jana,2 děti | •
|
(5.4.2007 11:05:51) I já měla tu smůlu,že jsem rodila císařem a to dvakrát.Poprvé jsem se hrozně bála když jsem se to dozvěděla,ale potom to byl takovej fofr ,že jsem ani nedutla a potom si jen pamatuju jak se probudím na JIP.Nikdo mi v té době nedal vybrat jak se nechat uspat a to bylo lepší než se těsně před operací ještě rozhodovat.U druhého jsem měla taky plánovaný císař díky konci pánavnímu a velké velikosti miminka.A právě tehdy mi bzlo nabídnuto jestli nechci epidurál,ale po poradě s lékařem který mi velmi rozumně poradil a vysvětlil ,že ani pro ně není epidurál příjemný jelikož se nemohou mezi sebou bavit tak uvolněně je přece jenom nepříjemné když před vámi někdo nadává že to nejde ,podej mi ten nástroj atd..což je pochopitelné každej si v práci musí ponadávat a třeba se i vykecat co včera ta jejich doma provedla prostě normálka.To by bylo asi před pacientkou dost nemožné.A po historkách které slyším jak je to nepříjemné jsem ráda že jsem to nemusela zažít.
|
radka | •
|
(5.4.2007 11:33:49) ahoj, tak ja jsem mela taky konec panevni a cisare v epiduralu a nemuzu si stezovat, byla jsem rada, ze jsem pri vedomi a ze vim, co se mnou delaji:-) byl to jen chvilku tupy tlak a jinak jsem hned videla mimco a nasledne komplikace - nebyly, jen mi trochu brnela jedna noha, ale behem dne to preslo. tak ja nemuzu na epidural dopustit, ja byla spokojena. samozrejme doktori vas mohou jen upozornit na komplikace, nikdy nemuzou vedet, jak telo zareaguje...a celkova narkoza ma tech komplikaci vic nez epidural
|
Markéta | •
|
(5.4.2007 12:00:43) Nevíte někdo do kdy se miminko může otočit hlavičkou dolů? Jsem ve 33. týdnu a miminko si sedí pěkně hlavičkou nahoru. Porodu se bojím odjakživa ale pořád si myslím že rodit přirozeně je lepší než císařem. Na další kontrolu jdu za 14 dní, tak uvidíme, jestli se třeba bobísek umoudří.
|
Kamila, Kačka 7/04, 20 tt | •
|
(5.4.2007 12:20:29) Když jsem chodila do předporodního kurzu v prvním těhotenství, radila tam porodní asistentka mamince, která měla mimi hlavičkou nahoru, ať doma co nejčasteji, jak to jde, leze po čtyrech. Té mamince to pomohlo, mimčo se v 36. týdnu otočilo. Jinak se prý i můžou dělat obraty, že se chytí zvenku bříška hlavička a zadeček a tlakem se otočí, prý to miminku neublíží, ale o tom víc nevím.
|
Markéta | •
|
(5.4.2007 12:28:36) Děkuji za odpověď. Taky už jsem někde četla, že pomáhá lézt po čtyřech a nejlépe pozpátku, ale pořád jsem si říkala, že to zvládne sám. No, možná mu začnu trošku pomáhat. Ještě jednou děkuji.
|
miruš | •
|
(5.4.2007 13:16:14) Jedna paní na našem předporodním kurzu dělala doma indický most a miminko se jí v 38. týdnu otočilo samo. Třeba by to pomohlo.
|
Markéta | •
|
(5.4.2007 13:39:05) Co je to indický most? Neumím si se svým bříškem představit ani normální most, tak doufám že te není nic horšího... :-)
|
miruš | •
|
(6.4.2007 11:45:57) myslím že to spočívá v tom, že si lehneš, podložíš si nohy tak, aby se zvedla i pánev nebo kdo to vydrží tak skrčí nohy a zvedne pánev co nejvýš. U toho se má žena snažit i mentálně napojit na svoje miminko a povídat mu, že by se mělo otočit. Prý to funguje hlavně, když tomu mamka věří. Jinak ta poloha v tom mostu by se měla zkoušet až tak od 34 týdne, není to pro prťouska pohodlné a nutí ho to se otočit. Já jsem to nezkoušela, nám se malá otočila sama a zatím je ve správné poloze, tak snad jí to už vydrží:).
