| Přihlásit se | Nová registrace

tisk-hlavicka

Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Názory k článku Jaká já asi budu máma...

Jako strom Podle času

Celkem 116 názorů.

Ella+cvrček(5 měsíců)

•

to znám

(25.8.2006 10:43:49)
ahojky,také jsem se dostala do podobné situace-byla jsem těhotná nastejno s kamarádkou,prckové měli být 2 měsíce od sebe,ale ejhle,nedonosila jsem ho,byli jsme měsíc v inkubátoru a teď to všechno doháníme...ale děti jsou 2 dny od sebe a moje "kamarádka" nemá nic lepšího na práci,než mi referovat,co všechno už její malá umí spolu s otázkou "..a vy ještě ne?To je divný..."
někdy se mi chce zařvat NE,my jsme málem umřeli a teď jsme trošku pozadu,ale cvičíme,doháníme to !!!!!
máš pravdu,některé matky jsou "dokonalostí" svého potomka natolik zaslepeny,že jim nedochází jak se občas chovají!!!!

Anakonda+2
	Re: to znám (25.8.2006 12:21:32) Já to taky znám:-)))!!!!! Nemám to ráda. To srovnávání mě fakt neba. Přestala jsem se takhle stýkat s jednou maminou. Vždyť je přece každé dítko individuální:-))!!!!!! Odpovědět

JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003)
	Re: Re: to znám (25.8.2006 12:27:17) Meluzíno, to že Ti to přijde nenormální, je jedině rozumná reakce. Tak ať Ti to vydrží i po narození potomka :-) Odpovědět

Kacka + Matyasek 5/04

•

Re: Re: Re: to znám

(25.8.2006 13:05:04)
ahoj, tak to ja mam teda asi stesti ...ac ziju v miste , kde je znam vyskyt vice ci mene bohatych a jeste bohatsich :-), potkavam maminky uplne normalni a ac maji nektere ty sve deti oblecene v hooodne drahych hadrech a vozi je na hriste dzipama, musim rict, ze jsou to vesmes hodny holky, a s tim co tady popisujes, jsem se opravdu nesetkala. Kazda mama je na svy dite hrda a svym zpusobem se s nim "chlubi", to si myslim ze je prirozene , ale musi to mit sve meze. Take je pravda, ze pokud jsou deti spolu / jedno jakeho veku/ je to vzdycky lepsi nez kdyz je samo izolovano jen s mamou. Mam kamaradku, ktera ma o 3/4 roku mladsiho syna a je take pravdou, ze diky tomu, ze je neustale v kontaktu s mym synem, hodne odkouka - samozrejme vetsinou ty blbiny. Srovnavani mi prislo uz divny v ordinaci mistni doktorky, ktera ma na nastence prehled vyvoje od 0 az asi 5 let ...muj syn napriklad splnoval nektere body pro 5 mesicni deti uz ve 3 mesicich a jine naopak. Maminky pak zoufale koukaji na to "podivne " schema a maji z nej nocni mury. Tohle se mi taky nelibi .... kazdy je original a tak by se k tem detem melo i pristupovat :-) PS: muj syn stale ve dvou letech jeste pravidelne nechodi na nocnik ...NO A CO ?! :-))))

Dadule,Natule 14 měs.

•

Re: to znám

(25.8.2006 16:00:50)
Mám jednu takovou "kamarádku".Má dvouletou holku,která sice už je bez plín i na noc asi půl roku,ale na roce neuměla říct ani máma,jen "vole!".Nedávno ještě cumlala flašku a budí se na sunar ještě v noci.Taková je její holčička.Ale její máma pokaždé komentovala známé i cizí dítě,co umí,nebo spíše neumí.Každé jí připadalo jak hadrák a opozdilé,na každém viděla chyby a podle ní mají všichni příšerné kočárky a styl oblékání.Ale co má ona?!Tam se pořádně nepodívá.Řeknu vám jedno a to mi řekla přímo do očí.Už od mala nechává svou malou holku SAMOTNOU! doma a jde si do krámu nakoupit (a ten opravdu nemá blízko).Tak co pak tohle za mámu?!

luciašek

•

Re: to znám

(26.8.2006 13:40:20)
mám 2 děti a porovnávání dětí je tu na denim pořádku.Už to ale neřešim našla jsem si kamarádku takovou s kterou tyto věci neřešíme sice si o tom kdo co umí občas popovídáme dojdeme k názoru že jsou obě děti stejně šikovné že sice jeden neumí tohle ale zase umí něco jiného.Maminky by si měli uvědomit že každý dítě je osobnost.Ajestli umí jeden tohle a jim to nejde neni podstatné.Dítě to brzy dožene.Přece i mezi dospělíma lidma je jeden je šikovnější na manualní práci a jinýmu to jde zase na počítači.

Re: Re: to znám

(26.8.2006 16:09:24)
Já tedy už druhý den pátrám v paměti, co konkrétně máte na mysli a kolikrát jsem se prohřešila já. Povím-li, že moje dítě leze(většinou, protože protistrana řekne, co dělá její dítě), nepočítám, že se z toho dotyčná matka zhroutí, je-li to tak, že náhodou jsme takzvaně první. Pokud někdo zažil povyšování se na základě nějakých oblečků či co, potom se nabízí otázka výběru společnosti. Asi nemám možnost pocítít na vlastní kůži stud za náš sekáček, protože takové holky prostě nevyhledávám.
Jinak autorka napsala moc milý článek na téma "mějme se rádi", já jí za něj děkuji.

Ella

•

Re: Re: Re: to znám

(26.8.2006 16:31:53)
Samozřejme jsem neměla na mysli takové to normálni srovnáváni a chápu ze je každá máma rada a pyšná když její poklad udělá něco nového,poprvé....Spíš mi vadí takyový ten podtext "..to moje dítě je asi geniální,když jdu po ulici davy šílí,že TAKHLE nádherný mimčo široko daleko není..."bla bla.A jak říkám v mojí situaci (jsme zpoždění,víme o tom)na mě nepůsobí zrovna povzbudivě věty tipu :"...my už umíme tohle a tohle,podle tabulek jsme straaašně napřed( k čertu s tabulkama) a vy ještě nééé? A myslíš že to je normální? Myslíš že se to spraví? a když se i já chci pochlubit že už např. začínáme broukat,dozvím se že "...to my už dáávno umíme,no nejsme my snad geniální?" Grrrrr

ivca+prcek 1m

•

Re: Re: Re: to znám

(29.8.2006 13:38:22)
libiku, jste stastna to maminka ze zřejmě neznáte takové srovnávání. Já nebudu znovu opisovat, co jsem sem už napsala, ale přesně to vystihuje tato reakce druhé strany:
Já miluju všechny děti, moje samozřejmě nejvíc, ale i ty cizí, a když jsem viděla jak její malý roztomile tape (náš zatím stál a rekognoskoval terén:) řekla jsem "ježiš, oni chodí skoro stejně, že je to strašně roztomilý". Jejich malému je rok a pár dní. Okamžitě odpověděla že "pavlík už si je ale na těch nohách dost jistý"... tak jsem mlčela. Také se zeptala skoro podezřívavě, odkdy náš malý takhle chodí - má odpověd že chvilku ji uklidnila.

tohle je ta nejmenší drobnůstka, většinou to jsou drsnější narážky. Nicméně dotyčná pokračovala v tomto stylu dál ... takže jsem odešla a s ní už se rozhodne nesejdu. Podotýkám, že ani lidsky si s ní nemám co říct, jinak mám pár dobrých, srovnávacích (bohužel) kamarádek, pro které je ten jejich tak NEJ, že to všichni musí hlásat a respektovat. Ale mám je ráda lidsky, tak se snažím... ale bolí a mrzí mě to.

ad zhroucení, že lezete první - o tom to skutečně není. Já jsem schopná na pokroky kamarádky holčičky (mladší o 3měsíce) říct upřímně "Jeee, ona už leze? To tobísek lezl až o měsíc později, to je teda ta vaše malá šikulka.". Protože mi s tou kamarádky ty děti nepoměřujeme a vím, že ona bude mít radost, že je malá tak šikovná a také vím, že našeho prcka má moc moc ráda... těžko se to vysvětluje.
Nehroutím se z ničeho, ale ani mě nenapadne poměřovat (s tím aby ten MUJ vyhrál) kdo kdy co umí. Rozumíte mi?:)

Re: Re: Re: Re: to znám

(29.8.2006 16:57:48)
No já vám rozumím, už proto, že můj syn byl dle tabulek génius, dcera lempl a život pak dost kartama míchal, takže pro mě to nemá žádný význam, naopak mě překvapilo, že to někdo prožívá.

Monty, mně ale nejde o tvé usmrkané děťátko:), sama jich mám dost, mně šlo o tebe(obecně, ne teda o tebe), že ti to zkrátka "nedává" ,ačkoliv je to fajn. A nevím, co je soliter.

phoebe

•

Re: to znám

(27.8.2006 13:17:20)
nedonošená miminka by měla mít dvoje narozeniny. Jedny podle toho, kdy se narodila a druhé podle toho, kdy se měla narodit. Takže možná, že je to tvoje mrně nakonec šikovnější např. v pěti měsících než to její v sedmi. Ale i kdyby se narodili stejně v termínu - každé se přece vyvíjí jinak. Pokud tohle nebere tvoje "kamarádka" v úvahu, tak je prostě nebetyčně hloupá. Dovedu si představit co je to za stres, vypiplávat nedonošené mimi. Přeji hodně štěstí celé rodině!

dana

•

muj nazor

(25.8.2006 10:50:23)
ja take zatim zadne deti nemam ,ale myslim si ze je to vtom ,ze kazda maminka si mysli ,ze prave jeji detatko je vyjimecne a tak se radi chlubi tim co vsechno uz umi ,ale je pravda ze nektere maminky jsou zle a delaji to umyslne ,ze ublizuji ostatnim maminkam tim ze jim jejich deti ponizuji a neni to fer,moje sestra ma uz deti dve a kdyz byla jeji holcicka jeste mala tak se ji zkazily zoubky po antibiotikach tak skoro kazda sestry kamaradka ktera mela take deti zacaly rypat jak to vypada hrozne a jak by stim mela neco delat doslo to tak daleko az to jedna kamaradka brala jako srandu kdyz se moji neteri posmivala a rikala ji pizizubko atd.moje neter mela potom psichycke problemy nemela zadne sebevedomi trapilo ji to a to ji byli teprve 4roky takze mile maminky ktere se takhle chovate tak nezapomente nato ze ty deti to vnimaji moc dobre a ,ze jim takto moc ublizujete ,ja take nevim jaka budu maminka urcite budu mit take svoje chyby ,ale jedno vim urcite nikdy nebudu zla na deti kamaradek jen proto ,ze maji nejaky problem nebo ,ze jsou jine nez moje deti ,nebo ze nemaji znackove obleceni a nebydli ve vilove ctvrti,ja si myslim ,ze budes dobra maminka uz jen proto ,ze nad temihle vecmi premyslis a vis ,ze to neni spravne .

Zuzika+Emmka+Attilik

Re: muj nazor

(25.8.2006 10:59:37)
Suhlasim s clankom je to napisane velmi pekne. Tiez neznasam porovnavanie detickiek, a otazky typu a Vy este mate plienky? A to nevie taku ci onaku pesnicku?? Ja vacsinou odpovedam ze zato uz rozprava dvojjazycne, a to je tiez velky pokrok. Myslim, ze moja dcerka je velmi sikovna a venujem sa jej ako mozem. Voci inym detickam ( ci maminkam) sa snazim byt tolerantna, kazde dieta je predsa ine a tym prave jedinecne.

Anakonda+2
	pro autorku (25.8.2006 12:27:17) To,jaká budeš mamina záleží jen a jen na Tobě. Netrap se tím. Najdi si kamarádky, které tohle neřeší a jsou vpohodě. Odpovědět

dib (matěj 21.8.05)

takhle se máma nepozná :-))

(25.8.2006 10:55:40)
neboj, pokud ti to nesedí teď, a pokud ty sama netrpíš v oblečení, které se neblýská zlatem anebo aspoň správnou visačkou, pokud nehodnotíš lidi teĎ podle srandovních měřítek .. nejspíš se z tebe nestane to, co jsi tak krásně popsala :-)) takové věci jsou v člověku, mateřské "hormony" takové bláznění nepůsobí :-))
s maminkama spíš mává izolovanost, uzavřenost do malého světa dvou osob a vlastní i okolní nápor na to, aby právě byly "dobrými matkami" a občas se to trochu zvrtne :-))
takže hlavně dostatek zdravého rozumu a veselé a hravé mateřství přeju :-))

Martina, Dtia 1 rok

•

Re: takhle se máma nepozná :-))

(25.8.2006 11:04:53)
Uffff, tak to mě teda zamrazilo. Naštěstí jsem se s tímhle "fenoménem" fakt ještě nesetkala. A asi bych to té dotyčné na rovinu řekla (přiznávám, jsem docela startovací a kritiku snáším špatně). Mám třeba kamarádku s podobně starým synkem, a je pravda že máme trochu odlišné názory na výchovu. Ale snažíme se je jedna druhé nevnucovat. Já vím že ona mu nechce moc dávat maso, nepřipravuje pro něj jídlo v mikrovlnce a televizi malý ještě neviděl. Ale taky má mnohem víc starání, protože její muž má náročnou práci a bývá málo doma, malý míň spí, vstává fakt brzičko atp. Takže si tak maximálně bez závisti řekneme "to se máš" nebo naopak "to se mám" a je to, přeci kvůli tomu neztratím kamarádku. Ale je pravda že to na ty děti vliv mít bude, pokud je ty matky takhle "zviditelňují" a jejich kamarády "deklasují"....

Senedra

Re: takhle se máma nepozná :-))

(25.8.2006 11:10:10)
myslím, že nejlíp je to vyjádřené v předposledním odstavci. Ty "obyčejné" maminky se stýkají dál spolu... A mají kamarádky a jejich děti si od malička zvykají hrát s jinými dětmi a vycházet s nimi, i když nemají zrovna značkové oblečení nebo nejnovější extrasuperspeciál hračku za několik set korun. Podle mne z nich budou časem spokojenější a vyrovnanější lidé, než z malého Einsteina. Toho je mi líto nejvíc.

