Lenka, syn 2,5 roku | •
|
(31.1.2007 10:14:05) Zijeme v Italii. Manzel je Ital, ja Ceska. Na syna se snazim mluvit co nejvice cesky, i kdyz se mi to vzdy nedari (napr. kdyz chci, aby nam rozumel i tatinek, musim mluvit italsky). Chodim do prace, takze syn je doma s italskou chuvou. Cestinu tedy slysi pouze ode me vecer a o vikendech. Rozumi vsemu, ale mluvi na 90% italsky, obcas do toho zamicha neco z cestiny. Pres leto jezdi na mesic a pul k babicce do Cech (uz 2x), tak si myslim, ze to dozene. Ale chtela jsem se poradit o necem jinem. Pres Vanoce syn objevil jednu mou starou knizku anglictiny (takovy detsky slovnicek s obrazky a se slovy). Neustale vyzadoval, abych mu to cetla a zacal se ptat i jak se reknou dalsi slova v anglictine. Potom dostal DVD s detskym kurzem anglictiny (Disney"s Magic English) a chce se na to stale divat. Na jednu stranu mame z jeho zajmu radost, ale na druhou se obavame, ze ho treti jazyk zbytecne zmate. Jako pozitivum vidim to, ze dokaze skoro na 100% rozlisit, co je italsky, co je cesky a co je anglicky. Ale i presto, mate nekdo zkusenost s dvojjazycnou rodinou a tretim jazykem? Predem diky.
|
Katka | •
|
(31.1.2007 10:55:55) Tak toho se vubec nebojte. Ja mluvim na dceru cesky, tata nemecky, zijeme v nemecky mluvicim state, jinak chodi do francouzske skoly, kde je vyuka v nemcine a francouzstine a uci se tam i anglicky - jako povinny predmet. Problemy nemame zadne.
|
|
Kamila | •
|
(31.1.2007 10:59:04) Byt vamy bych se tak moc nebala a nestarala. Deti se uci velice rychle a zapamatuji si vse dobre. Jestli se synek chce ucit anglicky, tak bych ho podporovala a ucila ho to. Moje dcera mluvy ted 3 jazykama a ma teprve 5 let, ja sama jsem byla vychovana v 2 jazycich. Jen ho ucte, prijde mu to k uzitku.
|
Vladka, KUBA 2mesice | •
|
(1.2.2007 16:19:56) Chtela jsem se zeptat, kdy by se melo zacit mluvit na dite druhym jazykem? Kuba ma ted dva mesice, je mluvim anglicky, manzel pouze cesky, nebude to vadit, kdyz budu michat cestinu s anglictinou, mate nekdo takovou zkusenost?
|
BellaDonna | •
|
(2.2.2007 9:30:51) Zkušenost z mé rodiny: otec (Čech s výbornou angličtinou) mluvil na děti od malička velmi důsledně jenom anglicky, maminka česky. Děti jsou teď naprosto bez problémů bilingvní. Myslím si ale, že je nutné, aby každý z rodičů mluvil pouze jedním jazykem. My se této zásady doma držíme a naše dvouletá dcera (manžel je Němec) už rozlišuje, jak něčemu říká maminka a jak tatínek. Kromě toho je zřejmě důležité, aby každý z rodičů trval na tom, aby dítě taky v "jeho" jazyce odpovídalo (tedy: já "nerozumím", pokud mi dcerunka odpoví německy. Ona zareaguje a zopakuje totéž česky. Tatínek dělá totéž obráceně.) Pokud na tom rodiče netrvají, zvolí dítě jazyk, který je pro něj jednodušší, a druhý nebude ovládat aktivně. Takový případ znám ze svého okolí.
|
|
Kolia | •
|
(4.2.2007 20:41:22) Milá Vlaďko,
rozhodně bych Tě chtěla odradit od jakéhokoli míchání dvou řečí, pokud nechceš, aby Tvé dítě řeklo ve větě tři slova anglicky, dvě česky a dvě českoanglicky. Vychováváme syna dvoujazyčně - českoněmecky - ovládá 100% obě řeči - bydlíme v Rakousku a já na něj mluvím pouze česky (ve školce a u doktora atd německy, protože ví, že je slušné, aby nám ostatní rozuměli). Nikdo v Čechách ještě nikdy nepoznal, že by vyrůstal někde jinde a stejně tak platí ve školce jako nejvýřečnější a mluví srozumitelně a nehuhňá (má více ohebný jazyk). Pokud vychováváš dítě v Čechách a chceš na něj mluvit anglicky, tak docílíš úspěchu jedině konsekventní angličtinou. Mám kolem sebe tolik případů, kdy matka mluví na dítě česky i německy a to dítě potom neumí pořádně ani jednu řeč.
