| ksuzy | 
 |
(2.4.2007 20:27:05)
U nás ve Frýdku-Místku je to taky tak, jak popisuješ. Na "hekárně" jsou tři maminy. Mně řekli, že pokud bude rodit nějaká mamina se mnou, tak tam manžel nemůže být, nebo by raději neměl. Vem si to tak, když tam budete 2 nebo 3, všechny v těch blbých košilích, ze kterých lezou zadky, tak budeš i ráda, že tam není chlap někoho jiného. Budeš tam hekat a vzdychat a bylo by ti trapně, kdyby na tebe někdo koukal. Mně to vyšlo, nikdo se mnou nerodil, Byla jsem tam sama, tak manžel byl se mnou od té doby, co mně přivezl do porodnice. Na 1. době jsme koukali na TV, pak už jsem byla otevřená na 4 cm, tak se šlo na přípravu. To akorát manžel odešel, aby zaplatil poplatek 500,- za to, že může být u porodu a šel přeparkovat auto. No, co ti budu povídat, byl zpátky ani ne do 15 minut, celý zpocený, protože běžel, aby to prý stihnul. To jsem zrovna seděla na záchodě po klystýru. A pak už se šlo na sál, tam mi dali ty pásy a kontrolovali a pásy a kontrolovali a epidural, kter zabral na 2 hoďky. A 20.1.07 ve 21.20 byl a Valérie na světě. Tak pa a drž se
|
| Jana, 2 děti | •
|
(3.4.2007 7:44:33)
Já taky rodila ve FM. Pořád jsem nebyla otevřená, tak jsem šla vždy zpět nahoru na pokoj pro šestinedělky. Tak manžel mohl být jen v době návštěv. Pak musel pryč. Bylo mi tam dost trapně. V době návštěv tam mamině vedle přišla návštěva a já tam hekala. No, opravdu bych to už zažít nechtěla. Co 3 hodiny jsem chodila dolů na sál na monitor. Na hekárně nebyla žádná mamča. Tak mě to docela naštvalo, že jsem tam nemohla být já. A třeba bych mohla použít i balon, ribstole, ... Takhle jsem ležela nahoře v pokoji a bez manžela. Až mi praskla voda, tak mě nechali na sále a manžel mohl za mnou. Nejdříve musel jít zaplatit 500 Kč, pak u mě chvíli byl, pak ho vyhodili a čekal v tom malém pokoji. A za další hodinu mě vzali na císaře. Za těch 500 Kč mu pak dovolili, aby si mimi vyfotil. Docela drahé, ne?
U druhého dítěte jsem už věděla, že otce na 1. dobu porodní ke mě nepustí. Když jsem dostala bolesti, ležela jsem nahoře na pokoji sama. Tak jsem si to tam taky sama přes noc odhekala. Ráno, když přišla sestra, tak mě poslala dolů na monitor. Měla jsem stahy minutu a půl a pak půl minutovou přestávku. Jiné by už asi mohly tlačit,ale já jsem se ještě nezačala otevírat a děloha byla vysoko. Tak jsem na sále čekala přes hodinu na doktora. Dovolili mi jít na hekárnu. S druhou mámou jsme si perfektně pokecaly, řekly si, jak se kroutit - dokonce jsme si mohly vzít i balon, ... V přítomnosti té druhé maminy mi to ani nepřišlo, že na pana doktora čekám víc jak hodinu. Manžela jsem ani nevolala, stejně by ho na sál dříve než by doktor rozhodl, nepustili. Nakonec jsme šla zase císařem. Manžel si pak mimi vyfotil. A tentokrát zadarmo.
Docela mi vadilo, že nemocnice slibovala přítomnost otce u porodu. A zatím z těch 17 hodin, co jsem rodila první mimi, mohl u mě být jen po dobu návštěv a půl hodku na sále. A ještě za to musel zaplatit 500 Kč.
|
|
| Jana, 2 děti | •
|
(3.4.2007 7:44:45)
Já taky rodila ve FM. Pořád jsem nebyla otevřená, tak jsem šla vždy zpět nahoru na pokoj pro šestinedělky. Tak manžel mohl být jen v době návštěv. Pak musel pryč. Bylo mi tam dost trapně. V době návštěv tam mamině vedle přišla návštěva a já tam hekala. No, opravdu bych to už zažít nechtěla. Co 3 hodiny jsem chodila dolů na sál na monitor. Na hekárně nebyla žádná mamča. Tak mě to docela naštvalo, že jsem tam nemohla být já. A třeba bych mohla použít i balon, ribstole, ... Takhle jsem ležela nahoře v pokoji a bez manžela. Až mi praskla voda, tak mě nechali na sále a manžel mohl za mnou. Nejdříve musel jít zaplatit 500 Kč, pak u mě chvíli byl, pak ho vyhodili a čekal v tom malém pokoji. A za další hodinu mě vzali na císaře. Za těch 500 Kč mu pak dovolili, aby si mimi vyfotil. Docela drahé, ne?
U druhého dítěte jsem už věděla, že otce na 1. dobu porodní ke mě nepustí. Když jsem dostala bolesti, ležela jsem nahoře na pokoji sama. Tak jsem si to tam taky sama přes noc odhekala. Ráno, když přišla sestra, tak mě poslala dolů na monitor. Měla jsem stahy minutu a půl a pak půl minutovou přestávku. Jiné by už asi mohly tlačit,ale já jsem se ještě nezačala otevírat a děloha byla vysoko. Tak jsem na sále čekala přes hodinu na doktora. Dovolili mi jít na hekárnu. S druhou mámou jsme si perfektně pokecaly, řekly si, jak se kroutit - dokonce jsme si mohly vzít i balon, ... V přítomnosti té druhé maminy mi to ani nepřišlo, že na pana doktora čekám víc jak hodinu. Manžela jsem ani nevolala, stejně by ho na sál dříve než by doktor rozhodl, nepustili. Nakonec jsme šla zase císařem. Manžel si pak mimi vyfotil. A tentokrát zadarmo.
Docela mi vadilo, že nemocnice slibovala přítomnost otce u porodu. A zatím z těch 17 hodin, co jsem rodila první mimi, mohl u mě být jen po dobu návštěv a půl hodku na sále. A ještě za to musel zaplatit 500 Kč.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)