Lucka21tt,SR,BA,Tomáško17m

•

ach jaj

(25.8.2006 11:08:18)
a takto to vyzerá, keď mať dieťa je prestíž a súťaž a nie radosť...je mi tých mamiek ľúto a ja som takisto stratila pár kamošiek, mamiek, ktoré mi predpovedali veľmi zlú budúcnosť pre syna, lebo on sa detí druhých detí bojí a najradšej sa hrá sám. To že je pohybovo nadpriemerne nadaný a že pobehá celé ihrisko zatiaľ čo druhé deti sa takmer ani nehýbu(čo podľa mňa nie je zdravé) tak to nevidia. Maminkám záleží na značkách, opäť na tej prestíži, na tých najnepodstatnejších veciach v živote a decká sú úplne v poriadku a v pohode.

bibina,3d

•

moc ti fandím

(25.8.2006 11:36:52)
Meluzínko, moc ti fandím. Jestli pro tebe opravdu není důleřité značkové zboží a hlavně BÝT IN, tak z tebe taková máma jak popisuješ určitě nebude. Já sama mám už děti velké a takovýchhle "slepičáren" jsem se nikdy neúčastnila. Zato moje švagrová donedávna chodila do "mateřského centra" a tam to podle jejího líčení probíhalo přesně jak popisuješ. Sčuchly se značkové maminky, zakrátko kdo nebyl podle jejich gusta jako by byl prašivý a vytvořily se dvě skupinky maminek. Jedny nóbl madame které ani nevaří a chodí do školy pro obědy, zahradu nevedou neb to není IN, jezdí na párty do města, děti drezúrují v jazycích a baletu a tanečcích .... Druhá skupinka jsou ty, co prý "jsou divné". Vaří doma obědy pro celou rodinu, relaxují prací na zahradě, šijí, čtou sobě i dětem, místo do restaurací chodí do ZOO s dětmi. Moje švagrová se zařadila mezi ty nóbl - a co ji to stálo práce aby zapadla ! Maminky z té druhé skupiny potkávám běžně venku rozesmáté a v pohodě. Hádejte komu asi fandím?

Meluzína

•

Re: moc ti fandím

(25.8.2006 12:14:38)
:oDD musím se s mát, jojo, tak to je. Já se tedy přiznávám, že taky nejsem ta ženksá, která ráda vaří a peče každý den, nerada uklízím a neumím šít aninic (ikdyž mě to mrzí)jsem takový rozlítanec impulzivní, baví mě kavárna, baví mě kamarádi, ale taky kytara a oheň s přáteli. Mám známé z různých skupin (i děti milionářů, i lidi velmi skromné),ale sakryš, v tom to není. Velmi uzvávám vnitřní hodnoty člověka, přesto, že jsem myslím hodně otevřeně smýšlející. Taky se ráda pěkně oblíknu, ale jen tedy, když na to mám. A když ne - no ježiš, přece tím neztrácím svět.
Jako dítě jsem projezdila spoustu lázní (jsem astmatik) a všude se člověk velmi blízce v jednom kolektivu setkával s těžce postiženými dětmi, mentálně i fyzicky. To si myslím, mě naučilo toleraci a úctě k lidem. Nikde jinde tyto lidi nebylo možné vidět.
A na gymplu jsem se skamarádila (úplně náhodou) s partou lidí. Bylo (a naštěstí stále je) nás pět :o)). Tři děti podnikatelů (viz. majitel Koh-i-nooru) a jiní. Kdybych jim záviděla, zbláznila bych se. Takže jsem to nidky neřešila a člověku je líp :o)
Díky za vaše názory, uklidnily mě.

Gabriella

•

Meluzíno,

(25.8.2006 16:29:30)
vím, že to zní tvrdě, ale... co myslíš, že s největší pravděpodobností vyroste z většiny dětí oněch snobáckých blbek-matek? Ambiciózní povrchní snobi.
Ačkoli na druhou stranu je fakt, že mateřství snad všem maminkám naprosto přirozeně trošičku "zatemní mozek" o), každá mamina lehce ztratí soudnost a objektivitu, protože to JEJÍ dítě jí fakt upřímně připadá naprosto nejúúúžasnější v porovnání s kterýmkoli jiným miminem o). Akorát to nesmí dojít takhle daleko jak popisuješ. S mojí výbornou kamarádkou (má kloučka o pár měsíců mladšího než já dcerku) jsme se taky shodly, že to moje/její dítě mi/jí přijde naprosto nejkrásnější o)). A obě jsme z toho měly celkem srandu a navzájem si uznaly, že to její dítě je druhý nejkrásnější na světě, první je pochopitelně to moje o)). Dokud si to člověk uvědomuje a dokáže si z toho dělat trošku legraci, tak je to v pohodě, ovšem pokud ztratí soudnost a má vážnou potřebu dokazovat všem okolo jak jen to jeho dítě je geniální a nad všema okolo ohrnovat nos, tak je to v pytli.
Ovšem blbce člověk čas od času prostě potkává, tomu nejde zabránit... a pokud se maminky takovými "ofrňovacími řečmi" nechají opravdu zdeptat a vykolejit místo co by tu "nejchytřejší matku" nějak odpálily a její řeči obrátily v žert, v hlavě si srovnaly, že jejich dítě něco prostě umí a něco ne - a že to tak je přeci NORMÁLNÍ... tak to ani pro ty jejich normální děti není nejšťastnější.

Re: moc ti fandím

(25.8.2006 12:21:32)
Moc pěkný a výstižný článek. Noblesní maminy mají slepičí syndrom. S takovými se nestýkám a ani nikdy nebudu. Miminko teprve čekám, ale takovou slepici jsem už zažila. Asi hodinu mi vykládala, jak je to její dítě oproti ostatním napřed úplně ve všem, prostě malý Einstain a nakonec z ní vypadlo, že z ní asi mají ostatní maminy komplex, protože .."Donedávna k nám chodilo hodně maminek s dětmi a najednou nikdo nechodí...." No, maminám se nedivím. I mně to stačilo.

A je pravda, že ten, kdo se nad sebou umí zamyslet, umí k sobě být poctivý, jako ty, se jako slepice chovat nebude.

verca 2 deti

•

Re: Re: moc ti fandím

(25.8.2006 15:10:40)
Tak tohle znám bohužel z vlastní rodiny,když se všichni sejdeme,naštěstí není příležitost k porovnávání tak často,ale i tak mi to uplně stačí.
Začne se povídat a nedejbože se stočí řeč,jak jsou ty jejich dětičky užasné a co už všechno umí-"a naše Lucinka se ve čtyřech letech učí na housle,ta vaše na nic nehraje?"Pak nastane výklad,jak je důležité,vést dítě od malička.
Nebo nedávno-"Vaše děti nejí,to z nich vyrostou anorektici,apd"To jen,že do sebe neházeli jídlo,jako ty ostatní,no to jen tak pro představu.
Musím říct,že s takovýma příbuznýma jsem omezila kontakt na zdvořilostní minimum.Holt rodinu si člověk nevybere. Běda ovšem,když se jejich dítě chová nevychovaně,to se u stolu přehlíží,když už to není možné vydržet a člověk na to upozorní,je "ohen" na střeše",co si dovoluji kritizovat ony dokonalé dětičky.Nejvíc mě dohřeje,když ještě začnou babičky a dědové,to pak uplně přilevají "olej do ohně".
Vadí mi styl,jak jsou ty děti prezentovány a nafoukanost rodičů.No a kamarádky mi tohle nedělají,to už by pro mě nebyly kamarádky.

Josefina, 1 holčička

•

Re: moc ti fandím ?

(25.8.2006 13:32:31)
Možná jste to tak nemyslela, ale víte, jak na mě Váš příspěvek zapůsobil? Dost netolerantně. My "dobří, co rozesmátě vaříme doma" a oni "špatní".
Na vytvoření nepříjemného dojmu z komunikace stačí i takové výrazy jako "značkové maminy" a "nóbl madame které ani nevaří a chodí do školy pro obědy, zahradu nevedou neb to není IN ..."

Skoro mě vytočil víc, než maminka, která mi na hřišti řekne, že její dítě v deseti měsících běhá a mluví.

I my nosíme hezké oblečení, prostě jsem ho hezké podědila. A šiju. Ale manžel obědvá v restauraci. Co když zmiňované nóbl madame zahradu nevedou, protože je rýpání v hlíně nebaví? Moji synovci chodí na jazyky a já to sestře jenom schvaluju, protože je to jednak baví a navíc už nikdy jim to do hlavy tak nepoleze, jako teď, když jsou malí. A já sama jako školáček bych upsala duši za to, abych mohla chodit na tanečky, jenže u nás nic takového nebylo.

Myslím, že je celkem přirozené, že se kamarádí lidi podobných názorů, koníčků nebo povolání. Když se snažím dostat mezi lidi, se kterými mi není tak úplně přirozeně, tak se nadřu. Ale proč se teda švagrová dřela, aby byla mezi nimi?

Já si myslím, že maminka, která se vám pochlubí, že už jsou bez plín, tím prostě neříká, že vy jste špatná, protože plíny máte. Jí se prostě něco povedlo a tak vám to řekla :-). Když vám se povede výlet do ZOO tak to taky řeknete, ne?

caira (Vojta1/03,Mates11/04)

Re: Re: moc ti fandím ?

(25.8.2006 15:51:09)
Pokud ovsem nerekne.. my uz jsme bez plin, jeee vy je jeste mate????
mmch - nesnasim praci na zahrade, protoze nesnasim rypani se v zemi, ale nevadi susseni sena,, sklizeni jablek apod...
Presto si o mne par let tchyne myslela, ze jsem ne divna, ale lina... myslim, ze uz jsem ji presvedcila o tom, ze konicky ma kazdy jine..
ji bavi zahrada a kyticky, ja zase radeji detem neco usiji, nebo jim namaluji obrazek do detskeho pokoje.

Lucka,Barborka,Kubík a Michal

•

jaká budeš máma ?

(25.8.2006 11:53:48)
už to že o tom přemýšlíš je myslím odpovědí :-)

považuji za přirozené, že maminky srovnávají a kdo říká že nesrovnává lže
důležité je co si z toho srovnávání odvodí : že každé dítě je jiné jakož i to moje :-) a má právo být jiné neb tím se stává jedinečným v tom zlém i dobrém (a co je vlastně zlé a co dobré? to zavání fylosofováním už toho nechám...:-))
a tím i svět je o to bohatší a pestřejší :-)

člověk rád patří k nějaké skupině nebo se naopak má touhu vyhranit,ale pak se také nakonec vytvoří skupina těch vyhraněných
a zájmy své skupiny prosazuje,různou formou -to jsem tedy odbočila ,ale důsledky toho jsou podle mne popsány v článku

i každá maminka je jiná, má jiné zkušenosti,vyrůstala v jiném prostředí,které na ní mělo vliv....pro jednu je důležité oblečení,pro jinou být trendy v tom kolik řečí už její prcek umí (moje holka také umí čísla a písmena ale nedělám si iluzi o tom že tomu rozumí, zkrátka stejně tak jak pozná na obrázku třeba kytičku, tak posná číslo nebo písmeno zkrátka ho jen pojmenuje a tak na tom budou asi ty dítka s tou němčinou, ne že by se jim to jednou nehodilo a ne že nemůžou být opravdu geniální.....)a jiná umí ocenit to že její dítko umí na nočník (to zas moje holka odmítá,ale my k tomu také dojdem o to se nebojím)no a některé maminky umí ocenit dítě takové jaké je i s "nedostatky" a respektovat ho.

někteří lidé odsuzují a posuzují,jiní respektují jedinečnost každého
nicméně jistě máme právo dát najevo co se nám líbí či ne

mě se nelíbí že tím posuzováním dělají bolest někomu jinému, než aby se zamyslely proč to tak je a co s tím ,což udělala autorka na konci článku :-)
jistě bude tou nejmaminkou pro její nejdítě :-)

tak jsem se tomu fylosofování stejně nevyhla snad z toho nevyšel nějaký blábol a chápete co jsem se snažila napsat L

Ellis+Dáda+Jája

Jaká budeš máma ?

(25.8.2006 12:13:27)
Zdravím všechny maminky, které zaujala tento článek.
Já sama mám 2 holky (13 a 4 roky). Tu klasickou "slepičárnu" jsem zažila, když jsem byla na mateřské dovolené s první dcerou - 13 let zpátky. Byla jsem mladá a "blbá", bylo mi 20 a připadala jsem si nějaká "jiná", když moje dcera nedělala to samé, co ostatní děti. Doma jsem se snažila, aby byla stejná, "drezůrovala" jsem jí a trošku nervovala sama sebe - prostě jsem byla blbka - sama to uznávám. Dneska mi přijde fakt divný, že jsem se tím vším TAK zaobírala. Prostě jsem chtěla být stejně "dokonalá" maminka, jako ty ostatní okolo, ale postupem času jsem zjistila, že v čem jsme "pozadu" za ostatníma dětičkama, tak Denďa doháněla v něčem jiném - krásně mluvila ve 3 letech, opravdu hezky kreslila (a kreslí), prostě normální, spokojené dítě.
S druhou dcerou před 4 lety jsem se takovýma "blbostma" vůbec nezaobírala - chodila jsem s dcerou taky do Mateřského centra, ale tam se naštěstí scházely takové ty rpzumnější mamči, prostě pohoda. Je pravda, že občas a spíš až teď když potkávám někde někoho se stejně starým dítětem - tak občas srovnávám (v duchu a jen sama pro sebe) co všechno umí naše Jája a co zase to druhé dítko, ale v podstatě každé dítě je v něčem dobré a něco umí. Mám kamarádku, která 4-letou holčičku učí psát a počítat, anglická slovíčka apod., ale holčička je plachá, ostatních dětí se straní a "neumí" takové ty obyčejné věci - jako je hra na schovávanou, čmárání křídou venku na zemi, hraní s panenkama na maminku apod. - prostě takové to obyčejné hraní.
Asi někomu budu připadat hloupá, ale učení psaní a čtení - na to má podle mě dítě čas až ve škole - do té doby se učíme doma jen básničky, písničky, povídáme si o zvířátkách, kytičkách - to je přece taky "učení", ale ne drilování a biflování. Ještě jí neberu dětství - školního učení si užije dost a dost, teď ať si hraje a učí a dělá "co chce" a ne to, co chci já, abych jí někde "ukazovala" jako cvičenou opičku.
Teda - to jsem se ale rozkecala :o)

Lucka,Barborka,Kubík a Michal

•

Re: jaká budeš máma ?

(25.8.2006 12:27:17)
ještě aby to mépsaní mělo také nějaký užitek :-)
já myslím,že s tou stranou posuzujíjí už moc nezmůžete, alemůžeteleccos udělat se stranou posuzovanou tedy těmi dětmy
i když si hrají a vypadá to že náš rozhovor neslyší,není tomu tak. jak padne jejich jméno můžete si být jisti že zpozorní pokud jsou nadoslech (šustění obalu od sladkostí slyší má dcerunka na hony daleko :-))podle toho co o sobě slyší dělají si o sobě obrázek. pak je tedy dležité takové větičky o tom jak je mé dítko nedokonalé také doplnit o své hodnocení "ale on je moc šikovný,jistě se na noční (brzy) naučí až bude jeho čas.."atp. dáváte mu informaci o tom ,že je šikovný,že je dobré chodit na nočník, ale dáváte mu čas tedy ho nestresujete. mnimálně začne o tom nočníku uvažovat :-) děti se nám chtějí zavděčit. ato moje se právě probouzí tak čau

JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003)

Re: Re: jaká budeš máma ?

