Lei |
|
(5.10.2006 17:04:32) nemam ted moc sanci byt na netu, a kdyz jsem se zrovna prisla mrknout, je tu prispevek od Tebe. Drzim palce, muze to trvat dele, ale preju vam vsem, at zvitezi zdravy rozum. Asi prichazim s krizkem po funuse, ale videla jsem Te nedavno v televizi. Sleduji si tak porad a najednou rikam mamince, je, tohle je Zuzka, a tohle Helenka a tady Misa, ta hrozne hezky kresli...maminka koukala, o kom to vypravim...bylo to mile a zajimave, videt nekoho, o kom jsem dosud jen cetla (tedy pomohly mi fotky Vasich deti, ktere jsi jednou uverejnila). Tak se drzte! (A ja se tesim na tu knizku.)
|
Bibi* |
|
(5.10.2006 19:37:24) čím víc čtu Tvé články, tím víc jsi mi bližší. Mám podobné představy o přístupu k puberťákům, i když je tento čas ještě daleko, mám z toho obavy. O knížku mám samozřejmě taky zájem, je to jen Vaše domácí "knížka" nebo něco oficiálně vydáno a velkoplošně distribuováno??:o)) Trable s Helčou se snad vyřeší, máme podobnou zkušenost v rodině a opravdu to časem skončilo, sestřenka začala jezdit s námi na vandry a poznala úplně jiný okruh lidí, nyní je šťastnou maminou 2 letého kluka. Hlavně bych z povzdálí kontrolovala jestli tam nedochází k nějakému psychickému či nedejbože fyzickému násilí. Pokud je partner majetnický,potom bych taky Helči doporučila striktně antiko, protože tyto typy mohou chtít touto cestou závislost partnerky ještě prohloubit. Moc Vám všem držím pěsti!!!
|
maceška |
|
(5.10.2006 20:20:16) Všem moc děkuju za reakce - Žinčo, za tvůj příběh obzvlášť. Já jsem nic takového neprožila, takže jsem opravdu vděčná těm, kdo mi pomůžou vcítit se do různých situací, kterými naše děti procházejí. Asi to bude znít divně, ale příspěvky od čtenářů Rodiny mi dávají víc možností pohledu na věc než návštěvy psychologa. Ještě jednou díky.
Co se týká té knížky, vychází v těchto dnech a jmenuje se Domov je místo, odkud tě nevyhodí. Objednat se dá na www.vug.cz.
|
Špendlík |
|
(6.10.2006 8:03:53) Ahoj Maceško, článek byl moc pěkný, jen jsem si uvědomila, že není všechno jednou pro vždy vyřešené, ale že se potíže vracejí. Co se týče Helenky, napadlo mě, jestli by nebylo řešením poslat ji na pár týdnů někam mimo domov. Mám namysli nějaký studijní pobyt nebo tak. Myslím, že by si tam určitě srovnala všechno sama v klidu a taky by se naučila dělat SVOJE rozhodnutí. Dostala by se mezi jiné lidi a začala jinak uvažovat. Je potřeba, aby si promyslela jak si představuje svůj budoucí život a zjistit, jestli její přítel do těchto představ zapadá. Bohužel je ve věku, kdy už dělá rozhodnutí na celý život a tohle by mohlo být jedno z nich. Dle mého osobního názoru by se měly dětem v tomhle věku vysvětlovat pojmy jako "celý život" a "navždy". Tyto pojmy nechápou a neuvědomují si, že některá rohodnutí jsou opravdu navždy. Zatím jsem jen amatér :-) co se týče výchovy puberťáků, ale takhle to cítím. Ale samozdřejmě je to jen teorie. Tak ať to dobře dopadne a doufám, že dáš vědět.
Lenka psycholog amatér :-)
|
Simča, dcery *1988 a 1997 |
|
(8.10.2006 0:26:42) Maceško - moc pěkné psaní, jinak držím palce, aby byly síly VYDRŽAŤ!!!! A pro knížku se stavím, až budu koncem října v Brně...