|
Katu1 |
|
(10.4.2007 15:24:06) Všechny cviky na KP jsou založeny na tom, že miminko si plete strany. Pokud má ale vážný důvod, proč se nemůže otočit, např. místo, tak se prostě neotočí. Cviky nemají na polohu mimi skoro žádný vliv.
|
|
Misa | •
|
(16.4.2007 2:27:04)
Ahoj holky,
me doktorka rekla, ze trik je v tom, ze srdicko matky musi byt niz, nez jeji panev. Takze rikala, ze nejlepsi je jit na vsechny ctyri a pokleknout na predlokti. V tehle pozici zustat aspon 2-3 minuty a cvicit nekolikrat denne. Fungovalo to me i me kamaradce. Tak nevim, ale osobne bych za to dala ruku do ohne.
Hodne zdaru, Misa
|
|
|
|
|
kirstin | •
|
(10.4.2007 20:40:41) ahoj,ten most: lehnes si na zada na tvrdou podlozku,s nadexem pokrcis nozky v kolenax a xytnes se za kotniky,nebo alespon rucky tym smerem a s dalsim nadexem pomalicky zvedas panev nahoru,obratel po obratli,kam az to pujde /origos se ma zustat jen na ploskax a na ramenax,ale to de tezko v tehotenstvi:)/, pak s vydexem pomaluu spatky, tak 3x za den, po par dnex,nebo spis pocitove se ta poloha muze prodyxavat, nic nesilit.. taky je dobre to miminku vysvetlit proc xces aby se otocilo a doverovat mu aj sebe,ze to vsexno spolu zvladnete,aby necitilo tvuj stres.. a taky hladit brisko v tom smere, ve kterym xces aby se tocilo.. zelam hodne stesti, ale treba xce byt co nejdyl u tvyho srdicka a otoci se dve hodky pred porodem:))
|
|
|
Lavanda |
|
(5.4.2007 12:42:03) Takový obrat se pokoušeli dělat kamarádce při prvním dítěti, asi v 36. týdnu. Napřed dostala nějakou injekci na uvolnění svalstva, cítila se prý potom jako hadrový panák. Pak se lékaři pokusili obrátit malého ručně, přes břicho. Bohužel se vždycky po provedení obratu hned vrátil do původní polohy. Kamarádka tvrdí, že tenhle manévr byl nepříjemnější než samotný porod. Porodnila nakonec normálně, bez komplikací, synek neměl ani tři kila.
|
|
|
Iva a Viki (08/05) | •
|
(5.4.2007 14:55:41) ahoj,
můj myšáček byl prdýlkou dolů celou dobu. Nepomohl pokus o otáčení (v porodnici, pod ultrazvukem), akupunktura ani cviky (kočičí hřbet, lození po 4). Do poslední chvíle lékaři váhali mezi přirozeným porodem (dělali mi pro jistotu rentgen pánve)a císařem. Rozhodlo se až na sále. Vzhledem k velikosti pánve a "velikosti" miminka (3085g, 49cm) jsem nakonec rodila normálně. Epiduál jsem měla povinný,aby v případě eventuelních komplikací mohli ihned udělat císaře. U nás je porod KP tak trošku tradice, babička, máma i já jsme tak rodili 1. dítko :-) Na epidurál si nemůžu stěžovat, jediné, co mi vadilo, bylo to, že mi rozhodil kontrakce (ke konci velmi časté, ale slabé) a navíc jsem vůbec necítila pánev (buď špatné načasování nebo větší citlivost organismu), takže špatně tlačila, vyrobila si hemeroidy a miminku museli pomohci ven kleštěmi. Vše nakonec dobře dopadlo a myšáček je zdravý a šikovný. Většinu informací o epidurálu i porodu KP jsem si našla na netu, takže jsem věděla, do čeho jdu. Iva
|
|
Kateřina, dcera 09/06 | •
|