(25.8.2006 12:35:12)
Lucko, to máš pravdu. Ale bohužel názory rodičů přebírají i děti těch kritizujících a pak to proti těm druhým dětem použijou i když dospělí nejsou v dosahu.
A to je docela drsný :-(

Jeden náš syn má poruchu komunikace a už jsme taky potkali rodiče, kteří se pokoušeli svoje dítko přesměrovat na "perspektivnější" kamarády, ačkoli do tý doby ty děti samy od sebe neměly mezi sebou žádnej problém a v klidu si hrály.

Lucka,Barborka,Kubík a Michal

•

Re: Re: Re: jaká budeš máma ?

(25.8.2006 13:04:35)
já vím,ale v ranném věku je názor mámy, táty,těch nejbližších nad názory druhých takže máme šanci položit dobrý základ :-),který pak bude dálkonfrontován až třeba v období puberty na naše názory nebude brán zřetel(ovšem zdánlivě, si myslím já)to zas pokud jsme strejdounebo tetou většímu dítěti můeme dělat divi tam kde rodiče nemají šanci

např má neteř se blíží tomu věku (pubertě) přijela se s babičkou podívat na Kubíka (jsou mu 2měs)
neteř se ve mě vidí (jak dlouho ještě? :-)) tuhle babi povídá jak si doma neuklízí atd....tedy ta neteř,nemusím vysvětlovat "to není pravda!" jak jí to bylo trapné a proto jsem řekla něco v tom smyslu,že jak znám Terku tak má v pokoji naklizeno....nepochybuji o tom že tam nějaký nepořádek bude,ale jistěmá slova byla účinější nož mámino třikrát opakované ukliď si )ovšem po tom co u nás viděla za bordýlek zas trochu o svých slovech pochybuji :-))

Alena

•

Jen bych něco přidala...

(25.8.2006 12:35:12)
Přesně to co popisuješ také znám, pouze bych přidala ještě to, že se nehodnotí pouze co dítko dokáže a v čem je oblíkané, ale taky jak dotyčná o něho pečuje. Tj. vše podle nejnovějších metod. Kojíme, zdravě papáme, máme přesný režim. A vy to neděláte? Vy máte dítě na UM, a proč jste s novorozeňětem ještě ve 21:00 venku na procházce? (asi proto, že mimčo nechce spát, venku je hezky a v kočáře se zklidní) Řeknu Vám, že přesně tady z toho přístupu jsem měla pár týdnů deprese, cítila jsem se špatná matka, neupravená, unavená oproti dokonalým dámám. Takže mě těší, že v tom nejsem sama.

Evik (9 a 4 roky)

•

Re: Jen bych něco přidala...

(25.8.2006 13:46:21)
Hurá nejsem sama!Tak to jsem ráda.Taky jsem si připadala jakási jiná když jsme na pískoviště přišli v těch nejvíc odrbanejch teplácích(ze sekáče za 15 kč),že malej ve školce a později ve škole nemá to nej oblečení a nemá ty nej hračky.A je zvláštní,že sám přišel na to,že kluk kterej byl ze třídy nejlíp oblíkanej a neustále se chlubil něčím novým,není ten srávný kamarád jak si myslel,protože ........a že není důležitý jak kdo vypadá,jak chodí oblečenej a pod,ale na tom jaký je uvnitř.
Nejhorší na matkách chlubilkách,je,že stejně se asi budou chovat jejich děti.

Roza

•

Re: Jen bych něco přidala...

(26.8.2006 11:39:24)
Tak to my kojíme, jíme zdravě, ale taky to známe.Švagrová se co měsíc s lehkým podivem ptá jestli ještě kojíme a proč malý nejí např.piškoty, když všechny děti děti už je dávno jedí, proč jsme nejeli s nimi na dovolenou, když tam byli mnohem menší děti než ten náš...Prostě děláme vše špatně, protože to děláme jinak, než to dělali oni. Je to opravdu vyčerpávající a už mi stačí jen malý náznak rádoby rady a vyletím jak čert z krabičky...

Tereza

•

Re: Re: Jen bych něco přidala...

(27.8.2006 17:21:58)
Mě zase dost vadí to, když mi kamarádky koukají do kočárku, že mám hračky zn. Chicco. A na každou věc co mám na sobě já nebo dcera, řeknou "To bylo asi drahý co?" Nijak se nevytahuju, ale proč bych měla být snob, protože nenakupuju v sekáči nebo u vietnamců? Chodím i na mateřské nalíčená, navoněná a upravená, ne ve vytahaném triku neurčité barvy a leginách. A když jdu na procházku, jdu prostě slušně oblečená, ne v teplákách. A co slyším od těch "lepších matek" (které nakupují v sekáči a kdyby dítě mělo značkovou hračku, tak by asi mělo chudák ve školce problémy)? Ta se teda má ta má asi prachů, když tady chodí takhle vohozená. A to nemám ani Gucci, Versaceho nebo Vuittona. Proč bych se měla stydět za to, že kupuji nové, kvalitní (značkové) oblečení, hračky, kočárky a jiné? Proč bych měla být hned slepice nebo snobka? Promiňte mi dámy ve 20 let starých plísňových mrkváčích a tričku od vietnamců, ale já vám taky neříkám, že jste 100 let za opicema, nebo s tou se bavit nebudeme, protože má laciný kočárek Deltim. Tak proč vy házíte každou slušně oblečenou maminku do pytle s nápisem "Snobka"?

16.5Salám&Lajka14

Re: Re: Re: Jen bych něco přidala...

(27.8.2006 18:20:19)
Asi proto, že taková už je lidská povaha. Když něco sami nemáme, alespoň to tomu druhému osladíme. :o)
Na druhou stranu je fakt, že při jedné z mých tří návštěv na pískovišti, kam jsem šla ze zahradní restaurace, kde jsme s kamarádem byli na pivu, zatímco kluk spal, jsem zažila přesně opačný postoj. Byli jsme s kamarádem oba oblečení v sepraných džínách a nějakých černých tričkách s nápisama, oba jsme měli dlouhý vlasy, a ty pěkně načesané a oblečené maminky po nás koukali jako kdybychom jim tam přišli něco ukrást. :o)

Gabriella

•

Kdepak, Terezo...

(28.8.2006 10:56:13)
Snobka pro mně rozhodně není maminka, která je upravená a načančaná, třeba má i ty značkový oblečky. Na mamince u pískoviště docela rychle po chvíli hovoru poznáš jestli to dělá pro sebe (protože se takhle prostě dobře cítí a je jí tak fajn) nebo jestli to dělá na efekt "aby jako bylo vidět, že já jsem někdo". Nemám nic proti značkám zrovna tak jako nemám nic proti sekáčům (a doma máme oboje), ale pokud si maminka pořizuje značkový věci aby je pak na písku předváděla a ofrňovala se ostentativně nad osttaníma, tak je to pro mně snobka. A mimochodem - ty maminy, co popisuješ, že maj děsnou potřebu děsně řešit každou vaši novou hračku a pitvat honem její cenu, tak jsou svým způsobem vlastně taky docela snobky o). Snob je pro mně ten, kdo pro slupku nevidí obsah, ať je na tom sám finančně jakkoli.

Petula, holcicka 3roky

•

jakou mamou

(25.8.2006 12:46:49)
Ahojky, precetla jsem si tento prispevek, protoze me zaujal na zacatku zminovany vztah s tvoji matkou. Ja se hrozne bala jaka budu asi mama, protoze u nas doma to bylo tak, ze jsme obe sestry meli vrely vztah k tatovi,ale k mamce byl (i z jeji strany) chladny. Vzdycky me to trapilo a bala jsem se mit holcicku a proto jsem si prala kluka. Ale samozrejme...mame holcicku a uz bych to nevymenila. Obcas se ptam sveho muze,jestli nejsem moc chladna,kdyz Vendulka zlobi,ale on se me vzdycky podiva a rekne,ze jsem jeste moc "mekka" :-) Tim chci jen rict,ze nikdy nevis jaka budes mama,ale vis jaka nebudes. Aspon si myslim,ze jsou urcite veci, ktere mas hodne pod kuzi a ktere rozhodne nezmenis porodem. Tak jak si myslis,ze nebudes srovnavat sve dite a delat veci o kterych pises,tak ver,ze je to pravda. Nebudes je delat protoze mas odstrasujici priklad. Samozrejme,ze jsou veci, ktere moc neovlivnis. Jako treba "nebudu sve dite bit", ale ono z vychovneho hlediska mozna casem zjistis,ze takove placnuti po zadecku opravdu zabira, aby dite nebylo nevychovane.
Tak jsem se rozepsala :-)

Meluzína

•

Re: jakou mamou

(25.8.2006 12:54:37)
tvůj příspěvek mě chytil za srdce. Mám podobnou zkušenost, kterou jsem jen zmínila, je to jiné téma... Moje máma je učitelka, bohužel je to na ní znát. Je v profesi skvělá, velmi moderní a dobrá, ale...Nikdy jsme si nerozuměly, vždy to byla hrůza a trvá to do dnes. Nic mi neupřela, vždycky jsem "všechno měla", to ano. Jenže... málo kdy jsem cítila, že mě má ráda. Náš vztah je jeden velký boj, snažím se s ní na delší dobu nestýkat (v doprovodu manžela je to lepší, jeho má hodně ráda, mají stejné zájmy)... po telefonu náš vztah celkem funguje. Nechci to rozepisovat dál, ale doufám, že taková máma já nikdy nebudu. O to lepšího mám tátu. Až se ten vztah zdá být směšný,a le naše pouto je strašně silné (možná ho tím i obtěžuju :oDDDD), ale je to TEN NEJLEPŠÍ ČLOVĚK NA SVĚTĚ! Ve všem. Díky, táto!

Petula, holcicka 3roky

•

Re: Re: jakou mamou

(25.8.2006 13:53:56)
Ano u nas to takhle taky fungovalo. Do te doby nez se narodila Venda. Najednou jsem zacala citit,jestli tim svym postojem neublizuju mamce. Vzdyt ona nemuze byt takovy psi cumacek. Snazila jsem se trochu z te lasky k tatkovi dat taky mamce. Najednou jsem citila, ze i me by moc mrzelo, kdyby se ke me moje holcicka takhle chovala. Myslim,ze napeti povolilo a ja jsem zacala nasi mamku proste jednoduse brat. Opravdu je psi cumacek,ale je to moje mama a tak nejak (uz asipodvedome) se snazim hlidat si slova, ktere ji rikam. Mozna je to nejaky skryty strach z toho "jak se ty budes chovat ke svym rodicum,tak se budou k tobe chovat tvoje deti". Asi bych mela Vendulce podekovat,ze me naucila se na to vse divat z jiho pohledu. Treba te to ceka taky a treba taky ne. Treba te tve deti naopak utvrdi v tvem pohledu na vec. A v tom jsou ty nase deti tak vyjmecne :-)

Meluzína
•	Re: Re: Re: jakou mamou (25.8.2006 14:10:57) zajímavá zkušenost, možná to tak je. Moje máma takový vztah měla i se svou matkou (to sepotvrzuje), ale mě jako dítěti se to nikdy nelíbilo (byla jsem ale na straně babičky.) Takže dík za zkušenost, budu o tom určitě přemýšlet :o) Odpovědět

Petula, holcicka 3roky
•	Re: Re: Re: Re: jakou mamou (25.8.2006 14:22:20) Na premysleni se vyprdni :-) Bud to prijde nebo ne. Ja uz si nemyslela ze neco takoveho prijde. Byla jsem smirena s tim, ze muj vztah s mamkou je takovy jaky je a lepsi uz to nebude. V zivote nas ceka asi vice ruznych impulsu :-) Je... ja jsem dnes ale "chytra" co? Na zabiti..asi jako mama :-) Odpovědět

Róza

•

Nejhezčí dítě

(25.8.2006 12:54:59)
Než jsem loni touhle dobou porodila dítě, tak jsem si myslela, že to není možné... Ono bylo v té porodnici ale fakt nejhezčí :-))). Dřív jsem o tom jenom slyšela a myslela jsem si, že ty matky jen nejsou objektivní ... ale já fakt chtěla být objektivní ... snažila jsem se ... ale prostě ta moje byla nejhezčí. Samozřejmě, že jsem to ale těm ostatním maminkám v porodnici neříkala.
Tím chci říct, že se člověk hrozně změní a velice těžce nese jakékoli neúspěchy svých dětí a má velkou radost z úspěchů. Každý v duchu srovnává sebe sama se svými vrstevníky a přesně tak srovnává sebe sama i skrz své stejně staré děti. To tak prostě je. Jen hlupák to ale říká nahlas. Pak to vede k důsledkům, o kterých psala Meluzína: přestanou se stýkat.
A značkové a neznačkové tepláky? To už je někde jinde a k tomu nemám slov ...

Jana

•

Maminky- chlubilky

(25.8.2006 12:56:58)
Je to asi i o povaze lidí-maminek,jak přistupují ke svému dítěti potažmo okolí. Mám kamarádky-maminky,které své i ostatní děti berou takové jaké jsou a znám i maminky,které se do nekonečna chlubí tím,jak je jejich dítě nadané, že už umí to či ono, a proč to moje to ještě neumí apod. Strašně mi vadí toto srovnávání,ale není to přeci soutěž. Sice ve mě potom taky trošku hlodá červíček,ale zas si řeknu, no jo, ale ta její holčička si zas dělá co chce, vůbec neposlouchá, vzteká se apod. Takže vše má své pro a proti. Někteří lidé jsou takový, někdo si pořizuje luxusní dům s bazénem jen proto, aby to mohl dát na odiv okolí, a takhle to je i s dětmi.P.S.:I kolikrát zde na diskuzích jsou maminky, které jen tak mimo téma nadhodí- to moje dětátko už ve 3letech umí abecedu apod.:-(((

Lucka,Barborka,Kubík a Michal

•

Re: Maminky- chlubilky

(25.8.2006 13:36:37)
ahoj JAni, no já myslím že každá máma se ráda pochlubí a je to normální
já se kolikrát musím držet abych se tu nezačala rozplývat nad svýma dětma a jistě mi to kolikrát ujede :-), ale proto se na mne prosím nezlob
zkrátka je miluju a jsou ti nejlepší (a to s oběma cvičíme vojtu....a jistě mají nedostatky a jiným tak úžasní nepřijdou)
asi je něco jiného chlubit se a srovnávat ale je to na tenkém ledě hm
a vem si takovou mamku která má opravdu dítko blížící se svými dovednostmi genialitě...nesměla by nic o něm napsat aniž by to někoho neurazila to zase ji odsunout a odsoudit ?

Johana, 71

•

Re: Re: Maminky- chlubilky

(25.8.2006 15:44:59)
A co když jsou jen některé maminky neúměrně vztahovačné?