Špendlíku Lenko - už když minule psala Maceška o problému s Helčiným přítelem, připojovala jsem se se zkušenostmi se svou starší dcerou ( tady a tady ). Také se na ni přilepil velice podivný chlapec, jí bylo 14,5 a bohužel tento vztah - nevztah trvá dodnes (má 18,5). Sice na jaře se dcera tvářila, že mu dá kopačky, ale on velice rychle vycítil pokles jejího zájmu a začal o ni "pečovat".... Veliké naděje jsme vkládali v to, že si našla brigádu na 3 měcíce v Německu - až u švýcarských hranic..... Bohužel po celou dobu byla s přítelem ve velmi čilém "mobilovém" styku.... tak čilém, že mu nyní dávala z vydělaných peněz několik tisíc, aby on zalepil své dluhy u eurotelu, neboť na něho tato firma podala žalobu.... Takže asi tak: nepřestáváme DOUFAT..... Simča
|
Špendlík |
|
(8.10.2006 13:23:20) Simčo, uznávám, že z výchovou "puberťáků" nemám zkušenosti a vůbec netuším, co mě čeká, až ti moji chlapi dorostou do toho věku. Mluvím ze své zkušenosti. Já měla kluka, láska jak trám. Podotýkám, že to byl normální vztah, takže žádné omezování atd. V té době jsem se rozhodla strávit 6 měsíců v GB jako au-pair. Ze začátku se mi hrozně stýskalo, ale na konci pobytu jsem najednou zjistila, že kdybychom se rozešli, tak by mě to ani tak nevadilo. Prostě to odloučení nás rozdělilo. Začínali jsme zase od začátku. Psali jsme si 2x týdně fakt milostné dopisy a telefonovali 1x týdně. Tak možná je to jiná situace, nevím. Kamarádka byla na 10 měsíců v USA když byla na gymplu, takže možnosti jsou. Ono to chce odjet fakt někam daleko a nadlouho. Ale uznávám, že ne každý by to odloučení dobře snášel a musí to být odjezd alespoň částečně dobrovolný. Simčo a Maceško, přeju vám, aby se to vše vyřešilo ke spokojenosti všech, a dcery aby konečně zašily zdravého rozumu :-).
|
|
|
|
Lucias, 2 puberťačky a 1 druhačka | •
|
(6.10.2006 9:55:14) Moc ráda čtu tvoje články a dovedu si představit, co prožíváš. Pro Helenku je to teď určitě taky těžké a věřím, že to zvládne. S mým tátou jsem měla v životě spoustu konfliktů, vždy ale razil skvělou teorii: ,,Každý si musí čenich natlouct sám, některé zkušenosti jsou nepřenosné!" Helča si samozřejmě může zkomplikovat život, ale má jednu životní jistotu: Vždycky se bude mít kam vrátit, kde bude mít ty ,,svoje" lidičky, kteří jí bez výčitek přijmou zpět a podají pomocnou ruku. A to je myslím v životě moc důležité.
|
|
žinča |
|
(6.10.2006 11:20:09) Kromě malého mrněte mám ještě nevlastní dceru (16) a její puberta a dospívání mi naštěstí nedovoluje zapomenout na to, jak jsem tohle období prožívala já. Často když spolu mluvíme si vzpomenu na příhody a pocity,o kterých jsem už ani nevěděla. Člověk by málem zapomněl, jaké to bylo trápení vyrůstat z bezstarostného dětství . Můj manžel a přátelé dnes nevěří, že zrovna já jsem něco takového prožila, tak nezávislá jim připadám( to mě těší:-)). Možná mi pomohla tahle lekce. A věř mi, že jakmile se z toho člověk se ctí dostane a popere se s tím, získá sebevědomí, které mu pomůže se podobných typů už vyvarovat. Vždycky, když vidím u muže jen náznak touhy vlastnit toho druhého , dělat žárlivé scény a kontrolovat jeho život, naskakuje mi přímo husí kůže a jsem schopna rozpoznat ten typ na dálku. Strašně držím palce ať se to Helence podaří. Podle tvých článků vím, že je silná a inteligentní, jen jí chybí, aby dospěla k tomu KDO je,CO chce a KAm chce jít. Doufám, že pochopí, že váš domov a rodina je to bezpečné místo, které ji ochrání než na to přijde. Strašně jí držím palce aby mohla taky volně dýchat. A přeju zdraví tobě a tvé rodině.