(5.4.2007 14:57:15) Šance na obrácení miminka jsou až do samotného porodu, ale čím je miminko větší, tím šance klesají. Naše holčička se "usadila" asi v 31. týdnu a od té doby už se nehnula. Od začátku mě můj gynekolog ujišťoval, že se nemám ničeho bát a pokud bude dle měření odhadnutá hmotnost do 3500g, povedou porod normálně. Do porodnice jsem nastoupila 5 dní před termínem, provedli měření plodu s tím, že hmotnost je cca 3200g a na druhý den mi porod vyvolali. Všechno šlo velice rychle, přesto mi trpělivý anesteziolog stihl zavést epidurál a po vyšetření gynekologem mi píchli analgetikum, které účinkovalo necelou hodinu. Pak už nic nepřidali, jelikož miminko pěkně sestupovalo a blížilo se k cíli. Takže pravé porodní bolesti jsem si zažila také, ale ne prvorodičku to netrvalo dlouho. Od zavedení tablety na vyvolání porodu to trvalo 5 hodin, nenastaly žádné komplikace, všichni na porodním sále byli skvělí. Musím říct, že jsem taky moc bála, aby bylo miminko v pořádku a zkoušela jsem různé metody na otočení, ale nic nepomohlo, měla svou hlavu (nahoře :o). Zkoušela jsem: lezení po čtyřech, indický most, přemlouvání miminka, svícení na bříško baterkou tak aby "šlo" za světlem, čínskou medicínu (moxování - vychází z akupunktuy, v předcházejících příspěvcích už se o tom někdo zmiňoval). Tak moc jsem se bála, že jsem vyzkoušela téměř vše co mi připadalo bezpečné pro miminko a nakonec se to povedlo i tak. Takže držím palce, ať se mimi umoudří a pokud ne, věřte, že to tak asi má být a bude všechno v pořádku. Jelikož to byl první porod, nedokážu porovnat, jestli to bolelo více nebo méně než při poloze hlavičkou, ale jedno je jisté - bolest ustala hned jak bylo miminko venku!
|
|
Zuzana+Terezka |
|
(5.4.2007 15:56:11) Cviky ti poradí gynekolog. Thomayerova nemocnice rozesílala snad všem takový leták s cviky na otáčení miminek. Jsou trochu nepříjemné, ale opravdu to funguje. Nepamatuji se je už přesně, ale vím, že jsem se např. předkláněla z gauče (klečela jsem nohama na gauči a opírala jsem se dlaněmi o podlahu atd.) Tvůj doktor ty cviky určitě má. Držím palec.
|
|
Zuzana+Terezka |
|
(5.4.2007 15:56:56) Cviky ti poradí gynekolog. Thomayerova nemocnice rozesílala snad všem takový leták s cviky na otáčení miminek. Jsou trochu nepříjemné, ale opravdu to funguje. Nepamatuji se je už přesně, ale vím, že jsem se např. předkláněla z gauče (klečela jsem nohama na gauči a opírala jsem se dlaněmi o podlahu atd.) Tvůj doktor ty cviky určitě má. Držím palec.
|
|
Hana+dve děti | •
|
(6.4.2007 16:54:27) Milá Markéto, rodila jsem dceru před šestnácti lety koncem pánevním jako prvorodička. Porod mi byl vyvolán přesně v termínu, nechtěli abych přenášela. Vodu mi píchli v půl deváté ráno a dceru jsem porodila ve 12.45 tudíž celkem rychlý porod.Příjemné to fakt nebylo, dcera měla 3 650g, ale byla jsem ráda, že jsem to zvládla přirozenou cestou, protože pak mi už bylo fajn. Po císaři vypadaly rodičky mnohem hůř.A v té době se epidural snad ještě ani nedával.Držím ti palce, aby se drobeček ještě otočil, a když ne, tak to určitě zvládneš. Hezké Velikonoce!!!!!!!!
