Linda, dcera 1,5 roku | •
|
(19.4.2007 14:46:06) Svého muže musím pochválit co se týče hlídání naší dcerky. Velmi často ji hlídá, dokáže mě zastat prakticky v čemkoliv co se týče péče o ni (i když mu třeba musím při "předávání" připravit oblečení pro ni nebo říct, co jí má dát k jídlu - což beru jako normální). Na druhou stranu si nedovedu představit, že by s ní byl delší dobu (třeba na mateřské), protože kdykoliv se vrátím domů, je to tam jak po boji. Nádobí špinavé, oblečení a hračky všude, atd. Prostě to bere tak, že má na starosti péči o dítě a nikoliv domácnost. V této souvislosti by mě zajímalo, jestli má některá z vás partnera, který dokáže zvládnout obojí naráz - dítě i domácnost?
|
Winky | •
|
(19.4.2007 15:17:23) no, obávám se že neznám. Ten náš "taťka" taky zvládne vesměs veškerou péči o dceru (s tím jak se uvádí - já navařím, vyperu, vyžehlím, připravím), ale domácí práce pouze to co mu řeknu (někdy). Zato ale zvládá spoustu jiných praktických věcí (přivrtat, odstěhovat, natřít atp.) což zase není moje parketa. Tak to nijak nehrotím. I když jeho občasné narážky že by si tu "dovolenou" chtěl taky někdy užít tak říkám "pouze s veškerými domácími pracemi".....
|
Blanimour |
|
(19.4.2007 15:38:48) Můj manžel se o dceru stará hodně, ale s domácími pracemi taky nic moc. Jen občas, když mi chce dokázat, jak jsem "nemožná", tak spolu s ní třeba umyje nádobí nebo provede jinou úklidovou práci a pak mi dlouze vykládá, jak je to pro ní skvělá hra. Jenže když tohle provede jednou za měsíc, tak to skvělá hra je. Sama to také tak občas provedu. Kdybych to tak měla dělat každý den, tak se z toho asi zblázním a moc toho neudělám. To mu ale nevysvětlím.
|
|
|
arsiela, |
|
(19.4.2007 15:35:30) Hrdě hlásím,že já takového doma mám(a nedám :))zvládne jak děcko tak ještě jen tak mimochodem uklidit celou domácnost,vyžehlit,uvařit.Nevím jak to dělá,ale já z toho mám místy depky.Když jsem ležela ve špitále,klukovi bylo půl roku,vzal si dovolenou,zaoptařil děcko,jezdil za mnou do nemocnice a ještě zvládl vyprat,vyžehlit,samozřejmě uvařit.A to bez babiček,či jakékoli pomoci. I když má své mouchy a občas se hádáme,tak je to chlap k nezaplcení
|
Boďka |
|
(19.4.2007 20:26:22) Arsiela, tak z toho, že občas zvládne domácnosť lepšie ako ty, depky mať nemusíš :-))).
Ja osobne nepoznám žiadneho chlapa, ktorý by mal depky z toho, že nezvláda domácnosť rovnako dobre ako jeho žena. Tak nechápem, prečo by ich žena mala mať. Je servis domácnosti nejaká špeciálna ženská vlastnosť, ktorou by mala disponovať každá žena?
U nás doma je to podobne ako u vás. Môj priateľ všetko zvláda rovnako dobre ako ja - upratovanie, pranie, žehlenie, výchovu detí...niečo dokonca lepšie ako ja. Mne to absolútne nevadí, skôr naopak, veď je to na prospech celej rodine, nepotrebujem s ním súťažiť. Jediné, čo nezvykne robiť, je varenie, to je väčšinou na mne. To ho nebaví (hoci to vie), kým boli deti menšie a nechodili do škôlky, tak im varil, ale keď si má navariť len pre seba (ja chodím do jedálne, deti majú obed v škôlke), tak to sa mu vôbec nechce, tak mu občas navarím, aby nebol len na konzervách. On radšej medzitým povešia prádlo.
Neber to ako kritiku svojej osoby, tak som to nemyslela, len si občas všímam, že aj ženy, ktorých partneri sa zapájajú do domácnosti majú tendenciu brať domácnosť ako svoju povinnosť, s ktorou im partner "pomáha", pričom ja si myslím, že v ideálnom prípade sú partneri jeden tím, ktorí ťahá za spoločný povraz a robí to čo je potrebné a na čo stačí, bez ohľadu na to či je to domácnosť, zarábanie peňazí alebo výchova detí.
|
arsiela, |
|
(19.4.2007 22:50:24) Ne,já z toho zas tak depku nemám,to jsem myslela kapku z legrace.
|
|
Vlaďka+Daniel 3/05 |
|
(21.4.2007 21:19:17) Já jsem taky jedna z těch, co mají skvělého manžela a depky z toho, jak je skvělý:) U nás to bylo tak, že maminka se starala o děti, domácnost a chodila do práce a tatínek sem tam občas uvařil, ale už ho ani nenapadlo, že by po sobě taky mohl umýt nádobí. Takže když se teď třeba manžel rozhodne, že už je špinavá koupelna a je třeba s tím něco dělat, beru to téměř jako osobní výtku, že já, která jsem celý den doma (pro rýpaly - opravdu s tím dítětem chodím i vn, byl to jen často používaný obrat) se nejsem schopná postarat o vlastní domácnost. Nevím, co s tím mám dělat, rozumově mi je jasné, že to je i jeho domácnost, ale stejně mám vždycky výčitky, že už jsem to dávno měla udělat já. Povedlo se někomu z vás tenhle přístup v sobě překonat?
