a porodnictví - navštívila jsem jen jednu porodnici takže nemůžu vydávat hodnotící věty typu: nezměnilo se nic anebo je to mnohem lepší apod.

Co ale zcela jisté říci můžu je to, že mě osobně pokud to nebude nutné z hlediska zdraví už nikdo do porodnice nedostane. Já se chci totiž nechat léčit až ve chvíli kdy to budu potřebovat. Vážím si lékařů, ale jejich místo je u pacienta a já nejsem pacient jen proto, že rodím.
 eta, stará matka 
  • 

co se za 30 let změnilo 

(25.7.2007 16:19:59)
Milé, zlaté, vy vůbec nevíte jaké to bylo přrd 30 lety. Porodní sály, kde vedle sebe bez jakéhokoliv oddělení rodily i 4 rodičky najednou. Pokoje po 8- 10 ženách najednou, sprchy a wc přes dlouhou chodbu pro celé patro třeba jen 2 sprchy, čekání na volnou hodinu ve stoje na chodbě. Děti jste viděli až po 24 hodinách vždycky na půl hodiny jen na kojení. Návštěvy 2x týdně, ve stčedu a v neděli na 1 hodinu. Co s vámi budou dělat vám nikdo neřekl a už vůbec s vámi nikdo o ničem nediskutoval. To co máte dnes je nebe a dudy proti té době. Na jednu stranu vám můžeme jen závidět průběh dnešních porodů, ale už moc neslyším tady na rodině, že si někdo v porodnici najde kamarádku, že tam zažijete spoustu legrace a že na pobyt tam máte krásné vzpomínky. My jsme se tenkrát tak nasmály, že jsme měli strach o stehy. A přístupem lékařů jsme se až tak nenervovaly. Tak si važte nových práv a komfortu, který dnes máte. Určitě se dá stále něco zlepšovat, ale hlouposti v kterých se některé z vás pořád nimrají jsou už opravdu projev rozmazlenosti. eta
 Grainne 


Je mi líto 

(25.7.2007 16:31:34)
eto, musím oponovat,měla jsem "tu čest" zažít oba typy porodů, jak ten totalitní, tak "porevoluční". Ani jednou jsem nevýskala nadšením. Nejsem zvlášť přecitlivělá na bolest, porodní bolesti vcelku považuji za banální a patřící k věci. Rozdíl je v tom, že dnes informované ženy vědí, co chtějí a na co mají právo, dané zákonem. Řeči o přecitlivělosti, hysterii atd. jsou jen manipulace ze strany lékařů a zdravotníků, kterým se nechce měnit zavedené postupy. Pravda, doba byla taková, zdravotnictví na takové úrovni, na jaké bylo. Právě proto se tam snad nechceme vracet.
 Olina 
  • 

Re: co se za 30 let změnilo 

(25.7.2007 16:39:22)
Vy jste měly návštěvy? Já myslím, že se jenom mávalo z okna?
 helena 
  • 

Re: Re: co se za 30 let změnilo 

(25.7.2007 16:53:50)
Moj najstarsi syn sa narodil pred 17 rokmi, to nie je az tak davno, ale odvtedy sa mi narodili dalsie deti a tie rozdiely su skutocne velke.
Porod zacal v noci, vratnicka v nemocnici manzela nepustila ani cez dvere budovy, povedala mu, aby cakal a ked som sa prezliekla do erarnej kosele, odniesla mu moje oblecenie vo velkom ciernom pytli von. Prva veta sestricky bola, ci som musela prist v noci, kedy sa ma vyspat.
Prva otazka lekara bola, ci rodim, povedala som mu, ze neviem, kedze sa jedna o prve dieta, neviem, ci bolesti, ktore mam, su porodom. Hned mi vynadal, naco som prisla, ked ani neviem, ci rodim.
Vysetril ma a povedal, ze sa musim prechadzat okolo stola. Prechadzala som sa asi dve hodiny. Obcas ma chodila kontrolovat, raz prisla, ked som prave stala. Povedala mi, ze ak ju nemienim posluchat a prechadzat sa, mozem ist kludne aj domov.
Takto to pokracovalo dalsie tri hodiny, samotny porod bol nakoniec bez problemov. (Samozrejme s priviazanymi nohami.)
Dieta mi priniesli az po 12 hodinach, dovtedy mi nepovedali o nom nic. Na otazku, ci je v poriadku mi sestra povedala, ze vsetko sa vcas dozviem. Myslela som si, ze mozno zomrel...
Na vysvetlenie - bolo to tesne po revolucii a mala som 21 rokov, netrufla som si ist sa s niekym hadat a trvat na svojom.
Sieta mi nosili na kojenie kazde tri hodiny, vyzleceneho som ho videla az doma.
Navstevy neboli, manzelovi som mavala z okna na tretom poschodi.
Dalsie dva porody sa s tymto nedaju porovnavat, pritomnost manzela, dieta pri mne a doktori, ktori mi hovorili, co robia atd...
Zaverom - nemam pochyb, ze je potrebnych este mnoho zmien, ale tvrdit, ze sa nezmenilo takmer nic, skutocne nie je pravdive.
 Finrod Felagund 


Re: Re: Re: co se za 30 let změnilo 

(25.7.2007 17:53:26)
O tomto hnuse som počul, mimochodom čosi veľmi podobné vravela aj moja mamka o mojom (1985) a bratovom (1990) pôrode a po pravde povedané je to tak nechutné, až sa mi z tej predstavy, že je niekto taká sviňa ako tí lekári a sestričky chce zvracať. Preto aj zisťujem, kde je riziko čohosi takého menšie, lebo rozhodne nechcem, aby to isté zažila aj moja drahá poľovička...
 Helena 
  • 

Re: Re: Re: Re: co se za 30 let změnilo 

(25.7.2007 18:52:28)
Dalsie deti som mala v rokoch 1994 a 1997 a uz vtedy to bolo vyrazne ine. Minimalne manzelova pritomnost bola uplne zasadny rozdiel. Takze verim, ze take hrozne to uz dnes nebude nikde. Vsetko dobre.
 Alena Nováková 
  • 

Re: co se za 30 let změnilo 

(25.7.2007 18:06:17)
Eto, jsem také "stará matka", 2 děti. Oba porody za totáče, při prvním, vzorovém s připoutanýma nohama, což se dnes kritizuje, byl doktor, který (byla tam ještě jedna čerstvá mamina, děti přišly na svět téměř současně)měl s námi honičku,ale byla s ním sranda a po porodech, před šitím se zeptal, na co máme chuť. Ta druhá měla chuˇt na panáka, já na cigárko, přines koňak a ameriky a dali jsme si všichni tři. Nebyl zaplacenej, byl jenom absolutně skvělej! Stalo se před 34 lety! Pak na pokoji sranda a nové kamarádky za hrob. Samozřejmě jsme byly nastřižené a šité, bolely nás bradavky, ale byly jsme šíleně šťastné. Přeju všem současným i budoucím maminám, aby se radovaly z mimina a zkusily vydržet to nepohodlí. Berte život z té lepší stránky, mít dítě je přece zázrak. Alena
 Lavanda 


Re: Re: co se za 30 let změnilo 

(25.7.2007 19:35:25)
Nechápu vaše argumenty. Jasně, že jsou i dnes ženy po porodu většinou šťastné. Jenom se snaží vyhnout těm nepříjemnostem, které nejsou pro hladký průběh porodu nezbytné, jako například klystýr, holení, nástřih hráze, porod vleže s nohama nahoře atd.
V umazané diskuzi k porodnici XY jedna maminka taky roztomile argumentovalal tím, že jí nástřih vůbec nevadil, protože si při následném šití moc pěkně popovídala s panem doktorem o fotbale...
Pěkně děkuju za takové povídání.
Jinak, sklenku šampaňského bych třeba po porodu přijala, ale koňak a doutníky?
 Alena Nováková 
  • 

Re: Re: Re: co se za 30 let změnilo 

(26.7.2007 9:32:54)
No, koňak byl dobrej, nebyly to doutníky, ale lehké američky. V dnešní době nepředstvitelné, tenkrát to také nebyl zajetý zvyk, ale stalo se. A na co asi vzpomínám........? Neříkám, že je to v pořádku, ale k mimořádnému zážitku - narození potomečka - mimořádná služba grátis. Úžasné! Ve snu by mě to nenapadlo. Přeju všem mimořádné zážitky (asi v jiné formě, že?) a hlavně skvělé děti a především ZDRAVÉ děti. Mějte se tu fajn. Alena
 Hana 
  • 

Re: Re: Re: Re: co se za 30 let změnilo 

(26.7.2007 16:20:30)
No Aleno, tak to je příšerný. Já asi nejsem ta správná údernice, která touží v porodnici po internátním pokoji s deseti dalšími ženami, bodrém doktorovi při porodu co spíš připomíná parťáka z hospody a cigaretě s panákem za odměnu, zatímco mně dítě odnesou neznámo kam, tam s ním budou dělat neznámo co a přikrmovat ho místo mateřského mlíčka Sunarem a sladkým ruským čajem....
 irlev 


Re: Re: co se za 30 let změnilo 

(25.7.2007 19:45:19)
Aleno, za tento dovětek: "Přeju všem současným i budoucím maminám, aby se radovaly z mimina a zkusily vydržet to nepohodlí. Berte život z té lepší stránky, mít dítě je přece zázrak." moc děkuju.