|
|
Lenka a Tedýsek | •
|
(7.4.2007 20:35:30) Markétko buďte v klidu, mě se náš chlapíček otočil 14 dnů před termínem a ještě zase pěkně zpět-sice se nedotočil a nakonec jsem musela na císaře,ale mimika jsou leckdy tak obratná.že až k nevíře:)) a zůstalo mu to dodnes:) Lenka
|
|
Kam-ca (holka 03 + kluk 06) | •
|
(9.4.2007 2:08:44) Ahoj, nám pomohl takový starý babský recept. Manžel v noci na miminko přes břicho svítil baterkou a něco jí povídal. Baterkou mi jezdil po břiše od shora dolů. Prý to miminku ukazuje cestu. Dělal to tak asi tři či čtyři večery. Tohle bylo to poslední, co jsme zkoušeli (napřed jsem lezla hodiny po čtyřech, pak jsem se pokoušela o ten indický most a nakonec nám porodní asistentka doporučila tohle). Dcera se otočila cca 2 týdny před prvním termínem porodu (jinak tedy 5 týdnů před skutečným narozením). Pro ty, kterým by připadal ten rozsah mezi termíny velký, potvrzuji, že termín dle PM byl 23.7., dle UZ 31.7. a dcera se narodila 15.8. Když doktor v porodnici přepočítal, jak dlouho přenáším, dcela se orosil a hned druhý den jsem šla na sekci. Jinak mohu srovnat narkózu (dcera) a spinální anestezii (neplést s epidurálem - rozdíl je mimo jiné v pohyblivosti nohou - při spinálu máte spodní polovinu těla včetně nohou naprosto necitlivou a nepohyblivou, což prý snad u epidurálu není). A kdybych ještě někdy měla znovu rodit, neváhala bych a porodila zase při vědomí (byť částečném). Výhody spinálu? Vidíte a slyšíte miminko hned po narození, mohou Vám tlumit bolest rovnou a nečekat, až se začnete probírat z narkózy, miminko Vám přiloží k prsu krátce po narození a ne až X hodin po operaci. Nevýhody spinálu? Nesmíte zvedat hlavu, abyste se na miminko podívaly co nejdřív, jinak Vás bude pekelně bolet hlava (ale i s tím vědomím bych to zase asi znovu udělala :-) ), píchání do zad je dost nepříjemné, zvlášť když člověk ví, že píchají dost blízko k míše.
|
|
Gabka | •
|
(8.2.2008 18:06:20) Ahoj mamino pokud se ti malé jeste neotocilo nezoufej uz se nekolikrát stalo ze se mimco otocilo par hodin pred porodem:)
|
|
|
katarína , 2 deti | •
|
(10.4.2007 13:07:27) dobrý deň, ja som rodila dcérku v narkóze a syna 26.3.07 s spinále-NEPOROVNATEĽNÉ! Po 1.pôrode som si povedala super, z nakkózy som sa zotavila rychle - bez problémov, ale po 2. pôrode v spinále mi narkóza prišla neuveriteľne náročná. Spinal je vynikajúca vec, ste pri vedomí, nikto vám neukradne čas, rekonalescencia doslova žiadna ako to porovnám s narkozou.Odporúčam všetkým mamičkám, ktoré si môžu vybrať. takto by som mohla rodiť aj každý rok!
|
|
|
Zuzana+Terezka |
|
(5.4.2007 11:35:58) No mě zas nikdo nenabídl celkovou anestezii. Když budu i další mimi rodit císařem, což se možná stane, určitě už ne v epidurální anestezii. Já vůbec nevěděla do čeho jdu a i přes úžasný operační tým jsem si říkala "probůh, tohle tělo tady na stole, to přece nemůžu být já, to se mi snad zdá, to fakt nemůže být pravda". Páč opravdu cítíte každý pohyb a tah ve vašem břiše a vybavování miminka z dělohy........ no v divnější a šílenější situaci už se asi v životě neocitnu. Epidurál je super hlavně proto, že je možnost okamžitě vidět miminko. Ale, co si budeme povídat, operace je operace, mimi vám ukážou na 10 sekund a šup s ním pryč. Nejvíc si to užil náš tatínek, který ho choval 20 minut, než mě zašili. A pak jsem mimi viděla až asi za 12 hodin. A na JIPce ? Já ani moje spolukolegyně jsme přívalem toho adrenalinu nemohly snad 24 hodin usnout. A jen bolest, bolest, bolest a "prosím vás, kdy mi přivezete miminko ?" Takže příště celkovou anestezii a nebo si opravdu na 100% vydupat hned po zašití přiložení mimi k prsu a chvilkový pobyt s ním i s tatínkem. Jinak ten epidural pozbývá smysl. P.S. Pro maminky s císařem : Taky jste dostávaly oxytocin (či jak se tomu vlastně říká) na rychlejší zavinování dělohy? V kombinaci s tou čerstvou dírou v břiše....... Ouvej jouvej, kéž bych příště rodila normálně...
|
L+2 | •
|
(5.4.2007 16:27:29) Zuzano + Terezko,
Ja rodila epiduralem a pokud bych sla zase rodit, tak jedine epiduralem. Do nemocnice jsem prisla v 7 rano (od pul noci jsem nesmela jist a pit), zadne dalsi pripravy, zadny klystyr a podobne.
