| watanaki | •
 |
(14.12.2006 11:29:24)
Nejen ze své zkušenosti bych spíš řekla, že "nácviky správného dýchání" před porodem bývají na nic. Dýchání je lidská přirozenost a nikdo nás to učit nidky nemusel.Něco jiného je to snad při výuce hry na dechové nástroje, nebo operním zpěvu - to jsou opravdu specifické, mírně nepřirozené techniky, které si člověk musí osvojit, aby mu třeba nepraskla žilka v hlavě. Ale jinak? Pokud běžím a jsem udýchaná, tak tomu přece svůj dech přizpůsobuji automaticky. A to samé platí u porodu. Já jsem před porodem na žádná cvičení nechodila a ani u porodu mne nikdo nedirigoval, jak mám dýchat - šlo to tak nějak samo, spolu s měněním poloh, tak, aby mi to bylo co nejpříjemnější. Neumím si představit, že by mi kdokoliv, třeba i partner, u porodu připomínal, co mám dělat a jak dýchat, když to jak se cítím, vím nejlépe já sama.
Tlačení se zadrženým dechem, jak tady autorka uvádí (walsalvův manévr - doufám, že to píšu dobře) je nejen nevhodné, ale mám dojem, že dokonce zakázané.
|
| Petra (3děti) | •
|
(14.12.2006 11:47:04)
Já si myslím, že dýchání je důležité.Myslela jsem si, že to při porodu poznám , jak dýchat. Ale při prvním porodu jsem měla problémy, špatně jsem dýchala, porod byl zdlouhavý,museli mi i dávat kyslík, protože mimi začalo kolabovat kvůli mému špatnému dýchání. Nakonec se mi s posledních sil a díky radě sestřičky s dýcháním podařilo syna porodit.Byla jsem úplně zničená a z postele jsem se únavou nemohla hnout ani druhý den.
Při dalších porodech jsem se již dýchat naučila a můžu srovnat,že byly rychlejší,děti nekolabovali a únava byla mnohem menší.
Dceru jsem rodila jako třetí, porod jsem měla po 3,hod. ranní, kdy jsem byla unavená po celonočních bolestech a nespala jsem,ale 2hod. po porodu jsem sama po svých odcházele z porodního sálu na pokoj,skoro bez únavy.
Nyní čekám své čtvrté dítě a dýchání si s radostí budu opakovat,abych byla zcela na porod připravená.
|
| Líza | 
|
(15.12.2006 5:25:26)
Petro, to ti fakt nakecali, že tvoje dítě nebylo v pohodě kvůli tomu, že jsi "špatně" dýchala?
A to jim věříš?
I kdyby ses hodně snažila, nemůžeš dýchat tak "blbě", aby se dítě v tvém břiše začalo dusit, tedy pokud zrovna například nemáš hodně těžký astmatický záchvat. Pokud se dítěti v břiše začalo dařit špatně, není to kvůli tvém špatnému dýchání, ale kvůli tomu, že už potřebovalo ven a nešlo to dost rychle, nebo z nějakého podobného důvodu. Rozhodně ne proto, že jsi nedodržovala správnou techniku dýchání.
Vzpomínám si na jednu holku odtud z Rodiny, která taky dýchala po svém, a na konto toho ji personál přesvědčil, že to všechno podělala, i když popisované příznaky nesvědčí o ničem špatném ani o žádné komplikaci...
Souhlasím s tím, že pokud je člověk v dobrém kontaktu se svým tělem a je zvyklý své tělo poslouchat, je lepší řídit se při dýchání intuicí než naučenými stereotypy; to takzvaně správné dýchání vyhovuje jen některým lidem v rámci lepšího snášení bolesti a účinnějšího tlačení, osvícené porodní asistentky to vědí - ty ostatní si myslí, že jsou všechny rodičky stejné.
Takže pokud ti to vyhovuje, uč se techniku a pak ji prováděj, ale hlavně si nenech od nikoho namluvit, že tíseň tvého dítěte byla způsobena tvým dechovým vzorcem. To totiž nejde. Do hypoxie se člověk nedostane jen tak, a mělo-li dítě málo kyslíku, bylo to něčím jiným.
|
| Hanča | •
|
(11.11.2008 8:32:32)
Souhlasím a divím se docela,že si člověk nechá namluvit takové věci,když už čeká 4 dítko.Na mě to doktoři taky zkoušeli,když malej nešel dost rychle ven!První co bylo,že špatně dýchám.Potom málo tlačím!Tak jsem oponovala,což bylo na prvorodičku dost odvážné.Až přivolaný pan primář mě uklidnil,že to není mnou,ale polohou miminka,které se stáčí na štorc.Díky okamžitě provedenému císaři vše dopadlo dobře.Proboha maminky nenechte si namluvit,že vy jste ta špatná a ozvěte se když máte pocit že to tak není!!!!Za pár týdnů čekám druhé dítě.Nic nenacvičuji.Nešílím.Zkuste to taky.
|
|
|
|
| Roxana | •
|
(14.12.2006 11:51:12)
V prvním těhotenství jsem na kurzy chodila, ale když pak došlo při porodu na "lámání chleba", tak jsem na všechno zapomněla a prala jsem se s bolestí jak se dalo. Před druhým porodem jsem nechodila nikam a když se pak při porodu postupně kontrakce protahovaly a byly čím dál častější a já už jsem bolestí nevěděla coby, tak mi manžel dýchání připomenul. Nejdřív jsem ho poslala do háje, ale pak jsem si řekla, že to zkusím, že tím nic nezkazím. Takže jsem odfukovala jak přehřáté štěně (mělké zrychlené dýchání) a světe div se, ono to fungovalo. Vážně mi to ty poslední hodiny a překonávání stahů citelně ulehčilo. Soustředila jsem se vždycky jen na "vydýchání" té nastávající kontrakce a tak nějak mi to rychleji uteklo a bolest jsem snášela líp.
Za pokus to přece stojí...
|
|
| Damila | 
|
(14.12.2006 11:51:40)
watanaki,
to mě neděs.Takže nás to všechno učili špatně?! Takže jsem měla úplně zbytečně popraskané žilky v obličeji a bělmu kvůli tomu tlačení se zatajeným dechem a nesnesitelnému přetlaku? Při druhém dítku jsem totiž tlačila dle sebe a neposlouchala rady porodníka, jak musím zabrat na jeden nádech a málem puknout, a dítě jsem v pohodě vytlačila po kousičkách (však není nutné aby vystřelilo jak raketa, ne? :o)).
A to jsem prosím hráč na poměrně fyzicky náročný dechový nástroj!