Ahoj Natalie
|
M. | •
|
(8.2.2007 13:26:41) Co je "konsekventni anglictina"?
Kazdopadne my jsme oba s manzelkou cesi a dcera (2.5 roku) uz umi cesky velice dobre. Jelikoz zijeme v zahranici tak holka pomalu nasava anglictinu - slysi ji v pohadkach, v pisnickach, ve skolce, nebo kdyz my s nekym mluvime. Uz umi spoustu slovicek, tedy jen podstatna jmena a par pridavnych, cele vety zatim nesklada. Nevim jestli a jak se ji ty dva jazyky budou plest, zatim to vypada ze si docela dobre uvedomuje rozdil a casto se pta jak se anglicky neco rekne pripadne co nejake slovo znamena cesky. Uvidime :-)
|
|
|
|
|
Jenofefa (dcera 03.06) | •
|
(31.1.2007 14:17:52) Tiez si nemyslim, ze by z toho plynuli nejake vazne rizika. Nasa dcera bude mat v marci 2 roky a je momentalne vychovavana 3-jazycne (slovencina, holandcina - manzel, nemcina - opatrovatelka...zijeme v Nemecku). Mala hrozne vela rozprava, a ani nema problem s prepinanim (momentalne sa zabavame na tom, ako nam pri veceri preklada). Manzel a ja saale rozpravame iba po anglicky. Na nu vsak nikto po anglicky nehovori. Tak dufam, ze bud bude nejaka moznost v skolke, pripadne skusim najst nejaky "klub". Lebo uz teraz samozrejme zachytava nejake anglicke slovicka...nuz a samozrejme ju velmi zaujima, o com sa bavime ;-)
Co sa tyka odbornej literatury na tuto temu - odbornici vravia, ze dieta takto zvlada min. 5 "materskych" jazykov (niektori vravia, ze dokonca 7). Dokonca vraj ani ta zasada "1 osoba - 1 jazyk", ktora bola dlhu dobu zdoraznovana nie je az taka dolezita. Odporucaju vsak udrzat v tom nejaky system, aby to dietatu pomohlo odlisit jednotlive jazyky (napr. doma po slovensky, vonku po nemecky). Ale ani v tom nie su vsetci jednotni. Ja osobne som ocakavala, ze s tym bude vacsi problem. Az ma to samu prekvapilo, ako hladko to vsetko s malou prebieha. Takze ani vo Vasom pripade by som strach nemala. A zvlast, ked su to 3 tak rozne jazyky (to Vam naozaj zavidim - kazdy z nich vlastne pochadza z inej jazykovej rodiny).
Jenofefa
|
|
Ada, dcera 2 r | •
|
(31.1.2007 14:30:31) Ani trech jazyku bych se nebala. Nase dcera vyrusta v 3-jazycnem prostredi, mama cesky, tatinek italsky a ve skolce a vsude kolem anglictina a nema absolutne zadny problem. Trosku pozdeji zacala mluvit, ale rozumela vzdycky vsechno. Jo a nekdy splaca dohromady uzasnou kombinaci, ale to se casem spravi.
|
|
L+2 | •
|
(31.1.2007 18:43:49) Mila Lenko,
mame podobnou zkusenost. Holky ziji v Anglii, takze prevazne mluvi Anglicky. Cesky rozumi vsemu, ale do mluveni se jim moc nechce (spise nasilim, kdyz na tom trvam), od 2 let chodi na Francoustinu, a ta jim jde v pohode a radi se ji uci. Myslim, ze 3ti jazyk neni problem, neda se vsak ocekavat, ze vsechny 3 jazyky budou mit deti na stejne urovni. Myslim, ze si vzdy vyberou jeden, ktery je jejich matersky. Dulezite vsak je, ze do zivota maji kredit. (Nemyslim si, ze dalsi jazyky maji vliv na to, jak se vyviji jejich "matersky" jazkyk, ale jsem jenom laik a ne odbornik.)