V 8 jsem sla na sal, 8:50 a 8:51 byly obe holky venku. Chovala jsem je pri zasivani - jednu choval tatka, druhou ja. Obe holky jsem mela na prsu hned, jak me odvezly ze salu (Na jipce jsem byla 2 hodiny a celou dobu byly holky na prsu). Holky jsem mela u sebe porad od prvniho okamziku. Zadne bolesti jsem nemela - davali mi cipky a nejake uzasne prasky, takze jsem vubec zadnou bolest necitila. Rodila jsem ve ctvrtek a v pondeli rano jsem i s holkama jela domu.
Samozrejme, kdyz holky vytahovaly, tak to tahalo - neco jako kdyz vam perou pradlo v brise, ale bolest zadna.
|
Zuzana+Terezka |
|
(6.4.2007 9:07:27) Jéje, jak já vám závidím. Zdá se, že jste měla pravý opak mého porodu. Všechny věci, po kterých já jsem tolik toužila (jako chování miminka, mít ho u sebe, být po porodu s partnerem....) se v mé "baby friendly hospital" vůbec neuskutečnily. Na všechno měl personál tisíc výmluv. Bylo to hrozné, dodnes jsem se s tím zcela nesrovnala. Přišla jsem o úplně všechny ty okamžiky, na které maminka čeká 9 měsíců. A celý pobyt v porodnici jsem probrečela. Ach jo. A tolik jsem se na příchod mimiho připravovala.....
|
l+2 | •
|
(10.4.2007 16:42:10) Zuzano +Terezko, to mi je lito, ze Vam to nevyslo podle Vasich predstav, je to jenom o pristupu a o personalu. Nikde neni psano, ze nemuzete mit na JIPCE dite na prsu (vcetne tatinka vedle sebe (ne na prsu) a ze dite Vam je odebrano - nechapu proc - ja bych je nikomu nedala, jsou moje a nikdo mi je nema pravo brat, pokud ja vylozene nereknu, aby si je odnesly. Pokud by je nahodou z nejkaho duvodu odnest museli, tak bych trvala na tom, ze u nich bude otec. To jsou jenom hloupe "interni" instrukce, aby si to personal usnadnil. Z medicinskeho hlediska neni vubec zadny problem. Po celkove anestezii to chapu, to potrebujete cas, abyste se probrala, ale po epiduralu? Nejde preci jenom o to, aby dite kojilo. Jde i o to, ze ho chudacka vytahnou z bezpeci mamincina bricha a dite pak zustane nekde samoopustene a vubec nechape, co se s nim deje. Takze kdyz maminka nemuze chovat, tak muze chovat tatinek.
|
Zuzana+Terezka |
|
(12.4.2007 22:11:49) No ani mi nemluv, já jsem z toho špatná dodneška. Ale protože jsem si byla vědoma toho, jaký šok to pro mimi musel být (z bříška do tvrdé postýlky, kde ho nikdo nepochoval), tak jsme to pak odbourávali homeopaticky. Doufejme, že to pomohlo. Malá měla "naštěstí" silnou žloutenku, takže téměř pořád spala. I když jsme pak se žloutenkou dlouho bojovali, já za ni byla vděčná. Člověk ví, že se jí jednou zbaví. Jsem strašně ráda, že to skoro prospala. Protože když jsem si pro ní chodila na novorozenecké, viděla jsem tam ty opuštěný křičící a brečící mini miminka..... A všechny sestry to nechávalo absolutně chladné. Ach jo, je mi z toho smutno. Můžu se zeptat L+2, kde jsi rodila ? To pro případ, že by druhé mimi bylo taky císařem.