A po deseti letech se dozvím, že mě do toho tlačení nutili zbytečně a že při druhém porodu jsem byla považována neprávem za rebelku, která "nechce poslouchat". Chci poslouchat, ale jen přírodu, intuici...ne lékaře. Kteří navíc sami nerodili (ani jako chlapi nemohli). Pořád ještě neví, že nejsou "ti nejvyšší"...všemohoucí.
|
| Katka | •
|
(14.12.2006 11:59:14)
Popraskané žilky jsi měla proto, že jsi špatně tlačila. Tlak nešel do břicha, ale do hlavy. není to o dýchání, ale o způsobu tlačení. někomu to jde a někomu ne.
|
| Damila |
|
(14.12.2006 12:12:29)
Ale proč mi to podruhé šlo, když jsem neposlouchala JAK tlačit (jak doporučoval porodník na jeden velký nádech a zadržení dechu)? Protože jsem sice tlačila, ale ne na jeden zátah, nýbrž postupně, po troškách, s mezidýcháním.
|
| Katka | •
|
(14.12.2006 12:18:15)
Asi proto, že ten tlak nebyl takvelký. Ale správně se má opravdu zhluboka nadechnout, zatajit dech a zatlačit. Ale do břicha, tlak musí jít dolů a ne do hlavy.jelikož jsem tam nebyla, tak ti víc říct nemůžu
|
| Damila |
|
(14.12.2006 12:19:44)
ono už je to fuk, hlavně že to dobře dopadlo. :o)
|
| Katka | •
|
(14.12.2006 12:21:28)
Jasně, hlavně, že jsi obě děti vytlačila. Třebasi to ještě vyzkoušíš :)
|
|
|
| Sylvie | 
|
(14.12.2006 12:24:38)
Katko, no vidíš to - já rodila v porodnici, kde se "správně" dech nezadržuje, rodila jsem v ní dvakrát a ani jednou mi to nikdo nedoporučoval. Jeden porod proběhl za asistentce PA Konvalinové, ta se k problematice tlačení kdysi vyjádřeila v poradně HAMu takto:
Jedna zahraniční kolegyně říká o druhé době porodní svým klientkám: "Ďábel ve tvé hlavě ti bude šeptat: TLAČ, TLAČ A BUDEŠ TO MÍT BRZY ZA SEBOU! A anděl ti bude našeptávat POMALU, POMALU AŤ SE NEPORANÍŠ!" Neslyšela jsem výrok, který by lépe vystihl situaci, o které mluvíme. Jakmile zjistím, že branka je zašlá ( začala druhá doba porodní ), oznámím ženě, že porodní cesty jsou otevřené a bude třeba děťátko vytlačit. Nechávám ji tlačit tak, jak sama cítí a po každém zatlačení ji chválím a povzbuzuji, když si přestává věřit. Připomínám, že není třeba tlačit každou kontrakci, pokud bude mít pocit, že si ona i děťátko potřebují odpočinout. Jakmile se hlavička začne ukazovat ve vchodu poševním, nutivé kontrakce jsou pro mnohé ženy velmi nepříjemné. Mám-li v péči ženu, která intenzívně tlačí, nabádám ji, aby vydechovala, eventuálně křičela - tím se sníží tlak hlavičky na hráz a tkáně mají šanci se pomalu rozvinout. Nejhůře je snášena doba, kdy se hlavička po kontrakci vrací zpátky do pochvy - ujišťuji, že je toto normální, že si tak matka i dítě odpočinou. Ve chvíli, kdy se hlavička přestane schovávat a její velká část zůstává před rodidly i mimo kontrakce (velmi nepříjemná chvíle!) ujistím maminku, že ji čeká poslední kontrakce, prosím, aby vydržela dýchat a bráním svou rukou hlavičce v rychlém postupu. Při příští kontrakci porodíme děťátko buď bez poranění nebo s takovým poraněním, které vznikne v místě, které je nejslabší, kde se nejlépe zhojí a nejméně bolí. Když ranky nekrvácí, není třeba ani šít.
Závěr: trpělivost a nespěchat na porod. Musím říci, že nejvíce velkých poranění jsem za svou mnohaletou praxi v různých porodnicích viděla právě v souvislosti s nástřihem. Při intenzívním tlačení vznikají vedle nástřihu další trhliny z toho nechvalně známého pokřiku na porodních sálech: nadechněte se, zadržte dech a TLAČTÉÉÉ!!!
|
| Katka | •
|
(14.12.2006 12:29:08)
Já jsem nemyslela, že je to jen o tom, aby prostě ze všech sil tlačila. Je to i o vedení porodníka, o chránění hráze a mnoha jiných věcech. Ale to jsem nechtěla popisovat. chtěla jsem jen vysvětlit, proč popraskají žilky v očích při porodu.
|
|
| Sylvie |
|
(14.12.2006 12:31:04)
Jinak k dýchání - už v prvním těhotenství nám PA (žádná alternativistka, docela "konzerva" ;o) ) na kurzu vykládala, že dýchání v první době porodní v podstatě nemá žádný smysl, ale aspoň ženu nějak zaměstná, že tolik nemyslí na bolest. Dýchání v přechodné době mezi první a druhou dobou (tedy jestli si dobře pamatuju - jako pejsek?) je prý taky k ničemu, ale aspoň PA slyší, že žena netlačí, protože to při tom dýchání nejde. KDyž zatlačí, přestává "správně" dýchat, takže oni to slyší a můžou ji jít napomenout, aby netlačila. Zda nám něco říkala k tlačení při porodu samotném, to už si nevzpomínám, to mi v hlavě neutkvělo. Mno, taky názor ;o) Ale přiznávám, že po takto podaném výkladu jsem se nějakou teorií dýchání ani nezabývala :o)))
|
| Katka | •
|
(14.12.2006 12:34:11)
No já jsem už na pěti centimetrech chtěla tlačit, moc mi to pomáhalo od bolesti. A dýchání "jako pejsek" mi fakt pomohlo.nevím, asi co člověk to názor.
|
| Sylvie |
|
(14.12.2006 14:00:55)
asi co člověk to názor
Jasně :o) Však to jsem se snažila říct ;o) Můj příspěvek byl jenom reakcí na názor, že "Ale správně se má opravdu zhluboka nadechnout, zatajit dech a zatlačit." Prostě jsem jenom chtěla říct, že to není "správné", ale "jedna z možností".
|
| Katka | •
|
(14.12.2006 14:06:18)
Jasně, já jsem to jen tak vytrhla z toho všeho ostatního. a ono to vyznělo blbě. je jasné o čem porod je. O rodičce, o miminku a o porodníkovi. nejdůležitější je spolupráce všech a vzájemné poslouchání a tolerance všech zůčastněných. Porodník musí tolerovat, co chce rodička, ale ta musí zase poslouchat, co říká porodník. Protože ten vidí, co se dole děje a může zabránit zbytečným poraněním, kterým žena sama zabránit nemůže. To si myslím já.