Je to tak.
Můj porod stál za velký kulový, nemůžu to jinak říct, akutní císař a bezmoc. A řeším to. Ale zároveň si musím taky říct, že hlavní je výsledek - a ten je prostě nádhernej :) I když mě bude spousta věcí bolet, nejsem takový masochista, abych si připomínala to špatný ... ale hledám ta pozitiva, prostě toho kluka, co mi tu povidá "ghhh" :)

Evo, tohle bych ti poradila. Chápu, že v tobě je velká křivda. Ale odpoutej se od ní, vem si z toho ponaučení, pro příště vyber jinak, vem si pomocníky ...

Jde to těžko, odpoutat se, ale jde to. Dokázala jsi donosit a porodit svoje dítě - to je obrovská věc!
 Lída+2 


Re: Re: co se za 30 let změnilo 

(26.7.2007 6:42:53)
Ale tady si snad nikdo nestěžoval na jídlo.... a na postel na topení( to je pro mě nepohodlí).
Tady si stěžujou na přístup... ochotu...neochotu.nedůvěru k rodičce.

Pokud považuješ trochu nepohodlí...mě vyhodit z porodnice 20minut před narozením syna( kdybych se nechala a odešla- RODÍM V AUTĚ) TAK TO JÁ NEPOVAŽUJU ANI ZA NEPOHODLÍ,ALE ZA SKORO NEPOSKYTNUTÍ PÉČE....
¨
Z toho jak jsi to napsala mi příjde, že si stěžujem na kraviny......a v mém konkrétním případě. Poslechnu odejdu...manžel mě naklepe po cestě domů a porodím v autě někde na parkovišti....
co by udělali....kdyby se to stalo...stačilo málo, kdybych byla míň paličatá...a vrátila se za 30minut s dítětem v náručí...
A nejhorší, že nejsem s podobným zážitkem sama.....
 Jíťa 
  • 

Re: Re: Re: co se za 30 let změnilo 

(4.8.2007 0:08:57)
Máš pravdu. S podobným zážitkem nejsi sama, i když u mě to trvalo asi 2,5 hod od příchodu do porodnice.

A skutečně se porodnictví hodně změnilo, alespoň někde. Mohu to srovnat, protože první porod jsem měla před téměř 16-ti lety a další před 14-ti dny.

Tak tedy před 16-ti lety: Přijela jsem do porodnice (v Brně-Bohunicích) sanitou asi v 21:30 hod. Na příjmu mě nejprve chtěla vyhodit, že do zmíněné porodnice místně nepřísluším a to i přesto, že jsem měla v průkazce razítko z této porodnice a poznámku, že jsem si zde porod předem domluvila (tehdy to tak prostě bylo - buď rodíte tam, kam patříte, nebo jste to museli mít předem dohodnuté), pak tedy akceptovali, že jsem si to skutečně dohodla ale po vyšetření se jim zdálo, že je ještě příliš brzo a že vlastně ještě nerodím (kontrakce jsem měla po asi 8-mi minutách, jenže nic tak hroznýho - spíš to připomínalo nafouklé břicho). Chtěli mě poslat domů, ale když zjistili, že mě přivezla sanita, tak si zřejmě netroufli mě poslat zpátky v noci šalinou a já tedy nakonec zůstala. Po nezbytném oholení a klystýru jsem byla poslána na WC a do sprchy. K mému úžasu, když jsem opět vyšla ven v "celý porodnici" nebyla živá duše kromě mě. Skutečně jsem prošla z příjmu přes hekárnu na jakousi chodbu, kde v jednom z výklenků byl porodní sál a nepotkala živou duši. Všude ze mě kapala plodová voda, cítila jsem se unavená ale po úvodním "milém" přivítání jsem si netroufla bez dovolení lehnout do jedné z těch postelí na hekárně. Byla jsem skutečně úplně sama až do asi 23:45 kdy se konečně objevila PA/lékařka (skutečně nevím jakou funkci ta žena měla) a přidělila mi postel. Přesně v 0:15 hod jsem měla už po porodě, při kterém mě neustále okřikovali: "teď netlačte!" při kontrakcích a "teď tlačte!" když kontrakce odezněla. Nástřih mi provedli úplně automaticky, ale to bylo to, co mi skutečně vadilo ze všeho nejméně. Miminko mi jen ukázali a pak ho kamsi odvezli. Ráno, když mě přeložili na šestinedělí se mě nějaká sestřička přišla zeptat, jestli chci mimi k sobě na pokoj a když jsem přikývla, čekala jsem na ně až do oběda, kdy jsem už byla šílená strachy, jestli je v pořádku. Proč by jinak přece trvalo několik hodin od dotazu zda ho chci, než mi ho donesou?

Můj nedávný porod se s tímto nedá vůbec srovnat. Přijela jsem (do Olomouce) rovněž v noci s podobnými bolestmi jako při prvním porodu. Sice jsem se ještě neotvírala - byly to zřejmě jen poslíčci, ale přijali mě, nikdo mi nic nevyčítal, jen dr. mi navrhl, že vzhledem k tomu, že stejně přenáším, by bylo asi nejlepší mi dát něco na vyvolání. On je doktor a já ne, a domnívám se, že tomu skutečně rozumí víc než já, takže jsem souhlasila. Na porodní sál hned přišla PA, představila se nám a řekla, že je tam jen pro nás a kdybychom cokoliv potřebovali (ať já nebo manžel), že máme zazvonit. Pak se na mě chodila v poměrně pravidelných intervalech dívat. Ráno se potom přišla rozloučit a popřála nám hodně štěstí. Stejně tak se potom přišla představit další PA. Bohužel ten den se rozhodlo hodně dětí, že se podívá na svět a porodní sály prostě nestačili. Takže během dopoledne přišla PA a téměř se mi omlouvala, že je potřeba některé z nás, kde porod nepokračuje tak rychle, na nějakou dobu přeložit na gyndu. Skutečně se ptala, zda mi to nebude vadit a ubezpečovala mě, že i tam mě budou pravidelně kontrolovat a věnovat mi zvýšenou péči. Nevím sice, co by dělali, kdybych s tím nesouhlasila, ale já jsem jim věřila, že mě nenechají na holičkách a navíc jsem tam měla muže, takže kdyby přece jen něco... udělal by asi pěknej cirkus aby se o mě jaksepatří postarali. Po asi 3 hodinách jsem se vrátila zpět na porodní sál. Znovu se vystřídala směna a další PA se přišla představit a říct, že je tu pro nás. Pozdě odpoledne jsem se stále ještě neotvírala a tak dr. navrhl další provokačku. Teprve ta zabrala a mě začalo pravé porodní peklo, na které jsem skutečně nebyla připravená. Nejen, že mě to bolelo (po prvním takřka bezbolestném porodu jsem to opravdu nečekala) ale nikde jsem se hlavně nedozvěděla, že je možné při porodu zvracet. Skutečně já při každé kontrakci zvracela aniž bych vlastně měla co. Tím pádem jsem nebyla vůbec schopná bolest prodýchat, protože jsem měla úplně jiné starosti. V pauze mezi kontrakcemi jsem se ptala PA, jestli je něco, co by to zmírnilo. Zavolala doktora a ten mi navrhnul dolzin - prý buď trošku uleví od bolesti a tím pádem i od tlaku na žaludek, nebo urychlí porod. Když mě ujistil, že miminku neublíží, tak jsem souhlasila. V mém případě zřejmě urychlil porod, protože ten nastal poměrně rychle po injekci - čas nejsem schopná odhadnout, ale vlastně až do samotného porodu jsem stále zvracela. Vlastní porod potom proběhl tak rychle, že ani nevím jestli jsem se stihla překulit z boku na záda, ale nejspíš ano. Ani si nepamatuju, jestli mi nějak upravovali lůžko, jak jsem měla nohy apod. Po porodu jsem dostala mimi na okamžik do náruče a pak ho na pár minut odnesli, aby ho očistili a prohlédli - manžel na ně dával pozor. Já mezitím vypudila placentu a už mi ho nesli zpět.