|
|
|
Petrisa + Matouš 06/06 | •
|
(11.4.2007 13:07:29) Tak to znám, rodila jsem pro konec pánevní a drobnou postavu také císařem se spinálem, tak jsem si to i přála. Ale syn byl zaklíněný hlavičkou pod žebry a nešel ven, ty rozhovory, když ho vytahovali (že to vůbec nejde a podobně) a potom ježiši, já jsem to přetrhla, pak strašný fofry na sále a až někdy po minutě řev a pak nám ho ani neukázali a uháněli s ním na JIp. teprve asi po 5 minutách si dětská doktorka zavolala manžela a řekla mu, že synovi přetrhli pupečník a že je malý 2,40 a 48 cm, a proto je v inkubátoru, že se na něj může jít potom podívat a že snad vše dopadne dobře, protože pupečník včas zaklipovali a syna vzkřísili... Byla jsem tak psychicky na dně, že jsem ani nevnímala bolest, která byla ale dost velká. Ještěže tam se mnou byl manžel. Na syna jsem se mohla jít podívat až druhý den, ale z inkubátoru mi ho mohli vyndat až 2 dny po porodu a už se nechtěl přisát. Mléka jsem měla dost, tak jsem 7,5 měsíce odstříkávala a krmila z lahve (pak mi mléko došlo), na prso byl prostě líný. Synovi bude zítra 10 měsíců a zatím vypadá, že je bez následků, chodíme na neurologii a jiná vyšetření a neurolohg je s ním velmi spokojený, vždycky ale nezapomene dodat, že měl obrovské štěstí. Uf, když si na to vzpomenu, už nikdy víc.
|
|
|
Zuzana+Terezka |
|
(6.4.2007 9:07:29) Jéje, jak já vám závidím. Zdá se, že jste měla pravý opak mého porodu. Všechny věci, po kterých já jsem tolik toužila (jako chování miminka, mít ho u sebe, být po porodu s partnerem....) se v mé "baby friendly hospital" vůbec neuskutečnily. Na všechno měl personál tisíc výmluv. Bylo to hrozné, dodnes jsem se s tím zcela nesrovnala. Přišla jsem o úplně všechny ty okamžiky, na které maminka čeká 9 měsíců. A celý pobyt v porodnici jsem probrečela. Ach jo. A tolik jsem se na příchod mimiho připravovala.....
|
|
|
Pavla, dcera 4 měs. | •
|
(7.4.2007 11:14:10) Taky jsem dostávala oxytocin a říkala si u toho, že je trest nerodit normálně, protože díky těm strašným stahům po oxytocinu jsem měla císaře i klasické kontrakce v jednom. Já měla spinál, cítila jsem jen poprvé tlak když začala operace, ale pak až do konce nic. Lékaři v Motole celkovou nedoporučovali proto, že při celkové narkoze se dostává ona látka i k miminku a tomu to nedělá nejlépe, lékaři jsou pak prý strašně tlačení časem, aby miminko nemělo zdravotní problémy po narkoze své matky,a to klidu nikomu, ani těm lékařům nepřidá. Z toho důvodu půjdu pokud to bude nutné do spinálu či epidurálu rovnou radši než do celkové, protože radši přežiju bolest a nepohodlí, než mít pocit, že jsem ohrozila miminko. Jinak mám za sebou operace i celkovou narkozou a musím říct, že zaltý epi či spinál, po tom není tak strašně zle a lze hned druhý den vstát, po celkové je člověk déle mimo a ty žaludeční nevolnosti nejsou nic příjemného.