|
| Sylvie |
|
(14.12.2006 14:25:03)
:o) Katko, v podstatě souhlasím, i když si stejně rýpnu - já třetí děcko porodila "skoro sama" - teprve když jsem držela hlavičku ve svých rukou, tak se mi do toho vmísila PA a pomohla s porodem ramínek - mno, ale rozhodně kdovíjaký výhled neměla, když jsem v tu chvíli v podstatě skoro seděla na zemi (na podložce) na patách ;o) Já osobně si myslím, že jestli se trhnu nebo netrhnu je do značné míry dílo náhody a lékař nebo PA nemají zas až tak moc šancí to nějak podstatně ovlivnit 
|
| Katka | •
|
(14.12.2006 14:31:26)
no to máš těžký. Měla jsem pocit, že jsi z oboru. porod třetího dítěte je něco trochu jiného než prvního. i když ne samozřejmě vždycky. i první porod může proběhnout hladce, klidně i bez porodníka, a stejně tak třetí může být těžký. Ale natržení hráze může lékař zabránit jejím chráněním, nebo provést nástřih, který se lépe šije i hojí než ruptura. Jasně, jsou porody, kdy to zvládneš i sama, ale lékař nebo porodní asistentka je taková ta jistota, která ti pomůže. málokdo si takvěří, aby si odrodil sám a ještě to zvládl bez poranění
|
| katka | •
|
(14.12.2006 14:44:23)
když si čtu, co jsem napsala, zní to divně. nechtěla jsem poučovat. jen jsem chtěla vědět, jestli jsi porodní asistentka.
|
|
| La Pepa | 
|
(14.12.2006 15:05:29)
Katko,
já rodila své první dítě bez nácviku dýchání (ne, že bych s dechem nepracovala, ale nepoužívala jsme nějaké vzorce, našla jsem si intuitivně to, co mi vyhovovalo) i bez dirigovaného tlačení.
Jen když už hlavička byla vidět, PA mi řekla, ať pořádně zatlačím, což neměla dělat. Ale budiž jí omluvou, že nemohla tušit, kolik síly se ve mně skrývá. Zatlačila jsem tak, že jsem se zbytečně moc natrhla. Kdybych tlačila opatrně, tak by to možná bylo lepší. Příště už budu vědět, jak na to. Na stoličce je to spíš o opatrném tlačení než o chránění hráze, PA se k příslušným partiím nedostane.
Nicméně natržení se hojilo naprosto skvěle, moje nastřižené kamarádky mi 14 dní po porodu hlásily, že si konečně bez bolesti sedly, zatímco já kojila v sedě hned v den porodu a problém mi to nečinilo.
LaPepa
|
| Katka | •
|
(14.12.2006 15:12:11)
Teď nevím, jestli je to nějaká výtka. Já jsem psala, že je to o spolupráci a naslouchání toho, co říká jak porodník tak rodička. Opravdu je každý porod jiný, stejněi to, jak se komu co hojí.Já jsem sice neměla nástřih, ale zato rupturu pochvy a lábií. což se opravdu ovlivnit nedalo. Na hodinové šití bez umrtvení opravdu do smrti nezapomenu. Chci říct, že opravdu je to různé a že nemusí být jednoznačně něčí vina. Porod je prostě porod a někdo rodí v pohodě, bez velkých bolestí, bez poranění a někdo si to protrpí a je celý pozašívaný. To tak prostě je
|
| jana38 |
|
(14.12.2006 21:41:08)
Katko, já jsem se v pochvě a na labiích natrhla při obou porodech (oba bez nástřihu) a bylo mi (doktorkou poprvý, PA podruhý) řečeno, že tomu by nástřih rozhodně nezabránil, protože pochva se mi natrhla tím, že si obě děti daly ručku k hlavě. Hráz jsem si nenatrhla. Seděla jsem v pohodě hned po porodu.
Šitá jsem byla pokaždý v lokální anestezii, i když teda na to natržení pysku moc nepomohla:-)) Ale byl to jenom jeden steh, tak jsem to nějak pronadávala:-) Hodinový šití bez umrtvení si teda nedovedu vůbec představit, jsme snad někde ve středověku???
|
| Katka | •
|
(15.12.2006 8:29:40)
No ono tomu opravdu zabránit nejde, zřejmě to bylo způsobeno tím,že jesem v těhotenství měla zánět, tím je stěna pochvy oslabená. Nevím, jestli ti to umrtvení pomohlo, ale v pochvě by to nemělo fungovat, na lábia mě šplíchli Xilokain, ale zabralo to až na poslední dva stehy, ty už byli v pohodě. Ještě celou noc jsem cítila zrcadla v pochvě. Celých deset dní v nemocnici a pak i doma jsem byla schopná se vymočit jen ve sprše, bolelo mě to dlouho, sezení byl problém asi měsíc, ale celkově jsem to cítila tak dva měsíce.
|
| Šárka | •
|
(22.9.2007 20:21:30)
Mám podobnou zkušenost - hodinové šití uvnitř pochvy, bylo mi řečeno, že tam se to umrtvit nedá. Z oboru nejsem, takže jsem tomu musela věřit. Plazila jsem se po lehátku směrem vzhůru a lékařka na mě celou dobu křičela, že to musím vydržet, že se nedá nic dělat a ať si laskavě lehnu na střed lůžka (jak to chcete odhadnout?) atd. Jediné, co jsem vnímala, byly žádosti doktorky o další a další nitě k šití. Ještě že tam vedle mě seděl manžel s prckem v náručí. Pohled na mrně mě uklidňoval. Sedět jsem nemohla dost dlouho, ale nejvíc mi vadila chůze, hlavně delší krok, a ty hrozné hrby, které bolely ještě dlouho po šestinedělí třeba jen při doteku ve sprše. Představa pohlavního styku mě po šestinedělí děsila, ještě asi 4 měsíce po porodu mi to po každém sexu v pochvě pěkně cukalo a 1 - 2 dny jsem pak krvácela. Za měsíc mě čeká druhý porod, tak jsem zvědavá, jak to dopadne tentokrát. Prvnímu dítěti budou za tři měsíce dva roky. Spoléhám na to, že to tentokrát snad nebude tak dlouho trvat. První porod se táhl 24 hodin, a když jsem měla tlačit (mimochodem vůbec žádné nutkání tlačit jsem nepocítila), byla jsem už na pokraji sil, hlavně s dechem.
|
|
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(14.12.2006 15:13:02)
Katko, nejsem z oboru, jsem "kousek vedle" - původní profesí dětská sestra, i když na porodním sále jsem pracovala naposledy v rámci praxe na střední škole ;o)
JInak nástřih hráze já osobně teda nepovažuju za OCHRANU hráze, protože výsledkem není NIKDY hráz celistvá, ale VŽDY hráz poraněná. Věřím tomu, že nastřižená hráz se lékaři lépe šije, nevěřím tomu, že se lépe hojí - pokud vím, tak zrovna tohle doposud nebylo prokázáno. Kdyby to pravda byla, nejspíš by se to prokázat podařilo, protože pokud je mi známo, tak různé studie na téma nástřih x natržení dělané byly. A pokud vím, tak jejich výsledkem je doporučení Světové zdravotnické organizace nástřihy minimalizovat, dělat je pouze v odůvodněných případech (znaky poruchy plodu; nedostatečný pokrok porodu; nebezpečí trhliny III. stupně, včetně trhliny III. stupně z předchozího porodu) s cílem dosáhnout max. 10% nástřihů.