Skutečně se toho hodně změnilo. Ale je to především v lidech. Myslím, že skutečně není důležité, jestli máte možnost rodit v té, nebo v té poloze, nebo dokonce do vody či jinak. Pro mě bylo nejdůležitější (po zkušenostech z prvního porodu), že v té chvíli jsou kolem mě lidé, kteří ví, co a jak, kteří mi nedávají najevo, že se chovám nějak nepatřičně, nebo že je obtěžuju, prostě jsou tu pro mě a mé miminko. Ty míče, stoličku, rádio, vanu a já nevím co ještě považuju za nadstandart, příjemný, ale zas ne až tak moc důležitý.
 mama 
  • 

paní eto 

(26.7.2007 16:36:07)
Připomínáte mi tchýni. Ta si v porodnici přečetla Čachtickou paní, odpočala si, a když odcházela, dostala do ruky dítě a láhvičku. Vůbec nechápala, co jsem tam dělala já. Celkem nic, jen jsem měla trochu problémy s kojením, a dítě mělo silnou žloutenku, takže bylo velmi velmi spavé. Po celých 24 hodin jsem se 2 hodiny věnovala dítěti a sobě (masáž prsou, studené obklady a nahřívání ve sprše) a 1 hodinu jsem spala a takto celých 24 hodin, abych za ten den a noc naspala aspoň 8 hodin. Vysmátá spolubydlící by mi asi vhod nebyla....
 Markéta, syn 5 l. 
  • 

Re: co se za 30 let změnilo 

(26.7.2007 16:45:31)
Milá zlatá, nezapomínej, že většina diskutujích má matky, které zhruba před těmi 30 lety rodily. V případě mojí matky byl porod a následující pobyt v porodnici tak otřesná záležitost, že dalších šest let odolávala touze mého otce mít další dítě. Prostě většina věcí neplatí generelně, jistě ne všechny rodičky byly nadšené tím, že mohou sdílet pokoj s dalšími 8 ženskými a nepadaly v záchvatech smíchu. A mimochodem, pokud jde o záchody a sprchy přes chodbu - rodila jsem před pěti lety u Apolináře a záchody a sprchy přes chodbu byly a vypadaly tedy otřesně. Ale myslím, že je to dnes už naštěstí opravdu vyjímka.
 Katka,Jakub 5 let 
  • 

Re: Re: co se za 30 let změnilo 

(30.7.2007 12:29:43)
Markéto,
také jsem rodila před pěti lety u apolináře. A bylo to tak příšerné že jsem rozhodnutá v apolináři neskončit i kdyby to byla jediná porodnice v Republice. Ani jsem si tuto porodnici tenkrát nevybrala. Měla jsem rodit v Podolí, ale bohužel synek se rozhodl přijít na svět dřív a to hned jakmile v podolí zavřeli kvůli malování sály,a tak mě odkázali k Apolináři. Celý den jsems trávila na chodbě, protože jsem chtěla být s partnerem. Porod trval dlouho, musela jsem po sobě vytírat odtékající plodovou vodu. Rodila mě jen PA a to když zrovna neměla s druhou nový námět na hovor. Ačkoli syn neměl žádné problémy, sestra mi bez varování skočila na břicho. Syn ze mě vylétl tak rychle že jsem byla potrhaná i hluboko do pochvy. Šil mě lékař prakticky bez analgesie. Syna mi ani nechtěli přiložit k prsu. Pak ho odnesli s tím, že i když má dobré porodní míry, tak musí být přes noc v inkubátoru. Ráno jsem se probudila na pooperační gynekologii, byla jsem z toho dost překvapená. Syna mi nikdo nepřinesl a ani mi nikdo nic neřekl. Kdyby nakonec nepřišla moja mamka na návštěvu tak nevím, jak dlouho bych ho neviděla. I takto to bylo asi 15 hodin od porodu. Sestra nás poslala jedním vchodem a nahoře nás za to druhá sestra seřvala. Syna mi ani nechtěla dát pochovat s tím, že bych ho mohla upustit. Přes matčinu známou jsem se ještě ten den dostala na oddělení šestinedělí. Syna si i nadále nechaly sestry u sebe. Jaké bylo mé překvapení když jsem si pro něj šla kvůli návštěvě a bylo mi řečeno že ho nemají že ho musím mít na pokoji. Když jsem běžela zpátky z pokoje k nim s tím, že ho u sebe prostě nemám, tak se proti mě řítila s obrovským úsměvem sestra, že už ví, kde je. Dala ho jiné matce při návštěvách. Tenkrát mi bylo okolo dvaceti a neměla jsem sílu udělat tam scénu, dnes bych se také chovala jinak. A to se mi omluvila až druhý den staniční sestra, jinak nikdo. Bohužel kvůli silné novorozenecké žloutence musel být syn zase u sester, ale chodila jsem za ním snad každých deset minut, jestli tam MŮJ chlapeček pořád je. Asi osm hodin po porodu jsem začala prohlašovat že mi vypadaly stehy ze šití. Bylo mi řečeno, že tak to má být že se to hojí. Až za sedm dní při odchodu se na mě lékařka pořádně koukla a zjistila že se mi celá jizva rozpadla, ale že to je dobré, ať si dělám sedavé koupele v odvaru z dubové kůry a na kontrolu přijdu za tři týdny. Nakonec mi to nedalo a šla jsem se na to zeptat na chirurgii, kde mám známou a odcházela jsem odtamtud po hodině úplně hotová, protože jsem absolvovala druhé šítí. Po roce mi lékař který mě šil, řekl, že to bylo zralé na celkovou anestezii a že kdybych přišla až za ty tři týdny, tak jsem musela na operaci. A když k tomu přidám ještě pár maličkostí jako propouštěcí zprávu bez několika základních informací a další prkotiny, tak Apolinář už NIKDY. I kvůli tomu všemu mi trvalo tak dlouho než jsem byla ochotná připustit doma jakékoliv řeči o dalším dítěti, i když jsem chtěla minimálně tři a to co nejrychleji za sebou. A i teď mám příšerný strach z dalšího porodu. A už se to blíží.
 Lola 
  • 

Re: co se za 30 let změnilo 

(27.7.2007 10:50:17)
Eto, moje teta rodila před 35 lety v Rakousku ve státní porodnice a bylo to úplně o něčem jiném než dnes tady v ČR. Jde o to, že pár míčů na skákání a věty typu "respektujeme přání matky" není až zas taková změna. A že může otec k porodu - no, nevím, ale měla sem u porodu asistentku asi kolem 50, která se ksichtila a mlela řeči typu, že se těší až móda otců u porodu skončí. Taky to, že otce pošlou domů a zavolají ho na poslední hodinu, dvě není to pravě ořechové. Celé je to o tom, že ženy mají právo na to, aby s nimi porodníci jednali jako s partnery, ba co víc, jako se zákazníkem. Jsou placení z našich peněz,tak ať se podle toho chovají. Jestli špatně nebo dobře nevím a ani mě to nezajímá. Můžou se realizovat jinde,jestli nejsou spokojení a hlavně,jestli mají na víc. Prostě není možné,aby doktor udělal nástřih bez vědomí pacientky,nic jí nevysvětlil a při šití jí řekl, že to nemůže bolet,že si vymýšlí.Tohle je konkrétní případ porušení práv pacientky a k tomu ještě neprofesionální důstojnost snižující chování.To musí zmizet.
 azul 


Je to tak..... ten rozhovor se stal mě 

(25.7.2007 17:48:29)
Nečetla jsem diskuzi, jen článek a musím napsat že ten rozhovor porodník-rodička se stal mě přesně slovo od slova....:O(Největší problém pro něj byl, že by si ON měl kleknout. Je to smutné, ale nejhůř se mění lidské myšlení a je to na nás maminkách,abychom tlačili na porodníky aby nám vycházeli vstříc.A to prostřednictvím trhu a výběru. Jeli jsme do porodnice skoro 70km vzdálené, kde ale splnili všechno co jsme chtěli.
 maracuja 


Re: Je to tak..... ten rozhovor se stal mě 

(10.12.2007 19:27:23)
Souhlasím s Vámi. Mohla bych se zeptat, kde jste rodila? Z pražskýchporodnic jsem znechucena, chtěla bych rodit v některé vzdálené , ale bohužel nejblíž jsou asi 90 Km, a ke všemu nemám auto. Myslíte, že se to dá stihnout v pohodě? Poznala jste na začátku porodu, že to bude pomalejší a že včas dojedete? bohužel- všichni mě od toho silně odrazují, dokonce i placená dula. Jsem na to sama a trochu začínám váhat:-( M.