Já jsem nikdy neslyšela, že by kdokoliv k větě typu "moje dítě ve třech umí abecedu a asi je trochu popředu" přidala problematický dodatek "TVOJE DÍTĚ TO NEUMÍ A PROTO JE HORŠÍ, MÉNĚCENNÉ ..."

Větší izolace a náplň dne na mateřské nepřidává ani sociální ani komunikační dovednosti, to už vidím i na sobě.

Poznámka o fantastické bundičce z ( ...doplň jméno značkového obchodu ... ) je totiž tentýž druh informace jako věta, že jsem včera došila hrací kalhotky, případně, že jsem v sekáči sehnala zimní kombinézku v perfektním stavu. Konstatování toho, co jsem udělala pro to, aby moje dítě nechodilo nahaté :-).

Reakce a interpretace sdělení může být ale různá.
To by se totiž např. movitější mamka mohla urazit, že jí někdo předhazuje, že je fiflena, protože doma nešije a rozhazuje peníze, šikovná švadlena může začít přemýšlet, jestli to ušila dost hezky, a jestli místo toho raději neměla jít do zoo, a maminka nakupující v sekáči začne trpět tím, že ji nebo prcka někdo považuje za méněcenného kvůli obnošeným věcem.

Jana038

Re: Maminky- chlubilky

(25.8.2006 21:13:58)
Taky mám v okolí pár takových maminek. Jejich děti musí mít všechno o co si řeknou, možná spíš co jejich maminky kde objeví atd. atp. Mám taky takový pocit, že přes děti tím ty maminky dávají světu na odiv kolik mají peněz. Ano, přiznávám, že mi to je někdy taky líto. Ale ne, že bych záviděla. Spíš jen když vím, že zrovna ta osoba, která se nikdy nemusela starat o peníze není - jak to jen říct - hodná, milá, poctivá...na druhou stranu jsem ráda, že moje děti poznají i ta slovíčka "Ne, tohle koupit nemůžeme". A že dítě tamté oné maminky do ostatních dětí strká, nadává jim a svoje hračky nechce půjčit. Ale Ty - pisatelko - si myslím starosti dělat nemusíš o to jaká budeš máma. Když tohle všechno vidíš a uvědomuješ si to, jsi na nejlepší cestě do toho nezapadnout. Mateřství se neboj, je to super ;o)

dobrá máma

(25.8.2006 13:52:01)
Pokud se nebudeš chovat podle popisu, tak budeš skvělá máma. Já jsem se s tím ještě nesetkala, asi mám štěstí na maminky. A kdyby ano, odešla bych. Nenechám svoje děti ponižovat (bohužel je dnes taková doba). Ani já nikoho neponižuju a neodsuzuju za kalhoty ze sekáče. Prostě nedělám to, co se mi samotné nelíbí. Navíc se celý život řídím heslem: "Nad nikým se nepovyšuj a před nikým se naponižuj:"

Ivana Procházková
	asi žiju na Marsu (25.8.2006 13:57:36) Mám spíše pomalejší (sezení v 11 měsících, chození v 17 m.) a ne zrovna moc společenské ale jinak normální dítě, no a nikde jsem na podobné chování maminek, které popisuje autorka, nenarazila.. Tak nevím, mám klapky na očích nebo žiju na Marsu?? Odpovědět

Meluzína
•	Re: asi žiju na Marsu (25.8.2006 14:17:35) máš štěstí :o) hodně hezkých chvil s prckem! Odpovědět

caira (Vojta1/03,Mates11/04)

TEPLAKY

(25.8.2006 14:01:34)
Normalni mi prejde, ze se maminka pochlubi tim, co uz dite umi, co dokaze samo apod.
Nenormalni mi prejdou vety typu: Ten Tvuj/Tvoje to je jeste neumi.. atd.
A jako naprostou hruzu vidim reakce na teplacky deti. My mame piskoviste na zahrade, ale chodi k nam maminky s malymi detmi, ktere bydli v bytovce. Ja jsem rada, ze mi odpoledne utece a kluci maji nove kamarady..
A stalo se, ze jedna povida: nemas prosim Te,nejaky stary teplaky po klukach? Ten nas je nema a tady by ty novy zlikvidoval. Tak jsem neco vyradila, klucika jsme vzdy prevlekli a super..
U nas na malem meste totiz chodi v teplakach i deti do skolky. Je to normalni - je to pohodlne. A pro maminky - lepe se to pere a nemusi zehlit (to riflicky a sukynky se zehlit musi)
Diky bohu, ze nemam zadnou SROVNAVACI kamaradku. Asi by to uz kamaradka nebyla :-D
PS:
Nas kluk sice v 3,5 letech umi perfektne Ř -- ale stale ma na noc plenu. Chci tim jen řict, ze kazde dite je jine, naprosto jine. A ten mladsi si sice ve 20mesicich rekne na zachod, ovsem rozumim mu kazde desate slovo.. (asi hovori cizim jazykem uz ted :-D)

Re: TEPLAKY

(25.8.2006 15:01:10)
Srovnávání znám,ale nepřipojuju se k těmto debatám, upřímně řečeno, je mi fuk, zda něčí Toníček nebo Mařenka umí to a ono, tyhle debaty už mě dávno nelákají a tak je nevyhledávám:-)
Ale o hodnocení "tepláků" jsem u nás ještě neslyšela, většina dětí u nás má normální tepláky, které můžou zmazat, roztrhat, protože jsou ze sekáče za dvacku, nebo poděděné, a ještě jsem neviděla dítě, které by mělo na sobě tepláky za 500,-Kč a jestli má, tak s ním určitě jeho matka nechodí na pískoviště
a hřiště:-)

Meluzína

•

Re: Re: TEPLAKY

(25.8.2006 15:13:15)
ale má :o) moje jiná kamarádka (naštěstí nikoho nehodnotí a je celkem v klídku) má manžela, který (je strašně fajn, ale ne nejbystřejší) si zakládá na značce Adidas. Exrémě. Co nemá pruhy )ten správný počet :oD), to není ono. takže nosí ponořky, trenky, i vše svrchní oblečení pořád. (celník)
Kámoška je ok, ta ne, ale holt pro klid v domácnosti se takto musí oblíkat i děcka. Malé je 5let, malém 2roky. tepláky, bundy, trička - pěkně s pruhem, na písek i do školky, do města i k babičce. Jednou jsem s ním byla nakupovat. Tepláková soupravy pro 2 leté dítě (tehdy pro malou) = 1800,- Kč. Šly na mě mdloby, ale proti gustu.... :o)

caira (Vojta1/03,Mates11/04)
	Re: Re: Re: TEPLAKY (25.8.2006 15:19:40) To unas by se obcas pruhu nedopocital :-D (nase deti maji taky super teplakovku ADIDAS - ale sehnala jsem je cca za 100 v sekace , ale ty jsou fakt uzasny (radim je mezi svatecni obleceni - napr. na vylet na kolech, kdyz konecna je hrad ci zamek, nebo cukrarna ve vedlejsim meste.., prece nepojedou na kolech dzinach :-)) Odpovědět

Agnes (2 děti)
•	Re: Re: Re: Re: TEPLAKY (25.8.2006 19:19:21) Čím víc pruhů, tím víc Adidas... :-) Odpovědět

•

Re: TEPLAKY

(26.8.2006 11:35:12)
To já žádnou nesekáčovou kámošku nemám, naopak si vyměňujeme typy na dobré sekáče.

Ovšem teď byla tchýně se švagrofkou nakupovat a chtěli mi koupit pro Lucinku džínový kompletek, prý "mi jí určitě nic takového nekoupíme". Ale nevěděli velikost. Mě je to jasný, ona děti nemá, takže jí nedochází, že kupovat nový obleček za 500 je nepraktické a mě osobně džíny připadají velmi nepohodlné nejen pro kojence, já sama je nenosím. Ona myslí, že škudlíme a chudáka děcko ochuzujeme:-).

Taky jsem se načapala, že jsem překvapená, že chlapeček menší než my, už umí cucat palec. Pak jsem sama sebe rychle zarazila a došlo mi, že je to blbost, je porovnávat. On tehdy zase ještě nedržel hlavu. Teď mám z úspěchů jiných radost a neporovnávám to:-).
Eva

Simča, dcery *1988 a 1997

Budeš rozumná máma - myslím, že ano....

(25.8.2006 14:10:08)
Meluzíno - pokud ty sama nehodnotíš lidi okolo sebe podle toho, zda mají oblečení značkové, nebo ne, zda jezdí na dovolenou na námořní jachtu, nebo ji tráví na Malém Ďářku, pokud neodsuzuješ ty, které mají jiné životí proirity, než ty, nebudeš taková máma.
Já myslím, že to "elitářství" má člověk v sobě. Popravdě řečeno si myslím, že je to dané výchovou, už u nás ve třídě - jsem ročník 64 - byly takové, které se nebavily s nikým, kdo neměl "džíny z Tuzexu"... A v okamžiku mateřství se to jen vystupňuje - prostě se ty ambice přenesou na to mrně...

Sama jsem dvoujnásobná máma, a sama jsem také byla pyšná, že Elinka chodila v devíti měsících (a to že měla první zub až ve 13 jsem tak trochu tajila :o))). Přijde mi docela normální, že se maminka trochu pyšní tím, čím její dítě vyniká.... Podotýkám TROCHU - s rozumem!!!!!

Ale nechápu pyšnit se tím, co dítěti obleču. Naše holky měly věci často "poděděné" a nevidím důvod, proč na písek dávat batoleti značkové kalhoty, když "hadrové" tepláky udělají stejnou službu (ba lepší, protože jich pořídím někde v seku kupu a dítěti dám klidně dopoledne jedny a odpoledne druhé, a dítě nemusí poslouchat nadávky, že se umazalo, jak jsem často u těch "značkových" maminek zažila....)
Takže Meluzíno - neboj se, pokud jsi teď rozumná, mateřstvím "nezblbneš" :o))))

Simča

Meluzína

•

Re: Budeš rozumná máma - myslím, že ano....

(25.8.2006 14:21:39)
snad ne :o), jestli se mimča dočkám, dám určitě vědět. Stejně většinu fajn mamin kolem mě obdivuju - jak já to jednou všechno časově zvládnu, to teda nevím :o))
Já tedy popravdě trochu soudím lidi, podle toho, jak vypadají, ale z toho ohledu, že mi vadí špinaví a zanedbaní lidé. Super hadry mít nemusí, ale čistý by mohl chodit každý - to jen tak na okraj :o)))

Peggy, 1 syn

•

Jsi dospělá

(25.8.2006 14:30:01)
Dospělost a zralost mimojiné i k mateřství se pozná podle žebříčku hodnot. Ty víš, že značkové tepláčky nejsou důležité, a jistě podle toho budeš vychovávat své děti. Zapomeň na příručky, lesklé časopisy, na rady všech chytrých a rádobyzkušených a poslouchej svůj instinkt, protože podle toho, co jsem si od Tebe zatím přečetla, Ti radí správně. Budeš správná máma. Srovnávání je hrozná věc, mám to ve své rodině, kde syn je téměř stejně starý jako synovec z manželovy strany. Nezapomenu na to, kdy byli kluci ještě miminka, a švagr prohlásil: Vy spolu budete soutěžit, kdo bude mít víc jedniček, žejo? Zůstala jsem jako opařená, v životě by mě nenapadlo na to pomyslet a to ani tehdy ani později, prostě soupeření nemám ráda, od toho tu nejsme. Proč to píšu? Malý synovec má z důvodu těžkého klešťového porodu velké vývojové zpoždění (na 4 letech 2 roky) a já, když si na ono srovnávání vzpomenu, stahuje se mi hrdlo, jak krutě a hořce osud dává "lekce", co je a co není důležité. Ale to jsem se moc rozepsala. Ještě jednou opakuju: Ty už to víš! Tak přeju hodně štěstí, až jednou přijde ten správný čas a budeš maminkou.

Erik a Kristýnka (16.měs.)
•	Každý jsme individualita (25.8.2006 14:30:47) Naprosto souhlasím s autorkou článku, že kvalita člověka nesouvisí s tím,jestli nosí značkové oblečení,jestli se něco naučil dříve či později,ale s tím,jaký uvnitř,jestli je hodný,ohleduplný a citlivý k druhým! Odpovědět

Erika a Kristýnka (16.měs.)
•	Každý jsme individualita (25.8.2006 14:31:43) Naprosto souhlasím s autorkou článku, že kvalita člověka nesouvisí s tím,jestli nosí značkové oblečení,jestli se něco naučil dříve či později,ale s tím,jaký uvnitř,jestli je hodný,ohleduplný a citlivý k druhým! Odpovědět

???

(25.8.2006 15:04:33)
Meluzíno, nevím, kde bereš takové maminky, já jsem se s něčím podobným nesetkala, a to jich potkávám na pískovištich houfy :o). S kamrádkami si děti navzájem pochválíme, navzájem se pochlubíme, co už umí(jedno umí to a druhé zase ono), na značkové oblečení nekoukáme :o). No nevím, na mateřské jsem už 4 roky, ale na tenhle druh mamin jsem budťo ještě nenarazila nebo se jim s úspěchem vyhýbám :o).
A ta tvoje kamarádka musí být fakt exot, když se s ní ty "obyčejné" maminky už nekamarádí.

Meluzína
•	Re: ??? (25.8.2006 15:16:17) :o) to ráda slyším. Abych byla konkrétní - bydlím v Domažlicích Odpovědět

Chlubení

(25.8.2006 15:15:16)
Ještě bych dodala, že takové zdravé chlubení se v mezích je pro obě strany příjemné. Když mám radost z toho, že moje dítko už umí to a to, tak to chci světu sdělit. A kamarádka, která je opravdu kamarádka, má z toho radost se mnou. A opačně já moc ráda pochválím cizí děti, jak jsou šikovné. Jestli si někdo bere moje radostné sdělení, že např. Terezka už leze, jako chlubení, pak to není kamarád!!!
S kamarádkami se přece netrumfujeme, jen se dělíme o svoje radosti.
To, co popisuješ z pozice třetího a nezaujatého, je dosti drsné. Je sympatické, že si to jako ZATÍM nemaminka uvědomuješ. A už proto si myslím, že budeš nejen ta nej... máma svým dětem, ale i skvělá kamarádka pro své kamarádky ;o). Tak do toho, mateřství ja krásná fuška!