CO se týká ochrany hráze rukou, tak se přiznám, že netuším, jak to vypadá ve světle oficiálních výzkumů současnosti :o) nicméně v příručce WHO se píše, že není možné jednoznačně určit, jestli ochrana hráze poranění hráze napomáhá nebo předchází. Ne, že bych se chtěla příručkou nějak ohánět, jenom jsem si ji zorvna otevřela kvůli těm nástřihům, takže to mám před očima - nutno říct, že co se tam píše, jsem před porodem měla i z jiných zdrojů, takže opět je to takové že buď ano, nebo ne ;o) Fakt je ten , že příručka zmiňuje nějaký v té době zrovna probíhající výzkum, o kterém netuším, jak dopadl, protože zrovna tohle mi nepřišlo až tak důležité, abych si zjišťovala.
Takže vzhledem k výše napsanému SI MYSLÍM (zdůrazňuji JÁ SI MYSLÍM, netrvdím to jako fakt, ale jako můj subjektivní názor), že lékař zas až tak moc šancí na zabránění natržení nemá.
Souhlasím s tím, že zdravotníci by měl být ta jistota, která pomůže (když žena pomoc potřebuje). Proto ráda vzpomínám na své dva druhé porody, kdy zdravotníci opravdu byli "jenom" tou jistotou a je mi trochu líto, že to nedokázali též zdravotníci u mého prvního porodu.
|
| katka | •
|
(14.12.2006 15:24:36)
No, nevím, co říkají studie, ale nás učili, že hráz se musí chránit při porodu hlavičky a při rození spodního ramínka. Nevím, co by se stalo, kdybych to neudělala a ani to fakt zkoušet nebudu. Možná by se nestalo nic, ale kdyby jo, tak bych za to mohla já. Nebudu riskovat to, že mladá žena bude do smrti inkontinentní. I kdyby to zabránilo jen jednomu poranění, tak tam tu ruku prostě dám. Ono to jde tak nějak samo. jedna ruka na hrázi, druhá na hlavičce a ochrana klitorisu. Prostě to tak mám naučený.
|
| cizinka1 |
|
(14.12.2006 18:48:28)
Katko, pises
"No, nevím, co říkají studie, ale nás učili," a td.
No a alespon zajima te to? Ty uz fakt do smrti nebudes nic cist, nebudes jezdit na skoleni, nebudes premyslet o svoji praci? Ty si fakt myslis ze jsi vystudovala Buh vi jak dobrou skolu, a nevrta ti hlavou fakt ze jinde uz 25-10 let nepraktikuje se spousta veci ktere u vas v porodnicich jsou bezne? Ja si troufam myslet, ze jsem vystodovala lepsi a prestiznejsi a nekolika skol:-)ale nevim kde bych byla jestli bych jen reprodukovala to, co mne ucily. Kde a jakym zpusobem vas lidi nauci tak tupe poslusnosti ucitelum? Omlouvam se za svuj prisny ton, ale obcas opravdu chci, aby nekteri lidi se zacervenali.
|
| cizinka1 |
|
(14.12.2006 22:10:51)
tady je odkaz na rakouskou studii z 2002, ktera prokazuje, ze k necemu temi rukami nepomahas ale spise skodis http://cat.inist.fr/?aModele=afficheN&cpsidt=13767019.
|
| Babulka+2 | 
|
(14.12.2006 22:41:55)
Ja jsem rodila v cervenci ve Svedsku .. na kurzu jsem porad cekala, kdy uz konecne zacnou mluvit o tom spravnem dychani a ono NIC. Tak jsem se ptala a bylo mi receno, ze nic takoveho se tady neuci, protoze kazde zene vyhovuje neco jineho a kazda to pri porodu (pokud posloucha sve telo) pozna. Nastrih se tu dela jen pokud je opravdu treba. A dokonce mi moje PA ani nedoporucovala masaz hraze.
|
|
| Katka | •
|
(15.12.2006 9:17:26)
ráda bych si tu studii přečetla, ale fakt neumím anglicky. Já nejsem žádný průkopník, možná se prokáže, že je chránění hráze fakt špatné, ale zatím o tom nejsem tak přesvědčená. Vzdělávat a chodit na semináře musím, díky registraci sester. Nemyslím si, že do smrti vyžiju s tím, co jsem se naučila ve škole, ale zatím nevím o tom, že by se měnila technika vedení porodu. Myslím, že to dělají téměř všichni stejně. Mimo alternativních porodů.
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(14.12.2006 23:46:49)
Katko, já ti neberu, že to máš tak naučený :o) Já jsem jenom psala, proč si myslím, co si myslím. To není nic proti tobě :o)
|
|
| Líza |
|
(15.12.2006 5:32:32)
Hm, Katko, v jedné velké porodnici před mým prvním porodem vedla kurz přípravy k porodu PA, která to měla jako ty. Sice nevěděla nic o tom, že o některých tvrzeních se přou i odborníci, že jiná tvrzení dosud nebyla vědecky prokázána, ale jedno tvrzení za druhým opakovala s nebetyčnou jistotou, a případně podporovala tím, že to je názor pana profesora.
Musím říct, že na tom kurzu jsem byla jen jednou, a nejen já. Ta holka byla ve věcech, které nám vykládala, mnohem míň informovaná, než dobře čtvrtina matek v tom kurzu. Fungovala jen jako papoušek, který si ale nikdy v nejnovější literatuře neověřil, jestli pan profesor nezastává pouze jeden odborný názor z mnoha vzájemně si protiřečících, z nichž žádný nebyl dosud dokázán.