 Katka Peli´+Hanča16, Martin, Mojmír, Maruška3měsíce 
  • 

změny jak je vidím.... 

(26.7.2007 7:57:43)
Pro mě se změnilo hodně...Nebylo to ani tak ve vybavení, jako v přístupu sester . Od předposledního porodu uběhlo 10 let a i když manžel chtěl být u porodu už u kluků, povedlo se nám to až teď u Marušky...Povedlo se nám rodit ve FN v Ostravě Porubě, a osud nám dopřál nepřepracované příjemné sestřičky. Pro mě to byl nejnáročnější a nejbolestivější porod, ale nezůstalo po něm žádné "bodnutí" s poselstvím "ženská neotravuj a nekomplikuj nám život". Před 15lety bylo nemyslitelné, abych tlačila, dokud sestřička nepřikurtovala nohy i ruce ke křeslu (20 minut po té, co mi lékař sdělil,že nemám žádné stahy a nerodím a tak ani u porodu nebyl a já jsem byla ráda, protože očividně neměl zrovna na takovou práci náladu). Je to trochu otázka štěstí, stejně jako jakou budete mít u maturity otázku....Takže přeji všem budoucím maminkám svěží odpočaté a vstřícné sestřičky i lékaře.
Další věc, která se změnila, je administrativa: nevím, kolik jsem zanechala po 4 dnech v porodnici podepsaných papírů a jak dlouho je musí porodnice uchovat, ale vím, že kdyby si sestry místo hlídání papírů mohly s námi maminkami popovídat, bylo by to pro obě strany příjemnější. Ona asi celá směna v poklusu a stresu moc nepřidá a starost o to jestli jsou všechny papíry v pořádku není zrovna nejlepší průvodce pracovním dnem. Vybavení bylo z mého pohledu v současnosti velmi dobré, ale myslím, že teď je doba myslet i na to, že porod je pro každou ženu vypjatá situace a můžete se připravovat jak chcete, můžete rodit kolikrát chcete, ale vše může probíhat jinak, než jste chtěli a vždycky budete chtít aby u toho byl někdo, o koho se můžete opřít a kdo nebude to, co se s Vámi děje bagatelizovat. Nebylo by fajn, kdyby to mohl být lékař nebo sestra?
Někdo možná namítne, že by měl být zachován profesionální přístup, ale stále převládající ekonomická taktovka možná ani nedovoluje uvažovat o tom, že se vyplatí mít nepřepracovaný personál, který může být i v pohodě....
 frank, 2 dospívající děti, původní povolání porodní asitentka 
  • 

nesouhlasím 

(26.7.2007 10:48:28)
Nesouhlasím. Mám osobní zkušenost s porodem ve zdravotnickém zařízení před a po revoluci, už to byl významný rozdíl. Nyní sleduji situaci v oboru a sbírám informace od kamarádek, které rodily nedávno a myslím, že si vůbec neumíte jaké to bylo dříve anebo jste měla jen smůlu na personál. frank
 SIm 
  • 

Re: nesouhlasím 

(1.8.2007 16:25:26)
frank, já si docela dovedu představit, jak to bylo dříve. A souhlasim - něco se přece jen změnilo. Jen nechápu, že naše mámy měly těch dětí víc. Moje rodina je na druhou stranu ukázkou toho, jak se ženské po blbém porodu seknou a řeknou: never more. 5 ženskych, 5 jedinačku.
 Lizzie 


Porodnice 

(26.7.2007 13:36:11)
Sama jsem ještě nerodila, byť jednou bych děti měla moc ráda, ale co říkala máma, tak mě rodila počátkem zimy a docela chuťovka. Tenkrát zrovna bílily, takže okna otevřená dokořán, mráz, táta za mnou samozřejmě nemohl apod.:-) Naštěstí mamka byla tak v klidu, že hned den po porodu běhala a starala se o ,,spolubydlící" na pokoji, tak se zahřála:-)
 Mirkav 
  • 

Srdcebolné 

(26.7.2007 17:14:25)
Chybí mi v tomto srdcebolném příspěvku konkrétní údaje. Která porodnice? Který lékař? Je to tak jen anonymní házení špíny na někoho, kdo se nemůže obhájit. Takových příspěvků jsou tady fůry. A k ničemu nevedou. Četla jsem i takové, kde autor uvedl údaje, lékaři se k tomu i vyjádřili. To pak má smysl . Pro obě strany. Příšerní jsou někteří lékaři a příšerní jsou i někteří pacienti. Čitatel potřebuje info z obou stran, aby si udělal názor.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Srdcebolné 

(26.7.2007 17:51:06)
Mirko, autorka poslala i dopis vedení nemocnice, které ji v odpovědi sice slušně, ale poslalo do p..ele. Hojně se to diskutovalo na té smazané diskusi, včetně jmen - což byl prý důvod k jejímu smazání :(
 Anna, dvě dospělé dcery 
  • 

Děti se přece rodí stejně už tisíce let..... 

(27.7.2007 14:30:46)
Bohužel, diskuzi nelze otevřít, takže si nemůžu přečíst názory jiných. Ale nedá mi to, abych nevyjádřila svůj údiv nad tím, že autorka článku očekává jakési obrovské a zásadní změny při porodu. Podstata, totiž to, jak dítě přijde na svět, se nemění. A nedá se nic dělat, příroda už to tak zařídila, že celá ta záležitost je zdlouhavá, nepříjemná a hodně bolí.Možná se některé z rodiček cítí na to, že by jaksi"přirozeně" porodily, jenže člověk, na rozdíl od zvířat, je už tvor dost vzdálený přírodě a žena potřebuje pomoc. A potřebuje té pomoci většinou hodně, mnohdy i operativní zásah. Možná jsou některé z vás nespokojené s chováním či zásahy lékařů i sester, ale nakonec jsou to vždycky oni, kteří pomůžou a existence či neexistence porodní stoličky, nafukovacího míče nebo porodní vany vůbec není podstatná. Mě se narodila druhá dcera 7 let po té první a musím říct, že za těch 7 let se některé věci ve stejné porodnici dost změnily. Ale zůstalo to hlavní: lékaři a sestry mi pomohli přivést na svět zdravé dítě při co nejmenším utrpení.A to je nejdůležitější. Patří jim za to můj velký dík.
 Toranoko 
  • 

Re: Děti se přece rodí stejně už tisíce let..... 

(27.7.2007 15:12:31)
No, mozna autorka neocekava nejake zasadni drasticke zmeny, co se tyce porodu, ale spis co se tyce pristupu lekaru a sester. Ocekava, ze bude jejich plnohodnotny parner a ne vec, kterou je treba odbavit co nejrychleji a nejpohodlneji.
Ja sama za sebe si myslim, ze te pomoci potrebuju daleko mene, nez je mi bezne podsouvano - nepotrebuji antibiotika, kdyz mam anginu, protoze vim, ze to moje telo zvladne i bez nich. Mozna neci jine telo ne, to je v poradku a at si proste anitibiotika vezme. Ale at respektuje to, ze ja vidim i jine reseni - jde prece o me telo.
 Anna, dvě dospělé dcery 
  • 

Re: Re: Děti se přece rodí stejně už tisíce let..... 

(8.8.2007 14:48:03)
Zajímalo by mne,kolik dětí jste porodila.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Děti se přece rodí stejně už tisíce let..... 