Zacit deti seznamovat s cizim jazykem az ve 3ti tride se mi ale zda velmi pozde.
|
Dana | •
|
(31.1.2007 18:58:12) Jedna věc je, když je rodina dvojjazyčná. V běžné rodině je to asi tak, že brzkou výukou dalšího jazyka dítěti sice neublížíte, ale taky to nemá valný efekt. A pokud ještě nastane ve výuce nějaká pauza, dítě rychle zapomene. Je to jako s plaváním kojenců. Pořádně plavat se kojenec nenaučí, i když to má vliv na jeho zdraví, a pokud přestanete, začnete ve vyšším věku nanovo. Takže pokud není šance, že se dítě bude věnovat jazyku stále, je to ztracený čas, který dítě mohlo strávit užitečněji - třeba pohybem venku.
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(31.1.2007 19:22:34) Mně teda časná výuka francouzštiny v rodině dost pomohla (až tedy v cca 6 letech) - slovní zásobu a gramatiku jsem se po pauze sice učila znova, ale výslovnost a cit pro jazyk mi už nikdo nemohl vzít.
|
Dana | •
|
(31.1.2007 19:26:48) Měla jsem spíš na mysli dvou nebo tříleté děti. Začít v šesti s druhým jazykem mi připadá v pořádku.
|
Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(1.2.2007 8:15:51) Podle posledních výzkumů se cit pro jazyk zakládá už snad někdy v prenatálním období, kojenec a batole jsou nejlépe přístupní cizím jazykům, v pěti letech se tyto receptory, nebo jak to nazvat, uzavírají. Jsem původním povoláním tlumočnice, někdy mluvím anglicky na dvouletého i na půlroční mimino. Jen tak něco plácám, co mě napadne - stačí, když poslouchaj. Dvouletý má bohužel divoké období prvního vzdoru, takže moje snahy bojkotuje, ale docela rád poslouchá písničky a příběhy na tomhle webu http://www.learnenglish.org.uk/kids/.
|
Dana | •
|
(1.2.2007 13:25:16) To nepopírám. Přesto se moje vlastní děti cizí jazyk v předškolním věku učit nebudou.
|
|
|
|
|
Ridwen | •
|
(1.2.2007 10:00:43) Ono jde taky dost o to, kdo tu angličtinu ve školce učí. U nás bych dítě na angličtinu nedala, protože ji vyučuje ředitelka školky, o jejíž kvalifikaci k výuce jazyků dost pochybuju. A vím, že dceři kamarádky takhle na předškolní angličtině zafixovali špatnou výslovnost, což se pak hodně těžko odnaučuje.
|
|
|
klára | •
|
(5.2.2007 13:32:48) nechci být hrubá, ale poutavě tady vyprávíte o mnohojazyčném prostředí - jak je všecko skvělé a nemá to vliv na mateřský jazyk - a ejhle, ve Vašem příspěvku je hned několik pravopisných chyb :-)
|
|
|
vb | •
|
(31.1.2007 20:24:01) My predstavujeme trosku odlisny priklad-zijeme v USA, oba dva Cesi, dcera narozena zde; dnes v 11 letech plne bilingvinni, denne navstevuje americkou zakladni skolu, a doma se opet denne po vecerech uci ceskou skolu (kazdorocne dela v Praze rozdilove zkousky. Vyhradne na ni mluvime cesky (jak doma, tak na verejnosti v anglickem prostredi; jeji americke kamaradky za ta leta uz pochytaly i par ceskych vyrazu a spolu s jahodovymi knedliky pro ne predstavujeme jednoduse exotiku. Krome toho ma dcera slusnou pasivni znalost spanelstiny; protze tu ma jako "druhy" jazyk ve skole, a to uz patym rokem. Problemy ani v jednom z jazyku nema; ovsem je to otazka denodenni vyuky ceske gramatiky ( a oprav v mluvene reci)a absolutni duslednosti ze strany rodicu. nejlegracnejsi je jeji mluveni ze spanku, uz se i tohle prestalo mixovat, bud cesky a nebo jindy se ji zrejme zda sen. Takze kdyz chceme aby nam dospelym nerozumela, musime doma nasadit rustinu....