Tak toho se taky bojím

(25.8.2006 15:35:29)
Ahojíky,

mno tak tohodle se také bojím a nejen od cizích maminek a kamarádek,ale i od vlastní tchyně.
Ta nejen,že už teď porovnává jaká budu asi matka-mám termín a její dcera ej už rok maminkou,ale až přijde ten náš drobeček na svět,tak už vidím to porovnávání.
Vůbec se mi tohle nelíbí, každý jsme jiný, máme jiný životní styl, jiné zvyky a to se pak odráží na dalších životních situacích a to,že by mé děťátko neumělotamhle to a tohle to z toho si nci dělat nechci.
Jsou děti,které sice ze azčátku nejsou těmi genii,ale mnohdy v pozdějším věku jsou lepší než ty šmudlové od bláznivých maminek. Naše děti budou třeba méně nemocné a nebo budou mít jinou přednost!
Těžko se to posuzuje,každá matka je na to své dítko hrdá a chce všem ukázat,že je nejen dobrá matka,ale má i výborné dítě, často si však neuvědomuje,že tím může ublížit ostatním a vlastěn i svému děťátku.
Děťátko genius, totiž pak nemá žádné přátele....všichni jsou totiž pro něj nevhodní.
Nevím,ale tyhle postoje se mi tké nelíbí, snad nebudu stejná,ale věřím,že ne.
Je fakt,že když vidím dítě v předškolním věku,že šišlá,taky se ohradím,neboť jsou jisté hranice snesitelnosti,ale na druhou stranu si říkám, že je to jejich věc..sami rodiče musí pochopit jak navést dítko tím správným směrem,aby ho ostatní děti či maminky nepovažvali za nedostatečně inteligentního. My rodiče utváříme vlastní světy dětem, máme je připravit do života, tak se snažme ať nám to jde nejlépe a to,že se naše dítko učí pomaleji nás nesmí zastavit, zkrátka ho budeme učit déle a nevzdáme se při prvních nezdarech.
Uvidíme....jinak si z toho nic nedělejme...nikdo není dokonalý a přiznejme si nebo se zeptejte svých maminek, jací jste byli vy...ne vždy uslyšíte o zázračném dítěti :)

Meluzína
•	DÍKY ZA NÁZORY (25.8.2006 16:00:36) aHOJKY VŠICHNI! DÍKY MOC ZA NÁZORY, POTĚŠIL MĚ KAŽDÝ.Je to všechno na každém z nás a taky doufám, že moje zkušenost nepřevažuje obecně. Všem přeju krásný víkend a pohodu bez i s dětmi :o)¨ M. Odpovědět

Meluzína
•	DÍKY ZA NÁZORY (25.8.2006 16:01:21) aHOJKY VŠICHNI! DÍKY MOC ZA NÁZORY, POTĚŠIL MĚ KAŽDÝ.Je to všechno na každém z nás a taky doufám, že moje zkušenost nepřevažuje obecně. Všem přeju krásný víkend a pohodu bez i s dětmi :o)¨ M. Odpovědět

Simča, dcery *1988 a 1997

Ještě mně napadlo....

(25.8.2006 16:18:43)
Je jasné, že maminky, pro které není podstatné, zda se jejich děti batolí na písku ve značkových "oblečkách", si vytvoří vlastní skupinku a s těmi, které jimi pohrdají, se příliš kamarádit a stýkat nebudou. Je ale jeden problém: třídy ve školkách a ve školách se podle těchto kritérií netvoří (a ani tvořit nemohou...). Takže dítě, které se s touto "značkovou diskriminací" jako mimino a batole nesetkává, je v MŠ (zvláště v dnes převažujícím typu věkově smíšených tříd - které jinak považuji za klad!!!) konfrontováno velice rychle s tím, kdo je "ten lepší" a kdo je "póvl". Jak jsem už tady pod článkem psala , považuji tyto názory za věc značně ovlivněnou výchovou a maminky, které se takto před svými dětmi od nejútlejšího věku vyjadřují, silně ovlivní jejich nazírání na svět okolo sebe. A nic netušící "neznačkové" dítě je velice rychle "ocejchováno" jako "méněcenné" a bohužel se tak velice brzy začne i samo cítit.
Pokud by se problém odehrával jen na písku - tam nevidím až takový problém, tam maminka může snadno zasáhnou tak, aby "neznačkové" dítě od takovýchto řečí a názorů ochránila, ale co potom - v MŠ a ZŠ????
S.

Re: Ještě mně napadlo....

(25.8.2006 21:06:44)
Meluzíno,
buďto to řešíš nebo ne.
A to nejen u dětí, ale i u auta, dovolené, svého oblečení atd. Jenomže my jsme dospělí a více sebevědomí. Děti těch "neznačkových a nemajetných" to zpravidla dostanou "sežrat" ve škole. Nejpozději.
Setkala jsem se s tím, že např. hlouček podoných matek "IN" mi vůbec neodpověděl na pozdrav v miminkovské poradně. A to tam obvykle mezi sebou povídáme a okukujeme si miminka navzájem:))

Ahojda

•

ještě něco k tomu...

(25.8.2006 21:51:16)
meluzíno,
díky za pěkný a potřebný příspěvek...

sama jsem podobnou situaci zažila se svou sestrou, která má o rok a půl staršího chlapečka...otázky :
on ještě nemluví, ty ho ještě nevysazuješ na nočník ? měla bys to a to...z počátku jsem si s tím dělala starosti, ale dnes se dokážu podobným útokům bránit jednoduchou odpovědí ( každé dítě je jiné, nelze srovnávat, je to tak ..atd.. a hlavně důveřuji svému dítěti, že je takové, jaké je..přirozenné a jedinečné..
napadá mě k tomu, že ženy, které toto vytvářejí, v základu své osoby nemají vysoké sebevědomí..ten kdo srovnává, není si jistý sám sebou..

Ivana Procházková

Re: ještě něco k tomu...

(25.8.2006 22:49:28)
Ahojda Ahojdo,

tak to jsi mě pobavila, že ten, kdo srovnává, tak nemá vysoké sebevědomí..

A proč bych jako nemohla srovnávat, že moje dítě bylo zhruba o půl roku zpožděnější s prvními krůčky, o čtvrt roku v sezení a jestli bude po mně co se řeči týče, tak bude v 5 letech na úrovni 3-letého.. :) (poměřováno s průměrem, resp. tabulkami)

No a jasně, že ho srovnávám s ostatními. A proč jako ne?

Nějaké nedostatky bych na sobě určitě našla, ale nízké sebevědomí, které bys mi ty přisoudila, tedy zcela jistě ne.. :))

P.S.: upřímně doufám, že co se mluvení týče po mně moje dítě nebude, protože se už třesu na to, až si s mojí holčičkou normálně "pokecám" :)

Ahojda

•

Re: Re: ještě něco k tomu...

(26.8.2006 11:55:07)
ivule,
myslela jsem tím srovnávání dětí takového rázu, kdy se maminka snaží ač třebas nevědomky ublížit druhé mamince a jejímu dítěti pomocí slovních narážek co dítě neumí atd..
ohledně sebevědomí - vycházela jsem ze své zkušenosti. moje sestra od narození mého dítěte začala hodně žárlit, začala srovnávat své dítě a mé dítě...zcela nesmyslně...myslím, že pokud by měla zdravou důvěru, neměla by zapotřebí srovnávat...
ale máš pravdu asi v tom, že nemůžu srovnávat neshody podobného typu mezi sourozenci a mezi jednotlivými maminkami...

ahojda

Kašú

•

Souhlas s tím nedostatečným sebevědomím

(31.8.2006 9:59:04)
Protože se dítě v životě srovnávání nevyhne (v rodině, na pískovišti, ve školce i ve škole, mezi spolužáky, později jako dospělý v práci...), je podle mého názoru potřeba ho na kritiku zvykat. Nevychovat z něj pokojovou květinku, která se nervově zhroutí, když jí někdo řekne, že nemá ADIDASy nebo neumí kotoul vzad. Nikomu není příjemné, když je kritizován, matce s ohledem na její přirozenou ješitnost (přeci jsem neporodila nějaké nedochůdče!). Dítěti to samozřejmě taky vadí, i když to není z počátku zjevné, protože kontakt s okolím má zprostředkovaný přes matku. Je proto důležité, aby to malé dítě cítilo, že matka si je jistá (jeho výchovou počínaje a jeho osobností a dovednostmi konče) a má zdravé sebevědomí, které se projevuje tím, že jej nepotřebuje neustále aktivně s jinými porovnávat a že ji ani nerozhází názor odlišný od toho jejího či porovnání s jiným dítětem.
Druhý rozměr této otázky je, jakými lidmi se obklopujeme. Možná je problém v tom, že matky jsou jako celek mnohdy házeny do jednoho pytle a předpokládá se, že díky jednomu společnému znaku (= přibližně stejně staré dítě) si budou automaticky rozumět. Přitom na písku se kolikrát sejde celá směs různých lidí, aniž se bere v úvahu, zda by si vůbec jako lidé měly co říct, kdyby dětí nebylo. Zkrátka - je to celé o vzájemných sympatiích, o potřebě obklopovat se lidmi s blízkými názory, hodnotami i životním stylem.
Možná Meluzína se zbytečně úzce identifikuje s rolí matky, což jí bere sebevědomí. I po narození dítěte zůstane člověkem - osobností.

Ivana Procházková

Re: Ještě mně napadlo....

(25.8.2006 23:17:09)
Tak koukám, že zase nějaké téma, které doteď fičelo mimo mě.

Simčo, můžeš mi doplnit vzdělání a uvést aspoň namátkově, co se v Čechách v dětském oblečení považuje za "značku" a co už je "neznačkové"?
To není ironie, to je vážně míněný dotaz. (ještě umím pochopit "značkovou" dětskou obuv nebo sportovní oděvy.. ale ten zbytek??)

Na vysvětlenou: v sekáči nenakupuji - jednak proto, že žádný dobrý v okolí neznám, jednak proto, že nákup dětského oblečení v běžných obchodech náš rozpočet nezruinuje. Ale docela by mě zajímalo, jestli moje dítě tedy patří mezi ty "značkové" (checht) nebo "neznačkové".

Jarka + Karolínka 03/2004

Buď taková, jaká jsi

(25.8.2006 21:44:56)
Myslím si, že když máš teď takovýhle, podle mne dobrý názor, tak se Ti mateřstvím nezmění ! To už je v člověku takovém a nevěřím, že by s tím mateřské hormony něco udělaly : o))
Stejně jako jsou lidé mezi sebou povrchní a posuzující dítě podle tepláků,jsou jak víš ze života lidé povrchní a ona společnost maminek se časem také prosyje.
Také chodím s dcerou do kolektivu a vidím, že prostě některým maminkám nejsme vhod, protože jsme na hřiště nepřijely autem a nejsme oblečené podle posledních výkřiků módy. Ale já už to ve svých 38ti letech neřeším !

Držím palce ať jsi na tom také tak !

Osminka

Taky budeš srovnávat

(25.8.2006 22:49:28)
Tomu se člověk nevyhne. Někoho to trápí víc a někoho míň, ale ještě jsem neviděla maminku, které by bylo jedno, že její dítě ještě neleze (nechodí, nemluví, nenočníkuje...), zatímco to stejně staré vedle jo. To je asi normální lidská vlastnost porovnávat svoji situaci s ostatními. Jsme davoví živočiši. Důležité je držet to na uzdě - u druhého dítěte to jde snáz, u prvního hůř a třeba i upřímný výkřik radosti, že můj prcek už chodí, spolknout v přítomnosti mamky pomalejšího kamaráda. Myslím, že často to tak ty maminky ani nemyslí, tak zlé to zase není.

Apolena.

Re: Taky budeš srovnávat

(25.8.2006 23:04:15)
Tak vidíš, to neznáš mě. Já jsem celkem brzy pochopila, že budeme nejspokojenější, když se obloukem vyhnu "zasloužilým matkám", které neustále porovnávají a srovnávají. Díky tomu (a díky tomu, že nečtu ani žádnou "doporučenou" literaturu) vlastně ani nevím, co má dítě v jakém věku umět. Takže jsem spokojená, protože se moje dítě stejně všechno naučilo, ačkoli asi ne všechno v termínu :-))).

Ivana Procházková
	Re: Re: Taky budeš srovnávat (25.8.2006 23:22:18) A to já znám maminku, která byla dokonce RÁDA, že její dvojčátka ještě nechodí a upřímně si přála, aby vydržela co nejdéle nechodící, protože pro ni znamenalo podstatně méně práce běhat za lezoucíma svišťatama než za běhajícíma :)) Odpovědět

Apolena.
	Re: Re: Re: Taky budeš srovnávat (25.8.2006 23:26:59) Chápu. A dítě, které dlouho nechce mluvit, to musí být poklad! Odpovědět

Eva K
•	Re: Re: Re: Re: Taky budeš srovnávat (26.8.2006 11:39:21) Ahoj, mě teď říkala jedna maminka, že čím později začnou něco fyzicky dělat, tím více rozumu k tomu mají. Na tom bude asi něco pravdy:-). Třeba kámošce dlouho nelezla holčička, už se báli nějakého postižení. Pak za ní přišla do kuchyně po dvou:-). Eva Odpovědět

karol

•

Berte to v pohode !!!!

(29.8.2006 11:57:46)
Tak se musim priznat, ze me to taky trochu trapilo, ze nase Verca dela vsechno o mesic dva pozdeji nez ty ostatni "zazracne" deti. Pak jsem se ovsem bavila s mou sestrenici, ktera ma jiz osmnactileteho syna - sportovce, ktery vyborne lyzuje, dela horolezectvi, jezdi na kole... proste urostlej mladej kluk - a vite co mi rekla ? "Nas Kuba vubec nelezl, doted si pamatuji jak se v roce jen valel u dortu s tou jednou svickou". No a po tyhle vete se vsem tabulkam uz jen smeju. Zkuste to taky !

Jiřule a 3 skřítkové

Re: Taky budeš srovnávat

(26.8.2006 8:16:39)
Meluzínko,já to taky nechápu a nemám to ráda.Je mi pak líto těch které jsou zdrcené že dítě v půl roce nesedí.Mě osobně samozřejmě dělá radost,když některé z dětí v něčem vyniká,ale nemám potřebu to roztrubovat.Pochlubím se doma babičkám,strýčkům a tetičkám.Myslím,že i kamamrádky vidí,že něco zvládají moje děti víc něco jejich.Nu.A musim říct,že v okolí mám teda samé kamarádky nechlubilky:-) za což jsem ráda,protože paní chlubilky fakt nemusim.

Lucie, Amaia+Eneko+Julen

Pripomina mi to...