(27.7.2007 18:21:11)
To je přesně můj názor - doopravdy jsi to řekla moc pěkně. :)
 Pájina 
  • 

Re: Děti se přece rodí stejně už tisíce let..... 

(28.7.2007 11:41:51)
Já souhlasím. Ne, že bych za sebou měla krásný porod. Oholil mě manžel, místo klystýru jsem použila YAL nebo jak se to jmenovalo, porod nepostupoval jak měl, píchání plodovky, kapačky oxytocinu, pak se nestihl epidurál, pak jsem tlačila ve dřepu asi hodinu, protože "hlavička je moc vzadu, děloha hodně dozadu", nastřihli mě, při šití jsem začala krvácet, objednali plechovky krve ve dvacet kilometrů vzdáleným městě, zůstal ve mě kus placenty, jenže už jsem byla tak slabá, a šlo to tak rychle, že to co zašili museli hned zase "rozpárat", revize za plnýho vědomí okamžitě, další kapačky oxytocinu...malej se narodil vzhledem ke stavu mojí placenty podvyživenej, ale DÍKY BOHU A LÉKAŘŮM ŽE SE NARODIL PRÁVĚ TEN DEN PO TAK PITOMÝM A VYVOLANÝM PORODU. Protože kdyby se narodil o týden dýl, nebo o dva, kdybychom čekali, tak mohl mít ještě o kilo míň... takhle mi 2,3 kg lehký a 46 cm krátký dítě odvezli na JIPku do vedlejšího města do špitálu, já zůstala jako kůl v plotě s poporodníma depresivníma stavama v nemocnici, odkud mě kvůli ztrátě krve chtěli pustit jen na revers, což manžel nedovolil. Čtvrtej den po porodu mi malýho vrátili, protože kromě toho že mi v tom bříšku zhubnul byl naprosto zdravej. A strávili jsme první krásnej tejden v nemocnici...a zdálo se mi že všechno je úžasný a krásný a skvělý. A bylo mi fuk, že mě nastřihli, a že mě zašili, a dneska je mi už celý fuk. Jsem ráda, že doktor ten den řekl: "Už jste se tu natrápila dost (ležela jsem čtyři měsíce před porodem na udržování) tak já to popoženu!" Protože nechci domýšlet co by se stalo, kdyby mi řekl, že mám jet domů...
Snažím se doktorům věřit. A jsem přesvědčená, že udělali oni i porodní asistentky, které byly báječné - čaj, aromalampička, časopisy, každou chvilku se přiběhly zeptat, jestli něco nepotřebujeme, manžel tam byl brán jako naprostá samozřejmost, když nám malýho dali, ještě ho sestřička popohnala, jestli nemá třeba foťák, aby si ho vyfotil... - prostě jsem přesvědčená, že udělali co mohli. Všichni.
Jenže já rodila v maličký porodnici, v maličkým městě, kde bylo po mém porodu asi 8 maminek. Díky za Ostrov. Doufám, že druhý porod bude bez komplikací. A věřím, že kdyby nějaké nastaly, tak že to s asistencí lékařů zvládnu. Necítila jsem se do ničeho nucená, ale asi jsem to taky nijak neřešila... mě například ani nenapadlo přemýšlet, jestli porod bude bez nástřihu nebo s nástřihem, jestli budu rodit ve stoje, v kleče, nebo jak... chtěla jsem porodit a mít zdravý dítě, a přežít to relativně ve zdraví. A to se mi povedlo. A když se nám to povede podruhý, budu šťastná...
 Jíťa 
  • 

Mluvíš mi z duše 

(4.8.2007 0:49:55)
Já si před porodem nastudovala kde co, abych byla tzv. připravená na všecko. Stejně se to nepovedlo a připravená jsem nebyla, především na to zvracení během kontrakcí (viz. můj příspěvek výš) - nikde jsem o podobném případu nečetla ale PA i doktor mě uklidnil, že se to občas skutečně stává.

A už tehdy jsem dost dobře nechápala všechny ty ženský, co se jen rozčilujou, že jim do porodu doktoři nebo PA kecají. Já byla rozhodnutá, že pokud by se mě někdo v porodnici zeptal jak to chci, nebo dokonce chtěl sepisovat porodní plán, že jim řeknu, že to chci jak nejlépe to oni dovedou! Protože i když jsem si toho nastudovala hodně, myslím, že stále nejsem žádný odborník a stejně tak myslím, že doktoři tomu skutečně rozumí více než já.
 Anna, dvě dospělé dcery 
  • 

Re: Mluvíš mi z duše 

(8.8.2007 14:58:34)
To jsem ráda, že má někdo takový názor. Mě se kdysi ptal pan primář těsně před porodem, o němž se předpokládalo, že bude dost složitý, jestli chci císařský řez. Mě to velmi udivilo a odpověděla jsem mu, že já přece nejsem schopna to posoudit a rozhodnout, ať je tak hodný a zařídí to tak, jak uzná za vhodné. Pak už se mě už nikdo na nic neptal, doktoři a PA udělali co uznali za vhodné, dcera přišla na svět přirozenou cestou a všechno dobře dopadlo.Tak si říkám: já jsem rodila jen 2x, a oni těch porodů prožili s rodičkami stovky. A to nemluvím o tom, že napřed museli vystudovat. Ne, opravdu nejsem tak drzá, abych jim radila.
 Pájina 
  • 

Re: Děti se přece rodí stejně už tisíce let..... 

(28.7.2007 11:42:41)
Já souhlasím. Ne, že bych za sebou měla krásný porod. Oholil mě manžel, místo klystýru jsem použila YAL nebo jak se to jmenovalo, porod nepostupoval jak měl, píchání plodovky, kapačky oxytocinu, pak se nestihl epidurál, pak jsem tlačila ve dřepu asi hodinu, protože "hlavička je moc vzadu, děloha hodně dozadu", nastřihli mě, při šití jsem začala krvácet, objednali plechovky krve ve dvacet kilometrů vzdáleným městě, zůstal ve mě kus placenty, jenže už jsem byla tak slabá, a šlo to tak rychle, že to co zašili museli hned zase "rozpárat", revize za plnýho vědomí okamžitě, další kapačky oxytocinu...malej se narodil vzhledem ke stavu mojí placenty podvyživenej, ale DÍKY BOHU A LÉKAŘŮM ŽE SE NARODIL PRÁVĚ TEN DEN PO TAK PITOMÝM A VYVOLANÝM PORODU. Protože kdyby se narodil o týden dýl, nebo o dva, kdybychom čekali, tak mohl mít ještě o kilo míň... takhle mi 2,3 kg lehký a 46 cm krátký dítě odvezli na JIPku do vedlejšího města do špitálu, já zůstala jako kůl v plotě s poporodníma depresivníma stavama v nemocnici, odkud mě kvůli ztrátě krve chtěli pustit jen na revers, což manžel nedovolil. Čtvrtej den po porodu mi malýho vrátili, protože kromě toho že mi v tom bříšku zhubnul byl naprosto zdravej. A strávili jsme první krásnej tejden v nemocnici...a zdálo se mi že všechno je úžasný a krásný a skvělý. A bylo mi fuk, že mě nastřihli, a že mě zašili, a dneska je mi už celý fuk. Jsem ráda, že doktor ten den řekl: "Už jste se tu natrápila dost (ležela jsem čtyři měsíce před porodem na udržování) tak já to popoženu!" Protože nechci domýšlet co by se stalo, kdyby mi řekl, že mám jet domů...
Snažím se doktorům věřit. A jsem přesvědčená, že udělali oni i porodní asistentky, které byly báječné - čaj, aromalampička, časopisy, každou chvilku se přiběhly zeptat, jestli něco nepotřebujeme, manžel tam byl brán jako naprostá samozřejmost, když nám malýho dali, ještě ho sestřička popohnala, jestli nemá třeba foťák, aby si ho vyfotil... - prostě jsem přesvědčená, že udělali co mohli. Všichni.
Jenže já rodila v maličký porodnici, v maličkým městě, kde bylo po mém porodu asi 8 maminek. Díky za Ostrov. Doufám, že druhý porod bude bez komplikací. A věřím, že kdyby nějaké nastaly, tak že to s asistencí lékařů zvládnu. Necítila jsem se do ničeho nucená, ale asi jsem to taky nijak neřešila... mě například ani nenapadlo přemýšlet, jestli porod bude bez nástřihu nebo s nástřihem, jestli budu rodit ve stoje, v kleče, nebo jak... chtěla jsem porodit a mít zdravý dítě, a přežít to relativně ve zdraví. A to se mi povedlo. A když se nám to povede podruhý, budu šťastná...
 Sim 
  • 

standardy chování podle samotných lékařů 

(27.7.2007 17:02:48)
Sjezd České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické a České lékárnické komoře (dále jen "zákon č. 220/1991 Sb."), a v souladu s § 15 odst. 7 písm. a) stavovského předpisu České lékařské komory č. 1 - Organizačního řádu vydává tento stavovský předpis