Pro ni to dokázané bylo. Protože ji to tak učili.
|
| Katka | •
|
(15.12.2006 8:15:16)
Ahoj Lízo, já vím, že to vyznělo blbě, co jsem včera napsala. Ale jde mi o to, že chránění hráze rodičce určitě neublíží a když ji chránit nebudu, tak jí to možná ublíží. Tak co udělám? Raději tu hráz budu chránit. To, že mám ruku na hrázi ta žena ani neví. Ničemu to neubližuje, tak proč o tom polemizovat. Je důležité řešit otázky např. invazivních zákroků, aplikaci různých léků atd, ale proč řešit to, kde mám ruku?
|
| cizinka1 |
|
(15.12.2006 10:09:51)
Katko, muzu ti poslat furu clanku o tom, ze tvoje postupy jsou prokazany jako ty, co ublizit muzou, take ze epiziotomie procentualne zpusobi vice pripadu inkontinence nez natrzeni. Ze jedine zname zpusoby, ktere procentualne lepe chrani hraz je porod do vody a porod ve vertikalni pozice. Proto ta polemika. Neni hrich neumet anglicky, to je v pohode, ale kounkni si treba na bibliografii na strankach HAMu. Spousta veci jsou prelozene do Cestiny, kazdy mesic se poradaji seminare a skoleni. To co je pro tebe alternativa, v okolnim svete je hlavni trend v peci o normalni porod. A uz 20-10 let.
|
| Katka | •
|
(15.12.2006 10:18:56)
V okolním světě asi jo, ale u nás fakt ještě moc ne. Teď jsem z toho opravdu vypadla, když jsem na mateřské. Ono studií je hodně, ale to neznamená, že i ty můžou být časem vyvráceny. jsou různé trendy, které se časem mění, ruší a zase obnovují. každý si hledá svou cestu o které je přesvědčen, že je správná. Nemůžu dělat něco, o čem nejsem přesvědčená, že je správně. Ale ráda se nechám poučit a popřípadě změním názor. Nejsem zarytá stará asistentka, která dělá celý život všechno stejně. jsem v podstatě mládě a je tisíc věcí, kterým se můžu přiučit
|
| cizinka1 |
|
(15.12.2006 10:31:43)
Katko, to je fajn, ze chces si ucit. A chapu ze kvuli materske jsi vypadla. A take chapu, ze da se lidi popudit k polemice diky nestastneho formulovani svych postoju. Ale myslim ze pred tim nez neco napises, je rozumne popremyslet o tom jestli na to, co tvrdis, mas dukazy, nebo je to jedna ze spoustu pover, ktere v porodnictvi do nedavna kolovaly. O porodech si zajimam, a opravdu nevsimla jsem, aby od zakladnich principu prirozeneho porodu nechat rodicku ridit se vlastnim citem nejak se odstupuje. Treba to Svedsko, ktere tyto principy pro rodicky, ktere jsou zdrave a nepreji si epidural prijala velice dukladne, ma nejlepsi vysledky v Evrope. A pozor: geneticke testovani tam se neprovadi systematicke, takze sance zdraveho plodu jsou opravdu neporovnatelne vyssi nez toho v Cesku.
|
| Katka | •
|
(15.12.2006 10:44:13)
já jsem jen psala, jak se to dělá, ne o tom, že tak je to nejlepší. Já jsem proto, aby si rodička svůj porod v podstatě řídila sama. Ale zase musíš uznat, že ne vše, co si kde přečetla musí být zrovna pro ni to nejlepší. Když chce rodit do vody, ať to zkusí, ale nemusí jí to vyhovovat, když chce skákat na balónu, ať to zkusí, ale třeba já jsem na něm vůbec sedět nemohla. Myslím si, že by bylo dobré, aby žena měla svou asistentku celé těhotenství, aby věděla, co si žena přeje a jak chce či nechce s porodem pomáhat. ne každý chce nebo má představu o alternativách. Ne každá žena si chce určovat pravidla, někdo spoléhá na zkušenosti odborníka. A to všechno by ta asistentka měla vědět před porodem.
|
| cizinka1 |
|
(15.12.2006 12:37:18)
Katko, proti tomu jsem nikdy nenapsala ani slovo, naopak jak muzu povzbuzuji tady tehotne, aby si vyhledaly poradce na cele tehotenstvi a porod, treba v soucasnych podminkach i za nadstandardni priplatek. Dusevni a fyzicke zdravi maminky a miminka za to stoji. A jestli bych vedela, jak bych mohla pomoct ceskym PA se osamostatnit, rada bych to udelala. Taky nikdy nic jsem nenapsala treba proti volbe epiduralu, nebo pravu zen si vyjadrit a domluvit planovany SC ve pripadech, kdy moznost vaginalniho porodu je neurcita. Kazda zna svoje moznosti a zna je nejlepe.
No ale co se tyka tech zen, ktere si preje normalni vaginalni porod, tak jasny, kazda mela by mit moznost najit si to svoje. Jen co mi opravdu vadi, ze v hodne kterych kurzech porodni asistentky siri opravdove povery, shazuji sebeduveru zen ve svoje schopnosti porodit, zastrasuji a prehaneji s vyznamem porodnika. Neni spor o tom, ze za normalnich podminek kazda i nejzdravejsi a sebejistejsi zena by mela mit kvalifikovaneho pomocnika, ale ne proto aby je prehnane zachranoval od toho, pred cim zachranit podle studii nemuze, a nepodpori je v tom, co je nejdulezitejsi: v klidu a sebeduvere.
|
| Katka | •
|
(15.12.2006 12:45:00)
S tím můžu jen souhlasit. Je to všechno o individuálním přístupu. Opravdu je každý porod jiný a každá žena je taky jiná. Nelze rodit jak na běžícím pásu a všechno stejně, jedna za druhou. Takový dojem jsem opravdu vyvolat nechtěla. Protože to tak ani není.
|
| cizinka1 |
|
(15.12.2006 13:11:14)
Katko, tak jsem rada:-).
|
|
|
|
|
|
|
|
| Líza |
|
(15.12.2006 16:33:25)
katko, o chránění hráze nejde - respektive ne v mém příspěvku. Spíš fakt to bylo o té holčině, která prostě papouškovala, co jí řekli, bez trochy kritického myšlení, bez povědomí o tom, že i jiné názory jsou možné, že ani v porodnictví neexistují svaté nezpochybnitelné pravdy, a že dokonce některé pravdy už zpochybněny byly... Připadala mi jako odstrašující případ.
Paradoxně když jsem v té nemocnici, kde pracovala i ona, potom rodila - a můj porod nebyl zrovna krátký ani dvakrát jednoduchý - tak asistentky, které u mého porodu byly, byly skutečně v pohodě. A podle jí proklamovaných zásad se nechovaly, pokud se v průběhu porodu ukazovalo, že to nebude ono.