(26.8.2006 9:26:22)
...jednu usmevnou knizku, kterou jsem nedavno cetla. Jmenuje se Denik posarsi prvorodicky a napsala ji Judith Newman. Specialne jednu scenku, kde se maminky v cekarne u doktora bafvi o Apgar skore svych deti a jedna se chlubi, ze jeji XY mel 10 a autorka odpovida, ze ten jeji mel 11....;-)))
Ja se priznam, ze se obcasnemu srovnavani nevyhnu (protoze jsem pysna maminka;-)) a myslim, ze se tomu nevyhne zadna z nas. Ale to, co popisujes je od toho znacne daleko. A podle tveho clanku soudim, ze se do takoveho stadia nedostanes;-)

due soli

respekt

(26.8.2006 12:05:57)
Já myslím, že to je také hodně o respektování toho druhého. Je to jako v partnereském vztahu! Pokud kamarádka má na výchovu odlišný názor, než já, je to jen a jen její věc. A moje taky. Ano, maminky hodně srovnávají, v takové té "rozumné" rovině. Každá máma je nadšená, když to její dítě už umí tohle a tohle a je nešťastná, když neumí tamto, co umí jiné, stejně staré. Ale dítě nemůže umět vše najednou. Možná je to i trochu tím, že jsou na děti "tabulky", už od narození - kolik toho mají vypít, co by v určitém věku měli umět a od toho se odvíjí zbytek.. Na trhu je nepřeberné množství "chytrých" knih a maminky je čtou a očekávají, že to tak bude. Radí se a diskutují s ostatními, že to tak není a proč.. Některé nad tím mávnou rukou, že vše příjde, ale některé si prostě myslí, že to má být tak a tak..
No a nejhorší jsou takové, o kterých vlastně píšeš - že to je tak a tak, ne jinak a proč to není i u ostatních! Takové se asi nezmění a je smutné, když je to zrovna kamarádka bez respektu...
Jinak se neboj, i koníčky se dají podnikat s dítětem. Jen je potřeba od mala dítě přizpůsobit rodině a ne rodinu dítěti! ;o) Horší je to s prací, pokud mamina nemá hlídání. Pokud ano a je možnost pracovat na zkrácený úvazek (já to tak mám), je to nejlepší kombinace. Člověk alespoň neřeší jen plínky a dokáže konverzovat i o "normálních" věcech! ;o)

16.5Salám&Lajka14

Neznám,

(26.8.2006 16:35:43)
ale když o tom všechny tak mluvíte, asi to tak někdy někde je. :o)
Pro mne moje dítě nebylo už v porodnici nejkrásnější, nebýt toho, že mne dětská doktorka upozornila na to, že se psychomotoricky vyvíjí rychleji, asi bych si toho nevšimla, protože nemám doteď přesnou představu, v kolika měsících má dítě sedět a v kolika stát. :o) Na pískovišti jsem byla s klukem asi 3x, nemám na to ani čas, ani nervy; s kočárkem na procházce jsem nebyla ani jednou. Teda sama ani jednou, s někým občas, tak asi 5x. Ve školce se s ostatníma matkama prakticky nebavím, akorát je pozdravím. Takže se mi těžko může stát, že by někdo moje dítě s někým srovnával. A kdyby měl tu potřebu, ať si to dělá, mně to žíly netrhá. :o)

Měla bych poznámku k tomu "snobismu", jak tu někde v diskusi padlo. Nevím, někdy mám pocit, že každý, kdo má k dispozici víc než průměrný plat plus rodičák je automaticky snob. Podle mne není problém v tom, že někdo něco má a používá to, ale spíš v tom, když se s tím vytahuje a dává ostatním sežrat, že jsou socky, protože to nemají. Pokud to jen má - no a proč by to neměl. Co s těmi penězi má dělat, přehazovat je doma vidlema ze strany na stranu? :o) Je automaticky někdo snob, protože nepije krabicový víno a nosí džíny za šest litrů? No neřekla bych. A jestli ano, tak jsem asi taky snob. I když mám nejdražší džíny jenom za tři. :o)))

Lída+2

No když on k tomu srovnání je člověk tak trochu nucen....

(26.8.2006 19:20:50)
Vysvětlení:
NArodil se mi syn. Vše co dělal mi přišlo normální. Otáčel se mi už v porodnici. setřičky na mě. to by ještě dělat neměl až za pár týdnů. Tak jsme koukala :-Opřišlo mi, že přetočit se z břicha na záda ani těm dětem nemůže dělat problém tak proč to nedělat 5 den. Ale asi jsem byla fakt naivní...
ZA pár dní mi DR řekla, že to dělat ještě nemá, že je moc napřed.... asi ho někam svážu,aby něco nedělal... to jsme poslouchala když jako 4 měsíční lezl po ordinaci po čtyřech. Pak se jí za měsíc přitáhl do stoje e jediný proč ho to učíte.... já ho nic neučila. Měla jsme dost práce a on si jen ležel na dece na zemi...
Takže mě ta Dr vlastně donutila se zamyslet nad tím proč mi to to dítě dělá a jiný ne. Takže jsem se ptala ostatních jestli jim ty děti lezou...a podobně.

Někdo se mě nedávno ptal kdy mi dítě lezlo. Lukův údaj jsme radši neuváděla, protože by to mohlo znít jako vytahování. Proto se snažím průměr obou dětí a jsme v normě. jen dobrejm známím to řeknu po pravdě se dvěma údaji.:-)

Jo a pak příjde třeba prach obyčejná návštěva pohotovosti, která se protáhne na 3 dny a nařčení, že dítě váží míň než by mělo a to o několik kilo... a obvinění z týrání, které ze se be jen těžko dostáváte....
Taky mě nutí srovnávat, protože Váha kluků se mi dost liší od normálu a tak pátrám kolik váží teda ty ostatní..., když mě někdo nařkl z takový hnusný věci.

A pak nesrovnávejte... my zcela běžně s kámoškama podrbem o tom kdo kolik vyrostl a přibral.(což u mích dětí je velmi vyjimečně).A pak co kdo dělá. Kroužky probereme spíš pro inspiraci a tak.. takhle jsme se dověděla o super cvíču kde se platí jednotlivé hodiny takže ve výsledku kroužek stál polovinu než jinde, protože nemoc a jiné akce...
No nezmínit se ta paní tak nevím. nepřišlo mi to jako chlubení, že její 3 letá dcerka chodí cvičit.Jsem jí vděčná. Strávili jsme super odpolední minulý školní rok...

tepláky... jo tak to je něco člověk je pomalu rád, že nějaký sežene.... takže by měl být rád, že má třeba ty za 20Kč nebo po někom.
Mladšímu sháním tepláky 116-122 a jako by nebyli.... no nic snad se zadaří. Dokonce jsem přemýšlela o návštěvě tržiště...
Obleční si předáváme taky mezi sebou. Co by mohli nosit i holčiny putuje k nim. co jen kluci putuje k jiným kamarádkám. Nikdy mi nikdo nevyčetl, že je to onošené prostě stím každý počítal.

Jo a s tím sekáčem tu někdo psal: moje bezdětná sestra taky nechápe, že oblečení ze sekáče je kolikrát i kvalitou lepší než koupené v obchodě.Ona mi darovala nová bodýčka, která zustala flekatá, protože nešla vyvařit jako ty sekáčový.... no třeba se zadaří a pochopí.Tuhle kladla dotaz zda někdy koupím něco novýho. No občas jo,ale ono není skoro kde. NA kluky skoro nic není že.Ze zoufalství jsme si objednala katalog Quelle a ejhle z 62 stran bylo 12 jen pro holky.Ale to je od tématu.

Re: No když on k tomu srovnání je člověk tak trochu nucen....

(26.8.2006 20:30:39)
Souhlasím s tím, že "služebně" mladé matky se nevyhnou srovnávání, nakonec i doktorky to v nich podporujou. Já bych jenom vzpomněla na své dvě staré děti, kdy synek byl v devíti měsících typickej Messner, zatímco dcera běhala sotva ve dvou. Dneska jsem trpělivou výchovou docílila toho, že náš chlapeček bude snad maturovat(22 let), zatímco Dáda je objektivně úspěšná (nejen známky)
A pak jsem byla v porodnici s paní, která dávala k adopci čtvrtý dítě, vzhledem k tomu, že třetího měli s Downovým syndromem a ona věděla, že na další dítě už nemá prostor a čas(docela silnej příběh), no a tahle paní mi ve sprchách vyprávěla, jak je ten její Honzík šikovnej, protože už ve čtrnácti letech umí zhasnout světlo, byla naprosto v pohodě.

A ještě k integraci postiženejch, jak by si to Meluzína přála. Mám od svých dětí vypozorováno, že jejich kolektivy nikdy nešikanovaly vozíčkáře, slepce, či jinak nemocné děti.Pokud jsou u toho velké dětské oči, tak je každý rodič dost humánní a děti k tomu vede:). Zažila jsem ale bezprecedentní šikanu chlapečka, který byl mentálně postiženej a navíc ze sociálně slabé rodiny(chlastali, ale strašně). Zkrátka s ním si nikdo nesměl hrát, čímž ten hošík začal ty zdrhající kolegy pronásledovat s kameny v nápřahu a ..a nakonec jsem se synem také raději chodila jinam:(
Kdes lítala, Monty:)

16.5Salám&Lajka14
	Re: Re: No když on k tomu srovnání je člověk tak trochu nucen.... (26.8.2006 20:34:20) Ahoj Libiku! :o) Tak různě světem, ale znáš to, dobří holubi se vracejí... :o))) Odpovědět

Klára

•

Re: Re: No když on k tomu srovnání je člověk tak trochu nucen....

(26.8.2006 23:51:21)
Ahoj Libíku,
zdraví tě Klára, pamatuješ si na mě ještě? Bavily jsme se v zimě o starších tatíncích. Mám rodit za tři týdny a nemohu se už dočkat, až bude děťátko na světě, ne že by mě těhotenství tak moc zmáhalo, ale zmáhá mého čerstvě padesátiletého muže. Trpí snad nějakým zvláštním druhem hypochondrie, za dobu našeho očekávání přinesl domů snad padesát vědeckých i populárních knih o graviditě a výchově dětí, neustále mě pozoruje a zakazuje. Musím říct, že moje těhotenství nám přineslo do manželství první závažnější rozepři na téma, jestli mě přetěžuje zaměstnání. Kromě toho se mnou od začátku těhotenství nechce spát, což mi vadí, chybí. Takže doufám, že se to všechno brzy srovná. Jediný, kdo je celou dobu nad věcí, je naše Bětka, ta má ve věci jasno, mimino dostane Daniel (manžel), ona bude moje. Skoro mám obavy, co se bude dít ve dnech, kdy už nebudu moct jít do práce (od pondělka) a ještě nebudu rodit. Muž chce se mnou jít do porodnice a já bych snad raději byla i sama, mám strach, že tam bude vyvádět, už udělal dvě scény při UTZ a jednu v poradně, přitom je jinak totální flegmatik. Tak jsem si vylila srdce a zdravím tě. Klára.

Re: Re: Re: No když on k tomu srovnání je člověk tak trochu nucen....

(27.8.2006 0:22:08)
Ahoj Kláro, tak ti držím palce, neboj nic.
Můj padesátiletý manžel těhotenství moc neregistroval,měl ostych své(mé:) generace, takže se v čekárně na gyndě necítil doma. Porod jsme měli vyřešený od počátku, já jsem taky chtěla intimčo a on to vítal. Z holčičky je vedle, on by byl ten správný terč diskuse o chlubení se miminy, až je mi to trapný. Jinak má takové ty lekavé pohyby, když malá někam leze(11 měsíců), ovšem pokud on spí, tak se malá může uřvat. Vypadlo z něj, že je překvapenej, jaká jsem dobrá matka(checht), což je asi návod. Musíš ho přesvědčit, že máš věci pod kontrolou.:)A myslím, že se to vyladí při tom počátečním cvrkotu.
Tak ještě jednou hodně štěstí.

Je to o tvé povaze, ne o tom, jestli máš dítě

(26.8.2006 22:46:46)
Vidím to podobně jako ty. Myslím, že to není v tom, jestli máš vlastní děti, ale spíš v tom, jaká jsi a jaké hodnoty vyznáváš. Já dítě mám a k tomu čirou náhodou i dost mých známých a kamarádek. Taky se dělí na ty, pro které je důležité mít značkové oblečení, věčné debaty o významu zažvatlaných slov, shánění co nejlepších hraček... Teda tak ty maminky dělím já. Pak jsou ty, které si s náma přijdou pohrát, probereme rodinu, společné přátele, výlety a mimochodem taky děti. Stýkám se se všema a můj syn taky. I pro něj je důležité poznat různé lidi, doma si potom můžeme o těch rozdílech popovídat. Zatím je na to malý, ale čas letí, on roste a určitě to nebude tak dlouho trvat a všimne si některých věcí sám.

Terezka 07/05 s maminou

Neměj strach

(27.8.2006 13:14:55)
Ahoj, nemám moc času, ale chci tě uklidnit, že to co popisuješ rozhodně není úplně běžná praxe. Sama mám teď 13-ti měs. holčičku. Během těhotenství se nás seznámilo 5 rodin a všem se během 1 měsíce narodily holčičky. Stýkáme se častěji (dokonce máme za sebou 1 sppol. dovolenou) a tak vidíme, že každé dítko je šikovné na něco jiného. Opravdu jsou mezi dětmi veliké rozdíly, ale jak píšu KAŽDÉ JE ŠIKOVNÉ NA NĚCO JINÉHO. U nás to ale funguje obráceně. Když jsem já špatná z toho, že třeba moje Terinka neumí to co jiná holčička tak mě kamarádky uklidňují a dávají příklady, co zas neumí ostatní proti Terince.
Myslím, že jde jen o to se scházet s takovými lidmi s kterými ti bude dobře. Když jsem zjistila, že čekám miminko tak jsem byla moc rása, protože v tu chvilku byla těhotná také má sestřenka. Těšila jsem se, jak si budeme my i děti rozumět. Ale když teď na spol. návštěvě poslouchám, že si značkovou budničku nechali koupit ve Švýcarsku a autosedačka za 3900 je moc obyč, protože jim se líbí ta za 8000,... tak jde rodina stanou a raději se stýkám s lidmi které jsem dříve neznala, ale je mi s nimi dobře.
NEMĚJ STRACH. Určitě budeš dobrá máma. Také jsem se bála - dost pobobný případ. Ani já jsem neměla a ani nemám ideální vztah s mamkou, ale myslím, že to mateřství zvládám dobře. Ahoj, M&T

jiři, syn 5let

•

Je to hodně o inteligenci

(27.8.2006 14:14:43)
Myslím, že zlé a ubližující srovnávání je hlavně o inteligenci(nemám teď na mysli pouze IQ, které naměří test, ale spíše inteligenci sociální a emoční).
Pracuju v mateřském centru a jsem maminkou pětiletého syna, takže mám se světem mateřství poměrně dost zkušeností.
Díky svému zaměstnání vím přesně, o čem pisatelka píše.Nemyslím si, že zlé srovnávání souvisí se sociálním zařazením.Slepičí matky, kterých holt vždycky pár bude, si vždycky najdou důvod, proč je dítě někoho jiného závadné.A vždycky jdou po dětech, které jsou jiné, třeba protože rodina žije alternativně, nelibuje si v konzumaci přiblblých TV pořadů, nejezdí na dovolenou do Chorvatska, apod.
Není to o penězích, to je často jen záminka.Je to jen o obrovské netoleranci vůči čemukoli, co přesahuje jejich chápání.
Sama se podobných debat neúčastním, ale chtě nechtě je občas musím vyslechnout.
Když slyším, jak jejich čtyřleté děti sledují Vyvolené, lyžují, bruslí, tančí, chodí na AJ, vydrží samy doma apod., často se ptám, proč mají takovou potřebu ostatní přesvědčovat o dokonalosti svých dětí.
Moje zkušenost osobní je trochu bolestná, ale myslím, že teď už je všechno v pořádku(myslím uvnitř, reakce okolí jsou stále stejné).
Syn se narodil na 30tt a měl po porodu vážné zdravotní problémy.Naštěstí je dnes všechno v pořádku, syn je pouze výrazně hravý, má nerovnoměrný vývoj dovedností, takže se často jeví na vkus okolí zbytečně dětský.
Výborně mluví, ovládá počítač, má technické znalosti větší než já, ale přesto neustále odněkud slyším, že už by měl umět kličku, podepsat se, vydržet ve školce 40 minut ležet bez zlobení, neměl by se vztekat, pořád něco dělat apod.
Přiznám se, že mě to někdy mrzí...