Etický kodex lékaře
§1 Obecné zásady
1. Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti, v duchu úcty ke každému lidskému životu od jeho počátku až do jeho konce a se všemi ohledy na důstojnost lidského jedince.
2. Úkolem lékaře je chránit zdraví a život, mírnit utrpení a to bez ohledu na národnost, rasu, barvu pleti, náboženské vyznání, politickou příslušnost, sociální postavení, sexuální orientaci, věk, rozumovou úroveň a pověst pacienta či osobní pocity lékaře.
3. Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat. S vědomím osobního rizika se nemusí cítit být jimi vázán, pokud svým obsahem nebo ve svých důsledcích narušují lékařskou etiku či ohrožují základní lidská práva.
4. Lékař uznává právo každého člověka na svobodnou volbu lékaře.

§2 Lékař a výkon povolání
1. Lékař v rámci své odborné způsobilosti a kompetence svobodně volí a provádí ty preventivní, diagnostické a léčebné úkony, které odpovídají současnému stavu lékařské vědy a které pro nemocného považuje za nejvýhodnější. Přitom je povinen respektovat v co největší možné míře vůli nemocného (nebo jeho zákonného zástupce).
2. Každý lékař je povinen v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc.
3. Lékař musí plnit své povinnosti v situacích veřejného ohrožení a při katastrofách přírodní nebo jiné povahy.
4. Lékař má právo odmítnout péči o nemocného z odborných důvodů nebo je-li pracovně přetížen, nebo je-li přesvědčen, že se nevytvořil potřebný vztah důvěry mezi ním a pacientem. Je však povinen doporučit, a v případě souhlasu zajistit vhodný postup v pokračování léčby.
5. Lékař nemůže být donucen k takovému lékařskému výkon nebo spoluúčasti na něm, který odporuje jeho svědomí.
6. Lékař nesmí předepisovat léky, na něž vzniká závislost, nebo které vykazují účinky dopingového typu, k jiným než léčebným účelům.
7. Lékař u nevyléčitelně nemocných a umírajících účinně tiší bolest, šetří lidskou důstojnost a mírní utrpení. Vůči neodvratitelné a bezprostředně očekávané smrti však nemá být cílem lékařova jednání prodlužovat život za každou cenu. Eutanazie a asistované suicidium nejsou přípustné.
8. U transplantací se lékař řídí příslušnými předpisy. Odběru tkání a orgánů nesmí být zneužito ke komerčním účelům.
9. Lékař je v zájmu pacienta povinen důsledně zachovávat lékařské tajemství, s výjimkou případů, kdy je této povinnosti souhlasem pacienta zbaven nebo když je to stanoveno zákonem.
10. Lékař, který vykonává své povolání, je povinen odborně se vzdělávat.
11. Lékař je povinen při výkonu povolání vést a uchovávat řádnou dokumentaci písemnou nebo jinou formou. Ve všech případech je nutná přiměřená ochrana znemožňující změnu, zničení nebo zneužití.
12. Lékař nesmí své povolání vykonávat formou potulné praxe.
13. Lékař nesmí sám nebo po dohodě s jinými ordinovat neúčelné léčebné, diagnostické a jiné úkony ze zištných motivů. V rámci své pravomoci nesmí poskytovat odborně neodpovídající vyjádření, z nichž by plynuly občanům neoprávněné výhody.
14. Pokud lékař doporučuje ve své léčebné praxi léky, léčebné prostředky a zdravotní pomůcky, nesmí se řídit komerčními hledisky, ale výhradně svým svědomím a prospěchem pacienta.
15. Lékař se podle svého uvážení účastní na prezentaci a diskusi medicínských témat na veřejnosti, v tisku, v televizi, rozhlasu, musí se však vzdát individuálně cílených lékařských rad a doporučení ve svůj soukromý prospěch.
16. Lékař se musí zdržet všech nedůstojných aktivit, které přímo nebo nepřímo znamenají propagaci nebo reklamu jeho osoby a lékařské praxe a ve svých důsledcích jsou agitační činností, cílenou na rozšíření klientely. Nesmí rovněž tyto aktivity iniciovat prostřednictvím druhých osob.
17. Nový způsob léčení je možné použít u nemocného až po dostatečných biologických zkouškách, za podmínek dodržení Helsinské konvence a Norimberského kodexu, pod přísným dohledem a pouze tehdy, pokud pacienta nepoškozuje.
18. Lékař si má být vědom své občanské úlohy i vlivu na okolí.

§3 Lékař a nemocný
1. Lékař plní vůči každému nemocnému své profesionální povinnosti. Vždy včas a důsledně zajistí náležitá léčebná opatření, která zdravotní stav nemocného vyžaduje.
2. Lékař se k nemocnému chová korektně, s pochopením a trpělivostí a nesníží se k hrubému nebo nemravnému jednání. Bere ohled na práva nemocného.
3. Lékař se má vzdát paternalitních pozic v postojích vůči nemocnému a respektovat ho jako rovnocenného partnera se všemi občanskými právy i povinnostmi, včetně zodpovědnosti za své zdraví.
4. Lékař je povinen pro nemocného srozumitelným způsobem odpovědně informovat jeho nebo jeho zákonného zástupce o charakteru onemocnění, zamýšlených diagnostických a léčebných postupech včetně rizik, o uvažované prognóze a o dalších důležitých okolnostech, které během léčení mohou nastat
5. Zadržení informací o nepříznivé diagnóze nebo prognóze je možné individuálně v zájmu nemocného dle úvahy a svědomí lékaře. V těchto případech by měl lékař, pokud nemocný neurčil jinak, informovat rodinné příslušníky pacienta nebo osoby jemu blízké.
6. Lékař nesmí zneužít ve vztahu k nemocnému jeho důvěru a závislost jakýmkoliv způsobem.

§4 Vztahy mezi lékaři
1. Základem vztahů mezi lékaři je vzájemně čestné, slušné a společensky korektní chování spolu s kritickou náročností, respektováním kompetence, s přiznáním práva na odlišný názor.
2. Lékař v zájmu své stavovské cti i s ohledem na pověst lékařské profese nesmí podceňovat a znevažovat profesionální dovednosti, znalosti i poskytované služby jiných lékařů, natož používat ponižujících výrazů o jejich osobách, komentovat nevhodným způsobem činnost ostatních lékařů v přítomnosti nemocných a nelékařů.
3. Lékař kolegiálně spolupracuje s těmi lékaři, kteří současně nebo následně vyšetřují či léčí stejného pacienta. Předává-li z důvodných příčin nemocného jinému lékaři, musí mu odevzdat zjištěné nálezy a informovat ho o dosavadním průběhu léčby.
4. Lékař je povinen požádat dalšího nebo další lékaře o konzilium vždy, když si to vyžádají okolnosti a nemocný souhlasí. Je právem lékaře navrhnout osobu konzultanta. Závěry konziliárního vyšetření mají být dokumentovány zásadně písemnou formou a je povinností o nich informovat nemocného, se zvláštním důrazem tehdy, pokud se názory lékařů liší, a je právem lékaře vzdát se dalšího léčení, pokud se nemocný přikloní k jinému názoru konzultanta.
5. Lékař musí svou praxi vykonávat zásadně osobně. Zastupován může být jen dočasně a to lékařem vedeným v seznamu České lékařské komory a splňujícím potřebné odborné předpoklady.

§5 Lékař a nelékař
1. Lékař spolupracuje se zdravotními pracovníky vyškolenými v různých specializovaných činnostech. Pověří-li je diagnostickými nebo léčebnými úkoly a dalšími procedurami, musí se přesvědčit, zda jsou odborně, zkušenostmi i zodpovědností způsobilí tyto úkony vykonávat.
2. Lékaři není dovoleno vyšetřovat nebo léčit s osobou která není lékařem a nepatří k zdravotnímu personálu. Tyto osoby nesmějí být přítomny ani jako diváci při lékařských výkonech. Výjimkou z uvedených zásad jsou osoby, které se u lékaře vzdělávají, nebo pracují v lékařských oborech a dalších osoby, s jejichž přítomností pacient souhlasí, pokud není lékařsky zdůvodněných námitek.