|
Bogdanka | •
|
(2.2.2007 7:18:39) Chtela jsem se zeptat, jak to funguje s temi rozdilovymi zkouskami a co je k tomu potreba? Zijeme v Kanade, zatim jsou kluci 2.5 roku, ale zjistovat si informace jiz brzy neni na skodu. Zrovna tak s vyukou jazyku. Predem dekuji
|
petrush |
|
(22.2.2007 21:12:49) Zjistila si neco o tech rozdilovych zkouskach? Trochu brzy pro mne, miminko je teprve na ceste. Ale dobre info se vzdycky shodi. Zijeme v USA, manzel je taky z Iranu a mam v planu mluvit na mimco cesky, persky a anglicky, tak uvidime jak to pujde.
|
|
|
|
Bogdanka | •
|
(2.2.2007 7:32:42) My zijeme v Kanade, ja na deti(2.5 roku) mluvim pouze cesky, manzel na ne pouze persky a ja s manzelem komunikuji v anglictine. Sami kluci vedi rozdil a kdyz chteji neco rict tatovi, tak to rikaji v perstine a kdyz chteji neco rict me, tak mluvi cesky. Anglicky zacinaji rozumet, i kdyz na ne anglicky nemluvime, ale slysi nas takto mluvit a take to slysi z pohadek v televizi. A zacinaji take mluvit anglicky. A az zacnou chodit do skoly, tak se jeste budou ucit francouzsky. Je neuveritelne, jak si to deti dokazi srovnat v hlavickach. Umet 4-mi jazyky jim urcite neuskodi.
|
|
Kolia | •
|
(4.2.2007 20:45:07) Ahoj,
ohledně prvního problému - dvě řeči jsem odpovídala na příspěvek Vlaďky. Naše dítě - pět let - zvládá třetí jazyk - je začátečník ve výuce angličtiny - bez problémů. Důležité je aby dítě rozlišilo, jako roli která řeč v jeho životě hraje a kdo na něj jakou řečí mluví. Nejhorší chyba - míchání řečí - nebude umět žádnou řeč pořádně a to je podle mě i odborné literatury téměř stoprocentní záruka. Zdraví Natalie
|
|
Petanda + Neo (10.9.05) |
|
(5.2.2007 8:39:54) Ahojky, manzel je Japonec, ja Ceska, zijeme v Japonsku, s manzelem prevazne mluvim anglicky...no a do toho dite;-) Dopoledne na nej mluvim cesky, az se vyspi tak anglicky a az prijde tatinek, tak ten na nej mluvi anglicky i japonsky. Venku vsude slysi japonstinu. No uvidime co z toho bude. Kazdopadne, ty 3 jazyky se pry daji. Tak ja bych to podporovala. Pa Petanda
|
|
sona | •
|
(10.3.2007 22:21:49) Znám rodinu, kde mateřský jazyk matky je čínština, otce angličtina žili v ČR a ve školce se naučili česky, pak se přestěhovali na Slovensko. Nejstarší umí čínsky, anglicky, česky, slovensky, teď se učí německy ve škole. Je mu 9 let. Mladší rozumí, ale už nemluví česky, jinak ovládá slovenštinu, čínštinu a angličtinu. Jedna učitelka angličtiny (Američanka specializující se na děti z neamerického prostředí učící se anglicky)mi říkala, že děti potřebují jasné odlišení jazyků. Příklad: tímto jazykem mluví jen máma, tento jazyk používáme jen doma, tento jazyk na mě mluví z této pohádky, vždycky když slyším píseň: We learn english... začne se mluvit tímto jazykem a pak řekneme bye... a zase se mluví jinak
|
|
|