|
|
Lenka | •
|
(7.10.2006 0:02:01) Macesko, jako asi vsichni v teto diskusi patrim mezi pravidelne ctenarky Vasich clanecku. Moc Vam za ne dekuju, cerpam z nich moudrost, odvahu a rozvahu nejen k vychove deti, ale k zivotu vubec. Chci si koupit Vasi knihu. Na www.vug.cz jsem mela uz temer vyplneny objednavkovy formular, ale pak jsem si vsimla, ze SPR sidli v Brne. Domnivate se, ze je mozne si knihu vyzvednout na Anenske 10 osobne, abych nemusela platit za postovne (omlouvam se vsem mimobrnenskym a Ceske poste). Dekuju. A moc Vam doma preju (a nam vsem ostatnim taky), abychom si za kratky cas mohli precist clanecek "o stastnem konci". Jeste jednou diky a drzime pesticky. L
|
maceška |
|
(7.10.2006 14:11:08) Myslím, Lenko, že vyzvednout si knihu osobně by neměl být problém, možná se zkus nejprve domluvit telefonicky - 543 331 718, Hana Palacká.
|
Hanka | •
|
(8.10.2006 15:12:40) Maceško,
především tak jako asi každý zde skládám obdiv a držím palce. Pochopila jsem dobře, že o vaší rodině běžel dokument v TV? Bohužel jsem ho neviděla, ale zcela jistě nejsem jediná, kdo lituje toho, že o něj přišel. Chci se zeptat, zda není možné objednat si někde DVD či jiný nosič se záznamem (třeba by to kluci uvítali jako brigádu, namnožit a poslat za úhradu) Děkuji
|
Bela a smečka |
|
(8.10.2006 22:57:47) Nevím, podaří-li se mi sem vložit aktivní odkaz na pořad, kde hovořila i Maceška. Zkuste http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10096383302-deti-bez-lasky-i-s-laskou.html.
|
irena (Míša5/00+Maruš3/03) |
|
(9.10.2006 9:37:56) ahoj, díky - opravdu se mi to podařilo najít:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10096383302-deti-bez-lasky-i-s-laskou/24985.html
Fakt působivé; a Maceška je zhruba taková, jak jsem si ji představovala - hlavně ten vnitřní klid, se kterým hovoří... neodolala jsem a knížek objednala hned několik - na Vánoce ;-)) taky mi nejvíce utkvěly pohádky pro Michalku ;o) Maceško, díky za všechno ;) A držíme Helence i celé rodině pěsti!!! (můžu říct za svou rodinu, že i můj táta má lehce vlastnické pudy vzhledem k mamce - ne, že by nikam nesměla, ale většinou jí to patřičně "osladil" a docela si ji hlídal... hlavně je zvyklý na ten "full-service", co po desetiletí dostává, ale příliš mnoho společenských aktivit se mu taky nezamlouvá... Dnes už si do toho máti ale moc mluvit nenechá; tím spíše, že táta je dost nemocnej a ona se o něj stará... tak potřebuje nějakou kompenzaci - proč to ale píšu?? že jsem byla asi dost "aktivně imunizována" jejich vztahem a opravdu bych nesnesla partnera, který by mě nějak hlídal a omezoval.... za tohle jsem manželovi opravdu vděčná! (i když jinak máme oba spoustu nedobrých vlastností a zlozvyků;) - že mě nehlídá, nic nezakazuje a nikdy jsem nepocítila ani záchvěv žárlivosti... Teď teprve vidím, že to není až taková samozřejmost!!!)
|
|
|
|
|
|
Daniela | •
|
(7.10.2006 8:18:06) ahojky Maceško, nemám ještě děti, ale rodinu a zvláště tvoje článečky pročítám. chtěla bych říct, že tě obdivuji a že se už moc těším na tvojí knížečku, kterou jsem si před chvilkou objednala. držím vám pěsti s Helenkou, také sem byla v "područí" despotického přítele, skončilo to tak, že mě málem uškrtil když jsem mu řekla, že od něho odejdu. také sem si do toho od mamky nenechala mluvit a trápila se s tím člověkem skoro 3 roky. ale nakonec sem sebrala rozum do hrsti a postavila se mu. Daniela
|
|
|
|
|