§6 Účinnost
Tento stavovský předpis České lékařské komory Etický kodex České lékařské komory nabývá účinnost dne 1.1. 1996.

Tak co kdybychom tohle po nich začali opravdu chtít?
 Grainne 


Re: standardy chování podle samotných lékařů 

(27.7.2007 17:34:16)
Správně Sim a budeme to po nich chtít.
 sunsung 


SIM 

(27.7.2007 17:31:57)
tím je řečeno vše...
 Lizzie 


Re: SIM 

(27.7.2007 18:08:09)
Nic proti SIM, ona má svým způsobem psychickou poruchu, což já jako člověk s obsedantně - kompulzivní poruchou dokážu pochopit, ovšem občas to opravdu přehání..SIM vzpamatuj se, prosím, teď tím nemyslím zrovna tvůj vztah k lékařům, do toho rýpat nebudu, ale celkově ke společnosti..vykašli se na veřejné záchodky a začni hledat věci pěkné.
Já sama se často zaobírám pi*ovinami, ovšem alespoň se snažím být trochu v pohodě..
 SIm 
  • 

Re: Re: SIM 

(29.7.2007 12:29:33)
Lizzie, budeš se divit, ale já jsem naprosto v pohodě. Vlastně, abych pravdu řekla, zažívám nejšťastnější období v životě. I proto ostatně uvažuju o miminku. Jsou pitomosti, kterým se směju - viz záchodky. A kterými jsem prostě jen chtěla pobavit ostatní. Někdo nad pivem probírá politiku, my jsme si s manžou poplkali o záchodcích. Abych pravdu řekla, připadá mi to pořád příjemnější a konstruktivnější než ta politika.
A pokud jde o lékaře - co je špatného na tom, když chci, aby se chovali způsobem, který si sami před jedenácti lety odhlasovali? Myslím, že jedenáct let je dost dlouhá doba, aby si tento dokument každý lékař přečetl a postupně jej uvedl do své praxe. A pak tady ještě máme práva pacientů, jak je schválilo Ministerstvo zdravotnictví před 15 lety. A Zákon o péči o zdraví lidu. A o Úmluvě o biomedicíně a vysvětlující zprávě, která k náleží, a která se od okamžiku vstupu ČR k EU stala závaznou právní normou s vyšší právní silou než jsou normy národní, ani nemluvím, tam jsou teprv věci.

Moc pěkný je třeba Článek 2:
Zájmy a blaho lidské bytosti budou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy.

Nechci nic jiného, než co je mi oficiálně přislíbeno. Standard služby je jasně definován. Bohužel se opakovaně setkávám s tím, že je porušován. Z nějakého důvodu mám přitom pocit, že v gynekologii se tak děje častěji než kde jinde. Zatímco v jiných odbornostech (imunologie, stomatologie, ortopedie, praktický lékař) zažívám srážky s blbcem výjimečně a dokonce mám pocit, že čím dál tím míň - obecně bych řekla, že standard chování stoupl, ta gynda jako by byla zakletá. Porodnice se asi taky pomalu lepší - aspoň mi to hlásí kámošky, co šly dvakrát na stejné místo - ale i tak svůj pobyt komentují slovy "podruhé už jsem na ně byla připravená..."
 Kočanská  
  • 

nevím, kde budu rodit druhé dítě 

(27.7.2007 19:17:36)
Nemůžu posoudit, zda je stav porodnictví v ČR stejný jako před 30-ti lety. Ale tak mě někdy napadne, že po všem co vím a zkušenostech (dobrých i špatných) z prvního porodu, vlastně vůbec nevím, kde bych měla porodit své druhé dítě.

Bohužel jsme zrovna v období, kdy se rodí o 106, takže porodnice, kde je zázemí, k tomu aby člověk mohl normálně porodit, mohou být obsazené. Navíc porodnice poskytují dle mého názoru záměrně informace, které na první pohled budí dojem, jak přistupují individuálně a jak vyčkávají a jak se vlastně není čeho bát a skutečnost je mnohdy velmi odlišná :(

Tak co s tím? Zatím plánuji, že asi zase porodím s mojí porodní asistentkou v Neratovicích, ovšem domluvím si aby u porodu byl vybraný dětský lékař - již nebudu riskovat to co se událo minule (pozn. po zkušenostech z prvního porodu je pro mě daleko důležitější jaký pediatr bude u porodu než gynekolog ten se do porodu nakonec vůbec nemotal a seděl na konci druhé doby porodní v klidu v koutku porodního sálu a ani jsem o něm nevěděla). A doufám, že bude vše OK, pak bych chtěla tzv. ambulatní porod - za 24 hodin s miminkem domu.... Doufám, že budu stejně tak jako po prvním porodu 2 hodiny po už běhat jako srnka :) Jen doufám, že moje druhé děcko si hned po porodu neprožije takový šok jako chudinka mé první :(
 kaMyš 


Re: nevím, kde budu rodit druhé dítě 

(28.7.2007 16:33:55)
Já tohle řeším uvědomělým manželem. Dohodli jsme se, co chceme a co nechceme, aby našemu miminku po porodu dělali nebo nedělali - a ty chvilky, kdy s ním nemůžu být já, je s miminkem on a prostě nedovolí, aby miminku dělali něco, co nám přijde zbytečné nebo pro miminko stresující atd. Zároveň k tomu máme zvláštní část v "porodních přáních" (porodním plánu). Zároveň to u nás byl poslední jazýček na vahách, pokud jde o manželovo váhání, zda jít k porodu či ne. Měl totiž pocit, že k porodům prostě chlapi nepatří - uznal ale, že v téhle roli opatrovníka nového človíčka ho nikdo nemůže zastoupit. Protože jako rodič může o svém dítěti rozhodovat (stejně jako já).

Moc moc souhlasím, že pediatr je u porodu taky moc důležitý - resp. vědět, jaké jsou v dané porodnici zvyklosti po porodu a co jsou ochotni změnit nebo nejsou ochotni změnit.
 SIm 
  • 

Re: Re: nevím, kde budu rodit druhé dítě 

(29.7.2007 13:26:35)
blbý je to,že ani toho pediatra si moc nevybereš. Podle info, které mám, je prostě směrodatný názor lékaře, který má službu. Právo na volbu lékaře lze v tomto případě prosadit jen velmi těžko. Nevím, jestli by pomohlo, pokud to bude jeho kolega z nemocnice - to asi jo, ale nevím, i když i tak by mohly nastat třenice. A člověk zvenku? Podle toho, co vím, tak nemocnice často nikoho cizího k porodům pouštět nechtějí. Zaplacený lékař zvenku se tak může ocitnout v roli pouhého doprovodu, který do toho nemá co kecat.
Zase je otázka, nakolik by personál byl ochoten jít do konfliktu s doprovodem. V krajním případě by skutečně mohlo dojít i k přetahování o dítě, ale připouštím, že v praxi by asi ustoupili přání, vzlášť pokud by šlo zákonného zástupce dítěte - tedy otce. Z právního hlediska na něj rozhodně musí brát ohled více než na onoho cizího pediatra.

Taky jsem porodnici vybírala, až jsem přebrala. Dala jsem na řeči o "výborné paní primářce z dětského". No, možná byla dobrá. To nevím. Celou tu dobu jsem ji totiž neviděla. Asi měla dovču. A to, co ji zastupovalo, to byla katastrofa. Až do té doby jsem měla k pediatrům důvěru, protože jsem se zatím setkala jen s takovými, pro které byla péče o děti posláním. V porodnici jsem pak utrpěla docela slušný šok. O půl roku později získali titul baby friendly.
 Petr 
  • 

Re: Re: nevím, kde budu rodit druhé dítě 

(29.7.2007 18:53:26)
Mám zkušenost, že co se týká doprovodu u porodu, tak nejlepší je kombinace otce se spřáteleným odborníkem. Otec totiž má pravomoc něco chtít nebo nechtít a odborník ví co se děje. Sám vím, že kdybych neměl po porodu podporu duly, asi by mne lékař přesvědčil že pravdu má on. A jak se pak ukázalo, pravdu měla moje žena, a ne lékař (šlo o zacházení s dítětem po porodu). Kdybych tam ale nebyl, moje žena by si nic neprosadila, protože po porodu prostě neměla sílu, a dula zase nemá žádnou pravomoc.
 Kočanská 


Ahoj lidi - dík za názory 

(30.7.2007 18:51:44)
Ahoj všem a děkuji za rady.