Pak jsem tam rodila za tři roky znovu, a najednou ty věci, které nám ta svatě zapálená naivní holčička skálopevně tvrdila, byly najednou jinak ;-). Pan profesor asi změnil názor, nebo trochu povolil asistentkám uzdu, aby si to dělaly po svém... kdo ví...;-)
|
| Katka | •
|
(15.12.2006 17:43:35)
Nevím, co ti na to říct. Lidé jsou různí a někdo si chce připadat důležitě. To, že ta asistentka chtěla vyvolat strach a důležitost své práce je samozřejmě špatně. Protože nejde o její uspokojení ze své důležitosti. mělo by jít o to, aby maminka odcházela z porodnice s dobrým pocitem, že zvládla porod a že bude mít příjemné vzpomínky a ne trauma na celý život.
|
|
|
|
|
|
| KohnovaS |
|
(14.12.2006 16:10:25)
Sylvie, ahoj, pises tu casto o prirozenych porodech a zda se, ze mas hodne informaci i zkusenosti, chtela bych se zeptat: dostala jsem dojem, kdyz jsem cetla ted pred nedavnem knizku od M. Odenta Znovuzrozeny porod, ze vlastne ani nejde o to jak tlacit, ale jak se uvolnit, zajimalo by me, jak to vlastne je pri prirozenem porodu. Chystam se ted na mimino a predchozi dve deti se prirozene nenarodily, prvni porod si pomalu ani nepamatuju, dali mi nejake opiaty, takze jsem nevladla, dite po porodu krisili, podruhe jsem mela EA, tlacila jsem, kdyz mi rekli, ze mam tlacit a vsechno slo hladce a rychle, ale zadne nuceni na tlaceni jsem necitila. Pri obou detech jsem mela velky nastrih, podruhe to delal nejaky jinak moc mily medik, ale tak, ze jsem potom mela pojistovnou hrazenou plastiku. Ted by me zajimalo, co delat. Docela rada bych tohle mimino porodila vklidu a normalne, zatim vypada vse OK, ze by snad komplikace nastat nemely. Do Vrchlabi jet rodit nechci, je to pro me prilis daleko a komplikovane. Nechci rodit doma, tj musim slehnout v nektere prazske porodnici nebo blizko Praze. Jak se zachovat? Byla bych rada, kdybych si alespon tentokrat mohla nastrih usetrit, nebo alespon jak zaridit, aby mi ranu sesili nejakym kvalitnim materialem, muj lekar, ktery mi po druhem porodu odstranoval nasledky siti toho medika, mi rikal, ze tim, cim sili me, se pry nesiji uz ani zvirata na veterine. Klidne si priplatim. Jen nevim, co vlastne rict. Chtela bych rodit bez nastrihu pokud mozno a kdyby nebylo mozno, at mi to alespon kvalitne sesiji. Kdyz jsem se ptala na exkurzi v porodnici, kde jsem rodila naposledy (skoro pred osmi lety), divali se na me, jako bych spadla z jahody. Lekar: "Nevymyslejte si, nastrih chrani pred inkontinenci." Na otazku cim siji:"Tomu byste stejne nerozumela.".
|
| Sylvie |
|
(14.12.2006 23:43:37)
KhonovaS, těžko radit :o/ Ono pokud jsi měla velké nástřihy i u předchozích porodů, tak asi budeš adeptem na nástřih i tentokrát, protože ta hráz už díky tomu nebude mít tu elasticitu. Šití kvalitním materiálem... já pražské porodnice vlastně ani neznám, byť jsem z Prahy :o) ale kvalitní materiál bych určitě očekávala minimálně v Podolí, Motole, U Apolináře. V Podolí jsou prý vstřícní zdravotníci a dá se tam spousta věcí domluvit, tak si tam zkus zajít na pokec ;o)
Jinak pokud mohu mluvit z vlastní zkušenosti, tak ono asi opravdu při tlačení bylo možná tak trochu paradoxně nejdůležitější uvolnění a netlačení :o))) Úplně jsem cítila, jak dítě samo jede dolů, jenom ve chvíli, kdy byla bolest nejintenzivnější, jsem mu pomohla zatlačením. Uvolnit bych se asi jen tak nedokázala, mně pomohlo zakřičet si - v tu chvíli jsem nemohla tlačit, děcko jelo "samospádem", pak přitlačit (to už se křičet nedalo). Ale ono to bude o tom, co kdo cítí, třeba u prvního porodu jsem tlačila jak o život (měla jsem plný zuby zdravotníků, tak jsem to chtěla mít rychle za sebou ;o) ), děcko jsem se zadrženým dechem vytlačila během jedné kontrakce (na konci mi PA skočila na břicho :o/), nicméně tehdy bylo dítě prcek, těsně nad tři kila. Natrhla jsem se, ale jenom drobně, ani šít nebylo třeba. Ale těžko říct, jestli kvůli rychlému tlačení, skočení na břicho, tomu, že mě během tlačení přetáčeli z boku na záda, že jsem byla prvorodička, že... :o/
|
| KohnovaS |
|
(15.12.2006 10:50:37)
Diky za odpoved! Asi si dam tu praci, a obejdu porodnice vsechny a vyptam se. Chtela bych zazit alespon tentokrat prirozeny porod, nejspis je to uz naposled. Zdravim.
|
|
|
|
| Mirka dcéra 07/00, syn 06/06 | •
|
(14.12.2006 17:44:41)
Sylvia
prosím Ťa môžeš mi ako detská sestra poradiť ako odsať 1/2 ročnému dieťatku čo najšetrnejšie soplíky? Naše "júnovčatá" to priam nenávidia a dostávajú hysáky len čo vidia odsávačku (je jedno či na vysavač alebo ručnú).
A ako podať liek bez toho aby ho vyvrátilo? Dosť to na domovskej diskusii riešime tak by sa nám nejaká rada hodila.
|
| Věra, 2 kluci | •
|
(14.12.2006 22:26:38)
Mirko, jsem taky dětská sestra, tak se nezlob, že se do toho motám, ale mám radu, která se mi osvědčila na 100%. Teda jen ohledně toho odsávání. Bude to znít možná trochu drsně, ale můžeš si doma udělat skvělou odsávačku z vysavače. Neboj, mám to odzkoušené na svých dětech! Na hadici od vysavače ( na tu co je napojená do luxu, taková ta kroutivá ) nasadíš takovou tu klasickou hadičkovou odsávačku (jedna hadička do nosánku, druhá do tvý pusy, tak tu myslím), ale nejdříve sundáš to průhledné víčko, kam odchází odsáté hleny, právě tuto část nahrazuje hadice vysavače. Když zapneš lux, tak ona se přicucne k hadici, nastavíš vysavač na nejnižší výkon a můžeš odsávat. Výhodou je, že díky sací síle hadičku nemusíš zasouvat hluboko do nosánku a tudíž nedochází k poranění sliznice a než se mimi stačí rozkoukat je odsáto. Jedinou nevýhodou je hluk vysavače. Já to řešila tím, že jsem na vysavač nakopila peřiny a to ho alespoň částečně ztlumilo. Jestli vám nepasuje odsávačka na průměr trubice, tak jde velice jednoduše vyrobit takový adaptér z tvrdého papíru (karton), ale s tím by si určitě pohráli taťkové. A ještě na konec, jestli vám to přijde nebezpečné, není nic jednodužšího, než odsávání nejdřív vyzkoušet na sobě. Doufám, že jsem vám to podala srozumitelně a moc vás navyděsila.