takovy jsme my Cesi

(27.8.2006 20:33:31)
kritizovat a byt zly to my umime ze vseho nejvic!!!!
uz jste nekdy videli cecha, (ktery se s vami da do reci jen tak v tramvaji a pusti vas sednout), ktery si pochvaluje jaky je dnes hezky den (a nemusi zrovna svitit slunicko), aby nekoho nekdo uprimne pochvalil nebo se jen tak bezduvodne pekne usmal? uz vas nekdy v krame, na urade nebo v bance oslovili "zlaticko dobry den, jak se mate? jak ti mohu pomoci?" a sousedka rekla: "ahoj berusko, jak se dneska citis? prinesla jsem ti cerstve ovoce, prip.neco jineho k jidlu..." a v autobuse ridic se vas zepta: "a kam to bude zlatovlasko? stastnou cestu!" a tak bych mohla pokracovat...
to se vam moc casto v cechach opravdu nestane ani od svych nejlepsich kamaradu, nikdo nema cas, kazdy chce byt nejlepsi a to za kazdou cenu, a to same chce po svych detech. a jsou ti lide opravdu stastni? Meluzinko, dobra pripominka a dobry clanek, niceho se neboj, na svete je hodne ruznych mist, kde clovek muze vychovavat v klidu svoje deti bez techto stupidit, ktere na nasi spolecnost navalil konzumni styl zivota kapitalisticke spolecnosti. znackove teplacky opravdu dite stastnym neudelaji.

16.5Salám&Lajka14

Re: takovy jsme my Cesi

(27.8.2006 20:48:30)
Jenže dokud k tomu konzumnímu stylu kapitalistické společnosti nebudou tolerantní i ti, kteří se díky neschopnosti nebo životní filosofii rozhodli ho nevyznávat, nebude to lepší. :o)
"My Češi" jsme prostě pořád napůl pseudorovnostářští levičáci a napůl děsně draví kapitalisti a nějak nám nejde ani jedno, ani druhé, o nějaké spokojené koexistenci ani nemluvě.
Co mne má co zajímat, čím jezdí soused a co nosí jeho děti? Je to jeho život a jeho věc. Lidi v hadrech od Vietnamců nejsou ani lepší, ani horší než ti, co se oblíkají ve značkových krámech. Sorry, já začínám být alergická na kecy o tom, jak jsou bohatí lidé zlí a snobští nebo zase na druhé straně nešťastní, protože jim unikají "ty pravé hodnoty". Ty pravé hodnoty nejsou pro každého stejné. Neexistuje univerzální měřítko kromě pocitu spokojenosti. A tohle, co tu popisujete, je JENOM o tom. Jsem-li se sebou spokojený, nemám potřebu řešit kraviny typu "chudák dítě bohatých rodičů bude mít emocionálně chudý život".
Smiřte se s tím, kdo jste, uvědomte si, co od života chcete a bude se vám dýchat lépe a radostněji. :o) Nebudete nikomu závidět a řešit cizí životy podobně bulvárním stylem, protože to nebudete mít zapotřebí. :o)

Pavla, Mája 08/04, Viky 09/07

Re: Re: takovy jsme my Cesi

(29.8.2006 19:42:55)
Promiň Monty, ale já jsem tu nečetla nic o tom, že by se řešil problém o emocionálně frustovaných bohatých dětech (je pravda, že jsem příspěvky nečetla všechny, jen jsem některé namátkově shlédla). Mluvilo se o tom, že některé matky se záměrně povyšují prostřednictvím svých dětí nad jiné. Já osobně si myslím, že jako matky jsme si všechny rovny. Všechny v podstatě prožíváme se svými dětmi to samé, ať je to v teplácích od Vietnamců či ze značkových obchodů. Všechny řešíme problémy co s dětmi, když zlobí, když v noci kňourají, volají maminku a my se nemůžeme vyspat. To jsou samozřejmě jen příklady za vše. A myslím si, že ty matky které se jakoby povyšují na druhé, tak to dělají proto, že jsou samy z něčeho frustrované. Tu frustraci si tímto způsobem vybíjejí a snaží se jí tímto způsobem zbavit. Ale jen tu svou frustraci zakrývají a pohřbívají pod úspěchy svých dětí.

Co se týká toleranci ke konzumnímu stylu života, tak si myslím, že konzumní styl života není jen otázka bohatých lidí. V úvodu svého příspěvku totiž píšeš, že by se toleraci ke konzumnímu stylu života měli naučit i ti, kteří se díky neschopnosti nebo životní filosofii rozhodli ho nevyznávat. Určití lidé jsou schopní a bohatí, lze před nimi jen smeknout, ale někteří se stali schopnými a bohatými i protizákonně. Taky před nimi můžeme v určitém směru smeknout, ale někdo nemá žaludek na to, aby lidově řečeno "kradl a podváděl". Konzumní život vyznávají i lidé z chudších vrstev. Stačí se podívat do hypermarketů plných lidí a podívat se na statistiky o půjčkách a úvěrech. Zadluženost obyvatel roste a roste. Musím říct, že se tomuto způsobu života snažím vyhnout. Není to jednoduché, protože reklamy, které nám něco vnucují, na nás působí ze všech stran. I když někteří lidé tvrdí, že jsou vůči reklamně imunní, já si myslím, že reklama působí na podvědomí člověka a člověk podle ní jedná, aniž si to uvědomuje. Aby naše rodina tento vliv trochu minimalizovala, tak už nemáme ani televizi. Prostě se nám před rokem rozbila a od té doby žijeme bez ní. Ze začátku to bylo "kruté", ale zvykli jsme si.

Musím říct, že se snažím být vůči lidem kolem sebe toleratní. Ale když mi moje matka řekne, jak bych měla řešit své partnerské problémy, protože tak to dělají ve Vyvolených nebo jak bych měla vychovávat své dítě, protože tak to dělají všichni ve Výchově manželek, tak to mi naskakuje husí kůže a o lidech, kteří sledují tyto pořady si myslím své. Snažím se být toleratní, ale když se setkávám s lidmi, kteří prostřednictvím těchto pořadů tak trochu žijí svůj život, tak to už jde tolerance stranou a já se nemůžu ubránit tomu, že rovnou takové lidi odsuzuji. Ano, máš pravdu, každý máme jiný žebříček hodnot.

iva 24, pavlinka 5m

•

dobra uvaha

(27.8.2006 21:36:34)
ahoj!
vzhledem k tomu, ze mam moc sikovnou dcerusku, kterou pri kazde navsteve poradny doktorka moc chvali, jsem na ni poradne pysna a rada se s ni chlubim. ovsek kdyz mluvim s nejakou maminkou, napr. s kamaradkou, ktera ma o dva dny mladsiho chlapecka a reknu ji co uz vse umi a vidim, ze je ji to lito, tak ji zase chvalim jejiho syna, co umi on a neumi nase pavlinka. nesnazim se ji tim ublizovat, naopak, kdyz vidim, ze ji to mrzi, tak hned pripmenu, na cem jsou lip oni. ale taky bych nikdy nedokazala ublizovat nejake mamince tim, ze bych ji trapila, proc jeji dite neumi to nebo ono. Vim, ze pavlinka je ve vyvoji hodne dopredu - dela veci co jine deti kolem osmeho mesice, ale to se vse muze obratit a pak bych mohla byt ja ta nestastna, ze mam tzv. opozdene dite.

Re: takovy jsme my Cesi

(27.8.2006 21:40:19)
děvče, než přišla ta konzumní kapitalistická společnost, tak by lidi konzumovali o 106, kdyby bylo co, pamatuju si spolužačku, co se brutálně zadlužila, aby měla svetr za půl manželovy výplaty, pak jedli koprovku měsíc.A sousedka, pokud ti náhodou žekla "beruško, jak se máš", byla nejspíš důvěrnice nějaký nenápadný organizace. Tak bacha na ten zlořádnej kapitalismus, to je nebezpečný. Z druhý strany nejen chudí bývají zamindrákovaný .
Monty, ty jedeš, ale dobrý:) jenom bych se zeptala, co máš proti pískovištím.:))

16.5Salám&Lajka14

Re: Re: takovy jsme my Cesi

(27.8.2006 21:54:52)
Libiku,
nemám proti pískovištím vcelku nic, a kdybych měla dítě, které se neustále nepere, nevytrhává dětem z rukou hračky, neobjímá mladší děti tak, že je málem zadusí, možná bych si i vzala notebook a šla tam na něj dohlížet. :o) Jenže já jsem holt strašná matka - kariéristka, který ten čas promarněnej neustálým omlouváním se jinejm matkám nepovažuje za užitečnej. Navíc jsem dost zásadová a když řeknu "ještě jednou a jde se domů", tak si za tím stojím... a chodit tam kvůli pěti minutám fakt nemá moc smysl... zvlášť když je kolem mne dost dobrovolníků, který tam s ním rádi zajdou. :o)))

Helois+Hela03/06+Dia07/09
	Re: Re: Re: takovy jsme my Cesi (27.8.2006 22:19:40) Ahoj Monty, vím, že to sem nepatří, ale musím ti to napsat! Potkávám tvé příspěvky na mnoha diskuzích a dobrý! Skoro vždycky s tebou souhlasím. Začínám si už připadat jako tvoje fanynka :)))))))) Tak se měj a hezky žij Odpovědět

je dobré, když si budeš stát za svými názory, určitě vychováš racionální děti

(27.8.2006 20:52:35)
určitě máš pravdu, tvoje názory jsou tak trošku moje. Já jsem matkou teprve 4 měsíce, ale sleduju rozdíly už ted. Zkrátka když se pro něco rozhodnu, tak se snažím za tím stát, to radím i tobě, věř mi funguje to. Dítě jako je novorozenec vnímá naši výchovu už od malička, ty ukážeš směr. Začíná to kojením, už tím, že se rozhodneš vracet mimčo do postýlky a nenecháš si ho u sebe v posteli, naznačuješ cestu jeho výchovy. Ono cítí už ted. Zkrátka radím, stát si za svými názory. Když má nějaká mamča jiný tak at si ho má, časem se vše uvidí.

Pavla, Mája 08/04, Viky 09/07

A jak se chovají naše nejlepší kamarádky?

(27.8.2006 21:29:14)
Já něco podobného zažívám od své nejlepší kamarádky. Chodily jsme spolu na střední, bydlely spolu.... Bylo to moc prima.
Po nějaké době jsem se vdala a dost dlouho jsem nemohla přijít do jiného stavu. Trápilo mě to, ale snažila jsem se to nikomu nepřiznat. Má kamarádka se vdala pár let po mně a do jiného stavu neměla problém přijít. Když se jí narodilo dítě, začal se její pohled na mě "divně" měnit.
Když jsme nějak při diskusi narazily na to, že já děti ještě nemám, řekla mi: "to víš musíš si za tím jít". Tak to byla rada nad zlato, my jsme se s manželem léta snažili, absolvovali spoustu vyšetření (i IVF), nikdy nám nic závažného nenašli a stejně nic. Pak jsem jednou byla svědkem toho, jak na svého manžela štěkala do telefonu, protože se asi o hodinu zdržel u nás doma. Její manžel mi pomáhal se stěhováním. Volala mu a to tak nahlas, že jsem stála vedle jejího manžela a slyšela jsem téměř každé její slovo. Když mi její manžel podal telefon, jestli se s ní nechci pozdravit, tak jsem jí jen jemně v žertu naznačila, že mluví do telefonu dost nahlas... To jsem to hned schytala, odpověď zněla: "až budeš mít dítě, taky budeš taková..." a pak ještě dodala: "jestli je teda vůbec někdy budeš mít". Dobré ne? Já se musela jen smát. Vzpomněla jsem si totiž na to, že když byla ještě svobodná a bezdětná, tak se o takto smýšlejících ženách vyjádřila ve smyslu, že jim na mateřské "sračkovatí mozek". No a byla to dost ohleduplná připomínka od nejlepší kamarádky, která přišla do jiného stavu bez problému a která dobře věděla, že nemůžu přijít do jiného stavu a chtěla bych, že?
Tenkrát už jsem byla v jiném stavu (zatím jsem to skoro nikomu neřekla), a tak už jsem si jen mohla říkat, jak jsou někteří lidé ubozí ve svém chápání. Přesto mě opravdu mrzelo, že zrovna ona si ke mně tohle dovolí. Dále jsem od ní často slýchala, jak ona některé věci nemůže dělat, protože nemá kvůli dítěti kdy a že já ještě pořád můžu. Po určité době se i mně narodilo dítě a zjistila jsem, že vůbec nejsem s děckem tak vyřízená, jak mi kdosi předpověděl. Našla jsem si spoustu aktivit, které dělám se svou holčičkou ráda a dodnes (je už dvouletá).
A co mi říká má "dobrá přítelkyně" dnes? "Počkej až budeš mít druhé dítě, užívej si dokud můžeš..." Ona už totiž dnes má druhé dítě. A opět je strašně zaměstnaná dětmi a nemůže se ničemu jinému věnovat. Věřím jí, že má se dvěmi dětmi moc práce. Jen chci říci, že už s jedním dítětem nemohla nic podnikat. A já jsem jí ukázala, že to jde. Jsem totiž zastáncem toho názoru, že pokud člověk chce, jde téměř všechno. Jen musíte být aktivní a snažit se. Někteří mezi námi nejsou schopní být aktivní a aby si dokázali, že nejsou tak úplně neschopní, tak se nám aktivním snaží ten život alespoň svými řečmi trochu znepříjemnit. Já si totiž myslím, že pokud si žena na mateřské nepřibere ještě nějaké jiné aktivity než jen klasickou péči o dítě, tak z této činnosti pomalu "blbne". Stačí se jen rozhlédnout. I s malými dětmi lze chodit plavat, pak cvičit, lze navštěvovat mateřská centra, eventuelně se v nich i angažovat. Můžete chodit i na jazykové kurzy nebo samy cvičit, večer už bývá manžel většinou doma a dítě pohlídá. Někdo si možná najde i příležitostnou práci, ale k tomu je potřeba pohlídat dítě. Já sama se věnuju téměř všem těmto aktivitám. A když jsem zrovna ve své "příležitostné práci", tak využívám služeb paní na hlídání a pravděpodobně začnu využívat i jesliček na 5 dní v měsíci.
Tak ženy, vy co smlýšlíte zatím normálně a snažíte se, abyste na mateřské úplně "nezblbli", tak se snažte, ať je nás takových více.
Nejhorší jsou totiž takové, co nic nedělají a ještě říkají těm ostatním, že taky nebudou moci nic navíc podnikat. Je mi z nich trochu smutno a zároveň mi z nich leze mráz po zádech:-(.