|
Zuzana+Terezka |
|
(10.4.2007 10:15:39) O celkové narkoze jsem nic nevěděla, jen jsem ji 2x měla při operaci a bylo to ok. Takže díky za informace, můj pohled na věc to radikálně mění. Zuzana
|
|
|
|
Insula |
|
(5.4.2007 11:36:28) První dítě jsem porodila sekcí pro nepostupující porod, ale měla jsem epi, takže jsem byla u toho. Trvalo mi pak dlouho, než jsem se ze všeho dostala. Navíc jsem měla po epi komplikace. Druhé dítě jsem rodila ve spinále a plánovaně. Byl to super porod. Žádné potíže, které popisuje autorka jsem neměla. :-)
|
|
hanča | •
|
(5.4.2007 12:28:18) No holky nevím ,nevím ale celková anestezie je horší pro miminko musí ho vytáhnout nejpozději do 5min,mám za sebou 1x anestezii a 2x spinál, po celkové mi bylo tak zle že jsem myslela že umřu,ve spinále slyšíte sice všeckoco doktoři kecaj ale můžete klábosit s nimi je to sice nepříjemné vybavování miminka ale mě to opravdu stálo za to ,jelikož další mimi nebude mrzí mě že jsem nemohla rodit normálně protože bolest po císaři to je fakt hnus. tak pa
|
|
Blanc + Nikolka |
|
(5.4.2007 18:33:50) Jani, mi se stalo úplně to samé a to jsme po porodu 4 týdny, když jsem si to dnes přečetla, myslela jsem že někdo napsal můj porod a to do písmena. taky mám holčičku. Mi nastaly bolesti hlavy po 2 dnech jakmile jsme začala kojit a trvaly přesně jak s epíše 72 hodin, a taky jsem odmítla utišující léky kvůli kojení. Tyhle bolesti bych nepřála nikomu, měla jsem kompletně zablokovanou páteř krční a vystřelovalo to do hlavy, migréna je proti tomu čajíček. Nemohla jsem se postavit ani na záchod. Už nikdy bych to nechtěla zažít. Přesně, kdybych si měla vybrat tak normální porod je procházka proti tomu co jsem zažila.Když jsem odcházel, pan primář mi řekl : paní Hoňková, už nikdy si radši nedávejte epidural. :-)) Škoda že tenhle článek jsem neměla možnost si přečíct dříve apsoň o měsíc, byla bych dnes chytřejší. Blanka
|
|
Hanka,2 kluci | •
|
(5.4.2007 22:12:06) ahojky, já mám ve sbírce porodů porod záhlavím i koncem pánevním. První byl kluk záhlavím 3450 a druý KP 3500. Když mě dr sdělila, že je malý KP, tak jsem se hrozně lekla. I já se tak rodila a mamča z toho byla špatná. A když se se mnou někdo o tom bavil, radil mě císaře. Nějak sem si potíže nepřipouštěla. ROdila sem na Obilním trhu a vím, že jsou tam super dr a perfektní porodní asistenky. V 36 tt mě zkusili malýho otočit vnějšími hmaty, ale to nešlo. Tak jsme se domluvili, že dojdu na vyvolání a zkusíme přirozený porod. (dle pana asistenta sem vysmáta mamina co to zvládne)Nakonec vše dobře dopadlo a malý se narodil přirozeně. Jediný rozdíl mezi porodem záhlavím a KP pro mě byl ten, že malýho hned odstřihli, nenechali dotepat pupeční šnůru, na sále bylo víc doktorů (prý si to nemůžou nechat ujít), nemohla jsem rodit na boku jak prvního synka a povinný byl nástřih. Prostě není se čeho bát. Když si věříte a věříte dr není podle mě problém. Takže se nebojte
|
Ssilvie, Kubík, Domi a Maty |
|
(6.4.2007 11:38:51) Hanko, naprosto s tebou souhlasím:o) Já měla druhý porod koncem pánevním, bez jakéhokoliv tišení. Já s nejedřív dost bála, že budou na mne dělat pokusy. Nakonec jsem byla moooc štastná. Dle UZ měl mít kolem 2900, měl 3450g. První dítko šlo normálně s váhou 4150, takže se řeklo, že když prošel v pořádku on, projde i Dominik.:oD Jsem fakt ráda, že jsem si neprosadila císaře. A teda taky jsem měla všude kolem snad 20lidí:o) Třetí porod už byla zase OK, s váhou 4300g:o) A teda musím říct, že porody byli stejné. Jinak u druhého jsme se bavili s mužíkem, jelikož chtěl být u porodu, že pokud bude hrozit císař, že budu uspaná celá. Jsem zdravotník, o komplikacích vím a navíc i manžel říkal, že by to vidět nechtěl. A porod s epi dvojčat, to je vyloženě sen. Myslím, že jste měli veliké štstí na ochotu personálu. Bohužel všude to tak není:o(