|
| Sylvie |
|
(14.12.2006 23:26:24)
Jo, taky když už je potřeba, odsávám přes vysavač. Děckám se to nelíbí stejně, ale aspoň je to rychlejší. Akorát teda jestli jsem dobře pochopila Věry popis, tak narozdíl od ní nenchávám sople vcucávat do vysavače, ale na hadici napojuju tu hadičku, co se jinak strká do pusy - provlečenou víčkem od kinofilmu. Jak už psala Věra, pokud nepasuje víčko (já si ho vzala ve fotolabu), přinejhorším se to dá nahradit kartonem.
Ono odsávání se holt dětem nelíbí :o/ Jinak jsem se je snažila odsávat minimálně, spíš jsem se snažila, aby to z nich vytejkalo samovolně (tedy aby byly v teple, ve svislé poloze (jako úplná mimina jsem je nosila v šátku, v postýlce jsem podložila matrace, aby leželi dokopečka), teď nejmladšímu nos i prostříkávám Sterimarem (http://www.sterimar.cz/), nejspíš by fungovala i o něco levnější Vincentka (http://www.vincentka.cz/sprej.php, přijde mi, že mu sople líp tečou a nemá sliznici tolik vysušenou, jako po nosních kapkách (ty tedy dle potřeby dávám taky). Aha, ještě mě k tomu Sterimaru napadá, že my bydlíme v docela blbým prostředí, v bytě sucho, při větrání prašno, takže kdo má podmínky ideálnější, ten ho možná ani nepotřebuje.
Léky dávám jedině ve stříkačce, ideální stříkačka se přibaluje k Nureflexu, ten ale netuším, jestli se u nás prodává (příp. pod jakým názvem) - já ho kdysi koupila v Rakousku. Úzká pětimililitrová, dá se prostrčit dítěti do pusy, i když ji zavírá a dá se dát poměrně hluboko do úst, takže je šance, že víc léku spolkne než vyplivne. I když... :o/ Ale asi tak je to to nejúčinnější, co používám jak jako matka, tak dřív jako sestra. Podobná, dle mého názoru jen nepatrně horší, stříkačka je přibalená v českém sirupu Ibalgin. Jinak ta stříkačka z Nureflexu je vidět na obrázku tady (je velký, tak ho nechci strkat přímo do diskuze):
http://www.nureflex.at/presse/bilder/Ersatzspritze_gross.jpg
Mno, ale univerzální rada neexistuje, každé děcko je jiné :o/ Můj nejmladší měl dokonce jeden čas období, kdy se odsávat nechal, kdy mi bral odsávačku, strkal si ji do nosu a vozil mi vysavač, abych ho odsála :o/ Ňákej divnej ;o) (už ho to zas přešlo)
|
| Mirka dcéra 07/00, syn 06/06 | •
|
(15.12.2006 9:28:07)
Sylvia, Věra, watanaki
ďakujem pekne za rady.
Vysávač máme v dome centrálny, tak to až tak nehučí, skúsim to najprv na sebe, tiež som chorá. Ono asi to odsávanie deťom je nepríjemné bez ohľadu na to ako sa robí. Sterimar striekame.
A k Nurofenu máme presne takú istú striekačku ako tu dávala odkaz Sylvia.
|
| Katka | •
|
(15.12.2006 9:33:16)
ahoj Mirko, já jsem ti chtěla jen napsat, že jsem taky zkoušela vysavač na radu kamarádky, ale malé z toho tekla krev z nosu. Tak to zkus opravdu opatrně. Ta kamarádka s tím má zkušenosti dobré, ale já už to teda neudělám. Taky používám mořskou vodu a většinou se to obejde i bez odsávání. Většinou si po tom spreji kýchne a sopel je venku
|
|
|
|
|
| watanaki | •
|
(15.12.2006 9:16:29)
Nám se na pročištění nosíku osvědčilo použít odsávačku a hned potom prostříknout mořskou vodou ve spreji - MAR seukázal jako nejlepší, ten obsahuje i pantenol, což nos vevnitř zvlhčí ještě o trošku víc. Naopak sprejová Vincentka mi připadne, že moc vysušuje.
|
|
|
|
|
|
| Damila |
|
(14.12.2006 15:13:18)
Ty jsi PA?
A opravdu si myslíš i za sebe, že je nutno "ze všech sil tlačit"? Rodila jsi tak? Vyhovovalo Ti to?
Možná to fakt někomu hoví. Mně se to nelíbilo, že mi něco nutí proti mé přirozenosti. Ikdyž, jak jsem psala, nic tak strašného se nestalo, "jen" jsme to se synem hrozně odnesli. Synek modrý na hlavě kolem očí ještě 6 týdnů, a já...škoda mluvit.
Jak to vnímáš Ty jako žena (ne jako odborník, pokud to jde vůbec oddělit)?
Tlačila bys taky do roztrhání těla?
|
| Katka | •
|
(14.12.2006 15:18:38)
Já jsem PA, ale vůbec se tím nebudu ohánět, protože na sále jsem byla jako ridčka. jen jsem možná lépe věděla, do čeho jdu. Psala jsem, že jsem tlačila, protože se mi nelíbily ozvy malé, občas padaly, měla jsem strach a tak už jsem chtěla, aby byla malá venku. Taky jsem psala, že nebýt toho, tak bych možná tak nespěchala. Kačenka opravdu vylezla na dvě zatlačení.
|
|
| katka | •
|
(14.12.2006 15:27:36)
ještě jsem chtěla dodat, že jsem nepsala nic o tlačení ze všech sil. Jen to, jak správně zatlačit, aby nepopraskali žilky v očích.
|
|
|
|
|
|
|
| Katka | •
|
(14.12.2006 12:31:08)
Já jsem rodila poprvé, bez nástřihu a bez poranění hráze. A to jsem dvakrát zatlačila a malá byla venku. Spěchala jsem , protože malé padaly ozvy a nechtěla jsem kleště. Kdyby na to byl klid a žádný spěch, asi bych taky tak urputně netlačila
|
|
| Lavanda | 
|
(14.12.2006 12:41:25)
Ach Sylvie, proč tebe jsem neměla u porodů! Dodnes si myslím, že u žádného nebyl nástřih nutný, pokud by to probíhalo jinak.
|
|
|
|
|
| Rosie | 
|
(14.12.2006 15:39:45)
Nevím, jestli je to tu zmiňované, článek jsem nečetla až tak podrobně, ale při tlačení nikdy nezapomeňte zavřít oči!!!!! Pak vám žilky nepopraskají. Já osobně žádné dýchání nenacvičovala a oba porody proběhly v pohodě, tak nějak jsem sama věděla, jak mám dýchat. V březnu čekám třetí mimi, tak doufám, že to bude v pohodě taky :-).