Jana, tři děti

•

Re: A jak se chovají naše nejlepší kamarádky?

(27.8.2006 21:38:29)
Ahoj, naprosto s tebou souhlasím, i s dětmi se dá podnikat spousta věcí a je důležité vyhradit si čas i sama na sebe. A moc důležité je taky pěstovat vztah s manželem i udržet si kamarádství. Taky vždycky zírám nad těmi uvzdychanými maminami, co říkají, že nic nejde. je hezké mít u-u ( uklizeno, uvařeno), ale není to všechno. Tak držím palce všem maminkám, co se pustí do všeho možnýho a k tomu se třeba učí anglicky nebo válet s počítačem nebo si prostě po večerech vyšívají, to je jedno. Nezapomeňme, že děti nám jednou odejdou.

iva a prcek 11m

•

.... minulý týden...

(28.8.2006 14:31:10)
mini zážitek z minulého týdne - drobnost, staly se mi horší věci, ale některé maminy jsou takové.. a ty ostatní to nevidí... na našem náměstí jsem měla sraz s kamarádkou.
Nakonec byla ve skupince asi pěti mamin, což mi nijak nevadilo. Nejdřív jsem vyndala malého, at se projde (začal tapkat na konci 10m tak v 11m už chodí hezky). Naznala, že to by se ten její zbláznil(byl úplně v pohodě,pokud je to takový problém ho dát zpátky do kočárku mohla ho nechat sedět... ale NE, soutěžíme přece!) kdyby ho viděl a vyndala ho také. Já miluju všechny děti, moje samozřejmě nejvíc, ale i ty cizí, a když jsem viděla jak její malý roztomile tape (náš zatím stál a rekognoskoval terén:) řekla jsem "ježiš, oni chodí skoro stejně, že je to strašně roztomilý". Jejich malému je rok a pár dní. Okamžitě odpověděla že "pavlík už si je ale na těch nohách dost jistý"... tak jsem mlčela. Také se zeptala skoro podezřívavě, odkdy náš malý takhle chodí - má odpověd že chvilku ji uklidnila.

Scéna druhá, chodba, kde jsme čekali na kamarádky až nakoupí. Její prcek lezl na schody - okamžitě poznamenala, že takhle leze už od 11m. Nás od osmého, ale mlčela jsem, já tohle nesnáším. Po chvíli se tobík snažil strčit prsty do elektriky, stoupla jsem si před ni a zabavila malého. Sledovala jsem ho ale dál, našel samozřejmě další zásuvku - už jsem viděla jak se otáčí, byl od ní možná 40cm? Fakt jsem tam doskočila na poslední chvilku. Ona před všemi poznamenala "to by nebylo tak rychle"

Víte, vlastně to bylo o ničem, ale nechala jsem je jít vlastní cestou po hodce a šla jsem radši za kamarádkou. Moje dítě je pro mě to nej - jednak je fakt strašně šikovný, ale nikdy bych nesrazila radost některé maminky... A co mě na sobě štve, já prostě mlčím, když takhle začnou a pak mi přijde, že tobíka "zrazuju", že bych asi měla "bojovat", aby si nemyslely, že on je nějaký nešika... ale problém je v tom, že náš malý je fakt šikovný a já si nemůžu bodnout, nemůžu, ani do matky, která si bodá do mě.
Některé kamarádky jsou trošku takové, ale jsou přitom i milé, příjemné, přátelské. Nevím co si dokazují, ale snažím se to skousnout.
To nebyl problém téhle dívčiny, nebyl to velký boj, ale stokrát nic umoří i vola, že?
Celou dobu soupeřila a dávala mi najevo, že ten jejich je lepší.
Ze spousty kamarádek mám tenhle smutný pocit a jsem MOC moc ráda, že se autorka nebála nakousnout tohle téma. Nejhorší mi ale přijde, že tyhle matky by vehementě a nahlas odsoudily každého, kdo soudí.. a samy sebe nevidí. Nezdá se vám?

- měli bychom se stěhovat do zahraničí. Jedna z věcí, která mi nebude chybět, je tady ta česká malost a závist. Tam vám každý přeje, že máte šikovné dítě a nesoupeří s vámi, protože jste mu v tom dobrém slova smyslu ukradení...

Simča, dcery *1988 a 1997

Re: .... minulý týden...

(28.8.2006 14:44:44)
IVO - no já bych asi regovala na takovéto popichování že "její dítě už..." asi tak nějak ve smyslu "no to přece každý, ne?", ale velmi stručně a jakoby mimochodem... aby jí bylo jasno, že Tobík taky .. (chodí, leze, jí lžící - doplň dokoli) ale že TY to nepovažuješ za něco TAK významného.....
snad by jí to porejpávání přšlo - a ty nebudeš mít pocit, že Tobíka zrazuješ - nezastaneš se jeho dovedností a tak...
S.

Misty+Matěj1/05+Mája9/07

lhářky

(28.8.2006 21:13:12)
Musím se přidat k této debatě. Chci říct, že mi ani tolik nevadí takové to dobře míněné srovnávání kdy se maminky navzájem podpoří v tom že ani moje dítko zatím toto či ono neumí... nebo když jde o radost nad úspěchem, proč to druhému nesdělit. VAdí mi ale ty maminky, které vám navykládají že jejich dítě už umí abecedu a počítat a odčítat, a vy to dítě pak vidíte a ono dělá jen éééé, éééé... tak to mi vadí. Tyhle maminky co mají - pro mne nepochopitelnou potřebu - své děti ve své vlastní hlavě vylepšovat a vymýšlí si o nich před ostatními. To nejsou schopné je přijmout takové, jaké jsou? Dřív jsem byla naivní a chválila jsem a říkala "pane jo, to my neumíme". Když jsem jich ale pár poznala a zjistila jak to ve skutečnosti je, takovým maminkám už odpovídám jen "jo tak to už umíme dávno" :o)

Šárka

•

Zdravý rozum

(29.8.2006 1:42:47)
JIstě že je to jedno, jestli jsou tepláky modré nebo červené. Hlavně aby byly pohodlné. Zůstaňte sama sebou a zachovejte si svůj zdravý rozum.
Buďte na své dítě vlídná a hodně si s ním povídejte a mazlete. Bude to to nejlepší, co Vás potká. A pokud narazíte na nějaké srovnávání, pak je lépe se s tou osobou příliš nestýkat, myslím si. A nebojte, každé dítě v něčem předčí to druhé, takže když Vaše Anička nebude počítat německy do deseti, tak bude umět třeba hezky kreslit nebo zpívat. A co se oblečků týká, dneska se dá koupit i hezké neznačkové oblečení. Nadpis článku je "Jaká já asi budu máma..." a to přeci nejde měřit nápisem na teplákách dítěte. To je přeci o vztahu k tomu drobečkovi.

Gerberka

Díky, Meluz, je to opravdu nenormální

(29.8.2006 8:25:48)
Meluz,
díky za článek. Já se řadím do skupiny matek, které jsou zdeptané tím, co všechno můj syn ve srovnání s jinými ještě neumí, vystresovaná, že by měl umět to nebo ono - o značkových teplácích nebo trojrozměrném kině ani nemluvě :-)). Nemáme tisícpětset aktivit, ale žijeme si klidně a spokojeně a tak nějak sami pro sebe.

My si pořád povídáme, synek pomáhá mně v kuchyni a tatínkovi při práci, nebo si kreslíme, vystřihujeme nebo chodíme na procházky.

Ještě jednou dík, Meluz, budeš správná máma, uvidíš :))

Monika 2 kluci

•

je to dané

(29.8.2006 11:17:29)
Přečtení článku mně připomělo vlastní příběh. Nejdřív teta všech a potom /ve
22-ti/ matka. Myslím si, že jsem měla docela náskok před těmi matkami co se kolem prcků nepohybovaly před narozením vlastního potomka. Docela mi to dodávalo sebedůvěru. Už jenom to, že Vás to táhne za šprkama naznačuje, že budete dobrá matka. Jestli já jsem dobrá matka nemůžu sama zhodnotit, ale vzhledem k tomu, že okolí mě hodnotí jako názorově stále mladou, myslím si, že mám k dětem /10a 14 let/ blízko. A to co jsem vždycky přála.

karol

•

Berte to v pohode !!!!

(29.8.2006 11:59:59)
Tak se musim priznat, ze me to taky trochu trapilo, ze nase Verca dela vsechno o mesic dva pozdeji nez ty ostatni "zazracne" deti. Pak jsem se ovsem bavila s mou sestrenici, ktera ma jiz osmnactileteho syna - sportovce, ktery vyborne lyzuje, dela horolezectvi, jezdi na kole... proste urostlej mladej kluk - a vite co mi rekla ? "Nas Kuba vubec nelezl, doted si pamatuji jak se v roce jen valel u dortu s tou jednou svickou". No a po tyhle vete se vsem tabulkam uz jen smeju. Zkuste to taky !

•

Berte to s rezervou

(29.8.2006 14:19:42)
Váš článek se mi moc líbil. Jsem maminka dvou dětí a věřte mi, že nemá cenu si z takových řečí dělat hlavu. Naše děťátka sama vědí, kdy mají co začít dělat a pokud se vyvíjejí normálně, nějaký měsíc v tom nehraje roli. A co se týká oblečení, s tím se bohužel v dnešní době musíme smířit a vysvětlit to i dětem. Zda chodí ve značkovém nebo v sekáčovém není důležité, důležité je, abychom se jim dostatečně věnovali a nevykupovali lásku penězi. Ony to pochopí. Ne hned, ale nakonec ano.

Psychouš

Jasná a stručná odpověď

(29.8.2006 14:35:17)
Můžu tě, milá pisatelko, uklidnit. To, co popisuješ, není chování vzniklé mateřstvím, je to prostě chování BLBCŮ.

Pokud tě to hněte, můžeš se uklidnit, tvé mateřství to nezmění.

Zkus si takovýto test: zkus si v hlavě ohodnotit ty hodnotící maminy (myslím, že "tatíci" mají "jiné starosti", než posuzovat cizí děti). Např. v kritériích "vzdělání", "schopnosti", "znalosti", "rozhled", "charakter".
:-) Troufám si odhadovat výsledek.

Vysvětlení: takovéto ženské mají mateřství jako jedinou životní metu. Když nemá ženská čím se pochlubit, dokázat si svou výjimečnost, dělá to skrze děti. Mnohá matka se 7 třídami ve společnosti bezdětného vzdělaného děvčete cítí vlastní ohromnou převahu. Ve společnosti jiné matky pak takováto matka za své "výjimečné" mateřství bojuje, že to bývá často iracionální a trapné vyplývá z podstaty věci.

Rada: Nevšímat, vyhýbat se.

:)
[Nietzsche říká, že člověk má růst do výšky a ne do šířky skrze děti.]

je to v lidech

(1.9.2006 18:06:22)
Mam kamaradku a je take tehotna jan o 2 tydny min,a jeji nazory mi nici.Treba ty jeste nemas jmeno to uz musis vedet.Jakto ze to nedelali tohle vysetreni mas spatneho doktora.Tohle bys nemela v tehotenstvi jist ci pit.......Takze az bude mama bude to asi stejne jako v clanku.Ja si myslim ze kazdy si to dela po svem i detisky jsou kazde jine tak pro ne nemuze byt stejne meritko tipu ty to neumis to je spatne.

je to v lidech

(1.9.2006 18:06:26)
Mam kamaradku a je take tehotna jan o 2 tydny min,a jeji nazory mi nici.Treba ty jeste nemas jmeno to uz musis vedet.Jakto ze to nedelali tohle vysetreni mas spatneho doktora.Tohle bys nemela v tehotenstvi jist ci pit.......Takze az bude mama bude to asi stejne jako v clanku.Ja si myslim ze kazdy si to dela po svem i detisky jsou kazde jine tak pro ne nemuze byt stejne meritko tipu ty to neumis to je spatne.

je to v lidech

(1.9.2006 18:06:37)
Mam kamaradku a je take tehotna jan o 2 tydny min,a jeji nazory mi nici.Treba ty jeste nemas jmeno to uz musis vedet.Jakto ze to nedelali tohle vysetreni mas spatneho doktora.Tohle bys nemela v tehotenstvi jist ci pit.......Takze az bude mama bude to asi stejne jako v clanku.Ja si myslim ze kazdy si to dela po svem i detisky jsou kazde jine tak pro ne nemuze byt stejne meritko tipu ty to neumis to je spatne.

Zuzana, Petřík

•

To taky znám!

(13.9.2006 15:16:19)
Nečetla jsem názory ostatních.
Ale toto moc dobře známe. Stačí jít s malým po městě a vidím ty odsouzející pohledy maminek-paniček (ten chudák, jak je oblečený, zase brečí! a pod.). Úplně jim to čiší z ksichtu.Taky v dětských klubech jsem si dík malýmu užila, protože jako jediný tam nemluvil a ještě byl o hlavu větší než jeho vrstevníci. (chudáček, asi ňákej opožděnej!).V cizím městě si těžko najdete kamarádku, většinou jsou spárované a dokonalé.
Ale ať si trhnou nohou a užijou si své "dokonalé" životy.

zdenca&danny

•

Re:tak pozor!!

(15.9.2006 0:43:12)
poslouchej neco Ti tedy reknu:Jsem jedna z tech co by o me rekli-namyslenych??To ze jezdim v medouru a ziji v baraku,maly chodi do soukrome skolky...muzu pokracovat-neznamena,ze jsem namyslena-NEJSEM nad nikym jsem se nikdy nepovysovala a ani nehodlam vsechno jsou to jen veci-majetek!!To se neda srovnat s lidkou uprimnosti,inteligenci.To z nas delaji lide jako ty (ty namyslene fifleny,ale proc??)Ja si na nic nehraji,jsem rada ze mam uprimne kamaradky a dala bych za ne nevim co...hodne si vazim jejich pratelstvi jelikoz jsou NORMALNI tak jako ja..nemusi jezdit v medaku,nemusi mit nic staci dobre srdce a mit si o cem povidat...

V její náručí

V její náručí

Máme rádi miminka

Jak uveřejnit váš článek
na hlavní straně?

Zajímavé akce

Řípská pouťLitoměřice
Mezinárodní den tancePraha 1
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc
Mamuti na TočníkuBeroun
Westernová hernaPlzeň-město

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997

Další recepty nalezte zde

(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.

3x jsme získali Křišťálovou lupu. Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.