|
|
|
Marbulka |
|
(7.4.2007 20:22:39) Dceru jsem rodila císařem také z důvodu polohy koncem pánevním. Ale mám jen dobré zkušenosti. Anestezii jsem měla spinální (epidurál)...napíchnutí mě absolutně nebolelo a ani jiné potíže jsem po zákroku neměla. Sestřička mi na sále po dotazu jestli to bude bolet, řekla: máte velké štěstí, jako anesteziologa jste vyfasovala přímo primáře a lepšího jste si nemohla přát. A měla pravdu...měl fakt zlatý ruce. Můj doktor, také primář :O) se mnou probíral jak budu chtít rodit a posílal mě i na kontrolní utz na odhad váhy. řekl mi že pokud se ukáže že by miminko mělo víc jak 3500 gramů tak že rozhodně doporučuje císař...utz větší váhu potvrdil (teda ty jejich výpočty) a já s císařem souhlasila. Byla jsem vyděšená prvorodička a bála jsem se komplikací, které při porodu KP mohou nastat. No když nakonec Viktorku vytáhli, tak vážila 2730 gramů :O) Tudíž by možná bylo dobře proveditelné rodit spontáně, ale přesto jsem ráda že jsem se rozhodla tak jak jsem se rozhodla. Jinak rodila jsem přesně na termín 18.9.
|
|
Jířa+Zuza9m | •
|
(10.4.2007 20:04:23) Mám úplně stejné zkušenosti. Zuzanka se odmítla obrátit přes jakékoli cvičení. přiznám se, že jsem měla strach z přirozeného porodu, bála jsem se, že se něco nepovede, a tak, když doktorka po vyšetření řekla, že jestli chci rodit spontálně, tak ona si bere dovolenou, protože mám malou pánev, celkem jsem si oddychle, že budu rodit císařem. Zvolila jsem epidurál. Po převezení na sál a píchnutí injekce mi provedli řez, mimi vyndali, ještě jsem zaznamenala, že je to holčička, manžel mě držel za ruce a pak už si pamatuji jen šílenou bolest na hrudi a pod ní. Anestezioložka mě inhed uspala, takže jsem se probudila až na JIP. Vysvětlili mi, že jsem měla malé bříško, miminko nemělo místo, tak se tlačilo dovnitř, všechny orgány mi posunulo a když ho vyndali, tak se vnitřnosti vrátili zpátky na místo. vzhledem k tomu, že jsem dostala jak epidurál, tak celkovou anestezii najednou, a asi i jsem citlivější na léky, první den na JIP pro mne byl strašný, zmítala jsem se v halucinacích s hysterickými záchvaty, že nebudu chodit, protože nohy jsem místo za tři začala cítit až za pět hodin. Zuzanku jsem vnímala pořádně až po 30 hodinách po porodu. No, když to shrnu, už nikdy více. Pokud porod, tak přirozený, když císař, tak po narkózou. Jiřina a Zuzanka
|
|
marie, 2 děti, a jedno+ | •
|
(10.4.2007 23:53:38) Mám za sebou dva císaře - epidurál. Hlava mě nebolela, takže si to nemůžu vynachválit. Ano, je to nepříjemný pocit, dokonce i bolestivý při vybavování miminka, ale věděla jsem pro co se to děje a jenjen čekala, kdy už toho cvrčínka uvidím. Nechtěla jsem narkózu, abych pak nespala a nebyla unavená a mohla být s miminkem.
|
|
marie, 2 děti, a jedno+ | •
|
(10.4.2007 23:57:18) Mám za sebou tři císaře - dva v epidurálu. Hlava mě nebolela, takže si to nemůžu vynachválit. Ano, je to nepříjemný pocit, dokonce i bolestivý při vybavování miminka, ale věděla jsem přece, pro co se to děje, a jenjen čekala, kdy už toho cvrčínka uvidím. Nechtěla jsem narkózu, abych pak nespala a nebyla unavená a mohla být s miminkem. Třetí císař byl v celkové narkóze, protože miminko ještě před porodem zemřelo. Probuzení bylo strašné (i vzhledem k okolnostem). Navíc šílená bolest. Epidurál je lepší, protože než tělo přijde k sobě, rána už není tak živá a nebolí to.
|
|
|