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.4.2007 23:15:03) Mně celkem jo ;) Jsem dost líná na to, abych se tím trápila :) Občas teda mám záchvat výčitek a ujišťuju se, že to nemá být na protest proti mé domácí nečinnosti, ale jinak jsem prostě ráda, že to je hotové, a dál to neřeším :)
|
|
10.5Libik12 |
|
(21.4.2007 23:21:37) Vlaďko, ty jsi brilantně vystihla, jak se ženský stávají otroky vlastních pocitů, já s tím bojuji tak, že si pěstuji navzdory rovnoprávnosti výlučné dovednosti, on koláče neupeče (a mě to poskytuje tvůrčí uspokojení) takže co na tom, že si umyje vanu:).
|
|
|
|
|
Pavla | •
|
(19.4.2007 15:59:10) Když jsem v práci a partner hlídá, tak zvládá obstarat děti, uvařit a umýt nádobí. Uklidí nepořádek a někdy vyžehlí. Jinak úklid domácnosti ( praní, prach, vytírání atd.) dělám sama.
|
|
Majka | •
|
(19.4.2007 18:34:08) No, já takového muže doma nemám, i na procházky ven mu musím děti obléct... ale pravdou je, že i on, když přijde večer z práce, vidí neskutečný bordel, přesně tak, hračky, oblečení, to je klasika. Domácnost obstarávám až po večerním uložení dětí, protože přes den mi nespí. Resp. mladší mimi spí, ale max. 30min v kuse... Takže to v pozdních večerních hodinách pofackuji a ráno se jede nanovo :-o)
|
petrida |
|
(20.4.2007 9:40:58) Já mám nejraději rozdělení péče o domácnost takto: manžel si odpoledne vezme děti( 2,skoro 4) na starost, když je hezky, nejlépe na zahradu a já si v klidu udělám domácí práce. S dětmi se uklízet nedá. O domácnost se starám jen já a dobrovolně, protože vše udělám rychleji a líp. Na druhou stranu nemusím sekat zahradu, starat se o svý auto(olej, servis,gumy...). Opravdu si nejvíc cením toho, když si chvilku můžu odpočinout od dětí a klidně na těmi domácími pracemi.
|
|
|
Peťa | •
|
(20.4.2007 7:11:20) Můj manžel sice na rodičovské dovče nebyl, taky měl občas takové ty narážky typu: "taky bych byl na MD, alespoň bych si odpočinul". Když byly malýmu 2roky, odjela jsem s kamarádkou na týden k moři a on se staral. Po téhle zkušenosti uznal, že to tak snadné není. O malýho se dokáže postarat se vším všudy - ráno ho vodí do školky on (já ho vyzvedávám), chodí s ním na kroužky, k doktorce. Oblečení mu chystat nemusím (ikdyž zrovna včera neměl "svůj den" a měl narážky typu "když jedu s malým na trénink jen já, tak mi alespoň přichystej věci" - já mezitím vytírala, neseděla např. u TV). Dokáže při malým i uvařit, vyprat a pověsit prádlo. Dokonce i vyžehlí. Ovšem pravda je, že zmiňované domácí práce fakt dělá jen tehdy, když má svůj dobrý den. Když se mu nechce, tak se prostě "jen" věnuje synkovi. Neustlaná postel nebo špinavýé nádobí ho pak taky moc netankujou. Já vyrůstala v rodině, kde taťka mamce pomáhal, jak mohl (uvařil, vyžehlil atd.), takže pro mě to takový šok, že manžel pomůže, není. Znám ale plno kamarádek, které tohle u tatínků neznaly a i nyní u manželů. A připadá jim to zcela normální, spíš se diví, že ten můj takhle kmitá. ...
|
Štěpánka* 4 holky a kluk |
|
(20.4.2007 13:49:50) Nooo já taky dělám věci hlavně když mám na ně náladu :-) a s mužem děláme kolem dětí oba, vždycky ten co zrovna má čas a podobně. Jsem s tím spokojená a on mě nepeskuje :-)
|
|
|
Pole levandulové |
|
(21.4.2007 10:32:54) Ano, znam, mam a nedam :-) Manzel je u nas plne vystridatelny se mnou, neexistuje, ze bych mu musela rikat, co je potreba udelat. Proste kdyz jdu do prace, odchazim z bytu, kde je neporadek, vracim se do uklizeneho, dite je spokojene bud na mne cekajici nebo spici a pokud nejdeme jist nekam ven, tak je pripravena i vecere. Pracuje ve chvili, kdy si syn hraje, nebo spi. Ale je fakt, ze mezi mymi kamaradkami je veden jako raritka:-)
|
|
|