Osobně ale stále vidím problém v tom, že v porodnici je člověk určitým způsobem vydán na milost lidem, kteří podle mě nemají na podobném místě co dělat.
Negativní zkušenosti tu zmiňovat nebudu naopak:
Z Neratovic mám skvělou zkušenost s pediatrem - bohužel neznám jeho jméno - je to Slovák a ten byl při porodu naší dcerky přítomen celý víkend a byl moc fajn. Samozřejmě mám také skvělou zkušenost s PA Věrkou Novákovou, která nás připravovala na porod a pak i rodila. Takže bych ráda druhý porod absolvovala také s ní :) a s tímhle panem doktorem :)

Už už jsem se chtěla rozepsat, ale toto není prostor pro obsáhlé vysvětlování všech věcí, které člověk zvažuje. Vím toho celkem dost o porodnicích a proto vím, co je a co není možné.

Škoda, že tu nejsou nějaké porodní domy - lépe řečeno nějaké jsou ale stejně se v nich nerodí. Škoda, že tu není obecně uznáván porod doma (prosím nepište mi žádné reakce na porody doma - děkuji - podobných diskusí tu bylo dost, znám je, já na to svůj názor mám)
 oli 
  • 

Re: Ahoj lidi - dík za názory 

(31.7.2007 6:53:01)
Ahoj, celou diskuzi jsem nečetla, takže se možná opakuji, ale ta tvoje věta mě dostala tj:

Osobně ale stále vidím problém v tom, že v porodnici je člověk určitým způsobem vydán na milost lidem, kteří podle mě nemají na podobném místě co dělat.

Já osobně mohla mít z porodu neuvěřitelně krásný zážitek, kdyby mi to personál nezkazil - a to jsem člověk pozitivně smýšlející a většinou všechny za jejich chování omlouvám...

Přesně tak jsem se cítila - vydána na milost a nemilost. Začalo to na příjmu, kdy v šílených bolestech (dítě se narodilo do 30 minut od příjmu), mi pracovice příjmu řekla, že to nemám tak prožívat, že to ještě tak rychle nebude a nutila mě sednout na vozík - pro mě nemyslitelné. Převlékání před zraky 2 pracovníků příjmu - jí a nějakého chlapa. Porod - klasika, neuvěřitelně mě štvalo, že mi nikdo neodpověděl na mé otázky - by´t 2x položené, dělali si co chtěli, dítě jsem viděla až v zavinovačce. Na oddělení žádné rady, uspěchané sestry...
Z porodnice jsem si odnesla dokonalou ránu na duši, a přitom by stačilo tak málo, alespoň mně - říkat mi co se mnou dělají, jak to vypadá - vidí- li hlavičku, je-li nutný nástřih, co a proč do mě píchají...Další personál - myslím tím ten nelékařský - tj. příjem by měl projít školením, jak se chovat ke svým klientům. Jak mě by v té chvíli potěšila věta - nic se neděje, za chvíli máte krásné dítko a to přece stojí za tu bolest (je úplně jedno jestli ta chvíle bude 10 hodin či 30 minut), přesně i toto mi chybělo u sester - neosobnost, spěch, stress a v neposlední řadě neplnily ani své povinnosti - pomoc s kojením. Ty 3 dny byly jak ve vězení....
 kaMyš 


Re: Ahoj lidi - dík za názory 

(31.7.2007 9:23:53)
To bude pan Peter Košík, ten skvělý pediatr. Taky jsem ho tam potkala.
 Kočanská 


díky za informace 

(3.8.2007 20:33:24)
Tak to moc děkuju za info. On byl opravdu moc milý a hrozně hezky se k dětičkám choval - byla radost to pozorovat :)
 z. 
  • 

Re: díky za informace 

(18.8.2007 16:23:54)
diky bohu hodne
 Zuzka , Petřík 4 roky 
  • 

Nějak tak jsem dopadla i já! 

(31.8.2007 16:38:42)
Rodit jsem měla v říjnu 2003. Díky informaci v regionálních zprávách jsem se dozvěděla,že v Přerově mají novou porodnici. Moc pěknou a vychází vstříc přáním rodiček. Byli jsme se tam podívat.
Vše bylo pěkné, přístup porodní asistentky skvělý. Všechno nám vysvětlila a ozřejmila. Tak jsme tedy byli já i manžel pro,rodit budeme tady.
Už jsem měla týden před porodem a přišlo to na mě. Začala mi odtékat voda, měla jsem i malé stahy,tak jsme jeli. Byla jsem prvorodička.
Do porodnice jsme dojeli něco po půlnoci. Asistentky nechaly manžela za dveřmi (nemusí přece vidět všechno) a jaly se mě vyšetřovat. Dříve mi bylo řečeno,že na přání rodičky holit přirození nebudou a taky klistýr je na rozhodnutí rodičky. Ha ha ha, to byl jen dobrý vtip. Všechno si dělali po svém!
Nakonec přišel i rozmrzelý pan doktor, pěkně hnusně mě zevnitř prohmatal, pak poodešel dále a asistentkám řekl : píchněte jí uklidňováka, já se chci vyspat!!
Takže milé asistentky šli a přes můj protest mi to píchli a řekli,aspoň se v klidu vyspíte! Tak jsem šla na novorozenecké a spala jsem.
Ráno už mě honili na vyšetření a stahy samozřejmě nikde! Tak jsem nakonec podsotupila i klistýr,který jsem nechtěla a začali mi kapačkami vyvolávat stahy a taky otvírání čípku.
Nejdřív to byla pohodička, ale posléze to byl horor,kdy už jsem se nemohla ani nijak protahovat, prostě nic. V šílených návalech bolesti jsem lítala po sálu jako stíhačka a jen skuhrala. Nahnali mě do sprchy, byla mi zima, hodili mi tam míč, já jsem ani jedno nechtěla.
Utřít jsem se musela do použitého prostěradla,nebo co to bylo. Hnus!
Manžel byl tam. Ale pomoci mi moc nemohl. Otvírala jsem se jen díky jejim nešetrným vyšetřováním mě prsty. Nejdříve jsem se mu bránila, pak už jsem to chtěla.
Nakonec mě přikurtovali na porodním stole, poprvé jsem jim z něho totiž seskočila, vyvrátili mi nohy a porod byl tu.Malý byl moc veliký, nedokázala jsem ho napoprvé vytlačit. Hráz jsem měla bolestivě napjatou,až jsem je prosila,aťmi ji nastřihnou. Prý je ještě brzy. Nakonec to udělali,ale nevím, zda li nebylo pozdě. Nakonec mi asistentka hupsla na břicho a díky ní jsem malýho porodila. Pak mi ještě hnusně - bolelo mě to vevnitř, zatahali za pupeční šňůru a chtěli vytáhnout placentu. Čekalo mě bolestivé šití a bylo nekonečné. Až později jsem zjistila, že jsem praskla až ke konečníku! A na zadku u levého kloubu jsem měla obrovkou modřinu.
Každý doktor,kdo mě viděl mě litoval. Ale museli držet při sobě. Přece je důležitější mít hodně normálních porodů než li císařské řezy.
Těsně před porodem samým se totiž chviličku radili a manžel je prosil,jestli mě nemají převést na sál a porodit císařem. Ale kdepak.
Asistentka,která mě rodila, se mi chodila omlouvat a všelijak mi pomáhala, abych si asi nešla někam stěžovat, nebo na ně nepodala žalobu.
Dopadla jsem strašně, přirozený porod byl utnut hned v zárodku a všechno bylo uměle vyvoláváno. Nikdo ale přece nemůže odhadnout, kolik mi toho mají dát.
Dva roky bylo pro mě milování spíše znásilněním a klouček? Měl porodní nádor na hlavičce, hlavičku křivou a dodnes nám moc nemluví. Má dokonce i cosi z autismu.
No ale hlavně přece,že porod byl tzv. přirozený!!
Souhlasím s autorkou. Reklamu sice mají, ale jinak se NIC nezměnilo!

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.