Petro, k tomu, že jsi poprvé nevěděla, jak dýchat a porod byl problematičtější než ty ostatní. Je možné, že to bylo i tím, že šlo právě o první porod, ten bývá obvykle delší a únavnější než ty další, kdy porodní cesty jsou již připravenější. Čímž ale nijak význam dýchání při porodu nesnižuju!
|
| Lenka | •
|
(14.12.2006 16:48:49)
tak zavírání očí patří spíš do nějakých bájí a pověstí, ne? Mne tím krmila tchýně, protože a protože... Já jsem samozřejmě měla oči otevřené - vždyť chci své mimi vidět a chci vnímat porod, ne být jako pštros, co musí na povel strčit hlavu do písku. Cévky mi nepopraskaly, spíš je to o pružnosti kapilár toho kterého člověka, než tím, jestli oči zavřu nebo ne.
|
|
| Roxana | •
|
(14.12.2006 19:05:42)
Já jsem měla při prvním porodu oči zavřené a žilky mi v nich popraskaly tak, že jsem celé šestinedělí měla bělma úplně červená - vypadá to dost šíleně, zkuste si to představit. Ani kvůli tomu nemám z té doby žádnou společnou fotku s mimčem. Při druhém porodu jsem na to nějak nemyslela, oči jsem měla otevřené a přesto zůstalo bělmo bělmem...
|
|
|
|
| watanaki | •
|
(14.12.2006 16:43:21)
Tak je to Valsalvův - s jednoduchým v. Patří to mezi praktiky WHO hodnocené jako jednoznačně škodlivé či neefektivní, které by měly být eliminovány:
http://www.iham.cz/prirucka_who_6.php#B
|
| Terka +Tobiáš+ ?(26tt) | •
|
(14.12.2006 18:12:58)
Watanaki: Valsalvův manévr spočívá v tom že, že zadržím dech a zatlačím jako do hlavy. Pokud si přitom zacpu nocvznichne přetlak ve středouší (používá se k vyrovnání tlaku při potápění). To je určitě nevhodné. Ale tlačit se zadrženým dechen dolů do břicha je naopak dobře.
Jinak já jsem byla ráda za naučené psí dýchání. Když jsem měla potřebu tlačit a ještě bylo brzo celkem mi to pomohlo. Nevím jestli bych na to přišla sama.
|
| watanaki | •
|
(14.12.2006 19:16:31)
No, to je podle lékařského slovníku pouze jedna z modifikací Valsalvova manévru, používaná třeba ve stomatologii - mj.se nemá používat právě po potápění při zalehlých uších. Jinak je to obecně "usilovný výdech při zavřené hlasové štěrbině", který se "provádí vleže, kontraindikací je diabetická retinopatie. Během V. m. se výrazně zvyšuje nitrohrudní tlak, což může zhoršovat žilní návrat krve do srdce." Vzala jsem to z www.maxdrof.cz, lékařský slovník on-line. Na www.midwiferytoday.com jsem také našla, že právě kvůli zvýšenémy nitrohrudnímu tlaku a možné špatné návratnosti krve je Valsalvův manévr zařazený mezi nežádoucí praktiky.
|
| Jana, L.. | 
|
(14.12.2006 19:29:38)
Myslím, že pár diskusí to pročistilo.
|
|
|
|
|
|
| Lucie,tři děti | •
|
(15.12.2006 15:46:08)
U prvního těhotenství jsem se také snažila poctivě se učit dýchat.Se mnou i můj partner,který se mně snažil "upomínat"na "správný rytmus" v nejlepší víře i při porodu samotném.Bylo to to nejhorší ,co mohl pro mne udělat.Velice mne to rušilo a znemožňovalo se soustředit sama na sebe.U dalších dvou porodů jsem dýchala podle sebe a u každého mělo dýchání ůplně jinou intenzitu.Porody byly krátké a nádherné.
Kombinace řízeného dýchání a tlačení je taky bohužel doporučení poněkud nešťastné.Tělo si tzv.ejekčním reflexem (vypuzovací reflex)vytlačuje děťátko samo.Poslouchejte svoje tělo,samo nejlíp ví co,kdy a jak máte dělat.
|
| Věra. | 
|
(15.12.2006 15:51:52)
Teorie je to pěkná, nic proti ní.
Akorát že pokaždé asi nefunguje. :o)
Já měla porody hodně rychle a tudíž hodně....ehm...intenzivní.
Dýchání trénováno, nicméně pak v reálu k ničemu.
Ono když má pocit člověk pádu do míchačky na beton, a jednu trvalou kontrakci bez pauzy, asi prostě
nejde nic víc dělat....zlatý epidurál. Příště o něj žádám ihned ve vratech porodnice. :o)
Těhulky neděste se, já měly ty porody překotné, jeden hodina, druhý cca dvě...tak asi proto ta síla.
Jinak to normálně běžívá normálněji a jistě snesitelněji....:o)))
|
|
|
| Littlesquirel +1 robě | •
|
(18.12.2006 13:46:58)
Já si také myslím, že dýchání bývá přeceňované. Absolvovala jsem předporodní kurzy a dýchání se ani neučilo, spoléhalo se na jinou instituci, kterou jsem ovšem nenavštěvovala. Při porodu jsem bolest rozdýchávala, hluboký nádech a pomalý výdech, a bylo to v pohodě. Ptala jsem se asistentky, jak bych měla dýchat a ona mi odpověděla, že přirozeně, což jsem dělala intuitivně. A tohle dýchání jsem si držela skoro celou dobu porodu, až už na mě potom asistentka houkla, že mám dýchat jako pejsek. A vzpomínám si, že tělo se po změně dýchání na povel vzepřelo,, nemohla jsem popadnout dech. Už bych to neudělala. Počkala bych si, až bych se na změnu cítíla sama. A při pejskovském dýchání jsem automaticky vydávala zvuky, ne křik, ale hrdelní zvuky, které mi ohromně pomáhaly. Já jsem zastáncem přirozeného a intuitivního dýchání. U mě to fungovalo. A přiznám se, že si nedovedu představit, že budu při koncentraci na porod myslet ještě na různé druhy dýchání vhodné pro různé situace. Maminy, držte se, a určitě nezapomeňte dýchat!!! :-)) Hezké svátky, Alča
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)